INTERNAL BLEEDING
– Imperium
CD 2014, Unique
Leader Records
Slammové kladivo musí
bít, dokud všichni nezemřou. Rozmlátí vaše obličeje, useká vám ruce, vyvrhne
střeva a pustí pořádně žilou. O kom že to píšu? No přece o amerických
brutálních death metalistech INTERNAL BLEEDING, kteří nás letos poctili dalším
albem. A to považte, po dlouhých deseti letech. Přiznám se, že v dobách
jejich největší slávy jsem příliš jejich fanoušek nebyl. Tenkrát tlouklo moje
srdce spíš v rytmu trošku jiného smrtícího kovu. To nic ale nemění na tom,
že jsem si tuhle smečku časem hodně oblíbil. Vždycky jsem obdivoval schopnost
vytvořit s tolika málo výrazovými prostředky tak zajímavé desky. Vždy suroví
a syroví jako ráno v postranní uličce, kde se minulou noc stala vražda.
Takoví jsou, byli a budou INTERNAL BLEEDING.
Novinka „Imperium“ mi
pak připomíná dlouhý rozhovor pomalu hnijící mrtvoly se svým vrahem.
Nekompromisní, chladní a s úsměvem kanibala, nám Američané předkládají
přes čtyřicet minut houpavých rytmů v klasickém stylu. Naléhavý vokál Keitha
DeVita (jinak PYREXIA) sice nepatří k nejhlubším, ale zase podle něj
poznáte tuhle smečku na sto honů. Říká se, že dobře uložené ostatky vydrží v nezměněném
stavu mnoho let. INTERNAL BLEEDING jsou přesně takoví. Hrají sice způsobem, který
bude připadat mnohému dnešnímu fanouškovi extrémní muziky mdlý, pomalý,
ne-technický a příliš přístupný, ale uvědomme si, že zabíjet se nemusí jen
silou. Mnohdy je horší to utrpení, prováděné pomalu, chladně a zde i
s podobným valivým přístupem, který kdysi zvolili slavní OBITUARY.
Doslova nadšený jsem
ze zvuku (Joe Cincotta - produkce, Derek Boyer – engineering), který je jednak
chladivý jako námraza na těle podzimní oběti, ale hlavně dostatečně průrazný,
dynamický a dodává celé nahrávce ještě větší grády. Nad obalem od Mircea
Gabriela Eftemieho jsem rozjímal poměrně dlouhou dobu. Obsahuje pro mě přesně
všechny ty důležité, zajímavé prvky (drobnosti), abych si ho zapamatoval a i po
letech dovedl přiřadit k hrané hudbě a CD. INTERNAL BLEEDING jsou
v dnešní době už možná až moc staří, svým způsobem opotřebovaní, ale když
se na jejich novinku podíváte s určitým odstupem, musíte konstatovat
jediné. Kope to opravdu řádně! Pro někoho to sice bude až příliš monotónní,
stále se motající ve stejném kruhu, ale věřte tomu, že když dáte „Imperiu“ čas,
budete po zásluze odměněni lahodným douškem pořádně vychlazené krve.
Svět postranních
uliček v každém druhém městě je plný opuštěných budov s pochybnou
historií i sklepů pod mnoha domy s krásnou fasádou, v sobě může
obsahovat spoustu hrůzy. Někdy se jen tak procházím a na některých místech
se cítím divně. Ze stínů jakoby na mě zíraly oči se zvláštním odleskem.
Rozmlouvám s obrysy nakreslenými křídou v místech vraždy, kde
k zemi včera padl další život. Cítíte to napětí? Je to na jednu stranu
tolik odpudivé a zároveň přitažlivé. Samozřejmě jen v momentech, kdy tohle
všechno zažíváme imaginárně, zprostředkovaně z nové desky INTERNAL
BLEEDING. Jinak by se v nás krve nedořezali. Američtí řezníci nám
předčítají z klasické brutálně slammové učebnice. Tohle CD si s sebou
vezmu, až pojedu na nějakou opuštěnou chatu do hor. Popadnu sekyru a půjdu na
dříví. A až se rozhodnu, že se ponořím do země snových stínů, pro jistotu
všechno pořádně zamknu a pod polštář si dám nůž. Nikdy totiž nevíte, kdo na vás
může za rohem čekat. Album, připomínající rozhovor oběti se svým vrahem.
Asphyx says:
Wow, INTERNAL BLEEDING is back! Strong, raw, cold, bloody, classical and
maniacal. „Imperium“ reminds me interview between sacrifice and its murder.
Swinging brutal slamming rhythm, pathological Keith DeVito’s vocal and rusty riffs. „Imperium“ is a very raw bloody
steak! I recommend!
Seznam skladeb:
- Fabricating Bliss
- The Visitant
- The Pageantry of Savagery
- Patterns of Force:
- Part I. The Discovery
- Part II.Plague Agenda
- Part III. Aftermath
- Placate the Ancients
- (In the) Absence of Soul
- Castigo Corpus Meum
Čas: 40:46
Sestava:
Brian
Hobbie – kytara
Keith
DeVito – zpěv
Jason Liff
– basa
Chris
Pervelis – kytara
Bill
Tolley - bicí
