DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 7. listopadu 2024

Recenze/review - EARTHBURNER - Permanent Dawn (2024)


EARTHBURNER - Permanent Dawn
CD 2024, M-Theory Audio

for english please scroll down

Jsou dny, kdy ráno vstaneš a bolí tě hlava jako střep. Ze zrcadla se na tebe dívá divný chlápek, jehož pohled je temný a plný nenávisti. Usedneš k počítači a začneš hledat další zlo. Dav v ulicích, rabování, pálení aut. Dnes musíš šokovat, jinak si tě nikdo nevšimne. Ukázat krev, jinak se na tebe ihned zapomene. Svět je sice spojený v jednu všemocnou síť, ale na povrch vylézá veškerá špína a vztek. Jak z toho ven? Jeden recept bych pro vás měl.

Existuje kapela EARTHBURNER. Zasvěcení dávno vědí, že se jedná o skupinu, kterou  založil Jeremy Wagner z Broken Hope. Ten se obklopil neméně zkušenými a zručnými muzikanty (Broken Hope, Sanguisugabogg). Výsledkem jejich spolupráce je jedno EP z roku 2016 a právě letošní album "Permanent Dawn", které je ostrou a nekompromisní směsí starého death metalu a grindcore. Je na čase přidat hlasitost a zbourat další zeď. 


O mix se postal Scott Creekmore (Broken Hope, Putrid Pile, Waco Jesus, etc.), o mastering Mike Fuller (Obituary, Death, Broken Hope, Judas Priest, etc.), obal vytvořil Fabrice Lavollay. Dobrá společnost, co říkáte? Jsou to ale také lidé, bez kterých by nové album neznělo tak surově, divoce a masivně. Je to krásně morbidní kousek pro všechny sběratele hudebních nechutností, ale hlavně hudba, která řeže tou správnou stranou nože, mršina pohozená kousek do cesty. Jedná se o death grindové tsunami, po kterém nezůstává kámen na kameni. Vše je ohlodané až na kost, náležitě syrové a drsné. Pokud máte rádi kapely jako NAPALM DEATH, REPULSION, TERRORIZER, CARCASS, BRUTAL TRUTH, NASUM, PIG DESTROYER, BUJERIA, MISERY INDEX a další drtiče, potom jste zde správně. Nové skladby se valí kupředu jako lavina, jako špinavá stoka, ve které plavou všechny špatné lidské vlastnosti. EARTHBURNER na to jdou opravdově, reálně a od srdce. Mosh-pit je zaručen a o polámané kosti zajisté také nebude nouze. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány, nebál bych se napsat, že si mě ihned podmanily a dostaly se mi do hlavy. Rád jsem se k nim vracel každý večer, když jsem byl unavený a potřeboval jsem si vyčistit hlavu od zbytečností, které nám dnešní svět přináší. Pokaždé jsem si sedl k reproduktorům, dal volume doprava a potom se už jenom nechal unášet na surových melodiích. Jsou dny, kdy ráno vstaneš a bolí tě hlava jako střep. Ze zrcadla se na tebe dívá divný chlápek, jehož pohled je temný a plný nenávisti. Usedneš k počítači a začneš hledat další zlo. Už nemusíš, vybodni se na nenávist, raději si pusť album "Permanent Dawn" pořádně nahlas. Je v něm totiž obsaženo vše, co mám na téhle muzice rád. Tlak i energie, temnota i chlad. Surový, nekompromisní death metal ušpiněný grindcore, který vám poláme všechny kosti v těle! Budete pokousáni do krve!

Asphyx says:

There are days when you get up in the morning and your head hurts like shrapnel. There's a strange guy looking back at you from the mirror, his gaze dark and full of hate. You sit down at your computer and start looking for the next evil. Crowds in the streets, looting, burning cars. You have to shock tonight, or no one will notice you. Show blood or you'll be forgotten. The world is connected in one all-powerful network, but all the dirt and rage comes out. How do we get out of this? I have a recipe for you.

There's a band called EARTHBURNER. Insiders have long known that this is the band founded by Jeremy Wagner of Broken Hope. He surrounded himself with equally experienced and skilled musicians (Broken Hope, Sanguisugabogg). The result of their collaboration is one EP from 2016 and just this year's album "Permanent Dawn", which is a sharp and uncompromising blend of old death metal and grindcore. It's time to turn up the volume and knock down another wall. 


Mixing was done by Scott Creekmore (Broken Hope, Putrid Pile, Waco Jesus, etc.), mastering by Mike Fuller (Obituary, Death, Broken Hope, Judas Priest, etc.), cover art by Fabrice Lavollay. Good company, what do you think? But these are also the people without whom the new album wouldn't sound so raw, wild and massive. It's a beautifully morbid piece for all collectors of musical nastiness, but mostly music that cuts with the right side of the knife, a carcass thrown a bit in the way. This is a death grind tsunami that leaves no stone unturned. Everything is gnawed to the bone, properly raw and harsh. If you like bands like NAPALM DEATH, REPULSION, TERRORIZER, CARCASS, BRUTAL TRUTH, NASUM, PIG DESTROYER, BUJERIA, MISERY INDEX and other shredders, then you've come to the right place. New songs are rolling forward like an avalanche, like a dirty sewer in which all the bad human qualities are swimming. EARTHBURNER go at it real, real and from the heart. Mosh-pit is guaranteed and there will be no shortage of broken bones. I like the way the songs are written, I wouldn't be afraid to write that they won me over immediately and got into my head. I loved coming back to them every night when I was tired and needed to clear my head of the uselessness that today's world brings us. Each time I would sit down at the speakers, put the volume to the right and then just let myself drift off to the raw tunes. There are days when you get up in the morning and your head hurts like a shard. There's a strange guy looking at you from the mirror, his gaze dark and full of hate. You sit down at your computer and start looking for the next evil. You don't have to, ditch the hate, turn up the volume on "Permanent Dawn". It's got everything I love about this music. Pressure and energy, darkness and coldness. Raw, uncompromising death metal dirty grindcore that will break every bone in your body! You will be bitten to the blood!



tracklist:
1. Necrodisiac
2. Like Dogs
3. Broken Head 02:08
4. Facelift
5. Permanent Dawn 02:14
6. Uncreation
7. Perception for Profit
8. Cadaveric Coprophagia
9. Hunger Pains
10. Slaves to the Screen 02:39
11. Positive Outlook

Earthburner line-up:
Devin Swank - primary phlegm & guttural vocals
Jeremy Wagner - riff-wielder & guitars
Mike Miczek - caffeinated snare-killer & drums
Tyler Affinito - low-end psychopath, bassist, & NOT Billy Corgan
*Mitch Harris - back-up frenzied vocals & honorary Earthburner member


Earthburner online:
https://earthburner.com/
https://www.facebook.com/EarthburnerGrind
https://www.instagram.com/earthburnergrind
https://twitter.com/EARTHBURNER666
http://lnk.to/earthburner

Recenze/review - CHAOS INVOCATION - Wherever We Roam... (2024)


CHAOS INVOCATION - Wherever We Roam...
CD 2024, AOP Records

for english please scroll down

Možná jsem to tušil už dlouhé roky. Potkávali jsme se každý den a pokaždé měl na tváři úsměv. Byl pozorný a milý, lidé ho měli rádi. Přesto jsem z něj měl vždy podivný pocit. Moje předtucha se potvrdila. Jednou mě pozval domů. Měl zdi pomalované krvavými symboly. Žil sám, se svými hady. Sestoupili jsme dolů do sklepa, kde měl oltář plný lidských kostí. Konečně mi ukázal svoji pravou tvář. Byl to samotný ďábel. 

Němečtí démoni CHAOS INVOCATION pro mě byli vždy přesnou definicí satanistického black metalu. S jejich novinkou jsem se poprvé setkal před několika týdny. Venku zrovna pršelo a chlad se mi ihned dostal do kostí. Ihned jsem věděl, že tahle deska mě navěky prokleje, amen! Pokud se vám líbí umně složená a návyková kombinace chladu a nahrubo nasekané tmy, potom jste zde správně. 


Ostré, divoké a pod povrchem žhnoucí melodie se zde potkávají se surovostí opuštěných katakomb. Kapela má již dlouhé roky svůj vlastní, jasně rozpoznatelný rukopis a výraz. Byl jsem stržen do hlubin, mučen inkvizicí, ale stejně jsem neodvolal. Nejde to, tahle nahrávka je totiž velmi uvěřitelná, reálná. V pozadí pobublává zvláštní neklid, připomínající nějakou starodávnou chorobu, která čeká jenom na to, aby mohla propuknout. Je zde obětováno na oltář věčnosti. Čitelný a velmi dobře ošetřený zvuk dodává na ještě větší uvěřitelnosti. Skladby jsou opravdu naléhavé a smrdí sírou na několik kilometrů daleko. Inspirací byla pro tyto muzikanty jak norská, tak švédská scéna (DEATHSPELL OMEGA, AOSOTH, WATAIN, ONSKAPT, VALKYRJA, MAYHEM). Samozřejmě, přidáváno je velké množství vlastních nápadů a invence. Pochmurná atmosféra připomíná krvavou mlhu nad hřbitovem všech prokletých. Líbí se mi jak zemité, surové a ostré pasáže, tak i ty vzdušnější. Zkrátka a dobře, tahle smečka zkušených muzikantů (z kapel jako BETHLEHEM, PORTA NIGRA, FIDES INVERSA) napsala motivy, které se vám dostanou hluboko do podvědomí. Budete padat do hlubiny, budete se topit v řece Styx. Před posledním soudem odříkáte několik zvrácených modliteb a potom budou vaše kroky směřovat do Hádovy říše. A to vše samozřejmě za zvuků "Wherever We Roam... ". Nezbývá mi nic jiného, než podepsat vlastní krví, že se nové album povedlo po všech stránkách. Chladí jako led, žhne jako čerstvá láva. A nenechá vás ani chvilku v klidu. Temná a chladná black metalová nahrávka, po okraj narvaná špínou a nahrubo nasekanou tmou! Budete spáleni na popel pekelným ohněm! 


Asphyx says:

I may have suspected it for years. We met every day and he always had a smile on his face. He was thoughtful and kind, people liked him. Yet I always had a strange feeling about him. My hunch was correct. One day he invited me home. His walls were painted with bloody symbols. He lived alone, with his snakes. We went down to the basement, where he had an altar full of human bones. He finally showed me his true face. It was the devil himself.

German demons CHAOS INVOCATION have always been the very definition of satanic black metal for me. I first encountered their new music a few weeks ago. It was just raining outside and the chill immediately got into my bones. I knew immediately that this record would damn me forever, amen! If you like the artfully composed and addictive combination of chill and coarsely chopped darkness, then you've come to the right place.


Sharp, fierce melodies that glow beneath the surface meet the rawness of abandoned catacombs. The band has had its own clearly recognisable signature and expression for many years. I have been plunged into the depths, tortured by the Inquisition, but still I have not recanted. I can't, because this recording is very believable, real. A strange restlessness bubbles in the background, reminiscent of some ancient disease just waiting to break out. It is sacrificed on the altar of eternity. The clear and very well treated sound adds to the believability. The songs are truly urgent and reek of sulphur for miles around. These musicians have been inspired by both the Norwegian and Swedish scene (DEATHSPELL OMEGA, AOSOTH, WATAIN, ONSKAPT, VALKYRJA, MAYHEM). Of course, a lot of their own ideas and inventiveness are added. The gloomy atmosphere is reminiscent of a bloody mist over the graveyard of all the damned. I like the earthy, raw and sharp passages as well as the airier ones. In short, this pack of experienced musicians (from bands like BETHLEHEM, PORTA NIGRA, FIDES INVERSA) have written themes that will get deep into your subconscious. You will fall into the depths, you will drown in the river Styx. Before the Last Judgment you will say a few perverse prayers and then your steps will be directed to the realm of Hades. And all this, of course, to the sounds of "Wherever We Roam...". I have no choice but to sign with my own blood that the new album has succeeded in every aspect. Cool as ice, glowing as fresh lava. And it won't let you rest for a moment. A dark and cold black metal record, packed to the brim with dirt and coarsely chopped darkness! You will be burnt to ashes by hellfire!



Recenze/review - CHAOS INVOCATION - Devil, Stone & Man (2022):


tracklist:
1. Wherever We Roam
2. Ideal Sodom
3. Golden Gates And Terrene Light
4. Bridges Aflame
5. No Throne Withstands
6. Longing Grounds
7. This World Wants Us Dead
8. Only In Darkness
9. Engravings Of The Quivering Pedestal

Lineup:
A. - lead guitar, vocals*
M. - vocals
LS - rhythm guitars
RK - bass guitar
Omega - drums



středa 6. listopadu 2024

Recenze/review - SEDIMENTUM - Derrière les Portes d'une Arcane Transcendante (2024)


SEDIMENTUM - Derrière les Portes d'une Arcane Transcendante
CD 2024, Me Saco Un Ojo / Dark Descent Records

for english please scroll down

Věřící právě vycházejí ven. Počkám ještě pár minut a vstupuji dovnitř. Zastihnu kněze v jeho pravé podobě. Právě obrátil všechny kříže směrem dolů a roztrhal bibli. Konečně se nemusí přetvařovat. Pokyne mi rukou a vydáme se dolů, do sklepa. Zde, uprostřed pradávných katakomb, leží těla prokletých. Jsou již ve značném stádiu rozkladu, přesto je z nich cítit síla a nenávist. Usedáme k reproduktorům a a zapínáme play.

Vyteče k nám špína smíchaná se zkaženou krví a také death metal, kterému můžete věřit. Je ukován z té nejkvalitnější kanadské oceli. Navíc smrdí sírou a hnilobou. Kdo jste četl v roce 2022 moji recenzi na první dlouhohrající album "Suppuration morphogénésiaque" určitě víte, o čem mluvím (recenze je odkazována dole pod článkem). SEDIMENTUM pokračují ve své morbidní práci. Tři nové, mrtvolné skladby, se vám ihned dostanou do hlavy. 


Hudba se valí kupředu jako špinavá stoka, která je pod každým větším městem. Převalují se v ní kusy mrtvých těl, která nikoho nezajímají. Pro pochopení této desky musíte zhasnout všechna světla a snížit teplotu na bod mrazu. Teprve potom, až začnete hibernovat, tak pocítíte reálnou blízkost opravdové, kruté smrti. Pánové se i nadále volně inspirují kapelami jako INCANTATION, FUNEBRARUM, DISMA, PHRENELITH, UNDERGANG, SLUGATHOR, TOMB MOLD, UNDEATH. Přidávají porci svých vlastních zvrácených nápadů a dělají to opět s nadšením a elegancí starých mistrů. Jedná se samozřejmě o hluboký underground. O hudbu, která nejlépe vyzní na starých hřbitovech, v kobkách a celách, ve kterých se čeká na smrt. "Derrière les Portes d'une Arcane Transcendante" je takovou mokvající, shnilou ochutnávkou, nahrubo nasekaným, již značně zapáchajícím masem. Ve stínech je během poslechu možné zahlédnout záblesk nože. Je vám doufám jasné, pro koho je určený. Stačí několik okamžiků, několik morbidních tónů a bude vám proříznuto hrdlo v temné uličce. Nové EP vám nelze jinak, než doporučit. Pokud rádi a často trávíte svůj čas v absolutní tmě, tak neváhejte ani chvilku. Tady se hraje poctivě, opravdově, uvěřitelně. Konečně se nemusím přetvařovat. Kynu vám rukou a zvu vás dolů, do sklepa. Zde, uprostřed pradávných katakomb, leží těla prokletých. Jsou již ve značném stádiu rozkladu, přesto je z nich cítit síla a nenávist. Usedám k reproduktorům a a zapínám opět play. Mokvající syrový death metal, který vás pohřbí zaživa! Nahrubo nasekaná tma, špína a absolutní zlo! 


Asphyx says:

The believers are coming out now. I wait a few more minutes and go in. I find the priest in his true form. He's just turned all the crosses upside down and ripped up the Bible. Finally, he doesn't have to disguise himself. He motions with his hand and we head down to the basement. Here, amidst the ancient catacombs, lie the bodies of the damned. They are in a considerable state of decomposition, yet they reek of power and hatred. We sit down at the speakers and turn on the play.

Dirt mixed with tainted blood and death metal you can trust will pour out. It's forged from the finest Canadian steel. Plus, it smells like sulfur and rot. Those of you who read my review of their first full-length album "Suppuration morphogénésiaque" back in 2022 will know what I'm talking about (review linked at the bottom of the article). SEDIMENTUM continue their morbid work. Three new, deadpan tracks will immediately get into your head.

The music rolls forward like a dirty sewer that is under every major city. There are pieces of dead bodies rolling in it that nobody cares about. To understand this record, you have to turn off all the lights and lower the temperature to freezing. Only then, when you begin to hibernate, will you feel the real proximity of true, cruel death. The gents continue to be freely inspired by bands like INCANTATION, FUNEBRARUM, DISMA, PHRENELITH, UNDERGANG, SLUGATHOR, TOMB MOLD, UNDEATH. They add a portion of their own twisted ideas and do it again with the enthusiasm and elegance of the old masters. This is of course a deep underground. Music that sounds best in old graveyards, dungeons and death row cells. "Derrière les Portes d'une Arcane Transcendante" is such a soggy, rotten tasting, roughly chopped, already considerably smelly meat. In the shadows, one can catch a glimpse of a knife while listening. I hope it's clear to you who it's for. A few moments, a few morbid notes and your throat will be slit in a dark alley. I can't recommend the new EP enough. If you like and often spend your time in absolute darkness, then don't hesitate a moment. The playing here is honest, real, believable. Finally, I don't have to pretend. I'll shake your hand and invite you down to the basement. Here, amidst the ancient catacombs, lie the bodies of the damned. They're in a state of decay, yet they reek of power and hatred. I sit down at the speakers and turn the play back on. Wetting raw death metal that will bury you alive! Coarsely chopped darkness, filth and absolute evil!


Recenze/review - SEDIMENTUM - Suppuration morphogénésiaque (2022):


Tracklist:
1. Vilénie
2. Le Labyrinthe Sempiternel
3. Inhumation Céleste (Au Carillon Mordoré)

Recenze/review - ARAWN - Kapitola III (2024)


ARAWN - Kapitola III
CD 2024, Smile Music Records

for english please scroll down

Pamatuji si to jako dnes. Psal se rok 2020 a jako každý den jdu do továrny temnou ulicí. Cestou poslouchám nějakou muziku, když tu mi přijde několik hlasových zpráv. On ten ďábel snad nikdy nespí, pomyslím si. Posílá mi je Juraj Immortal Harin, toho času šéf Slovak Metal Army. "Počúvaj kamarát, budem vydávať novú dosku ARAWN, bol by si taký dobrý a napísal recenziu?" Zastavím se a napíšu mu, že samozřejmě. Jurajovi nešlo odmítnout.

Uteklo spousta vody, svět se hodně změnil, Juraj už není mezi námi a ke mě se znovu dostalo nové album. Tentokrát od labelu Smile Music Records. Mám sice s recenzí zpoždění, ale přátelé, mám toho teď opravdu nad hlavu. Rval jsem si novou desku "Kapitola III" do hlavy opět stylově brzy ráno, v ulicích zahalených do smogu, v práci, abych odhlučnil své kolegy, v autě i na nemocničních chodbách. A je velkou pravdou, že tentokrát mi to chvilku trvalo, než jsem se do nahrávky dostal.  

Mám rád, když jsou ARAWN thrashoví, líbí se mi i odkazy na klasický melodický death metal. Je ale pravdou, že takové ty chytlavé refrény příliš nemusím. Berte to ale jenom jako připomínku starého psa, který toho už slyšel tolik, že by to vydalo na několik metalových životů. Jinak je ale vše v nejlepším pořádku. Povedl se jasný, zřetelný a masivní zvuk, i démonický obal. Nápadů je také spousta, během poslechu brzy zjistíte, že se neustále něco děje. Texty by si zasloužily svůj vlastní podrobný rozbor. Na rozdíl od jiných českých kapel mě tentokrát náš rodný jazyk neodrazuje. Obsahově jak mytologická, tak sociálně kritická témata, jsou uchopena s elegancí a vlastní vizí. V mnohém nemohu jinak, než pokývat souhlasně hlavou. Kapela se rozhodně nebojí říznout do živého, což samozřejmě oceňuji. Navíc mají skladby pověstné metalové koule, bez kterých to nejde. Včera našli kousek od cesty, po které chodím do práce, dalšího pobodaného. Je to zvláštní pocit. Zrovna jsem poslouchal album "Kapitola III" a sledoval blikající sanitky. Nevím, jak to máte nastavené vy, ale já potřebuji hudbu k tomu, abych se v dnešním světě nezbláznil. ARAWN nejsou dokonalí, ale dávají do toho vše. Vím to já, fanoušci kapely a věděl to i Juraj, kterému kapela věnovala jeden (mimochodem opravdu dobře napsaný) song. Je slyšet, že tahle smečka na sobě poctivě dře a zároveň si zachovává takovou tu opravdovost, živočišnost, nadšení, chcete-li. Pro mě osobně je to mnohdy (v tomto případě určitě) víc, než kdyby pánové předváděli satan ví jaké technické ekvilibristiky. Zkrátka a dobře, nové album se opravdu dobře poslouchá. Venku je smog a sychravo. Vím, co budu poslouchat. Jasně, že "Kapitolu III". Ryzí, upřímný melodický death thrash metal, který řeže do živého! 


Asphyx says:

I remember it like today. It was 2020, and like every day I was walking to the factory down a dark street. I'm listening to some music on the way when I get a few voicemails. The devil never sleeps, I think to myself. They are sent by Juraj Immortal Harin, the head of Slovak Metal Army at that time. "Listen mate, I'm about to release a new ARAWN record, would you be so kind as to write a review?" I stop and text him that of course. Juraj couldn't say no.

A lot of water has passed, the world has changed a lot, Juraj is no longer with us and a new album has come to me again. This time from Smile Music Records. I'm late with the review, but friends, I'm really over my head right now. I've been banging the new album "Kapitola III" into my head again in style early in the morning, in the smog-shrouded streets, at work to drown out my colleagues, in the car and in the hospital corridors. And it's very true that this time it took me a while to get into the record.  


I like ARAWN to be thrashy, I also like the references to classic melodic death metal. But it's true that I don't like those catchy choruses too much. But just think of it as a reminder of an old dog who has heard enough to last several metal lifetimes. But otherwise everything is in the best order. The sound is clear, distinct and massive, and the cover art is demonic. There are plenty of ideas as well, and you'll soon find out that there's always something going on as you listen. The lyrics deserve their own detailed analysis. Unlike other Czech bands, this time I am not discouraged by our native language. Both mythological and socially critical themes are grasped with elegance and their own vision. In many ways, I can't help but nod my head in agreement. The band is certainly not afraid to cut to the chase, which I of course appreciate. Plus, the songs have the proverbial metal balls that you can't do without. Yesterday they found another stabbing not far from the road I walk to work. It's a strange feeling. I was just listening to the "Kapitola III" album and watching the ambulances flash by. I don't know what your setup is, but I need music to keep me from going crazy in today's world. ARAWN aren't perfect, but they give it their all. I know it, the band's fans know it and so did Juraj, to whom the band dedicated one (by the way really well written) song. You can hear that this pack is working hard and at the same time they keep that realness, animalism, enthusiasm, if you want. For me personally, it's often (in this case, certainly) more than if the gentlemen were performing Satan knows what technical equivalencies. In short, the new album is really good to listen to. It's smoggy and drizzly outside. I know what I'm going to listen to. "Kapitolu III", of course. Pure, honest melodic death thrash metal that cuts to the quick!


about ARAWN on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. Veď naše lodě (feat. Dahlien) (06:10)
02. Světlo v tmě (03:49)
03. Už tady nechci žít (04:53)
04. Krysy (04:00)
05. Necronomicon l (02:37)
06. Necronomicon ll (04:26)
07. Legenda hory (05:40)
08. Nejhloupější tvor (04:19)
09. Immortal (06:17)

band:
Ďuro Hrča - growl/scream, čistý vokál
Zakk - kytara/scream
Viking - bicí
Hroch - baskytara


úterý 5. listopadu 2024

Recenze/review - MITOCHONDRION - Vitriseptome (2024)


MITOCHONDRION - Vitriseptome
CD 2024, Profound Lore Records

for english please scroll down

Někteří tvrdí, že na počátku byl chaos, potom velký třesk. Odněkud z temnoty se poprvé objevilo světlo. Když budete poslouchat nové album kanadských maniaků MITOCHONDRION, tak ale žádné neuvidíte. Existuje jenom nahrubo nasekaná tma, plná syrových a chladných stínů. Upozorňuji vás dopředu, nové album vám nedá nic zadarmo. Bude vám drásat mozek do krve, bude vás pálit rozžhavenými riffy, pochmurnou náladou a špínou, posbíranou na onom světě.

Jedná se o třetí dlouhohrající nahrávku kapely a také o volné pokračování předchozí tvorby. Kanaďané pokračují ve své definici hudební apokalypsy, okultismu a nihilismu. Novinka je jako nějaká pradávná choroba, která byla dlouhé roky uložena hluboko v podzemí. Exhumována je v podobě "Vitriseptome" vypuštěna ven. Způsobí vám bolest ve vnitřnostech i neodbytný pocit, že brzy přejdete na druhou stranu. 


Pro ty, kteří se s tvorbou kapely ještě nesetkali, zmíním jejich volnou inspiraci třeba takovými PORTAL, ULCERATE, ABYSSAL, IMPETIOUS RITUAL, AUROCH. Samozřejmě, kanadští mágové mají svůj vlastní výraz a spoustu neotřelých nápadů. Celkově mi potom přijdou svým způsobem přeci jen trošku přístupnější, než jejich kolegové. Alespoň tak to slyším já. Vyhovuje mi to. Motivy jsou sice mnohdy komplikované, ale přesto se velmi dobře poslouchají. Působí na mě jako děsivé ozvěny z druhé strany, ze země nekonečných stínů. Hlavní ale je, že do mě kapela zasekla svůj dráp, že mě baví se k novým skladbám vracet, že jsem nenašel žádné hluché místo. Naopak, opravdu doporučuji nové album "Vitriseptome" poslouchat vcelku. Vše má jasně dané svoje místo. Oceňuji i bolestivý a zároveň dobře čitelný zvuk, takový ten těžko popsatelný neklid, který máme všichni u tohoto stylu tolik rádi. Pod touhle deskou jsou podepsáni zkušení a talentovaní muzikanti, kteří nejen, že umí napsat ostré a záhadné motivy, ale také si dali pozor na zvuk (X. Berthiaume - mixing, mastering). Povedl se i obal (Cold Poison). Nevím, co jednou nastane, až shoří náš současný podivný svět na popel, ale dovedu si představit, že tohle album bude znít éterem ještě hodně dlouho potom. Líbí se mi vlastně všechno - texty, riffy, melodie, vokály, ale hlavně pochmurně beznadějná atmosféra. Existuje jenom nahrubo nasekaná tma, plná syrových a chladných stínů. Apokalyptická, okultní black death metalová definice nihilismu! Temně chorobná záležitost! 

Asphyx says:

Some say there was chaos in the beginning, then the big bang. From somewhere in the darkness, light first appeared. But if you listen to the new album from Canadian maniacs MITOCHONDRION, you won't see any. There's only a coarsely chopped darkness, full of raw and cold shadows. Be forewarned, the new album won't give you anything for free. It will scratch your brain to the core, it will burn you with red-hot riffs, gloomy mood and dirt collected in the hereafter.

This is the band's third full-length release and also a loose continuation of their previous work. The Canadians continue their definition of musical apocalypse, occultism and nihilism. The new release is like some ancient disease that has been stored deep underground for years. Exhumed, it is let out in the form of "Vitriseptome". It will give you a pain in your gut and an insistent feeling that you will soon cross over to the other side.


For those who haven't come across the band's work yet, I'll mention their loose inspiration from such bands as PORTAL, ULCERATE, ABYSSAL, IMPETIOUS RITUAL, AUROCH. Of course, the Canadian magicians have their own expression and a lot of novel ideas. Overall, I find them a bit more accessible than their colleagues. At least that's how I hear it. It suits me. The motives are often complicated, but they are still very easy to listen to. They strike me as eerie echoes from the other side, from the land of endless shadows. But the main thing is that the band has stuck its claw into me, that I enjoy coming back to the new songs, that I haven't found a deaf spot. On the contrary, I really recommend listening to the new album "Vitriseptome" in its entirety. Everything has a clear place. I also appreciate the painful yet clear sound, that hard to describe restlessness that we all love so much with this style. This record is signed by experienced and talented musicians who not only know how to write sharp and enigmatic themes, but also paid attention to the sound (X. Berthiaume - mixing, mastering). The cover artwork (Cold Poison) was also a success. I don't know what will happen one day when our current strange world burns to ashes, but I imagine this album will be heard in the ether for a long time afterwards. I like pretty much everything about it - the lyrics, the riffs, the melodies, the vocals, but mostly the bleakly hopeless atmosphere. There's just a rough-hewn darkness, full of raw and cold shadows. Apocalyptic, occult black death metal definition of nihilism! A darkly morbid affair!


tracklist:
01. [Malascension] 
02. Increatum Vox 
03. The Erythapside 
04. Oblithemesis 
05. [Antimonphoresis] 
06. Vacuuole 
07. Flail, Faexregem! 
08. [Calcination] 
09. The Protanthrofuge 
10. Argentum Mortifixion 
11. Ignis Caecus 
12. [Intraluxiform] 
13. The Cruxitome 
14. [] 
15. Vitriseptome 
16. Viabyssm 
17. Antitonement

band:
S. Hache - Vocals/Guitar
N. Yanchuk - Vocals/Guitar
K. Godard - Percussion
S. Montesi - Bass



Recenze/review - MARDOM - Dead Soul Age (2024)


MARDOM - Dead Soul Age
CD 2024, Personal Records

for english please scroll down

Už je to dlouho, co odešla. Pamatuji si její stín, který se postupně ztrácel v mlze. V ruce držela ostrý nůž a měla smutný pohled. Trápila se, sedávala na okraji vany, se žiletkou a zrcadlem, rozbitým na tisíc kousků. Neměla ráda světlo a dodnes, když přijdu na její hrob, tak se mnou rozmlouvá. Listí padá zase jednou dolů a pod nohama mi křupe první sníh. Marně hledám vzpomínky, ztracený v nekonečné bolesti. Jakoby mě někdo rozerval zevnitř. Probodl mi srdce a stáhnul mě z kůže.

Vrátila se, znovu přišla v mlhavých snech. Bylo to ve chvílích, kdy jsem začal poslouchat nové album polských black metalistů MARDOM. Přiznám se, že jsem o jejich existenci nevěděl vůbec nic. Nezbývalo mi, než si doplnit informace. Kapela má na svém kontě již dvě skvělá EP. Letos přichází s dlouhohrajícím debutovým albem, které je po okraj narvané tmou, chladem, smutkem a melancholií. Přízraky z děsivých snů se vrátily. 


Často přemýšlím o tom, jak se to vlastně stane, že mě nějaká hudba pohltí. Možná je to sychravým podzimem, ranním smogem v ulicích, možná je to svátkem mrtvých, který jsme před několika dny u nás v Čechách slavili. Vlastně netuším. Vím jenom to, že mě novinka od těchto tmářů oslovila, dostala se mi do žil a obejmula mě jako pevné pavučiny. Základem je klasický, syrový black metal odněkud ze severu, přidávány jsou potom již zmiňované melancholické nálady. "Dead Soul Age" vás, pokud jste vnímaví a citliví, rozerve na kusy. Někdy je tak krásné, být smutný. Sebrat se, nechat za sebou město a jen tak se procházet v lesích, po dávno zapomenutých hřbitovech. Na jednou z nich jsem také potkal šedou postavu bez tváře, která mi vyprávěla příběh z úvodu dnešního článku. Je to i chladný, mrazivý zvuk, jsou to těkavé nálady, zahalené do tisíců odstínů temnoty, jsou to melodie i vokál, pod kterými jsou tito muzikanti podepsáni - tohle vše dohromady tvoří celek, který mě přesvědčil, abych si novou desku pouštěl stále dokola. Dostala se mi postupně do žil, stala se mou ranní mantrou, když jsem se díval na umírající měsíc. Potkávají se zde lehké inspirace od DARK FUNERAL, SHINING, XAHSTUR, STERBEND, SILENCER, FORGOTTEN TOMB, BETHLEHEM. Celé album má potom doomovou atmosféru. V některých momentech naléhavější, jindy zase drásavou, neklidnou. MARDOM se vám dostanou pod kůži i do podvědomí. Alespoň v mém případě to tak platí. Už je to dlouho, co odešla. Pamatuji si její stín, který se postupně ztrácel v mlze. V ruce držela ostrý nůž a měla smutný pohled. Trápila se, sedávala na okraji vany, se žiletkou a zrcadlem, rozbitým na tisíc kousků. Zhasněte všechna světla a pusťte do své duše chlad! Melancholická, temná black metalová mlha! 

Asphyx says:

It's been a long time since she left. I remember her shadow fading into the mist. She held a sharp knife in her hand and had a sad look. Sitting on the edge of the bathtub with a razor blade and a mirror broken into a thousand pieces. She didn't like the light and to this day, when I go to her grave, she talks to me. The leaves fall down once more and the first snow crunches under my feet. I search in vain for memories, lost in endless pain. It's as if I've been torn apart from the inside. Pierced my heart and flayed me.

It came back, came again in hazy dreams. It was in the moments when I started listening to the new album of Polish black metallers MARDOM. I admit that I knew nothing about their existence. I had no choice but to fill in the information. The band already has two great EPs to their credit. This year they come with a full-length debut album that is packed to the brim with darkness, coldness, sadness and melancholy. The ghosts of terrifying dreams have returned.


I often think about how it happens that I get absorbed by a piece of music. Maybe it's the chilly autumn, the morning smog in the streets, maybe it's the Day of the Dead, which we celebrated a few days ago in Bohemia. Actually, I have no idea. All I know is that the news from these obscurantists appealed to me, got into my veins and embraced me like tight cobwebs. The basis is classic, raw black metal from somewhere in the north, then the aforementioned melancholic moods are added. "Dead Soul Age" will tear you to pieces if you are receptive and sensitive. Sometimes it's so beautiful to be sad. To pick yourself up, leave the city behind and just walk in the woods, in long forgotten cemeteries. I also met a grey, faceless figure at one of these cemeteries, who told me the story from the beginning of today's article. It's also the cold, chilling sound, it's the volatile moods, shrouded in a thousand shades of darkness, it's the melodies and vocals that these musicians are signed to - all of this combined to form a whole that convinced me to play the new album over and over again. It gradually got into my veins, becoming my morning mantra as I looked at the dying moon. Light inspirations from DARK FUNERAL, SHINING, XAHSTUR, STERBEND, SILENCER, FORGOTTEN TOMB, BETHLEHEM meet here. The whole album has a doom atmosphere. At some moments more urgent, at others more jarring, restless. MARDOM gets under your skin and into your subconscious. At least in my case it's true. It's been a long time since she left. I remember her shadow fading into the mist. She held a sharp knife in her hand and had a sad look. Sitting on the edge of the bathtub with a razor blade and a mirror broken into a thousand pieces. Turn off all the lights and let the cold into your soul! Melancholy, dark black metal fog!



tracklist:
1. If Hate Now Reigned
2. Spojrzenie
3. Inverted Sun Darkness
4. Buried In The Dust Of Stars
5. Unseen Dreams
6. Dead Soul Age

band:
Morgomir - All instruments
Kres - Vocals


https://www.facebook.com/Mardom-107753357509111/
https://mardom.bandcamp.com/releases
https://www.instagram.com/mardom_band/
https://open.spotify.com/artist/33o7SSFmkpy52MnJxbYZn7

https://www.personal-records.com/

pondělí 4. listopadu 2024

Recenze/review - CRYPTIC BROOD - Necrotic Flesh Bacteria (2024)


CRYPTIC BROOD - Necrotic Flesh Bacteria
CD 2024, War Anthem Records

for english please scroll down

Mám tě pořád moc rád, víš. Vůbec mi nevadí, že se ti ve tváři před lety objevily podivné skvrny, že si se začala vyhýbat světlu a mluvila si se mnou slovy, kterým jsem nerozuměl. Vždycky pro mě budeš nejkrásnější, s tím si můžeš být jistá. Tvoje vnitřnosti sežrala nějaká děsivá choroba. Lidé mluvili o apokalypse. Nevadí mi to, mám tvoje tělo stále v pokoji. Dnes se spolu podíváme na nějaký dobrý film, souhlasíš? Jsi stále svůdná, i když hniješ a pomalu se rozpadáš v prach. Jsi jen moje, nejkrásnější zombie.

CRYPTIC BROOD jsou jednou z novodobějších kapel, která přesně pochopila, o čem je pravý, nefalšovaný old school death metalu. Z jejich skladeb je vždy cítit opravdovost, ryzost, zapálení pro záhrobní věci člověka a samozřejmě talent pro exhumaci dávno opuštěných hrobů. Letošní "Necrotic Flesh Bacteria" je toho jasným důkazem a potvrzením, že temnota a chlad přichází z toho nejhlubšího podzemí. Podepisuji to já, i všechny zombie. 


Při poslechu nové nahrávky se opravdu cítím jako bych byl napadený nějakou starodávnou chorobou. Pandořina skříňka byla opět otevřena a ven se vyhrnul jako krev z dlouho neléčeného vředu plesnivý death metal, mrazivě podpořený doomem. Nálady jsou pochmurné, nasazení muzikantů bez kompromisů. Jako vždy se mi líbí změny tempa, takový ten smradlavý odér, připomínající dlouho tlející tělo. Fanoušci zásadních alb od kapel jako AUTOPSY, PESTILENCE, INCANTATION, WINTER, OBITUARY, HELLHAMMER, ASPHYX mi určitě potvrdí, že směs, kterou nám letos němečtí tmáři umíchali, je jedovatá, prašivá a smrdí hnilobou. Všichni si pamatujete nedávnou pandemii. Tak si představte, že by pokračovala dál. Doplněna reálnou nukleární hrozbou. Svět je dávno podivné místo, směřující do temnoty. CRYPTIC BROOD tohle ví a povedlo se jim tento varující nihilismus promítnout i do jejich skladeb. Jedná se opravdu o povedenou záležitost,  navíc velmi dobře zvukově ošetřenou (Marco Brinkmann - mixing, mastering). Zmínit musím i povedený obal se stylovým motivem (autorem je Slimeweaver). Němci letošní deskou potvrzují svůj podzemní status a jsou nadále jednou z mých nejoblíbenějších metalových kapel z nové vlny, uctívající staré pořádky. Tvoje vnitřnosti sežrala nějaká děsivá choroba. Lidé mluvili o apokalypse. Je na čase ulehnout znovu do dřevěné rakve a pustit si tohle album znovu. Je totiž vynikající po všech stránkách! Starodávnými chorobami nasáklý, mokvající doom death metal, který se vám dostane do krve! Hniloba, špína, smrt!

Asphyx says:

I still love you very much, you know. I don't mind at all that you got strange spots on your face years ago, that you started avoiding the light and talking to me in words I didn't understand. You'll always be the most beautiful thing to me, you can be sure of that. Your insides have been eaten away by some horrible disease. People were talking about the apocalypse. I don't mind, I still have your body in peace. Let's watch a good movie together tonight, okay? You're still seductive even though you're rotting and slowly crumbling into dust. You're just my most beautiful zombie.

CRYPTIC BROOD are one of the newer bands to understand exactly what true, unadulterated old school death metal is all about. There is always a realness, a purity, a passion for the afterlife of man and of course a talent for exhuming long abandoned graves in their songs. This year's "Necrotic Flesh Bacteria" is clear proof of that and confirmation that darkness and coldness comes from the deepest underground. I sign it, and so do all zombies.


Listening to the new recording, I really feel like I'm being attacked by some ancient disease. Pandora's box has been opened again and out, like blood from a long untreated ulcer, comes moldy death metal, chillingly backed by doom. The moods are gloomy, the musicians' commitment without compromise. As always, I like the tempo changes, the kind of stinking odor reminiscent of a long-melting body. Fans of essential albums from bands like AUTOPSY, PESTILENCE, INCANTATION, WINTER, OBITUARY, HELLHAMMER, ASPHYX will surely confirm me that the mixture that the German darkies have mixed for us this year is poisonous, dusty and smells of rot. You all remember the recent pandemic. Imagine if it had continued. Complete with a real nuclear threat. The world has long been a strange place, heading into darkness. CRYPTIC BROOD know this and have managed to translate this cautionary nihilism into their songs. This is a really good affair, moreover very well sound treated (Marco Brinkmann - mixing, mastering). I must also mention the hilarious cover with a stylish motif (by Slimeweaver). With this year's album the Germans confirm their underground status and continue to be one of my favourite new wave metal bands, worshipping the old ways. Your insides have been eaten by some horrible disease. People were talking about the apocalypse. It's time to lie back in your wooden coffin and listen to this album again. Because it's excellent in every way! Ancient disease-soaked, swamping doom death metal that gets into your blood! Rot, filth, death!


about CRYPTIC BROOD on DEADLY STORM ZINE:


TRACKLIST
1. Acid Fumes
2. Digging Through Skin
3. Oozing Pox
4. Viscid Fluid
5. Hallucinogen Poison
6. The Pile Of Flesh Is Served
7. Realm of Rot
8. Necrotic Flesh Bacteria
9. Reeking Pitted Innards

LINE-UP
Steffen Brandes - Drums / Vocals
Michael Lehner - Guitars / Vocals
Dennis Butzke - Bass / Vocals


Recenze/review - GAEREA - Coma (2024)


GAEREA - Coma
CD 2024, Season of Mist

for english please scroll down

Někdy, když je mi opravdu těžko na duši, tak potkávám v temnotě podivné obrazy. Mají různý tvar i náladu. Pokaždé mě rozdrásají ještě víc do krve. Poslouchám u toho pokaždé jenom hudbu, která se hodí k mé smutné náladě. Nemohl jsem spát a bolelo mě celé tělo. Vstal jsem a pustil si do studeného pokoje novou desku portugalských black metalistů GAEREA. Ihned jsem měl pocit, že ke mě stéká z reproduktorů zkažená krev.

Někdy je to zvláštní, jak na mě dokáže hudba působit. Stávám se stínem, tichým a pokorným našeptávačem, který surfuje na zpěněných vlnách melodií, pokouším se dotknout nebe a křičím na mraky. Portugalci nahráli desku, která je po okraj narvaná náladami zahalenými do husté mlhy. Cítím, vnímám z ní spoustu pochmurných emocí, ale i sílu a tlak. Melodie jsou doslova návykové a atmosféra nihilisticky melodramatická. Přemýšlím, jestli nemám jít navštívit les sebevrahů. 


GAEREA jsou jako staří impresionističtí malíři, kteří nanášeli jednotlivé vrstvy, skvrny na své obrazy. Pánové to dělají podobným způsobem. Jejich muzika je zvláštní, podmanivá, ostrá i hladká zároveň, má mnoho vrstev. Uvnitř, někde hluboko, pod ledem a chladem, je ukrytý oheň. Spálí vás na popel. Skladby jsou velmi naléhavé, obejmou vás, jako pavučiny v kobkách, ve kterých byli kdysi dávno pochováni sebevrazi. Nevím, jak to máte vy, ale já bývám být někdy rád sám. Jen si tak bez cíle chodím ulicemi, vylezu nad město, nechám mraky, aby mě obejmuly. V dešti i tmě, za jasného slunce, stále poslouchám nové album "Coma". Má v sobě totiž něco magického, přitažlivého. Kus ledu, kterým vám kapela probodne srdce. V některých momentech je tvorba Portugalců lehce ovlivněna smečkami jako MGLA, BLACKBRAID, WOLVES IN THE TRONE ROOM, UADA. Zmínit musím i zvuk, který je náležitě bolestivý a obal i celkové zpracování. Fanoušci dostanou opravdu krásný a zajímavý artefakt. Po formální stránce je vše v podstatě dokonalé. Hlavní je ale jako vždy hudba a tu lze přirovnat k převalující se řece. Včera se tu zrovna někdo utopil. Zatím jej nenašli. Dívám se na hladinu a v mých představách vidím tělo padající do hlubiny. Při poslechu téhle desky se totiž cítím úplně stejně. Nezbývá mi nic jiného, než vám album doporučit. Pokud máte tenhle styl rádi, tak je to pro vás povinnost a všichni ostatní by měli určitě alespoň ochutnat. Melancholický, naléhavý, chladný a zcela podmanivý black metal! Dokonalá definice misantropie! 

Asphyx says:

Sometimes, when my soul is really heavy, I meet strange images in the darkness. They have different shapes and moods. Each time, they tear me up even more. I always listen to music that fits my sad mood. I couldn't sleep and my whole body ached. I got up and put on the new album by Portuguese black metallers GAEREA in the cold room. Immediately, I felt like bad blood was dripping out of the speakers.

Sometimes it's strange how music can affect me. I become a shadow, a quiet and humble whisperer surfing the foamy waves of melodies, trying to touch the sky and shouting at the clouds. The Portuguese have recorded a record that is packed to the brim with moods shrouded in thick fog. I feel, I sense a lot of bleak emotions from it, but also strength and pressure. The melodies are literally addictive and the atmosphere nihilistically melodramatic. I'm wondering if I should go visit the suicide forest.


GAEREA are like the old impressionist painters who applied single layers, stains on their paintings. The gentlemen do it in a similar way. Their music is strange, captivating, sharp and smooth at the same time, it has many layers. Inside, somewhere deep, under the ice and cold, there's a fire hidden. It will burn you to ashes. The songs are very urgent, they embrace you, like cobwebs in dungeons where suicides were buried long ago. I don't know about you, but I like to be alone sometimes. I just wander the streets aimlessly, climb above the city, let the clouds embrace me. In the rain or in the dark, in the bright sun, I still listen to the new album "Coma". There's something magical about it, something appealing. A piece of ice that pierces your heart. In some moments, the work of the Portuguese is slightly influenced by packs like MGLA, BLACKBRAID, WOLVES IN THE TRONE ROOM, UADA. I must also mention the sound, which is appropriately painful, and the cover art and overall production. Fans get a really beautiful and interesting artifact. Formally, everything is basically perfect. But the main thing, as always, is the music, and that can be likened to a rolling river. Someone just drowned yesterday. They haven't found him yet. I look at the surface and in my imagination I see a body falling into the depths. I feel the same way listening to this record. I have no choice but to recommend this album to you. If you like this style, it's a must for you and everyone else should definitely at least give it a taste. Melancholic, urgent, cold and completely captivating black metal! The perfect definition of misanthropy!



tracklist:
A1. The Poet's Ballet
A2. Hope Shatters
A3. Suspended
A4. World Ablaze
A5. Coma
B1. Wilted Flower
B2. Reborn
B3. Shapeshifter
B4. Unknown
B5. Kingdom of Thorns



neděle 3. listopadu 2024

Recenze/review - DECAYED EXISTENCE - The Beginning Of Sorrows (2024)


DECAYED EXISTENCE - The Beginning Of Sorrows
CD 2024, Rottweiler Records

for english please scroll down

Probudil jsem se z další ze svých děsivých nočních můr. Vylezl jsem ze své plesnivé rakve a vzal do rukou kladivo. Čekala mě dlouhá noc. Zavřený ve staré chladné kobce s nápisem DECAYED EXISTENCE nad vchodem, jsem drtil kosti. Přiváželi mi další a další zpuchřelá těla. Každé mělo svůj příběh. O bolesti a utrpení, o temnotě o násilí, o víře. Potřeboval jsem nějakou temnou a divokou hudbu, aby mi nevyskočil mozek z hlavy. Zapínám play a moje noční můra pokračuje.

Historie téhle smečky se datuje až do roku 1990. Několikrát přerušila svoji činnost, aby se pokaždé vrátila doslova politá mrtvou vodou. A vždy se jednalo o surový, plesnivý death metal v podobě, ve které láme kosti. Brutalita se zde potkává s chladem a absolutní temnotou. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Jenom reálná a krutá smrt. 


Za ty roky, co tuhle mrtvolnou hudbu poslouchám, už bych klidně mohl dělat převozníka do záhrobí. Jsem už starý pes, který se postupně připravuje na odchod do země stínů. Než se tak ale stane, budu dál vyhledávat podobné kapely, abych je podpořil. DECAYED EXISTENCE jsou totiž ve skvělé formě a hrají přesně ten druh muziky, která koluje i v mých žilách. Je špinavá, mokvající, chladná jako ruka dobře uleželé mrtvoly. Líbí se mi nadšení, opravdovost a uvěřitelnost, které jsou ze skladeb cítit jako síra z hrobů prokletých. Stylově se jedná o zásek, který lze volně popsat jako smrtící kov s odkazem na třeba takové MASTER, MASSACRE, DEATH, SEPULTURA, CANCER, BENEDICTION, MORGOTH, PESTILENCE, VADER. Zkrátka a dobře, pokud se váš hudební vkus formoval na počátku devadesátých let minulého století a nebo máte tenhle styl rádi, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete nejen skvěle odvedené řemeslo (Andrew Giordanengo - producer) s absolutně zabijáckým, masivním a destruktivním zvukem a stylovým obalem, ale hlavně desku, která působí jako totálně rozjetý náklaďák plný shnilého masa a prašivých kostí. Schválně si projděte celou diskografii kapely, stojí rozhodně za to. Pro mě osobně se potom jedná o jedno ze skvělých morbidních překvapení tohoto roku. U "The Beginning Of Sorrows" budete pohřbeni zaživa, roztrhání na kusy. Do hlavy vám budou zatlučeny rezavé hřeby. Probudil jsem se z další ze svých děsivých snů. Vylezl jsem ze své plesnivé rakve a vzal do rukou kladivo. Čeká mě dlouhá noc. Starý, plesnivý death metal, morbidní noční můra, která se stala krutou realitou! Poctivá exhumace mokvajícího hrobu! 

Asphyx says:

I woke up from another of my terrifying nightmares. I climbed out of my moldy coffin and picked up a hammer. It was going to be a long night. Locked in a cold old dungeon with a DECAYED EXISTENCE sign over the entrance, I crushed bones. More and more rotten bodies were brought to me. Each one had a story to tell. Of pain and suffering, of darkness, of violence, about faith. I needed some dark and wild music to keep my brain from popping out of my head. I put it on play and my nightmare continued.

The history of this pack goes back to 1990. They've gone on hiatus several times, only to return each time literally covered in dead water. And it's always been raw, moldy death metal in the form it breaks bones. Brutality meets coldness and absolute darkness. No compromises, no uselessness. Only real and cruel death.


In all the years I've been listening to this dead music, I might as well be a ferryman to the afterlife. I'm an old dog getting ready to go to the land of shadows. But until that happens, I'll keep looking for bands like this to support. DECAYED EXISTENCE are in great shape and play exactly the kind of music that runs through my veins. It's dirty, it's wet, it's cold like the hand of a well-laid corpse. I like the enthusiasm, sincerity and believability that can be smelled from the songs like sulfur from the graves of the damned. Stylistically, it's a hit that can loosely be described as death metal with reference to the likes of MASTER, MASSACRE, DEATH, SEPULTURA, CANCER, BENEDICTION, MORGOTH, PESTILENCE, VADER. In short, if your musical tastes were formed in the early nineties of the last century or you like this style, don't hesitate a moment. Not only will you get a superbly done craft (Andrew Giordanengo - producer) with an absolutely killer, massive and destructive sound and stylish cover art, but most importantly a record that feels like a total truckload of rotten flesh and mangy bones. Check out the band's entire discography, it's definitely worth a look. For me personally, this is one of the great morbid surprises of this year. With "The Beginning Of Sorrows" you will be buried alive, torn to pieces. Rusty spikes will be driven into your head. I woke up from another one of my horrible dreams. I crawled out of my moldy coffin and picked up a hammer. It's going to be a long night. Old, moldy death metal, a morbid nightmare that has become a cruel reality! An honest exhumation of a swelling grave!


tracklist:
1. Escape The Dead
2. Baptized
3. Beheading The Colossus
4. Mind Wars
5. Beginning Of Sorrows
6. Conqueror Of Flesh (Live)
7. Where Death Dies (Live)
8. Detonation (Live)

Line-up:
Harry Rocco – Drums/Vocals
Jeffery Ke - Lead Guitar
Ryan Brown - Bass
Kyle Balsiger - Rhythm Guitar
*Additional guitars on The Beginning Of Sorrows by Jason Davis and Richard Nash
*Additional vocals on The Beginning Of Sorrows by Keith Thompson




https://x.com/ImperativePR

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine