DEPRESSED – Afterlife
in Darkness
digital 2015, vlastní
vydání
Ten
den nebylo všechno v pořádku už od probuzení. Vstával jsem naštvaný, bez
chuti k jídlu, jakoby prokletý někde v nočních můrách. Cestující,
které potkávám každý den v tramvaji, měli hodně podobné výrazy.
V ranní poště mě čekalo nepřeberné množství nepříjemných emailů. Ani jsem
neusedl a už všichni volali. Takhle to šlo celé ráno i odpoledne. Oběd stál za
nic a když mě tohle pracovní monstrum vyplivlo k večeru na svobodu, ploužil
jsem se domů s nechutným výrazem na tváři. Den blbec, divný tlak ve
vzduchu, zápach čehosi divného mezi lidmi. Všichni jakoby vycítili, že něco
není v pořádku. Nebylo. Doma jsem jen pozdravil, najedl se a zavřel se
raději do svého pokoje. Usedal jsem k přehrávači s pocitem, že
nejlepší co bych mohl udělat, tak je buď usnout nebo se teleportovat na jinou
planetu. Pustil jsem si prvotinu DEPRESSED
a skoro se mi to povedlo.
Tihle
brazilští death metaloví chasníci totiž disponují jednou úžasnou schopností.
Umí vás bez vytáček a zbytečností přenést na old school death metalovou vyhaslou
hvězdu, kde nejsou žádní našňupaní manažeři, ani televize a internet, ani
moderní kritici. V téhle zemi se jenom pije pivo, jí se tuny masa, jsou
tady jen samý pěkný ženský a k tomu tuny dobrého smrtícího kovu. DEPRESSED sice nepatří ani tady,
v krajině zaslíbené, k nějakým slavným skupinám, ale myslím si, že si
svých pár poctivých fanoušků najdou. Pořád (asi už naivně) věřím v pořádné
řemeslo, v rebelii, ve špinavý zvuk. Moc nás už nezůstalo, ale to mi
nebrání v tom, tuhle bandu pochválit. Riffy jsou nespoutané, tlak
připomíná šílenství a vokál je drsný jako rašple. Víc nechci a vlastně ani
nepotřebuji.
Brazilci
se v textech zaobírají okultismem, kritikou náboženství a fanatismu.
Klasika, dalo by se říct. Mohli bychom samozřejmě mluvit o klišé, ale
s přihlédnutím k tomu, jak to na tom našem božím světě
v současnosti vypadá, začínají být podobná témata zase aktuální. Zajímavý
je i obal, zabarvený do ne příliš tradiční hnědé barvy. Je vidět i slyšet, že
si kapela dala se vším velkou práci. Podobných skupin sice bylo, je a bude
velké množství, ale přesto si myslím, že by i v dnešní nadprodukci zrovna
tahle mohla zaujmout. Osobně mě nejvíc přesvědčila těžko popsatelná „těžká“
nálada. Všechno se táhne jako čerstvý asfalt. Na prsou cítím tlak podobný
počínajícímu infarktu, píchá mě v levé ruce a čekám přechod do onoho svět
každou chvíli. Nevím jak vy, ale já mám rád, když se mnou muzika něco dělá,
nepostrádá jiskru a donutí mě alespoň k lehkému podupávání nohou. DEPRESSED splňují všechny mé základní
požadavky a ještě dodávají něco málo navíc.
Skoro
padesát minut smrti uteče jako voda. Nenudil jsem se ani chvilku a i když si
nejsem zase tolik jistý, že pánové nějak výrazněji zasáhnou do undergroundového
dění, přesto si myslím, že jejich prvotina stojí za povšimnutí. DEPRESSED nahráli desku plnou napětí,
energie, špíny, nespoutanosti. Tradiční smrtící kov uchopili po svém a přidali
velký kus černoty. Pokud máte rádi old school death metal, tak zaměřte svůj
zrak na Brazílii. Litovat rozhodně nebudete. Album narvané poctivým masakrem!
Asphyx says:
Almost 50 minutes of death is so fast. I was not bored for a second. The
first record of this band is something you should consider listening even
though I am not sure they will intervene in the underground world. DEPRESSED´s
album is full of energy, intensity, dirt and rampancy. The achieved to handle
traditional death metal in their own way and the added big junk of darkness. If
you like the old school death metal you should take a look on Brazil. You would
not regret that. This album is full of honest massacre.
Seznam
skladeb:
|
01. Dark World Depressed I
02. Afterlife in Darkness 03. Pleasure of the Continual Vengeance 04. Paradoxical Warcult 05. Reborn in Hellfire 06. Horrors in the Storm of Blood 07. Disease from Emptiness 08. Tears of Blood 09. The Putrid Legacy of Humanity 10. Zombie Epidemic 11. Are You Ready for the Killing? 12. Dark World Depressed II |
|
Čas: 48:11
Sestava/band:
Rodrigo
Jardim – kytara
Gabriel
Guerra – bicí
Rodrigo Amorim – kytara
Stella
Riberio – basa
Giovani
Venttura - zpěv
