OBSCURE
INFINITY – Perpetual Descending into Nothingness
CD
2015, F.D.A. Rekotz
Historia
magistra vitae.
Dějiny jsou učitelkou života. Staré latinské přísloví mluví
jasně a určitě platí ve spoustě oblastí lidského zájmu. Je
ale také nutné rovnou dodat, že spousta zástupců našeho
pokolení opakuje pořád dokola i ty nejzávažnější chyby,
kterých je člověk, jako člen prý nejvyspělejšího druhu,
schopen. Kdybychom byli nějakým nezúčastněným pozorovatelem a
sledovali to naše hemžení a snažení odněkud z povzdálí,
mnohokrát bychom si ukroutili hlavu údivem. V hudbě je to
trošku jiné. Ta se dle některých náboženství dotýká jak
imaginárního nebe, tak vcelku pochopitelného a hmatatelného
pekla. Je tak svým způsobem vyčleněna z dějin. OBSCURE
INFINITY znám už od jejich alba „Putrefying Illusions“,
kdy jsem tyhle německé zástupce old school death metalu chválil
jako velmi zručné vyslance samotného rohatého. Letos mohu
v jejich obráceném blahořečení s klidem pokračovat.
Opět nahráli desku, která se v undergroundu neztratí, je
plná zajímavých řezajících melodií a nepostrádá chytlavé
(někdy až smutné) momenty.
OBSCURE
INFINITY si na nic nehrají, rovnou přiznávají svoji příslušnost
ke starým smrtícím archívům a tak máme možnost se opět setkat
s death metalem v podobě, jaký ho hráli třeba takoví
DEATH, PESTILENCE, ale i švédští maniaci GRAVE, DISMEMBER.
Zkrátka, staroba, plíseň a atmosféra otevřených hrobů na vás
dýchne z každého zákoutí téhle desky. Svým přístupem mi
Němci připomínají své současné kolegy VAMPIRE, kteří také
volili lehce „čistší“ cestu. Oceňuji chlad, všudypřítomný
strach, špínu, tmu. Přijdu si, jako bych byl najednou velmi starý
a čekal už jen na odchod z tohoto světa. Potkávám se
s kolegy, ve stejném věku, jak sedíme před vraty do
samotného pekla. Pořád ještě nevíme, zda nás přijmou či
nikoliv, ale už samotné čekání nás naplňuje temnou radostí.
Jsme prokletí a ještě se nám to líbí. Jsme uhranuti starým
death metalem. Čerpáme energii ze samotné historie zla.
Zvuk
je zastřený, ošklivý a určitě vyděsí nejednoho milovníka
moderních postupů. Nevadí to, retro vlna se vrací stejně, jako
to dělá bumerang. Jsou v téhle oblasti kapely, které si na
„špatnost“ a staré časy jenom hrají a působí vyšeptale,
ale pak jsou smečky, kterým to věřím. OBSCURE INFINITY patří
mezi ty, které uchopili tisíckrát zahrané postupy po svém,
dodali kus prohnilého srdce a vy tak máte možnost na 42 minut
zavřít oči, transformovat se do devadesátých (a osmdesátých)
let minulého století a naplno si užívat totální underground.
Můžete se spolu s německými průvodci procházet nekonečnou
spletí členitých chodeb podzemí, vstřebávat hebké doteky
stoletých pavučin, pohlédnout do smějících se tváří lebek i
ochutnat mokvající vodu z kanalizačních stok. Budete žít
jako krysy, naučíte se věčnému setrvání ve tmě a připravíte
se na studenou samotu.
„Perpetual
Descending into Nothingness“ je poctivé, krutě nářezové album.
Mohlo by nadchnout a potěšit nejednoho death metalového
archeologa, vyznavače tmy i postaršího smrtonoše. Osobně jsem si
dával novinku od OBSCURE INFINITY nejraději ve večerních
hodinách, kdy na mě už přicházela dřímota. Právě v těch
chvílích, kdy se probouzejí zombie, slušní lidé už dávno spí
a městem se začíná ozývat jen tichý šramot nemrtvých,
vyznívala tahle deska nejlépe. Probouzeli jsme se spolu s duchy
zemřelých, toulali se po ulicích a modlili se svorně pod
poblikávajícími světly lamp. Mnohdy nás obestírala jen tma,
smrt a death metal. Letošní underground je obohacen o další
morbidní dílo zkázy. Je kruté, zlé, smutné, jakoby žalující
nad špatnostmi celé dlouhé lidské historie. Sahá až někam do
dávných dob, probouzí ty nejtemnější pudy a smrdí sírou na
sto honů. Old school death metal vhodný jako kulisa pro exhumování
starých hrobů!
Asphyx
says:
OBSCURE
INFINITY
doesn't play
for nothing
and
they
directly
confess
their
allegiance
to
the old
archives
deadly.
Old
age,
mildew and
open
graves
atmosphere
you
can feel
from
every
nooks
this
CD.
The sound is
muffled,
ugly
and cold. after their
procedures,
they
added
a
piece of
rotten
heart.
Album
is
cruel,
evil,
sad,
complaining
about
wickedness
throughout
the long
human
history.
Old
school
death
metal
suitable
like
coulisse
for
the
exhumation of old
graves!
Seznam
skladeb:
1. Intro- Entering the Hall of Eternity
2. Sorcery of the Black Souls
3. Expiration of the Lost
4. The Uttermost Descend
5. A Forlorn Wanderer
6. Into the Undertow
7. Descending into Nothingness
8. From Odium to Disease
9. Beyond Spheres and Time
Čas:
41:57
Sestava/band:
Stefan - Guitars
Jules - Vocals
Thomas - Drums
Sascha - Guitars