EPICARDIECTOMY – Putreseminal Morphodysplastic Virulency
CD 2014, Coyote
Records
Vážení a milí
čtenáři, vítejte na dnešním zombie circle pitu. Budou se podávat jen samé
vybrané pochoutky. Co byste řekli třeba na čerstvé ledvinky? Nebo raději srdce?
Záleží jen na vás. Pražští slamm brutal death metaloví válečníci jsou tu a zvou
vás na pořádně krvavou hostinu. Letošní, v pořadí druhé řadové album se
sice nevymyká z rámce stylu hraného třeba takovými KRAANIUM, DEVOURMENT,
VULVECTOMY, CAPHALOTRIPSY, GUTTURAL ENGORGEMENT, ABOMINABLE PUTRIDITY nebo
třeba i INTERNAL BLEEDING, ale i tak si troufám směle tvrdit, že v naší
české kotlině nemá kapela v tomto ranku příliš velkou konkurenci. Přiznám
se rovnou, že já to mám raději víc do temnoty a snad i melodičtěji, ale musím
téhle smečce uznat pořádný kus nadšení a odhodlání pro krvavou práci. Houpavý
rytmus, připomínající kopání a mávání s krumpáčem při práci nad vlastním hrobem,
zpěv, vytažený až odněkud ze shnilého žaludku a syrový zvuk, to je to, co se
mezi řezníky počítá a ctí.
Texty jsou nechutné,
tak je schovejte před svoji babičkou a obal ukažte také raději až ve chvíli,
kdy k vám přijde na návštěvu kolega patolog. Ten určitě jako jeden
z mála ocení jemnou romantiku v nich obsaženou a možná si s vámi
i nějaký ten poetický verš zanotuje. A pokud nevadí, že vám u toho začne
krvácet z nosu, sem tam vám odpadne nějaký ten kus masa, myslím, že budete
spokojeni. EPICARDIECTOMY sice nepřinášejí vůbec nic nového, ale to
v dnešní době asi nikdo (smích). Výtku bych měl k určité
monotónnosti, která je sice u tohoto stylu „chtěná“, ale mimo morbidních
meziher zde nenalezneme nic moc, co by mohlo zajímat ne-fanouška podobné
muziky. Hraje se zde jednoduše, bicí jsou občas jakoby „rozhozené“ (zvukově),
ale to asi taky nikomu příliš vadit nebude. Jinak se vše valí kupředu přesně,
bez kompromisů a nechává po sobě jen pořádnou spoušť.
Trošku podivná a pro
mě nepochopitelná je vizáž na promo fotkách, kdy pánové připomínají spíš nějaké
„gangsta“ rappery, než příslušníky cechu brutálního. Ale tohle neřeším, image
je stejně na nic (poslouchej svoji krvavou žízeň!) a na operačních sálech jsme
si všichni rovni (smích). Zajímavě je vyvedený cover a po zvukové stránce bych
neměl také větších připomínek. Možná snad, jedna kytara je zkrátka málo. S dvěma
by bylo vše určitě pestřejší. Sound je sice syrovější, drsnější, ale když
poslouchám desku v kuse, tak těch třicet minut je tak akorát. Mám obavy,
že většina případných fanoušků toho bude mít plné kecky už řekněme tak po
třetím songu. To je ale spíš můj problém se slamm brutal death metalem jako
celkem. Vše je samozřejmě v rámci stylu v nejlepším pořádku. Hraje se
náležitě extrémně, zpěvák se do toho sice opírá pořád stejně, ale tady by asi
nebylo zrovna na místě, aby začal nějak členitě měnit polohy. Asi by se to sem
ani nehodilo.
Stojím uprostřed
tohohle zombie circle pitu a říkám si, že podobné extrémní kapely to nemají
vůbec jednoduché. Těch posluchačů, kteří by si nahrávku pořídili asi tolik
nebude a i mezi „obyčejnými“ death metalisty nebudou mít na ostrém trní zrovna ustláno.
Každopádně, pokud v muzice na nějaké to vyhřezlé střevo nehledíte a rádi
se necháváte alespoň jednou za čas pořádně slammově ukolébat, mohu vám novou
desku EPICARDIECTOMY doporučit. Není to sice nic světoborného, nic co by
zahýbalo řekněme alespoň s evropským death metalem, ale drobné nedostatky
(pro mě již zmíněné „divné“ bicí) jsou vyváženy poctivostí a velkým kusem
nadšení pro pitvání živých těl. Tahle operace se povedla, pacient opět
nepřežil.
Asphyx says:
EPICARDIECTOMY
is a Czech classic slamming brutal death metal band. Their second album dissects
in creepy autopsies again. Raw, sometimes too monotonous, bloody rhythms. The CD,
played with enthusiasm for it. Good job!
Seznam skladeb:
- Masticate The Skinned
- Deformed to Shapeless Cadaver
- Deranged Self-Mutilating Emasculation
- Embalmed In Mephitic Placental Substance
- Gluttonous Cannibalistic Ferocity
- Gorging on Fetal Innards
- Feculent Colostomy
- Horrendous Festering Transmutations
Čas: 30:39
Sestava:
Milan
Moškon – bicí
Serge Goreev
– kytara, basa
Tom Verner
- zpěv