HIDEOUS
DIVINITY – Cobra Verde
CD
2014, Unique Leader Records
Poslední
dobou pozoruji, že někteří lidé začínají být chladní stejně
jako obrazovky, do kterých neustále zírají. Když na ně
promluvíte, jsou duchem nepřítomní, ztraceni ve virtuálním
světě. Běhávají rychle domů z práce, protože v tramvaji
nemívají dokonalý signál a když jim chcete něco říct, musíte
jim napsat přinejmenším email. Papouškují dokola názory
z internetových diskuzí a nejsou schopni přežívat v syrové
realitě dneška. Poslouchají papundeklovou muziku a když jednou za
uherský rok vyrazí na koncert, tak ho vidí jen přes objektiv
svého fotoaparátu. Já mám raději poctivý, obyčejný svět, ve
kterém si z nás sice ten blahosklonný pánbůh někdy dělá
velmi krutou srandu, ale alespoň mám pocit, že žiju doopravdy. U
hudby to mám hodně podobně. Rád vyhledávám kapely, které ještě
nezapomněly na to, že jejich „výsledkem“ by mělo být hlavně
předávání emocí a ne jen bezduché preludování složitých a
nudných pasáží. HIDEOUS DIVINITY jsou smečkou z Norska,
hrající technicky pojatý death metal. A to spíše temnějším,
nebál bych se říct až záhrobním způsobem.
Letos
nám HIDEOUS DIVINITY přinášejí v pořadí druhé
dlouhohrající album ve stylu amerického death metalu, protknutého
ale třeba i polskou školou. S přimhouřením obou očí jsem
občas zaslechl odkazy na IMMOLATION, DEEDS OF FLESH, MISERY INDEX,
HOUR OF PENANCE (kytarista Enrico v nich také hrával), ale i
BEHEMOTH a dokonce snad i VADER. Album je ošetřeno velice dobrým,
řezajícím zvukem (Stefano Morabito) a zajímavým obalem od
Andrzeje Kuzioly. Hudba je pak velmi dynamická, svěže pojatá.
Rozhodně se nejedná o žádnou starobu, ale o moderně pojatý
death metal. A to teď myslím jeho technickou větev a ne ty
navzájem si podobné „progresivní“ kapely, které dnešní doba
produkuje po stovkách. HIDEOUS DIVINITY mají v sobě jakési
tajemství, kus něčeho, co mě nutí se k nim neustále vracet
a objevovat nové a nové zákoutí jejich muziky. Některé motivy
jsou spletité, možná pro někoho na první poslech odrazující,
ale věřte tomu, že časem dozrají ve velmi chutnou ostrou krmi.
V některých
momentech mi možná přijdou Norové lehce rozpačití a lehounce
pokulhávající za svými vzory, ale zase na druhou stranu to dodává
celé nahrávce tu správnou černou a špinavou duši. Je sice
pravda, že někdy jsem se trošku ztrácel (byl jsem za to na sebe
dokonce naštvaný), ale postupem času jsem si novinku „Cobra
Verde“ oblíbil. Nezastírám, že třeba vokální projev bych si
dovedl představit trošku jiný, ale to by zase HIDEOUS DIVINITY
ztratili svůj obličej. Hodně se mi líbí přístup celé kapely,
která technické finesy předvádí s citem a nemám tak pocit
dnes tolik časté bezútěšné exhibice. Hraje se zde
nekompromisně, krutě a určitě se nejedná o hudbu pro nějaké
rozmazlené slečinky nebo v úvodu zmiňované internetové
mudrlanty. Tady se cedí krev ve velkém a celá deska si žádá
celé chlapy (a ženy – smích). Rád se uchyluji k hudbě z
„Cobra Verde“ ve chvílích, kdy si potřebuji hlavou prohnat
nějaké očisťující prostředky. Unaven realitou všedního dne
si rád sedávám za zvuku tohoto alba a rozjímám o beznadějné
krutosti současného světa.
HIDEOUS
DIVINITY na svém druhém počinu jasně ukazují, že se s nimi
musí do budoucna počítat. Rozhodně se mi jejich novinka líbí
víc než poslední počin HOUR OF PENANCE (tomu srovnání se
zkrátka nedá ubránit). CD v sobě obsahuje něco, co mě
neustále přitahuje, dělá mi dobře a nutí mě nad skladbami
přemýšlet. Technický a progresivně pojatý death metal není
zrovna mým nejoblíbenějším šálkem kávy, ale pokud bych si měl
vybrat v letošním roce nějaké desky, které mě z tohoto
ranku zaujaly, „Cobra Verde“ by byla rozhodně mezi prvními
deseti. Je to vlastně hrozně těžké popsat. Mám to s každou
kapelou, jako při seznamování se novými lidmi. Buď mi sednou
nebo ne. A s HIDEOUS DIVINITY to bylo nejdříve lehké oťukávání,
první společný večírek a nakonec můj velký respekt. Myslím,
že tahle smečka je velkým příslibem do dalších roků. Letošní
smršť je toho jasným důkazem. „Cobra Verde“ se opravdu hodně
povedlo. Je kruté, technické tak akorát a ještě si ho budete
pamatovat. Takhle nějak by se mělo zabíjet za použití
technického death metalu. Velmi silné album!
Asphyx
says:
“Cobra
Verde”
is
a technical
death
metal
of
the highest quality.
HIDEOUS DIVINITY are playing cruel, with clear idea about killer
riffs. Blood is flowing. Very good sound and carefully
constructed
motives. I think, this album is one of the best from this style this
year. I found
everything
here,
I
was
satisfied. Very good ideas, interesting atmosphere and cruel reality
of today´s world. Great album!
Seznam
skladeb:
1.
In My Land I Was A Snake
2. The Somber Empire
3. Cobra Verde
4. Salt In Martyr's Tear
5. Sinister And Demented
6. Desolation Within
7. Alonest Of The Alone
8. Adjinakou
9. The Last And Only Son (Ripping Corpse cover)
2. The Somber Empire
3. Cobra Verde
4. Salt In Martyr's Tear
5. Sinister And Demented
6. Desolation Within
7. Alonest Of The Alone
8. Adjinakou
9. The Last And Only Son (Ripping Corpse cover)
Čas:
43:48
Sestava:
Enrico
„H.“ Di Lorenco – zpěv
Enrico
Schettino – kytara
Giulio
Galati – bicí
Stefano
Franschini – basa
Antonio
Poletti - kytara