CULT OF ENDTIME – In Charnel Lights
CD 2015, Svart
Records
Zvedá
se vítr. Stoupám pomalu, se stále víc těžkýma nohama na horu zapomnění. Cesta
se zdá být nekonečná. Vytouženého vrcholu dosáhnou jen vyvolení. Záda, ruce i
hlava mají snad sto kilo. Do plic se mi dostává čím dál tím míň kyslíku. Neustále
a častěji zastavuji. Nastavuji svoji tvář nebi a přemýšlím o tom, co mě na
death metalovém Olympu čeká. Na tuhle cestu jsem se chystal již mnohokrát, ale
nikdy mi nebylo dáno zdolat vrchol. Dnes cítím ve svých starých kostech, že se
to stane. Konečně uvidím pradávné pohřebiště, odkryji jedno z posledních
tajemství mého oblíbeného hudebního stylu. Přede mnou se náhle objeví kamenná
brána s tajemnými ornamenty na dveřích. Poklekám a pokorně žádám o vstup.
Po chvilce se se skřípěním vrata otvírají a mně se zatají dech. Jsem zde. Kolem
cest na mě hledí lebky, napíchané na zpuchřelé kůly a po cestě se plazí
zmítající se klubka hadů. Z největší hrobky, vytesané do samotné skály, se
začnou ozývat klasické tóny jediného pravého death metalu. Marně pátrám
v paměti, cože je to vlastně za kapelu? Pak moje oči spočinou na nápisu
pod obráceným křížem. CULT OF ENDTIME.
Zase jedna ze smeček, která mě v cestě za nekonečnem předběhla.
Finové
hrají přesně tu esenci pravého poctivého překapávaného death metalu, kterou
mohu vždy a všude. Jejich prvotina připomíná kousky tmy, rozemleté na malé
kousíčky, vylouhované a následně napěchované dělostřeleckým prachem. Songy jsou
převážně v pomalejším tempu, určitě ve vás budou evokovat vzpomínky třeba
na takové HOODED MENACE, ABHORRENCE, INCANTATION, CONVULSE, DEMIGOD, DESECRESY
možná snad chvílemi dokonce CATHEDRAL nebo VAINAJA. Zkrátka a jednoduše,
plazící se zlo, hnijící obličeje nemrtvých, zákeřně zvuky z otevřených
hrobů. Atmosféra zmaru, strachu a potřeba právě teď a tady obětovat samotnému
peklu přichází pozvolna, postupně, bez jakýchkoliv příkras. Na ramenou mi
najednou sedí bratr krkavec a rozmlouvá se mnou o jsoucnosti bytí a nebytí.
Jsem prostoupen jednotlivými riffy, umírám někde na opuštěném místě. Sám,
konečně propojený s matkou přírodou. CULT
OF ENDTIME žalují, bědují, pohřbívají poslední zbytky dobra do nikdy
nekončící temnoty.
Frenetické
riffy, mentorující hlas, připomínající vraha rozmlouvající se svojí obětí.
Přirovnání může být mnoho, připodobnění a různých obrazů ještě více. Nic ale
nedokáže popsat a vykreslit bolest, způsobenou vzájemným propojením mezi mnou a
kapelou. CULT OF ENDTIME jsou sice
nováčky, nemají vždy vše dokonalé, ale umí pro mě jednu ze zásadních věcí. Dokážou
mě spolknout, upěchovat k obrazu svému. Jsem najednou kamenem a oni do mě
bodají rozžhavenými dláty. Trhají mou kůži, pálí má chodidla, utváří mě ve
zrůdnou sochu. Celé pohřebiště najednou hoří (to když jde celá deska do finále)
a rozeklané hadí jazyky jsou stále blíž. Padám nakonec dobrovolně k zemi,
tisíckrát uštknutý, pohřbený navěky. Stávám se nemrtvým, procházím závojem
reality a odvrácenou stranou života. Jsem prokletý, s litry jedu
v žilách. Kdo z vás bude další?
Pokud
bych měl letošní rok doporučit svým přátelům nějaké doom deathové album, byla
by to určitě deska z dílny finských CULT
OF ENDTIME. Je totiž plná zla, špíny, chladu, nenávisti. Finové postavili
svoji tvorbu na velmi pevných starých základech. Album mě dokázalo strhnout a
přenést mě na onen svět. Připadal jsem si jako na old school death metalovém
pohřebišti, kde spolu s kapelou obětujeme samotnému Satanovi. „In Charnel Lights“ je jako smrtící
mantra, kterou odříkávají buddhisté při svých meditacích. Při poslechu jsem
pohřbený za živa a užívám si dlouhé, zkažené melodie. Death/doomové CD, které
by si s sebou měl vzít do hrobu každý poctivý fanoušek. Absolutní temnota!
Asphyx says:
If there is only one doom death
metal album this year I would have to suggest to my friends to listen it would
be this album by Finish band CULT OF ENDTIME. Andy why? It´s full of evil,
dirt, coldness and hate. This Finland´s guys have built their work on stiff old
staples. This album knocked me down and brought me to the other world. I felt
like I was at an old school graveyard where the band and I are sacrificing
ourselves to the Satan. The song “In Charnel Lights” is like deadly mantra
which is said by Buddhists during their meditations. During listening to this
album I was buried alive and I was enjoying long, rotten melodies. This is the
death/doom album which every single real fans should bring to the grave with
him. This is an absolute darkness!
Seznam skladeb:
1. A Vast Cosmic Horror
2. Cairns On Mercury
3. Prognatus De Sigillum
4. The Colossus Fell
5. Hidden Gods
6. Gnostic Haeresis
7. Funeral Voyagers
8. Discourse With The Dead
2. Cairns On Mercury
3. Prognatus De Sigillum
4. The Colossus Fell
5. Hidden Gods
6. Gnostic Haeresis
7. Funeral Voyagers
8. Discourse With The Dead
Čas: 43:01
Sestava/band:
Ohto
Jaatinen - Guitar
Heikki
Miettinen - Vocals
Janne
Roiha - Guitar
Sami
Ratilainen - Drums
Mikko
Kytösaho - Bass
.JPG)