XERODERMA – The
Reckoning
CD 2015, vlastní
vydání
Tonelliho příznak, tlak na oční bulbus vyvolá
nestejnoměrnou deformaci zornic – je velmi častým, posmrtným příznakem. Tvoří
se již několik minut a trvá asi dvě hodiny (neplatí pro utonutí a oběšení).
Takto
hovoří lékařské knihy, ale my, protřelí death metalisté, moc dobře víme, že je
to způsobeno tím, jak celý život člověk přistupoval k celému svému životu.
Všimněte si, že každý starší jedinec, obdařený vráskami se najednou začne
postupně přeměňovat dle své duše. Zlí, špatní a zákeřní lidé mají divný pohled,
mnohdy odpudivý výraz ve tváři. Je to tím, že je zlo prostoupilo natolik, že se
už nedokážou ani usmát. Naopak, příjemní, pohodoví jedinci mívají kolem úst
rýhy od smíchu, jejich pohled je jasný a máte u nich pocit, že mají neustále
otevřenou náruč. Vše se s věkem zjednodušuje, vylézá na povrch a stejně jako
dobrý smrtící kov si získává čím dál tím víc příznivců. Oči jsou oknem do duše
a prozradí o vás vše a to jak zaživa, tak po smrti. S kapelami je to
podobné. Jsou takové, které mají perfektní image, dokonalé promotion a vidíte
je na každém rohu. Přesto z jejich tvorby cítíte kalkul a odtažitost. Pak
jsou death metaloví bojovníci, kteří jsou nenápadní, svým způsobem nedokonalí,
ale jejich pohled je pevný, jasný a dokáže mě zaujmout. Američtí XERODERMA jsou
jedněmi z nich.
Na
první pohled nenápadná, skromná kapela, si bouchá někde v Atlantě ten svůj
death metal poskvrněný a ušpiněný blackem a je pravděpodobně spokojená tam, kde
je. Nezaznamenal jsem žádnou reklamu, mimo několika vět na internetu o nich nic
nezjistíte. Pro mnohé bude také jednou z mnoha, další v řadě. Ne tak
pro moji maličkost. První, co mě přímo udeřilo do očí, je nádherný obal. Pak
jsem si opatřil jejich desku a zůstal stát s pusou dokořán. Žádný zázrak
se samozřejmě nekoná, hranice stylu se neboří a diskusní fóra vševědoucích
bojovníků mohou zůstat v klidu. Tentokrát se jedná o moji soukromou věc, o
které vám jen „musím“ napsat. Objímá mě určitý neklid a i když vím, že některé
motivy jsou monotónní až běda, zpěvák není žádné velké zvíře a nápady patří
spíše k obyčejným, jako celek mě tohle album přišpendlilo na zeď. Je
neskutečně upřímné, sveřepé, pohlcující. Tedy alespoň pro mé uši.
XERODERMA
se nespokojují jen s tím, že by naskočili na dnešní moderní technickou
smrtící vlnu, ale sází spíš na atmosféru, nebojí se otřít i o temnotu a
nakopnout nás i v thrashovém rytmu. Občas zakvílí kytara. Všechno je to
svým způsobem neskutečně předvídatelné, vytažená snad odněkud z evropské
(polské a švédské) smrtící školy, než od kapel z jejich země, ale já si
nemohu pomoc a baví mě to. Užívám si tu pestrost, čerstvé mokvající maso,
mohutné kytarové stěny a těším se i na klasické, stokrát zahrané postupy. Deska
má bezesporu spoustu hluchých míst, i pár kilo vaty, ale mě to tentokrát nijak
nevadí. Jako bych najednou viděl přes oceán nějaké tmavé oči, které mě sledují,
rentgenují a hypnotizují. Album nemá žádný velký tlak, ani nic nikde nikoho
nebolí. Zručnost muzikantů je také diskutabilní. Nějak vlastně ani nechápu,
proč se mi „The Reckogning“ tolik líbí. Možná je to nadšení, touha po
nedokonalé klasice, nevím. Je ale pravda, že poslední dobou mám čím dál tím víc
plné zuby „pře-produkovaných“ desek a u amerických rouhačů oceňuji jinakost a
neotřelost.
Jak se
vlastně dají hodnotit alba, o kterých moc dobře víte, že jsou v podstatě
jen lehce nadprůměrná? Už slyším ty hlasy kamarádů, známých, už si představuji
ty šíleně odmítavé kritiky v časopisech. Možná jsem jen na několik dní
přejedený špíny, hnusu a zloby. Uchyluji se tak ke křišťálově čistému,
jednoduchému death metalu a s chutí hledím do průzračných očí zámořské
hydry. Tady vás nikdo nebude zabíjet hudbou, ani vám nikdo nezpřeráží končetiny
silou. Dočkáte se spíš bezděčného podupávání nohou, občasného zaujatého
poslechu a jinak vám CD poslouží převážně jako neškodná kulisa k práci.
Není to rozhodně málo, ale ani to není zrovna moc, abyste se dál touhle smečkou
zaobírali. To zůstane asi jenom mě. Obyčejná, klasická black death metalová deska,
která má ale zvláštní kouzlo.
Asphyx
says:
Xeroderma are not satisfied with just the fact that would jump on today's modern technical deadly wave but rather relies on the atmosphere. They are not afraid to wipe the darkness and kick us even with a thrash rhythm. Here nobody will kill us by music, no one will break a limb by strength. You'll see more unwitting stamping of feet. Sometimes unbiased listening is needed , otherwise the CD will serve mostly as a harmless backdrop to work. Plain, classic black death metal album that has a strange charm.
Seznam
skladeb:
1.
Day Of Reckoning
2. The Madness Of God
3. End Life
4. Underneath The Gods
5. The Remnant
6. Empire
7. Welcome To Hell
8. Sanctum
Čas: 40:11
Sestava/band:
Kris
Maltenieks - Bass & Vocals
Jason
Lalonde - Lead Guitars
Ernie
Topran - Drums
.JPG)