SWALLOWED – Lunarterial
CD 2014, Dark
Descent Records
Tuhle práci mi byl
dlužen samotný čert. Jsem zvyklý na ledacos, ale pomalé vytahování kroutících
se červů z rozkládajících se mrtvol není zrovna nic příjemného. Jenže
přesně takhle se cítím při poslechu první dlouhohrající desky finských
doom/deathařů SWALLOWED. Lapám po dechu, jako když vám zaskočí nějaké jídlo a
marně se snažíte okolo sedícím přátelům říct, že se rozhodně nejedná o srandu.
Tady se hraje špinavý, ze starých krypt vytažený smrtící kov. Tentokrát hezky
pomalu, s blackovým odérem a ve stylu třeba takových MITOCHONDRION,
DOLORAIN, EVOKEN, DISEMBOWELMENT. Album je plné smrti, gore témat, morbidního
vyznání i násilí. Hraje se nepřístupně, mnohdy až disharmonicky, s velkým
citem pro temnotu. Kapela má na svém kontě dvě demo nahrávky z let 2007 a 2008 a stejnojmenné EP
z roku 2010. Podle dostupných informací nejsou jako muzikanti rozhodně
žádnými začátečníky, nějaké ty ostruhy z undergroundu již mají a tak se
můžete spolehnout, že to vzali za správný konec.
Práci umývače mrtvých
těl si asi nikdo nevybírá dobrovolně, ale když ona každá zkušenost je tak
lákavá. Člověk si najednou uvědomí pomíjivost lidského života a v určitých
momentech nahlédne i za tu černou oponu světa, který snad jednou navštívíme.
Křesťané to rozhodně slibují a rovnou doplňují krásu, lásku a blahobyt.
SWALLOWED na to jdou přesně obráceně. Neslibují vůbec nic a rovnou přidávají
bolest, utrpení a nekonečný smutek. Pro poslech je samozřejmě nutné se dostat
do té správné nálady, zatáhnout všechny závěsy v bytě, aby k hi-fi věži
nepronikl ani paprsek světla. Zvuk je sice špinavý jako tváře oběti při
veřejném lynči, ale zároveň čitelný a tak se v klidu můžeme soustředit na
jednotlivé riffy. Ty jsou dlouhé, táhlé, smutné a vyznívají nejlépe
v opuštěných kostelech. Jedná se spíš o obřad, oběť temným stínům, než o „běžnou“
dnešní „moderní“ desku. Na spoustu z vás to bude asi až moc nečisté,
nesourodé a budete mít problém si tyhle zběsilé Finy někam zařadit, ale věřte
tomu, že časem nahrávka vykrystalizuje ve velmi zajímavou okultní záležitost.
Jediné, co mi bylo
občas schopno narušit naše společné modlitby pro velebení záhrobního božstva,
byl zpěv. Na nahrávce nalezneme dva zpěváky, jednoho hlavního, deathově
řvoucího a druhého, který občas blackově zakráká. A ten mi právě „vadí“. Přijde
mi, že vždy jakoby naruší ten pomalu plynoucí proud hluboké, krvavé řeky. Ale
možná to tak slyším jenom já. Každopádně jinak jsem nenašel nic, co by mě
nějakým způsobem vadilo. Jedná se samozřejmě pořád o absolutní underground,
takže neočekávejte přístupnou a milou desku s přívětivou produkcí. Album
je možné zakoupit na vinylu u labelu Me Saco Un Ojo Records. A tak si na své
přijdou i milovníci gramodesek. U podobných nahrávek je velmi důležitá (a asi
nejdůležitější) atmosféra, kterou hudebníci na CD přednesou. Technické
dovednosti jednotlivých členů jsou až na druhém místě. Zde se hraje sice
„jednoduše“, ale silně, vláčně a opravdu smutně. A to teď nemyslím pláč u
romantického seriálu, ale opravdový strach a bědování z neznámého.
„Lunarterial“ je jako
procházka ve stínu. Vyhýbáte se záměrně slunci a pozorujete za sloupem ve starých
katakombách legrační lidské snažení. Našlapujete pomalu, s lehkostí lovící
šelmy, často obracíte zrak ke ztracenému nebi a mezi prsty prosíváte prach
našich předků. SWALLOWED nahráli zvláštní, smutnou deskou, připomínající hejno
krkavců právě vzlétajících od na kost ohlodané mrtvoly. Na kopci stojí postava
v kápi s kosou v ruce. Nemá žádnou tvář a přesto víte, že se
směje. Zvuk, znějící z jejích úst je rezavý a nepříjemný. Tahle deska mě
vždy odnese do zcela jiného světa. Připadám si, jako když na operovaného začne
působit narkóza a už jen zamumlá pár posledních slov. Pak se přenese do říše,
kde vládne bůh spánku Hypnos. Veškeré riffy, dunění bicích i murmur hlasů je
určen pro jediné. Pro převoz přes řeku Styx. Doom/death metalová deska, která
se příliš nedá popsat slovy. Je lepší ji zažít. Pak si uvědomíte, že Smrt si
opravdu nevybírá.
Asphyx says:
Finnish doom death metalists SWALLOWED recorded an album reminding me
sail over the river Styx . They take you by the
hand and take into the land
of Shadows . The dark
atmosphere billows around and everything goes in slow, blasphemous rhythms. The
first long-play CD of these Finns is very successful. I recommend this album for
all, who like to take part on the autumn‘s funerals. The dark, occult
performance of death. Have a nice sadness!
Seznam skladeb:
- Opening Of The Key
- Reverence Through Darkness
- Arterial Mists Of Doom
- Black Aura
- Black Phlegm
- Libations
Čas: 53:28
Sestava:
Mika Salimaki – basa
Ville
Kojonen – bicí, zpěv
Jaakko
Hietakangas – kytara
Samu
Salovaara – kytara, zpěv