CHAPEL
OF DISEASE – The Mysterious Ways of Repetitive Art
CD
2015, F.D.A. Rekotz
Zástup
padlých mnichů, hledajících marně odpuštění. Jejich věrnost
Bohu byla narušena obyčejným čistým zlem. Kdysi se modlili ke
křížům, na kterých rozpínal své ruce ten, který prý za nás
všechny trpěl. Pak byli jednoho dne prokleti. Teď mají kápě
stáhnuté hluboko do čela. Stydí se za své tváře, za těkající
oči slabých, hledajících svůj směr a naplnění. Na stolici,
uprostřed opuštěného kostela, sedí v černém plášti
postava bez obličeje. Každé ovečce pokyne blahosklonně rukou,
vykoná nad ní rukou znamení obráceného kříže a pronese slova
rouhavé modlitby. Vše je dokonáno. Zlo může vstoupit. Vchází
do dveří v podobě velmi uvěřitelného old school death
metalu, zahraného ve stylu starých dobrých praotců extrémní hudby. Chlad a pomalé pasáže jsou jak vystřižené z raných
PARADISE LOST, ty nářezové zase sahají až někam k nejtvrdším
albům SLAYER. Zima, obsažená v jednotlivých skladbách
jakoby evokovala vzpomínky na CELTIC FROST, možná dokonce BLACK
SABBATH. Všechno je pak zabaleno v plášti poctivého
plesnivého smrtícího kovu (NUNSLAUGHTER, MASTER, OBITUARY, MORBID
ANGEL), ale i švédské školy v podobě DISMEMBER, GRAVE.
Když
jsem psal recenzi na jejich předchozí album „SummoningBlack Gods“,
netušil jsem, jaký věhlas si tahle smečka šílených vlků
získá. Najednou se o nich mluvilo snad všude. Nedivím se, podle
mě patří k současné minimálně evropské old school death
metalové špičce. Všechno je dohnáno k morbidní
dokonalosti, obestřeno pomalejšími vyhrávkami, které dodávají
celé desce na ještě větší temnotě. Některé riffy jsou
natolik nakažlivé, že si je budete přehrávat v hlavě ještě
hodně dlouho potom, co už album dávno skončí. CHAPEL OF DISEASE
se sice dají ihned odsoudit jako obyčejná retro záležitost, ale
to není úplně pravda. Troufám si tvrdit, že tentokrát se jedná
přesně o ten druh kapely, která by mohla oslovit i příznivce
modernějších postupů. Němci nijak netlačí na pilu, jedná se
spíš o chorály, hrané a zpívané odněkud z podzemí, ale
právě tento přístup jim dodává na ještě větší uvěřitelnosti.
Častokrát jsem si při společných chvílích říkal, že to
čekání v zástupu nehodných před bránami pekla je snad
nekonečné. Každopádně, už jenom samotná příprava na onen
svět je ve společnosti německých rouhačů velkým zážitkem.
Mezi
prsty prosívám prach z cest, ploužím se pomalu, s tváří
zapuštěnou do země, ta tíha je neskutečná. Vynechává mi
srdce, těžce se dýchá. Kdy tohle utrpení skončí? CHAPEL OF
DISEASE vám sice nedávají rozhřešení, ale alespoň určují
směr. Turistické značky vedou do pekla, což sice nebude vyhovovat
každému, ale nám, dávno prokletým to bude určitě zcela po
chuti. Mám pro starý death metal slabost, vyznávám zásadní alba
své doby, ale také se rád podívám na shnilý zub i mladým
kapelám, snažícím se přenést ducha dávných časů do dnešních
dní. Němcům se to daří víc než dokonale. V textech se to
hemží hororovými tématy a ty krásně doplňují už tak
zahnívající muziku. O obalu snad ani netřeba mluvit (Misanthropic
Art). Pro mě osobně se jedná opět o dílo, které bych si dovedl
představit i na zdech svého pokoje, nejlépe v nějakém
prohnilém dřevěném rámu. Vždycky když vkládám nové CD do
slotu své hi-fi věže, musím se pak po stisknutí play nahnout
lehce stranou. Jinak by mě totiž ta energie, proudící
z reproduktorů, dokázala doslova ožehnout.
CHAPEL
OF DISEASE se opět povedlo nahrát desku, která si ihned získala
čelní místo v mém žebříčku nejposlouchanějších alb.
Je kruté, tajemné a velmi tradiční. Svět se možná dnes točí
už zcela jiným způsobem, ale pro nás, kteří holdujeme old
school death metalu měrou vrchovatou, se jedná o vzácný artefakt.
Rád se nechávám unášet mocnými tóny. Spokojeně si užívám
procházky tajemnými chodbami podzemního světa. Už dávno jen
nestojím napjatě ve frontě, už jsem uvnitř. Němečtí převaděči
do země nemrtvých mi byli na samotné cestě i v záhrobí,
velmi zdatnými průvodci. Pronášíme spolu modlitby nad starými
náhrobky, sypeme si na hlavu popel našich předků, velebíme
Satana. Paříme, mlátíme hlavami skoro až o zem. Jsme zkrátka
v tom. Dobrá alba od těch špatných odlišuje právě ta
síla, ta vzácná přitažlivost, kterou znají moc dobře všichni
fanoušci u svých oblíbených kapel. Death metalové album
obsahující velké množství smrtelně magnetické energie! Kult!
Asphyx
says:
CHAPEL
OF
DISEASE
succeeded
to record an album,
that got
the front place
in
my
rating
of
the
favourite
albums.
It is
cruel,
mysterious
and
very
traditional.
We say prayers
together
at
the old
gravestones,
we sprinkle
ashes
of our
ancestors
on our heads, we glorify
Satan.
I
insert a
CD
into
the
CD player,
if I didn´t burn in a dark fire, I would have to step back. Death
metal
album
contains
a large amount
of
deadly magnetic energy!
Cult!
Seznam
skladeb:
1. The
Mysterious Ways…
2. The Dreaming Of The Flame
3. Masquerade In Red
4. Lord Of All Death
5. Symbolic Realms
6. Life Is But A Burning Being
7. …Of Repititive Art
2. The Dreaming Of The Flame
3. Masquerade In Red
4. Lord Of All Death
5. Symbolic Realms
6. Life Is But A Burning Being
7. …Of Repititive Art
Čas:
47:31
Sestava:
Laurent
T. - zpěv, kytara
Cedric
T. - kytara
Christian
K. - basa
David
D. - bicí
.JPG)