GOUGE – Beyond
Death
CD 2015, Hells
Headbangers Records
Čím
jsem starší, tím víc jsem schopen rozpoznat zlo. Jsem jako ohař, který cítí
vzdálenou kořist. Vnímá, když se začne dít něco špatného, je napnutý a
připravený k lovu. Žiji v předtuchách. Zvykl jsem si, za ty roky je člověk
už otrlý. Co mě ale neustále dokáže překvapit, tak jsou nenávistné škleby za
hezkou tváří. Lidé, vystupující rázně, mile. Oblíbení mezi ostatními ukrývají
pod krásnými slupkami pokřivené charaktery. Jak stárnu, tak se učím, často dávám raději na první pohled, na pocit. Zajímavé je, že mnohdy jako jediný už
dopředu vnímám černou auru, vznášející se kolem hrané přívětivosti. Není lehké
s tím žít. Naučil jsem se nehodnotit, naučil jsem se být jen
pozorovatelem, který kráčí okolo a „zasahuje“ jen ve chvílích, kdy už jde
opravdu do tuhého. Říkají, že jsem se měl stát knězem, lidé se mi rádi svěřují,
až připomínám houbu, nasáklou špatností. Ta musí také někdy ven. Občas už
nepomáhá fyzické cvičení, ani odpočinek v přírodě. Pak nastupuje hudba,
zlá, špatná a ošklivá, které jakoby ze mě všechno vytáhla, vylouhovala a
spláchla veškerou černotu do podzemí. Nevím, jak se mnou jednou zúčtují u
posledního soudu, ale zatím mi nezbývá nic jiného, než chodit po tomto světě a
nasávat hříchy.
Norští
death metalisté GOUGE jsou na tom hodně podobně jako já. Také mi přijdou
doslova nasáklí zlobou, také popisují ohavnosti, kterých je dnešní
„technologicky vyspělý a inteligentní člověk“ schopen. Otevírají staré křivdy,
procházejí se mezi odkrytými hroby, nementorují, nevyzývají k boji, ale
jen popisují a zaznamenávají. Jako prostředek pro tuto „bohulibou“ činnost si
vzali starý dobrý plesnivý death metal. Ten se zdá pro jejich tvorbu
nejvhodnější. Dokážou díky němu vyjádřit svoje nejniternější pohnutky, zážitky
z pekla, i smutek, vznášející se nad hřbitovní zdí. Letos pánové
přicházejí s pořádně prohnilou prvotinou. Je okázalým výletem do starých
časů, do dob, kdy jsme ještě nebyli navzájem mezi sebou propojeni všemocnou
sítí. Tenkrát se muselo zlo ještě doručit osobně, nestačilo jen několik
kliknutí myší. O to víc bylo vše poctivé, upřímné. Nechci sice dopadnout jako
starci, sedící před obchodem a nadávající na dnešní svět, ale poslední
dobou zkrátka nějak podvědomě cítím, že se vše hrozně rychle mění. GOUGE se
tomuto trendu zcela vyhýbají.
GOUGE
letošní desku nabouchali v tom nejvěrnějším death/thrashovém stylu. Jejich
přístup připomíná slavné DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, staré DEATH,
POSSESSED, MASTER. Album je tak vhodné spíše pro starší ročníky posluchačů nebo
pro ty, co se zhlédli ve znovu se vzpínající retro vlně. Norové přistupují ke
všemu značně „punkově“, s ničím se moc nemazlí a i když na mě vše působilo
občas lehce monotónně, nakonec jsem do „Beyond Death“ s chutí pronikl.
Nejedná se sice o nic světoborného, spíš bych si troufal tvrdit něco o
„obyčejné“ desce, jenže to nějak nevadí. Když totiž slyším to nadšení a
energii, jsem po několika minutách stržen, mám sto chutí vyrazit dveře
z pantů, utéct z práce a začít žít životem nespoutaného rebela
(smích). Podobná hudba mi dává svým způsobem alespoň kousek svobody. Mohu spolu
s jejich muzikou na chvíli uniknout z toho kolotoče, který
člověk zažívá každý den v práci.
Naučil
jsem se pohybovat mezi stíny. Cítím a vnímám sice všechnu tu negativní energii,
prýštící z některých lidí, ale procházím skrze ni, jako duchové zdmi.
Nahlížím spolu s GOUGE za oponu, odhaluji pravé tváře pokrytců.
V rytmu death metalu a thrashe vyzývám ty největší „zlouny“ k tanci a
předpovídám jim zářnou budoucnost. Zdá se a je to potvrzeno historií, že boží
mlýny sice melou neustále a s jistotou, jen se občas na nějakou dobu
zaseknou. Je potřeba je popostrčit, promazat špínou a pak teprve začnou znovu
fungovat s krutou přesností. Norští death metalisté se klidně mohou hned
teď, se svoji prvotinou, stát dozorci v téhle boží mlýnici. Zní totiž,
jako by ji nahrála parta zkušených matadorů a ne dvojice „začínajících mladíků“.
Death metal je sice na „Beyond Death“ zpuchřelý jako stará víka dlouho
hnijících rakví, ale to myslím nikomu vadit nebude. Pokud máte tedy chuť na
malý, poctivý výlet do historie, buďte vítáni. Uvidíte na něm to nejniternější
zlo, kterého jsou lidé schopni. Tohle vám žádná cestovní kancelář nenabídne.
Parádní, špinavý death metal!
Asphyx
says:
Gouge recorded this album in the most faithful death / thrash style. Their attitude reminds me of famous acts like DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS old DEATH, POSSESSED, MASTER. The album is therefore more suitable for the older generation of listeners or for those who have watched the reemerging of the retro wave. Death metal music on "Beyond Death" is like an old moldy lid of coffins kept for a long time but I think that will not bother anyone. Thus, if you have a taste for small, honest journey into the history then your welcome to try out this release. Terrific, dirty death metal indeed!
Seznam
skladeb:
Wretched
Passion
Breath
of the Reaper
I
Smell of Rotten Death
Blood
Feast
Putrefaction
Butcher
Attack
Morbid
Curse
Malady
Macabre
Uncontrollable
Madness
Chaos
and Horror
Devil´s
Debt
Beyond
Death
Čas: 29:59
Sestava/band:
Herman
Holen – Drums
Christoffer
Bråthen – Vocal, Guitar and Bass
Jonas
Bye - Bass (live)