OBITUARY – Inked
in Blood
CD 2014, Gibtown
Music/Relapse Records
Tohle tělo už tam
leželo pěkně dlouho. Legrační torzo, oproštěné od jakýchkoliv končetin vypadá
v tom pološeru jako nějaká bezvládná loutka. Kolem se jako supi pomalu
slézají lidské hyeny. V tratolišti vytékající krve se míhají odlesky
vražedné zbraně. „Je tam něco napsáno!“: zakřičí do těžkého ticha jakási
hysterická žena. V červené kaluži je neumělým písmem vyvedeno slovo OBITUARY.
Staří vzteklí psi si
našli po pěti letech konečně čas a mezi nekonečným koncertováním nám nyní předhazují
zbrusu novou desku plnou „starých melodií“. Na téhle smečce jsem vždy oceňoval
jejich originalitu a určitý chlad, který byl i na „slabších“ deskách kolem cítit
jako pach pomalu se rozkládající mrtvoly. Můžeme do nekonečna vést diskuze,
které období bylo u téhle kapely nejlepší, v jaké sestavě se jim dařilo
nejvíc a stejně bychom se nedobrali výsledku. Nenašli by se dva fanoušci, kteří
by se na sto procent shodli. Všichni by snad podepsali vlastní krví pouze testament,
kde by byla zmíněna první tři alba této legendy. To je samozřejmě
v nejlepším pořádku, stejně jako donekonečna omílané názory, že to
s OBITUARY jde neustále z kopce. Nemyslím si. Sice mívali horší
období, ale pomyslnou laťku kvality nepodlezli nikdy. Vždy byli „sázkou“ na
jistotu a na každé desce jsem si pro sebe to své našel.
OBITUARY se sice
pořád drží jen v nastaveném rámci svých středně rychlých, chladných
melodií, které kdysi sami vymysleli, ale myslím, že fanoušci by jim určitě jakékoliv
sebemenší odbočení, či progresivitu asi jen tak neodpustili. Z tohoto
pohledu je vše v nejlepším v pořádku. Dívat se na novinku samozřejmě
můžeme i způsobem, že se nejedná o nic nového pod sluncem, že jsou jejich riffy
stále stejné a celá tahle floridská mašina se vůbec nikam neposouvá. Obojí je
vlastně pravdou. Osobně jsem moc rád, že se Američané nevydali cestou nějakých
experimentů. Když chci zažít přímý přenos z vraždy v postranní
uličce, rád si ho dopřeji a neočekávám moderní útočné zbraně. Tady se podřezává
rezavým nožem a to se zkušeností starých mistrů.
„Inked in Blood“ je
přesně tou deskou, kterou jsem si od OBITUARY přál. Pro nás, dříve narozené se
jedná o návrat, který mi málem vyrazil dech. Jako bych před sebou zase viděl v roce
1989 sám sebe, žmoulajícího v ruce desku „Slowly We Rot“ a její následné
nekonečné obehrávání, které mně vlastně vydrželo až do dnešních dní. Oproti
minulému počinu „Darkest Day“ (2009) mi přijde novinka víc energická,
chladnější a s větším počtem „nářezových“ a zapamatovatelných skladeb.
Zajímavé je, že před pěti lety jsem do sebe dostával předchozí CD pomalu a o
dost násilněji. Tentokrát jsem byl chycen během několika prvních poslechů. Určitou
podobnost v nápadech se starými alby samozřejmě najdeme na každém kroku,
ale to myslím, potencionálním kupcům „Inked in Blood“ vůbec nevadí.
Pro dnešní mladou
generaci sice budou noví OBITUARY jen slabým čajem, ale věřte tomu, že přesně
takhle se tenkrát opravdu zabíjelo. Chladně, pomalu, s nádechem lámajících
se zpuchřelých kostí. Mám floridské „smrtonoše“ rád ze své podstaty a patřím
k jejich velkým fanouškům, ale ani to mi nebrání s lehkým nadhledem
prohlásit, že takhle dobré album OBITUARY nenahráli od „World Demise“ (1994).
Možná je to odvážné tvrzení, které roky časem otupí, ale takhle to právě teď
cítím. Líbí se mi, že slovutní pánové ani po letech neztratili nic ze své
syrovosti, nadšení a jednotlivé riffy pořád řežou až do morku kostí. John Tardy
sice už nevládne hlasem jako dřív, ale i dnes připomíná raněného a pořádně
naštvaného lva. Nedivil bych se, kdyby se tohle CD začalo objevovat vedle obětí
nějakého sériového vraha. OBITUARY nahráli desku, na které jasně ukazují, že
nás stále dovedou pokousat jako pořádně vzteklí psi. „Inked in Blood“ je jako
hodně chladná a pomalá smrt!
Asphyx says:
Welcome back OBITUARY! Your new album „Inked in Blood“ reminds me dead
body in a dark street. Lonely corpse with bloody sign OBITUARY. Cold riffs,
John Tardy´s vocal remind me an injured beast, very good sound. My heart band
recorded great album this year! We rot slowly together 26 years. „Inked in
Blood“ is as murder with rusty knife!
Seznam skladeb:
- Centuries Of Lies
- Violent By Nature
- Pain Inside
- Visions In My Head
- Back On Top
- Violence
- Inked In Blood
- Deny You
- Within A Dying Breed
- Minds Of The World
- Out Of Blood
- Paralyzed With Fear
Čas: 49:04
Sestava:
John Tardy
– zpěv
Trevor
Peres – kytara
Donald
Tardy – bicí
Terry
Butler – basa
Kenny
Andrews - kytara