SCARAB
– Serpents of the Nile
CD
2015, ViciSolum Productions
Způsobů,
jak uchovávat mrtvolu v neporušeném stavu je bezesporu celá
řada. Odborníci se přou o to, který roztok nebo jaká teplota
uchová tělo nejlépe. Všichni ale nakonec stejně skončí u
starých dobrých Egypťanů. Dalo by se proto předpokládat, že
pokud budete pocházet z této země a budete hrát smrtící
kov, vaše kroky budou jisté a silné. Dostalo se ke mně druhé CD
rouhačů SCARAB a já si s hrůzou uvědomil, že jsem na
jejich předchozí, velmi silné album „Blinding the Masses“
(2009) skoro zapomněl. Nevím čím to je, ale i přesto, že se mi
tenkrát líbilo, nějak mi vypadlo z hlavy. S novinkou to
mám bohužel hodně podobné. Také ji poslouchám již několik
dní, rvu si ji do uší horem dolem a nějak si nedokážu druhý
den vzpomenout, cože jsem to vlastně poslouchal. Přitom jsou
splněny veškeré náležitosti starého, dobrého death metalu.
Hraje se technicky, brutálně, převážně s americkým
přístupem ke smrti.
Vystopovat
lze jak ozvěny slavných SUFFOCATION, tak neméně známých NILE,
HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, tak i atmosférické kousky polské školy
(je to divné, ale já tam zkrátka některé postupy cítím). Vše
je zabaleno do bombasticky vystavěných motivů, plných arabských
a egyptských postupů. Ty mají pravděpodobně jinak vcelku
obyčejný brutální death metal obohacovat. Zajímavé je, že
tentokrát alespoň zbytečně nedochází k různým etno
vsuvkám a mezihrám, východní vlivy jsou znát převážně jen
v kytarové práci. Nevadí mi to, naopak to oceňuji, ale
přesto mi tahle kapela přijde, jen jako takový lehký odvar NILE.
A to i přesto, že Američané snad mezi pyramidami nikdy nebyli
(alespoň to tvrdili v jednom rozhovoru) a SCARAB by jako rodilí
Egypťané měli mít vše více v krvi. Deska to rozhodně není
zlá, dokonce bych si dovedl představit i poměrně velké zástupy
fanoušků a příznivců, ale mě osobně zase tolik nechytila. Vadí
mi průměrný, neustále stejně deklamující vokál, někdy až
příliš rozplizlé vyhrávky a zvuk bych si dovedl také představit
o něco lepší a průraznější.
Poslouchám
CD pořád dokola a neustále čekám, kdy se konečně otevře zadní
vchod do pyramidy a půjde po mě nějaká ta mumie. Zatím se
poměrně nezaujatě dloubu klackem v písku a marně doufám,
kdy už přijde konečně ta smrt. Přijdu si spíš jako turista,
který si hodí nějakou tu selfie fotku na pro něj exotických
místech. Na pravá pohřebiště mi ale není umožněn vstup.
Některé melodie jsou sice zajímavé, dobře se vstřebávají, ale
to mi na to, jak se o téhle kapele v death metalových kruzích
mluví, přijde nějak málo. Opakuji to pořád dokola, ale bez
pořádného tlaku a síly není zkrátka vynikající smrtící
album. SCARAB jsou samozřejmě natolik zkušení a „exotičtí“,
že nebudou mít o dobré recenze zajisté nouze, ale někdy se
bohužel nechávají příliš unášet a spousta motivů by
zasloužila zkrátit alespoň na polovinu. Také skoro hodinová
stopáž je na desku v tomto stylu opravdu hodně velké sousto.
Zarážející je trošinku i to, že v kapele je šest členů
a že by zrovna dohromady předváděli zase takové výkony, tak to
zase ne. Mnohé skupiny tohle hrají ve třech.
„Serpents
of the Nile“ je pro mě takovým lehkým zklamáním. Nevím,
jestli jsem čekal o hodně víc nebo zkrátka nemám na podobné
desky v současnosti náladu, ale nějak zvlášť mě pánové
z údolí Nilu nepřesvědčili. Album mi přijde neskutečně
utahané, zbytečně dlouhé a nekonečně monotónní. Vím, že to
asi nebude příliš oblíbený názor, ale nic s tím neudělám.
Fanoušci lehké techniky v death metalu si asi přijdou na své,
ale kolem mě novinka téhle party víceméně prolétá jako
vrtulník kolem pyramidy. Nejsem chycen, usmrcen, ani naporcován a
to je u mě velký problém. Deska je samozřejmě velmi „příjemně“
poslouchatelná, standardní, s dnešním zvukem, ale postrádá
pro mě něco, co by mě „šokovalo“, zaujalo a rozmělnilo na
pouštní písek. Pořád jenom čekám a čekám a smrt nepřichází.
A tak to vždycky po několika hodinách vzdávám a jdu raději
pryč. Dobrá, ale ničím výjimečná deska.
Asphyx
says:
"Serpents
of
the
Nile"
is
for
me
a
little bit
disappointment.
I don't know
if
I
expected
a
lot more
or I don't
have
for similar
records
mood
at present,
but
the
gentlemen
from
the Nile Valley didn´t
convince
me. The album
seems
to be
incredibly
tired,
too
long
and
infinitely
monotonous.
I'm
still
waiting
and waiting
and
death
doesn´t come.
And so
I
always give it up after a few hours
and
I go
away.
Good,
but
no
exceptional
album.
Seznam
skladeb:
1. Calling Forth The Ancient Spirits Of Kemet
2. Visions Of A Blood River
3. Spells Of Coming Forth By Day
4. Serpents Of The Nile
5. Pyramid Of Illusions
6. Funeral Pharaoh
7. The Afterlife Illusions
8. Days Of A Burial Mask
Čas:
55:41
Sestava/band:
Sammy
Sayed - Vocals
Al
Sharif Marzeban - Guitar
Tarek
Amr - Guitar
Mohamed
'Bombest' El Sherbieny - Bass
Hatem
El Akkad - Drums
Sherif
Adel - Keyboards
