ETERNAL SOLSTICE – Remnants of Immortality
CD 2015, Dark
Descent Records
Od
svého dětství rád chodím. Mám rád, když je čas a můžu se toulat. Postupem věku
vylepšen o sluchátka na uších brouzdám městem, sleduji klidné pohyby rozvážných
starců, cupitání dívek, rozvážný krok mužů ve středním věku. Jsem
pozorovatelem, čerpám z toho jiskření v ulicích energii. Do nohou mě
pálí dlažba, ve vzduchu je cítit smog a já se ploužím bočními ulicemi. Nahlížím
do výloh, podupávám si nohou do taktu, dneska to bude pěkný zážitek, zdá se mi
podle toho, co slyším. Mám co do činění s holandskými deathery ETERNAL
SOLSTICE. Jsou energičtí a krásně se do té atmosféry třepotavých zvuků
z pasáží hodí. Kapela působí na scéně už od roku 1989 a tak je doufám
jasné, že takové věci jako obal, produkce či zvuk, budou náležitě ošetřeny.
Jsem tomu rád, dodává mi to pocit jistoty, nemusím pátrat po jednotlivých
melodiích a jen si tak užívám. Nizozemská úderka je spíše pro klidný poslech,
nic bolestivého, drásajícího se zde neodehrává. Nevadí mi to, alespoň si můžu
lépe vychutnat všechny nálady usínajícího města.
ETERNAL
SOLTICE by se dali svojí tvorbou přirovnat k jakémusi guláši, umíchaného
z vlivů od takových smeček jako jsou VADER, DEICIDE, DISMEMBERED,
MASSACRE, GOREFEST, v sólech a vyhrávkách pak i se slavnými SLAYER.
Odehrává se tady solidní, klasický death metal s poněkud nevýrazným hlasem
a lehce předvídatelnými riffy. První extraliga to není, ale album se poslouchá
velmi dobře. Sem tam zaujme nějaký zajímavý motiv, občas zazní melodie, která
mě vytrhne z letargie, ale jinak to pánové bouchají ve stále stejném
tempu. Hodně thrashe, málo špíny, dalo by se říct. Jako kulisa
k procházkám a nekonečným toulkám dobré, ale pro společné zážitky doma
příliš nevýrazné. Oceňuji nasazení, nadšení a chuť zabíjet, jen je to takové
nemastné neslané. Chybí mi větší drive, nějaký ten zapamatovatelný šok, něco
průraznějšího. Nestěžuji si, na to je album příliš dobré, ale spíše konstatuji
svoje pocity.
Nejvíc
si asi užívám klidnější polohu, kterou mají ETERNAL SOLTICE zpracovanou
nejlépe. V těchto chvílích dobře vynikne určitá mrazivost, naléhavost,
kterou rychlé a stále stejné pasáže, postrádají. Jsou to všechno ale jen
drobnosti, stížnosti zmlsaného posluchače, jinak se jedná samozřejmě o velmi dobrou
desku. Zajímavé je, že její síla nejlépe opravdu vynikla na dlouhých toulkách
městem, při cestách do práce i ze zaměstnání. Naštvané tváře spolucestujících
v ranní tramvaji byly ihned o něco veselejší, šedivé pohledy se jakoby
rozjasnily a i mě se začala do žil vlévat o hodně větší energie, než u mě bývá
běžné. Rozprouděná krev způsobovala na mé tváři radostné pocity (rozuměj,
kolegové mi říkali, že se zase tlemím
jako debil). Nevím, jestli je zrovna tohle přirovnání pro kapelu tím, co by
chtěla slyšet, ale já jsem jen skromným pisálkem, snažícím se vyjádřit své
pocity z předloženého CD. Tady jsem zažíval převážně samé pozitivní
nálady, což může být u „děsně tvrdého a drsného“ death metalu nepatřičné, ale
jinak to zkrátka neslyším.
Sedím
v práci, sluchátka opět na uších a nohy mi začínají, v předtuše konce
pracovní doby, podupávat do rytmu budoucí chůze. Nemůžu se dočkat, skoro běžím
k vrátkům, která pro mě znamenají „svobodu“. Za nimi jsem totiž opět
uvolněným pozorovatelem cvrkotu ulice, vnímavých posluchačem. Jsem jako houba,
nasáklá šuměním města, jsem tichošlápkem, neviditelným, nesmrtelným. Jednou se
vypařím, jako pára nad kanálem. Než to ale nastane, budu si dávat do hlavy
death metal a už teď vím, že pro tyto příležitosti bude novinka „Remnants of
Immortality“ velmi vhodná. Chápu moc dobře, že deska není úplně to nejlepší, co
bylo vyvrženo letos na světlo boží, ale jedná se o poctivě odvedenou práci. A
pro mě také o doplnění zážitku při mých toulkách. Pro někoho to bude možná
málo, pro někoho dokonce nic, ale můj názor je už zkrátka takový. Berte a nebo
nechte být. Je to jen na vás. Ostatně jako vždy. Pokud bych měl album
oznámkovat jako ve škole, tak bych napsal velmi dobré!
Asphys
says:
ETERNAL SOLTICE is a band which could be define as a mixed sauce of
influence of bands like VADER, DEICIDE, DISMEMBERED, MASSACRE, GOREFEST and with
solos of SLAYER band. This music is solid, traditional death metal with some
kind of indistinctive voice and slightly expectable riffs. It´s not the first
league, however this album is good and easy for listening. From time to time,
it has some interesting riff and there is a melody sometimes which grabs me
from passivity. By and large these guys play in same tempo all the time. There
is a lot of trash and not enough of a dirt I would say. If I were rating the
album like they do in school I would give it a B.
Seznam
skladeb:
1. Remnants of Immortality
2. Ritual Prey
3. Walk In Darkness
4. Force Fed Suicide
5. Recipe For Death
6. Encroaching Horde
7. Bleed For Me
8. Extinction Debt
9. Subconscious Burial Ground
Čas: 39:08
Sestava/band:
Ramon
Soeterbroek – Guitar & Vocals
Misha Hak - Drums
Ardy De Jong - Guitar
Tim Roeper – Bass
Misha Hak - Drums
Ardy De Jong - Guitar
Tim Roeper – Bass