Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
Někdy, když se rozhlédnu kolem sebe, tak mám pocit, že kráčím tmou. Nejen, že pomalu přichází zima, ale lidé, které potkávám, jakoby byli náhle mrtví. Zahleděni do svých obrazovek připomínají zombie. Další dávka dopaminu, rvačky v supermarketu o máslo, zfetovaný mladík s dlouhým nožem na zastávce, reality show o největšího kreténa na světě, krásné mladé dívky zohavené plastem. Připadám si, jako bych už byl dávno mimo. Každá chvilka s knihou, s hudbou nebo alespoň s několika normálními kamarády, jsou pro mě soukromou oázou a pokaždé mě nabijí, abych přežil v tomhle divném světě.
Metal je moje krev již skoro 35 let a o muzice píšu 15. Člověk by řekl, že se nějak budu vyvíjet, měnit. Jenže místo toho, abych "zmoudřel", zařadil se do davu a opakoval fráze, které jsou žádané a chtěné, jedu si po své linii. Pořád mám radost, když potkám hezkou holku a usměje se na mě, stále si užívám knížky, rodinu, sport. Tělo se sice občas už trošku brání, ale ještě cítím sílu, když slyším dobrou muziku. Mám to zkrátka v sobě, jsem prokletý. Být fanouškem pro mě znamená nejen poslouchat nová i stará alba, ale také podporovat koupí a návštěvou koncertů. Chodím co to jde, co čas, práce i další okolností dovolí. Mnohdy se mi už nechce, raději bych zalezl do kouta, nasadil sluchátka a otevřel knihu, ale nakonec nikdy nelituji. Možná jsme už trošku ztratili kontakt s realitou a raději napíšeme jen pár slov někam do éteru, ale nic se nevyrovná tomu, když si dám pivko s kamarády U Ševců jako v sobotu před koncertem na tradičních rozplavbách.
Každý jsme trošku z jiného těsta, pracujeme v odlišných oborech, ale metal nás spojuje. Když vzduch prořízne první ostrý riff, býváme ztraceni. Jsme ortodoxní a otevření zároveň. Na některých kapelách se neshodneme, ale v zásadě nám jde o jedno. Vypnout, relaxovat, znovu nahodit řetěz. Sranda je, že to platilo v dobách, když jsem v devadesátých letech začínal a dodnes je to úplně stejné. Pusa od pěny, smích, pocit, že se vidíme, že jen tak jsme, že si můžeme dovolit nějaký nekorektní vtip, pro nás pořád hrozně moc znamená. Vzpomíná se na staré koncerty a festivaly, tisíce příběhů, pamatuješ? Ale díváme se i dopředu, plánujeme další návštěvy. Jsme obyčejní fanoušci z masa a kostí a chodíme hlavně na akce, kde je nám dobře. HYPNOS a NEUROTIC MACHINERY jsou vždy zárukou kvality. A to nejen hudební. Já to mám kupříkladu třeba tak, že může být kapela sebelepší, ale když mi není sympatická lidsky, tak prostě nejdu. Amen!
Rozebírají se i knihy, naše tajná láska. A když odejde někdo na záchod, tak nekoukám do mobilu, ale tak nějak obyčejně se rozhlédnu po hospodě a je mi hrozně dobře na duši. Chci si ty chvilky zakonzervovat, nechat je v trezoru v hlavě, abych je mohl vytáhnout, až budu poslouchat kecy svých kolegů v práci nebo nedej bože sledovat zprávy. Svět se mění, jasně, vnímám to, už dávno není takový jaký býval, ale my zůstáváme stejní. Věrní, poctiví a stále ty hovádka boží, jako kdysi. Jen těch vrásek a šedin přibylo. Ale to přeci nevadí. Bojujeme dál. Přejdeme do klubu a objednáme další pivo. Miluju to, zářím, objímám se. Zdravím staré známé, poznávám nové a znovu si uvědomuji, jak dovede být realita skvělá. Nechci, aby to skončilo a to ještě nezačala hrát ani jedna kapela. Vydržím chvilku, ladí se, ano, už, ne, tak ještě ne, dobře, dojdu si ještě pro jedno. Tak teď už jo, hurá. Stojím pod pódiem a těším se. Tohle mě asi nepřestane bavit nikdy.
NOTHING LEFT TO SAY - metalcore zcela mimo mojí kompetenci. Tomuto stylu jsem nikdy nepřišel na chuť a navíc se v něm vůbec nevyznám. Pravdou ale je, že kluci umí hrát.
SLOOW - death metal starý jako nesvaté ostatky a artefakty. Kapelu jsem si pro sebe objevil sice teprve nedávno, ale o to jsou naše společná setkání intenzivnější. Bylo to surové, opravdové, uvěřitelné, zahrané od srdce. Líbil se mi staroškolský, tradiční a klasický přístup. Koncert měl pověstný drive, sílu i tlak. Za sebe, jako za prašivého death metalového psa, který hlídá vstup do podsvětí již několik desetiletí, mohu napsat jen jediné - byl to masakr v plesnivé márnici. Divoké, nespoutané, nasáklé zkaženou krví. Old school jako řemen!
Death metal as old as unholy relics and artifacts. I only discovered the band recently, but that makes our encounters all the more intense. It was raw, genuine, believable, played from the heart. I liked the old-school, traditional, and classic approach. The concert had the legendary drive, power, and pressure. For myself, as a mangy death metal dog who has been guarding the entrance to the underworld for several decades, I can only write one thing - it was a massacre in a moldy morgue. Wild, unrestrained, soaked in rotten blood. Old school as hell!
NEUROTIC MACHINERY - krása podivností a jinakosti. Mám s muzikou téhle smečky takový zvláštní vztah. Některé skladby mě baví hodně, jiné méně, jsou ale i takové, které moc nemusím. Celkově ale pánové opět odvedli skvělou práci. Naživo, jakoby se smazaly veškeré mé připomínky a nastoupila živelnost, energie, tlak, profesionalita. Bylo mi letos již podruhé velkou ctí a celý set jsem si opravdu užil. A to jak dole pod pódiem, tak i zpovzdálí. Sypalo to pěkně!
HYPNOS - démoni se vrátili. Vylezli z toho nejtemnějšího podsvětí, aby nám zvěstovali o zlu, lidské slabosti, o strachu, o slepé víře. Tahle smečka je vždy naživo jako dobře seřízený stroj na zabíjení. Je na ni spolehnutí, stejně jako na to, že jednou všichni zemřeme. V Plzni pánové opět dostáli svému jménu, hráli odhodlaně, s krvavou jiskrou v oku. Byl jsem tak spokojený hned ve dvou rovinách. Jako obyčejný, stále nadšený fanoušek, tak i jako jedinec, který se snaží o hudbě pokorně psát. Celý set jsem si neskutečně užil, skladby, které znám nazpaměť, se mi zadřely až do morku kostí. HYPNOS zabíjeli hudbou, to je bez debat. A udělali to opět s elegancí a tajemnou černou aurou zkušených mistrů.
The demons have returned. They have emerged from the darkest underworld to tell us about evil, human weakness, fear, and blind faith. This pack is always alive, like a well-oiled killing machine. You can rely on them, just as you can rely on the fact that we will all die one day. In Pilsen, the gentlemen once again lived up to their name, playing with determination and a bloody spark in their eyes. I was satisfied on two levels. As an ordinary, still enthusiastic fan, and as an individual who humbly tries to write about music. I enjoyed the whole set immensely, the songs I know by heart got under my skin. HYPNOS killed with their music, no question about it. And they did it again with the elegance and mysterious black aura of experienced masters.
Návštěvnost byla velmi slušná, klub byl opravdu slušně zaplněn. Pivo dobře ošetřeno a ke zvuku jsem neměl žádných připomínek. Po formální stránce se jednalo o vskutku povedený večer.
Konec, šlus. Spousta lidí zmizí na spoje, sem tam se potácí někdo jako já. Pořád se mi nechce rozloučit. Ještě chvilku se korzuje. Muzika ve mě pomalinku doznívá. Dnes se mění čas, nemýlím-li se. Stále si pletu, jestli budeme spát déle nebo kratší dobu. Je to vlastně jedno. Vracím se z mise. Spokojený, příjemně navátý, utahaný. Zítra si to asi trošku vyžeru. Ale co, to k tomu patří, jako k mrtvému zimník. Bylo hrozně příjemné být zase po nějaké době daleko od běžných starostí, vypnout, dělat obyčejné věci, užít si kapely, kecat jen tak, aniž by někde poblíž stál nějaký mudrlant, nihilista nebo debil. Jojo, vy volové, být obyčejný fanoušek, je super. Uléhám do postele a napadá mě hrozná spousta moudrých myšlenek. Zapisuji si je na kus papíru a ráno pak zjišťuji, že to jsou hlouposti. Nebo ne? Nevím, raději papír roztrhám a napíšu všechno znova. A zítra vstanu, půjdu do práce, bude ještě tma, přesto budu kráčet světlem! Děkuji vám za pozornost a opatrujte se. Uvidíme se někdy někde. Můžeme třeba jen tak tváří v tvář pokecat.
Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
about HYPNOS on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - HYPNOS - Deathbirth (2023):
Report, photos - HYPNOS, FLESHLESS, PIKODEATH - Death Metal Forever Tour 2022 - Teplice, club HVJEZDA - 19. 2. 2022:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:







