Recenze/review - EXECRATION – Morbid Dimensions (2014) ~ DEADLY STORM zine

EXECRATION – Morbid Dimensions

CD 2014, Duplicate Records

Svíjím se v křečích. „Prokletý, prokletý, prokletý“: křičí na mě děti z naší ulice. Možná na tom něco bude. Poslední dobou se nerad pohybuju na světle, v noci se budím s nesrozumitelnými výkřiky na rtech. Byl u nás už i kněz a mával kolem mé hlavy kadidlem. Jenže odešel s nepořízenou. Vyděsily ho moje skřeky, znějící jako nějaká ozvěna odrážející se od stěn. Ta bestie, šelma (říkejte si jí, jak chcete), mě zcela pohltila. Večer spolu vstáváme a vydáváme se na dlouhé procházky nočním městem. Mám teď v sobě nějaký radar, čidlo, které je schopné na dlouhé vzdálenosti rozpoznat zlo. To mě nabíjí, krmím se jím a když vidím nějaké obzvlášť velké utrpení, tak se z mého pokoje ozývají dlouhé skřeky radosti. Nikdo se mnou sice už dlouho nemluví a má samota je někdy hodně tíživá, ale to mi nějak nevadí. Je tu se mnou muzika, hudba nás prokletých. Black death metal. A nemyslete, nejsem na světě sám. Kupříkladu v Norsku, tam podobnému rouhání propadli místní maniaci EXECRATION.

Ti díky své hudbě pořádají dlouhé, nekonečné okultní obřady pro velebení samotného Belzebuba. Ohně v jejich skladbách jsou opět zapáleny a hoří do noci silně a pevně. Tajemno, obestírající odvrácenou víru je dnes pro mnoho smeček lákavé a dobře se vyjímá na stránkách moderních časopisů, ale tady podobný přístup nehledejte. Mohli byste se leknout. Rozdíl mezi černým pozlátkem a temnou ryzostí je zde víc než patrný. To poznáte už po prvních pár tónech. EXECRATION sice nepřinášejí nic nového, ale zásady dobrého black/death metalu jsou zde dodržovány s krutou grácií. Občas zaslechneme odkazy na slavné DARKTHRONE, či MAYHEM, ale hlavním směrem, kterým se Norové ubírají, je klasický old school death metal. Takových kapel je dneska spousta, ale EXECRATION jsou trošku jiní, upřímnější. Nejvíc si to uvědomuji v dlouhých atmosférických pasážích (lehce evokujících jejich krajany OBLITERATION), ve kterých mám opravdu pocit, že se každou chvíli setkám se samotným rohatým.

„Morbid Dimensions“ je v pořadí druhým dlouhohrajícím albem těchto nihilistů a i když se samozřejmě opět jedná o uctívání pentagramu spíše ve volnějším tempu, musím před pány smeknout svůj imaginární plesnivějící klobouk. V dnešní době, kdy většina kapel předkládá death metal spíše v podobě technicko brutálního sportovního výkonu (což samozřejmě mnohdy není na škodu), zde si připadám spíš jako na nějaké černé mši. Některé riffy jsou jednoduché, ale sednou do celkové atmosféry jako dobře ušitý zimník z těch nejkvalitnějších stínů. Zpočátku vám možná ta hodina rouhání bude připadat příliš dlouhá, ale věřte tomu, že když ve svém pokoji zatáhnete závěsy, schováte všechny podobizny Krista (mohly by se samovznítit) a zapálíte pohřební svíce, tak se opravdu ocitnete v „morbidní dimenzi“. Dlouhé, táhlé melodie, sahající snad až někam k doom metalu, k tomu blackový odér vzteku a plesnivý smrtící podklad. Myslím, že všichni vyznavači odvrácené tváře všemohoucího by mohli být spokojeni.

Vymítač ďábla odešel již několikrát s nepořízenou. Nedivím se mu, tentokrát narazil na velmi silného protivníka. Některým slovům, která ze mě občas lezou, zcela nerozumím. Jsou odříkávána nějakou starou řečí a jediné, co si vždy pamatuju, jsou mé do krve rozkousané rty a nehty zaryté v dlaních. Není to lehký život, ale obdivuji tu pradávnou sílu. Při poslechu se cítím jako lovec, čekající na svoji kořist, jako skokan nad propastí, jako pilot kamikadze nebo zbloudilý poutník, cizinec s kápí do čela, chodící pomalu okolo hřbitova. „Nezdržím se dlouho, jen doposlouchám novou desku EXECRATION a zase půjdu“: říkám pořád dokola svým známým. Oni mě ale už prohlédli. I zapřisáhlí ateisté se přede mnou křižují. Podobné desky neumím poslouchat s nadhledem a odstupem kritika. Jsem totiž příliš ponořen do té atmosféry zmaru a smutku. Je to pro mě jako zakázaný hřích, jako první jablko od Evy dané Adamovi. Death/blackové album, které vás prokleje až na věky, amen!

Asphyx says:

Norwegian black death metallers came with a very dark CD this year. The album is full of blasphemy, sad melodies, death, hatred, beyond the grave, long endless melodies, dark atmosphere of ruined churches and occult rituals. I'm so glad, that I got this new album in my hand. Similar music is in my blood. Very dark, occult album! Great black ceremony!

Seznam skladeb: