DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 23. srpna 2024

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2024 - GATES OF ISHTAR, MERCYLESS, IN PAIN, MORBITORY, SYMBTOMY, CUTTERRED FLESH - Tři Dvory u Kolína - 23. - 24. 8. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Sedím jen tak u stolu a nasávám atmosféru. Už jsem potkal pár kamarádů a prohodil spoustu slov. Najednou, jakoby se všechno zastavilo. Možná i celá planeta (ať už kulatá nebo placatá). Stav beztíže, možná. Tohle jsou přesně ty momenty, proč do té roviny u Kolína pořád jezdím. Kapely, prostředí, lidé. Všichni si přijeli užít to co já, alespoň tak vypadají. Někdy přemýšlím, jací jsou fanoušci symbolického festivalu ve svých soukromých životech. Jsme tady, abychom se díky muzice, kterou milujeme, setkali, probrali život, vylezli ze svých ulit, z mnohdy těžkých osudů. Já si zkrátka nemůžu pomoc. Stále to cítím. Pradávná síla soudržnosti. Pospolitost, která se už skoro nikde nevidí. 

Poznámka autora - s většinou vystupujících máme u nás na stránkách rozhovory. Stačí dočíst report až do konce a dole pod článkem jsou odkazy.

Author's note - we have interviews with most of the performers on our website. Just read the report to the end and there are links below the article.

Možná nám mnohým kornatí tepny, máme problémy si udržet váhu, možná se z nás postupně stávají starci, co budou jednou křičet na mraky. Zatím ale můžeme. Píšu to dopředu, abych nezapomněl. Nebude to totiž dlouho trvat a budu asi opilý. Vzduchem ke mě doléhá smích. Ano, smích. No řekněte, kolikrát se za den od srdce zasmějete? Já se tlemil celý víkend. Byla to jízda od začátku do konce.

S koupí vstupenky jsem musel opět otálet. To víte, život je někdy pěkně těžký. Ale nepřijel jsem sem, abych si stěžoval. Nejsem přeci dnes tolik častý píčovač ani vysírač, kterých už je na koncertech taky někdy až příliš. Ne tak u Kolína. Byla to pohoda. Jako když si sednete na chalupě do křesla pod kaštan, díváte se do zeleného a čtete si oblíbenou knížku. A k tomu vám hraje kapela, co ji máte rádi.


Budeš čumět do blba nebo si dáš panáka? Vytrhne mě někdo z bohulibého rozjímání. Dám si, i když je normálně nepiju. Tady, tady je to jiné. Rodinné, osobní, příjemné prostředí. Možná ne dokonalé a děsně profesionální, ale o to víc pro moji maličkost přitažlivé. Vracím se k pivu a kamarádům, které tolik rád vidím. Kurva nedojímej se, bojuj, dokud popírači vesmíru nezakážou všechny globusy. 

Vyjel jsme v pátek ráno vlakem z Plzně, pak mě vzal z Prahy Míra. Nalehko, měl jsem slíbeno, že budu moci ulehnout jako Don Carleone na matračku. Vždycky se tu o mě hezky postarají. Vylezeme z auta a jako dva baseti se hrneme k výčepu. Nepijeme jako dámy s ohnutým malíčkem, padá to do nás jak Němci do krytu. Objímáme se s ostatními, jak to holky děláte, že vůbec nestárnete? 

Jdu pozdravit k Dášu, kterou jsem rok neviděl a už se mi stýskalo. A za mnou se objeví Bohouš, toho času alias Gary Holt z Exodus. Je to velký překvapení, známe se snad třicet let. Těším se na kapely, těším se, až se budu potácet nocí kolem rybníka, až mě bude bolet celý člověk. Jsem tu správně - ve správný čas na správném místě. Znovu otevírám náruč a nějaký čas zapomínáme i na to nejdůležitější, proč jsme přijeli - na muziku. Nechci se fakt dojímat, ne, možná ten střední věk, počátek andropauzy, nevím. Nazdar vy kluci slovenský, ahoj Moravo, čau Pražáci zapražený. Jak se všichni máte? 

Neviděli jsme se dlouho, jezdím jen na malé koncerty. Když je čas a možnost. Napadá mě taková blbost - tenhle reálnej svět je fakt o hodně lepší, než umělá monstra na instagramu. Musím to někomu říct, chci být vtipnej. Vybraná společnost kolem mě se zasměje a protože nálada je nadmíru dobrá, zajdu i na hudbu. Na tu jsem koneckonců přijel hlavně. Dejvy a jeho věrní mě stále umí nalákat. Já vím, moc nás už není, málokdo se zajímá o death metal cíleně, ale my to takhle zkrátka máme nastavené. Jsi srdcař? Pokud odpovídáš kladně, tak si musel být mezi námi. Pro tebe je taky tento report určen a sepsán. 


pátek/Friday - 23. 8. 2024

HADEM PRO MÉHO MUNGA - muzika zcela mimo můj záběr. Jen basa a bicí. Kapelu vidím pokaždé jen zde a opět jsem nadšený. Neznám lepší úvod, kluci mě naladili na tu správnou notu. Bylo to strhující, pestré, divoké i melancholické. Jak si jen račte přát. Odcházím nadšený. 



GLUTTONY - starodávná márnice byla otevřena s velkou energií i tlakem. Klasický smrtící kov ze severu, zahraný s morbidní elegancí starých mistrů. Lebky pukaly tlakem, kosti praskaly v divokých rytmech a já si zase jednou uvědomil, že moje srdce patří do devadesátých let minulého století a na sever. Skvělé vystoupení, u kterého tančily všechny zombie. The ancient mortuary was opened with great energy and pressure. Classic death metal from the north, played with the morbid elegance of the old masters. Skulls cracked with pressure, bones snapped in wild rhythms, and I realized once again that my heart belonged in the 1990s and up north. A great show that had all the zombies dancing.






FLESHLESS - jsem už nějaký čas neviděl. Je pro mě vždy velmi příjemné se znovu ujistit, že je death grindový mlýnek na maso velmi dobře seřízen a že je vše v nejlepším pořádku. Bylo to surové, maniakální a skvěle zahrané. Ostatně jako vždy.




SYMBTOMY - na žádném hřbitově v okolí Kolína jsem nikdy nebyl, ale moc dobře vím, jak to tam vypadá. Proběhla další z veřejných exhumací. Z pódia opět ztékaly nejen do starých pavučin zahalené melodie, ale i špína a smrad z dlouho nevětraných hrobů. Pánové a dáma jsou ve formě, kdy je na ně spolehnutí a pokaždé mě překvapí, jak jim to hezky sype. Buldozer, který odkryl další hromadné pohřebiště. I have never been to any cemetery in the vicinity of Kolín, but I know very well what it looks like. There's been another public exhumation. Not only the melodies wrapped in old cobwebs, but also the dirt and stench from the long unventilated graves were again flowing from the stage. The gentlemen and lady are in fine form where they can be relied upon and I'm always surprised at how nicely they pull it off. The bulldozer that uncovered another mass burial site. 




IN PAIN - tihle švédští prašiví psi hlídají vstup do záhrobí od roku 1992. A dělají to stále s takovým tím opravdovým nadšením, které se nelze naučit. Musíte jej mít v sobě. Představte si bestii, která spala dlouhé roky v plesnivých katakombách. Právě se probudila, vylezla na pódium a roztrhala nás na kusy. Mrazivé melodie, surový zvuk, žádné slitování. Old school, zahraný od srdce a s velkým nadšením a opravdovostí. Stál jsem uprostřed davu nemrtvých! These Swedish mangy dogs have been guarding the entrance to the beyond since 1992. And they still do it with a real enthusiasm that can't be taught. You have to have it in you. Imagine a beast that has slept for years in moldy catacombs. It just woke up and came on stage and tore us to pieces. Chilling melodies, raw sound, no mercy. Old school, played from the heart and with great passion and sincerity. I was standing in the middle of a crowd of the undead!







Už jsem asi blekota a jekota, ale rozhodně nejsem sám. Možná máme víc letokruhů jako stromy v alejích, ale pořád rádi pokecáme. Obcházím kamarády, seznamuji se s novými lidmi. Je to jako ve filmu Good bye Lenin, ve kterém se povedla vytvořit iluze starých dobrých časů. Na Symbolicu je to podobné. Zlatý devadesátý. Jasně, že je v tom kus nostalgie. No a co má jako bejt? My máme aspoň na co vzpomínat. Mladým zůstane jen imaginární otisk někde v cloudu. A tak se snažím, natřásám, nechce se mi spát, uondám sebe i všechny kolem mě. Padám na matračku jako zabitý, otáčím se na bok, protože jsem slíbil, že nebudu chrápat. Snad se tak nestalo. Nevím proč, ale zdá se mi o festivalu. Všimli jste si, že ze Symbolicu ještě není maškarní s maskami? Těžká noční filozofická úvaha. 


sobota/Saturday - 24. 8. 2024

Aby vás všechny husa kopla! Sotva stihnu vypít jednu limonádu a už je tu zase pivo a a panáky u kluků z Moravy, k tomu metal jako řemen a kopec srandy. Pak se přesunu k Janě a Zbynďovi, kteří mě také velmi příjemně pohostí. Moje každoroční předsevzetí, že se budu víc hlídat, bere opět za své. Ne, nemám napuchlé nohy, ani rozlámané tělo, u mě přichází únava až několik dní po akcích (a to jen v podobě dlouhého spánku). Sedím zase u stolu a navazuji pomalu na včerejší den. Musím udržovat hladinku v potřebné míře. Balancuji, abych nebyl ožralý a nebo nedej bože střízlivý. Není totiž nic horšího, než metalista abstinent narvaný informacemi z různých nekonečných podcastů. To by mi někdy jeblo. Uvolni se, dej si pivo, pohoda, žádnej stres. Ten zůstal za branou, někde v polích, se všemi těmi blbečky z facebooku, kteří nikdy nic neudělali, ale hubu mají plnou keců. Překonám lehký bolehlav a kostitřas a jsem zase v plné formě. Původně jsem vám chtěl napsat lehce kritickou zprávu o stavu českého undergroundu, ale neudělám to. Nechce se mi. Index debility je totiž poslední roky stejný, jako všude jinde a jedu je už tolik, že nemá cenu jej šířit ještě víc dál. Howgh. Zůstanu pozitivní, jak hippie na Woodstocku. Víte proč? Protože můžu a chci!

KLAN - znovu obnovená, mrtvou vodou politá kapela, na kterou jsem byl hodně zvědavý. Zklamání rozhodně nenastalo. Naopak, koncert byl povedený, předkládaný kov smrti ukovaný poctivě a s takovou tou samozřejmostí, kterou v sobě mají smečky, které věří ve svoji morbidní práci. Co dodat? Snad jen, doufám v nové album. Klasika, zahraná velmi uvěřitelně!




CUTTERRED FLESH - měl jsem pocit, že mě tihle brutalisté svázali, přikovali na zeď a celou dobu koncertu ze mě tahali vnitřnosti. Dostali se i do mé hlavy, způsobili tam pěknou spoušť, aby mě nakonec pohodili jako kus nepotřebného masa bokem. Zazněl nejen brutální death metal, ale i deathcoreové pasáže a lehká progresivita. Jako celek výborné. Jedna z našich nejlepších českých kapel současnosti. Bez debat! Bylo to hodně kruté, devastující a totálně masakrující! I had the feeling that these brutalists tied me up, pinned me to the wall and pulled my guts out of me for the whole concert. They even got inside my head, wreaked havoc there, and finally tossed me aside like a piece of useless meat. There was not only brutal death metal, but also deathcore passages and light progressiveness. As a whole excellent. One of our best Czech bands of today. No doubt! It was very cruel, devastating and totally massacring! 






GLOOM - chvilka temného oddechu s mlhavým odérem. Mám pro tuhle slovenskou gothic rockovou kapelu slabost. Rád si čtu ve svém pokoji a užívám si pochmurnou atmosféru, kterou dokáží vytvořit. Povedla se jim i u Kolína. Vlastně to pro mě ani nebyl koncert, spíše rozjímání, zamyšlení se. Stál jsem jen tak s pivem v ruce a nevnímal svět okolo. Nádhera, díky moc pánové! A moment of dark respite with a misty odour. I have a soft spot for this Slovak gothic rock band. I like to read in my room and enjoy the gloomy atmosphere they can create. They succeeded at Cologne as well. Actually it wasn't even a concert for me, more of a contemplation, a reflection. I just stood there with a beer in my hand and didn't notice the world around me. Wonderful, thank you very much, gentlemen!




TORTHARRY - těžkotonážní bombardér s nápisem Tortharry na boku přiletěl, vybombardoval bez varování celý festival a zase odletěl. Je až s podivem, jak jsou pánové stále silní ve svých základech, jak neztratili za všechny ty roky drive ani feeling. Naživo vždy dobří, zkušení bardi, bez kterých si vlastně ani nedovedu české festivaly představit. Rozkaz zněl jasně - vše zničit starým death metalem! Výsledek - spálená země!



MORBITORY - až jednou moje tělo opustí tento svět a rakev bude zajíždět do země, chtěl bych, aby mi podobné smečky hrály na pohřbu. Mám tenhle starodávný, pavučinami opředený death metal moc rád. Pro mě osobně se jednalo o jeden z nejlepších koncertů SYMBOLICU. Pánové přišli, zahráli první riff a já byl ztracen. V záhrobí, ve starých katakombách, mezi hroby, na kterých byly nápisy jak starých kontinentálních kapel, tak i těch severských. Byla to v podstatě dokonalá esence toho, co mám na stylu zvaném death metal tolik rád. Temné, chladné, surové. Old school death metal forever! When my body leaves this world one day and my coffin goes into the ground, I'd like to have a similar pack playing at my funeral. I love this ancient, spider-webbed death metal. For me personally, this was one of the best SYMBOLIC shows. The gentlemen came on, played the first riff and I was lost. In the beyond, in the old catacombs, amongst the graves that had inscriptions of both old continental bands and Nordic ones. It was basically the perfect essence of what I love so much about the style called death metal. Dark, cold, raw. Old school death metal forever!






MERCYLESS - na francouzské hrobníky jsem se těšil asi nejvíc. Už jsem je několikrát viděl a i historicky se u mě jedná o jednu ze srdcových kapel. Naposledy jsme se setkali v roce 2017 v Praze a již tehdy jsem si potvrdil, že tahle death thrash metalová legenda je stále ve skvělé formě. V sobotu to bylo ještě lepší. Ta atmosféra, která se vznášela kolem, během celého vystoupení, byla nakažlivá, podmanivá, neskutečně mrtvolná a chladná. Byl jsem na starodávném mystickém obřadu. Krvavý rituál, hudba, která se mi zadřela pod kůži i do podvědomí. Vynikající, opojné, hnilobné, totálně smrtící. Byl jsem proklet a moje tělo zůstalo bez duše. Absolutní kult! I was probably most looking forward to the French gravediggers. I've seen them a few times and historically they are one of my heart bands. The last time we met was in 2017 in Prague and already then I confirmed that this death thrash metal legend is still in great shape. On Saturday it was even better. The atmosphere that hovered around, throughout the whole show, was infectious, captivating, incredibly deadpan and chill. I was at an ancient mystical ceremony. A bloody ritual, music that dug under my skin and into my subconscious. Delicious, intoxicating, putrid, totally deadly. I was cursed and my body was left without a soul. An absolute cult!








GATES OF ISHTAR - jsou kapely, které se zapsaly do historie a stačilo jim vydat pouze tři alba. Z toho poslední v roce 1998. Takže kazety, MTV, doba mého mládí, nostalgie. Švédi znovu koncertují a jednalo se o první akci u nás v Čechách vůbec. Vlastně to byla povinnost nejen pro všechny pamětníky, ale také pro všechny, kteří to myslí s death metalem vážně. Já vlastně nemám moc co k jejich vystoupení dodat. Byl jsem až příliš pohlcen vzpomínkami. V hlavě mi vyskakovaly znovu skladby, které jsem jako mladý kluk drtil ve svém walkmanovi. Byl jsem hodně zvědavý, těšil jsem se moc a nakonec, když už se hrálo, tak jsem byl nadšený. Přiznávám, neubránil jsem se dojetí. Nemůžu za to. Je to i kus mého života. Severský death metal, ledový vichr z temných lesů, hudba, která mě rozdrásala do krve! Děkuji. There are bands that have made history and only had to release three albums. The last one in 1998. So cassettes, MTV, the days of my youth, nostalgia. The Swedes are performing again and it was the first ever event in the Czech Republic. Actually, it was a must not only for all those who remember, but also for all those who are serious about death metal. I don't really have much to say about their performance. I was too engrossed in memories. Songs that I used to crush in my walkman as a young boy popped up in my head again. I was very curious, I was looking forward to it a lot, and in the end, when it was played, I was excited. I admit, I couldn't help but be moved. I can't help it. It's a piece of my life, too. Nordic death metal, the icy blast from the dark forests, music that tore me to the blood! Thank you.








Kolem deváté večer jsem měl lehkou krizi, kterou bych přičítal skoro pěti desítkám let na mém hrbu. A tak se několikrát otřepu a ono to přejde. Pokaždé, když dohraje poslední vystupující, tak je mi tak nějak smutno. Jasně, opět jsem neviděl všechny, ani to nejde, ale vybral jsem si jich dost a po této stránce jsem velmi spokojený. Já už nepotřebuji zažít po sto padesáté stejnou kapelu. Rád objevuji, jsem spokojený, že je nejen death metal stále živý, vznikají nové smečky, pořád se něco děje. Narovnám záda a jdu opět korzovat, smát se. Jsem jak Oldřich Nový. Zavřete oči, odcházím. Těžko se to popisuje, to byste museli zažít. Byl takový kopec srandy, že jsem se chvílemi dusil smíchy - s Martinou, s Klabim, s Morbitory, s Dášou (snad jsem na někoho nezapomněl). Navíc, to byl smích upřímný. Od srdce, vy volové! A to se počítá nejvíc. Mám spoustu nepublikovatelných hlášek, černého humoru (který se z nějakého důvodu pomalu odevšad vytrácí). Nejsme žádní přizdisráči a šli jsme do toho naplno. A to dokonce tak, že jsem zas usnul během asi půl minuty. To je dar od boha a pivo. Dobrou. 


Prostředí - Na topole nad jezerem seděl vodník pod večerem: „Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť." Ano, pro mnohé je to jen kačák a stará budova, ale pro nás, co sem jezdíme už roky, zenová zahrada. 

Zvuk mi přišel v pořádku, organizace jako vždy na jedničku, návštěvnost velmi dobrá. Zastavme se ale na chvilku u jídla - je o mě všeobecně známo, že jsem mlsnej kocour. Nemůžu za to, jako malého mě rozmazlovaly babičky a tetičky. Ten ranní salát byl skvělej! A nejen on. Tak to vidíte, formální a důležité věci jen tak zběžně přeskočím, protože byly v pořádku a u pokrmů se zastavím, protože to byl food festival. Navíc s milou a hezkou obsluhou. 

Pivo Radegast - cajk!

Kritika - sedím tu doma, je pondělí odpoledne. Už proběhla moje základní údržba. A celou dobu marně přemýšlím, co bych festivalu vytkl? Prostě nevím, nemůžu na nic přijít. Sorry jako. Možná snad jen, odpoledne mi svítilo pod pódiem do obličeje slunce, večer a v noci zase světlomety. Pak nemaj bejt ty fotky mázlý, žejo. 

Poděkování - nejdřív bych rád poděkoval rodině, že jsem mohl vyrazit. Nebylo to lehké. Potom svému trenérovi, masérce, psychologovi...ne to už si dělám srandu. Nejsme na Oscarech. Tak jinak. Milý symbolický týme. Bylo mi opět velkou ctí. Víte, ono už to pro mě není jenom festival někde v polích u rybníka. Je to osobní a srdcová záležitost. Velká poklona před tím, jak to děláte. Jsme zkrátka jedné krve a moc si vážím toho, že jste mi opět přivezli super kapely (a že jsem se zase mohl takhle krásně a elegantně ožrat). Ať už si hubená nebo vegetarián, ať uctíváš Satana nebo velkého dýňáka, pokud jsme spolu pronesli pár milých slov, patří dík i tobě, můj milý kamaráde/ko. Zvláštní poděkování potom patří všem mým čtenářům. Jste skvělí. Pořád koukám jak vyoraná myš, kolik lidí dnes ještě čte. Ještě nejsme ztracení! 

Míro a Bohouši, vy dva plantážníci, nebýt vás, nebylo by to ono! Tohle byla opět zlatá sestava. Díky moc za vše. 

Odvezen do Prahy, přesedám na vlak na Plzeň. Usmívám se. Jsem mimo své tělo. Nevnímám vysírače a píčovače kolem sebe. Usmívám se a ještě tomu tak nějaký čas bude. Lázně Symbolic opět splnily svůj účel a já pokaždé, až mi bude ouvej, tak si na ně vzpomenu. Mějte se co nejlépe a děkuji moc za pozornost! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

GLUTTONY
Recenze/review - GLUTTONY - Cult of the Unborn (2018)

SYMBTOMY
Recenze/review - SYMBTOMY - DEMO#2

IN PAIN

CUTTERRED FLESH

GLOOM

MORBITORY

MERCYLESS


about SYMBOLIC on DEADLY STORM ZINE:










Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - HATCHEND - Summer Of '69 (2024)


HATCHEND - Summer Of '69
CD 2024, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Máš úplně všechno. Pěkný dům, milou ženu, nikdy si neměl hlad. Tvoje děti tě mají rády a stejně tě sere celej svět. V práci ti připadají všichni hloupí, šéf není také z nejchytřejších a tak chodíš domů frustrovaný a sekáš kolem sebe drápem, jakoby se ti opravdu něco dělo. Sedáváš u internetu a píšeš sprostá slova lidem, které si nikdy neviděl. Všechno je špatně, nikdo ničemu nerozumí. Jsi politik, sportovní trenér, akademik i hudební kritik. Hele vole a co kdyby sis dal jen tak nohy nahoru, otevřel pivo a pustil si starý klip od Brayana Adamse - Summer Of '69?

Že tě to nebaví, že už ti to přijde starý a naivní? Tak zkus třeba thrash grind hardcore maniaky HATCHEND. Myslím si, že ti by mohli svojí hudbou propláchnout tvůj nakažený mozek a vyčistit jej od zbytečností a frustrací. Tihle pánové (mimo jiné působící ve smečkách jako BIRDFLESH, DERANGED, RAZORRAPE, DEATHENING), moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát - surovou, na kost ohlodanou muziku, která vás rozseká na kusy. 


Vždycky se mi líbil zvuk otevíraného piva, ten klid a rozvaha, které tenhle nápoj přináší. S novou deskou "Summer Of '69" je to velmi podobné. I když se v extrémní hudbě pohybuji spíše v temnotě a na starých pohřebištích, tak musím uznat, že mě tahle nahrávka strhla do víru. Ta síla, energie, ten neskutečný tlak, melodie, které se mi zadřely pod kůži. V televizi už jenom vaří a nebo vyšetřují vraždy, já už tomuhle světu pomalu přestávám rozumět. Líbí se mi, že HATCHEND na to jdou opravdově, reálně, uvěřitelně. Navíc, na to se často zapomíná, mají pánové talent rozdrtit vaše kosti a vystřelit vám mozek z hlavy. Zvuk je surový, dynamický a zničující (mixoval a masteroval Ulf Blomberg), obal je také povedený, nemyslíte? Zkrátka a dobře, fanoušek dostane přesně to, co chce a žádá. Plus navíc takový ten neklid, touhu jít do garáže, vzít do rukou kladivo a rozsekat nejbližší zeď, televizi i počítač. Je to underground, jsou to melodie, které zpočátku znějí možná trošku chaoticky, ale časem se usadí a stanou se pro vás doslova nutností. Alespoň takhle na mě album funguje. Vždycky, když podobné desky poslouchám, tak si říkám, jak by bylo na světě krásně, kdyby všichni ti frustrovaní, co berou do rukou zbraně a ubližují druhým, raději skočili do mosh-pitu a vyřádili se dole pod pódiem. Ano, nové album na mě má skoro až terapeutický účinek. A to, prosím pěkně, není v dnešní divné době vůbec málo. Mám úplně všechno. Pěkný dům, milou ženu, nikdy jsem neměl hlad. Moje děti mě mají rády a stejně mě sere celej svět. Ne, vlastně ne, klid. Poslouchám "Summer Of '69" a moje mysl je čistá jako hladina horského jezera! Surový, neurvalý, divoký thrash hardcore metal, který vás vytrhne z temných hlubin vašich vlastních myšlenek! 


Asphyx says:

You have everything. A nice house, a nice wife, you've never been hungry. Your kids love you, and the whole world still gives a shit about you. Everyone at work seems stupid, your boss isn't the brightest either, so you go home frustrated and claw around like something's really wrong. You sit on the internet and write dirty words to people you've never met. Everything is wrong, nobody understands anything. You're a politician, a sports coach, an academic and a music critic. Hey, dude, how about you just put your feet up, crack open a beer and put on an old Brayan Adams Summer Of '69 video?

That you're tired of it, that it's old and naive? Then try thrash grind hardcore maniacs HATCHEND. I think they could flush your infected brain with their music and clean it from uselessness and frustrations. These guys (among others active in packs like BIRDFLESH, DERANGED, RAZORRAPE, DEATHENING) know very well what they want to play and how they want to play it - raw, gnawed-to-the-bone music that will cut you to pieces.

 

I've always liked the sound of a beer being opened, the calm and serenity that this drink brings. It's very similar with the new album "Summer Of '69". Even though I tend to be more into the dark and old graveyards of extreme music, I have to admit that this record took me into a vortex. The power, the energy, the incredible pressure, the melodies that got under my skin. All they do on TV anymore is cook or investigate murders, I'm slowly losing my understanding of this world. I like the fact that HATCHEND go for it in a real, real, believable way. Plus, it's often forgotten, the gentlemen have a knack for crushing your bones and blowing your brains out. The sound is raw, dynamic and devastating (mixed and mastered by Ulf Blomberg), the cover art is also hilarious, don't you think? In short, the fan gets exactly what he wants and demands. Plus the extra restlessness, the desire to go to the garage, pick up a hammer and smash the nearest wall, TV and computer. It's underground, it's tunes that may sound a bit chaotic at first, but eventually settle in and become a literal must have. At least that's how the album works for me. Whenever I listen to albums like this, I always think how beautiful the world would be if all those frustrated people who pick up guns and hurt others would rather jump into a mosh pit and goof off down below the stage. Yes, the new album has an almost therapeutic effect on me. And that, please, is no small thing in these strange times. I've got everything. A nice house, a nice wife, I've never been hungry. My kids love me, and the whole world still gives a shit about me. No, actually, no, relax. I'm listening to "Summer Of '69" and my mind is as clear as a mountain lake! Raw, unbridled, savage thrash hardcore metal that will take you out of the dark depths of your own thoughts!



--TRACKLISTING--
1. Shackled humanity
2. Who´s the foe today?
3. Bloodthirsty degenerate
4. Scapegoat
5. A fierce scalpel menace
6. Feed this emptiness
7. Fascist y design
8. First blood

--LINEUP--
Rikard Wermén – drums
Elis Edin Markskog – guitar
Kalle Nimhagen – vocals
Dan Bengtsson – bass


--BAND CONTACT--

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS

KNIŽNÍ TIPY - Vražedná čísla - J. D. Kirk (2024)


Vražedná čísla - J. D. Kirk
2024, Vendeta

Seděl jsem před chalupou, četl si tuhle knihu a představoval si některé své kolegy a známé, jak jsou také odtrženi od reality. Je to zvláštní, mám dovolenou a píšu si poznámky o Vražedných číslech do mobilu. Ano, do toho zařízení, které nás čím dál tím víc ovládá. V něm najdete jedinou pravdu. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Ráno v tramvaji listují po modrých stránkách skoro všichni a čile diskutují s umělou inteligencí, která dokáže na povrch vytáhnout jejich nejtemnější myšlenky. Co je a co není pravda? Když dokáže člověk, co má dvě vysoké školy věřit na ilumináty a kecy o světovém spiknutí, tak proč by nemohl začít vraždit? Nepřijde mi to jako zase tak nereálný nápad. Vždyť si vezměte, kolik frustrátů vezme do rukou zbraň. Nedá jim žádná holka, jsou uzavřeni ve svých ulitách a hrabe jim z toho, že se baví po síti jen se stejnými magory. Nikdo jim nedá facku v hospodě jako kdysi. Prober se debile a jdi si raději zaběhat. Přiznám se, že téma téhle knihy mě hodně oslovilo. 

Jack Logan je mi sympatický, to je jasná věc. Vyšetřování je složité a vrah totálně vyšinutý. Líbí se mi, že je příběh uvěřitelný, metody logické a souboj dobra a zla jasně čitelný. Je to taková, velmi dobře napsaná klasika, tak jak ji máme od autora všichni rádi. Opět začínám sérii od třetího dílu. Jenže znáte to, balíte se na hory, házíte do batohu knihy, co vám leží na stole už nějaký čas. Teď, když je dovolená, tak si určitě najdu chvilku. Nakonec to bývá úplně jinak. Čím jsem starší, tím raději se jen tak dívám na mraky. Čtu si, ale moje myšlenky někdy létají úplně někde jinde. Myslím na příběh, rozvíjím jej dál, občas se vydám úplně jiným směrem. Mám ale i spoustu momentů, kdy se trefím. To se potom usmívám a jsem rád, že se mi povedlo také odvést nějakou tu detektivní práci. Ano, takhle relaxuji, spolu s dlouhými výlety v lesích a poslechem hudby, jsou to moje asi nejoblíbenější činnosti posledních let. Třeba koncerty si čím dál tím víc vybírám. Vždycky si řeknu - kniha nebo klub? Mnohdy vítězí další nepřečtené stránky. Asi už fakt stárnu. Na čtení musí být klid.

Navíc, co si budeme povídat. Autor popisuje scény, kdy dojde k vraždám tak sugestivně, že se ohlížím často za sebe, když jdu po dovolené poprvé do práce. Už bývá déle tma a v ulicích Plzně to není nijak bezpečné. A to víte, když má člověk bohatou fantazii, tak se mu hlavou míhají všelijaké myšlenky. Drog je mezi lidmi spousta a je to i vidět, když se kývají v půl páté ráno na náměstích jako nějaké zombie. Je mezi nimi někdo, komu už dávno přeskočilo? Netuším a tak raději přecházím na druhou stranu a myslím na ty krásné chvilky, když jsem sedával před chalupou. Chtěl bych být rentiér. Ne kvůli penězům a novým domům, autům. Spíše kvůli času, abych si mohl číst. Kolem mě zuří další války, lidé ve veřejném prostoru hrubnou a bývá čím dál těžší rozlišit, co je pravda a co lež. A tak jsou pro mě knihy pevným záchytným bodem. Nemohl bych být, stejně jako u hudby, placeným kritikem. Neumím číst a poslouchat něco, co mě nebaví. Což se o Vražedných číslech říci nedá. Ty mě chytly hned a držely mě až do konce. 

Na někoho to bude možná příliš lehké čtení, možná i oddechové, ale mě to tak nepřišlo. Mám podobný styl, který je ohlodaný na kost, i když trošku předvídatelný, moc rád. Víte, na dovolené potřebuji také odpočívat a nějaké psychologické konstrukce by mě příliš nebavily. Schválně, o kolika lidech kolem sebe si myslíte, že jsou možná lehce vyšinutí? Mluví si pro sebe, reagují divně? Jasně, záleží, kam až to dotáhnou, většinou jsou neškodní, ale to o jednom pánovi ze sousedství říkali taky. Takovej tatík, spíše legrační a přitom to byl jeden z velkých sexuálních pedofilních predátorů. Jeho žena a dcera se musely odstěhovat. Takže ono, Vražedná čísla, ehm. Já bych tomu s klidem věřil, lidem fakt do hlavy nevidíte. Co všechno jsou schopni někteří udělat, když jim je to umožněno? Nemám plané iluze, už dávno ne. 

Jsem poštípaný od komárů a pořád před sebou vidím mraky, co se pomalu měnily ve večerní červánky. Louka voněla, stádo krav se páslo nedaleko a mladé holky, co mají tolik rády koně, jezdily po lesních pěšinách. Už nějak nemusím navštěvovat turisticky exponovaná místa s tisíci nevychovanými lidmi z celého světa. Mám raději svůj kaštan, pivo, reprák s dobrou muzikou a knihy, jako je tak od J. D. Kirka. Tahle knížka je jako dělaná na dovolenou. Do vlaku, k vodě. Alespoň tak jsem ji vnímal já. Třeba vám bude také chutnat. Přeji dobré světlo a jasnou mysl. Mějte se co nejlépe a opatrujte se. Tak zase za týden, děkuji za pozornost. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co když nic není skutečné? Co když nikdo z nás neexistuje? A co když můžeme páchat zločiny a ubližovat lidem okolo sebe, aniž bychom se museli bát trestu? Po dvaceti letech ve službách skotské policie má detektiv šéfinspektor Jack Logan pocit, že už ho nic nemůže překvapit. To se však šeredně plete. Když je cestou z noční směny brutálně zavražděna mladá zdravotní sestra, vydá se Jack společně s osvědčeným týmem okamžitě po stopách vraha. On ani jeho kolegové ale netuší, že mají co do činění s vyšinutým pachatelem posedlým neobvyklými představami, jež mu dovolují bez výčitek mrzačit a vraždit další a další nevinné oběti.
Pátrání po vrahovi, který o sobě tvrdí, že neexistuje, navíc ve městě, které nezná, dožene šéfinspektora Jacka Logana až na pokraj sil a k náhlému uvědomění, že i on se má stále co učit.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 22. srpna 2024

Recenze/review - VOMITROT - Emetic Imprecations (2024)


VOMITROT - Emetic Imprecations
CD 2024, Personal Records

for english please scroll down

Nikdy bych nevěřil, kolik je v člověku krve a hnisu. Pokaždé, když jsem vytáhl střeva ven, díval jsem se umírajícímu do obličeje. Možná vás to bude šokovat, ale každý patolog má své zvrácené rituály. Stejně jako všichni. Tohle tělo ale bylo jiné. Působilo nafouklým, hnisajícím dojmem. Na břiše mělo vyryto nápis VOMITROT. Rezavým nožem. Netrvalo to dlouho a ven vylezla hromada červů, přežraných zkaženým masem.

Druhé dlouhohrající album těchto švédských maniaků je vskutku morbidním zážitkem. Jakoby jste se při poslechu procházeli krvavou galerií, ve které se vyřádil nějaký zvrácený a sadistický umělec. Máte rádi hudební extrém? Pokud ano a jste připraveni na litry zkažené krve, tak zapněte play. Budete strhnuti do hlubiny. 


Je to hodně hnusný a ošklivý koktejl, umíchaný ze starého prašivého death metalu, z kruté a chladné války i grindcore. Podávejte prosím podchlazené a na víku od rakve. Vypadá to, že VOMITROT skládali tuhle desku v nějaké staré jeskyni nebo dávno opuštěném dole. Ze zdí stékal hnis a vše se otisklo i do masivního, ostře řezaného zvuku. Zvuk je opravdu antihumánní, masivní a surový, jako vivisekce na živém těle (recorded and mixed by John Gordon at V.G.DK. Studios) a obal od mistra Endless Vast Mystrium dodává nahrávce na ještě větší uvěřitelnosti. Budete se dávit vlastní krví, shnijete zaživa. Tohle je hudba do starých katakomb, na dávno opuštěná pohřebiště. Smrt i démoni vás budou provázet během celého poslechu. Zastavíte se pouze ve chvílích, když na povrch vypluje několik doom metalových momentů. Poslouchat "Emetic Imprecations" je jako se toulat smradlavými močály a sbírat zohavená, shnilá těla. Je to choroba, epidemie moru, na který nepomáhá ani spalující oheň. Album jsem poslouchal převážně ve tmě a chladu, což bych doporučil i vám, teprve potom totiž vyniknou jednotlivé nuance. Nutný je i dobrý přehrávač, ale to je tak nějak u téhle hudby samozřejmostí. Dost ale bylo slov, přivezli mi další tělo. Nemá oči a na zádech má vypálený cejch. Usekané ruce i nohy, lebka bez tváře. Přesto vím, jak tenhle nebožák zemřel. Myslím si, vím to, že se setkal v podzemí s nějakou děsivou bestií, která jej roztrhala na kusy. Stejně jako mě tohle album. Je po okraj narvané špínou, zlem i nenávistí. Je nihilistické i děsivé zároveň. Jako ten nejhnusnější hororový film. Fanouškům třeba takových INFESTER, CREMATION, ABHORRENCE, INCANTATION nelze jinak, než doporučit. Morbidní, shnilý death  metal, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Smradlavá vivisekce v přímém přenosu!


Asphyx says:

I would never believe how much blood and pus is in a person. Every time I pulled the intestines out, I looked into the dying man's face. It may shock you, but every pathologist has his own twisted rituals. So does everyone. But this body was different. It had a bloated, festering appearance. It had the word VOMITROT carved on its abdomen. With a rusty knife. It didn't take long for a pile of maggots to crawl out, gorged on rotten flesh.

The second full-length album from these Swedish maniacs is a truly morbid experience. It's as if you're listening to it while walking through a bloody gallery where some twisted and sadistic artist has gone wild. Do you like the musical extreme? If so, and you're ready for gallons of bad blood, then put it on play. You'll be swept into the deep end. 


It's a very ugly and nasty cocktail, mixed from old dusty death metal, from cruel and cold war and grindcore. Please serve it chilled and on a coffin lid. Looks like VOMITROT composed this record in some old cave or long abandoned mine. Pus was dripping from the walls and everything was imprinted in the massive, sharply cut sound. The sound is truly anti-human, massive and raw, like vivisection on a live body (recorded and mixed by John Gordon at V.G.DK. Studios) and the cover artwork by Endless Vast master Mystrium adds even more believability to the recording. You'll be choking on your own blood, rotting alive. This is music to the old catacombs, to long-abandoned burial grounds. Death and demons will accompany you throughout the entire listening experience. You only stop when a few doom metal moments surface. Listening to "Emetic Imprecations" is like wandering through a stinking swamp and picking up mutilated, rotten bodies. It's a disease, a plague epidemic that even a burning fire can't help. I listened to the album mostly in the dark and cold, which I would recommend to you, because only then the individual nuances will stand out. A good player is also necessary, but that's kind of a given with this music. But enough with the words, they brought me another body. It has no eyes and a brand burned into its back. Chopped off arms and legs, skull without a face. Yet I know how this poor man died. I think, I know, that he met some horrible beast underground that tore him to pieces. Just like this album did to me. It's filled to the brim with filth, evil and hate. It's nihilistic and terrifying at the same time. It's like the ugliest horror movie. For fans of INFESTER, CREMATION, ABHORRENCE, INCANTATION, I can't recommend it enough. Morbid, rotten death metal that will rip your guts out! Stinking vivisection live!




Tracklist:
01. Envomited 
02. Emptophilic Cro-Magnon 
03. Odious Fetid Aberrations 
04. Heinous Sulphuric Phlegm 
05. Gomorrahian Excrement 
06. Vomitous Execrations

Vomitrot is:
Vomitroth - vomit gurgler and subsonic puke
Cave belcher - vomit hammers on rotted skins
Rotted vomitor - vomit bludgeoner of barbwire

středa 21. srpna 2024

Interview - DISLOYAL - A raw, dark death metal that is polished to perfection!


Interview with death metal band from Poland - DISLOYAL.

Answered Jaro (drums) and Artyom (guitars), thank you!  

Recenze/review - DISLOYAL - Divine Miasmata (2024):

Ave DISLOYAL! Hello to the Polish underworld. I first listened to your new album "Divine Miasmata" on my way to work. I walk past an old cemetery and then an abandoned factory. At times I thought I was seeing ghosts! The album is really very good. You've come back after nine years and you seem even stronger than before. How did the new album come about and why such a long gap between albums?

Jaro: Hell-oooo!!!! Thanks for such wonderful words about our new album. It's great that our music evokes such delightful feelings and even hallucinations in you, hahaha. Exactly, we've returned with the mega power which is in full swing in "Divine Miasmata". The material for the album was created without any pressure. Simply, if there was time and ideas to write new songs, it happened. This long break is due to the fact that everyone in the band has their own life and things related to it that need to be sorted out and that takes some time. Apart from that, there are other musical projects that also require time and dedication, that's why it all took so long.


I'm an old fan of yours, I have your first album "Pessimistic" from 1999 at home and I like that you have your own style while keeping your own signature. How did the idea to start a band come about and why did you decide to play death metal? I can feel a strong influence of American bands in your music. Were they an inspiration for you?

Jaro: It's really nice to hear that. The band was actually formed at the turn of 1996/97 after the breakup of a rock band I played in called ALL FICTION. I've always been a metal maniac, especially death metal, and that's the kind of music I wanted to play. So after ALL FICTION broke up, I called some people who were starting to play metal and suggested that we start a death metal band. We were all very impressed and influenced by bands like MORBID ANGEL, DEATH, OBITUARY, SLAYER, BOLT THROWER. And that's how it all started.

From the original line-up, only the drummer Jarosław Paprota is left in DISLOYAL. A lot of great musicians went through the band. Why so many changes? At the same time, and this is very interesting for me, you still keep your face. How did you get together with the current line-up and was it difficult to find musicians who wanted to play death metal at that level? Maybe in the Czech Republic there are not so many people playing extreme metal.

Jaro: Exactly. I’m the only one who remained from the original line-up. So many line-up changes over the years were caused by life situations that did not allow ex-members to continue playing music, people simply did not want to play anymore and with others it was simply impossible to work for a longer period of time. The current line-up, which I personally consider the strongest in the history of the band, is the responsibility of Artyom, our guitarist. I met Artyom on MySpace, through which we talked about music and various life matters. It just happened that we had a few concerts to play and didn’t have a bass player at that moment and I suggested that Artyom play bass and from that moment on he has been in the band to this day and it was he who brought the rest of the current members to the band. A successful transfer, right? HeHe


Let's go to the new album. Do you know what I like the most about it? The atmosphere. Yes, the album is very dark, but sophisticated and the moods change throughout. Sometimes the rawness comes out, sometimes the coldness, sometimes the melancholy. Can you tell us how DISLOYAL composed the new material? Who is the songwriter?

Artyom: All the music was composed by me and all the lyrics were written by our longtime friend Wojciech Mytnik. He wrote for Disloyal before, you can find some of his lyrics on the albums “The Kingdom Of Plague” and a couple of songs on the album “Godless”. This time we let him write the lyrics on the whole album, though we discussed the main topics and concept with him beforehand. Concerning my approach to composing the material, it was nothing unusual. I wasn’t doing anything on purpose or under any pressure, I was just waiting for the inspiration to come. I must admit that you are absolutely right describing the emotions of “Divine Miasmata”. It’s a technical, fast and quite brutal death metal, but my main emotions connected with this material are very dark, cold and for sure sometimes melancholic. There’s a lot of hatred and aggression in these riffs, at least from what I feel. But there’s also a lot of destructive depression in it, which is usually not so obvious in this genre of music. I tried to put so much personal energy and experience into these riffs and music in general that I thought that it will be better if someone else will write the lyrics, cause basically all my emotions were already in the music, it’s as if I’ve already put all my words into it. So I’m happy that Wojciech agreed to work with us again and did a great job complementing the dark and leaden atmosphere of the music with appropriate lyrics.

Sound is very important not only in death metal. I like how massive, majestic it is on the new album. It is signed by Arkadiusz "Aro" Jabłoński from MASACHIST. How was the collaboration? If I'm not mistaken, some members of MASACHIST were also in DISLOYAL? Did you ever have a different opinion about the sound, did you have a say in the result? Or did you leave everything to Arkadiusz?

Jaro: You've captured the atmosphere and sound of "Divine Miasmata" very well. Yes, we worked with Aro again during the recording of the new album. Working with him is incredibly comfortable and stress-free. We also recorded the previous record "Godless" with him, so the choice of the studio and the sound engineer was obvious. We simply understand each other and, above all, we are able to listen and accept any comments on the band / sound engineer level. As for MASACHIST, the only thing that unites us, is that Thrufel, who is the guitarist and founder of MASACHIST, recorded a guest solo for two of the songs on the album "Godless". Our bands never shared any musicians.

Artyom: I’ve worked with Aro many times. We’d recorded Disloyal’s „Godless“ with him, then I recorded two albums with my doom/death metal band WOE UNTO ME, and I recorded also the „IT“ album with DEATHBRINGER in the same studio. A couple of times I was there as a session musician too. Aro understands me and my creative visions without any words, he perfectly feels the atmosphere of the music. It’s very comfortable to work with him and each time I’m happy with the result. We always work together on the sound, he listens to me and I listen to all his suggestions, we discuss everything many times and work together on all levels until everything is finished.


"Divine Miasmata" can be loosely translated as pollution by god. The word miasma comes from Greek and defines chronic manifestations after the suppression of scabies, gonorrhea and syphilis. The author of this definition is Hahnemann. Was he an inspiration for your lyrics? Who is the author of the lyrics? What exactly are the lyrics on the new album about?

Artyom: Actually, I think, the name of the album appeared even before the lyrics. It was more about a general concept of our music. I wanted to reflect the anti-religious mood that was obvious in music and came up with that capacious title. The artwork on the cover reflects exactly the same mood. The feeling that god and religion is more evil than its main antagonist. The god with the face of the demon pouring a holy water on the people who got eaten away by it, melting as if it was an acid. This perfectly symbolizes the religion, which under the veil of holiness corrodes the minds of people.

Concerning the lyrics, I can describe each song in a few words:

“Silent Revolution” - This song is a warning against trusting the cyber technology way too much. How is it that we allowed ourselves to become a labelled product and be vulnerable to all our identity being stolen and misused?

“The Black Pope” - They say the world will end after the reign of a „black pope”. But what if the prophecy is misinterpreted and the current pope’s soul is already dwelling in darkness and when the sun sets over Vatican and the curtains are being drawn, he engages himself in satanic rituals?

“1347-1352” - Lyrics to this track were written at the very beginning of the covid pandemics where there was still this mysterious aura of uncertainty noticeable all over the world. It was easy to compare the new threat to the Black Death plague from the medieval times that took one-third of Europe’s’ population.

“Stella Peccatorum” - Inspired by Bosch’s infernal visions or medieval apocalyptic scriptures, this is another take on a topic of Christian end of the world that in the end remains, again and again, just an unfulfilled fantasy.

“Betrayed Faith” - This one is dedicated to all the infant and adolescent victims of a sexual abuse from the hands of all the Christian churches or other religious organizations and their priests and activists.

“Religion of Warfare” - A song about modern warfare and how different it is from the traditional war we know from the TV screens. Today all you need to destroy the world is to press the legendary red button. The song also emphasizes the fact that as a society we are simply a tool in the hands of greedy politicians who might be merely madmen in elegant clothes.

“Ravens of Starvation” - Based on a poem by Diana Suhova, this song tells a story of WW2’s siege of Leningrad from the perspective of the people who were inside. The prolonged famine led to the point where even the acts of cannibalism were reported. No communism supported here, it’s just a description of a human tragedy.

“The Ascension of Abaddon” - Another apocalyptic vision where infernal king Abaddon ascends from below to claim his victory over mankind.


How are DISLOYAL doing with the gigs? Do you play a lot and often? What about some touring for the new album? Are you planning to? Do you prefer smaller clubs or big festivals?

Jaro: We’ve just finished a mini tour promoting the new album. The shows took place on July 19, 20 and 21 in Warsaw, Białystok and Olsztyn. We are currently planning to play as much as possible to promote "Divine Miasmata" and we will try to do a bigger tour in the nearest future. You know, we have not signed any papers with any concert agency and we have to take care of everything ourselves and it is not such an easy thing from the logistical side. So far, we have only played in smaller or larger venues but we have never managed to perform at a big festival so it is difficult for me to compare.

Artyom: In my opinion festivals and club shows are completely different things and they can’t even be compared. There’s something in the cosy club shows that you will never feel on stage of a big festival, and the same vice versa, you will never feel the festival vibe in a club. So I think for a real musician there have to be both kinds of performances to feed on completely different emotions and energy.

I've been listening to death metal since the 90s and Poland has always been a country for me where a lot of good bands came from. But how is it nowadays? I follow your scene, I write about new bands, I try to get interviews as well and everyone agrees that it's still very much alive in Poland. What is your opinion about your scene? What about labels, fans, promoters?

Jaro: In my opinion the scene is even stronger and more powerful than the one from the 90s. Of course a lot of things have changed but there is no time or space to analyze it all now. Currently there are many labels, concert agencies, official magazines and fanzines (well the latter is less compared to the 90s but they still exist) there are many great new bands but also more and more comebacks of old bands. What more can I say. We have to be proud and continue to maintain the status of one of the best metal scenes in the world!!! In Poland metal really has a big meaning!!!


You have a great video for the song "The Black Pope". Why this track and who directed the video? Can you tell us how this song came about? What was the initial idea? I find it really interesting.

Artyom: The video was directed by Marcin Halerz (halerz.eu), our good friend from Krakow, who worked with the bands like DECAPITATED, KAMPFAR, HATE, NORDJEVEL, THY DISEASE, DEATHBRINGER, VIRGIN SNATCH, HOSTIA, etc. We have chosen this track together with him, as we decided that it suits very well to become a video clip, it’s quite catchy and groovy and the concept of the track is pretty cool to make a video for it. The initial idea was to make something not so obvious to match the lyrics and to make something atmospherically dark and close to the old Morbid Angel video clips directed by Tony Kunewalder, like „Rapture“ and „God Of Emptiness“. Maybe our video doesn’t remind you of these masterpieces that much but these videos where definitely our inspirations. We decided to go back to the times of inquisition and witch persecutions. We showed an episode where one of such witchers was persecuted by local villagers and backed into a corner he shows his real face and becomes an Antichrist – a Satan in the flesh, which ends with him becoming a worldwide power, leading the humanity to its ruination. It’s just a different vision of the general atmosphere of the track.

You're from a small town called Kętrzyn, which is far to the north. I suppose you have to commute a long way to see concerts. I know, I drive a lot of kilometres to see my favourite band. Do you have a local scene? A club, a meeting place? What about some bands from the area, would you recommend anyone?

Jaro: I am from Ketrzyn, indeed. I have to go to Olsztyn to see some metal shows. But if I want to go to a concert of bigger bands that I listen to or want to see, I usually have a choice of Warsaw or Krakow, and that is quite a long distance for me, so I do not go to gigs very often. From my city I can recommend a very young band that is just taking its first steps and is called STORMBLAST, apart from them no one plays metal Kętrzyn. From Olsztyn I can recommend INSIDIUS, DEFYING, NON OPUS DEI, YFEL 1710, ATROCIOUS FILTH. But despite all that, Kętrzyn is quite a cult metal town, Doc the legendary drummer of VADER on their first albums was born in Kętrzyn and China the former guitarist of VADER is also from Kętrzyn.

How did you get started with extreme music? What was the first band you heard that got you into music? What about your beginnings as a musician? What instrument did you start out on? Who was your role model? What about your first gig, your first stage performance? Please reminisce for us.

Jaro: I don't remember which was the first band that influenced me to become a metal maniac. I definitely was and still am a total fan of „Altars Of Madness“ and „Blessed Are The Sick“ from MORBID ANGEL. I listened to the second MORBID ANGEL album non-stop and that definitely had an influence. I continued listening maniacally to DEATH, CARCASS, OBITUARY, VADER, GRAVE, UNLEASHED, AT THE GATES, PARADISE LOST, CHRIST AGONY, VIOLENT DIRGE and many other bands. As for drummers, Docent, Gene Hoglan, Pete Sandoval had a huge influence on me. At first, when I listened to metal, I wanted to be a guitarist and I wasn't very drawn to drums, but my buddy played drums in a metal band and when I heard and saw that live, I wanted to sit behind the drums. My first own instrument was some kind of a mixed drum kit bought from some older friend who was playing something just for himself. The first concert I played was with a rock band called ALL FICTION in the Kętrzyn cultural center and the concert was a real success. From there it just kind of went on until today, hehe.

I'm an old dog who still remembers copying tapes, changing them. Writing letters to bands. It was a beautiful time, you were young. Do you still remember how DISLOYAL started? Maybe in our country most of the bands started in a pub? Can you take us through the history of your band?

Jaro: I also remember copying tapes, writing letters, etc. I did exactly the same with DISLOYAL at the beginning of our activity. First we recorded some live tape from a concert which we distributed among friends and later after recording the demo "DESIRE" we copied it ourselves and sent it to other metal maniacs, labels, fanzines. I remember those times perfectly. After the previously mentioned band ALL FICTION broke up, I found people who also wanted to play death metal and that's how DISLOYAL was created. We played the first concert with 3 or 4 of our own songs in the Kętrzyn Cultural Center. We didn't play it to the end because I remember that a string broke for the guitarist and the show was over and those were not the times when you had spare strings or a back up guitar, hehe All the rest is a history, multiple line-up changes, gigs, tours, and the discography that you already know.


How would you define death metal? What does music mean to you? Is it a lifestyle, a hobby, relaxation? For example, I am still fascinated by darkness, I am attracted by energy. How do you feel about it?

Jaro: For me, music is generally like oxygen, food without which I would not be able to function. I cannot imagine waking up tomorrow and music not existing. Metal, death metal is something incredible for me, it is what relaxes me, gives me great pleasure and evokes a full range of emotions and above all complete energy charge. Metal is my life, passion, hobby and lifestyle. With metal, generally the music I listen to, my life flows.

Classic question at the end. What are DISLOYAL's plans for the next few months? If you have something to say to fans, labels, promoters, here is the space.

Jaro: Definitely focusing on promoting the new record. We want it to reach as many people as possible. We will also think about a bigger tour to promote this album. If any of you maniacs haven't heard "Divine Miasmata" yet, you simply have to do it. I guarantee it will blow your mind. If anyone would like to help us promote the new record by organizing a show, doing an interview or writing a review, please contact us via social media or email: disloyalgodless@gmail.com or just get in touch with our label Black Lion Records.

I'm already looking forward to putting my headphones back on tomorrow morning and cramming "Divine Miasmata" into my head under pressure. The album was really good. Thank you for the interview, I really appreciate it. I wish the band to do well, that you have full shows and that the record sells well. May your private life be good as well! DISLOYAL RULES!

Jaro: Huge thanks for the desire to support and promote DISLOYAL through this interview. It's awesome to hear such nice words from you concerning our band in general and the new album. I hope we meet at a show someday. We wish you all the best too!!! Thanks again for the interview and take care!!!

Artyom: Thank you so much! It was a real pleasure!

Recenze/review - DISLOYAL - Divine Miasmata (2024):


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine