Recenze/review - FLESHBOMB – Reincarnated in Abomination (2014) ~ DEADLY STORM zine

FLESHBOMB – Reincarnated in Abomination

CD 2014, Amputated Vein Records

Vždycky, když vidím v televizních zprávách nějaké nálety, říkám si, jak musí být hrozně těm nebožákům, na které dopadají bomby. Na obrazovce to nevypadá zase tolik šíleně. Jenže když si pak přečtete výpovědi těch, kteří to zažili, případně zavzpomíná vaše prababička na druhou světovou válku, ježí se mi chlupy na zádech. Musí to být šílené. Hlavně ta nejistota, kam to spadne příště. Uhoříte vy nebo váš soused? Kam s dětmi, které to nechápou a všechno berou jako takovou vyděšenou šílenou hru? Po delší době pak propadáte beznaději a začíná vám být všechno jedno. Pere se ve vás strach se vztekem a říkáte si, co by vás odsud dostalo. Ruští brutal death metalisté FLESHBOMB si nemohli zvolit příhodnější název kapely. Jejich hudba, syrová a drsná, připomíná opravdu nějaký zběsilý nálet. Hned na začátek je nutné zmínit, že se jedná o smečku, která má na svých albech poctivý, nečistý zvuk. Rozhodně se nejedná o dnešní „vyčištěné“ CD. Jsem tomu rád, dávají tím totiž jasně na vědomí, že svoji práci myslí vážně a cítím zde i kus „opravdovosti“, což se mi u desek nahraných „na počítači“ příliš nestává.

Rusové fungují na brutální scéně od roku 1999 a letos se chlubí svoji morbiditou teprve podruhé. Vypadá to, že skládají asi převážně do šuplíku (nebo na hudbu nemají jednoduše čas), protože tento rok vyšlo album po dlouhých deseti letech. Osobně jsem se k němu dostal víceméně náhodou. Amputated Vein Records dělá sice svoji práci dobře, ale že byste na jejich kapely narážely na každém kroku, to zase ne (smích). Pánové sice občas vypomohli u jiných smeček, ale FLESBOMB leželi převážně ladem. Kapela se žánrově pohybuje někde v oblastech, které zkoumali a zkoumají třeba takoví SUFFOCATION, PYREXIA, INFERNAL TORMENT, INTERNAL BLEEDING ale i třeba klasici CANNIBAL CORPSE. Možná by mohl některý mladší posluchač namítnout, že z dnešního pohledu se jedná už o retro, případně by hovořil něco o old school brutal death metalu. Neměl bych mu to za zlé. Je to samozřejmě pravdu. Mně to takto vyhovuje. Hudba, zde hraná, mi přijde dobře stravitelná, přímočará, syrová jako čerstvá hlína z právě vykopaného hrobu. FLESHBOMB jsou zkrátka klasici v tom nejlepším slova smyslu.

Je sice pravda, že občas jsou některé pasáže lehce monotónní, ale tomu tak u tohoto stylu bývá. Díky krátké, 28 minutové stopáži, k tomu zaplať Satan náš vezdejší, nedochází příliš často a tak si myslím, že deska by mohla vyhovovat kdekterému „postaršímu“ fanouškovi s brutalitou v očích. O tom, jestli si novinku FLESHBOMB oblíbíte či nikoliv samozřejmě rozhoduje hlavně to, jestli máte hraný styl rádi a jestli budete ochotni přistoupit na syrovou morbidní hru, kterou s námi Rusové hrají. A protože já, jako starý vlk, se pohybuji spíš v té starší, „poctivější“ muzice, jsem s nahrávkou nadmíru spokojen. Nebudu ji sice (ale to platí u tohoto stylu celkově) asi točit v přehrávači každý den. Pokud ale dostanu náladu na pořádný kus krvavého masa, budou letos jedněmi z těch, po kterých sáhnu.

FLESHBOMB nahráli poctivé brutal death metalové album. To sice nijak nevybočuje z toho, co se již spoustu let vydává, ale zase na druhou stranu zde máte jistotu, že dostanete právě to, proč jste přišli. Nemívám příliš rád, když kapela dělá stylové veletoče a snaží se hrát za každou cenu „moderně“. Je to vlastně jednoduché. Přirovnal bych to k živému vystoupení. Stojíte pod pódiem, posloucháte první, druhý song a buď to tam je. Nebo není. S FLESHBOMB to mám hodně podobně. Jednoduše jsem si jejich novinku „Reincarnated in Abomination“ pustil, chvilku natáčel bedlivě uši a pak si začal podupávat nohou. Vlastně ani nevím proč. Podobné věci a pocity se dají jen těžko popsat. Tohle album začalo řezat bez varování. Připomínalo mi v úvodu zmíněný nálet a já to kapele všechno věřil. Časem jsme si spolu dokonce vytvořili velmi hezký (i když krutý) vztah, kdy jsem jejich album používal rád v situacích, kdy jsem si potřeboval pořádně vyčistit hlavu. Brutal death metalová klasika, zahraná s elegancí!

Asphyx says:

FLESHBOMB is bringing a very cruel album in classic brutal death metal style this year. Hardness, rawness and urgency you'll meet here on every step. The Russians play according to patterns from 90th, but they are very believable. CD reminds me a bomb raid and I believe them all. you'll clean your head certainly by the listening of „Reincarnated in Abomination“. Brutal death metal played with elegance!

Seznam skladeb:

1.Prelude To Demolition
2.Compulsive Clitoridectomy
3.Reincarnated In Abomination
4.Daemonic Extraterrastrial Infestation
5.Abdominal Self-Mutilation
6.The Day Of Grotesque Massacre
7.Harem Of Dismembered Brides
8.Omnicide
9.Womb Full Of Scabs

Čas: 28:08