DESECRAVITY
– Orphic Signs
CD
2014, Willowtip Records
Jedno
nepsané pravidlo říká, že do mrtvol se nekope. Jenže vysvětlete
to lidem, když mezi nimi bují čím dál tím víc agresivity.
Jestliže si před pár lety chlapi dali před hospodou pár facek,
tak dnes si rovnou řežou hlavu. Psychologové to vysvětlují
závislostí na různých počítačových hrách, televizi a já
nevím čím. Přitom se máme dobře jako nikdy v historii a
nebýt uměle vyvolaných válek pro peníze, tak jsme spokojení
jako pověstná prasata v žitě. Lidem ale neporučíš. Možná
za to může pradávná agresivita lovců bojujících o svoji
kořist, která nejde v moderní společnosti dost dobře
nahradit. Nevím. S čím jsem si ale absolutně jistý, je to,
že pokud mě začne všechno okolo štvát, tak beru místo
basebalové pálky do ruky raději nějaké dobré agresivní death
metalové dílo. Druhý počin japonských samurajů DESECRAVITY se
zdá být pro podobné poetické chvilky více než vhodný. Pánové
se s ničím nepářou a jejich hudba je krutá jako oči
zbytečných vrahů. Nekompromisní riffy kopají jako vzpouzející
se kůň, vokál je hodně zlý a technika zde použitá dodává
celé desce ještě větší tlak.
Zprvu
na mě sice celý tenhle pozdrav z pitevny působil jako setkání
s dobře seřízenými stroji na zabíjení v nějaké
opuštěné továrně, postrádal jsem syrového ducha a pocit, že
ještě hrají lidé, ale časem jsem si zvykl. Mé uši jsou otrlé
a japonští válečníci mě nakonec vcelku přesvědčili.
Kakofonie zdánlivě nesourodých a zmatených zvuků připomíná
v určitých chvílích souputníky ORIGIN, HATE ETERNAL,
SUFFOCATION, DEIVOS, chvílemi snad i DYING FETUS a ostatní
techničtěji laděné party. Ekvilibristika je na prvním místě a
vy máte (stejně jako vždy) dvě možnosti. Buď na tuhle spletitou
a složitou hru přistoupíte a pokusíte se jednotlivé motivy
rozuzlit nebo zbaběle utečete pryč. Se mnou to měli DESECRAVITY
tentokrát těžké. Mám sice brutální death metal rád, ale spíš
v jeho starší a temnější podobě. Tady to na mě byl někdy
až moc velký chaos, pravděpodobně určený jen pro pár
vyvolených a pak pro zástupy muzikantů, kteří si navzájem měří,
kolik jsou schopni narvat riffů do jedné minuty. Z dlouho
slyšeného zmatku na mě nakonec ale přeci jen vystoupila chladná
a odmítavá duše poctivé death metalové práce.
Dovedu
si představit, že DESECRAVITY budou v dnešní době vynášeni
na samý piedestal minimálně letošního technicko brutálního
roku, ale na mě jsou někdy možná až moc chladní. Trojice
maniaků ze země vycházejícího slunce hraje sice s velkými
zkušenostmi v rukou, s obrovskou porcí nadšení, ale pro
mě postrádají kousek něčeho živého, co by mi je v mých
očích alespoň trošku zlidštilo. Fanouškové extrémních
preludií ale budou pravděpodobně na vrcholu blaha a dojde
k nejedné strojově navozené extázi. Zvuk je totiž dokonalý,
hudební výkony taktéž a vokalista také vládne poměrně mocným
hlasem. Slabší jedinci utečou v panice pryč a zůstaneme jen
my otrlí. Sice si někdy nebudeme s některými skladbami vědět
trošku rady, ale před kolegy a kamarády budeme tvrdit něco o
super desce. Ona to je samozřejmě svým způsobem pravda a mé
neustálé stěžování si na hudbu bez duše je stejně jen
prázdným házením střev na zeď, ale to mi nebrání se postavit
k „Orphic Signs“ lehce odtažitě.
„Orphic
Signs“ je klasickým, velmi dobrým, perfektním a svým způsobem
dokonalým produktem dnešní doby. Skvěle zapadne mezi dnešní
„moderní“ posluchače a troufám si předpovídat velké
úspěchy. Já se samozřejmě v mnoha ohledech připojuji,
oceňuji taktéž, velebím technickou zdatnost, schopnost složit
zajímavý a „nový“ motiv. Klaním se před produkcí, obalem i
celkovým dojmem. Jen budu mít na tuhle desku (stejně jako na
ostatní z tohoto ranku), chuť asi jen občas. Možná je to
mojí prací, kdy každý den slyším hrát v podobném taktu
desítky strojů, nevím, ale na mě je to chvílemi až moc chladné.
Mám raději pocit, že mi někdo chce vyrvat střeva z břicha
a operovat mě bez narkózy, než jen setkání s „počítačovou“
hudbou. Když jsem novinku poslouchal řekněme třeba dva dny po
sobě, neustále jsem se nemohl zbavit dojmu, že se musím zvednout
a všechno to restartovat, stejně jako celý svět. Ve svém stylu
se jedná rozhodně o velmi dobrou desku, ke které bych měl jen
jednu malou výtku. Hrají na ni ještě lidé? Kvalitní technický
brutal death metal z robotického Japonska.
Asphyx
says:
I
would like to listen and
support
older brutal death metal. I prefer
the
darkness
and
the
next world before technical
finesse.
DESECRAVITY
are
very
good
musicians, the CD has a great production and interesting cover. But I
have
sometimes
the feeling, there aren't
people
playing
here,
only
perfectly
adjusted
machines.
Fans of
the
style
will
be very
satisfied,
I sometimes
miss
the
soul. The album is
very
dehumanization,
cold and uncompromising. There are
days
I'm
very
satisfied with the listening, but also
moments,
when I don't develop the taste
for "Orphic
Signs".
Quality technical
brutal
death
metal
from
robotic Japan.
Seznam
skladeb:
1.
Deviltry
2. Bloody Terpsichorean Art
3. Depth Of Misery
4. Pandemonium
5. Black Palingenesis
6. False Oath
7. The Serpent Of Ishtar Gate
8. Stigmata
2. Bloody Terpsichorean Art
3. Depth Of Misery
4. Pandemonium
5. Black Palingenesis
6. False Oath
7. The Serpent Of Ishtar Gate
8. Stigmata
Čas:
34:02
Sestava:
Shogo
Tokita – kytara, zpěv
Daisuke
Ichiboshi – basa
Yuchi
Kudo - bicí