CHILDREN OF BODOM - I Workship Chaos
CD 2015, Nuclear Blast Records
Uff, tak tohle je hodně smutné setkání. Zvláštní je, že hodně dlouho jsem na děti od jezera Bodom nedal dopustit. Všichni mě varovali, dělali si ze mě srandu a já přesto pořád věřil, že se ještě dočkám nějakého dobrého alba. Nedočkal jsem se ani letos. To co předvádí Alexi Laiho na poslední desce, je něco neskutečného. Tolik předvídatelnosti jsem už hodně dlouho neslyšel. Zapomeňte na tlakový hrnec plný ostrých riffů, ten už dávno praskl a veškerá síla z něj vyprchala. Tentokrát se jedná jen a jen o obyčejný průšvih. Možná ne z komerčního hlediska, ale z hudebního rozhodně. Snad poprvé jsem měl vyloženě problém album vůbec doposlouchat do konce. Všude samá vata, zábavový haló efekt a i ty riffy jsou už jen odrazem kdysi zajímavých chvilek.
CHILDREN OF BODOM jsou dnes jen svoji vlastní parodií. On jim to asi nikdo neřekne, účty se proplatí a svět se bude otáčet v klidu dál, ale proboha, zastavte to už někdo! Kdysi tolik energická kombinace kytary a varhan najedou zní jako kulisa z televizní stanice Šlágr. Kde je ten metal, ptám se? Asi se vytratil v lenosti, vyčerpanosti a nedostatku nadšení. Chápal bych, kdyby pánové nahráli nějaké svoje retro, případně se posunuli někam do lehčích sfér, ale tahle kombinace melodického death metalu a power metalu působí jako růžové trenky na čertovi. Tohle může fungovat leda tak na přiopilé masy začínajících fanynek metalu. Ale vlastně, proč se rozčilovat, tahle kapela už dávno není o hudbě, ale spíš o penězích. Nebo to na mě alespoň tak působí.
Marně hledám, co bych o nové desce CHILDREN OF BODOM napsal hezkého. Takovou bídu jsem už opravdu hodně dlouho neslyšel. Obyčejné riffy, nevýrazný zvuk, motivy jako ze základní metalové školy. Co tím chtěli vlastně Finové říct? Měl jsem kdysi tuhle kapelu moc rád, ale letos se za ně skoro stydím. Poslech mě vyloženě bolí a mám co dělat, abych se donutil k jeho opakování. Špatná deska dobrých muzikantů, která mě opravdu hodně zklamala. Už ji nechci nikdy slyšet.
Asphyx says:
I'm seeking without result what nice I can write about the new album of CHILDREN OF BODOM. Such misery I haven't heard for long time. Ordinary riffs, dull sound, motives from the primary metal school. What do Finns want to say? I liked this band once, but now I'm ashamed of them. The listening is painful and I can't force myself to listen it again. Bad album of good musicians that is really let-down for me. I don't want to hear it again.
