DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 28. listopadu 2014

Home » » Recenze/review - AC/DC – Rock or Bust (2014)

Recenze/review - AC/DC – Rock or Bust (2014)


AC/DC – Rock or Bust
CD 2014, Albert Music/Columbia Records

Když někdy v sedmdesátých letech zapojil Angus Young svoji elektrickou kytaru do komba a začal hrát pro početnější publikum, byl to prý pro všechny šok. Tenkrát byli AC/DC jako zjevení, šílení, tvrdí, nekompromisní. Pokud si jejich tvorbu, která se příliš za celou dobu jejich existence nezměnila (snad jen ve zvuku a větší „přístupnosti“), srovnáte s dnešními extrémními spolky, budete se asi muset chvílemi smát. ACD/DC jsou jako axiom. Také jsou předem považováni za „platné“ a jejich kvality se nedokazují. Není na světě moc rockových kapel, které by byly stejně originální, v podstatě stále stejní, zároveň úspěšní. Přemýšlel jsem, čím to je. Nakonec mě napadlo, že to asi bude určitým „mladickým“ přístupem. Staří pánové už sice nejsou tak divocí, jako dřív, ale pořád z jejich muziky cítím takové to rebelství, odpor proti mainstremu (kterého jsou samozřejmě dávno součástí). Stále před sebou vidím ty kluky, kteří se po koncertech rvali někde v Sydney nebo Melbourne v docích. Jsou pro mě, i po těch letech, těmi ostrými, nabroušenými chlápky, kteří si i přes ten obrovský mediální kolotoč zachovali svoji tvář.

Co napsat k novince? Nejsem v principu z těch, kdo by jen tak bez účelu za každou cenu prskal na legendy a honil si triko (a mnohdy svoje osobní problémy) na tom, že sundám slavné kapely. Jsem oddaný fanoušek AC/DC, mám doma všechna jejich alba a spolu s MOTÖRHEAD jsou asi jednou z mých „životních“ jistot. Pokaždé, když si potřebuji navodit tu správnou náladu, tak sáhnu po nějaké jejich desce a je hned veseleji. Nebudu zde „“zbytečně“ rozebírat a plkat o tom, že doba mládí (kdy jsme desky měli spojené i s osobními zážitky a tak muselo být vše zákonitě „lepší“) se nevrátí. Proč? Je rok 2014 a AC/DC nám přinášejí další ostrou jízdu na odjištěném vlaku (i když už bohužel bez Malcoma). Riffy kopou pořád řádně, Brian se také nešetří a i když už to samozřejmě není tolik silné, jako dřív, jsem moc rád, že je zase na nějakou dobu od téhle party stárnoucích rockerů co poslouchat. Jsem vyznáním spíše death metalista, sem tam si nahodím thrash, nepohrdnu ani blackem a doom metal má u mě také dveře otevřené. Ale když zavelí k útoku Australané, mám plnou polní sbalenou hodně rychle. Všechna ostatní hudba jde stranou a já znovu zažívám ty krásné chvíle setkání s další náloží energie.


Ano, energie je to, co mě na AC/DC stále fascinuje. Novinka je možná lehce melodičtější než předchozí „Black Ice“ a spoustu Angusových riffů jsme už určitě někde slyšeli. Nevadí mi to. Vzpomínám na první setkání s kazetou „Back in Black“, kterou mi předal totálně nadšený kamarád na ulici někdy v roce 1986 (bylo mi 12 a bylo to také „v černém“!). Pořád ho vidím před sebou, běžel se mnou ihned k nám domů a pak jsme málem vyhnali sousedy z bytu (smích). Nemám rád, když se v recenzích rozebírají dokola technický, zvukový a nový přínos kde které desky. Já takhle hudbu neposlouchám. Raději si užívám, nechci se stát kritikem, jsem fanoušek a nadšenec. A AC/DC mě opět dokázali na svém „Rock or Bust“ zvednout z křesla, donutit mě obnovit staré taneční kroky (kdysi předváděné na mnohých večírcích - smích). Neumím být v klidu a i po ulici chodím náhle jako bych měl každou chvíli začít stepovat (smích). Některé refrény nedokážu vyhnat z hlavy a i když nejsem příznivec halekaček, tak tady přimhuřuji blahosklonně svoje oko a řvu spolu s kapelou. Mohl jsem v několika slovech pohovořit o samo - vykrádání, nedostatku vývoje, progrese a já nevím čeho. Nebudu to dělat. Nevím nějak proč. AC/DC hrají pro zábavu, pro relax, do auta, pro oddech po těžké práci. Schválně, zkuste novinku pustit jen tak do ruchu všedního dne. Uvidíte, že za chvilku si začnou všichni podupávat nohou. Ten rytmus tam jednoduše pořád je!


O produkci, obalu, zvuku, promo fotkách a podobných oblíbených tématech, probíraných kritiky si přečtete určitě někde jinde. To nemá cenu řešit. Australané jsou natolik zkušenými a mají kolem sebe dokonale sehraný team lidí, že si nedovolí udělat nic z toho špatně. Tohle je rock´n´roll a ten má mít koule. Tohle je muzika do hospody, pro těžce pracující, intelektuálové z kaváren si můžou klidně dát raději další dortík (smích). Já si otevřu pivo, otočím volume na maximum a vyvalím ty klasické riffy ven. Odjistím na nádraží vlak a budu se dívat, co všechno způsobí. Škody budou určitě hodně podobné jako ty, které mi v hlavě „napáchali“ legendární rockeři a jejich „Rock or Bust“. Mám chuť vzít do ruky palici a nechat se na nějaký čas zaměstnat v kamenolomu. Zadarmo bych se sluchátky na uších drtil horninu a spolu s AC/DC bych zavařil nejednu sbíječku. Tahle deska je zase ostrá jako břitva. Nepostrádá ducha starých nahrávek, jen s novější, modernější produkcí. Je rok 2014 a AC/DC vydali novou desku. Rock it!


Asphyx says:

This is how I imagine the return of a legend. I like classic rock'n'roll with balls. "Rock or Bust" album is exactly what I wish from AC/DC. It is full of sparkle, energy and rebellion. The band is aging with honor and confirms its status of a legend by right. I feel the spirit of old records from the CD, just in a more modern sound. What do you want more? Rock it!


Seznam skladeb:

1. Rock Or Bust
2. Play Ball
3. Rock The Blues Away
4. Miss Adventure
5. Dogs Of War
6. Got Some Rock & Roll Thunder
7. Hard Times
8. Baptism By Fire
9. Rock The House
10. Sweet Candy
11. Emission Control


Čas: 34:55

Sestava:


Brian Johnson - zpěv
Angus Young - kytara
Stevie Young - kytara
Cliff Williams - baskytara
Phil Rudd – bicí



Share this games :

TWITTER