MORGOTH
– Ungod
CD
2015, Century Media Records
„Morgoth
je jméno v sindarštině a znamená „Černý (Temný) nepřítel“;
Bauglir je také sindarské jméno znamenající „Tyran“ nebo
„Utiskovatel“. Morgoth Bauglir je vlastně epitet. Jeho jméno
poprvé zmíněno v Ainulindalë je Melkor, což v quenijštině
znamená „Ten, který povstává v moci“. Měl také jméno ve
Valarinu, které však není nikde zmíněno. Sindarský ekvivalent k
Melkorovi je Belegûr, nebylo však nikde použito. Stejně jako
Sauron měl mnoho dalších titulů: Pán Temnoty, Temná moc (síla)
severu a Velký nepřítel.“
(zdroj Wikipedia)
MORGOTH
je také legendární death metalová kapela z Německa. Její příběh
je našinci zajisté známý. Je velmi zajímavý. Tahle smečka
zasáhla nejen české fanoušky už v dávných dobách svými alby
„Cursed“ (1991) a „Odium“ (1993). Následovala deska „Feel
Sorry for the Fanatic“ (1996), která kapelu katapultovala až
někam k elektronice. Fanoušci tenkrát nebyli připraveni a tak
bylo tohle následně rozpadlé monstrum na dlouhých 19 let uloženo
k ledu (pokud budeme nahlížet na produkci Němců z pohledu
řadových alb). Tedy, před pár lety se začalo znovu mluvit o
oživení mrtvoly a dočkali jsme se několika koncertů, záznamu z
nich, kompilace a loňského singlu „God is Evil“, který dával
tušit, že MORGOTH uvažují hudebně o návratu do dob své
největší slávy. Jenže pak přišla zpráva, která působila
jako blesk z čistého nebe. Hlavní persóna s nezaměnitelným
hlasem a obrovská osobnost Marc Grewe opouští německé uskupení
a jde si svou cestou. Byl jsem tedy velmi napjatý, cože to vlastně
naši západní sousedé stvoří. Nový vokalista Karsten „Jagger“
Jäger byl oznámen poměrně brzy a já byl najednou dost zdrcen.
Jeho působení v domovských DISBELIEF mi nahánělo trošku hrůzu.
Po
všech těch peripetiích se můžeme na novinku německých death
metalistů dívat několika způsoby. Buď budeme svým kamarádům
vykládat něco o tom, že bez Marca to není ono (a samozřejmě
svým způsobem není!) nebo také můžeme vehementně nadávat na
to, že když už se s tím pánové párali takhle dlouho, mohla to
být větší bomba. Pokusil jsem se od historie, představ,
vzpomínek a ostatních záležitostí, které se kolem MORGOTH
vznáší, oprostit a nahlížel jsem na novou desku okem nezaujatým
(pokud to tedy vůbec u podobných kapel lze). „Ungod“ není
rozhodně špatným albem. Nápady jsou zde sice velmi podobné, jako
na „Odium“ a „Cursed“, ale to bych připisoval hráčskému
rukopisu Haralda i Sebastiana. Občas jsem zavzpomínal i na rok 1991
a „asphyxovské“ dílo „The Rack“ (hlavně zpěv). Jako celek
je nahrávka velmi dobře poslouchatelná a pěkně evokuje dobu z
počátku devadesátých let. Karstenův vokál, který se zdál být
zpočátku největší slabinou se nakonec ukázal jako slušný a
rozhodně mě neruší. Jeho podobnost s Martinem van Drunenem je
sice v určitých momentech až zarážející, ale to mi nijak
nevadí. Pořád je to old school death metal, kterému nechybí
šťáva, síla a přesvědčivost.
Osobně
si nejvíc užívám klidnější polohu, kde se vkrádá mezi mě a
přehrávač zvláštní chlad (song „Ungod“ nebo závěrečná
„The Dark Sleep“). V rychlejších momentech album už tolik
silné není, ale k nějakému průšvihu rozhodně nedochází.
Postupem času jsem se dokonce přistihl, že některé motivy nemůžu
vůbec vyhnat z hlavy a i když jsem chtěl být původně velmi
kritický a celý počin odsoudit, nakonec si desku užívám. Není
to nic převratného, MORGOTH sázejí spíš na jistotu, ale na
rovinu, chce vůbec po pánech někdo nějakou změnu? Já tedy
rozhodně ne. Jsem rád, že mám před sebou starou dobrou německou
mašinu, která sílu rozhodně neztratila. Legendární blonďák,
kterého na dávných obalech alb nešlo přehlédnout, sice trošku
chybí, ale s tím stejně nic nenaděláme.
Přiznám
se bez mučení, že jsem čekal ostudu, nedobrou, špatnou desku.
Jsem tedy nakonec velmi mile překvapen. Pokud tedy máte rádi
období dvou prvních alb téhle legendy a někde doma sušíte staré
kazety, koupí novinky rozhodně neprohloupíte. Doba je sice už
dávno někde jinde, ale ta poctivost, energie a uvěřitelnost je zde
cítit na každém kroku. Zajímavé je, že jsem si po nějakém
čase na Marca ani nevzpomenul (já vím, jsem kacíř, ale mě
zkrátka baví novinku poslouchat). Cítím tlak, nápor a to je pro
mě o hodně důležitější než novátorský přístup. Velmi
solidní death metalové album, které je plné studeně kruté
nálady!
Asphyx
says:
The
record is good for listening as a whole and it calls up the period
from the early 90th. Karsten's vocals, that seemed to be
the biggest weakness, appeared like decent and I like it at last. Its
similarity with Martin van Drunen is surprising in some moments, but
it doesn't bother me. It's still old school death metal, that doesn't
miss energy, strength and conviction. So if you like the period of
the first two albums of this legend, you can definitely buy this
news. It's nothing revolutionary, Morgoth are betting more on
sureness, but tell me, is here anybody who wants any change? Very
solid death metal album that is full of cool cruel mood!
Seznam
skladeb:
1.
House Of Blood
2. Voice Of Slumber
3. Snakestate
4. Black Enemy
5. Descent Into Hell
6. Ungod
7. Nemesis
8. God Is Evil
9. Traitor
10. Prison In Flesh
11. The Dark Sleep
12. "Dies As Deceiver"
13. "Battalions Of Strangers" (Fischer-Z Cover)
2. Voice Of Slumber
3. Snakestate
4. Black Enemy
5. Descent Into Hell
6. Ungod
7. Nemesis
8. God Is Evil
9. Traitor
10. Prison In Flesh
11. The Dark Sleep
12. "Dies As Deceiver"
13. "Battalions Of Strangers" (Fischer-Z Cover)
Čas:
46:23
Sestava/band:
Karsten
"Jagger" Jäger - Vocals
Harry Busse - Lead & Rhythm Guitars
Sebastian Swart - Rhythm Guitars
Sotirios Kelekidis - Bass
Marc Reign - Drums
Harry Busse - Lead & Rhythm Guitars
Sebastian Swart - Rhythm Guitars
Sotirios Kelekidis - Bass
Marc Reign - Drums