DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 26. dubna 2025

Recenze/review - HAEMORRHAGE - Opera Medica (2025)


HAEMORRHAGE - Opera Medica
CD 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Byly to krásné časy, když se operovalo bez uspání, když se deprese léčily pomocí lobotomie. Vzpomínám na to moc rád, protože tenkrát jste mohli do pacienta s klidem pustit elektrický proud, uříznout mu nohu nebo ho pitvat zaživa. Nebyla anestezie a tak jste si mohli s chutí vychutnat veškerou bolest, kterou měl v očích. Vítejte, operatéři a patologové zároveň, HAEMORRHAGE ze Španělska jsou zpět, aby vás opět provedli temnými zákoutími lidské mysli.

Goregrind, to je to, oč tu běží. Ohlodaný na kost, syrový jako ruka mrtvoly, ostrý a nekompromisní. Mám to takhle rád. Když už si chci pustit něco v tomto stylu, tak volím tyto maniaky. Věřím jim totiž každou notu, každý tón. Užívám si mrtvolně morbidní nálady jednotlivých skladeb a dívám se do tmy. Přivezli dalšího pacienta, máte radost?


Možná jednou shniji v chladné zemi, ale ještě předtím, než se tak stane, tak budu tuhle legendu poslouchat. Stačí si prostudovat jejich krvavou historii nebo zajít na koncert, který je vždy veřejnou pitvou plnou energie a tlaku. Čtyři nové skladby, plus jeden cover od DISMEMBER, nenechají opět nikoho na pochybách. Tohle jsou králové goregrindu v jeho klasické, tradiční podobě. Nejsou to ale jenom lehké odkazy ve stylu CARCASS, GENERAL SURGERY, EXHUMED, DEAD INFECTION, IMPETIGO, MORTICIAN, ale třeba i náznaky stylových výletů do vod, které jinak ovládají třeba takoví CANNIBAL CORPSE, ABORTED, BROKEN HOPE, které dělají tuhle smečku ještě silnější, než kdy dřív. Líbí se mi zvuk, taková ta chladná nálada skladeb, známá snad jen z dávno opuštěných nemocnic. Ve zdech jsou stále otištěny výkřiky bolesti. Ve starém archívu, který najdete v plesnivém sklepě, jsou dosud důkazy o tom, jak se kdysi operovalo, jak se léčilo šílenství, deprese. Je to vlastně jednoduché, HAEMORRHAGE i letos potvrzují status legendy. Nové songy mě baví, rád se k nim vracím. Poslech je opravdu jako čtení ve starých lékařských knihách. Úplně před sebou vidím ostrou pilu, jak amputuje končetinu, jak je vrtáno do lebky. "Opera Medica" je povedeným materiálem po všech stránkách. Je povinností pro všechny fanoušky kapely i žánru, ale také důkazem, že na patologii se stále dějí podivné věci. Nezbývá mi nic jiného, než vám nové EP doporučit. Pokud se rádi procházíte nemocničními chodbami a nasáváte zkažený vzduch, neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci zkaženého masa. Králové goregrindových nemocničních sálů opět útočí! Ostře, divoce, nekompromisně! A zůstává po nich hluboká krvavá stopa!

Asphyx says:

It was a wonderful time when they operated without putting people to sleep, when depression was treated with lobotomies. I remember it very fondly because in those days you could easily electrocute a patient, cut off his leg or dissect him alive. There was no anaesthesia and you could enjoy all the pain in his eyes. Welcome, surgeons and pathologists at the same time, HAEMORRHAGE from Spain are back to once again guide you through the dark corners of the human mind.

Goregrind, that's what this is all about. Stabbed to the bone, raw as a corpse's hand, sharp and uncompromising. I like it that way. When I want to play something in this style, I choose these maniacs. I trust them with every note, every note. I enjoy the deadly morbid mood of each track and stare into the darkness. They brought in another patient, are you happy?


I may rot in a cold country one day, but before that happens, I'll be listening to Spanish maniacs. Just study their bloody history or go to a concert, which is always a public dissection full of energy and pressure. Four new songs, plus one cover by DISMEMBER, will leave no one in doubt again. These are the kings of goregrind in its classic, traditional form. But it's not only the light references in the style of CARCASS, GENERAL SURGERY, EXHUMED, DEAD INFECTION, IMPETIGO, MORTICIAN, but also hints of stylistic excursions into waters otherwise dominated by the likes of CANNIBAL CORPSE, ABORTED, BROKEN HOPE that make this pack even stronger than ever. I like the sound, the cold mood of the songs, known perhaps only from long abandoned hospitals. The screams of pain are still imprinted in the walls. In the old archive you find in the musty basement, there is still evidence of how they used to operate, how they used to cure madness, depression. It's actually quite simple, HAEMORRHAGE confirm their legendary status again this year. I enjoy the new songs, I like coming back to them. Listening to them is really like reading in old medical books. I can see a sharp saw in front of me, amputating a limb as it is drilled into the skull. "Opera Medica" is a hilarious piece of material in every way. It is a must for all fans of the band and the genre, but also proof that strange things still happen in pathology. I have no choice but to recommend the new EP to you. If you like to walk the hospital corridors and suck in the corrupted air, don't hesitate a moment. You'll get a fair portion of rotten meat. The kings of goregrind hospital halls strike again! Sharp, fierce, uncompromising! And they leave a deep trail of blood!


Recenze/review - HAEMORRHAGE - We Are the Gore (2017):

tracklist:
1. Scalpels, Scissors and Other Forensick Instruments 
2. Polyclinic Abattoirs
3. Obstetric Phantom
4. Nomenclator Pathologicum
5. Deathevokation (DISMEMBER cover)

band:
Luisma - Guitars (lead), Vocals (backing)
Lugubrious - Vocals (lead)
Ana Belen de Lopez - Guitars (rhythm)
Daviti - Drums



Recenze/review - ANCIENT DEATH - Ego Dissolution (2025)


ANCIENT DEATH - Ego Dissolution
CD 2025, Profound Lore Records

for english please scroll down

Někdy se cítím jako v povídce od Franze Kafky Proměna. Probouzím se v tiché noci a stávám se postupně děsivou příšerou. Čerpám temnou energii z vesmíru i z jiných dimenzí. Nasávám pach hniloby, přemýšlím, jaké to jednou bude, až přejdu na druhou stranu. Osamocen ve své ulitě, poslouchám už jenom hudbu, která je mému srdci vlastní, která mě dokáže rozdrásat zevnitř. ANCIENT DEATH pocházejí z Walpole, Massachusetts a hrají klasický death metal, který ale doplňují o spoustu dalších prvků.

Na jejich prvním dlouhohrajícím albu tak naleznete do krvavé mlhy zahalené pasáže, spoustu drtivých momentů, ale i vznešené a rozevláté melodie. Výsledný koktejl je potom opravdu velmi chutný. Pokud tedy od hudby čekáte i něco navíc, něco syrového, neuchopitelného, neklidného. 


V souvislosti s touhle smečkou bývají zmiňovány kapely jako DEATH, MORBID ANGEL, THE CHASM, STARGAZER, DECEASED, GRACE DISGRACED. Možná vás napadnou i další přirovnání, ale to není zase tolik důležité. Hlavní je, že nová nahrávka drží perfektně kompaktně pohromadě, má v sobě spoustu vlastních nápadů a myšlenek. Syrový klasický a tradičně pojatý smrtící kov je zde opředený pevnými sci-fi pavučinami. Zazní i čistý ženský vokál. Zvukově se jedná o velmi podařený počin, to je bez debat a co se týká obalu (Maegan LeMay), tak ve mě evokuje motivy z alb starých death metalových klasiků. Všechno je zdá se v nejlepším pořádku a vy si tak můžete vychutnat hudbu samotnou. Líbilo se mi vracet se zpátky do šílených nočních můr, novinku "Ego Dissolution" jsem si aplikoval nejvíce těsně před spaním a musím potvrdit, že se mi hudba promítla i do REM fáze spánku. Skvělé je, že ANCIENT DEATH uchopili death metal po svém, jsou rozpoznatelní od ostatních, svým způsobem originální. Je znát, že pánové a dáma dělají svoji práci poctivě, s velkou porcí talentu a odhodlání. Osobně si potom nejvíc užívám atmosféru, takové ty těkavé, těžko uchopitelné nálady, které létají kolem jako můry kolem ohně. Tohle je muzika, u které byste se měli dívat na černou oblohu, u které byste měli nechat svoji fantazii, aby se vznášela kolem, tohle je nahrávka, která musí udělat dobře každému, kdo rád přemýšlí a je mu vlastní filozofie, psychedelie, esoterismus i krutá smrt. Temný, mrazivý, vznešeně podmanivý death metal, který vás vezme na výlet do jiných dimenzí! Vesmír i lidská mysl jsou nekonečné!

Asphyx says:

Sometimes I feel like I'm in Franz Kafka's short story "The Metamorphosis". I wake up in the silent night and gradually become a terrifying monster. I draw dark energy from the universe and other dimensions. I suck in the smell of rot, wondering what it will be like one day when I cross over to the other side. Alone in my shell, I listen only to the music that is my own heart, that can tear me apart from the inside. ANCIENT DEATH hail from Walpole, Massachusetts and play classic death metal, but add a lot of other elements.

Thus, on their first full-length album you will find passages shrouded in a bloody fog, plenty of crushing moments, but also sublime and sweeping melodies. The resulting cocktail is very tasty indeed. If you expect something more from music, something raw, ungraspable, restless.


Bands like DEATH, MORBID ANGEL, THE CHASM, STARGAZER, DECEASED, GRACE DISGRACED are often mentioned in connection with this pack. You may think of other comparisons, but that's not so important. The main thing is that the new record holds together perfectly compactly, it has a lot of its own ideas and thoughts. Raw classic and traditionally conceived death metal is here wrapped in tight sci-fi webs. There's a clean female vocal too. Sonically, this is a very accomplished piece of work, no question about that, and as for the cover art (Maegan LeMay), it evokes themes from old death metal classics albums in me. Everything seems to be in the best order and you can enjoy the music itself. I enjoyed going back to the crazy nightmares, I applied the novelty of "Ego Dissolution" most just before bedtime and I must confirm that the music translated into my REM sleep phase. The great thing is that ANCIENT DEATH have grasped death metal in their own way, they are recognizable from others, original in their own way. You can tell that the gentlemen and lady are doing their job honestly, with a great deal of talent and dedication. Personally, then, I enjoy the atmosphere the most, those volatile, hard to grasp moods that fly around like moths around a fire. This is music that you should look at the black sky to, that you should let your imagination float around to, this is a record that must do good to anyone who likes to think and owns philosophy, psychedelia, esotericism and cruel death. Dark, freezing, sublimely captivating death metal that will take you on a trip to other dimensions! The universe and the human mind are infinite!



tracklist:
01. Ego Dissolution 
02. Breaking The Barriers Of Hope 
03. Breathe - Transcend (Into The Glowing Streams Of Forever) 
04. Journey To The Inner Soul 
05. Echoing Chambers Within The Dismal Mind 
06. Unspoken Oath 
07. Discarnate 
08. Violet Light Decays

band:
Jasmine Alexander - Bass, Vocals
Derek Moniz - Drums
Ray Brouwer - Guitars
Jerry Witunsky - Guitars, Vocals



pátek 25. dubna 2025

Recenze/review - DECREPISY - Deific Mourning (2025)


DECREPISY - Deific Mourning
CD 2025, Carbonized Records

for english please scroll down

Už dávno nevíš, co je pravda a co lež. Klaněl ses padlým modlám, věřil si jedovatým slovům kněze. V dřevěné lavici, v kostele, ve kterém všichni odříkávali tupé modlitby. Mohl si zabíjet, mohl si ubližovat, mohl si být opravdu zlý. Rozhřešení si vždycky dostal. Pokaždé, když si odcházel, usmíval ses. Zlo má mnoho podob a to, které se usídlilo v tvé hlavě, bylo jedno z nejhorších. Ostrý nůž nebo sekyra, bylo ti to jedno. Hlavní byly oči, ze kterých pomalu unikal život. Stal si se bastardem, přicházejícím z naprosté tmy. Temnota zahalila tvoji mysl.

Vždycky, když čtu o podobných případech, mám sto chutí podobného jedince zavřít do studené kobky a pustit mu přímo do obličeje podobné desky, jako je ta od portlandských DECREPISY. Od kapely, která dokáže svojí hudbu přesně definovat velmi podobné myšlenky i atmosféru. Novinka je nahrávkou, která se kolem vás nejdřív bude plazit jako jedovatý had. Postupně vás uhrane, aby vás nakonec navěky proklela. A pokud ji pustíte nějakému bastardovi, sleze mu tváře kůže. 


Během poslechu nové nahrávky jsem si pokaždé připadal, jako bych byl zahalený do studené, krvavé mlhy. Probuzen uprostřed noci se vydám na dlouhý výlet bez konce. Vykopu starý hrob, exhumuji tělo prokletého (ano, je to ten hajzl z úvodu dnešního článku). Album se vám opravdu dostane do snů, stane se vaší noční můrou. A je to právě atmosféra, do černých odstínů zabarvené nálady, které nové album definují. Poslech se tak stává spíše obřadem, pradávným rituálem pro vyvolání temných sil, než jen obyčejnou deskou. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně schopnost kapely, dostat se mi do podvědomí. "Deific Mourning" je hudbou, nahranou v tom nejhlubším podzemí. Potkáte při ní své vlastní démony. Skladby jsou velmi dobře, zajímavě napsány, mají v sobě potřebný drive i sílu. Nevím, jestli jste někdy navštívili sklepení pod znesvěceným kostelem, ale věřte tomu, že moje pocity z novinky jsou velmi podobné. Smrt je zase jednou velmi blízko a pokud jste fanoušci třeba takových INCANTATION, DISMA, FUNEBRARUM, BOLT THROWER, ROTTREVORE, věřte tomu, že jste zde správně. Mám rád, když ve mě dokáže kapela probudit nějaké emoce, když mě donutí k přemýšlení a tentokrát jsem si připadal jako v nějakém starém, poctivém hororu. DECREPISY jsou opravdoví, reální, uvěřitelní. Jsou pro mě definicí toho, co mám na tomto stylu rád. Už dávno nevíš, co je pravda a co lež. Klaněl ses padlým modlám, věřil si jedovatým slovům kněze. V dřevěné lavici, v kostele ve kterém všichni odříkávali tupé modlitby. Mohl si zabíjet, mohl si ubližovat, mohl si být opravdu zlý. Rozhřešení si vždycky dostal. Temný, hnilobný, jedovatý death metal, který vás zahalí do krvavé mlhy! Absolutní inferno!

Asphyx says:

You don't know what's true and what's false anymore. You've worshipped fallen idols, believed the poisonous words of a priest. In a wooden pew, in a church where everyone said dull prayers. You could kill, you could hurt, you could be really bad. You always got absolution. Every time you left, you smiled. Evil takes many forms, and the one that took up residence in your head was one of the worst. Sharp knife or axe, you didn't care. It was the eyes that slowly leaked life. You became a bastard, coming out of total darkness. Darkness enveloped your mind.

Whenever I read about cases like this, I'm tempted to lock the individual in a cold dungeon and drop records like Portland's DECREPISY in his face. From a band that can accurately define very similar ideas and atmosphere with their music. The new record is a record that will crawl around you like a venomous snake at first. Gradually, it will cozy you up, to eventually curse you forever. And if you play it to a bastard, his face will peel off.


Listening to a new record, I always felt like I was enveloped in a cold, bloody fog. Waking up in the middle of the night, I take a long trip with no end in sight. I dig up an old grave, exhume the body of the damned (yes, it's the bastard from the opening of today's article). The album really gets into your dreams, becomes your nightmare. And it's the atmosphere, the moods tinged in black shades, that define the new album. Listening to it becomes more of a rite of passage, an ancient ritual to invoke dark forces, than just an ordinary record. I like the sound, the cover art, but most of all the band's ability to get into my subconscious. "Deific Mourning" is music recorded in the deepest underground. You meet your own demons in it. The songs are very well, interestingly written, they have the necessary drive and power. I don't know if you've ever visited the dungeons under a desecrated church, but believe me, my feelings about the new stuff are very similar. Death is once again very close and if you are a fan of the likes of INCANTATION, DISMA, FUNEBRARUM, BOLT THROWER, ROTTREVORE, believe it, you are right here. I like it when a band can awaken some emotions in me, when they make me think and this time I felt like I was in some old, honest horror movie. DECREPISY are real, real, believable. They are, for me, the definition of what I love about this style. You don't know what's true and what's false anymore. You've worshipped fallen idols, you've trusted the poisonous words of a priest. In a wooden pew, in a church where everyone said dull prayers. You could kill, you could hurt, you could be really bad. You always got absolution. Dark, rotten, poisonous death metal that envelops you in a bloody fog! Absolute inferno!


about DECREPISY on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Ceremony Of Unbelief 
02. Deific Mourning 
03. Dysautonomic Terror 
04. Spiritual Decay 1/4 Dead 
05. Severed Ephemerality 
06. Corpseless 07. Afterhours

band:
Charlie - Drums
Jonathan - Guitars (lead)
Kyle - Guitars, Bass, Songwriting
D.G. Butler - Vocals, Lyrics



KNIŽNÍ TIPY - Zmizelá rodina - Tim Weaver (2025)


Zmizelá rodina - Tim Weaver
2025, Mystery Press

Byl to zase jednou velmi dobře strávený čas s Davidem Rakerem. Nechybí samozřejmě ani Colm Healy a musím říct, že tenhle autor (Tim Weaver) zraje jako dobré víno. Každá jeho nová kniha je u nás doma velmi očekávaná. Bylo mi velkou ctí opět číst ji jako první a musím rovnou dodat, že je to zase jízda od začátku do konce. Série, ve které jsou hledány různé osoby, mě neskutečně baví. Zpočátku je zcela nejasné, kam zmizely. V tomto případě rovnou celá rodina. Musíme do jejich minulosti, postupně odkrýt jednotlivé vrstvy. Začne se před námi rozplétat další z příběhů, u kterých jsem visel autorovi na rtech. Bože můj, právě pro takovéto knihy jsem se stal vášnivým čtenářem. Už se těším do hospody, až se o svoje názory podělím. Jsem totiž stará škola a čtu jenom knížky, které mě osloví, zasáhnou. A u Zmizelé rodiny to bylo přímo do srdce. 

Byli jsme s mojí ženou ráno v plzeňské zoo a musím říct, že jsem se už takhle dlouho nenasmál. Potkávali jsme různé rodinky, které postávaly před klecemi a výběhy. A zaslechli jsme kolikrát věci, u kterých jsme kroutili hlavou. Plést si zubra s bizonem, to ještě jde, ale říkat nosorožci jednorožec a mluvit o něm jako o klonu, to už chce silnou náturu. Fascinovalo mě, s jakou jistotou chlápek s dvěma dětmi lhal, že kozy jsou ovce. Už se nedivím, že někteří z nás věří tomu, že když se budete proplachovat savem, tak od sebe odeženete všechny nemoci. Nehodnotím, každému není z hůry dáno, ale nezávidím vyšetřovatelům, kteří se musí podobnými názory brodit. Podívej se na toho supa, ten je hnusnej co? Nechápu, jak ho v dnešní době může ještě někdo krmit masem? Proč, chudáci kuřátka. Když potom podobní jedinci zmizí, co po nich zůstane? Jaká stopa? Při vyšetřování tohoto případu jsem nad tím hodně často přemýšlel. 

Každá kniha, stejně jako muzika, voní jinak. Napětí, záhady a tajemno, lidské osudy, různé povahy, stále mě to baví rozplétat. Možná tím jenom unikáme ze současného divného světa, který byl podle pamětníků divný vždycky, ale pravdou je, že potřebuji relax. Kniha je pro mě takovým uklidněním po hektickém dni. Naučil jsem se u čtení odpočívat. Dostanu pokaždé svoji dávku a odcházím sice s myšlenkami na pokračování děje v hlavě, ale jinak se usmívám. Číst Tima Weavera je jako ochutnat dobré jídlo, napít se piva oblíbené značky nebo poslech srdcové kapely. Určitě to sami znáte. Líbí se mi jazyk, jakým autor píše, překlad, oceňuji komplikované a složité zápletky, že jsem od začátku do konce doslova přikovaný ke stránkám. Tohle pochopí jen stejní nadšenci, jako jsem já. Kupříkladu v práci nečte nikdo a jsem mezi ostatními spíše za exota. Co z toho máš? Vždycky jen mávnu rukou, tohle nepolíbenému nevysvětlíte. Navíc, někteří lidé prostě nemají fantazii. To je bohužel holý fakt. Bývá s nimi nuda a tu já nemám rád. 

Nachodíme zase spoustu kilometrů a unaveni usedáme ke svým knihám. Dcera se vedle v pokoji učí a syn zase někde lítá. Je tu klid. Dodělám fotky zvířat ze zoo, ještě několikrát prohodím pár hlášek a potom, ano potom se mi snad i sníží tep, jsem jako medvěd, co zalézá do svého brlohu. Čtu si, sleduji, jak se jednotlivé postavy vyvíjejí, nahlížím do temnoty. Jsem daleko od starostí všedního dne. Jsem rád, že mám vše hotové, recenze sepsány a teď teprve začíná ten pravý odpočinek. Příběh má několik vrstev, Tim Weaver patří k několika autorům, který mě dokáže vždycky překvapit. Všechno do sebe postupně zapadá, jako vždy policie neodvedla úplně nejlepší práci. Na tom je postava Davida Rakera postavená. Jsem někde daleko, u jezera, v mlze se ztrácí loďka, netuším, kam rodina zmizela. Vydávám se po stopách, sleduji vývoj situace. Také jste napnutí jako já?

Vzhledem k tomu, že se o zvířata i knihy zajímám celý svůj život, tak vím kam šáhnout. V zoo jsem sledoval patnáct minut vlka hřivnatého a se stejným zaujetím jsem přistupoval i k této knize. Má v sobě totiž vše, co si od autora žádám. Navíc určitý přesah, takovou zvláštní melancholii, neklid, které mě přitahují, se mi dostávají postupně do hlavy. Pátrat po zmizelých musí být náročné. Spousta falešných stop i nadějí. Brodění se v bahně lidské temnoty. Myslím si, že Tim Weaver napsal příběh, který si budu ještě hodně dlouho pamatovat. U jeho předchozích knih tomu tak bylo. Těším se na další pátek, představím vám zase něco dobrého, nějaký tip, který by se vám mohl líbit. Snad jsem vám udělal radost i tentokrát. Děkuji za přízeň i pozornost. Mějte se co nejlépe a dávejte na sebe pozor. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je teplý slunečný den a rodina Fowlerových vyráží k vodě. Sara s dcerkou Mable zůstanou na břehu, zatímco Marc se synem a jeho přítelkyní vyplouvají na jezero. Sara jen na minutku zavře oči. Netuší, že se probudí do noční můry. Manžel se synem a synovou přítelkyní beze stopy zmizí. Člun se vznáší na hladině prázdný.

Policie je bezradná, a tak se případu ujímá David Raker, specialista na pátrání po pohřešovaných osobách. Tentokrát ale možná narazil na záhadu, kterou nerozluští ani on. Jak se mohli tři lidé během jediné minuty ztratit z člunu uprostřed jezera?

A jak se vším souvisí uprchlý vrah, který zmizel ze zamčené zadržovací cely v londýnském kasinu? Raker se obrací na svého přítele Colma Healyho, aby mu s vyšetřováním pomohl. Nemá ani ponětí, že se oba řítí vstříc temnotě, z níž už možná nebude návratu.

Některá tajemství mají být odhalena, zatímco jiná… by měla zůstat navěky pohřbená.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 24. dubna 2025

Info - Cult of Fire zahrají v pražském Lucerna Music Baru - čtvrtek 15. května 2025

Cult of Fire zahrají v pražském Lucerna Music Baru

 

Po pěti letech vydali CULT OF FIRE novou desku s názvem „The One, Who is Made of Smoke“, kterou následně představili při devatenáctizastávkovém evropském turné. Českou republiku tour nezahrnovala, nicméně kapela novinku představí při speciálním koncertě v pražském Lucerna Music Baru, a to už ve čtvrtek 15. května 2025. 

CULT OF FIRE na novém albu pokračují a prohlubují svůj zájem o hinduistickou a buddhistickou tématiku. Kromě „The One, Who is Made of Smoke“ ale čtveřice zahraje i několik starších skladeb, které po delší dobu nebyly součástí jejího koncertního setlistu. 

V Praze CULT OF FIRE vystoupí po poměrně krátké době, nicméně listopadové koncerty v pražské Hybernii měly naprosto odlišnou podobu. Jednalo se o poctu Bedřichu Smetanovi při výročí 200. let od skladatelova narození, při které kapela poprvé v historii odložila pro vystoupení masky. 

 

V Lucerna Music Baru ale očekávejte tradiční show CULT OF FIRE se vším, co k ní patří, a ještě něco navíc. 

Vstupenky lze zakoupit v síti GoOut: https://goout.net/cs/cult-of-fire%2Bsupport/szwqgsx/ za 590 korun. 

CULT OF FIRE links: 

●  Event: https://fb.me/e/80q0iD8fk  

●  Web: http://www.cultoffire.cz/  

●  Linktree: https://linktr.ee/cultoffire  

●  Instagram: https://www.instagram.com/cultoffireofficial/

●  YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCkiRorQoMM7PGH8OPaOHl7Q

●  Spotify: https://open.spotify.com/artist/1GNzgaXdYGtEP5xOqCsdSq 

●  Bandcamp: https://cultoffire.bandcamp.com/



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - LIK - Necro (2025)


LIK - Necro
CD 2025, Metal Blade Records

for english please scroll down

Už dávno vím, že se jednou vrátím. Vylezu ze svého plesnivého hrobu a budu se jako přízrak procházet mezi náhrobky. Nevěříte? Tak si poslechněte novou desku švédských maniaků LIK. Jak jistě víte, tak tihle gentlemani jsou věrni odkazu svých předků. A to prosím pěkně, hodně uvěřitelným, reálným a naléhavým způsobem. Jejich morbidní práci jsem si ověřil jak v rozhovoru, tak i při živém vystoupení (odkazy naleznete dole pod dnešním článkem) a pokaždé obstáli se ctí.

Je to vlastně jednoduché, jsme stejné krve, jak se praví v Knize džunglí. Zavřeni ve starých katakombách čekáme na to, až se setmí. Potom vylézáme z hrobů a užíváme si chladné heavy melodie, drtivé rytmy u kterých praskají kosti i mrazivou atmosféru čerstvě exhumovaných rakví. 


Na LIK se mi líbí, že odvádějí nejen velmi dobré řemeslo (dali si samozřejmě pozor na masivní a čitelný zvuk), ale nezapomínají i na to, že se jejich nové skladby velmi dobře poslouchají. Na novém albu "Necro" naleznete všechno, co jste měli rádi u kapel jako BLOODBATH, DISMEMBER, ENTRAILS, DEMONICAL, EVOCATION, GRAVE, AT THE GATES. Švédští pohrobci dokáží být nejen suroví způsobem, že vám vystřelí mozek z hlavy, ale zároveň si vás podmaní celkovou atmosférou nahrávky. Ta je velmi návyková. Dejte mi do rukou někdo kladivo, musím jít rozbít další obličej. Je to tak, novinka působí jako vichřice v márnici, která vymete veškeré pavučiny, které zde tlely mnoho let. Skvělé je i to, že jejich hudbu ocení nejen pravověrní, ortodoxní fanoušci, ale i všichni ostatní. Je něco návykového, přitažlivého, neotřelého a zajímavého, co se těžko definuje a popisuje, ale tahle smečka to má v sobě. Pradávnou touhu ničit, takový ten heavy efekt, temnotu, nahrubo nasekaný vztek. Říkejte si tomu jak chcete, nakonec se stejně všichni sejdeme pod pódiem v nekonečném headbangingu. Cítím zde nejen prašivou zatuchlinu, ale i drive a velkou sílu. Lebky jsou vyskládány v úhledných hromadách, zombie lezou z hrobů. Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. LIK vzali to nejlepší, co kdy bylo ve švédském death metalu ukováno, přetavili to k obrazu svému, přidali spoustu vlastních nápadů a zabalili to do plesnivého roucha, do kterého byli pohřbíváni padlí kněží. Za mě nelze jinak, než doporučit všem, kteří rádi a často tráví svůj čas ve stínu. Devastující vzpoura všech prokletých zombie! Masivní, surová a mrazivá definice švédského death metalu, zahraná velmi přesvědčivým způsobem! 


Asphyx says:

I've known for a long time that I'd be back someday. I'll crawl out of my moldy grave and walk like a ghost among the tombstones. Don't you believe it? Then listen to the new album by Swedish maniacs LIK. As you know, these gentlemen are true to the legacy of their ancestors. And please do so in a very believable, real and urgent way. I've checked out their morbid work both in interview and live performance (links at the bottom of today's article) and they have stood up to the test of honor each time.

It's simple really, we are of the same blood, as the Jungle Book says. Locked away in the old catacombs waiting for nightfall. Then we crawl out of our graves and enjoy the cool heavy tunes, the bone-crushing rhythms and the chilling atmosphere of freshly exhumed coffins.


What I like about LIK is that not only do they do a very good job (of course they were careful to make the sound massive and clear), but they also don't forget that their new songs are very easy to listen to. On the new album "Necro" you will find everything you liked about bands like BLOODBATH, DISMEMBER, ENTRAILS, DEMONICAL, EVOCATION, GRAVE, AT THE GATES. The Swedish gravediggers can not only be raw in a way that will blow your brains out, but also conquer you with the overall atmosphere of the record. It is very addictive. Someone put a hammer in my hands, I have to go smash another face. That's right, the novelty is like a whirlwind in the morgue, sweeping away all the cobwebs that have been there for many years. What's also great is that their music will be appreciated not only by the true, orthodox fans, but by everyone else. There is something addictive, appealing, novel and interesting that is hard to define and describe, but this pack has it in spades. The ancient desire to destroy, the heavy effect, the darkness, the rough-hewn rage. Call it what you will, in the end we'll all meet under the stage in endless headbanging. I can feel not only the dusty mustiness, but also the drive and great power. Skulls are piled in neat stacks, zombies crawl out of their graves. Everything seems to be in perfect order. LIK have taken the best of what has ever been forged in Swedish death metal, remade it in their own image, added plenty of their own ideas, and wrapped it in the moldy garments that fallen priests were buried in. For my part, I can't help but recommend it to anyone who likes to spend their time in the shadows, and often does. A devastating rebellion of all damned zombies! A massive, raw and chilling definition of Swedish death metal, played in a very convincing way!






tracklist:
01. Deceased
02. War Praise
03. They
04. Worms Inside
05. Morgue Rat
06. Shred into Pieces
07. In Ruins
08. The Stockholm Massacre
09. Fields of Death
10. Rotten Inferno

band:
Tomas Åkvik – vocals, guitar
Niklas “Nille” Sandin – guitar
Chris Barkensjö – drums
Joakim Antman – bass

Recenze/review - SIJJIN - Helljjin Combat (2025)


SIJJIN - Helljjin Combat
CD 2025, Sepulchral Voice Records

for english please scroll down

Dívám se do tmy. Hluboká díra v zemi, starodávná jeskyně, o které se říká, že v ní sídlí démoni. Lákalo mě to již dlouho. Musím vstoupit dovnitř, zdávalo se mi uprostřed neklidných nocí. Jakoby mi někdo našeptával zlá slova plná bolesti. Už nastal čas, překračuji hranici mezi naších a oním světem. Kolem se válejí vybělené lebky a z temných chodeb slyším řev bestie. Někde hluboko v mých vnitřnostech se usadil strach. Postupuji směrem dolů, do ještě větší tmy. Po stěnách stéká krev a poslouchám u toho nové album německo-baskických SIJJIN. Kapely, která ohlodala starodávný death a thrash metal na kost.

Pozorní čtenáři moc dobře vědí, že tahle smečka je jasnou definicí pekla. Jejich hudba, jak jsme se již mohli přesvědčit na jejich debutu (recenzi a rozhovor naleznete dole pod článkem), hoří jasným černým plamenem. Krvavý obřad pokračuje, pánové se opět vydávají po časové ose zpět do minulosti. Až k samotné podstatě kruté a reálné smrti. 


Malte Gericke (ex NECROS CHRISTOS) a jeho věrní na to jdou ostře, nekompromisně, ale nezapomínají ani na chladné melodie. Pokud jste vyrůstali na kapelách jako POSSESSED, NASTY SAVAGE, INFERNÄL MÄJESTY, SLAYER, tak potom jste zde správně. Pánové si dali samozřejmě velký pozor na zvuk, který je náležitě prašivý, syrové a smrdí sírou. Líbí se mi i obal a o zajímavých textech, inspirovaných sumerskou mytologií, netřeba hovořit. Hlavní je, ostatně jako vždycky, hudba a ta se mi ihned dostala do krve. SIJJIN jsou autentičtí, opravdoví reální. Takhle se kdysi dávno pohřbívalo, hezky do studené země, s náležitými obřady. Tady žádnou umělou kremaci nepotkáte. Vše působí zastarale, analogově, přesto svěže a se spoustou zajímavých nápadů. Pro mě, pro starého psa, bylo vždy velmi zajímavé a příjemné, vstoupit do hlubin nicoty a otočit volume pořádně doprava. Při poslechu "Helljjin Combat" si připadám jako metalový archeolog, který právě objevil další zajímavou hrobku. Pohřbeni jsou v ní prokletí. Luštím tajemné symboly vyryté na zdi, naslouchám šepotu nemrtvých. Když jdu potom spát, tak děsivé sny (nebo realita?) pokračují a tak si znovu a znovu pouštím do tmy tuhle nahrávku. Je totiž po okraj narvaná vším, co mi dělá dobře. Prašivými melodiemi, tlakem, syrovostí. Má v sobě krvavou jiskru, upřímnost a touhu ničit hudbou. Nemůžu tedy jinak, než vám novinku doporučit. Pokud svůj čas rádi trávíte v temnotě, tak budete určitě spokojeni. To vám podepíšu vlastní krví. Dívám se do tmy. Hluboká díra v zemi, starodávná jeskyně, o které se říká, že v ní sídlí démoni. Nahrubo nasekané, pradávné, krvavé death thrash metalové zlo! Démonická definice temnoty! 

Asphyx says:

I'm looking into the darkness. A deep hole in the ground, an ancient cave rumored to house demons. I've been tempted for a long time. I must go inside, I dreamed in the middle of the restless night. It was as if someone was whispering evil words full of pain to me. It's time, I'm crossing the line between our world and the other. Bleached skulls roll around and from the dark corridors I hear the roar of a beast. Somewhere deep in my gut, fear has taken root. I move downward into more darkness. Blood drips down the walls as I listen to the new album by the German-Basque SIJJIN. The band that gnawed ancient death and thrash metal to the bone.

Attentive readers know very well that this pack is a clear definition of hell. Their music, as we could already see on their debut (review and interview can be found below the article), burns with a bright black flame. The bloody ceremony continues, the gentlemen once again travel back in time to the past. To the very essence of cruel and real death.


Malte Gericke (ex NECROS CHRISTOS) and his faithful are sharp, uncompromising, but they don't forget the cool melodies either. If you grew up on bands like POSSESSED, NASTY SAVAGE, INFERNÄL MÄJESTY, SLAYER, then you've come to the right place. The gentlemen have obviously taken great care with their sound, which is appropriately dusty, raw and reeks of sulphur. I also like the cover art and the interesting lyrics, inspired by Sumerian mythology, needless to say. The main thing is, as always, the music and it immediately got into my blood. SIJJIN are authentic, real. This is how they were buried long ago, nice and cold, with proper ceremonies. You won't find any artificial cremation here. Everything feels dated, analogue, yet fresh and with lots of interesting ideas. For me, an old dog, it was always very interesting and enjoyable to enter the depths of nothingness and turn the volume properly right. Listening to "Helljjin Combat" I feel like a metal archaeologist who has just discovered another interesting tomb. Buried in it are the damned. I'm deciphering the mysterious symbols carved on the wall, listening to the whispers of the undead. Then, when I go to sleep, the eerie dreams (or reality?) continue, so I play this recording over and over again in the dark. It's filled to the brim with everything that makes me feel good. Dirty melodies, pressure, rawness. It's got a bloody spark, honesty and a desire to destroy with music. So I can't help but recommend this new release to you. If you like to spend your time in the dark, you'll definitely be satisfied. I'll sign this in my own blood. I'm looking into the darkness. A deep hole in the ground, an ancient cave rumored to house demons. Coarsely chopped, ancient, bloody death thrash metal evil! The demonic definition of darkness!


about SIJJIN on DEADLY STORM ZINE:





TRACKLIST
1. Fear Not The Tormentor
2. Dakhma Curse
3. Trance Of The Mummified
4. Death Opens The Grave
5. Religious Insanity Denies Slavery
6. Horrific Distortions
7. Five Blades
8. The Southern Temple

LINE-UP
Malte Gericke - Bass / Vocals
Iván Hernández - Drums
Ekaitz Garmendia - Guitars


středa 23. dubna 2025

Recenze/review - PROFANATICA - Wreathed in Dead Angels (2025)


PROFANATICA - Wreathed in Dead Angels
CD, 12" MLP, TAPE 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Zlé, temné stíny se znovu rozlézají. Jsou stále blíž ke mě, připomínají popínavé rostliny. S jedem uvnitř, s touhou zabíjet. Jednou nás všechny pohltí temnota, to už vím, jako posluchač extrémního metalu dlouhé roky. Každé nové album amerických black death metalistů PROFANATICA je pro mě obřadem, rituálem, kterého se vždy rád a s chutí účastním. Nové letošní EP není výjimkou. Opět se jedná o reálný, syrový materiál, který když si poslechnete, tak se vám objeví na rukou stigmata.

Vždycky se mi na téhle smečce líbilo, že je jejich hudba ohlodaná na kost. Prostou pravdou je, že se opět jedná o skladby, které smrdí sírou a  když budete poslouchat pozorně, tak u některých z nás dojde k samovznícení. Otočte tedy všechny kříže směrem dolů, pohodlně se posaďte a nechte se unášet na špinavé řece smrti. Směr je zcela jasný. Přímo do pekla, přímo do záhrobí. 


Jsou kapely, které raději poslouchám, než abych o nich psal slova. Zavřený ve své kobce, přesto svobodný, dávno už totiž nevěřím falešným kněžím. I nové EP "Wreathed in Dead Angels" je plné rouhání, jedovatého vokálu, prašivých riffů, zabijáckých bicích. Hudba PROFANATICY vychází z toho nejhlubšího podzemí, z katakomb, ve kterých sídlí pradávné zlo. Tahle smečka už nemusí nikomu nic dokazovat. Jejich tvorba je navždy zapsána krvavým písmem v archívu samotné smrti. Pokud se rádi pohybujte ve společnosti nahrávek od kapel jako DEMONCY, BEHERIT, TOTEN, BLASPHEMY, PROCLAMATION, GOATLORD, HAVOHEJ, DEMONIC CHRIST, INCANTATION, je vám jasné, s kým máte co do činění. S reálným, syrovým, rouhačským, prašivým metalem, s jasnými odkazy k pradávným základům, které kdysi tahle smečka sama tvořila. Líbí se mi atmosféra, která nejen, že je tajemná, záhadná, ale má v sobě takovou tu hnusnou a nepříjemnou přitažlivost. Jako bych potkal své vlastní démony, našeptávače, kteří mě strhnou do nicoty. Svět jednou skončí v plamenech, ale než se tak stane, tak budu podobné nahrávky poslouchat stále dokola. Mají v sobě totiž pradávnou sílu, touhu ničit hudbou. Nejdříve se kolem mě skladby plazily jako jedovatí hadi. Pomalu mě uhranuly, pohřbily zaživa, exhumovaly a nakonec spálily na popel. Sestupte dolů po schodech, do podzemí, ke kamennému oltáři. Oběť je připravena. Jsou odříkávány prokleté a zvrácené modlitby. Kapela opět odvedla skvělou morbidní práci. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Temný a syrový black death metal, který vás navěky prokleje! Blasfemie, rouhání a nahrubo nasekaná tma! 


Asphyx says:

Evil, dark shadows are creeping in again. They're getting closer and closer to me, like creepers. With poison inside, with a desire to kill. Someday the darkness will consume us all, I know that, as a listener of extreme metal for many years. Every new album by American black death metallers PROFANATICA is a rite of passage for me, a ritual that I am always happy and eager to participate in. This year's new EP is no exception. Once again it is real, raw material that when you listen to it, stigmata appear on your hands.

What I've always liked about this bunch is that their music is gnawed to the bone. The simple truth is that, again, these are songs that reek of sulfur and if you listen closely, some of us will spontaneously combust. So turn all crosses downwards, sit back and let yourself drift on the dirty river of death. The direction is quite clear. Straight to hell, straight to the beyond.


There are some bands I'd rather listen to than write words about. Locked in my dungeon, yet free, I no longer believe in false priests. Even the new EP "Wreathed in Dead Angels" is full of blasphemy, venomous vocals, mangy riffs, killer drums. PROFANATICA's music comes from the deepest underground, from the catacombs where ancient evil resides. This pack doesn't have to prove anything to anyone anymore. Their work is forever written in bloody script in the archives of death itself. If you like to be in the company of records by bands like DEMONCY, BEHERIT, TOTEN, BLASPHEMY, PROCLAMATION, GOATLORD, HAVOHEJ, DEMONIC CHRIST, INCANTATION, it's clear who you're dealing with. Real, raw, blasphemous, scabrous metal, with clear references to the ancient foundations that this pack once formed themselves. I like the atmosphere, which is not only mysterious, enigmatic, but has that nasty and unpleasant attraction to it. It's as if I've met my own demons, whisperers that will pull me into nothingness. The world will end in flames one day, but until it does, I'll be listening to records like this over and over again. They have an ancient power, the desire to destroy with music. At first, the songs slithered around me like poisonous snakes. Slowly, I was bewitched, buried alive, exhumed and finally burned to ashes. Down the stairs, underground, to the stone altar. The sacrifice is ready. Cursed and perverted prayers are said. The band has once again done a great morbid job. I'll sign this in my own blood. Dark and raw black death metal that will damn you forever! Blasphemy, blasphemy and coarsely chopped darkness!


about PROFANATICA on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
1. Hung In Golgatha
2. The Sixth Hour
3. Descent From The Cross
4. The Entombment
5. Wreathed In Dead Angels
6. By Thine Agony



úterý 22. dubna 2025

Recenze/review - ATAUDES - Tempus Edax Rerum (2025)


ATAUDES - Tempus Edax Rerum
CD 2025, Memento Mori, Obscure Disharmony Records

for english please scroll down

Stromy se sklánějí nad starým hrobem. Pradávné neštěstí znovu ožívá. Kdysi tě zabil zákeřný vrah a dnes nastal čas pomsty. Tělo s černou duší uvnitř. Pomsta trvala spoustu let, ale čas se konečně naplnil. Přízraky vystupují ze stínů a kývají souhlasně hlavou. Modlitby byly vyslyšeny a ty se tak můžeš soustředit na přechod do země za řekou Styx. Odříkáváš rouhačská slova, kýveš se spokojeně do rytmu. Posloucháš druhé dlouhohrající album argentinských ATAUDES a moc dobře víš, že jejich hudba tě bude provázet na cestě do temnoty.

Vstupuješ dovnitř, zavíráš za sebou rezavé dveře. Po zdech stéká krev a z nekonečných chodeb se ozývá nářek hříšníků. Tohle je black death metal vysoké kvality, který se vám dostane do podvědomí. Zůstane uvnitř vašeho těla jako nějaký krutý jed. Postupně se rozleze do vnitřností, zasáhne mozek a začnete u něj pomalu hnít zaživa. Tohle album má velmi tajemnou, podmanivou a zákeřnou atmosféru. 

Kapela vzešla z toho nejhlubšího podzemí a jejich nové album na mě působí jako děsivé ozvěny ze záhrobí. Klasický, tradiční death metal (PURTENANCE, DEPRAVITY, DEMILICH, FUNEBRE) se zde potkává se špinavým black metalem a doomově zastřenou atmosférou. Poslech tak připomíná opravdu návštěvu prokleté kobky, ve které je pochován maniakální vrah. I po letech je z jeho hrobu cítit nenávist, zlo a lidská špína. Když vstoupíte dovnitř, tak se vám v kostech usadí chlad a uslyšíte šepot nemrtvých. Kapela si dala pozor na zvuk, který se opravdu povedl (Loïc F. - mastering). Je masivní, syrový, jakoby umazaný zkaženou krví. Riffy jsou velmi ostré, démonické a vokál připomíná řev bestie. Osobně se mi líbí i motiv na obalu, nad kterým jsem dlouho přemýšlel. Je na něm postava, čelící obrovské vlně. Obraz krásně doplňuje předkládanou hudbu a je pod ním podepsán Gustavo Roberto Mateo. Argentinci letos dodali velmi podmanivý, návykový a uhrančivý materiál. Rád jsem se k nahrávce vracel, nejlépe v noci, když už na hřbitově nebyl nikdo živý. Jenom já a vzpomínky na peklo. "Tempus Edax Rerum" je přesně tím druhem alba, které se bude kolem vás nejdříve plazit jako jedovatý had, aby vás nakonec uštklo a navěky proklelo. Naleznete zde spoustu zajímavých momentů, pasáží, u kterých shoříte zevnitř. Bylo mi velkou ctí přijmout pozvání na tento mrtvolný obřad. Svíce znovu hoří jasným plamenem a peklo otevírá svoje brány. Stačí jen vstoupit. Stromy se sklánějí nad starým hrobem. Pradávné neštěstí znovu ožívá. Kdysi tě zabil zákeřný vrah a dnes nastal čas pomsty. Tělo s černou duší uvnitř. Pomsta trvala spoustu let, ale čas se konečně naplnil. Přízraky vystupují ze stínů a kývají souhlasně hlavou. Temný a chladný black death metal, který vás pokryje jedovatými pavučinami! Démonický rituál krvavé smrti!


Asphyx says:

The trees bow over the old grave. An ancient disaster comes to life again. Once a vicious murderer killed you, and now it's time for revenge. A body with a black soul inside. Revenge took many years, but the time has finally come. The ghosts step out of the shadows and nod their heads in agreement. Prayers answered, you can focus on crossing into the land beyond the River Styx. You recite the blasphemous words, swaying contentedly to the rhythm. You listen to the second full-length album from Argentina's ATAUDES, knowing full well that their music will accompany you on your journey into the darkness.

You step inside, closing the rusty door behind you. Blood trickles down the walls and the cries of the wicked echo down the endless corridors. This is high quality black death metal that will get into your subconscious. It stays inside your body like some cruel poison. Gradually, it spreads into your guts, hits your brain and you start to slowly rot alive. This album has a very mysterious, haunting and insidious atmosphere.


The band has emerged from the deepest underground and their new album strikes me as eerie echoes from beyond the grave. Classic, traditional death metal (PURTENANCE, DEPRAVITY, DEMILICH, FUNEBRE) meets dirty black metal and doom-obscured atmosphere. Listening to it is really like visiting a cursed dungeon where a maniacal killer is buried. Even years later, his grave reeks of hatred, evil and human filth. When you step inside, a chill settles in your bones and you hear the whispers of the undead. The band took care of the sound, which was really good (Loïc F. - mastering). It's massive, raw, as if smeared with tainted blood. The riffs are very sharp, demonic and the vocals are reminiscent of the roar of a beast. Personally, I also like the motif on the cover, which I've been thinking about for a long time. There's a figure on it, facing a huge wave. The image beautifully complements the music presented and is signed by Gustavo Roberto Mateo. The Argentinians have delivered some very captivating, addictive and mesmerising material this year. I loved returning to the recording, preferably at night when there was no one alive in the cemetery. Just me and the memories of hell. "Tempus Edax Rerum" is exactly the kind of album that will crawl around you like a venomous snake at first, only to eventually bite you and curse you forever. You will find a lot of interesting moments here, passages that will burn you from the inside. It was a great honour to be invited to this deadly ceremony. The candle burns brightly again and hell opens its gates. All you have to do is enter. The trees bow over the old grave. Ancient misfortune comes alive again. Once a vicious murderer killed you, and now it's time for revenge. A body with a black soul inside. Revenge took many years, but the time has finally come. The ghosts step out of the shadows and nod their heads in agreement. Dark and cold black death metal that will cover you with poisonous cobwebs! A demonic ritual of bloody death!


tracklist:
01. Obertura (intro)
02. Abandona Toda Esperanza
03. La Deidad Durmiente
04. Lo que Mora en el Subconsciente
05. La Desgracia
06. Ausencia Absoluta de Todo Ser
07. Maleficios, Conjuros y Lamentaciones


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine