DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 8. října 2025

Recenze/review - CRUENTATION - Damned Fallen Angels (2025)


CRUENTATION - Damned Fallen Angels
CD 2025, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Kosti vyskládané v úhledných hromadách. Pavučiny v očních důlkách bělostných lebek. Plesnivé rakve, odkryté a žalující nad bolestivými osudy mučených. Staré katakomby, zapomenuté v čase. Hluboko v podzemí, mezi těmi nejtemnějšími stíny musela vznikat i debutová nahrávka "Damned Fallen Angels" démonických maniaků. CRUENTATION z Massachusetts. Pro co nejlepší démonický zážitek bych vám doporučil zhasnout všechna světla.

O kapele jsem dosud nevěděl vůbec nic a neslyšel jsem ani tón. Jen jsem si sedl do svého starého křesla a zapnul play. Z reproduktorů se na mě vyhrnula zkažená krev, surový prašivý death metal, ušpiněný black metalovou nenávistí. Tahle kapela dobře rozumí své morbidní práci, napadlo mě jako první. Potom jsem se nechal naplno strhnout do hlubiny a pohltila mě absolutní tma. Takhle nějak to má vypadat, napadlo mě ještě, když jsme několikrát zemřel, abych se pokaždé znovu zrodil z popela. 

Kapele se povedlo exhumovat starodávné zlo a vypálit jej na hudební nosič, promítnout je do svých děsivých a zničujících skladeb. Nečekejte zde dnes tolik časté umělé a neškodné rouhání, to zde rozhodně nedostanete. Kapela je složena ze samých zkušených muzikantů, kteří působí jako smečka rozzuřených vzteklých psů. Budete roztrháni na kusy, surovými motivy, ostrými riffy, démonickou atmosférou, budete pohřbeni zaživa, navěky prokleti. Vaše vnitřnosti se budou válet všude kolem a smrt pro vás bude vysvobozením. Líbí se mi zvuk, motiv na obalu, ale hlavně hudba, která je opravdová, reálná, uvěřitelná. Smrdí sírou a zkaženým masem. Nečekejte žádné slitování, toho se nikdy nedočkáte. Je to masakr od začátku do konce. Jakoby mě kapela hodila do obrovského mlýnu, na jehož lopatkách jsou ostré čepele nožů. Správný black a death metal má bolet, drásat, má vás totálně zničit. A tohle všechno umí CRUENTATION na výbornou. Smrt je zase jednou velmi blízko. Vyzve vás k poslednímu tanci. Satan se usmívá a z hrobů lezou nemrtví. Jdou vám po krku! Pokud vás fascinuje hudební surovost a násilí, potom jste zde správně. Už nikdy neuvidíte ani malý záblesk světla, naplno vás pohltí temnota. Při poslechu "Damned Fallen Angels" jsem to alespoň já vždycky zažíval. Tohle album je pro mě velkým překvapením a také mým doporučení pro vás, pro všechny prokleté. Otočte volume doprava a nechte si vystřelit mozek z hlavy! Kosti vyskládané v úhledných hromadách. Pavučiny v očních důlkách bělostných lebek. Plesnivé rakve, odkryté a žalující nad bolestivými osudy mučených. Staré katakomby, zapomenuté v čase. Black death metalový útok z toho nejhlubšího podsvětí! Nahrávka, která smrdí sírou a zkaženou krví! 


Asphyx says:

Bones stacked in neat piles. Cobwebs in the eye sockets of white skulls. Moldy coffins, uncovered and lamenting the painful fates of the tortured. Old catacombs, forgotten by time. Deep underground, among the darkest shadows, the debut record "Damned Fallen Angels" of demonic maniacs must have been created. CRUENTATION from Massachusetts. For the best demonic experience, I would recommend turning off all the lights.

I knew nothing about the band and hadn't heard a single note. I just sat down in my old chair and turned on the play. Rotten blood poured out of the speakers, raw, dusty death metal, tainted with black metal hatred. This band understands its morbid work well, that was my first thought. Then I let myself be pulled fully into the depths and was swallowed up by absolute darkness. This is how it's supposed to look, I thought, when I died several times, only to be reborn from the ashes each time.

The band managed to exhume ancient evil and burn it onto a musical medium, projecting it into their terrifying and devastating compositions. Don't expect the artificial and harmless blasphemy that is so common today, you definitely won't get that here. The band is made up of experienced musicians who act like a pack of enraged rabid dogs. You will be torn to pieces, by raw motifs, sharp riffs, demonic atmosphere, you will be buried alive, cursed forever. Your entrails will roll everywhere and death will be a liberation for you. I like the sound, the motif on the cover, but especially the music, which is genuine, real, believable. It stinks of sulfur and rotten meat. Don't expect any mercy, you will never get that. It is a massacre from start to finish. As if the band threw me into a huge mill with sharp knife blades on the blades. Proper black and death metal should hurt, tear you apart, and totally destroy you. And CRUENTATION does all of this perfectly. Death is once again very close. He will challenge you to the last dance. Satan smiles and the undead are crawling out of their graves. They are after your throat! If you are fascinated by musical cruelty and violence, then you are in the right place. You will never see even a small glimmer of light again, darkness will completely engulf you. At least that is what I always experienced when listening to "Damned Fallen Angels". This album is a big surprise for me and also my recommendation for you, for all the damned. Turn the volume to the right and let your brains shoot out of your head! Bones stacked in neat piles. Cobwebs in the eye sockets of white skulls. Moldy coffins, uncovered and lamenting the painful fates of the tortured. Old catacombs, forgotten in time. Black death metal attack from the deepest underworld! A recording that stinks of sulfur and rotten blood!


Tracklist:
1. Horrible Manuscript
2. Thy Broken Apostle
3. Impudent Robberies
4. Prayers and Piss
5. Snake of Knowledge
6. Presbyter
7. Master’s Perversity
8. Chaos and Old Night
9 Damned Fallen Angels
10. Dagger in My Heart



Recenze/review - WINGED - Landscapes from the Afterlife (2025)


WINGED - Landscapes from the Afterlife
CD 2025, The Ritual Productions, WarHell Records

for english please scroll down

Vždycky jsme žili s nemrtvými v takové zvláštní symbióze. Navenek to byl můj hřbitov, ale když se setmělo, tak z temných koutů vylezly stíny, o jejichž existenci jste neměli ani potuchy. Krvelačné bestie, padlí kněží, sérioví vrazi, milovníci obskurních záhrobních rituálů. Mraky se dotýkaly země a kříže byly obráceny směrem dolů. Těšil jsem se do márnice, až si pustím nové album italských démonů WINGED.

Pokud se podíváte na diskografii téhle smečky podrobněji, tak zjistíte, že pánové bojují za práva nemrtvých již od roku 1991. Kapela si prošla klasickou cestou, která byla velmi trnitá a náročná. Čtyři demonahrávky na konci devadesátých let, několikeré přerušení činnosti, první dlouhohrající album v roce 1998, jedna následující kompilace a EP. Letos italští tmáři hlásí návrat. Nutno rovnou dodat, že se jedná o velmi povedenou zádušní mši. Black metal a smrtící kov v podobě, v jaké se kdysi původně hrával. Jedná se tedy o záležitost, která nemohla uniknout mé pozornosti. Zapalte ohně, démoni se vrátili!


Je to hlavně mlhavá, tajemná a děsivá atmosféra, jsou to hlavně starodávné metalové postupy, které se mi dostaly do hlavy a zůstala po nich hluboká krvavá stopa. Netuším, jestli pamatujete dobu, kdy se kopírovalo na kazety, když jsme si nahrávky vyměňovali, jako nějací spiklenci. Každá kapela tehdy mívala svůj vlastní zvuk, rukopis, originální výraz. Tohle všechno WINGED zůstalo až dodnes, do současného podivného světa. Jasně, že takhle smečka působí v dnešní umělé době jako takové malé zjevení. Jenže právě proto jsem rád a často trávil v jejich přítomnosti čas. Pokaždé jsem si sedl, zhasl všechna světla, zapnul play a přede mnou se začaly odehrávat pradávné metalové příběhy plné špíny, hnisu, mrtvol, rouhání. Vrátil jsem se po časové ose zpět, tančil jsem znovu se svými vlastnímu démony, užíval si jedovatý a chladný zvuk, všechny ty strašidelné klávesové vsuvky. Tohle album je na povrchu chladné jako ruka dobře uleželé mrtvoly, ale uvnitř žhne a pálí. Líbí se mi rukopis kapely i jejich celkový přístup. Povědomá mi připadá i fotka na obalu. Jakoby se jednalo o můj vlastní hřbitov. Neznám totiž nic lepšího, než mlhavá rána, když už se všichni nemrtví vrátili do svých hrobů. Jen se tak procházím, poslouchám stále dokola "Landscapes from the Afterlife" a tuhne mi krev žilách. Udělám nějakou morbidní práci, exhumuji další hrob a už se těším na večer, až se setmí a mraky se začnou dotýkat země. Vždycky jsme žili s nemrtvými v takové zvláštní symbióze. Navenek to byl můj hřbitov, ale když se setmělo, tak z temných koutů vylezly stíny, o jejichž existenci jste neměli ani potuchy. Krvelačné bestie, padlí kněží, sérioví vrazi, milovníci obskurních záhrobních rituálů. Pokud máte tenhle styl rádi, nemělo by album chybět i ve vaší sbírce. Je totiž vynikající! Děsivé, tajemné, temné a chladné black death metalové svědectví o starých záhrobních rituálech! Album, u kterého potkáte své vlastní démony! 

Asphyx says:

We have always lived with the undead in such a strange symbiosis. On the outside it was my cemetery, but when it got dark, shadows crept out of the dark corners, whose existence you had no idea existed. Bloodthirsty beasts, fallen priests, serial killers, lovers of obscure afterlife rituals. The clouds touched the ground and the crosses were turned downwards. I was looking forward to the morgue, to listen to the new album by the Italian demons WINGED.

If you look at the discography of this pack in more detail, you will find that the gentlemen have been fighting for the rights of the undead since 1991. The band has gone through a classic path, which was very thorny and demanding. Four demo recordings at the end of the nineties, several interruptions in activity, the first full-length album in 1998, one subsequent compilation and an EP. This year the Italian dark ones are announcing their return. It should be added right away that this is a very good funeral mass. Black metal and death metal in the form in which it was originally played. So this is a matter that could not escape my attention. Light the fires, the demons have returned!


It's mainly a foggy, mysterious and scary atmosphere, it's mainly ancient metal techniques that got into my head and left a deep bloody mark. I don't know if you remember the time when we copied onto cassettes, when we exchanged records, like some conspirators. Each band back then had its own sound, handwriting, original expression. All this WINGED has remained until today, into the current strange world. Of course, this pack seems like such a small revelation in today's artificial age. But that's exactly why I liked and often spent time in their presence. Every time I sat down, turned off all the lights, turned on the play and ancient metal stories full of dirt, pus, corpses, blasphemy began to unfold in front of me. I went back in time, dancing with my own demons again, enjoying the poisonous and cold sound, all those spooky keyboard inserts. This album is cold on the surface like the hand of a well-rested corpse, but inside it burns and burns. I like the band's style and their overall approach. The photo on the cover also seems familiar to me. It's like it's my own cemetery. I don't know anything better than a foggy morning when all the undead have returned to their graves. I just walk around, listening to "Landscapes from the Afterlife" over and over again and my blood runs cold. I'll do some morbid work, exhume another grave and I'm already looking forward to the evening when it gets dark and the clouds start to touch the ground. We've always lived with the undead in such a strange symbiosis. On the outside it was my cemetery, but when it got dark, shadows emerged from the dark corners, whose existence you had no idea existed. Bloodthirsty beasts, fallen priests, serial killers, lovers of obscure posthumous rituals. If you like this style, this album should not be missing from your collection. It is excellent! A terrifying, mysterious, dark and cold black death metal testimony to ancient posthumous rituals! An album where you will meet your own demons!


Tracklist:
1. Landscapes from the Afterlife (05:40)
2. Wicked Souls (04:35)
3. Erzsébet (03:59)
4. They Walk Among the Living (06:12)
5. Silentium (04:46)
6. Cemetery of Restless Spirits (05:51)
7. Primordial Fear (05:06)
8. On the Mystical Mountain (04:00)

band:
Fabio Lipera - Guitars, Synths
Francesco Cucinotta - Bass, Keyboards
Gianni Cavallaro - Lead Guitars
Alessandro Riva - Vocals



úterý 7. října 2025

Recenze/review - WODE - Uncrossing The Keys (2025)


WODE - Uncrossing The Keys
CD 2025, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Tělo vznášející se na hladině. Tiché a osamocené. Jako život a smrt. Jsou na něm vidět stopy po mučení. Nevinná tvář je poznamenaná utrpením. Kousek od útesů, kde jsme jej nalezli, je vyrytý symbol. Děsivé znamení. Vypadá to opět na pradávný krvavý rituál, který vždy končí smrtí. Jakoby se nad námi zavřelo nebe. Mraky se dotýkají hladiny a já poslouchám nové album britských WODE.

Jejich muzika je zvláštní a neklidná, vznáší se kolem ní taková temně krvavá aura, stejně jako kolem nalezeného těla. Nálady jsou pochmurné, tajemné, magicky syrové, jako ranní mlha nad hřbitovem. Kapela má svůj vlastní rukopis, výraz, poznáte ji po několika minutách mezi ostatními. Ve skladbách je velké množství chladu a nahrubo nasekané tmy. 


Mrazivý black metal se zde potkává se syrovou smrtí. Zazní ale i punková/heavy metalová naléhavost. Výsledný koktejl je velmi jedovatý a když jej ochutnáte, tak budete navěky uhranuti. Amen! Ano, nové album na mě působí jako nějaké starodávné zaříkávání. Jako bych byl při poslechu na nějakém opuštěném pohřebišti. Oltář je znovu připraven a naše smysly jsou nastaveny temné vesmírné energii. Pokud jste fanoušci kapel jako TRIBULATION, VAMPIRE, HORRENDOUS, MORBUS CHRON, potom by vám tohle album určitě nemělo uniknout. Hoří zevnitř, je po okraj narvané zajímavými melodiemi, má skvěle ošetřený zvuk i tajemný obal. Navíc, i když je nahrávka zpočátku trošku nepřístupná, časem se usadí a je pro mě velmi osvěžující, že při každém dalších společném setkání objevuji nová temná zákoutí. Songy v sobě mají pověstný drive, sílu, tlak i energii. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, ale přesto v sobě novinka obsahuje v určitých momentech až heavy hitový potenciál. WODE na to jdou po svém, neohlížejí se napravo ani nalevo a jejich sázka na vlastní cestu jim opět vychází. V dnešní době umělých, genericky znějících kapel, je jejich nový počin úkazem. Pokaždé, když se setmí a mám konečně klid, tak si vybírám muziku, kterou budu poslouchat. Mám před sebou desítky nových nahrávek. Chvíli přemýšlím a potom si vzpomenu na tělo, vznášející se na hladině. Jasně, že volím "Uncrossing The Keys"! Tohle album se totiž povedlo po všech stránkách. Kousek od útesů je vyrytý symbol. Děsivé znamení. Vypadá to opět na pradávný krvavý rituál, který vždy končí smrtí. Jakoby se nad námi zavřelo nebe. Okultní black death metalový rituál s krvavou magicky přitažlivou atmosférou! Temnota přichází z jiné dimenze! 

Asphyx says:

A body floating on the surface. Silent and lonely. Like life and death. There are traces of torture on it. An innocent face is marked by suffering. Not far from the cliffs where we found it, there is an engraved symbol. A terrifying sign. It looks like an ancient bloody ritual that always ends in death. As if the sky has closed over us. Clouds touch the surface and I listen to the new album of the British WODE.

Their music is strange and restless, a dark bloody aura hovers around it, just like around the found body. The moods are gloomy, mysterious, magically raw, like the morning fog over a cemetery. The band has its own signature, an expression, you can recognize it after a few minutes among the others. There is a lot of coldness and roughly chopped darkness in the songs.


Here, freezing black metal meets raw death. But there is also a punk/heavy metal urgency. The resulting cocktail is very poisonous and when you taste it, you will be forever bewitched. Amen! Yes, the new album seems to me like some ancient incantation. As if I were listening to it in some abandoned cemetery. The altar is ready again and our senses are tuned to dark cosmic energy. If you are fans of bands like TRIBULATION, VAMPIRE, HORRENDOUS, MORBUS CHRON, then this album should definitely not be missed. It burns from the inside, is packed to the brim with interesting melodies, has a superbly treated sound and a mysterious cover. Moreover, even if the record is a bit inaccessible at first, it settles down over time and it is very refreshing for me that with each subsequent meeting together I discover new dark corners. The songs have the famous drive, strength, pressure and energy. This is of course a deep underground, but still, at certain moments, the new album contains heavy hit potential. WODE are going their own way, they don't look to the right or left, and their bet on their own path is paying off again. In this day and age of artificial, generic-sounding bands, their new work is a phenomenon. Every time it gets dark and I finally have peace, I choose the music I'm going to listen to. I have dozens of new records in front of me. I think for a while and then I remember the body floating on the surface. Of course, I choose "Uncrossing The Keys"! This album is successful in every way. A symbol is engraved not far from the cliffs. A terrifying sign. It looks like an ancient bloody ritual that always ends in death. As if the sky has closed over us. An occult black death metal ritual with a bloody, magically attractive atmosphere! Darkness comes from another dimension!



Recenze/review - WODE - Burn In Many Mirrors (2020):


TRACKLIST
1. Two Crossed Keys
2. Under Lanternlight
3. Saturn Shadow
4. Transmutation
5. Prisoner of the Moon
6. Fiery End
7. Lash of the Tyrant
8. Phantom
9. Dashed on the Rocks

LINE-UP
M. Czerwoniuk - Vocals, Guitar, Keys & Organ
T. Horrocks - Drums, Guitar, Keys & Synth
D. Shaw - Guitar & Backing Vocals
E. Troup - Bass Guitar



Recenze/review - DEATHWINDS - ...Towards Doom... (2025)


DEATHWINDS - ...Towards Doom...
CD 2025, Headsplit Records, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

Do některých katakomb se skoro nikdo neodvažuje vstoupit. Jsou opuštěné ze své podstaty. Pochováni jsou v nich prokletí, násilníci, padlí kněží. Chodby jsou zde plesnivé a smrdí sírou. Mnozí si myslí, že se tu nachází vchod do samotného pekla. Vstupuji dovnitř a užívám si podmanivě morbidní atmosféru. Někde v těchto místech musela být nahráváno i nové album kanadských black death metalistů DEATHWINDS. Jedná se o děsivé ozvěny z toho nejhlubšího podzemí.

Žádné slitování, žádné kompromisy. Jenom démonické skladby plné shnilých riffů, chorobného vokálu, divokých bicích a totálně hnusné atmosféry. Jako bych právě otevřel starý hrob a ponořil ruce po lokty do hnisavého masa. Pokud jste slabé povahy, utečte pryč! Tohle je nahrávka pro všechny, kteří mají rádi exhumaci starých prašivých hrobů. 


Skladby nejen, že black death metalové mokvají, ale mají i punkový nádech. Jsou ostré ze své podstaty, šílené, maniakální. Není divu, kapela je složena ze samých zkušených muzikantů (Bestial Desolator - bicí (Encoffinate, Radioactive Vomit, Temple of Abandonment) a Nocturnal Black - kytary a zpěv (Ceremonial Bloodbath, Nightfucker, Radioactive Vomit) basa - Nuclear Hammer Throne (Ahna, Ceremonial Bloodbath, Encoffinate, Grave Infestation, Temple of Abandonment, The Nausea). Pánové moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Mají jasný cíl, všechny vás zabít hudbou, hlukem, šílenými motivy vytaženými ze starých piteven, z opuštěných jatek. Jako bych se procházel na zahradě u zvráceného sériového vraha. Zvuk je náležitě špinavý, hnusný a ostrý, motiv na obalu stylový a vy se tak můžete plně soustředit na apokalypsu, která k vám vyteče z reproduktorů jako zkažená krev z čerstvě proříznutého vředu. Máte rádi kapely jako HELLHAMMER, CELTIC FROST, DISCHARGE, DOOM, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY? Potom jste zde správně. Při poslechu budete obětováni samotnému Satanovi. "...Towards Doom..." je přesně tím druhém nahrávky, která vám vystřelí mozek z hlavy, pohřbí vás zaživa a rozdrtí na prach. DEATHWINDS jsou jako krvelačné šelmy, které se právě vydaly na lov. Je jen na vás, zda se chcete stát jejich obětí. Prokousnou vám hrdlo a roztrhají na kusy. Tohle album doporučují všichni prokletí, démoni i ztracené duše, které navěky bloudí mezi naších a oním světem. Do některých katakomb se skoro nikdo neodvažuje vstoupit. Jsou opuštěné ze své podstaty. Pochováni jsou v nich prokletí, násilníci, padlí kněží. Chodby jsou zde plesnivé a smrdí sírou. Mnozí si myslí, že se tu nachází vchod do samotného pekla. A mají pravdu. Mokvající, plesnivý black death punk metalový útok z toho nejhlubší podzemí! Zkažená krev vytékající z čerstvě proříznutého vředu! 

Asphyx says:

Some catacombs are almost impossible to enter. They are abandoned by their very nature. The cursed, rapists, fallen priests are buried there. The corridors are moldy and smell of sulfur. Many believe that this is the entrance to hell itself. I enter and enjoy the captivatingly morbid atmosphere. The new album by Canadian black death metallers DEATHWINDS must have been recorded somewhere in these places. These are terrifying echoes from the deepest underground.

No mercy, no compromises. Only demonic songs full of rotten riffs, sick vocals, wild drums and a totally disgusting atmosphere. It's as if I had just opened an old grave and dipped my hands up to my elbows in festering flesh. If you are weak-willed, run away! This is a record for everyone who likes to exhume old, dusty graves.


The songs not only ooze black death metal, but also have a punk feel. They are inherently sharp, crazy, manic. No wonder, the band is made up of experienced musicians (Bestial Desolator - drums (Encoffinate, Radioactive Vomit, Temple of Abandonment) and Nocturnal Black - guitars and vocals (Ceremonial Bloodbath, Nightfucker, Radioactive Vomit) bass - Nuclear Hammer Throne (Ahna, Ceremonial Bloodbath, Encoffinate, Grave Infestation, Temple of Abandonment, The Nausea). The gentlemen know very well what and how they want to play. They have a clear goal, to kill you all with music, noise, crazy motifs pulled from old autopsy rooms, from abandoned slaughterhouses. It's like walking in the garden of a perverted serial killer. The sound is properly dirty, nasty and sharp, the motif on the cover is stylish and you can fully concentrate on the apocalypse that will flow out of the speakers to you like rotten blood from a freshly cut ulcer. Do you like bands like HELLHAMMER, CELTIC FROST, DISCHARGE, DOOM, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY? Then you've come to the right place. When you listen to it, you'll be sacrificed to Satan himself. "...Towards Doom..." is exactly the second of the records that will blow your brains out of your head, bury you alive and crush you to dust. DEATHWINDS are like bloodthirsty beasts that have just gone hunting. It's up to you whether you want to become their victim. They'll bite your throat and tear you to pieces. This album is recommended by all the damned, demons and lost souls who wander forever between our world and the next. Almost no one dares to enter some catacombs. They are abandoned by their very nature. The damned, rapists, fallen priests are buried in them. The corridors here are moldy and smell of sulfur. Many think that the entrance to hell itself is located here. And they're right. A oozing, moldy black death punk metal attack from the deepest underground! Corrupted blood flowing from a freshly cut ulcer!


Tracklist:
01.The Burning Path 00:51
02.Torched Scripture 02:21
03.Evisceration Torment 02:52
04.Razor's Blood 03:45
05.Dripping Veins of Blasphemy 02:14
06.Towards Doom 05:00
07.Black Towers of Hell 04:06
08.Dawn of Misery 04:37
09.Reeking Chamber 04:50
10.Fading Fires 00:29
11.The Clock Is Ticking 06:01

band:
Bestial Desolator - Drums, Vocals (backing), Synthesizers
Nocturnal Black - Guitars, Vocals
Nuclear Hammer Throne - Bass



pondělí 6. října 2025

Recenze/review - DARKNESS - Death Squad Chronicles (2025)


DARKNESS - Death Squad Chronicles
CD 2025, Massacre Records

for english please scroll down

Staré dobré časy se už nikdy nevrátí. A nebo ano? Když poslouchám novinku "Death Squad Chronicles" od německých veteránů DARKNESS, tak mám chvílemi pocit, že ano. Jsem znovu mladý, plný síly. Holky kolem jsou nějak svůdnější než normálně, pivo mi víc chutná a muzika je ostrá jako čerstvě nabroušený skalpel. Skláním své šediny nad dalším půllitrem a znovu a znovu mačkám play. Z reproduktorů ke mě proudí pravověrný, ortodoxní a jediný ryzí německý thrash metal. Kurva, to má ale sílu, mlátím pěstí do stolu a všichni se na mě dívají jako na starého blázna.

Možná jím i sem, ale kdyby tak věděli, kdyby tak zažili to co já. Tolik vzpomínek, tolik zážitků, které vydají na desítku životů. Parta na kraji sídliště, smečka thrashových psů. Kazeťák na ramenou, patřil jsem mezi ostatní, byl členem, co si také kopíroval dokola kazety plné ostrých riffů. DARKNESS byli pro mě vždy etalonem toho, co mám na tomto stylu tolik rád. Letošní songy, které byly znovu nahrány, se mi postupně zadírají pod kůži, do podvědomí. Pořádám doma svůj vlastní soukromý mosh-pit. Nostalgie jako prase! 

U thrash metalu jsem měl vždycky rád takovou tu třaskavou směs ve skladbách. Sílu a tlak. Můžete mi někdo vysvětlit, jak můžou mít tihle veteráni víc energie než spousta současných mladých skupin? Hej, brácho, tohle je o srdci, říkával jeden můj kamarád (dej mu pánbůh lehkou zemi). Měl jako vždycky pravdu. Skladby jiskří, vokál je jedovatý a ostrý jako břitva, bicí zabíjejí. Motivy jsou velmi dobře napsány, pamatuji si je již po několika přehráních. Jsem díky této nahrávce ve svém světě, kterému dávno rozumí už jen zasvěcení. DARKNESS jsou true a ortodoxní ze své podstaty. Na rozdíl od spousty svých kolegů si ale zachovali schopnost zaujmout, nakopat nám zadky, trefit se přímo na solar plexus, jsou svěží, zajímaví a hlavně vůbec nenudí. Mnohé napoví i rozhovor, který je odkazován spolu s recenzemi dole pod dnešním článkem. Zkrátka a dobře, pokud máte plné zuby současné plastové produkce, umělé inteligence, růžových reklam, válek, debilních politiků, pokud vás štve šéf v práci a máte neodbytný pocit, že vám nikdo nerozumí jako před třiceti lety, jste tu správně. Poslouchat "Death Squad Chronicles" je jako potkat smečku rozzuřených psů na špinavé ulici. Vrací se mi opravdu spousta vzpomínek a zážitků. Jsme stejné krve, já i tahle kapela. Vlastně není nutné ani dodávat ani nic dalšího. Nemám ani čas. Raději jsem v mosh-pitu. Sedlo si zde všechno tak nějak přirozeně dohromady. Masivní, řezající zvuk, stylový motiv na obalu, ale hlavně nápady, které se mi doslova zadřely do podvědomí. Zničující, divoký a nespoutaný německý thrash metal té nejvyšší kvality! Album, které trhá řetězy! 


Asphyx says:

The good old days will never return. Or will they? When I listen to the new album "Death Squad Chronicles" by German veterans DARKNESS, I sometimes feel that they will. I am young again, full of strength. The girls around me are somehow more seductive than usual, beer tastes better, and the music is as sharp as a freshly sharpened scalpel. I bow my gray head over another pint and press play again and again. Authentic, orthodox, and the only genuine German thrash metal flows from the speakers. Damn, it's powerful, I pound my fist on the table and everyone looks at me like I'm an old fool.

Maybe I am, but if only they knew, if only they had experienced what I have. So many memories, so many experiences that are worth ten lifetimes. A gang on the edge of the housing estate, a pack of thrash dogs. With a cassette player on my shoulders, I was one of the others, a member who also copied cassettes full of sharp riffs over and over again. DARKNESS has always been the benchmark for what I love so much about this style. This year's songs, which have been re-recorded, are gradually getting under my skin, into my subconscious. I'm organizing my own private mosh pit at home. Nostalgia like crazy! 


When it comes to thrash metal, I've always liked that explosive mix in songs. Power and pressure. Can someone explain to me how these veterans can have more energy than a lot of today's young bands? Hey, bro, it's all about heart, a friend of mine used to say (may he rest in peace). As always, he was right. The songs sparkle, the vocals are venomous and razor sharp, the drums are killer. The motifs are very well written, I remember them after just a few plays. Thanks to this recording, I am in my own world, which only the initiated have long understood. DARKNESS are true and orthodox in their essence. Unlike many of their colleagues, however, they have retained the ability to captivate, kick our asses, hit us right in the solar plexus. They are fresh, interesting, and above all, never boring. The interview linked below today's article along with the reviews will tell you a lot. In short, if you're fed up with today's plastic production, artificial intelligence, pink advertisements, wars, stupid politicians, if your boss at work annoys you and you have the nagging feeling that no one understands you like they did thirty years ago, you've come to the right place. Listening to "Death Squad Chronicles" is like encountering a pack of angry dogs on a dirty street. It brings back a lot of memories and experiences. This band and I are cut from the same cloth. There's really nothing more to add. I don't even have time. I'd rather be in the mosh pit. Everything just fell into place naturally here. Massive, cutting sound, stylish cover art, but most importantly, ideas that literally stuck in my subconscious. Devastating, wild, and unrestrained German thrash metal of the highest quality! An album that breaks chains!



about DARKNESS on DEADL STORM ZINE:







tracklist:
1. The Gates
2. Terror for Terror
3. Battle to the Last
4. Death Squad 
5. Soldiers
6. Burial at Sea
7. Last Round Is on Us
8. Victims
9. Iron Force
10. Defenders of Justice
11. Predetermined Destiny
12. Proud Pariah

band:
Lee - Vocals 
Arnd - Guitar 
Dominik - Guitar 
Ben - Bass 
Lacky - Drums


Recenze/review - INCINERATED - The Epitome of Transgression (2025)


INCINERATED - The Epitome of Transgression
CD 2025, BlackSeed Productions

for english please scroll down

Brodím se po kolena ve špinavé stoce. Jdu stále dál a světlo jsem neviděl již několik dní. Kolem mě tančí krysy své děsivé tance. Sledují mě v naději, že dostanou kus shnilého masa. Pálí mě vnitřnosti a z tajemných chodeb podsvětí se ozývá bolestivý nářek. Někdy mám pocit, že jsem již dávno zemřel a rozplynul se v chaosu. Jsem tu sám, navěky odsouzený k nicotě. Jediné, co mi zbylo, tak je hudba. Nové album indonéských INCINERATED jakoby bylo v těchto pochmurných místech nahráváno a vytvořeno.

Kapela má na svém kontě ještě jednu dlouhohrající nahrávku, jedno demo a EP. Doporučuji vám, abyste je prozkoumali a poslechli, rozhodně stojí za to. Novinka je tak volným pokračováním věcí minulých. Death metal je zde kombinován s black metalem, chaosem, ambientem, smrtí, temnotou a chladem. Vítejte v říši nemrtvých!


Tihle tmáři mají svůj jasný a zřetelný rukopis. Jejich nové skladby v sobě mají drive a sílu, takovou tu pradávnou vášeň a touhu zabíjet hudbou. Možná budete zpočátku trošku zmatení, jednotlivé motivy jsou mnohdy složité a náročné na poslech. Strhnou vás do víru, do hlubiny. dejte jim ale čas, chvilku to trvá, než naplno vyleze na povrch jejich morbidní krása. Pokud máte rádi skupiny jako DEGIAL, VERMINOUS, VORUM, BEYOND, KRYPTS, CORPSESSED, DESOLATE SHRINE, INVIDIOUS, potom jste zde správně. V každé skladbě naleznete něco zajímavého, neotřelého. Pochválit musím určitě zvuk, který je dostatečně čitelný, tak i náležitě špinavý a zastřený. Naplno tak vyniknou jednotlivé krvavé nuance. Pánové jsou velmi dobří muzikanti, kteří ale zároveň nezapomněli na to, jak se má napsat dobrá skladba. Album má v sobě velké množství tlaku, naléhavosti, takového toho heavy efektu, který vás nenechá ani na chvilku v klidu. Celým albem se potom jako jedovatý had vine taková zvláštní nálada. Je odpudivá i přitažlivá zároveň. Jako bych stál ve stínu a sledoval starodávný rituál pro vyvolávání temných sil. Říká se, že na počátku byl chaos. Potom se objevilo první světlo. Když "The Epitome of Transgression" poslouchám, tak si připadám, jako bych se vracel k počátku všech věků. Těžko se to popisuje, ale kapela do mě zasekla dráp a zanechala po sobě hlubokou krvavou stopu. Nové album si neskutečně užívám a za mě, starého psa, vám jej mohu jenom doporučit. Hoří totiž zevnitř, pálí a drásá, je nepříjemné a přitažlivé zároveň. Brodím se po kolena ve špinavé stoce. Jdu stále dál a světlo jsem neviděl již několik dní. Kolem mě tančí krysy své děsivé tance. Sledují mě v naději, že dostanou kus shnilého masa. Pálí mě vnitřnosti a tajemných chodeb podsvětí se ozývá bolestivý nářek. Někdy mám pocit, že jsem již dávno zemřel a rozplynul se v chaosu. Temnotou a zkaženou krví nasáklý, podmanivý a neklidný death metal, který se vám dostane hluboko do podvědomí! Tajemné zaříkávání! 


Asphyx says:

I'm wading knee-deep in dirty sewage. I keep going and haven't seen the light for days. Rats dance their terrifying dances around me. They follow me in the hope of getting a piece of rotten meat. My insides are burning and a painful wail is heard from the mysterious corridors of the underworld. Sometimes I feel like I've died long ago and dissolved into chaos. I'm alone here, doomed to nothingness forever. The only thing left for me is music. The new album by Indonesian INCINERATED seems to have been recorded and created in these gloomy places.

The band has one more full-length record, one demo and an EP to its credit. I recommend you to explore and listen to them, it's definitely worth it. The new release is a loose continuation of things from the past. Death metal is combined here with black metal, chaos, ambient, death, darkness and cold. Welcome to the realm of the undead!


These dark ones have their own clear and distinct style. Their new songs have drive and power, that ancient passion and desire to kill with music. You may be a little confused at first, the individual motifs are often complex and demanding to listen to. They will pull you into a vortex, into the depths. But give them time, it takes a while for their morbid beauty to fully surface. If you like bands like DEGIAL, VERMINOUS, VORUM, BEYOND, KRYPTS, CORPSESSED, DESOLATE SHRINE, INVIDIOUS, then you are in the right place. You will find something interesting, fresh in each song. I must certainly praise the sound, which is sufficiently legible, but also appropriately dirty and obscured. This way, the individual bloody nuances stand out to the fullest. The gentlemen are very good musicians, but at the same time they have not forgotten how to write a good song. The album has a lot of pressure, urgency, that heavy effect that won't leave you alone for a moment. Then, like a poisonous snake, a strange mood winds through the whole album. It's repulsive and attractive at the same time. It's like I'm standing in the shadows and watching an ancient ritual for summoning dark forces. They say that in the beginning there was chaos. Then the first light appeared. When I listen to "The Epitome of Transgression", I feel like I'm returning to the beginning of all ages. It's hard to describe, but the band stuck its claw into me and left a deep bloody mark. I'm really enjoying the new album and for me, an old dog, I can only recommend it to you. It burns from the inside, it stings and scratches, it's unpleasant and attractive at the same time. I'm wading up to my knees in dirty sewers. I keep going and I haven't seen the light for several days. Around me, rats are dancing their terrifying dances. They follow me in the hope of getting a piece of rotten flesh. My insides burn and a painful wail echoes from the mysterious corridors of the underworld. Sometimes I feel like I have died long ago and dissolved into chaos. Dark and rotten blood soaked, captivating and restless death metal that will reach deep into your subconscious! Mysterious incantations!



tracklist:
1. Preludium: The Saint's Humanity
2. Deciphering The Signs Of Salvation
3. The Cyclic Perdition
4. Confronting & Unfolding Fana
5. Traces To Eternity

band:
YF - Vocals
R - Bass
MD - Guitars
YN - Guitars
G - Drums

neděle 5. října 2025

Info - MESSIAH, PANDEMIA - výroční koncert 30. let PANDEMIA - KC SVOBODA CHEB - 11. 10. 2025


PANDEMIA - Výroční koncert 30 let!!

Zní to neuvěřitelně, ale příští rok slaví kapela toto kulaté výročí!

"Zahrajeme unikátní setlist, který bude zahrnovat skladby od našich prvních dem a pokryje celou naši diskografii. Nevynecháme jedinou desku, až po naše nové album, které vyjde příští rok a na tomto koncertě bude i pokřtěno!"

Celý večer se neobejde ani bez vzácných hostů!

Jako speciální hosty přiveze Pandemia legendární švýcarskou kapelu Messiah-Official!

Autoři kultovních alb jako Hymn to Abramelin a Extreme Cold Weather přijedou zahrát svůj první samostatný a ojedinělý koncert v Čechách a na Moravě!
Nepropásněte tuto vzácnou událost!


vstupenky/ticket: https://www.kcsvoboda.cz/akce/pandemia-messiah

KULTURNÍ CENTRUM SVOBODA: https://www.kcsvoboda.cz/


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - DECEASED - March of the Cadavers - 40 Years of Death Metal From the Grave (2025)


DECEASED - March of the Cadavers - 40 Years of Death Metal From the Grave
2CD compilation, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokaždé, když se vrátím do svého rodného města, tak se zastavím pozdravit na hřbitově své kamarády. Z původní party jsem zůstal sám. Někdy jenom mlčíme, ale občas, když na nás přijde nostalgická nálada, tak vzpomínáme. Na staré dobré časy, na krásný holky, na nekonečný pařby, ale hlavně na muziku. První kopie kazety maniaků DECEASED se ke mě poprvé dostala někdy na konci osmdesátých let minulého století. Dokoukali jsme tenkrát další z dílů Noční můry v Elm Street a celý večer jsem si hrál na Fredyho.

Asi dovedete pochopit, že tahle smečka se stala navěky mojí srdcovou kapelou. Měl jsem to štěstí, že jsem s nimi mohl udělat rozhovor, sepsat pár recenzí a dokonce navštívit památný koncert v Praze, který patří dodnes k nejlepším, jaké jsem kdy zažil. Máme zkrátka s kapelou stejnou krev v žilách a mě nezbývá nic jiného, než se ponořit i do jejich letošní špinavé kompilace, která byla vydána u příležitosti 40. výročí. Klaním se až k zemi a otáčím volume úplně doprava. Kurva kamarádi, je mi moc líto, že zde nemůžete být se mnou a dát si aspoň ještě jedno pivo.


Vychází na 2 CD a také digitálně. Novinku si rvu do hlavy pokaždé, když se cítím být na dnešní svět až příliš starý. Ve skříni mi visí džínová vesta s nášivkami, na kterých jsou jména, která dnes již skoro nikdo nezná. Mívám občas splín, jako asi každý, kdo už nestíhá držet prst na tepu současné podivné doby. Zavírám se do svého pokoje, čtu si staré horory, dívám se do tmy, pořád mě děsí panenky a malé holčičky s nožem v ruce a krvelačným pohledem. Tahle kompilace má parádní prašivý zvuk, skladby ve mě stále probouzí takový ten neklid ve vnitřnostech. Podupávám si nohou, bouchám pěstí do zdi a všem okolo připadám jako blázen. Je mi to jedno. Tahle hudba pro mě byla vždy prokletím a za všechny ty roky moc dobře vím, že nemá cenu mé pocity a fantazii vysvětlovat nezasvěceným. DECEASED do toho řežou stále pěkně ostře. Jejich koktejl umíchaný ze surového death metalu, divokého thrashe, heavy kovu je stále jedovatý, jako v dobách, kdy byly jednotlivé skladby stvořeny. Najdete zde opravdu staré záseky, coververze Die Young“ od Black Sabbath a „Lady Lust“ od Venom i zbrusu nové démonické skladby „Dusted“ a „Cure for the Grieving Widow“. Kurva brácho, pamatuješ, proč jsme tyhle maniaky začali kdysi poslouchat? Protože byli opravdoví, reální, protože nás dokázali přikovat na zeď. Pořád jim jejich hudbu věřím, pulsuje i v mém srdci. Je mi úplně jedno, že se dnešní svět točí úplně jinak a pro mnohé jsem dávno přežitá fosilie. Znovu a znovu ukazuji fuck off všem hajzlům a ztrácím se v podmanivě krvavých náladách. Tohle je i kus mé historie, mého života. Pokaždé, když se vrátím do svého rodného města, tak se zastavím pozdravit na hřbitově své kamarády. Z původní party jsem zůstal sám. Někdy jenom mlčíme, ale občas, když na nás přijde nostalgická nálada, tak vzpomínáme. Na staré dobré časy, na krásný holky, na nekonečný pařby, ale hlavně na muziku. Až přijedu příště, musím vám o téhle smečce a jejich kompilaci vyprávět. Je totiž skvělá po všech stránkách. Death, thrash heavy metal, ukovaný z té nejkvalitnější surové oceli! Stanete se součástí těch nejděsivějších hororů a zažijete ty nejkrutější způsoby smrti! Kompilace par excellence! 


Asphyx says:

Every time I return to my hometown, I stop by the cemetery to say hello to my friends. I am the only one left from the original group. Sometimes we just sit in silence, but occasionally, when we feel nostalgic, we reminisce. The good old days, beautiful girls, endless parties, but mainly music. I got my first copy of the DECEASED cassette sometime in the late 1980s. We had just finished watching another episode of A Nightmare on Elm Street, and I spent the whole evening playing Freddy.

You can probably understand that this band became my favorite band forever. I was lucky enough to interview them, write a few reviews, and even attend a memorable concert in Prague, which is still one of the best I've ever experienced. We simply have the same blood running through our veins, and I have no choice but to immerse myself in their dirty compilation, released this year to mark their 40th anniversary. I bow down to the ground and turn the volume all the way up. Fuck, friends, I'm so sorry you can't be here with me to have at least one more beer.


It comes out on 2 CDs and also digitally. I listen to this new release every time I feel too old for today's world. In my closet hangs a denim vest with patches bearing names that almost no one knows today. I sometimes feel melancholy, like probably everyone who can't keep up with the strange times we live in. I lock myself in my room, read old horror stories, stare into the darkness, and am still scared of dolls and little girls with knives in their hands and bloodthirsty looks in their eyes. This compilation has a great raw sound, and the songs still stir up that uneasiness in my gut. I tap my foot, bang my fist on the wall, and everyone around me thinks I'm crazy. I don't care. This music has always been a curse to me, and after all these years, I know very well that there's no point in explaining my feelings and imagination to the uninitiated. DECEASED still rock pretty hard. Their cocktail of raw death metal, wild thrash, and heavy metal is still as poisonous as it was when the individual songs were created. You'll find some really old favorites here, covers of "Die Young" by Black Sabbath and "Lady Lust" by Venom, as well as brand new demonic songs "Dusted" and "Cure for the Grieving Widow." Fuck, bro, do you remember why we started listening to these maniacs back in the day? Because they were genuine, real, because they managed to pin us to the wall. I still believe in their music, it pulsates in my heart. I don't care that today's world is completely different and that for many I am a long-dead fossil. Again and again, I show all the assholes to fuck off and lose myself in captivatingly bloody moods. This is also a piece of my history, my life. Every time I return to my hometown, I stop by the cemetery to say hello to my friends. I'm the only one left from the original gang. Sometimes we just sit in silence, but sometimes, when we're feeling nostalgic, we reminisce. About the good old days, the beautiful girls, the endless parties, but mainly about the music. Next time I come, I have to tell you about this band and their compilation. It's great in every way. Death, thrash heavy metal, forged from the highest quality raw steel! You will become part of the most terrifying horror movies and experience the most cruel ways to die! A compilation par excellence! 


about DECEASED on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - DECEASED - Children of the Morgue (2024)





tracklist:
"Fading Survival"
"Psychedelic Warriors"
"The 13 Frightened Souls"
"Robotic Village"
"Morbid Shape in Black"
"The Triangle"
"The Silent Creature"
"Fearless Undead Machines"
"The Premonition"
"A Very Familiar Stranger"
"It's Alive"
"The Mausoleum"
"A Witness to Suspiria"
"Fright"
"Skin Crawling Progress"
"In the Laboratory of Joyous Gloom"
"The Germ of Distorted Lore"
"Pale Surroundings"
"Children of the Morgue"
"Fed to Mother Earth"
"Dusted"
"Cure for the Grieving Widow"
"Lady Lust (Venom cover)"
"Die Young (Black Sabbath cover)"
"Sick Thrash"
"March of the Cadavers"

Recenze/review - HELLGRAV - Dehumanized (2025)


HELLGRAV - Dehumanized
CD, cassette 2025, Rat Covenant

for english please scroll down

Někdy bývá realita krutější než ty nejděsivější noční můry. Jakoby byl svět obrácený naruby. Pravidla, která platila po staletí, jsou najednou zahozena a vzniká tu něco hrozného, šíleného. Něco, co nás jednou možná všechny zabije. Chyceni do sítí nevnímáme opravdový život. Není z toho úniku. Nebo ano? Měl bych pro vás jeden skvělý death metalový tip. Hudbu, která vás uvrhne do temnoty. Riffy ohlodané na kost, zabijácké bicí, hlas rozzuřené bestie. Tohle vše dohromady jsou němečtí HELLGRAV. Kapela, která na to jde ostře, nekompromisně, ale nebojí se ani tmy a chladu.

Tohle je reálný, na kost ohlodaný kov smrti. Žádné zbytečnosti. Pánové útočí rovnou na solar plexus a dělají to velmi zkušeně a promyšleně. Zhasl jsem všechny obrazovky a vrátil se do reality. Zde, za zvuků téhle nahrávky, jsem pochopil, o čem je temnota a nahrubo nasekané zlo. Kapelu jsem objevil víceméně náhodou, při jedné z mých nekonečných toulek podzemím. Poslechl jsem si ukázky, které mě ihned přikovaly na zeď. Staly se i mojí noční můrou. 


Vy, kdo mě znáte, moc dobře víte, že mám rád, když je death metal dobře napsaný, složený, když má kolem sebe krvavou auru. Musí řezat tou správnou stranou nože. Tohle všechno HELLGRAV umí a přidávají ještě něco navíc. Kusy syrového masa podávaného na víku od rakve. Skladby v sobě mají potřebný drive i sílu, takovou tu starodávnou energii, zdravý vztek a naštvanost. Zadřou se vám pod kůži. Pánové se volně inspirovali hlavně ve švédské death metalové škole, ale zazní i odkazy na tu surovější, americkou. Výsledný jedovatý koktejl je z mé strany jasným doporučením. Myslím si, že když ochutnáte, tak zemřete v divokých křečích. Kapela vás pohřbí zaživa, spálí na popel. Líbí se mi, že hudba v podání německých tmářů je velmi návyková, opravdová, reálná, autentická. Čím jsem starší, tím víc mě štve současný falešný svět. Jeho lži, nenávist, faleš. Na jedné straně tu máme růžové reklamy plné naděje a na druhé straně tisíce lidí umírajících proto, že nemají co jíst. Krutost reality jakoby se otiskla i do tohoto alba. Na "Dehumanized" odvedli němečtí gentlemani perfektní práci. Líbí se mi zvuk, motiv na obalu, nahrávka má zkrátka vše, co si jen může starý pes jako já přát. Je slyšet, cítit, že kapela dala do hudby kus svého srdce. Věřím jim všechno. Navíc se novinka opravdu velmi dobře poslouchá. Když píši tuhle recenzi, tak je pátek. Celý týden v práci, bývám už ze všeho unavený. Potřebuji další dávku smrtícího kovu přímo do žil. Přijdu domů a stále dokola si pouštím tuhle nahrávku. Vyčistí mi totiž pokaždé mozek, jako ta nejpálivější kyselina. Někdy bývá realita krutější než ty nejděsivější noční můry. Jakoby byl svět obrácený naruby. Pravidla, která platila po staletí, jsou najednou zahozena a vzniká tu něco hrozného, šíleného. Něco, co nás jednou možná všechny zabije. Chyceni do sítí nevnímáme opravdový život.  Doporučuji volume úplně doprava. U téhle desky shoříte na popel! Zuřivé silné, temné a chladné death metalové album, které vás přikove na zeď! 

Asphyx says.

Sometimes reality is crueler than the most terrifying nightmares. It's as if the world has been turned upside down. Rules that have been valid for centuries are suddenly discarded, and something terrible and insane emerges. Something that may one day kill us all. Caught in the web, we are oblivious to real life. There is no escape. Or is there? I have a great death metal tip for you. Music that will plunge you into darkness. Riffs stripped to the bone, killer drums, the voice of an enraged beast. All this together is the German band HELLGRAV. A band that goes at it hard, uncompromisingly, but is not afraid of darkness and cold.

This is real, stripped-down death metal. No nonsense. These guys attack straight for the solar plexus, and they do it very skillfully and thoughtfully. I turned off all the screens and returned to reality. Here, to the sounds of this recording, I understood what darkness and roughly chopped evil are all about. I discovered the band more or less by accident, during one of my endless wanderings through the underground. I listened to the samples, which immediately pinned me to the wall. They even became my nightmare. 


Those of you who know me well know that I like death metal that is well written, well composed, and has a bloody aura around it. It has to cut with the right side of the knife. HELLGRAV can do all this and then some. Pieces of raw meat served on a coffin lid. The songs have the necessary drive and power, that ancient energy, healthy rage, and anger. They get under your skin. The gentlemen were mainly inspired by the Swedish death metal school, but there are also references to the rawer American style. The resulting poisonous cocktail is a clear recommendation on my part. I think that once you taste it, you will die in wild convulsions. The band will bury you alive and burn you to ashes. I like that the music performed by these German obscurantists is very addictive, genuine, real, and authentic. The older I get, the more the current false world annoys me. Its lies, hatred, and falsehood. On the one hand, we have rosy advertisements full of hope, and on the other, thousands of people dying because they have nothing to eat. The cruelty of reality seems to have left its mark on this album. The German gentlemen did a perfect job on "Dehumanized". I like the sound, the cover art, the recording has everything an old dog like me could wish for. You can hear and feel that the band put their hearts into the music. I believe everything they do. Plus, the new album is really enjoyable to listen to. As I write this review, it's Friday. After a whole week at work, I'm tired of everything. I need another dose of deadly metal straight into my veins. I come home and play this recording over and over again. It clears my mind every time, like the hottest acid. Sometimes reality is crueler than the most terrifying nightmares. It's as if the world has been turned upside down. Rules that have been valid for centuries are suddenly discarded, and something terrible and insane is emerging. Something that may one day kill us all. Caught in the web, we are oblivious to real life. I recommend turning the volume all the way up. This album will burn you to ashes! A furious, powerful, dark, and cold death metal album that will pin you to the wall!



trackllist:
01. Mutilation Of The Stillborn 
02. Raging Inferno 
03. Chainsaw Crew 
04. Hijacked 
05. Pestosteron 
06. Impaled And Beheaded 
07. Rotten Colony 
08. Spit Out Your Teeth 
09. Sadistic Death-Infector 
10. Distorted Identity 
11. Dehumanized

band:
Daniel Klingen - Bass
Marcel Gellißen - Drums
Mic - Guitar
Ralf Massaker - Vocals


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine