Report, foto, video - KRABATHOR, BRUTALLY DECEASED, MORTIFILIA – Café klub Slavie – České Budějovice - 16.3.2015

Jsem zase mladý, krásný, dlouhovlasý metalový hrdina. Mám džínovou bundu, holky mi leží rády u nohou a pivo můžu pít po hektolitrech. Tělem mi cloumá testosteron a touha být rebelem. Trávím nekonečné hodiny debatami s kamarády nad kazetami, deskami a CD. Je to krásné období a mám pocit, že nikdy neskončí. Tak už to u mládí bývá. Jenže všechno se jednou uzavře v kruhu. Ať chceme nebo ne, stárneme, svrašťujeme se, jsme víc unavení, utahaní, zavaleni prací, rodinou a povinnostmi. Nakonec nám zůstanou jen vzpomínky. Ty mé, metalové, se často datují přesně do doby, kdy KRABATHOR zažívali období své největší slávy.

my collection

KRABATHOR u mě byli ve své nejlepší formě (období alb „Only Our Death is Welcome..“, „Cool Mortification“, „Lies“ a Orthodox“) modla, ikona, polobozi. Ovlivnili moje hudební směřování, byli tenkrát jako nějaké prokletí. Něco tak tvrdého, drsného a šíleného jsem do té doby v Čechách neslyšel. Oni mě, spolu s VADER, přivedli na další death metalové kapely a nepřímo tak určili na dlouhé roky cestu, kterou jsem se vydal. Jsem věrným fanouškem, poctivým a můj pohled na pondělní večer tím bude samozřejmě hodně ovlivněn.

Čas utíkal, muzika a celý death metal se ubíral trošku jiným směrem. Vzpomínky, zážitky, nekonečné pitky spolu s dávnými koncerty KRABATHOR v hlavě zůstanou už navždy. Už se vidím jako stařec na kolečkovém křesle, jak rozmáchle vyprávím pravnoučatům, že tenkrát v pravěku, se ještě chodilo na koncerty, pilo se u toho pivo a dělala se rotyka. Hergot, já jsem ale starej, uff! Dost historických vsuvek, těch si přečtete všude hromady. Píše se rok 2015 a KRABATHOR jsou znovu zpět:). Minulý rok na BRUTAL ASSAULTU jsem neměl díky povinnostem možnost navštívit, ale letos už mi nemohli uniknout. Pro mě se kruh uzavřel teprve až 16.3.2015.

ticket

Pánové zestárli, stejně jako já a o jejich loňském vystoupení jsem slyšel jak slova chvály, tak nebetyčné nadávání. Bylo, je a bude mi to jedno. Usedl jsem v Plzni ke svému osobnímu řidiči Michalovi rád a nadšený, že KRABATHOR ještě aspoň jednou uvidím (zajímavé, stejně přistupuji k očekávanému plzeňskému koncertu MOTORHEAD). Víc nechci, neočekávám a můžu být vlastně jen mile překvapen.

Mortifilia

Chtěl jsem vyrazit původně do Prahy, dokonce jsem měl koupený lístek, ale nakonec díky nabídce odvozu a vytížení v zaměstnání zvítězily Budějovice. Jednak jsem v tamním kulturním zařízení ještě nikdy nebyl a hlavně mě druhý den čekal náklad povinností v práci. Michal (thank you brother, again!) tedy osedlal svého oře, vyzvedl mě tradičně u kostela všech nesvatých a tentokrát nás paní z navigace směřovala na jih. Jen mimochodem, trošku nechápu, proč se promotér nerozhoupal a neuspořádal koncert i v Plzni. Že by u nás a v okolí opravdu lidi nechodili?

Krabathor

Nakládáme cestou pozounistu Štembuse z BRUTALLY DECEASED a s vědomím, že bez nás nezačnou hrát, pelášíme na Budějovice.

Dřív byli KRABATHOR první, koho jste v tomhle ranku mohli vidět a tak byli vlastně nejlepší. Dnes je to jiné. Kapel, i světových, můžete slyšet, třeba obden, kolik chcete. Porovnání s ostatními, slavnými jmény, je samozřejmě v současnosti položené hodně do osobní roviny. Dovedu pochopit mladší posluchače, kteří tu dávnou dobu nezažili a dneska vehementně tvrdí něco o vyčpělé legendě, o nedokonalosti, divném zvuku starých nahrávek. Připomínek by se jistě našla spousta, ale takhle to my, starý páky jednoduše nevidíme. My máme ještě ke kapelám osobní vztah, nezapomenutelné zážitky, které možná mohou už dnes působit lehce pateticky. Neberte nám to prosím, budete jednou úplně stejní jako my. Věřte tomu!

Brutally Deceased

Na své si tak v pondělí v budějovickém klubu Slavie přišli spíš postarší, nostalgičtí pamětníci a co jsem tak koukal, tak už asi i začínající prostatici :)). Bylo zajímavé sledovat, jak si někteří, kdo ještě nevyrostli ze starých trik, hrdě honosili dávnými nápisy na prsou. Už jsem zase jak stará bába. Dost! Jde se na muziku.

Jako první se pokusila místní kulturní dům zbourat sušická MORTIFILIA. Pro jihočeský koncert byla velmi dobrou volbou. Švédský, občas melodičtější, chvílemi old schoolovější death metal místní dobře znají a lepší smečku si představit ani nedovedu. Pánové předvedli svůj set s hlavou hrdě vztyčenou, s velkou energií a odhodláním. Ukázali nám, jak se v podhůří Šumavy hraje pravý severský smrtící kov a já měl co dělat, abych si neukýval hlavu až k úplnému upadnutí. Bylo to studené, kruté a zároveň natolik protkané chladnými melodiemi, že jejich set nedokázal ani na chvilku nudit. Naživo má zkrátka MORTIFILIA odpich, stejně jako je tomu u vysokých pecí. Z pódia se na mě také vyplavila žhavá tavenina i špinavá struska. Jen s tím rozdílem, že mě nespálila na popel, ale zchladila někam až na bod mrazu. Železo se, stejně jako riffy, kulo, dokud bylo žhavé. Opět po několika týdnech společné setkání s kapelou a zase parádní vystoupení!  

BRUTALLY DECEASED jedou s KRABATHOR celé turné a stejně jako jejich slavnější kolegové, i oni v Budějovicích šňůru začínali. Jestliže pak byla MORTIFILIA velmi dobrým předkrmem, tak „švédští“ Češi byli pořádně ostrou polévkou. Při požití se jejich pravý a nefalšovaný old school death metal skandinávského střihu vařil přímo ve chřtánu. Kořeněné, studeným chilli nasáklé melodie se střídaly s absolutním výmazem a flambováním našich nebohých mozků. Jihočeský klub se otřásal v základech, v tamních kostelech ožívaly ostatky všech svatých a na místní diecézi museli mít pořádně krušný večer. Pánové sázeli jeden riff za druhým, zároveň představili i nového basistu Miroslava Ubiase (CONTRASTIC, PIGSTY, OPITZ), který myslím skvěle nahradil svého předchůdce „Buráka“ a doplnil celý „švédský“ synkopický orchestr. BRUTALLY DECEASED už dávno kopou nejen českou první death metalovou ligu a i když lze jejich předlohy vystopovat v dávných devadesátých letech okolo měst Stockholm, Visby, Malmö a podobně, set působil hodně energicky a svěže. Stačilo, aby na začátku zavelel svým hrdelním řevem frontman Žlababa k útoku a naši nebohou zemi zase napadli Švédové. Pro mě za mě, ať nás obléhají zase spoustu let. Když budou hrát stejně, zlobit se rozhodně nebudu. Skvělá hrobnická práce!

KRABATHOR uzavřeli můj pomyslný kruh metalového života se ctí. Během jejich setu jsem samozřejmě vzpomínal, porovnával, promítal si na sítnici svého oka pradávné koncerty. Napíšu to asi takhle. Oheň sice zase hořel, ale tentokrát už to nebyla tryskající láva, jako spíš poctivý a spalující žár. Mr. Pegas i Mr. Bruno jsou na tom díky své aktivní hudební činnosti pořád dobře, ale nad některými momenty u páně Christophera bylo nutné již trošku přimhuřovat oči. Obzvlášť v sólech to nebylo úplně ono (o vokálech nemluvě). Tentokrát na mě vše fungovalo, ale je nutné si uvědomit, že jsem byl notně ovlivněný nostalgií. Bylo velmi příjemné, nebál bych se odhalit svoji duší a napsat i dojímavé, zase vidět po tolika letech své oblíbence živé a s nástroji v rukou. 

Zazněly všechny notoricky známé songy a tak jsme si spolu s kolegy zase po dlouhé době z plných plic zařvali. Opět jsem si potvrdil, že Bruno je natolik výraznou postavou, že na sebe až démonicky přitahuje skoro veškerou pozornost. Celkově sice byla v některých momentech kapela trošku nesourodá, ale vše vyvážila všeobjímající a nakažlivá radost, „že se zase všichni vidíme“. Smrt si po letech opět dala se mnou a kapelou rendez-vous a po chvilce nejistoty jsem tomu dávnému šílenství znovu podlehl. Připadal jsem si, jakoby se mi zase otevřely všechny staré rány a začala z nich prýštit dlouho hnijící krev. Death metal v tomto podání byl jako stigmata, která se objevují znenadání a bez varování. Ten večer, na tom místě jsem byl znovu proklán hřeby, ukřižován a ponechán na pospas temnotě. Do kůže na zádech mi byla vepsána krvavá slova v hlavě dlouho uložených skladeb a když vše došlo ke zdárnému finiši, nějak jsem nechtěl, aby to celé smrtící monstrum skončilo. Klidně bych ještě v tom kotli a ve vzpomínkách chvíli vydržel. Kult je kult a kultem navždy zůstane! Bylo to mocné!

Klub byl krásně zaplněn, zvuk byl také v pořádku a tak jedinou svoji výtku bych směřoval ke světlům. Opravdu je nutné, aby se na death metalové kapely blikalo jako při diskotéce v osmdesátých letech? Pivo značky Budvar jsem raději ani jako správný „Plzeňák“ nekoštoval a stejně jsem musel druhý den do práce. Chválím konec v 11 hodin! Pro nás pracující a vstávající tak akorát.

Krabathor 

Následoval přesun do Plzně, krátká noc, dlouhý pracovní den a popraskané žilky v očích způsobené nespavostí. O to ale nejde, důležité je, že se naše misie tentokrát opět vydařila a já si splnil další ze svých snů. Viděl jsem KRABATHOR znovu naživo. Teď už mi v mém seznamu zbývají snad jen ty AUTOPSY:)) Skvělý, jihočesko-krabathorovský večer. KRABATHOR, KRABATHOR, KRABATHOR!!!

FOTOGALLERY

Don Carlos and Mr. Asphyx