DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 23. května 2025

Recenze/review - INOCULATION - Actuality (2025)


INOCULATION - Actuality
CD 2025, Maggot Stomp

for english please scroll down

Mozek vařící se v lebce jako kus zcela zbytečného masa. Počátek šílenství. Začínalo to vždy nenápadně, pomalu. Bolesti hlavy, nespavost, světloplachost. Strach z některých druhů zvířat. Končilo to vždycky vraždou. Surovou, hnusnou a ošklivou vraždou. Neznámý virus odkudsi z vesmíru napadl náš druh, který byl stejně už dlouhé roky odsouzený k zániku. Stačí si zapnout večerní zprávy nebo sledovat tupý dav pochodující v rytmu sociálních sítí. Vetřelci z vesmíru, smrt i starodávné okultní vědy jsou tématem textů i u death metalových maniaků INOCULATION z Clevelandu, z Ohia.

Pozorný čtenář si jistě vzpomene, že jsem se věnoval i jejich předchozí nahrávce z roku 2021 (Celestial Putridity), kterou dodnes považuji za velmi vydařenou a rád se k ní často vracím. Pro kombinaci klasického, surového death metalu s novějšími, progresivnějšími a technickými pravdy, podávané tímto způsobem, jsem měl vždycky slabost. Novinka je volným pokračováním věcí minulých a také důkazem existence krvelačných vetřelců z vesmíru mezi námi. Poslouchejte hodně nahlas. 


Skladby jsou velmi dobře napsané, mají v sobě takovou tu pradávnou sílu, touhu ničit. Jsou špinavé, neurvalé, řežou tou správnou stranou nože. Líbí se mi dobře čitelný a masivní zvuk, s chutí se podívám na obal, který ve mě samozřejmě evokuje spoustu vzpomínek na staré sci-fi filmy a také mě volně inspiroval k úvodu dnešní recenze. Vždycky jsem byl toho názoru, že dobrá extrémní hudba musí bolet, musí se vám dostat pod kůži, do podvědomí a musíte mít chuť ji poslouchat stále dokola. "Actuality" je albem, které splňuje po všech stránkách mé požadavky. Sledoval jsem noční nebe, jestli náhodou nespatřím vesmírné lodě plné vetřelců, kteří konečně přiletěli, aby udělali na Zemi pořádek. Představoval jsem si krvelačné bestie s chapadly, které dokáží ovládat myšlenky. Nová nahrávka ve mě probudila spoustu až hororových představ. Užíval jsem si její temnou a chladnou atmosféru, ostré riffy, jedovatý vokál. V některých momentech jsou Američané inspirováni MORBID ANGEL, v jiných zase NOCTURNUS. Přidávány jsou potom vlastní nápady a invence i velká porce brutality. INOCULATION jsou i letos ve skvělé formě a roztrhají vás pomocí své hudby na kusy. Rozemelou vás na prach, který potom vypustí do nekonečné temnoty. Mozek vařící se v lebce jako kus zcela zbytečného masa. Počátek šílenství. Začínalo to vždy nenápadně, pomalu. Bolesti hlavy, nespavost, světloplachost. Strach z některých druhů zvířat. Končilo to vždycky vraždou. Surovou, hnusnou a ošklivou vraždou. Neznámý virus odkudsi z vesmíru napadl náš druh, který byl stejně už dlouhé roky odsouzený k zániku. Nové album rozhodně doporučuji! Surový, nekompromisní death metal, který k nám přišel z nekonečné temnoty vesmíru! Krutí vetřelci znovu útočí a zůstává po nich krvavá stopa! 


Asphyx says:

Brains boiling in the skull like a piece of completely useless meat. The beginning of madness. It always started subtly, slowly. Headaches, insomnia, light-headedness. Fear of certain animals. It always ended in murder. A brutal, nasty, ugly murder. An unknown virus from outer space attacked our species, which had been doomed for years anyway. All you have to do is turn on the evening news or watch the dumb crowd marching to the beat of social media. Aliens from outer space, death and ancient occult sciences are also the subject of the lyrics of death metal maniacs INOCULATION from Cleveland, Ohio.

The attentive reader will recall that I also covered their previous release from 2021 (Celestial Putridity), which I still consider to be very successful and like to return to often. I've always had a soft spot for the combination of classic, raw death metal with newer, more progressive and technical truths delivered in this way. The new stuff is a loose continuation of things past and also proof of the existence of bloodthirsty aliens from outer space among us. Listen very loudly. 


The songs are very well written, they have that ancient power, the desire to destroy. They're dirty, unrelenting, they cut with the right side of the knife. I like the easy to read and massive sound, I'm keen to check out the cover art, which of course evokes a lot of memories of old sci-fi movies and also loosely inspired the opening of today's review. I've always been of the opinion that good extreme music has to hurt, it has to get under your skin, into your subconscious and you have to want to listen to it over and over again. "Actuality" is an album that meets all my requirements in every aspect. I watched the night sky to see if I could see spaceships full of aliens that had finally arrived to make order on Earth. I imagined bloodthirsty beasts with tentacles that could control thoughts. The new record has awakened a lot of almost horrific imagery in me. I enjoyed its dark and cold atmosphere, the sharp riffs, the venomous vocals. In some moments the Americans are inspired by MORBID ANGEL, in others by NOCTURNUS. Then they add their own ideas and inventiveness and a big portion of brutality. INOCULATION are in great form again this year and will tear you apart with their music. They grind you into dust, which they then release into the endless darkness. Brains boiling in your skull like a piece of completely useless meat. The beginning of madness. It always started subtly, slowly. Headaches, insomnia, light-headedness. Fear of certain animals. It always ended in murder. A brutal, nasty, ugly murder. An unknown virus from outer space attacked our species, which had been doomed for years anyway. I definitely recommend the new album! Raw, uncompromising death metal that came to us from the infinite darkness of the universe! Cruel aliens attack again and leave a trail of blood!


Recenze/review - INOCULATION - Celestial Putridity (2021):


traclist:
01. Void Corpse Collection 
02. Plasmic Mutations 
03. Divergent Timeline 
04. Structure Of Secrecy 
05. A Subtle Body 
06. Orbital Decay 
07. Anthropomorphic Vestige 
08. Unobservable Phenomenon 
09. Cerebral Transmissions 
10. Stardevil Predator

band:
Anthony Allen - Guitars, Vocals
Nick Nedley - Bass, Vocals
Charlie Winters - Drums



Recenze/review - TAÄR - Catharsis Till Dawn (2025)


TAÄR - Catharsis Till Dawn
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Povstali další válečníci toužící po pomstě. Tisíce let se klaníme padlým modlám, posloucháme jedovaté lži falešných kněží. Modlíme se a rozhřešení nikdy nepřijde. Přetvářka i klam lze zničit jediným způsobem. Pravdou. Krutou a někdy ošklivou pravdou. Jsem vždy rád, když potkám na svých toulkách podzemím kapelu, která je věrná klasickému, tradičnímu pojetí black metalu z devadesátých let minulého století. A která se rouhá uvěřitelným způsobem.

TAÄR jsou švýcarsko-řeckou skupinou, která je tvořena zkušenými členy podsvětí. Pokud vám říkají něco jména jako BURIAL HORDES, ANTICREATION, KATAFALK, BLESSED BY PERVERSION (a spousta dalších extrémních uskupení, ve kterých tito muzikanti působí), potom jste zde správně. Pánové moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Temný a chladný black metal, který smrdí sírou.


U tohoto stylu je více než kde jinde velmi důležité, aby byl zahraný přesvědčivě, autenticky, opravdově. Musíte věřit každému ostrému riffu, každé morbidní melodii. Vokál musí být nakažený chorobami a bicí vám musí vystřelit mozek z hlavy. TAÄR tohle všechno umí na výbornou a ještě přidávají spoustu podmanivě záhadných a krutých nálad k tomu. Připadám si jako bych byl lovenou zvěří v nějakém hlubokém lese. Démoni stojí ve stínu a touží po krvi. Utíkám a když se dostanu konečně na místo, tak se stanu další z krvavých obětí. Oltář na starém pohřebišti je připraven, pohanský rituál může začít. Ohně hoří jasným černým plamenem, stejně jako album "Catharsis Till Dawn". Novinku lze doporučit všem starým prašivým psům jako jsem já, ale i všem, kteří rádi a často navštěvují prokletá místa. Pokud máte rádi kapely jako WATAIN, IMMORTAL, DISSECTION, MAYHEM, VALKYRJA, MARDUK, samozřejmě s velkou porcí vlastních nápadů a invence, potom jste zde správně. Exhumujeme spolu s kapelou ty nejhnusnější hroby padlých kněží, navštívíme márnici plnou prokletých, abychom se nakonec rozplynuli v ledovém větru ze severu. Smrt i Satan jsou při poslechu velmi blízko a peklo opravdu existuje. Nezbývá než přidat hlasitost na samou hranu bolesti a nechat se unášet mrazivými melodiemi. Mraky jsou zase jednou blízko země a déšť má barvu krve. Povstali další válečníci toužící po pomstě. Tisíce let se klaníme padlým modlám, posloucháme jedovaté lži falešných kněží. Modlíme se a rozhřešení nikdy nepřijde. Temná a chladná black metalová bouře plná děsivého kacířství! Pravé a syrové inferno! 

Asphyx says:

More warriors rose up, seeking revenge. For thousands of years we have worshipped fallen idols, listened to the poisonous lies of false priests. We pray and absolution never comes. There's only one way to destroy both pretence and deception. The truth. The cruel and sometimes ugly truth. I'm always happy when I meet a band on my underground wanderings that is true to the classic, traditional concept of black metal from the 1990s. And that blasphemes in a believable way.

TAÄR are a Swiss-Greek band made up of experienced members of the underground. If names like BURIAL HORDES, ANTICREATION, KATAFALK, BLESSED BY PERVERSION (and the many other extreme acts these musicians are involved in) mean anything to you, then you've come to the right place. The gentlemen know very well what and how they want to play. Dark and cold black metal that smells of sulfur.



With this style, more than anywhere else, it is very important that it is played convincingly, authentically, genuinely. You have to believe every sharp riff, every morbid melody. The vocals have to be infected with disease and the drums have to blow your brains out. TAÄR do all of this to perfection and add a lot of captivatingly mysterious and cruel moods to it. I feel like I'm a hunted game in some deep forest. Demons standing in the shadows, baying for blood. I run, and when I finally reach the spot, I become another of the bloody victims. The altar in the old burial ground is ready, the pagan ritual can begin. The fires burn with a bright black flame, just like the album "Catharsis Till Dawn". The new album can be recommended to all old mangy dogs like me, but also to all those who like to visit cursed places often. If you like bands like WATAIN, IMMORTAL, DISSECTION, MAYHEM, VALKYRJA, MARDUK, of course with a big portion of your own ideas and inventiveness, then you are here right. Together with the band we will exhume the ugliest graves of fallen priests, visit a morgue full of the damned, to finally melt away in the icy wind from the north. Death and Satan are very close as we listen, and hell really does exist. We have no choice but to turn up the volume to the very edge of pain and let the chilling melodies take us away. The clouds are once again close to the earth and the rain is the colour of blood. More warriors have risen, seeking revenge. For thousands of years we have bowed to fallen idols, listening to the poisonous lies of false priests. We pray and absolution never comes. A dark and cold black metal storm full of terrifying heresy! A true and raw inferno!


TRACKLIST
1. Celestial Carnage
2. Feathered Echoes Of Wrath
3. The Storm Of War
4. Perpetual Descent
5. At Depths Of Damnation
6. Undead's Turn
7. Where Death Stalks Its Prey
8. The Impaler's Triumph
9. Catharsis Till Dawn

LINE-UP
Noctus - Vocals, Bass
Necro - Guitars, Bass
Tlhoc - Guitars
V.N. - Drums


KNIŽNÍ TIPY - Pán loutek - Sam Holland (2025)


Pán loutek - Sam Holland
2025, Kalibr

Když mi bylo něco kolem sedmnácti, tak jsem chodil každý večer venčit psa. Běhával jsem tmou po lesoparku a občas jsem se musel zastavit. Pes štěkal do tmy, rozzuřený a vzteklý. Snažil jsem se ho uklidnit a říkal jsem si, že asi ucítil nějakého králíka nebo sysla, kterých tam bylo spousta. Jenže jsem začal slýchávat tiché pískání. Nejdříve jsem si říkal, že je to jen přelud, že mi ze všeho toho adrenalinu trošku hrabe. Z mého omylu mě vyvrátili kamarádi, který ten tichý hvízdot také zaslechli. Několik mladých dívek, které tudy chodívaly z práce, to slyšelo také. Potom jednu někdo napadl a pokusil se ji znásilnit. Pozoroval nás ze tmy. Lidé se začali bát a chlapi začali holky raději doprovázet. Pro jistotu. Pískot slyšeli všichni. A trvalo to snad přes rok, než toho hazjla chytili. Takový malý chcípák, inženýr, co žil sám. Hrabalo mu. Nedovedete si představit, kolik strachu všichni zažili.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem začal číst Pána loutek. Určitě víte, že Sam Hollandová je spisovatelkou, která se do povědomí dostala Kříďákem, potom Číslem 20. Doporučuji si nejdříve sehnat oba předchozí výtisky. V některých momentech na ně autorka odkazuje i v nové knize. V dnešní době je tak snadné někoho sledovat. Když nastoupí k nám do práce nová holka, tak během pěti minut už všichni sjíždějí její instagram a nebo facebook, mají její fotky z pláže, hodnotí její tělo. Je v tom něco děsivého, lidé si soukromí moc nechrání. Dávají veřejně fotky svých děti, celý svůj život. Když je potom chce někdo zničit, tak to má hodně jednoduché. Sledovat někoho ze stínu, ten pocit, že lovíte, musí v tom být něco zvráceného. Nedokážu si to představit a ani nechci. Novinka je opět velmi krvavá, brutální, nechutná, rozhodně to není nic pro slabé povahy. Ale my, čtenáři hororů a thrillerů jsme už dávno otrlí. Tentokrát to ale byla síla i pro mě, protože se jedná o příběh, který se klidně mohl stát. Lidem do hlavy nevidíte.

Občas bývám překvapený z toho hnusu, co je kolem nás. Když slyším otce mluvit o vlastních dcerách, když slyším názory některých svých kolegů na ženy, na děti. Když vidím zprávy, když čtu o tom, jaká zvěrstva jsou někteří z nás schopni provádět. Vyšetřovatelé se ještě nevzpamatovali z předchozích hrůz a už je tu další sériový vrah. Je to bastard, hajzl, kterého je potřeba najít. Pravdou je, že jsem si na autorčin styl musel trošku zvykat, ale jak píšu výše, opravdu to chce číst od začátku. Naladit se na stejnou vlnu. Zrovna poslouchám nové album holandských ANTROPOMORPHIA, které je velmi temné, chladné, záhadné a divoké. Mám z něj úplně stejné pocity jako z téhle knížky. Je to opravdu pochmurné čtení. Neklidné, syrové. Jako ranní mlha nad hřbitovem. Nebo temná ulice, ve které máte pocit, že vás někdo sleduje. Už jste to někdy zažili? Zkoušeli jste jít tichým nočním lesem? Zkuste si to, ale nedělejte to po přečtení téhle knížky. Mohli byste zešedivět strachem. Myslím to vážně, je to hodně přesvědčivě napsané. To mi věřte. 

Dostat se někomu do hlavy není zase tolik těžké. Stačí se rozhlédnout a najednou kolem sebe uvidíte lidi, co věří dezinformacím, co jsou v nějaké sektě, co jsou ovládáni svými partnery takovým způsobem, že už dávno nežijí svůj vlastní život. Děsivé, co? A teď si vezměte, že začne své moci predátor zneužívat. Běhá mi mráz po zádech, když někoho takového potkám, když vidím jejich prázdný pohled a vymytou hlavu. Je to častější, než si myslíte. Hodně jsem nad tím přemýšlel, doslova hmatatelně jsem byl součástí příběhu. Sledoval jsem jednotlivé kroky vraha i vyšetřovatelů, bylo mi líto obětí. Bál jsem se, přiznávám, autorka se mi dostala do hlavy a knížku jsem nakonec přečetl během několika sezení. Chytla mě takříkajíc za pačesy a nepustila od začátku do konce. A byl jsem tomu moc rád. Pán loutek byl pro mě vyloženě nutností a musel jsem jej přečíst co nejdříve.

Vlastně ani nevím, jak se dá podobným zvráceným lidem bránit. V dnešní době sociálních sítí, mobilních telefonů. Je to vskutku děsivá představa a autorka se jí zhostila velmi dobře. Bavilo mě to, což je pro mě nejdůležitější. Už u minulých knih jsem četl poměrně dost kritiky i chvály. Jakoby byli čtenáři rozpolceni, rozděleni na dva tábory. Za sebe mohu napsat, že mě kniha opravdu bavila. Je to zase trošku něco jiného, i když velmi krvavého a brutálního. Jenže, ve veškeré té temnotě je i něco přitažlivého, co mě nutilo pokračovat. Snad jsem vám udělal svým tipem radost a budete na tom jako já. Nechte si chutnat a opatrujte se. A když uslyšíte pískání ze tmy nebo zahlédnete lesknoucí se oči, tak si dávejte velký pozor. Děkuji za vaši přízeň a budu se těšit zase za týden. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nový hrůzný krimithriller od autorky bestsellerů Kopírák a Číslo 20. Sleduje vás na každém kroku. Ovládá vás. A donutí vás zaplatit nejvyšší cenu… Všichni to už někdy zažili. Plíživý pocit, že na vás někdo zezadu upírá pohled. Slabou ozvěnu kroků někoho, kdo vás pronásleduje. Tohle ale není jen nepříjemná představa. Tady jste se ocitli na mušce šílence, který si pečlivě vybírá své oběti. A který už vás nepustí. Myslíte si, že máte svůj život ve svých rukou? Přemýšlejte znovu. Protože on už si pro vás jde a nenechá toho, dokud nevydechnete naposledy...


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 22. května 2025

Recenze/review - HELLSPAWN - Euphorias - Stories of My Multitude (2025)


HELLSPAWN - Euphorias - Stories of My Multitude
CD 2025, Old Temple

for english please scroll down

Všiml jsem si toho již dávno. Některé kosti jsou vyskládány v podivných obrazcích. Není to náhoda, že je na zdi namalovaný pentagram. Netuším sice, komu patřila zkažená krev z kaluže na zemi, ale domnívám se, že to byl jeden z padlých kněžích, kteří se rouhali. Zavřeni ve staré kobce, hnili tu zaživa. Společnost jim dělala jenom bolest, krysy a hnis odkapávající ze stropu. Smrt přicházela pomalu a klid neměli ani po smrti. Jejich zohavené tváře má slova jenom potvrzují. Odkryl jsem tuhle hrobku, abych si poslechl novou nahrávku polských tmářů HELLSPAWN.

Kapely, která již od roku 2003 bojuje proti slepé víře. Letos pánové přicházejí se svým čtvrtým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané surovým death metalem, špínou, antikřesťanstvím i blasfemií. Kříže byly znovu obráceny směrem dolů a hoří jasným černým plamenem.


Vše je ohlodáno až do morku kostí. Death metal v podobě těchto maniaků je syrový, nekompromisní a obsahuje v sobě velké množství absolutní tmy a nahrubo nasekaného zla. Zároveň si zachovává chladnost a touhu ničit hudbou. Kapela samozřejmě vzešla z toho nejhlubšího podsvětí. Užít si tak můžete ostrý a krutý zvuk, chorobný vokál, mocné a divoké riffy i bicí, které doslova zabíjejí. Poláci dokáží být tajemní, záhadní, vytáhli z podzemí ty nejchladnější melodie, aby nás zahalili do krvavé mlhy. Nevím, jestli jste někdy navštívili prokletý kostel nebo místo, na kterém se odehrávaly tajné pradávné rituály pro vyvolávání temných sil, ale ani nemusíte. Zážitek, který nám HELLSPAWN zprostředkují svojí hudbou, je stejný. Osobně se mi nejvíc líbí, že je jejich morbidní práce opravdová, reálná, podmanivá a naprosto uvěřitelná i autentická. Jedná se o záležitost, která je volně inspirována kapelami jako MORBID ANGEL, DEICIDE, VITAL REMAINS, VADER, AZARATH. "Euphorias - Stories of My Multitude" je nahrávkou, která se povedla po všech stránkách. Budete u ní hnít zaživa, rozpadat se pomalu v prach, stanete se svým vlastním stínem. Tohle je muzika, která se hraje na starých pohřebištích při exhumaci prokletých hrobů. Osobně se potom k nahrávce rád a často vracím, protože při každém dalším poslechu objevím něco nového, neotřelého, zajímavého. Úplně cítím, jak mě hadi z obalu nejdříve hypnotizují, aby mě nakonec uštkli a zabili prudkým jedem. Jako tohle album. Krvavě démonický, surově chladný death metal, u kterého se vám objeví stigmata a shoříte na popel! Zažijete blasfemii a krutou smrt! 


Asphyx says:

I noticed it a long time ago. Some of the bones are arranged in strange patterns. It's no coincidence that there's a pentagram painted on the wall. I have no idea who the tainted blood from the pool on the ground belonged to, but I suspect it was one of the fallen priests who blasphemed. Locked in an old dungeon, they rotted alive. The only company they had was pain, rats and pus dripping from the ceiling. Death came slowly, and there was no peace even after death. Their mutilated faces only confirm my words. I uncovered this tomb to listen to a new record by Polish darkies HELLSPAWN.

A band that has been fighting blind faith since 2003. This year the gentlemen come with their fourth full-length album, which is packed to the brim with raw death metal, filth, anti-Christianity and blasphemy. The crosses have once again been turned upside down and burn with a bright black flame.


Everything is gnawed to the core. Death metal in the form of these maniacs is raw, uncompromising and contains a great deal of absolute darkness and coarsely chopped evil. At the same time, it retains a coldness and a desire to destroy with music. The band, of course, emerged from the deepest underworld. So you can enjoy a sharp and cruel sound, sick vocals, powerful and ferocious riffs and drums that literally kill. The Poles can be mysterious, enigmatic, pulling the coldest melodies out of the underground to envelop us in a bloody fog. I don't know if you've ever visited a cursed church or a place where secret ancient rituals were performed to summon dark forces, but you don't have to. The experience that HELLSPAWN convey to us through their music is the same. Personally, what I like most about their morbid work is that it is real, real, captivating and completely believable as well as authentic. This is an affair that is loosely inspired by bands like MORBID ANGEL, DEICIDE, VITAL REMAINS, VADER, AZARATH. "Euphorias - Stories of My Multitude" is a record that succeeds in every aspect. It will make you rot alive, crumble slowly into dust, become your own shadow. This is the kind of music that is played in old burial grounds during the exhumation of cursed graves. Personally, I like to come back to the record often afterwards, because every time I listen to it I discover something new, fresh, interesting. I can totally feel the snakes from the cover hypnotizing me at first, only to finally bite and kill me with violent venom. Like this album. Bloody demonic, brutally cold death metal that will make your stigmata appear and burn you to ashes! You'll experience blasphemy and cruel death!



Recenze/review - HELLSPAWN – There Has Never Been a Son of Me (2016):


Tracklist:
01. Euphorias 
02. Helel Ben Shahar 
03. What Comes From Man 
04. What Shall Not Stand In The Books Of Nazareth 
05. Elysium 06. Gospels 
07. Pandemonium 
08. Trinitarian 
09. Infernal Descension

band:
Mariusz Konieczny – basa, zpěv
Robert Kolman – bicí
Daniel Drosiňski – kytara
Marci Garyga - kytara

Recenze/review - OSSUARY - Abhorrent Worship (2025)


OSSUARY - Abhorrent Worship
CD 2025, Darkness Shall Rise Productions / Me Saco Un Ojo Records

for english please scroll down

Sestupuji dolů, do staré jeskyně, o které se mezi starými vypráví, že v ní mizí lidé. Nasávám zatuchlý vzduch, potkávám dávno mrtvá těla. Zohavená s utrhanými údy. Lebky se smějí tiše do tmy a na kamenech jsou zbytky zaschlé krve. Projdu okolo psa, uvázaného na řetězu. Fascinuje mě jeho zuřivost. U nohou se mi plazí červi v naději, že brzy dostanou další kus masa. Řekli mi, abych přišel. Moji vlastní démoni. Probudili mě uprostřed noci a zavedli mě sem, do země nekonečných stínů. 

Právě poslouchám v pořadí první dlouhohrající album kapely a opravdu si připadám jako na nějakém starodávném, zvráceném a krvavém obřadu. Kolem oltáře stojí skupina postav se zahalenými tvářemi. Z reproduktorů hraje "Abhorrent Worship" a Smrt se Satanem stojí ve stínu. Usmívají se. Není divu, hraje se tady hlavně pro ně, i pro všechny prokleté. 


Psal jsem již o minulém EP "Forsaken Offerings" (recenze je odkazována dole pod článkem) a mohu tak s klidem potvrdit, že pánové a dáma volně pokračují ve svém morbidní, syrové práci. Jejich death metal je klasický, tradiční, s notnou dávkou zkažené krve a absolutní krve uvnitř skladeb. Pokud máte rádi kapely typu INCANTATION, BOLT THROWER, PURTENANCE, DEMILICH, PHLEBOTOMIZED, CONVULSE, prašivinu a tmu, potom se vám určitě bude líbit i tohle album. Jako bych seděl u čerstvě exhumovaného hrobu a proséval mezi prsty prach. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, reálně. Rakve jsou opředeny silnými pavučinami a tuhne mi krev v žilách. Povedlo se totiž úplně všechno. Zvuk, obal, celková produkce, ale hlavně kruté a plesnivé nápady, kterých je na nahrávce opravdu velké množství. A všechny mají jasný účel. Pohřbít vás zaživa, zahájit procesy hnití uvnitř vašeho prokletého těla, rozemlít vás na prach. Troufám si, jako starý metalový pes, tvrdit, že se kapele povedlo nahrát vynikající stylové album. Je po okraj narvané špínou, zajímavými, neotřelými motivy. Navíc má přesně takovou tu tajemnou a záhadnou atmosféru, kterou lze potkat ve starých katakombách. A nebo v jeskyni, ve které se odehrávaly krvavé oběti. "Abhorrent Worship" je nahrávkou, kterou klidně můžete zaplatit převozníkovi přes řeku Styx. OSSUARY jsou ve vynikající formě a připomínají surové vyslance temnoty. Řekli mi, abych přišel. Moji vlastní démoni. Probudili mě uprostřed noci a zavedli mě sem, do země nekonečných stínů. Prokletý, starodávnými chorobami nasáklý, temný a chladný death metalový rituál! Smrt ve své kruté, mokvající a děsivé podobě!

Asphyx says:

I descend down into an old cave, where it is said among the ancients that people disappear. I suck in the stale air, meet bodies long dead. Charred with limbs torn off. The skulls laugh softly into the darkness, and there are remnants of dried blood on the stones. I pass a dog tied to a chain. I'm fascinated by its ferocity. Worms crawl at my feet, hoping they'll get another piece of meat soon. They told me to come. My own demons. They woke me in the middle of the night and led me here, to the land of endless shadows. 

I'm listening to the band's first full-length album right now, and I really feel like I'm at some ancient, twisted, bloody ceremony. A group of figures with veiled faces stand around the altar. "Abhorrent Worship" plays over the speakers and Death and Satan stand in the shadows. They smile. No wonder, it's mostly for them, and for all the damned. 


I've already written about the previous EP "Forsaken Offerings" (review linked below the article) and so I can safely confirm that the lords and ladies freely continue their morbid, raw work. Their death metal is classic, traditional, with a good dose of vicious blood and absolute gore within the songs. If you like bands like INCANTATION, BOLT THROWER, PURTENANCE, DEMILICH, PHLEBOTOMIZED, CONVULSE, grime and darkness, then you will definitely like this album. It's like sitting by a freshly exhumed grave, sifting the dust between my fingers. The songs are written in a very believable, real way. The coffins are shrouded in thick cobwebs and my blood runs cold. Because everything has been done. The sound, the cover, the overall production, but most of all the cruel and moldy ideas, which are really abundant on the record. And they all have a clear purpose. To bury you alive, to start the rotting process inside your cursed body, to grind you to dust. I dare say, as an old metal dog, that the band managed to record an excellent album in style. It's packed to the brim with filth, interesting, novel themes. Moreover, it has exactly the kind of mysterious and enigmatic atmosphere that one can find in old catacombs. Or in a cave where blood sacrifices took place. "Abhorrent Worship" is a record you can pay the ferryman across the River Styx to make. OSSUARY are in superb form and reminiscent of raw emissaries of darkness. They told me to come. My own demons. They woke me in the middle of the night and led me here, to the land of endless shadows. A cursed, ancient disease-soaked, dark and cold death metal ritual! Death in its cruel, swollen and terrifying form!



Recenze/review - OSSUARY - Forsaken Offerings (2023):


TRACKLIST
1. Volitional Entropy
2. Inborn Scourge Unbound
3. Forsaken Offerings (To The Doomed Spirit)
4. Instinctual Prostration
5. The Undrownable Howl Of Evil
6. Barren Lamentation

LINE-UP
Izzi Plunkett - Guitar, Vocals
Matt Jacobs - Bass
Nick Johnson - Drums



středa 21. května 2025

Recenze/review - DISFUNERAL - In Horror, Reborn (2025)


DISFUNERAL - In Horror, Reborn
CD 2025, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Utíkáš temným lesem a větve tě šlehají do tváře. Nohy máš od krve a představuješ si, jak ti zabodává nůž do zad. Cítíš, vnímáš strach i bolest. Nechceš umřít, ne, teď ještě ne. Netušíš, kde by mohl být. Snad někde ve ve stínu, ukrytý s ostrým nožem. Ozve se další výkřik. Dostal další. Je to lovec, predátor, který nezná slitování. Nejdřív to vypadalo jako napínavá zábava. Jenže potom se všechno změnilo v reálný, krutý a děsivý horor. Éterem zní nová nahrávka francouzských death metalistů DISFUNERAL a chlad ti už dávno pronikl do morku kostí.

Přesně takhle si představuji dobře zahraný death metal. Ve starém stylu, s velmi dobrým, chladným a čitelným zvukem, se spoustou zajímavých nápadů. Špinavost a prašivina se zde potkává s tmou a chladem. Je to moje druhé setkání s kapelou a opravdu ve mě evokuje vzpomínky na staré hororové filmy, které jsme kdysi sledovali na kazetách VHS. 


Opět se jedná o velmi kvalitní, uvěřitelný, reálný a skvěle zahraný materiál z těch nejtemnějších katakomb. Jsou zde uložena těla, která byla pitvána těmi nejšílenějšími patology. Nápady jsou volně inspirovány jak legendárními AUTOPSY nebo DEATH, tak i švédskou death metalovou školou (ENTOMBED, GRAVE). Pokud se vám líbí, co v současnosti hrají třeba takoví SLAUGHTERDAY nebo CARNAL SAVAGERY, potom jste zde správně. Doporučuji poslouchat s volume doprava, na samé hraně bolesti, nejlépe v temné a studené místnosti. V těchto momentech vynikne nové album "In Horror, Reborn" nejvíce. Líbí se mi nejen způsob, jakým tihle francouzští tmáři ke své morbidní práci přistupují. Skladby v jejich podání mají navíc drive, pradávnou sílu, touhu ničit hudbou. Když novinku poslouchám, tak si představuji, že vznikla ve staré márnici, po shlédnutí několika hororových filmů. Má v sobě takový ten heavy efekt, který se dle mého nedá naučit. Musíte jej mít v sobě. Musíte hrát od srdce. A DISFUNERAL tohle všechno umí na výbornou. Ostré riffy řežou tou správnou stranou nože, vokál je nasáklý chorobami a bicí vám vystřelí mozek z hlavy. No řekněte, co si může víc starý pes jako já přát? Pánové sice nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale rozhodně se nejedná jen o dobře odvedené řemeslo. Naopak, novinka má v sobě něco zlého, zákeřného, děsivého. Jako dobrý film, jako pohřeb do země. Utíkám temným lesem a větve mě šlehají do tváře. Nohy mám od krve a představuji si, jak mi zabodává nůž do zad. Cítím, vnímám strach i bolest. Nechci umřít, ne, teď ještě ne. Netuším, kde by mohl být. Snad někde ve ve stínu, ukrytý s ostrým nožem. Ozve se další výkřik. Exhumace starých prokletých death metalových hrobů! Márnice vydala další morbidní svědectví!

Asphyx says:

You're running through the dark forest, and the branches are whipping your face. Your legs are covered in blood and you imagine a knife being plunged into your back. You feel, you feel the fear and the pain. You don't want to die, no, not yet. You have no idea where he might be. Perhaps somewhere in the shadows, hidden with a sharp knife. There's another scream. He's got another one. He's a hunter, a predator who knows no mercy. At first, it looked like a thrilling entertainment. But then it all turned into a real, cruel and terrifying horror. The new record by French death metallers DISFUNERAL is playing through the ether and the chill has long since penetrated your bones.

This is exactly how I imagine well played death metal. In the old style, with a very good, cold and clear sound, with a lot of interesting ideas. Dirty and dirty meets dark and cold. This is my second encounter with the band and it really evokes memories of old horror movies we used to watch on VHS tapes.


Once again, this is very high quality, believable, real and well acted material from the darkest catacombs. There are bodies here that have been dissected by the craziest pathologists. The ideas are loosely inspired by the legendary AUTOPSY or DEATH, as well as the Swedish death metal school (ENTOMBED, GRAVE). If you like what the likes of SLAUGHTERDAY or CARNAL SAVAGERY are playing these days, then you've come to the right place. I recommend listening with the volume right, at the very edge of pain, preferably in a dark and cold room. These are the moments where the new album "In Horror, Reborn" stands out the most. I like not only the way these French darkies approach their morbid work. Their songs have extra drive, an ancient power, a desire to destroy with music. When I listen to the new music, I imagine it was made in an old morgue, after watching a few horror movies. It has this heavy effect that I don't think can be taught. You have to have it in you. You have to play from the heart. And DISFUNERAL does all that very well. The sharp riffs cut with the right side of the knife, the vocals are soaked with disease and the drums will blow your brains out. Well, tell me, what more could an old dog like me want? The gents may not bring anything new or groundbreaking, but it's definitely not just a craft well done. On the contrary, the novelty has something evil, insidious, terrifying about it. Like a good movie, like a burial in the ground. I'm running through a dark forest, and branches are whipping my face. My legs are covered in blood and I imagine a knife being plunged into my back. I can feel, sense the fear and the pain. I don't want to die, no, not yet. I have no idea where he might be. Perhaps somewhere in the shadows, hidden with a sharp knife. There's another scream. The exhumation of old cursed death metal graves! The morgue has given another morbid testimony!



Recenze/review - DISFUNERAL - Blood Red Tentacle (2022):


tracklist:
01. Catacomb Dwellers 
02. Tombs Vomiting The Dead 
03. Ripped From Within 
04. Crypt Of Demented 
05. Extremity In Morbidity 
06. Dark Ages Ritual 
07. Blessed By Decay 
08. In Horror, Reborn 
09. Call From The Void

Recenze/review - HATE FOREST - Against All Odds (2025)


HATE FOREST - Against All Odds
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Každý z nás v sobě máme něco děsivého, zvířecího. Záleží jenom na situaci a podmínkách, jestli necháme svoje temné pudy vylézt na povrch. Když ležíte na chladné zemi a jste lovenou zvěří, tak se ukryjete do stínu, abyste sami zaútočili. Ukrajinské HATE FOREST sleduji již poměrně dlouhou dobu, jen jsem o nich nikdy nepsal. Vždycky se mi na nich líbila bestialita a nekompromisní přístup, jen jsem nikdy nesebral odvahu, abych dal vše do vět. To se tentokrát změnilo. Důvod vlastně ani žádný není, jen jsem dostal chuť se  s vámi podělit o své dojmy z nové nahrávky.

Kapela pokračuje ve své morbidní jízdě. Poprvé se živým bubeníkem, který odvedl skvělou práci. Pokud se vám líbí blasfemický přístup, neváhejte ani chvilku, dostanete poctivou porci war metalu jak vystřiženou ze starých učebnic. To vše zahrané z absolutním odhodláním, s touhou zabíjet hudbou i se zvukem, který vám prostřeli náboj hlavou. Určitě si prostudujte i texty, rozhodně stojí za to. A ano, jasně, že jsou ovlivněny současnou hnusnou válkou. 

Pokaždé, když tohle album poslouchám, tak mám pocit, že opravdu stojím v nějakém zlověstném lese. Kolem mě je jenom tma a chlad. Běžím a do tváří mě šlehají větve. Jsem sám, jenom já a hudba, užívám si veškerou bolest, strach i surovost, která je v ní obsažena. Tohle je deska, která je zahraná od srdce, opravdově, velmi uvěřitelně a autenticky. Nic pro slabé povahy, jedná se spíše o smršť, o děsivé tsunami, které k nám přišlo z těch nejtemnějších koutů podsvětí. Jednou se všichni budeme smažit v pekle. Než se tak ale stane, můžeme se nechat obejmout nihilismem, mysticizmem i krutou přírodou. HATE FOREST znovu definují hněv a nenávist. A dělají to s elegancí a takovou tou pradávnou bestialitou. Kolem nás jsou už jenom lži a jed, který jsme si sami vytvořili. Tohle je negace všeho dobrého, už neexistuje žádné světlo. Rozhřešení nikdo z vás nedostane, s tím počítejte. Skladby jsou napsány velmi dobře, mají v sobě drive a velkou sílu. Přikovou vás na zeď, navěky proklejí a nakonec roztrhají na kusy. Kapela opět potvrdila svůj status a smetla nás z povrchu zemského svými blastbeaty, chaosem i šílenstvím. Nezbývá nic jiného, než vám album doporučit. Tohle je tak zničující materiál, že vám po něm zůstane v hlavě hodně hluboká krvavá stopa. Každý z nás v sobě máme něco děsivého, zvířecího. Záleží jenom na situaci a podmínkách, jestli necháme svoje temné pudy vylézt na povrch. Když ležíte na chladné zemi a jste lovenou zvěří, tak se ukryjete do stínu, abyste sami zaútočili. Třetí a poslední kapitola trilogie zahrnující "Sowing With Salt" a "Justice" byla uzavřena. Nihilistická, mrazivě krvavá black metalová ofenziva! Krutost se zde potkává s chladem a absolutním vztekem! 


Asphyx says:

We all have something scary, animal inside of us. It's up to the situation and the conditions to let our darker instincts come out. When you're lying on the cold ground and you're being hunted, you hide in the shadows to attack yourself. I have been following the Ukrainian HATE FOREST for quite a long time, I just never wrote about them. I've always liked the bestiality and uncompromising attitude about them, I've just never mustered the courage to put it all into sentences. That's changed this time. There's no reason really, I just got the urge to share my impressions of the new record.

The band continues its morbid ride. For the first time with a live drummer who did a great job. If you like the blasphemic approach, don't hesitate a moment, you'll get a fair portion of war metal as cut from the old textbooks. All played with absolute determination, with a desire to kill with the music and the sound that will shoot a bullet through your head. Be sure to check out the lyrics as well, definitely worth it. And yes, of course they are influenced by the current ugly war. 

Every time I listen to this album, I feel like I'm really standing in some kind of sinister forest. There's nothing but darkness and coldness around me. I'm running and branches are whipping my cheeks. I'm alone, just me and the music, enjoying all the pain, fear and rawness that it contains. This is a record that is played from the heart, very real, very believable and authentic. Nothing for the faint of heart, this is more of a whirlwind, a terrifying tsunami that has come to us from the darkest corners of the underworld. One day we will all roast in hell. But before that happens, we can let ourselves be embraced by nihilism, mysticism and the cruelty of nature. HATE FOREST redefines anger and hatred. And they do it with elegance and that ancient bestiality. We are surrounded only by lies and poison of our own making. This is the negation of all that is good, there is no light anymore. No one will get absolution, count on it. The songs are written very well, they have drive and great power. They'll nail you to the wall, damn you forever and finally tear you apart. The band has once again confirmed their status and swept us off the face of the earth with their blastbeats, mayhem and madness. There is nothing else to do but to recommend the album to you. This is such devastating material that it will leave a very deep bloody mark on your mind. We all have something terrifying, animal inside of us. It just depends on the situation and the conditions if we let our dark instincts come out. When you're lying on the cold ground and you're being hunted, you hide in the shadows to attack yourself. The third and final chapter of the trilogy including "Sowing With Salt" and "Justice" has concluded. A nihilistic, freezing, bloody black metal offensive! Cruelty meets coldness and absolute rage! 


tracklist:
01. Werewolves
02. One Way Ticket
03. Devil Is On Our Side
04. Ukrainian Thermopylae
05. Mariupol
06. Coprophagus Empire
07. The Reaping Hand
08. Courage

band:
Roman Saenko - Vocals, Guitars, Bass

úterý 20. května 2025

Recenze/review - CONTINUUM OF XUL - Voratore (2025)


CONTINUUM OF XUL - Voratore
CD 2025, Unholy Domain Records

for english please scroll down

Vstupuješ do jeskyně o které se říká, že v ní spí stará děsivá příšera. Často si míval šílené sny o tom, že jsi roztrhán na kusy. Zničený, pohřbený zaživa, ses vyhrabal z vlastního hrobu, abys znovu navštívil nekonečné chodby podsvětí. Sestupuješ dolů a po stěnách stéká hnis. Na zemi se povalují plesnivé kosti. Mrazí tě v zádech a moc dobře víš, že někde v těchto místech, hluboko v podzemí, se muselo nahrávat i debutové dlouhohrající album italských tmářů CONTINUUM OF XUL.

Bestie se znovu probudila, aby vás zničila divokým, neurvalým a surovým death metalem, který smrdí sírou a tradičním black metalem. O kvalitu je postaráno, zárukou je mimo jiné i to, že v kapele hrají členové AD NAUSEAM, ANTROPOFAGUS a DEFACEMENT. 


Povedl se zvuk, s chutí se dívám i na obal. Hlavní je, ostatně jako vždycky, muzika samotná a ta je stejného druhu jako hrají kapely typu ANGELCORPSE, BLASTMASTER, MORBID ANGEL, IMPIETY nebo CHAOS INCEPTION. Dostanete hromadu vybělených kostí, puklých lebek i pavučinami opředených rakví. Pánové moc dobře vědí, co chtějí hrát. Jsou naplno oddání základním myšlenkám reálné smrti. Nihilismus se zde potkává s blasfemií. Tohle je reálný krutý black death metal, který se hrával vždycky v těch nejtemnějších katakombách. Nahrubo nasekané zlo, hnusné představy i noční můry, které se staly ještě horší realitou. Je to jízda, zběsilá a šílená, od začátku do konce a směřuje do samotného pekla. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně a s jediným účelem. Zabít vás tím nejhnusnějším způsobem. Tohle není nic pro slabé povahy, tady se hraje s těmi nejtemnějšími úmysly. Líbí se mi nejen způsob, jakým tihle tmáři ke své morbidní práci přistupují, ale také zahnívající atmosféra, podobná snad jenom pradávným rituálům, která se vznáší během poslechu všude kolem, jako můry kolem ohně. Dívám se zase jednou do tmy, nasávám pach smrti, stávám se pomalu svým vlastním stínem. Svět má při poslechu barvu rudé krve. Rituál je připraven a bestie má zase hlad. Je potřeba ji nakrmit syrovým masem. Vstupuji do jeskyně o které se říká, že v ní spí stará děsivá příšera. Často jsem míval šílené sny o tom, že jsem roztrhán na kusy. Zničený, pohřbený zaživa, jsem se vyhrabal z vlastního hrobu, abych znovu navštívil nekonečné chodby podsvětí. Démonický, nihilistický, blasfemický death black metal, který smrdí sírou! Hniloba, špína a smrt! 

Asphyx says:

You enter a cave where an old, terrifying monster is said to sleep. You've often had crazy dreams about being torn apart. Destroyed, buried alive, you dug yourself out of your own grave to revisit the endless corridors of the underworld. You descend, pus dripping down the walls. Mouldy bones litter the floor. You get chills down your spine and you know very well that somewhere in these places, deep underground, the debut full-length album by Italian darkies CONTINUUM OF XUL must have been recorded.

The beast has reawakened to destroy you with ferocious, uncouth and raw death metal that reeks of sulfur and traditional black metal. The quality is taken care of, guaranteed by the fact that the band includes members of AD NAUSEAM, ANTROPOFAGUS and DEFACEMENT, among others.


The sound is good, and I'm looking at the cover with relish. The main thing is, as always, the music itself, and it is of the same kind as bands like ANGELCORPSE, BLASTMASTER, MORBID ANGEL, IMPIETY or CHAOS INCEPTION. You get a pile of bleached bones, cracked skulls and cobwebbed coffins. The gentlemen know very well what they want to play. They are fully committed to the basic ideas of real death. Nihilism meets blasphemy. This is real, cruel black death metal that has always been played in the darkest catacombs. Coarsely chopped evil, ugly fantasies and nightmares that have become an even worse reality. It's a ride, frantic and insane, from start to finish and heading to hell itself. The songs are written very believably and with a single purpose. To kill you in the most horrible way. This is not for the weak of character, the darkest intentions are at play here. I like not only the way these obscurantists approach their morbid work, but also the decaying atmosphere, similar perhaps only to ancient rituals, that hovers all around while listening, like moths around a fire. I look once more into the darkness, absorbing the smell of death, slowly becoming my own shadow. The world is the colour of red blood as I listen. The ritual is ready and the beast is hungry again. It needs to be fed raw meat. I enter the cave where it is said an old terrible monster sleeps. I've often had crazy dreams of being torn to pieces. Destroyed, buried alive, I dug myself out of my own grave to revisit the endless corridors of the underworld. Demonic, nihilistic, blasphemous death black metal that reeks of brimstone! Rot, filth and death!


tracklist:
01. Kadhoth 
02. The Pillars Of Creation 
03. 180 N.O.X. Formulae 
04. Hellspawn In Aeternum 
05. No Praise For Your Saviour 
06. The Dark Star 
07. Key Of The Universe 
08. Conjuration Through Obscurity 
09. Evestrum [Shades Of Night] 
10. Yawning Void Of Naxyr

line-up:
Master T.: Vocals
M. Gresele: Lead & Rhythm Guitar, Bass, MPA019
M. Bestia: Drums


pondělí 19. května 2025

Recenze/review - CANDLEMASS - Black Star (2025)


CANDLEMASS - Black Star
EP 2025, Napalm Records

for english please scroll down

Netuším, jestli to byla tenkrát prozřetelnost nebo náhoda, ale CANDLEMASS patřili k jedněm z prvních metalových kapel, které jsem kdysi dávno slyšel. Zrovna jsem s hudbou začínal, rád jsem objevoval a jeden starší kamarád mi přinesl jednu z již tehdy starých nahrávek. Byl začátek devadesátých let a byl jsem u nás v partě jedním z mála, kdo tuhle švédskou legendu poslouchal. Mám pro ně slabost dodnes. Pokaždé, když vydají něco nového, těším se. A zklamaný nejsem ani letos. Dvě nové skladby, dvě převzaté věci (BLACK SABBATH, PENTAGRAM). Vše zabalené ve velmi dobrém zvuku, s atmosférou, která připomíná mlhu nad ranním hřbitovem. 

Jasně, jsem velký fanoušek kapely, který už za všechny ty společné roky asi nemá moc nadhled, ale koneckonců, o tom jsou moje stránky od začátku. Novinka má skvělou podmanivou doomovou atmosférou. A také spoustu zajímavých momentů. Je naléhavá, záhadná, tajemná, jako život samotný. 


Jsem moc rád, že kapela nemění svůj styl, že je věrná tomu, co kdysi sama vytvořila. Asi jako každý z vás potřebuji ve světě nějaké záchytné body, něco opravdového, ryzího, na co je spolehnutí. V současnosti, kdy se všechno mění velkou rychlostí a hudba je mnohdy jen prchavým okamžikem bez jakékoliv další přidané hodnoty, jsou pro mě CANDLEMASS jistotou. Asi jako každá kapela si prošli i Švédové lepšími i horšími časy. Vždy ale byli originální, s vlastním výrazem a ksichtem. Stačí několik prvních tónů a poznáte je. Navíc (a o tom jsem se několikrát přesvědčil i naživo) vždy odvádějí skvělé řemeslo. Novinka není výjimkou. Parádní studený zvuk, obal, který se bude skvěle vyjímat na tričku, zajímavé nápady. No řekněte, co si víc může starý fanoušek přát? Poslouchat "Black Star" je jako navštívit starý dům plný vzpomínek. Knihy zaprášené a mnoho let nečtené, rezavé kolo ve sklepě. Také cítíte tu sílu, tu energii? Vždycky jsem měl rád, když jsem se mohl schovat před světem (čím jsem starší, tak to dělám raději). V temném koutě poslouchám velmi pozorně. A jsem spokojený, velmi spokojený. Není to ale jenom o nostalgii (i když ta zde má samozřejmě svoje místo a nelze se jí vyhnout). Mám rád mrazivou sílu zapadajícího slunce, líbí se mi stíny nad hřbitovem, obdivuji tmu, která padne na město jako nějaký černý mrak. Poslouchám tohle EP a jsem zase ten mladý ztracený básník jako kdysi. Něco málo z něho ve mě stále zůstalo. Aspoň doufám. A teď už mě prosím nechte, musím zhasnout všechna světla a zapnout znovu play. Je to pro mě niterná, osobní záležitost. Epický doom metal, který se stane vaší vlastní podstatou! Krása umírajícího smutku!


Asphyx says:

I don't know if it was providence or coincidence at the time, but CANDLEMASS were one of the first metal bands I heard a long time ago. I was just starting out with music, I loved to explore and an older friend brought me one of the already old records. It was the early nineties and I was one of the few in our group who listened to this Swedish legend. I still have a soft spot for them to this day. Every time they release something new, I look forward to it. And I'm not disappointed this year either. Two new songs, two covers (BLACK SABBATH, PENTAGRAM), all wrapped up in a very good sound, with an atmosphere that reminds of the mist over the morning cemetery.

Sure, I'm a big fan of the band who probably doesn't have much perspective anymore in all the years together, but after all, that's what my site has been about from the beginning. The new album has a great captivating doom vibe. And a lot of interesting moments too. It's urgent, mysterious, uncanny, like life itself.


I'm very happy that the band doesn't change its style, that it is true to what it once created. I guess like all of you I need some clues in the world, something real, pure, something to rely on. Nowadays, when everything is changing at a great speed and music is often just a fleeting moment without any added value, CANDLEMASS are a sure thing for me. I guess like every band, the Swedes have been through better and worse times. But they have always been original, with their own expression and face. Just a few first notes and you will recognize them. Moreover (and I have seen this live several times) they always do a great job. The new one is no exception. Awesome cold sound, a cover that will look great on a t-shirt, interesting ideas. What more could an old fan ask for? Listening to "Black Star" is like visiting an old house full of memories. Books dusty and unread for years, a rusty bike in the basement. Do you also feel the power, the energy? I've always liked being able to hide from the world (the older I get, the more I like to do it). I listen very carefully in the dark corner. And I'm happy, very happy. But it's not just about nostalgia (although that has its place here, of course, and cannot be avoided). I like the chilling power of the setting sun, I like the shadows over the cemetery, I admire the darkness that falls on the city like some black cloud. I listen to this EP and I'm back to the young lost poet I once was. There's still a little bit of him left in me. At least I hope so. And now please leave me alone, I have to turn off all the lights and put it back on. It's an intimate, personal thing for me. Epic doom metal that becomes your own essence! The beauty of dying sadness!



about CANDLEMASS on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. Black Star 
2. Corridors of Chaos 
3. Sabbath Bloody Sabbath (Black Sabbath cover) 
4. Forever My Queen (Pentagram cover) 

band:
Johan Länquist: Vocals
Lars Johansson: Lead Guitar
Mappe Björkman: Rhythm Guitar
Leif Edling: Bass
Janne Lind: Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine