DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 14. července 2024

Recenze/review - HORNED ALMIGHTY - Contagion Zero (2024)


HORNED ALMIGHTY - Contagion Zero
CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Krev v očích, šepot nemrtvých. Tichý kostel, zasvěcený odvrácené straně. Negace všeho dobrého, jedovaté sliny, stékající z oltáře. Obrazy plné utrpení. Když někoho zabiješ a ponížíš, tak stačí odříkat pár modliteb a stejně půjdeš do nebe. Skřeky ze záhrobí, už to nebude dlouho trvat. Teď už to víš, celý život ti lhali, modlila ses ke špatným modlám. Rozhřešení neexistuje. Jenom plameny pekelné, jenom utrpení a děs. Děs a krev v tvých očích.

Na novinku dánských tmářů HORNED ALMIGHTY jsem se hodně těšil. Jejich diskografie je totiž velmi bohatá a pestrá. Můžete v ní nelézt tisíc odstínů černé barvy. Chlad i absolutní tmu. A také hudbu, která vám způsobí zástavu srdce, která se vám dostane do žil a zanechá po sobě ledovou stopu. Novinka je volným pokračováním předchozího rouhání. Smrdí zkaženou krví i sírou. 


Dánové letos nabízejí jedovatý koktejl ze starodávných melodií (není divu, jejich historie sahá až do roku 1995, kdy hráli pod jménem MARERIDT). Pokud máte rádi klasickou norskou i švédskou školu, okořeněnou o spoustu vlastních nápadů, neváhejte ani chvilku. Dostanete album, které nejen že má skvělý chladný a podmanivý zvuk (Andreas Linnemann - Producer, Recording, Mixing, Mastering) i démonický obal (Belial Necroarts), ale také hoří jasným, černým a spalujícím plamenem. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale své řemeslo zvládají na výbornou. A nejen to! Přidávají navíc nahrubo nasekanou tmu a kusy již zmiňovaného ledu. Jakoby mě při poslechu obejmula krvavá mlha, jako bych byl stržen do hlubiny. Topím se ve vlastních zvrácených myšlenkách, vyhledávám stín. Nová deska je poctou opravdovému Ďáblu, je děsivou mantrou z plesnivých katakomb. Pokud to takhle máte rádi, jste tu správně. Zapalte všechny svíce a sepněte ruce v obrácené modlitbě. Obřad může začít. Postavy v kápích, tělo ležící na oltáři. Vše je připravené. Určitě jste četli spoustu knížek o inkvizici, o tajemných rituálech, o uhranutí a prokletí. Všechno tohle se povedlo kapele vypálit na hudební nosič. Nejvíc se mi ale líbí celková atmosféra nahrávky, taková ta starodávná patina, kterou mám u hudby tolik rád. Budete mezi prsty prosévat prach, ve který se brzy sami obrátíte. Obrátíte všechny kříže směrem dolů a když černá mše skončí, tak se budete usmívat. Stejně jako Satan a všichni démoni. Není divu, hraje se tu hlavně pro ně. Krev v očích, šepot nemrtvých. Tichý kostel, zasvěcený odvrácené straně. Negace všeho dobrého, jedovaté sliny, stékající z oltáře. Obrazy plné utrpení. Když někoho zabiješ a ponížíš, tak stačí odříkat pár modliteb a stejně půjdeš do nebe. Chladná, plesnivá, krvavá black metalová pocta všem démonům! Obrácená mše plná rouhání a síry!


Asphyx says:

Blood in the eyes, whispers of the undead. A silent church, dedicated to the other side. The negation of all that is good, the poisonous spittle dripping from the altar. Images full of suffering. If you kill and humiliate someone, you just say a few prayers and you still go to heaven. Screams from beyond the grave, it won't be long now. Now you know, you've been lied to all your life, you've been praying to the wrong idols. There is no absolution. Only the flames of hell, only suffering and terror. Terror and blood in your eyes.

I've been looking forward to the new release from Danish darkies HORNED ALMIGHTY. Their discography is very rich and varied. You can't find a thousand shades of black in it. Coldness and absolute darkness. And also music that will make your heart stop, that will get into your veins and leave an icy trail. The novelty is a loose continuation of the previous blasphemy. It reeks of corrupted blood and sulphur.


This year, the Danes offer a poisonous cocktail of old-time tunes (no wonder, their history dates back to 1995, when they played under the name MARERIDT). If you like the classic Norwegian and Swedish school, spiced with a lot of your own ideas, don't hesitate a moment. What you get is an album that not only has a great cool and captivating sound (Andreas Linnemann - Producer, Recording, Mixing, Mastering) and a demonic cover (Belial Necroarts), but also burns with a bright, black and scorching flame. The gentlemen may not bring anything new or groundbreaking, but they master their craft to perfection. And not only that! They also add coarsely chopped darkness and chunks of the aforementioned ice. It's as if a bloody fog has enveloped me while listening, as if I've been pulled down into the depths. I'm drowning in my own twisted thoughts, seeking the shadows. The new record is a tribute to the true Devil, a terrifying mantra from the moldy catacombs. If that's the way you like it, you've come to the right place. Light all the candles and clasp your hands in inverted prayer. The ceremony may begin. The hooded figures, the body lying on the altar. Everything is ready. I'm sure you've read many books about the Inquisition, about arcane rituals, about bewitchment and curses. The band has managed to burn all of this onto a musical medium. But what I like most is the overall atmosphere of the record, that old-time patina that I love so much in music. You'll be sifting through the dust between your fingers, which you'll soon turn into yourself. You'll turn all the crosses downwards and when the black mass is over you'll be smiling. Just like Satan and all the demons. No wonder, it's mostly played for them. Blood in the eyes, whispers of the undead. A silent church, dedicated to the other side. The negation of all that is good, the poisonous spittle dripping from the altar. Images full of suffering. If you kill and humiliate someone, you just say a few prayers and you still go to heaven. A cold, moldy, bloody black metal tribute to all demons! A reverse mass full of blasphemy and brimstone!



TRACKLIST
1. The Messiah Scourge
2. Gospels of Sickness
3. Vermin on the Mount
4. Ascension of Fever and Plague
5. Furnace of Sulphur and Fire
6. Darken the World
7. Epilogue ... of Hades and of Death

LINE-UP
S. Smerte - Vocals
Hellpig - Guitar
Haxen - Bass
Harm - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý šedesátý pátý - Vy nemáte strach?


Příběh čtyř stý šedesátý pátý - Vy nemáte strach?

Mělo to trvat ještě pár měsíců, než otevřou v Plzni první supermarket. Zatím musíme do kamenného obchodu a ve městě to díky tomu žije. Dnes už tam normální člověk raději nepáchne, ale tenkrát jste se nemuseli brodit špínou, dívat se na opilé bezdomovce z dalekého východu a nikde nesmrděly kebaby. Normálně jsme si sedli na lavičku, protože byl čas. Michal vytáhl svačinu a já také. Koupili jsme si každý dva rohlíky a něco málo salámu. Papíry poctivě složíme, odříhneme si a zahlásíme něco o tom, že by to chtělo pivo. Hele, naproti už mají otevřeno, vlezeme do baru,  ve kterém jednou budu sledovat záznam z útoků na New York 11. září 2001. Zatím je tu klid. Odnesu vše do koše, aby kolem bylo čisto, jako tu zatím je. Když se dnes projdete Plzní, tak je zase čím dál tím víc šedivá. To ale zatím nevíme, my si užíváme, že jsme mladí a je pátek. Ze školy jsme zdrhli dřív. Nějaký laborky nás moc nezajímaly.

Michal teď dost ujíždí na sci-fi a mě to naplňuje takovou tou hrdostí, kterou má člověk, který někoho na něco přesvědčí. Býval jsem považován za znalce a asi jsem jim i trošku byl. Možná to zní neskromně, ale uvědomme si, že nebyl internet a můj zápisník byl plný dobrých tipů, získaných za spoustu let četby. Z jedné strany muzika, z druhé knihy. Sedneme se, vysmějeme se číšnici, že nám chce nabídnout Budvar. Je mi ji trochu líto, ale prodávat tohle pivo v Plzni? Troufalé! Podotýkám, že ještě nebyla doba pivních speciálů z garáží pro intouše. Normálně se chlastalo. Hergot, mě je dobře. Víkend před námi, holky jsou u rodičů, co podnikneme kámo? Ptám se a sám nevím. Chtělo by to nějaký koncert, pořádně si vymlátit hlavu, dostat ze sebe všechna ta čísla, co do nás furt rvou pod tlakem ve škole. Michal si hodí vlasy dozadu, upraví si svůj hippiesáckej koženej náramek, kvůli kterýmu si ho pořád dobírám a zamyslí se. Fakt vypadá, že přemýšlí. Ty vole, tváříš se jak mladej právník. Rozesměje ho to. Mám pro tebe překvapení. A vytáhne z kapsy zmuchlanej leták.

Vyfouknu kouř z cigára a kouknu na papír. Co to jako je? Kouká na mě divný pán s americkým neupřímným úsměvem. Kámo, tohle je chlap, kterej nejvíc rozumí sci-fi. Říká se, že byl v hangáru 18, když pitvali mimozemšťany. Chvíli mlčím a pak se začnu řehtat. Michale, to si děláš srandu? Ale on je zcela vážný. Říkám si, takovej chytrej a vzdělanej kluk a bude věřit takový kravině? Navíc, má to být nějaká přednáška nebo co. A mě se fakt nechce trávit volný čas zase někde nad katedrou. Jenže nechci nechat svého kamaráda samotného. Je umanutý. Prý tohle musíme vidět. Ještě několikrát ho přeruším, s tím, že je to nějaká kravina a že v Jamu hrajou nějaký kapely folk. Pojď, budeme si z nich dělat prdel. Ale nenechá si ode mě nic vymluvit. On je Michal taky někdy umanutej, tvrdá palice. Nezbývá mi nic jiného, než být ostražitý. Dáme ještě jedno pivo a pak se vydáme do Tylovky. Tam už postávají před vchodem lidé. A všichni jsou divní od pohledu. Mají stejný kožený úsměv jako kandidát všech věd a doktor všech oborů z letáku. Něco je blbě, akorát nevím co. Ale já na to přijdu. Zapálím si cigáro, ale nějaká paní kolem padesátky mě okřikne. Tady se nekouří! Pak ale nechápu, proč jsou všude na chodbách popelníky? Zeptám se a ona se na mě podívá jako šelma. Zamrazí mě v zádech.

Zavedou nás do sálu a jsou milí jak křesťané, když vylezou z nedělní mše očištěni od všech prasáren, které za celý týden napáchali. Říkají nám přátelé a mezi sebou bratře a sestro. Zřejmě velká rodina. Vepředu stojí chlápek v obleku a všem kyne rukou. To bude asi šéf, řeknu moc nahlas, protože se na mě celý sál otočí. Pšššššt. Zašeptá nějaká další paní. Mimochodem, všechny dámy mají pohled štvané laně. A oči, které hledí na hlavního pána na pódiu jako boromějky na ježíšovo přirození přikryté plátnem. Protože vole, svatí jsou bezpohlavní. Jako ale fakt, celý mi to dneska připadá jako kostel, ale moderní, z budoucnosti. Vyleze nějaká paní, co má ramena vycpaná jako americkej fobalista. Cestou nahoru na prkna, co pro mnohé znamenají svět, nasadí úsměv. Všichni se jednou budeme usmívat, vzpomenu si na tuhle myšlenku po mnoha letech, když objevím facebook. Přivítá nás na dnešní přednášce. Akorát nám pořád nikdo neřekl, o čem bude. To se dozvíme až za chvíli. Nejdřív nás tak vyděsí, že se jedna mladá slečna rozbrečí a následně poblije. 

Zhasnou totiž světla. Je úplná tma a pak vzduch prořízne šílený zvuk. Něco jako raněný zvíře, bestie, nazghul, nevím jak to popsat. Pak se na plátně objeví drápy, které trhají nějaké vnitřnosti. Je to hnusný, mokvá to, chybí snad už jenom smrad. Všichni hledí upřeně na obrazovku. Mám pocit, že mě to přitahuje, že mě to vtahuje dovnitř. Štípnu se do stehna a odvrátím tvář. Kurva co to je? Zhasnou světla, pak se rozsvítí kužel a pán v obleku na nás začne řvát. Jsme jenom kusy masa, který jsou tady na chov. Přežijí jenom vyvolení. Jenom ti, kteří budou věřit, jen ti pokorní. Pak se nadechne, protože křičení samozřejmě člověka vyčerpá. Řeknu do ticha, no doprdele. Ihned se na mě podívá a od stěny se odlepí dvě gorily. Dosud stály u dveří a mě konečně došlo, že jsme tu zavření. Mezitím se na plátně začne odehrávat hodně brutální pitva mimozemšťana. Jako nejsem odborník, ale nedávno jsem viděl dokument o tom, jak se natáčejí horory. A tohle byly teda hodně slabý triky. Ale chápu, neznalého můžou záběry vyděsit. Nějaký pupkatý pán v první řadě dole začne plakat. Poprvé nepoznám, jestli je to nahrané nebo je mu fakt blbě. 

Křičí na nás a řvou. Je to tady samej pomatenej rádoby intelektuál. Všichni se bojí a mě to začíná štvát. Prošel jsem kanálama, dělal jsem na jatkách, mě jen tak nějakej debil nenažene strach. Film přitvrzuje. Invaze prý dávno začala, jsme ovládáni na dálku (tomu poprvé uvěřím až v daleké budoucnosti, když začnu potkávat lidi s pohledy upřenými na zeď sociálních sítí), musíme se podrobit, protože oni mají technologie, které poskytnou jen vyvoleným. Michale, doprdele Michale, prober se. Jenže můj kamarád je v transu. Zvednu se tedy a dám mu facku. Jdeme, na tohle koukat nebudu. Chytím ho za ruku a táhnu ven. Jenže ty kurvy jsou připravený. Ihned jsou u nás dva plešouni, něco mumlají do mikrofonů. Vezmou nás zezadu za ruce (je tma a zakopnu), kroutí je, až syknu bolestí. Co to doprdele děláš? Kdo si? Hodí nás do místnosti a zabouchnou dveře. Je tam jen okno do dvora. Venku je už taky tma a jsou tu jen židle a stůl. Sedneme si. Michal dýchá pouze na povrchu. Je na něm vidět, že ho to fakt hodně vyděsilo. Měl chudák hodného tátu a potkal zatím jen příjemné lidi. Začnu kopat do dveří, ale nikdo nic. Pak se na obrazovce na zdi objeví tvář. Připadám si jak v Mechanickém pomeranči. Co je zase tohle? 

Dobrý den přátelé. Začne na nás mluvit a já musím uznat, že tahle sekta (ještě nevím, že to jsou scientologové) je co se týká technologií velmi na výši. Takové vybavení jsme neměli ani ve škole. Ve nemáte strach? Ozve se z reproduktorů. Místo odpovědi vezmu židli a mrštím s ní do obrazovky. Kurvy zasraný. Zařvu. Odpovědí je mi nejdřív ticho a potom šílený jekot z reproduktorů. Tady se mě někdo snaží dostat. Zvednu židli ze země a praštím s ní do okna. Tak uvidíme, co vy na to. Nic se neděje. Nikde žádná reakce. Vykouknu ven a rukávem od křiváka smetu střepy. Spadnou dolů na Tylovu ulici. Divím se, že to nikomu nevadí, nikdo se ani neohlédne. Pak si všimnu, že všude okolo jsou jen cikáni. Aha. Pomalu vylezu ven, abych prozkoumal okolí. Je to jen malý ochoz a spousta metrů pode mnou. Dostanu závrať. Takhle to nepůjde. Začnu mlátit židlí do kliky. Nakonec povolí. Jsem ale spocenej a můj kamarád totálně apatickej. Chytnu ho za ruku a běžíme po ochozu. Normálně projdeme dveřmi. Nikde nikdo. Z plátna za námi se ozývá řev nějaké slečny. Zrovna kopuluje s hnusným emzákem. Koutkem oka zahlédnu, že jí roztrhne obrovským údem celý tělo. Kousek ode mě se ozve, ááách. Dáma středního věku stále visí obličejem na filmu. 

Gorily potkáme až dole, kousek od vchodu. Stanu se slizkým hadem, jsem ještě mrštný. Provléknu se kolem jednoho překvapeného. Tvoje šéfová říkala, že se tady nekouří, blbečku. Upoutám na sebe pozornost, aby mohl Michal zdrhnout. Jen za ním zaklapnou lítačky. První ránu chytím zprava, druhou zespoda do břicha. Zlomím se a něco ve mě rupne. Aspoň mi to tak přijde. Přesto vyběhnu. Michal sedí na soklu před vchodem. Běžíme, řvu a konečně mu to dojde. Plešouni za námi sice vyběhnou, ale nechají nás. Uff. zastavíme se až na náměstí a jsme tak plní adrenalinu, že křičíme. Uklidníme se až po dlouhé době. Zalezeme ihned do hospody. Dole ve sklepě je najednou fajn. Michale, ty vole, to jako fakt? Ty si v sektě? Pak mi kamarád vysvětlí, že potkal nějakýho chlápka ve škole, dali se do řeči, byl příjemnej a zajímal se taky o knížky. Znal sci-fi autory a působil velmi solidně. Řekl mu. Přijď někdy na naši přednášku. My se o tyhle věci zajímáme. Máme moc dobrou knihovnu, kdybys chtěl. Pak už se jen tlemíme, jak jsme byli blbí. Dokonce stihneme dvě poslední folkové kapely, ze kterých si dneska děláme fakt velkou prdel. Nikdy jsem nepřiložil na táborák, nikdy jsem nejezdil kamionem a nepotkal jsem holku, co má ve vlasech sníh. Řveme jejich texty a málem nás vyhodí. Máme zkrátka svůj den.

Probudím se až k večeru a mám děsivé sny. Pitvají v nich mimozemšťany. Dojdu pro blondýnku za nádraží a ještě za tepla jí všechno vyprávím. Když se směju, tak pokaždé syknu. Bolí mě žebra. Znáte to, už jsme se dva dny neviděli. Ihned na to chceme vlítnout. Jenže já nemůžu. Přicházím pomalu k sobě a bolest je veliká. Jde na chirurgii se mnou. Pohotovost volíme na Borech, ve vojenské nemocnici. Když čekáme na sestru, objeví se za prosklenými dveřmi známá tvář. Ano, pan doktor je včerejší přednášející. Zamrazí mě v zádech, vezmu blondýnku za ruku a pravdu jí řeknu až v tramvaji. Jedeme na Denisovo nábřeží. Než se dostanu na řadu, je už skoro půlnoc. Sestřička je moc milá a když mi moje naražená žebra ováže obinadlem, tak se mě zeptá: "Vy nemáte strach"? Mezi bolestí a smíchem mi vytrysknou slzy. Já už mám slečno, strach jenom ze zlých lidí. Odpovím a ona pokývá souhlasně hlavou. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 13. července 2024

Photos - ESCARNIUM - club Modrá Vopice, Praha - 11. 7. 2024

Author of photos - Andy/Džezabel, thank you!




















Author of photos - Andy/Džezabel, thank you!

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Interview - ABYSMAL WINDS - Dead, dark, raw and cold death metal that is a terrifying echo from the infinite realm of shadows!


Interview with death metal band from Sweden - ABYSMAL WINDS.

Answered Nekromonger (guitars), thank you!

Recenze/review - ABYSMAL WINDS - Magna Pestilencia (2024):

Ave ABYSMAL WINDS! Hello to the Swedish underground. I hope everything is okay with you. It should be, you have the first long-playing great album of your career this year. I have to admit, it literally put me up against the wall. It's dark, it's energetic, it cuts with a knife edge. It's very telling that you've done a great job and a great deal of talent too. How do you feel about the new record in relation to your demo? Where did you want to go and how do you think the recordings are different?

Hello!

Well, musically the record doesn't differ that much from the demo. It's a natural continuation, I think.

We have found our formula, and we know what type of death metal we love and want to create ourselves.
We do not aim to evolve our music in any other direction but rather try to perfect our craft.

We recorded the demo and the album in similar ways, but since they're mixed/mastered in different studios, the sound/production is a bit different. We really like the sound on both recordings though.

It's always harder to write an entire album than to write a few songs for an EP or demo, but we are really satisfied with the result.

"Magna Pestilencia" contains all the attributes of good death metal. For me personally, it is a record that I love to come back to. How was it made? How did ABYSMAL WINDS compose the new material?

Well we started working on the album as soon as the demo was recorded. They were both written in the same way. Either by some cool riff ideás or some drum patterns and then we forge it to songs together at the rehearsal room.

The music of Abysmal Winds shall be dark and brutal, filthy and with that ancient feeling. And without any unnecessary elements - no fuss!


I have to confirm that I like the production of the album. It still makes me turn up the volume on the hi-fi tower. Who made you a sound that is harsh, raw and dark and animalistic at the same time. How did you work with him and why him? What studio did you record in and how did it all work?

We recorded the drums in a local studio (Secure) with the help of Stefan Eriksson, a friend of ours. The rest we recorded by ourselves in the rehearsalroom.

Devo (Endarker studio)then mixed and mastered it, so the most credit for the sound/production goes to him.

We of course had ideas and inputs of how we wanted it to sound and he was able to realize most of it.

The album has a deadpan cover. Who is the author? How did you choose the theme and how does it relate to the music on the album?

I (Nekromonger) made the cover. We prefer minimalistic and stylistically pure art for our releases. Art that also will look good on a shirt.

We also want all our relases to have coherent artwork. Similar style and colour scheme, so we will continue on the dark red and grey path.

And we like that old woodcut style. Like an old biblical illustration, that fits well with our lyrics.

The cover symbolizes mankind's futile strife, misery and death in a burning world while god is slumbering blind and oblivious.


I've been roaming the underworld for over thirty years and I actually go to Sweden for music just in case. I think we have similar moods and tastes when it comes to metal. I like your bands a lot and I follow your scene very closely. Maybe I'm a bit jealous, we only have a few death metal bands in our country that are worth it. What do you explain that death metal is so successful in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Really don´t know why there is such a strong scene here, but I guess it has to do with the first wave of Swedish death metal where a few good bands inspired each other, were able to get some reputation in the metal scene and inspired other bands to emerge.

Even though we mainly grew up listening to death metal bands like Morbid Anngel, Incantation, Autopsy and Sadistic Intent etc and never were that fond of the typical Swedish sound there are still loads of great Swedish death metal bands. Like Kaamos, Repugnant, Degial, Encryptment and so on....

Nowadays there are lots of good liveshows and festivals. Many cool bands who come here to play so the scene is still vital.

You play death metal influenced by the old school. Nowadays a band can't really avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start ABYSMAL WINDS came about, who was and is your role model and where you want to take your band? Are you tempted by big festivals abroad, for example, are you willing to tour with a more famous pack?

The idea to start a new band actually came with the creation of a couple of songs that did´nt really fit with the bands we were active in at the moment.

So we decided to start a new band and continue in the style of that material. Abysmal Winds quickly evolved into our main priority and is not to be considered a side project or anything like that.

We don´t really have any direct role models or influences, but of course we are influenced (direct or indirect) by the bands we grew up listening to. Band like Sadistic Intent or Autopsy and old obscure thrash, black and other extreme metal.


When I started my site eight years ago, I had a vision of trying to support bands that I felt weren't as visible. Let the world know about them. I think I've been pretty successful at that, at least judging by the response. How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? I buy albums that I really enjoy, for example. How are you? Are you also a fan who likes to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

We don´t have any promoes ourselves to give out, but we try to do our part when it comes to promoting the band. Whether it´s trading albums with other bands, playing the occasional live-shows or answering interviews like this one.

We definitly support our colleagues by buying albums. We're all really in to collecting records and music and we go to concerts whenever we can.

When we get the whole band together there tends to be some partying as well.

On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make their presence known, but on the other hand, there are a huge number of bands and fans get lost in them. A lot of people just download mp3s from the internet and spit venomous spittle on Facebook instead of going to a gig. How does modern technology affect you as ABYSMAL WINDS? What do you think about downloading music, google metal, streaming music etc.?

I think the modern technology is a doubble edged sword.

Like you said it´s easier to reach out and easier to get in touch with mealheads and great bands around the world.

On the other hand, it´s easy to loose yourself in the vast quantity of bands and releases. Both as a band and as a metalhead. You probably miss many great bands in the constant stream of new releases.

We miss the old days when you had to read zines, browse you local record store, go to shows shows or trade tapes to discover new bands though...


I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

For us extreme metal is a lifestyle, we have been into black and death metal since the nineties and it's our flesh and our blood. It not just a hobby or anything like that.

Death metal should be dark, bleak and filthy. More of a philosofy, Dealing with the darker sides of humanity, religion, spiritualism, life - and, above all, DEATH! ­

Finally, a classic but important question. What are ABYSMAL WINDS planning in the coming months? Where can we see you in concert and when will you visit the Czech Republic?

We have some plans in motion. We have some shows that are being planned at the moment. Just in Sweden though, but we´d really love to come to Czechia to play!

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I'll be looking forward to seeing you live somewhere and may you do well both musically and on a personal level. I'm going to get "Magna Pestilencia" in my head again!

Thank for the support! We really appreciate it!

Recenze/review - ABYSMAL WINDS - Magna Pestilencia (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - ABYSMAL WINDS - Mrtvolný, temný, syrový a chladný death metal, který je děsivou ozvěnou z nekonečné říše stínů!


Rozhovor s death metalovou skupinou ze Švédska - ABYSMAL WINDS.

Odpovídal Nekromonger (kytara), děkujeme!

Recenze/review - ABYSMAL WINDS - Magna Pestilencia (2024):

Ave ABYSMAL WINDS! Zdravím do švédského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší demo nahrávkou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ahoj!

Hudebně se deska od dema příliš neliší. Myslím, že je to přirozené pokračování.

Našli jsme svůj vzorec a víme, jaký typ death metalu máme rádi a jaký chceme sami tvořit.
Nemáme za cíl vyvíjet naši hudbu nějakým jiným směrem, spíš se snažíme zdokonalovat naše řemeslo.

Demo a album jsme nahrávali podobně, ale protože jsou smíchaná/masterovaná v různých studiích, zvuk/produkce se trochu liší. Zvuk obou nahrávek se nám ale moc líbí.

Vždycky je těžší napsat celé album než pár písniček na EP nebo demo, ale s výsledkem jsme opravdu spokojení.

„Magna Pestilencia“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál ABYSMAL WINDS?

Na albu jsme začali pracovat hned po nahrání dema. Obě byly napsány stejným způsobem. Buď podle nějakých cool riffových představ nebo nějakých bicích patternů a pak jsme to společně ve zkušebně vykutali do písniček.

Hudba Abysmal Winds bude temná a brutální, špinavá a s takovým tím prastarým feelingem. A bez zbytečných prvků - žádný povyk!


Musím potvrdit, že se mi líbí produkce alba. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Kdo vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Bicí jsme nahráli v místním studiu (Secure) s pomocí Stefana Erikssona, našeho kamaráda. Zbytek jsme nahráli sami ve zkušebně.

Devo (studio Endarker) to pak smíchal a zmasteroval, takže největší zásluhu na zvuku/produkci má on.

Měli jsme samozřejmě nápady a vstupy, jak jsme chtěli, aby to znělo, a on dokázal většinu z nich realizovat.

Album je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Obálku jsem vytvořil já (Nekromonger). Pro naše vydání dáváme přednost minimalistické a stylově čisté grafice. Umění, které bude dobře vypadat i na tričku.

Chceme také, aby všechny naše reedice měly ucelenou grafiku. Podobný styl a barevné schéma, takže budeme pokračovat v cestě tmavě červené a šedé.

A líbí se nám ten starý dřevorytový styl. Jako staré biblické ilustrace, které se dobře hodí k našim textům.

Obal symbolizuje marný boj lidstva, bídu a smrt v hořícím světě, zatímco bůh dřímá slepý a nevšímavý.


Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Švédska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Opravdu nevím, proč je tady tak silná scéna, ale asi to souvisí s první vlnou švédského death metalu, kdy se několik dobrých kapel navzájem inspirovalo, dokázalo si získat renomé na metalové scéně a inspirovalo další kapely ke vzniku.

I když jsme vyrůstali hlavně na deathmetalových kapelách jako Morbid Anngel, Incantation, Autopsy a Sadistic Intent atd. a typický švédský zvuk nás nikdy moc nebral, pořád je tu spousta skvělých švédských deathmetalových kapel. Jako Kaamos, Repugnant, Degial, Encryptment a tak dále.....

V dnešní době je spousta dobrých koncertů a festivalů. Spousta skvělých kapel, které sem jezdí hrát, takže scéna je stále vitální.

Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit ABYSMAL WINDS, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Myšlenka založit novou kapelu vlastně přišla s vytvořením několika písní, které se příliš nehodily ke kapelám, v nichž jsme v té době působili.

Rozhodli jsme se tedy založit novou kapelu a pokračovat ve stylu tohoto materiálu. Abysmal Winds se rychle vyvinula v naši hlavní prioritu a nelze ji považovat za vedlejší projekt nebo něco podobného.

Nemáme vlastně žádné přímé vzory nebo vlivy, ale samozřejmě nás ovlivňují (ať už přímo nebo nepřímo) kapely, na kterých jsme vyrůstali. Kapely jako Sadistic Intent nebo Autopsy a starý obskurní thrash, black a další extrémní metal.


Když jsem před osmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Sami nemáme žádné propagační materiály, které bychom mohli rozdávat, ale snažíme se přispět k propagaci kapely. Ať už jde o výměnu alb s jinými kapelami, příležitostné koncerty nebo odpovědi na rozhovory, jako je tento.

Rozhodně podporujeme naše kolegy tím, že si kupujeme alba. Všichni jsme do sbírání desek a hudby opravdu zapálení a chodíme na koncerty, kdykoli můžeme.

Když se sejdeme celá kapela, bývá i nějaká ta párty.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako ABYSMAL WINDS ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Myslím, že moderní technologie jsou dvojsečným mečem.

Jak jsi říkal, je snazší oslovit a snadněji se dostat do kontaktu s metalisty a skvělými kapelami po celém světě.

Na druhou stranu je snadné ztratit se v obrovském množství kapel a vydávaných titulů. Jak jako kapela, tak jako metalista. V neustálém proudu novinek vám pravděpodobně unikne mnoho skvělých kapel.

Chybí nám staré časy, kdy jste museli číst ziny, procházet místní obchody s deskami, chodit na koncerty nebo si vyměňovat kazety, abyste objevili nové kapely...


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro nás je extrémní metal životní styl, black a death metal nás baví už od devadesátých let a je to naše krev a tělo. Není to jen koníček nebo něco podobného.

Death metal by měl být temný, ponurý a špinavý. Spíš filosofie, Zabývat se temnými stránkami lidstva, náboženstvím, spiritualitou, životem - a především SMRTÍ! 

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají ABYSMAL WINDS v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou republiku?

Máme několik plánů. V současné době plánujeme několik vystoupení. Zatím jen ve Švédsku, ale moc rádi bychom přijeli zahrát i do Česka!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Magna Pestilencia“ zase narvat do hlavy!

Děkujeme za podporu! Opravdu si toho vážíme!

Recenze/review - ABYSMAL WINDS - Magna Pestilencia (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 12. července 2024

Report, photos, video - REBAELLIUN, ESCARNIUM, BRUTALLY DECEASED - club Modrá Vopice, Praha - 11. 7. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Nemám žádného šamana, se kterým bych se mohl poradit. O tom, že absolvuji brazilský rituál vacina-do-sapo, pro našince cambo cleaning, nebo-li očista cambo. Jasně, to je to olizováni ropuch, které by vás mělo očistit od toxinů a špatných látek. Podle mě je to spíše takové pozlátko pro turisty, ale zase na druhou stranu, proč se pořádně nevyzvracet a nezažít ta správná muka. Jsem doma už týden sám a nedělá mi to vůbec dobře. Na šamana házím bobek, raději si čtu si a ropuchy neolizuju, na to je moc velký vedro. Raději kývám souhlasně hlavou, když se dozvídám, že bude v Praze brazilský rituál plný poctivého death metalu. 

Brazilské kapely mám rád pro jejich živočišnost, opravdovost. Jak ESCARNIUM, tak i REBAELLIUN jsem několikrát viděl (odkazy na předchozí reporty naleznete dole pod článkem, kdyby byl zájem). Ale na velký festivaly nemůžu a taky už jsem starej pes, co skoro všechno viděl. Není čas. Ale tentokrát musím. Hlavou mi zní Viva la Brasilia a nedostanu to z ní, ani když jdu pěšky přes řeku na hlavák v Plzni. Potkám několik obligátních bezďáků a feťáků, které již zcela zaplnili kdysi tak krásné město a oddechnu si, když sedím v kupé. Cesta za dobrodružstvím do džungle může začít. Poslouchám novou desku od španělských APOSENTO a na triku mám nápis PERVERSITY. Vzpomínám na dobu, kdy nás jezdívalo na death metal hodně. Jsem poslední svého druhu, poslední mamut. 

Na Smíchově kupuji jízdenky na MHD. Usedám do metra a připadám si mezi všemi těmi krásnými vystajlovanými lidmi divně. Občas si člověk říká, že by tu šedou čupřinu shodil (stejně k tomu časem dojde), že by mu i nějaká ta košile slušela. K tomu hezké brýle. Zasním se, ale pak se probudím. Ne, to bych nebyl já. Přetvařoval bych se. Vylezu na Českomoravské, dáme si pár kousků v Kozlovně s Mírou a pak jdeme nacvičenou trasou. Směr Modrá Vopice, pro mě dnes Mekka death metalu. Dáváme si další pivo (abstinenti prominou) a necháváme na sebe působit atmosféru. Bylo by to krásné, nepracovat v továrně, jezdit na turné, poznávat nové země. Zažít na vlastní kůži vacina-do-sapo. Je to ale sen, jakmile zaslechnu první tóny, vrátím se z oblaku. Jsou tu i kamarádi, jsem mezi svými a je mi moc fajn. Veškerá únava ze mě padá a těším se na jednotlivá vystoupení. 


BRUTALLY DECEASED - byl to jako vždy pořádný kopanec do ksichtu. A to prosím pěkně, s rozběhem. Kapela sice prošla za poslední roky velkými personálními změnami, ale směr je nadále nastaven. Do podzemí, do hlubin. Důkazem budiž i parádní nové album (recenze je odkazována opět dole pod článkem). Viděl jsem jednou záběry chlápka, který se zapálil. I u mě došlo při vystoupení téhle smečky k samovznícení. Pánové působili mocně, divoce, více technicky než dřív (i díky skvělým bicím). Zároveň, a to oceňuji především, to mělo potřebný drive, sílu a energii. O téhle smečce jsem toho napsal již tolik, že zbývá dodat snad jediné - bylo to opět epesní, surové a zničující. Amen! Old school death metal s příchutí drcených kostí! 


 





It was a kick in the face, as always. And please do it nicely, with a running start. The band may have undergone a lot of personnel changes over the years, but the direction is still set. Into the underground, into the deep. The proof is the awesome new album (review linked again below the article). I once saw footage of a guy setting himself on fire. I, too, was spontaneously combusted when this pack performed. The gentlemen seemed powerful, fierce, more technical than before (also thanks to the great drums). At the same time, and I especially appreciate this, it had the necessary drive, power and energy. I have written so much about this pack that there is only one thing to add - it was once again epic, raw and devastating. Amen! Old school death metal with a taste of crushed bones! 

ESCARNIUM - jakoby kolem mě byly najednou rozvěšeny lebky prokletých, amulety vyřezané z kostí nepřátel. Z pódia stékala zkažená krev a když zazněla první skladba, byl jsem mimo. Jsem velkým fanouškem téhle kapely a jako takovému se mi jejich vystoupení hodně líbilo. Bylo v něm všechno, co po dobrém death metalu požaduji. Temnota a chlad, takové ty pravěké surové vibrace, které vám rozevlají vnitřnosti v těle. Lavina, která vás strhne do absolutní tmy. Každý koncert na mě působí jako celek, nesoustředím se jen na jednotlivé výkony muzikantů. Přesto musím napsat, že všichni odvedli skvělou zabijáckou práci, že to byl temný morbidní zážitek. Ocitl jsem se na starém pohřebišti a zůstal tam až do poslední skladby. Jakoby pánové vytáhli na povrch hnusné reálné zlo, smíchali jej s krví a tenhle jedovatý koktejl nám podávali na víku od rakve. Hniloba, špína a smrt! Skvěle!

 






It was as if the skulls of the damned were suddenly strewn around me, amulets carved from the bones of enemies. Corrupted blood dripped from the stage, and when the first song came on, I was out. I'm a big fan of this band and as such, I enjoyed their performance a lot. It had everything I demand from a good death metal show. Darkness and coldness, the kind of primeval raw vibes that will get your insides churning. An avalanche that plunges you into absolute darkness. Every concert affects me as a whole, I don't focus only on the individual performances of the musicians. Still, I have to write that they all did a killer job, it was a dark morbid experience. I found myself in an old burial ground and stayed there until the last song. It was as if the gentlemen had brought out the ugly real evil, mixed it with blood and served this poisonous cocktail to us on a coffin lid. Rot, filth and death! Great!

REBAELLIUN - prokletí vojáci temnoty povstali ze starých hrobů, aby nám přijeli ukázat, jak bude znít jednou hudba, až nastane apokalypsa. Koncert byl jako plivnutí na obrácený kříž, jako černá mše. Rouhání, surové postupy, které se mi dostaly hluboko pod kůži, do podvědomí. Kosti polámané a znovu složené do pentagramů. Chyběl snad jen nějaký zapálený kostel. Oproti minule mi přišla kapela ještě divočejší, surovější, naštvanější. Pánové nám zahráli dokonalou esenci pravého, nefalšovaného jihoamerického death metalu takovým způsobem, že jsem si připadal jako v hororu o vymýtání ďábla. Bylo to hodně ostré, dynamické, perfektně zahrané, vzteklé. Připadal jsem si jako prokletý padlý mnich, kterého kapela upálila na hranici. Svět kolem mě hořel do tmy a démoni tančili v divokých rytmech. Smrt i Satan se usmívali a kývali souhlasně hlavou. Brazilci působili jako živelná pohroma, jako povodeň, po které zůstane jenom zničená země. Okultní, nihilistický zážitek, který nás zabil tmou!

 

 






The cursed soldiers of darkness have risen from their old graves to come and show us what the music will one day sound like when the apocalypse comes. The concert was like spitting on an inverted cross, like a black mass. A blasphemy, a crude procedure that got deep under my skin, into my subconscious. Bones broken and reassembled into pentagrams. All that was missing was a church on fire. Compared to last time, I found the band even wilder, more raw, angrier. The gentlemen played us the perfect essence of true, unadulterated South American death metal in a way that made me feel like I was in a horror movie about exorcising the devil. It was very edgy, dynamic, perfectly played, angry. I felt like a cursed fallen monk who was burned at the stake by the band. The world around me was burning into darkness and the demons were dancing to wild rhythms. Death and Satan smiled and nodded their heads in agreement. The Brazilians seemed like a natural disaster, like a flood that would leave only a ruined land. An occult, nihilistic experience that killed us with darkness!

K celé akci bych měl jen jednu drobnou výtku - na plakátu, ani jinde nebyla cena vstupného - osobně je mi to jedno, akorát u sebe nenosím hotovost a platím telefonem nebo hodinkami. Nevím pak, kolik si mám vybrat nebo jestli můžu zaplatit bezhotovostně. Jinak, co se týká zvuku a organizace, tak za mě bez připomínek. Na pohodu, jak se říká. 

Podobné akce už dlouhou dobu bývají setkáním jednorožců, klub byl tak akorát zaplněn. Chodí stále stejní lidé, noví příliš nepřibývají. A tak si tu v rytmu starého death metalu pomalu stárneme a nějak podvědomě tušíme, že to jiné nebude. Koneckonců, je to přirozený vývoj. Přesto nebo právě proto jsou pro mě podobné koncerty ujištěním, že alespoň někde je svět v pořádku. Viděno samozřejmě mojí optikou. 

Tři kapely jsou tak akorát, abych je všechny vstřebal a užil si je. Je moc dobře, že ještě k podobným undergroundovým koncertům vůbec dochází. Jsem rád, když můžu vyrazit. Jasně, člověk musí překonat nepohodlí, pořádně se nevyspí, ale muzika a kamarádi mi za to pořád stojí. Asi už vím, jak se cítí bývalí vrcholoví sportovci. Mysl by chtěla, ale tělo už to nedává. Mám to podobně. Chtěl bych být všude, ale okolnosti tomu nepřejí. A tak jsem za každý podobný rituál moc rád. Bude jednou na co vzpomínat. Cesta domů je náročná, dlouhá a tak si píšu aspoň se synem, co je zrovna ve Španělsku. Hele, synku, víš co je to vacina-do-sapo? Něco podobného jsem právě zažil. Jo, napíšu, až dorazím domů. Tak dobrou. Byl to vydařený večer. Povedlo se vlastně všechno. A i nějaké to pivo jsem si dal. Bez toho by to nešlo, že jo? Mějte se hezky a Tenha um bom dia, obrigado por sua atenção! (Přeji hezký den, děkuji za pozornost!). 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
about bands on DEADLY STORM ZINE:

BRUTALLY DECEASED:















ESCARNIUM:






REBAELLIUN:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine