DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 29. ledna 2015

Home » » Recenze/review - ANNIHILATED – XIII Steps to Runation (2014)

Recenze/review - ANNIHILATED – XIII Steps to Runation (2014)


ANNIHILATED – XIII Steps to Runation
CD 2014, Unique Leader Records

Chůze po rozžhaveném uhlí, našlapování na ostré hrany střepů. Propichování různých částí těla. Velebení bolesti a submisivní pokora. To jsou všechno věci, které jsou na hraně toho, co je považováno ještě za „normální“ a co už je pro mnohé pouhou úchylkou. Neodvažuji se to nijak hodnotit, beru to s nadhledem, když si chce někdo dát do obočí třeba visací zámek, proč ne, ale sám bych do toho nešel. Mám se rád takový, jaký sem. Pomalu stárnoucí, s tím co mi dala matka příroda a poslední dobou s úsměvným nadhledem. Co se týká muziky, tak tam si ale rád proháním ušními otvory různá zvěrstva. Nebráním se vlastně ničemu, co má drive, řeže to a dodává mi to sílu. Pokud vždycky objevím nějakou smečku, která se toho nebojí, bývám z jejich alb pak nabitý na dlouhou dobu dopředu a plní u mě i funkci jakési očisty, kterou na sobě páchají buddhističtí mniši. Jen s tím rozdílem, že já nehladovím, jím i to, co vrhá stín a musím u toho chodit do práce (smích). ANNIHILATED jsou takovým mým soukromým objevem. Hrají death metal teprve od roku 2010 a už loňským albem dokázali zaujmout moje zmlsané chutě. Rozhodl jsem se tedy, dobrovolně a bez nátlaku o nich napsat pár řádek.

Možná se vám zdá ten úvod příliš dlouhý, ale básník (tedy já – smích) tím chtěl naznačit, jaké pocity z nové desky ANNIHILATED má. Já si opravdu přijdu jako nějaký jogín, uléhající na lůžko plné hřebů. Je sice pravda, že ne všechno mě na tomto albu náležitě tlačí a dělá mi úplně nejlépe, ale je nutné si uvědomit, že se jedná o prvotinu kapely. Samozřejmě, v širším měřítku kopou Američané první ligu. I když všechno, co předkládají už dávno vymysleli jiní (což ale platí u 99% dnešních vydávaných CD). Napadá mě, že jako podklady pro svoji tvorbu si vzali tihle brutální hrdinové třeba SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, ale i třeba ABORTED. Hraje se zde převážně technicky náročně, hezky „moderně“, jak si to dnešní většinový posluchač žádá. Někdy kapela zabředává až do „zbytečné“ složitosti a hraje spíš na efekt, než pro nějakou melodii. Doba podobným postupům přeje a když si ještě uvědomíte, že muzikanti působili v takových smečkách, jako jsou ARKAIK, GROTESQUE, ABYSMAL DAWN, není se moc čemu divit.


Poslední dobou mám sice trošku pocit, že podobných kapel bych napočítal na jednom prstě trojciferné číslo, ale i tak si dovolím směle tvrdit, že ANNIHILATED by mohli mít se svojí prvotinou úspěch. Už jenom jejich příslušnost ke stáji Unique Leader Records dává ledacos tušit a to i přesto, že si myslím, že u tohoto labelu patří spíše ke slabším koním. To je samozřejmě jen můj subjektivní pocit a je na sto procent jasné, že si tihle šílenci najdou velké množství příznivců. Já jsem tentokrát trošku zdrženlivější. Pořád si totiž myslím, že i extrémní death metal, který by s klidem mohl suplovat dobrovolné propichování různých částí těla, by měl splňovat některé požadavky. Tady jsem se neubránil někdy dojmu, že se hraje spíš pro to, aby byl vytvořen tlak, než pro to, aby samotná skladba zněla „dobře“. Některé motivy jsou možná až moc zapeklité a tentokrát jsem neměl moc chuť je dále rozplétat. Celkový dojem je pak z mé strany trošku rozpačitý. Našel jsem zde spoustu zajímavých, perfektně zpracovaných momentů, které mě dovedou pokaždé přišpendlit na zeď, ale i chvíle, které jsem s chutí raději přetáčel.


Při poslechu „XIII Steps to Runation“ opravdu našlapuju okolo přehrávače, jako kdybych se právě procházel po ostrých břitvách. Má chodidla jsou jako na trní a přemýšlím, jestli tahle kapela má na to, prorazit mezi tím obrovským množstvím dnešní produkce. Za sebe říkám, že rozhodně ano. Není to sice morbidní láska na první pohled, ale věřím tomu, že album časem ještě pořádně dozraje. I po delší době mám totiž pořád chuť se vracet a dávat si do hlavy další a další ostré hroty jejich riffů. Budou to mít ale těžké. Na každém druhém rohu čeká tak tisíc smeček, které jsou stejně hladové, jako ANNIHILATED. Jsem moc zvědavý, jak tenhle neustálý souboj dopadne. Dnešní recenze budiž tak menším upozorněním pro technické death metalové labužníky, že bylo vydáno první album výše jmenované kapely. Na vědomost se dává, že brutalita, ekvilibristická zručnost a velmi dobrá produkce si zde dali pořádně našlapané rande. Velmi rád jsem se ho zúčastnil. Jen nevím, jestli se bude opakovat příliš často. Občas byla na mě dorazivší partnerka až příliš chladná. Ale možná je to tím, že už je dávno mnoho let po smrti. Dobré, technicko brutálně death metalové album, kterému chybí už jen malý kousek, pro to, abych si ho zařadil do předních linií své sbírky.


Asphyx says:

ANNIHILATED plays very technically, modern, brutal and uncompromisingly. I sometimes lose in their songs, but otherwise I appreciate the art playing of all members. I like it a lot, but I found even the moments, that I didn't like. The album is very sophisticated, but I worry, they can be lost in the number of today's bands. I think, they play like every second band today. Interesting, brutal technical death metal album, missing just a bit for my satisfaktion.


Seznam skladeb:

1. Global Enslavement
2. Eyes in the Sky
3. This Fear I Speak Of
4. XIII Steps to Ruination
5. Eradication Profits
6. Divide Distract Deceive
7. For the Ignorant
8. Wastelands
9. Creations of Man
10. Throne of Eternity
11. Putrification


Čas: 42:57

Sestava:



Eric Matranga (Ex- Excretion, Grotesque) - basa
Scott Fuller (Abysmal Dawn) - bicí
Eric Cohen (Ex-Arkaik) – kytara, zpěv



Share this games :

TWITTER