DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 28. července 2015

Home » » Recenze/review - AUSTERYMN – Sepulcrum Viventium (2015)

Recenze/review - AUSTERYMN – Sepulcrum Viventium (2015)


AUSTERYMN – Sepulcrum Viventium
CD 2015, Memento Mori

„Jsem opět v tom mátožném stavu, způsobeném nedostatkem krve. Vláčený, bičovaný, ukřižovaný. Teď tu visím uprostřed holého kopce a chodí se na mě dívat. Snažím se alespoň před dětmi tolik nekřičet bolestí, ale občas mi nějaký ten skřek unikne. Ani vlastně nevím, co jsem provedl. Prý jsem seděl lehce opilý a prohlásil něco o právě ctěném Bohu. Pak už to šlo samospádem. A že prý musím trpět jako Kristus. Umírám, klíží se mi oči a jen vzdáleně slyším své další přiznání, učiněné před těmi, kteří mě odsoudili. Je několik let po narození Ježíše a já odcházím poprvé do říše mrtvých. Bez rozhřešení, bez odpuštění. Dole pod kopcem znějí nábožné chorály.“

Střiiiiiihhhhh…..průlet hvězdokupou a nekonečnou smyčkou času…

„Zase mě pověsili nahoru na kopec, tentokrát jsem byl vláčen za motorkami. Odpadávající kusy masa si fotily na své mobily snad všechny děti. Ukřižován, skoro bez krve. Historie se opakuje. Píše se rok 2015 a já se opět převtělil do další oběti. Navěky proklet, nikdy nespočinut, v nekonečném smutku se plahočím a znovu skoro umírám. Tentokrát si vzpomínám na libé tóny krutého death metalu, který tolik sedne k celkové beznadějné atmosféře.“

Tisíckrát prokletý, zapletený v nekonečné smyčce old school death metalových riffů. Potácím se spolu s novou (první dlouhohrající) deskou britských AUSTERYMN. Jsem znovu, snad posté, opět ukřižovaný, zbavený krve i rozumu. Nevnímám lehké nedokonalosti začátečníků (skoro žádné nejsou, snad jen zvuk bych si dovedl představit lehce špinavější). Vracím se do doby, ve které jsem umíral snad nejčastěji, do devadesátých let minulého století, kdy vládly death metalu takové smečky jako DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, EDGE OF SANITY a další slavná jména. Undergroundové uchopení smrtícího kovu mi dělalo vždy dobře. Mám to takhle stejně nejraději. A Britové tu pradávnou hnilobu vzali za správný konec.


Preludium smrti, chorály známé z nábožných písní, velebení Satana, pána našeho, schovaného v každém z nás. Obraz našich nečistých myšlenek, vrozený nečistý pud, který se mnohdy marně pokoušíme „ukočírovat“ pomocí pouček a nařízení. Ne vždy se nám to daří. Myslím, že je stokrát lepší popustit uzdu své morbidní fantazii při poslechu AUSTERYMN, než vyrazit s pěnou u huby do ulic. Vždyť ta lehká inspirace melodickým švédským death metalem, kombinovaná s tou nejjadrnější klasikou, nám dá rozhřešení snad pokaždé. Jsme složeni ze sedmdesáti procent z vody, z několika kilo kostí a masa a pak už jen z myšlenek. Jednou po nás zůstane hromádka popela a po některých pár krásných otisků nálad v dětech. „Devadesátkový“ smrtící kov se zdá být nesmrtelný, stejně jako zkušenosti, předávané z generace na generaci. AUSTERYMN toho budiž jasným důkazem.


„Sepulcrum Viventium“ je jako křížová cesta, provázená nekonečnými ranami bičem (zajímavé, že tahle kratochvíle se s věky nemění), slzami, zimou a zástupem krvelačných čumilů. Samotný cíl, závěr trnitého výletu je více než jasný. Měla by jím být smrt a závěrečný aplaus při očištění hříšníka. Nic takového ale nenastává. Zůstává jen pach strachujícího se potu, odlesky morbidních fotek pořízených s bleskem (dokonalých, detailních krutých záběrů plných strachu, jak jinak) a pro některé z nás vzpomínka. AUSTERYMN nahráli velmi pestré, šikovně poskládané album, které nepostrádá potřebnou smrtící náladu, chutné melodie a utrpení. Velmi dobrá deska!


Asphyx says:

With AUSTERYMN I´m actually returning back to the pas when I was dying for most of the time. To the 90´of the last century when the death metal was being led by groups such as DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, EDGE OF SANITY, or other famous names. I´ve always liked underground death metal. It´s my favorite thing. I think that British bands grabbed the rottenness from the good side. AUSTERYMN´s album is very colorful, smartly put together and it doesn´t miss a necessary deadly mood, tasteful melodies and misery. It´s a very good album!

Seznam skladeb:

1. Intro
2. Feeding The Grotesque
3. Written In The Scars
4. Bleeding Reality
5. Excarnation
6. Darkness Burns Forever
7. The Living Grave
8. In Death... We Speak
9. Necrolation
10. Buried Alive
11. Dead
12. Riven


Čas: 39:58

 

Sestava/band:


Rik Simpson – kytary, basa, piano, klávesy, zpěv
Steven Critchley – zpěv, basa
Stuart Makin – kytara
Nikk Perros - bicí


Share this games :

TWITTER