DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 25. června 2024

Recenze/review - UNEARTHLY RITES - Ecdysis (2024)


UNEARTHLY RITES - Ecdysis
CD 2024, Prosthetic Records

for english please scroll down

Probudím se do tmy a něco je jinak. Bolí mě celé tělo a když se konečně donutím vstát, tak mě obejme mráz. Vylezu ven a v ulicích leží mrtvá těla. Krvavé otisky, vyděšené pohledy, konečně vím, že apokalypsa začala. Potkávám postavy bez tváří a nevím, jestli jsou ještě živé a nebo po smrti. Poslouchám nové album finských UNEARTHLY RITES a přemýšlím o bolesti a strachu. Poslouchám celý svůj život death metal a snažím se podporovat kapely, o kterých si myslím, že stojí za to.

Pohřben několikrát zaživa, znovu a znovu umírám. Tady se hraje poctivý kov smrti, ukovaný z té nejkvalitnější oceli. Vstávám každý den velmi brzy a chodím pracovat do podobné továrny, jako je na obalu. Desítky komínů mě dusí a moje duše je nasáklá zkaženou krví. Chtěl bych být morbidním básníkem, abych uměl přesně popsat nechutnou atmosféru, která je z desky cítit na desítky kilometrů daleko. Tohle je death metal, přesně podle mého gusta. Starý, plesnivý, smradlavý, jako ruka čerstvě exhumovaného těla. 


Představte si zrcadlo, do kterého když se podíváte, tak uvidíte jenom bolest a utrpení. Myslím si, že nové album "Ecdysis" je přesnou definicí toho, co mám na tomhle stylu rád. Špína a hnis se zde potkávají s temnotou a chladem, který můžete potkat jenom na pitevnách, opuštěných jatkách a hřbitovech, na kterých jsou pochováni prokletí. Původně, když jsem začal tuhle recenzi psát, tak jsem chtěl finské maniaky k někomu přirovnávat. Dělat to ale nebudu, názor si udělejte sami podle vložených ukázek. Pro mě, starého psa, je stejně nakonec nejdůležitější výsledný dojem. A ten je skvělý, morbidní, démonický. Kapele se povedlo rozdrásat moji duši do krve. Smrt je při poslechu velmi blízko. Oceňuji velmi dobrý zvuk, obal, celkové provedení. Po formální stránce bylo splněno vše a tak se můžu plně soustředit na mokvající nálady, které se albem prolínají jako jedovatý had. Novinka je starodávnou chorobou, která byla dlouhé roky uložena ve staré kobce. Letos byla exhumována, vytažena na světlo, aby nás spálila na popel. Původně jsem toho o kapele příliš nevěděl. Přesto se stala na dlouhou dobu mým průvodcem na mých toulkách v záhrobí. Smrt je velmi blízko a démoni se usmívají. Až se jednou probudím a svět bude spálený, tak bude tohle album znít ulicemi. Už dávno píši a snažím se podporovat jenom hudbu, kterou mám rád. UNEARTHLY RITES jsou pro mě velkým překvapením a nelze jinak, než je doporučit všem tmářům i fanouškům pravé, reálné, zahnívající muziky. Probudím se do tmy a něco je jinak. Bolí mě celé tělo a když se konečně donutím vstát, tak mě obejme mráz. Vylezu ven a v ulicích leží mrtvá těla. Krvavé otisky, vyděšené pohledy, konečně vím, že apokalypsa začala. Potkávám postavy bez tváří a nevím, jestli jsou ještě živé a nebo po smrti. Zahnívající, shnilý, zničující death metal, po kterém zůstává jenom spálená země! Smrt čeká ve stínu!


Asphyx says:

I wake up in the dark and something is different. My whole body aches, and when I finally force myself to get up, a chill comes over me. I go outside and there are dead bodies lying in the streets. Bloody footprints, terrified looks, I finally know the apocalypse has begun. I meet faceless figures and I don't know if they're still alive or dead. I listen to the new album of Finnish UNEARTHLY RITES and think about pain and fear. I've been listening to death metal all my life and trying to support bands I think are worthwhile.

Buried alive several times, I die again and again. This is honest death metal played here, forged from the finest steel. I get up very early every day and go to work in a factory similar to the one on the cover. Dozens of chimneys suffocate me and my soul is soaked in corrupted blood. I wish I was a morbid poet so I could accurately describe the disgusting atmosphere that can be smelled from the record for tens of miles. This is death metal, just the way I like it. Old, moldy, smelly, like the hand of a freshly exhumed body.



Imagine a mirror that when you look in, you see only pain and suffering. I think the new album "Ecdysis" is the exact definition of what I love about this style. Dirt and pus meet darkness and coldness that you can only find in autopsy rooms, abandoned slaughterhouses and cemeteries where the damned are buried. Originally, when I started writing this review, I wanted to compare Finnish maniacs to someone. I won't do that though, you can make up your own mind by the embedded samples. For me, an old dog, the final impression is the most important anyway. And it's great, morbid, demonic. The band has managed to tear my soul to blood. Death is very close when you listen to it. I appreciate the very good sound, the cover, the overall performance. Formally, everything has been fulfilled, so I can fully concentrate on the swamping moods that run through the album like a poisonous snake. The novelty is an ancient disease that has been stored in an old dungeon for many years. This year she was exhumed, brought to light to burn us to ashes. I didn't know much about the band originally. Yet it became my guide on my wanderings in the afterlife for a long time. Death is very near and the demons are smiling. When I wake up one day and the world is burned, this album will be the sound of the streets. I've been writing for a long time now and I try to only support music that I love. UNEARTHLY RITES is a big surprise for me and I can't help but recommend it to all darkies and fans of true, real, rotting music. I wake up in the dark and something is different. My whole body aches and when I finally force myself to get up, a chill hugs me. I go outside and there are dead bodies in the streets. Bloody footprints, terrified looks, I finally know the apocalypse has begun. I meet faceless figures and I don't know if they're still alive or dead. Rotting, rotten, destructive death metal, leaving only scorched earth! Death waits in the shadows!


Tracklist:
01. Hellscape 
02. Deep Drilling Earth's Crust 
03. The Master's Tools 
04. Ecdysis 
05. Capitalocenic Nightmare 
06. New Venus 
07. Fuck Ecofascism 
08. Sacrifice Zones 
09. Doomed

band:
Sisli - vocals
Santtu - guitar
Simo - lead guitar
Jennika - bass
Tapsa - drums



pondělí 24. června 2024

Recenze/review - AD PATRES - Unbreathable (2024)


AD PATRES - Unbreathable
CD 2024, Non Serviam Records

for english please scroll down

Další výzva, kterou musíš zkusit. Už sis nalila kyselinu do pusy, už si se nechala hodit do jámy plné hadů. Hloupá videa plná tupých, usmívajících se lidí. Jsi oblíbená? Chtělo by to něco dalšího, musíš překročit hranice. Zaujmout něčím hloupým. Jinak tě nebude mít nikdo rád. Tisíce příznivců, přesto žiješ sama. Už to nemá cenu. Nastavíš kameru, najdeš si krásný starý strom a přivážeš na něj provaz. Vážení a milí sledující, že tohle nedokážete? Oběsíš se, kýveš se do rytmu větru, zemřeš a zažiješ svých pět minut slávy. Druhý den si tě už nikdo nepamatuje.

Tenhle svět je někdy divný, říkám si, když otevřu ranní zprávy. Chodím tichým městem a všude je mrtvo, všichni se dívají do obrazovek. Poslouchám novou desku AD PATRES, která zní ulicemi jako apokalyptické memento. Surový, mocný death metal. Brutalita a ostré riffy. Pouštěl bych jej do ksichtu všem, kteří přestali používat mozek. Všem, kteří věří, že je země placatá. Nová deska vás rozemele na prach!


O kapele jsem již psal u příležitosti vydání jejich předchozího alba z roku 2019. Tenkrát mě na "Unbreathable" nejvíce zaujala jejich schopnost složit a nahrát skladby, které se mi dostaly postupně do hlavy, do mého podvědomí. Pamatuji si je dodnes. Francouzi i na novince nadále rozvíjejí své morbidní myšlenky a jsou ještě silnější, než dříve. Opět máme co do činění s k dokonalosti vybroušenou stylovou záležitostí. Základem jsou stále tradiční motivy inspirované volně kapelami jako KATAKLYSM, MORBID ANGEL, HATE ETERNAL, BEHEMOTH. Pánové svůj rukopis nadále posouvají do neprobádaných oblastí. Umí být divocí i nekompromisní, temní i chladní. Ve skladbách najdeme velké množství černé energie. Jako bych se díval na dívku z úvodu dnešního článku a nemohl nic dělat. Nakonec se stejně oběsí. Určitě znáte ten pocit, když máte někde hluboko v sobě uložený pradávný vztek. Občas musí ven. Někdo jde do ringu a nebo uběhne maraton. Já nemusím, mě stačí poslouchat stále dokola "Unbreathable" a po nějaké době je můj mozek čistý, prostý zbytečných myšlenek. Deska obsahuje i techničtější prvky, které ale nijak "neruší". Jsou předkládány tak nějak samozřejmě, lehce. Pro mě osobně se jedná o velmi návykový materiál, o hudbu, která hoří jasným plamenem. Zvuk, obal (Yohan «Haash» Hühner), nápady, tohle všechno dohromady tvoří velmi chutný koktejl pro všechny, kteří mají rádi promyšlený a inteligentní kov smrti. Hej, děvče, vypni všechny sítě světa, nech doma provaz a narvi si do hlavy raději tuhle nahrávku. Uvidíš, že vše bude lepší a uleví se ti. Mám rád, když ve mě dokáže kapela probudit nějaké emoce, nenechá mě klidným. AD PATRES mi letos hodili přímo do ksichtu syrový kus masa. Nechte si chutnat! Masivní, mocný, surový death metal, který vás roztrhá na kusy! Brutalita se potkává s temnotou! Masakr!


Asphyx says:

Another challenge you have to try. You've already poured acid in your mouth, you've already let yourself get thrown into a pit of snakes. Stupid videos full of dumb, smiling people. Are you popular? You need to step outside the box. Take something stupid. Otherwise no one will like you. Thousands of fans, yet you live alone. It's not worth it anymore. You set up a camera, find a beautiful old tree and tie a rope to it. Dear and dear viewers, can't you do that? You hang yourself, sway to the wind, die and have your five minutes of fame. The next day, no one remembers you.

It's a strange world sometimes, I think to myself when I open the morning news. I walk through the quiet city and everywhere is dead, everyone is looking at their screens. I'm listening to the new AD PATRES album, which sounds like an apocalyptic memento through the streets. Raw, powerful death metal. Brutality and sharp riffs. I'd play it in the face of anyone who's stopped using their brain. Anyone who believes the earth is flat. The new record will grind you to dust!


I've already written about the band on the occasion of the release of their previous album in 2019. Back then, what impressed me most about "Unbreathable" was their ability to compose and record songs that gradually made their way into my head, into my subconscious. I still remember them to this day. The French continue to develop their morbid ideas on the new album and are even stronger than before. Once again we are dealing with a stylish affair polished to perfection. The foundation is still based on traditional motifs loosely inspired by bands like KATAKLYSM, MORBID ANGEL, HATE ETERNAL, BEHEMOTH. The gentlemen continue to push their signature into unexplored areas. They can be wild and uncompromising, dark and cold. There is a lot of black energy in the songs. It's like looking at the girl from the opening of today's article and not being able to do anything. She's gonna hang herself eventually. I'm sure you know the feeling when you have an ancient rage stored deep inside you. Sometimes it has to come out. Someone goes into the ring or runs a marathon. I don't have to, I just listen to "Unbreathable" over and over again and after a while my brain is clear, free of unnecessary thoughts. The album contains more technical elements, but they don't "disturb" in any way. They are presented somehow naturally, lightly. For me personally, this is very addictive material, music that burns with a bright flame. The sound, the cover art (Yohan "Haash" Hühner), the ideas, all of this together makes a very tasty cocktail for those who like thoughtful and intelligent death metal. Hey, girl, turn off all the nets in the world, leave the rope at home and cram this record into your head instead. You'll see that everything will be better and you'll feel better. I like it when a band can stir up some emotion in me, keep me calm. AD PATRES threw a raw piece of meat in my face this year. Enjoy! Massive, powerful, raw death metal that will tear you apart! Brutality meets darkness! Massacre!


Recenze/review - AD PATRES - A Brief Introduction to Human Experiments (2019):

tracklist:
01. Intro 
02. The Dream Chaser 
03. Versus 
04. Deserter 
05. Exodus 
06. Interlude 
07. Chapter X 
08. The Medium 
09. Rebellion Grief 
10. Deus Deceptor

Recenze/review - FUNERAL STORM - Chthonic Invocations (2024)


FUNERAL STORM - Chthonic Invocations
CD, LP, TAPE 2024, Hells Headbangers

for english please scroll down

Nejdříve nedokážu symboly rozluštit. Jsou namalovány s vášní a touhou. Člověk, který je autorem, musel zažít něco hrozného a děsivého. Sestupuji každý den několik metrů pod zem, hledám odpovědi na otázky. Podle legend se zde měly provádět krvavé rituály, plné nevinných obětí. Ve jménu všech bohů i démonů. Vše jsem pochopil až ve chvíli, když jsem poslouchal nové album řeckých FUNERAL STORM. Jejich black metal mě ihned smetl do hlubin a dostal se mi do myšlenek. Byl jsem proklet a přede mnou se začaly odehrávat starodávné příběhy plné krutosti a špíny. 

Kapela pochází z Řecka a letošní počin je jejich druhý dlouhohrající. První, co mě zaujalo (kromě obalu), byly mrazivé a naléhavé melodie. Hudba mě ihned přenesla do jiného světa, do dávných dob, mezi padlé kněze i démony. Poslouchejte hodně nahlas, teprve potom vyniknou všechny temné nuance. 

 

FUNERAL STORM jsou věrni tradicím své země. Ve své hudbě čerpají z odkazů ROTTING CHRIST, VARATHRON. Samozřejmě, moje přirovnání berte jako takové lehké připodobnění, abyste měli představu. Jinak jsou Řekové zkušenými a velmi dobrými autory. Skladby v sobě mají nejen spoustu zajímavých momentů, ale i jakousi těžko definovatelnou černou energii. Bez té by samozřejmě nešlo. Odlišuje dobré kapely od těch špatných. Novinka je hudbou, která je určena pro toulky v opuštěných chrámech, po starých pohřebištích. Motivy jsou tradiční, klasické, divoké a dobře se pamatují. Je pro mě čest se často vracet a poslouchat "Chthonic Invocations" stále dokola. Nejlépe v noci, když jsou stíny dlouhé a chlad se šíří ulicemi. Představte si kamenný oltář se zbytky zaschlé krve. Jakoby chtěl někdo oživit staré rituály. Nebo je to jen můj sen? Iluze, děsivá představa? Nevím, s čím jsem si ale absolutně jistý je fakt, že tohle album je velmi naléhavé, podmanivé, nebál bych se napsat magické. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ale nijak to nevadí. Nová deska je jako zvrácená modlitba určená pro vyvolávání temných sil. Venku se setmělo a mraky jsou nízko. Z nebe prší zkažená krev. Mám pocit, že přede mnou ožívají staré legendy o pomstě nemrtvých. Atmosféra je velmi podobná té, která je i na téhle nahrávce. Nejdříve nedokážu symboly rozluštit. Jsou namalovány s vášní a touhou. Člověk, který je autorem, musel zažít něco hrozného a děsivého. Sestupuji každý den několik metrů pod zem, hledám odpovědi na otázky. Některé už znám. Jsou šílené. Mysteriózní, magický, temný black metal který vás vezme na dlouhou cestu bez konce! Staré legendy ožívají a démoni touží po krvi!


Asphyx says:

I can't decipher the symbols at first. They are painted with passion and desire. The man who made them must have experienced something terrible and terrifying. I descend every day a few meters underground, looking for answers. Legends say that bloody rituals were performed here, full of innocent victims. In the name of all gods and demons. I only understood it all when I listened to the new album by Greek FUNERAL STORM. Their black metal immediately swept me away and got into my thoughts. I was cursed and ancient stories full of cruelty and filth began to unfold before me. 

The band hails from Greece and this year's release is their second full-length. The first thing that caught my attention (besides the cover art) was the chilling and urgent melodies. The music immediately transported me to another world, to ancient times, among fallen priests and demons. Listen very loudly, only then will all the dark nuances stand out. 


FUNERAL STORM are true to the traditions of their country. Their music draws on the legacy of ROTTING CHRIST, VARATHRON. Of course, take my analogy as such a light simile to give you an idea. Otherwise, the Greeks are experienced and very good songwriters. The songs have not only a lot of interesting moments, but also a kind of hard to define black energy. Of course it wouldn't work without that. It's what separates the good bands from the bad ones. The new music is music for wandering in abandoned temples, in old burial grounds. The motifs are traditional, classic, wild and well remembered. It is a privilege for me to go back often and listen to "Chthonic Invocations" over and over again. Best at night when the shadows are long and the chill spreads through the streets. Imagine a stone altar with remnants of dried blood. It's like someone wants to revive old rituals. Or is it just my dream? An illusion, a terrifying fantasy? I don't know, but what I am absolutely sure of is the fact that this album is very urgent, captivating, I wouldn't be afraid to write magical. The gentlemen don't bring anything new, but it doesn't matter. The new album is like a twisted prayer designed to invoke dark forces. It's dark outside and the clouds are low. The sky is raining bad blood. I feel like the old legends of the undead's vengeance are coming to life before me. The atmosphere is very similar to that of this recording. I can't decipher the symbols at first. They are painted with passion and desire. The man who wrote them must have experienced something terrible and terrifying. I descend every day a few meters underground, looking for answers. Some I already know. They're crazy. Mysterious, magical, dark black metal that takes you on a long journey without end! Old legends come alive and demons thirst for blood!


tracklist:
1. Whispers From The Beyond
2. Behold The Dark
3. The Void
4. Funeral Pyre
5. The Epitaph Of The Dead
6. The Covenant Of Old
7. Mistress Of The Night (The Gathering Begins)
8. The Calling Of The Father



neděle 23. června 2024

Recenze/review - NOXIS - Violence Inherent in the System (2024)


NOXIS - Violence Inherent in the System
CD 2024, Rotted Life Records, Dawnbreed Records

for english please scroll down

Pokaždé, když otevřu dveře, tak bývám překvapený. Jsou situace, na které si nikdy nezvyknete. Lidé jsou schopní šílených věcí. Zvířata sice také někdy zabíjejí pro zábavu, ale nejsou tolik krutá. Tentokrát se houpala pověšená na hácích. Z ran ji odtékala zkažená krev a v očích měla nekonečný děs. Sundali jsme mrtvolu na zem a i když už dávno nevěříme v Boha, pomodlili jsme se za její strach. I když jsme věděli, že její duše bude navěky bloudit mezi naším a oním světem. Tělo se možná rozloží a shnije ve studené zemi, ale zůstane tu po ní bolest, otištěná do našich myšlenek.

Death metal vždy býval o hnusných a šílených věcech. Stejně jako hororové filmy a knihy přistupuje k nenávisti s nadsázkou. U nového alba (prvního dlouhohrajícího) amerických NOXIS přede mnou začaly podobné příběhy ožívat již při prvním poslechu. Jsou totiž nekompromisní, divocí, vzteklí a zůstává po nich také krvavá stopa. Stejně jako po maniakovi z úvodu dnešní recenze. 


Pokud do klasické smrtící rovnice dosadíte masivní zvuk (Noah Buchanan - mixing, mastering), obal (Jerry Hionis) a zajímavé nápady, vyjde vám výsledek, který musí potěšit každého, kdo má rád klasický brutální death metal ze staré školy (ranná alba SUFFOCATION), ale třeba i finskou temnotu a chlad. Zároveň, a to oceňuji opravdu hodně, nejsou NOXIS jen dalšími, kteří by jen kopírovali staré postupy. Naopak, kapela sice staví na tradičních základech, ale snaží se přinést i něco nového. Rozvíjí staré myšlenky novým způsobem. Výsledný koktejl v sobě obsahuje velké množství jedu. Navíc, album "Violence Inherent in the System" se opravdu velmi dobře poslouchá. Skladby v sobě mají velké množství surové energie, takový ten heavy efekt, který odlišuje dobré smečky od špatných. Kapela se přidala poprvé na temnou stranu síly v roce 2019. Nenechte se ale mýlit, nejedná se rozhodně o nějaké nováčky. Naopak, v kapele působí zkušení muzikanti, kteří toho mají za sebou již hodně. Zde se sešli, aby vás pověsili na háky, rozdrtili vám lebky, odtrhali maso od kostí. A to všechno dělají velmi elegantním způsobem. Kapela balancuje na tenké hranici mezi životem a smrtí a je vám doufám jasné, kdo vyhraje. Samozřejmě, budete padat do hlubin, bude vám setnuta hlava. Pokaždé, když přijdu na místo, na kterém se stalo něco zlého a ohavného, tak si na tohle album vzpomenu. Je totiž po okraj narvané tlakem, zajímavými nápady a smradem rozkládajících se těl. Když otevřu další dveře, tak jsem překvapený. Jsou věci, na které si nikdy nezvyknu. Lidé jsou schopní šílených věcí. Tentokrát se houpala pověšená na hácích. Z ran ji odtékala zkažená krev a v očích měla nekonečný děs. Tělo se možná rozloží a shnije ve studené zemi, ale zůstane tu po ní bolest, otištěná do našich myšlenek. Brutální, temný a surový morbidní death metal, u kterého shnijete zaživa! Budete rozdrceni na prach!

Asphyx says:

Every time I open the door, I'm surprised. There are some situations you never get used to. People are capable of crazy things. Animals sometimes kill for fun, but they're not as cruel. This time it was swinging from hooks. Her wounds were dripping with bad blood and her eyes were full of terror. We lowered the corpse to the ground and even though we no longer believe in God, we prayed for her fear. Even though we knew her soul would forever wander between our world and the next. Her body might decompose and rot in the cold earth, but the pain would remain, imprinted on our thoughts.

Death metal has always been about ugly and crazy things. Like horror movies and books, it approaches hate with hyperbole. With the new album (the first full-length) of American NOXIS, similar stories started to come alive in front of me at the first listen. For they are uncompromising, ferocious, angry and they also leave a trail of blood. Just like the maniac from the beginning of today's review. 


If you add massive sound (Noah Buchanan - mixing, mastering), cover art (Jerry Hionis) and interesting ideas to the classic death equation, you get a result that must please everyone who likes classic brutal death metal from the old school (early SUFFOCATION albums), but also Finnish darkness and coldness. At the same time, and I appreciate this a lot, NOXIS are not just another band copying the old ways. On the contrary, the band builds on traditional foundations, but tries to bring something new as well. They develop old ideas in a new way. The resulting cocktail contains a great deal of venom. Moreover, the album "Violence Inherent in the System" is really very easy to listen to. The songs have a lot of raw energy in them, the kind of heavy effect that separates the good packs from the bad. The band first joined the dark side of the force in 2019. Make no mistake though, these are definitely not some newcomers. On the contrary, the band is made up of experienced musicians who have been through a lot. They're here to hang you from hooks, crush your skulls, and tear flesh from your bones. And they do it all in a very elegant way. The band is teetering on the thin line between life and death, and I hope it's clear who's going to win. Of course, you'll fall into the depths, you'll be beheaded. Every time I come to a place where something evil and heinous has happened, I think of this album. It's packed to the brim with pressure, interesting ideas and the stench of decomposing bodies. When I open the next door, I'm surprised. There are some things I'll never get used to. People are capable of crazy things. This time she was swinging from a hook. Her wounds were dripping wicked blood, and her eyes held an endless terror. The body may decompose and rot in the cold earth, but the pain remains, imprinted on our thoughts. Brutal, dark and raw morbid death metal that will make you rot alive! You will be crushed to dust!


tracklist:
01. Skullcrushing Defilement 
02. Blasphemous Mausoleum For The Wicked 
03. Paths Of Visceral Fears 
04. Abstemious, Pious Writ Of Life 
05. Torpid Consumption 
06. Excursion 
07. Horns Echo Over Chorazim 
08. Violence Inherent In The System 
09. Tense And Forlorn 
10. Emanations Of The Sick



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý šedesátý druhý - Dcera květin

Příběh čtyř stý šedesátý druhý - Dcera květin

Bylo ještě šero, když jsem vstával. Bolelo mě celou noc břicho. Neměl jsem na nic chuť. Dal jsem si velké kafe do půllitru a cigáro. Rozkašlal jsem se a otevřel učebnici. Skripta, koupená pod rukou od jednoho maníka ze staršího ročníku. Části strojů patřily k těm lepším předmětům. Tomu jsem aspoň rozumněl. Nebavilo mě to, ale dostával jsem to pomalu do hlavy. Vždycky si přečtu několik stránek, memoruji jako nějaký Asiat, který se učí všechno nazpaměť. Je to hrozná nuda a tak si do výpisků kreslím sprosté obrázky. Tohle se nemůžu nikdy naučit. Nemám na to, propadám panice. Jsem tu stejně jenom kvůli vojně, asi jako spousta kluků kolem mě. V naší partě to tak platí. Každý druhý sní o knihách, filmech, muzice i divadle. A přitom počítáme, počítáme a řešíme imaginární vzorce. Achjo. Blondýnka vyleze z postele. Co blbneš? Jdi si lehnout. Nemůžu. Mám v devět zkoušku. Teď už stejně nic nedoženeš.

Měli jste mě vidět včera v hospodě, to jsem zářil. Měl jsem přečteno několik nových knih a musel jsem všem sdělit svoje dojmy. Michal kýval souhlasně hlavou, něco už taky četl. Potkám ho ráno na poli. Umíš to? Zeptá se mě a pak se děsně zatlemí. Co ti je? Musel jsem si dát jointa, já už na to nemám. Dodělám bakalářský a mizím. Blanka říkala, že bych mohl mít jen pedagogický minimum. Zmizím ze šedivý zakouřený Plzně k nám na Východ a budu učit u nás na základce. Hm, odpovím mu. To máš dobrý, já už do Boleslavi nechci. Co chceš tedy dělat? No, budu tu bojovat, co to půjde, blondýnka je z Tábora, na vojnu bych šel do Opavy. Nechci jí ztratit. To už bych asi nepřežil. Dojdeme pomalu k chodníku. Mokasíny od bláta, zasviněný kalhoty od kvádra. Otíráme se lopuchy a závidíme princeznám, které v nedalekém oddíle právě sedlají koně. Raději bych fakt kydal hnůj, procedí mezi zuby Michal a jdeme na to.

Jsem na řadě. Studená posluchárna a v ní pan profesor. Koukne na mě přes tlusté brýle a prohodí nějaký strojařský vtípek. Usměju se, protože se to sluší a protože musím. Jak já tuhle přetvářku nesnáším. Dostanu otázku a list papíru. Stanu se robotem. Píšu něco, o čem nic nevím. Písmena a číslice, které mi moc nedávají smysl. Vedle mě sedí jedna holka vedle z kruhu. Usmívá se a má prázdný papír. Vzala si vykozený triko. Závidím jí, snad poprvé v životě nějaký ženský závidím. Já bych byl taková děvka, přemýšlím a dívám se z okna. Pane kolego, máte to dobře, tak mi ještě řekněte...odpovím...vy jste ke mě moc nechodil, vás bych si zapamatoval. Máte sice všechno spočteno, ale já dám na poctivost. Za tři, berete? Kývnu, i když je mi to divný. Běžte a pak jen zahlédnu, jak se dívka sklání nad starým pánem. On si posune brýle na nose, protože by s nimi nic neviděl. Achjo, tenhle svět je fakt zkaženej. Sednu si do kuřárny a zapálím si. Nějací studenti živě diskutují o zkoušení. Jsem nějak mimo. Pak přijde Michal. Za kolik? Taky za tři, řekne mi a já nevím, jak může vědět, že jsme na tom stejně. Jdeme to zapít.

Lejeme celý odpoledne. Máme oba dostatek kreditů, abychom postoupili do dalšího semestru. Čeká nás ještě několik předmětů, ale na to momentálně sere pes. Nemusíme zase půl roku na vojnu! Ožeru se tak, že řvu do tmy. Podpíráme se a pokračujeme s lahví rumu v kuchyňce na koleji. Párkrát na nás někdo přijde, abychom drželi hubu, ale podaří se nám všechny odehnat. Michal někam zmizí a já usnu na židli. Matně si pamatuji blondýnku, jak mě tahá do postele. Je na mě ostrá, protože jí pořád padám. Střih, temnota. Je mi blbě, bolí mě děsně hlava. Byl jsem na tý zkoušce? Podívám se do zmuchlaného indexu. Ty vole jo, za tři, postupuju. Mám vymleto. A chce se mi děsně blejt. Vyběhnu před kolej a zalezu do křoví. Tam vyhodím vzpomínky ze včerejšího dne. No to je mi ale milé přivítání, ozve se za mnou. Otočím se a to co spatřím, nezapomenu do smrti. Jsou ženy, které jsou krásné, jsou i nádherné, jsou takové, co jsou hezké uvnitř. Líbí se mi všechny, ale tohle je opravdová bohyně. Hlavou mi projede bolest, trošku se zastydím, že na ní koukám s otevřenou hubou. Jmenuji se Jana. Udělá pukrle a směje se mi. Má na sobě zvony, košili plnou kytiček a vlasy stažené čelenkou. Jakoby přišla z úplně jiné doby. Za kým jdeš? Zakoktám. Za Michalem.

Matně si vzpomenu, že mi o ní kdysi Michal vyprávěl. Krásná sestřenice, která prý také studuje v Plzni. Jak jsme se mohli nepotkat? Zeptám se jí ve výtahu a ona se jen usmívá. Jsi milý. Kývnu na souhlas a jsem v rozpacích. Představuji si scény z pornofilmů. Pak mě opět zabolí v hlavě. Vole, máš blondýnu. Ale přesto, jen se dívat, jen přivonět, jen... víte jak to myslím. Jsem najednou hrozně slabý, mátožný. Zavedu jí k Michalovi, který spí na zemi. Blance se nepovedlo ho dostat na postel. Je zmuchlanej jak šarpej. A smrdí. Aaaah, ahoj Jano a zase usne. Blanka se s ní zná. Prý, dáme si něco k snídani. Jsem tak okouzlenej, že ihned přijmu pozvání. Pohybuje se pokojem a je jako víla. Vznáší se. Ona létá, mumlám si pod vousy. Je přízrak, je tak krásná i uvnitř? A teď prosím pěkně myslím opravdu její mysl. I když. Blanka mi po chvilce řekne, že mě takovýho ještě neviděla. Jana je opravdovou dcerou květin. Miluje hippies, což mě většinou dost vytáčí. Takoví lidé byli pro mě dost naivní, ale ona je jiná. Možná ta krása, éteričnost? Kdo to ví? Ženská má být osobnost a to ona je. 

Sprchuji se ledovou vodou, dokud nejsem křehký a svraštělý. Nejde to jinak. Potom popadnu blondýnku a je to hodně divoké, připadám si nabitý energií. Ne, na Janu vůbec nemyslím. To až potom, když sedíme a obědváme. Večer máme všichni sraz a zatím si čtu a poslouchám muziku. Jenže každá druhá postava z knížky je jako ona. Dívám se z okna a představuji si, jaké by to bylo s mojí milou a s ní. Pak zatřepu hlavou. Jsou to hříšné myšlenky, jsou to fantazie. A na rozdíl od křesťanů se za ně vůbec nestydím. Jde se do hospody. Proběhne představování a od první chvíle je na blondýnce vidět, že se mě víc drží. Hlídá si mě. Asi je to na mě moc vidět. Nebývá tolik časté, aby byla nějaká krásná i takhle chytrá a navíc hodná. Pochází z malé vesničky, kde jí asi krmili jen těmi nejlepšími druhy pokrmů. Možná snídala ze studánky a zajídala to duhou. Hippie je po mámě i po tátovi, kterým se kdysi povedlo na pár měsíců zmizet do Holandska. Znala spoustu muziky, i knížek. Byla jako Michal, ale o sto procent hezčí. Byla v ní taková zvláštní čistota. Co kluci, Jano? Jen mávla rukou. Chtěla tančit. Ty si zde host, pronese Michal a po dalším pivu vyrážíme do klubu.

Malý parket a znuděný DJ. Starší pánové, mladší slečny. Peníze a pot. Připadá mi to tady ulepený, shrne celou situaci Blanka. A má pravdu. Nevrlý barman, který na nás kouká jak na debily. Pošleme ho svorně do prdele, ukážeme fuck off a mizíme. Křičí za náma, že jsme smažky. Kdyby jen věděl. Michal mu odpoví, že má za sebou zkoušku z Částí strojů. Přijde nám to děsně vtipný. Zpíváme si, tančíme v mokré trávě. Holky si sundají boty a bosky se pustí do toho. Jako kulisu mají šedivou škodovku za zády a divnokrásnou mlhu. Tleskáme do rytmu a je to úžasné. Jenže my neumíme moc zpívat, chce to opravdovou hudbu. Přeneseme naše bosé amazonky přes asfalt. Je to snad poprvé a naposledy, co nesu dvě. Michal má co dělat, aby zvládl Blanku, on je básník a ti mají být neduživí. Sedřený a ztahaný padám na hubu, ale na zádech mám blondýnku a v náručí nesu dceru květin. Je lehounká. Mám pocit, že nemá žádné tělo. Možná je to opravdu víla. Usmívá se na mě, pobrukuje si a drží v ruce bodlák. Květiny dávno došly, řekne mi a blondýnka mi pošeptá, že se nemám tvářit jako kdyby mi uletěly včely. 

Na baru na koleji je jen tlustej Venca. Koupím mu rum a on usne. Čepujeme si sami pivo, dáváme panáky a pouštíme muziku. Dnes je pánem situace Michal. Dává jeden starý flák za druhým. Najednou nejsem v šedivý Plzni, ale ve slunném San Fancisku. Píšou se šedesátá léta a vzduchem létá jenom slunce a láska. Jana začne tančit. Je už docela opilá, svíjí se, je jako šelma. Podobným tancem by mě ihned dostala. Blondýnka mi zaryje nehty do dlaní. Líbí se ti, viď? Kývnu hlavou a políbím jí. Oba se díváme na tu krásu. Michal odněkud vytáhne mikrofon a i když o nějakém karaoke se toho ještě moc neví, jedno takové uspořádá. Jana zpívá krásně. Je v tom vášeň, je v tom všechno. Ucítím pach trávy. Dejte si. Vzduchem se vznáší radost a smějeme se jeden na druhého. Křepčíme všichni, kroky nejsou vůbec důležité. Jsme jako struny, jsme součástí muziky. Křičíme, kýváme se do rytmu. Padáme unavení k zemi, aby nás pokaždé někdo zvedl, políbil a přinutil k další akci. Tolik energie, tolik síly. Potom si už nic nepamatuji. 

Prý jsem se praštil o stůl do hlavy a zůstal ležet. Odnesli mě do postele a vše ukončili. První co jsem viděl, když jsem se probudil, tak byl holý zadek. To ale není blondýnka. Otočím se na druhou stranu, odhrnu peřinu a poznám svojí milou. Cože? Asi to řeknu nahlas, protože se ozve odpověď. Neboj, nic nebylo. Jana se zase usmívá. Zvedne se a vůbec se nestydí. Plácám rukou do nočního stolku a hledám brýle. Asi to tuší, protože počká, pomalu se otočí a pošle mi pusu. Spisovatelé často píší o křivkách. Ty měla dokonalé. Prsa menší, spíše malá, ale perfektně sedly k postavě. Klepou se mi ruce a modlím se, aby se blondýnka neprobudila. Ale ona jenom sem tam něco zabručí. Asi divoké sny. Jana ještě chvilku provokuje, naklání se nade mnou a potom zmizí. Rozplyne se. Chvilku nevím, jestli to bylo celé pravda, ale byla, protože večer najde pod postelí blondýnka její kalhotky. Už ji nikdy neuvidíme. Hrozně by mě zajímalo, co dělá dnes. Jak vypadá a jestli je pořád tak krásně švihlá jako kdysi. 

Michale, hele a kdy zase přijede Jana? Ptám se docela často. Nevím, ona to má jinak. Prostě se zjeví a pak zase zmizí. Je jako motýl. Krásný motýl. Nebude to mít v životě lehké, přemýšlíme a přejeme jí jen vše dobré. Aby našla někoho normálního, měla děti a předala svoji milou duši dál. V ideálním světě by tomu tak přeci mělo být. Vždyť si to vezměte, v kolika rodinách to stojí za nic, kolik lidí je zlých a ošklivých. Když potom potkáte někoho jako je ona, rozsvítí se vám celý den. Svět musí být někdy takový, abychom měli pro co žít. Blondýnka se chce jít projít. S nadšením souhlasím. Celou cestu si povídáme o hippies. Chtěl bych to aspoň na pár měsíců zažít. Fakt, muselo to být super. Druhý den přinesu své holce kytku. Ukradnu jí u jedné vilky na Borech. Zadýchaný ji předám a ona si ji zaplete do vlasů. Jsi taky dcera květin, políbím ji a pak už je to zase jen na nás.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 22. června 2024

Interview - SEREMENT - Powerful, raw, cold black death metal that awakens the most terrifying demons! A beast that will tear you apart!


Interview with black death metal band from Greece - SEREMENT.

Answered Andreas (vocal), thank you!

Recenze/review - SEREMENT - Abhorrent Invocations (2024):

Ave SEREMENT! I am currently listening your new album “Abhorrent Invocations” and I can´t help but think that this is the kind of music which will be played during the end of the world. I think it is a great masterpiece. How do you feel about your new album? Have you received any feedbacks? From fans for example? Have you played new songs live already? Do they work?

Greetings, thank you very much for your kind words! We are very excited about are new album and we think it sums up all the hard work of the past few years! We already received very good feedback just like yours from our friends, from our fans, from other online magazines and reviews. Although we haven't done yet an official release live for the album, we've played two gigs with this material and the feedback we took was very very good.

How do SEREMENT compose? Are you a traditional band who go to the rehearsal room and compose or you prefer going online and send your ideas via email? I am really interested in your composing process.

First ideas of songs come from our guitarist (Manolis) which he composes the guitar parts and send them over for the others to check. After that we go to the rehearsing room and we put together the drums the bass and the vocals and everyone does his part equally to create each song.


Lyrics are a separated topic of SEREMENT. Who is the author of your lyrics? And what are your lyrics about? Where do you find inspiration for your songs? The lyrics on “Abhorrent Invocations” just fit so perfectly to the music. What was first – music or lyrics?

The authors of the lyrics are Andreas (vocals) and Manolis (guitar). They are talk about blasphemy, death, war, apocalypse, society, politics, stories taken from movies & novels, myths... We don’t have a specific thematology. Our initial skeptic was to write songs that they shake you up, themes with a dark perspective for sure, but also with the grace of resistance and awakening. We are against everything that oppresses the masses and the society, that oppresses the mind, the soul and body.

We found inspiration everywhere.

We create lyrics and music seperetaly and when the time for the magic merge comes, then we read all the lyrics and listen to all the music again and we’re trying to make the best match.

Also your cover is amazing and it fits with the music! I am frightened with the cover. How and why did you choose Misanthropic Art? Did you hear any of your songs to create the cover?

Thank you Jakub! We don’t want you to be afraid (hahaha).

We chose to work with him because we follow Misanthropic-Art for many years and we knew his works and the quality of them. We wanted to raise our standards with this release and we think we picked a very nice artist for our artwork, in order to achieve it.

We sent to him the lyrics of the album along with some descriptions and pictures
(we already had in mind the artwork scene) and he achieved this amazing result!


The sound of the album is great. It is dark, cold and sharp at the same time. Which studio did you chose for recording? Did you have any opinions about the final sound and mastering, were you able to change anything?

Thanks again! We recorded the album at Ignite music studio and our friend George Christophoridis did the mixing and the mastering. As a Death Metal and Black Metal fan himself he immediately understood what we wanted to sound like so the mixing process was very smooth and on point.

The new album was published by French Dolorem Records. Why this label? Were you satisfied with their work?

Alex from Dolorem records actually approached us via Facebook and at this point we would like to take the chance and thank him for that! He came up with a pretty good deal for CDs and we work together and with the Mexican Iron, Blood and Death Corporation for an LP version that will come later this year. The whole thing exceeded our expectations for the first studio release especially, because we a very new band.


You have been playing since 2022. How was the beginning of your band? How did you create the band and what was the first impulse to build something death metal? Did you have any idols?

The original lineup of Serement consisted from 4 of 5 members of our previous band Blessed by Perversion, which counted 12 years in the Greek death metal scene. We wanted a new and fresh beginning and a different musical and lyrical approach and that's the reason why we did this project. We had idols when we were younger but now just wanted to express ourselves via this music and not just mimic someone but always try to serve Death Metal and heavy sound in general.

You can see how much you enjoy your music in your band. Do you have any target which you want to hit? Someone wants a famous label, the other one might want to play on big festival.

The biggest and most achievable goal for our band is to go outside of Greece and play maybe a tour in Europe or other countries of the world.

How is it to play death metal in Greece? Do you have a lot of fans on concerts? Do fans support bands? Do they buy CDs, merchandise, etc.? When you organize an event how many people will come?

We have a pretty decent Death Metal scene here in Greece that's more like a community of bands. We pretty much know each other and we always try to support either by buying merchandise or attending gigs and festivals. When we play live, we try to think it as a gig between friends and that's more fun for us and for the people that come to see us. Typically, in a concert the crowd will be between 1 and 200 people (hahaha).


Death metal is a demanding hobby and an even harder lifestyle. What does it mean for you? What do you enjoy most about it and how do you perceive it? How did you actually get to him?

Well for us death metal is the music that we grew up with so we try to recreate the sounds that we always liked. This alone makes it the best way for us to express ourselves and it's always a challenge to be able to play like that and always get better so the most demanding part is the practice that we have to do.

I deliberately ask this question to all bands to do some promotion for the future. Please tell us what SEREMENT is planning soon? What can we look forward to?

For this year we are planning to release our new album in an LP and then try to do as many lives as possible to promote it. Also, we may upload some videos from the recording process or some playthrough videos of some songs, but that's something that is under conversation for the time.

Thank you so much for the interview and I wish SEREMENT a lot of sold CDs and only sold out halls. Be happy in your personal life. I am looking forward for your next death metal apocalypse!

Thank you so much for this interview and for giving us chance to talk about ourselves and to promote our music.

Cheers to everyone!





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - SEREMENT - Mocný, syrový, chladný black death metal, který probouzí ty nejděsivější démony! Bestie, která vás roztrhá na kusy!


Rozhovor s black death metalovou skupinou z Řecka - SEREMENT.

Odpovídal Andreas (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - SEREMENT - Abhorrent Invocations (2024):

Ave SEREMENT! Právě poslouchám vaši novinku „Abhorrent Invocations“ a říkám si, že takhle nějak bude znít hudba, kterou budou hrát při konci světa. Myslím, že se vám povedl opravdu mistrovský kousek. Jaké jsou tvoje pocity z novinky? Máš už nějaké zpětné vazby od fanoušků? Hráli jste už nové skladby naživo? A jak fungují?

Zdravím vás, děkuji za vaše milá slova! Z nového alba máme velkou radost a myslíme si, že shrnuje veškerou tvrdou práci posledních několika let! Už jsme dostali velmi dobré ohlasy, stejně jako ty vaše, od našich přátel, od našich fanoušků, z jiných internetových časopisů a recenzí. I když jsme ještě neudělali oficiální živé vydání alba, odehráli jsme s tímto materiálem dva koncerty a ohlasy, které jsme si odnesli, byly velmi velmi dobré.

Jak vlastně vznikají nové skladby pro SEREMENT? Jste tradiční kapelou, která se zavře do zkušebny a tam skládá nebo využíváte v dnešní době tolik oblíbený internet a posíláte si nápady emailem? Zajímá mě samotný tvůrčí proces.

První nápady na písně přicházejí od našeho kytaristy (Manolise), který skládá kytarové party a posílá je ostatním ke kontrole. Poté jdeme do zkušebny a dáváme dohromady bicí, basu a zpěv a každý se podílí na tvorbě každé písně stejnou měrou.


Samostatnou kapitolou jsou u SEREMENT texty. O čem pojednávají na novém albu a kde jsi pro ně bral inspiraci? Na „Abhorrent Invocations“ perfektně sedí k muzice. Co bylo dřív, muzika nebo texty?

Autory textů jsou Andreas (zpěv) a Manolis (kytara). Mluví o rouhání, smrti, válce, apokalypse, společnosti, politice, příbězích z filmů a románů, mýtech... Nemáme žádnou konkrétní tematiku. Naší prvotní skepsí bylo napsat písně, které vámi otřesou, témata s temnou perspektivou určitě, ale také s půvabem odporu a probuzení. Jsme proti všemu, co utlačuje masy a společnost, co utlačuje mysl, duši i tělo.

Inspiraci jsme našli všude.

Texty a hudbu tvoříme odděleně, a když přijde čas na magické spojení, tak si všechny texty přečteme a hudbu poslechneme znovu a snažíme se o co nejlepší soulad.

Musím se přiznat, že cover pro „Abhorrent Invocations“ je vynikající – sedne perfektně k hudbě! Jde z něj doslova strach. Jak jste obal vybírali a proč jste zvolili zrovna Misanthropic Art? Slyšel třeba dopředu nové skladby pro inspiraci?

Děkujeme, Jakube! Nechceme, abyste se báli (hahaha).

Rozhodli jsme se s ním spolupracovat, protože Misanthropic-Art sledujeme už mnoho let a znali jsme jeho práce a jejich kvalitu. Tímto vydáním jsme chtěli zvýšit naše standardy a myslíme si, že jsme si pro naše výtvarné dílo vybrali velmi sympatického umělce, abychom toho dosáhli.

Poslali jsme mu texty alba spolu s několika popisy a obrázky.
(už jsme měli v hlavě výtvarnou scénu) a on dosáhl tohoto úžasného výsledku!


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Ještě jednou díky! Album jsme nahráli v hudebním studiu Ignite a náš kamarád George Christophoridis se postaral o mix a mastering. Jako fanoušek death metalu a black metalu sám okamžitě pochopil, jak chceme znít, takže proces mixování byl velmi hladký a na jedničku.

Nové album vyšlo u francouzských Dolorem Records. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

Alex z Dolorem records nás vlastně oslovil přes Facebook a my bychom mu za to rádi poděkovali! Přišel s docela dobrou nabídkou na CD a společně s mexickými Iron, Blood and Death Corporation pracujeme na LP verzi, která vyjde ještě letos. Celá věc předčila naše očekávání, zvlášť pokud jde o první studiové vydání, protože jsme úplně nová kapela.


Historie kapely se datuje do roku 2022. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím!

Původní sestavu Serement tvořili čtyři z pěti členů naší předchozí kapely Blessed by Perversion, která na řecké deathmetalové scéně působila 12 let. Chtěli jsme nový a svěží začátek a jiný hudební i textový přístup, a to byl důvod, proč jsme udělali tento projekt. Když jsme byli mladší, měli jsme své idoly, ale teď jsme chtěli prostřednictvím této hudby vyjádřit jen sami sebe a ne jen někoho napodobovat, ale vždy se snažit sloužit death metalu a heavy zvuku obecně.

Na vaší kapele je hrozně vidět, jak vás vaše muzika baví. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát na velkém festivalu.

Největším a nejdosažitelnějším cílem naší kapely je vyjet za hranice Řecka a zahrát si třeba na turné v Evropě nebo v jiných zemích světa.

Jaké to vlastně je, hrát death metal v Řecku? Chodí u vás lidi na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

V Řecku máme docela slušnou deathmetalovou scénu, která je spíše komunitou kapel. V podstatě se navzájem známe a vždy se snažíme podpořit buď nákupem merchandise, nebo účastí na koncertech a festivalech. Když hrajeme naživo, snažíme se to brát jako koncert mezi přáteli a je to větší zábava pro nás i pro lidi, kteří se na nás přijdou podívat. Obvykle se na koncertě sejde od 1 do 200 lidí (hahaha).


Death metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

Pro nás je death metal hudbou, na které jsme vyrůstali, takže se snažíme obnovit zvuky, které jsme vždycky měli rádi. Už jen díky tomu je to pro nás nejlepší způsob, jak se vyjádřit, a je to vždycky výzva, abychom dokázali takhle hrát a pořád se zlepšovat, takže nejnáročnější je cvičení, které musíme dělat.

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají SEREMENT v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

Pro letošní rok plánujeme vydat naše nové album na LP a pak se pokusit udělat co nejvíce koncertů na jeho propagaci. Také možná nahrajeme nějaká videa z nahrávacího procesu nebo playthrough videa některých písní, ale o tom se zatím jen mluví.

Děkuji moc za rozhovor a přeji SEREMENT spoustu prodaných nosičů a samé vyprodané sály. Ať se vám daří i v osobním životě. Budu se těšit na další death metalovou apokalypsu!

Moc děkujeme za tento rozhovor a za to, že nám dáváte možnost mluvit o sobě a propagovat naši hudbu.

Na zdraví všem!

pátek 21. června 2024

Recenze/review - REVERSED - Wildly Possessed (2024)


REVERSED - Wildly Possessed
CD 2024, Invictus Productions

for english please scroll down

Kdysi tu bývala krásná vesnice plná lidí. Teď je tu jenom les a pár náhrobků se jmény, která měla být dávno zapomenuta. Jenže je mlha a pomalu se stmívá. Mraky jsou nízko a vše kolem utichlo. Jakoby měl každou chvíli uhodit blesk a spálit všechno na popel. Konečně se mi podařilo rozluštit některá jména na hrobech. Nemrtví šeptají, naříkají, touží se pomstít. Poslouchám debutové album kanadských maniaků REVERSED a moc dobře vím, že budu brzy spálený na popel.

Tohle je hudba, která se hrávala kdysi dávno, na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Temný a mrazivý koktejl z blacku, deathu, thrash metalu, umíchaný na starých pohřebištích. Pán jej vzaliové, exhumovali a opatřili svými vlastními nápady a invencí. Výsledkem je hudba, u které pukají víka od rakví tlakem a nemrtví vylézají z hrobů. 


Pod kapelou jsou podepsáni muzikanti z MITOCHONDRION, AUROCH, SPELL. O kvalitu je tedy postaráno po všech stránkách. Sedávali jste kdysi dávno dlouhé hodiny u reproduktorů a diskutovali jste o tom, která skupina je syrovější, temnější a šílenější? Přehrávali jste alba na kazetách a vinylech? Tak potom by se vám mohla líbit i nová deska "Wildly Possessed".  Kanaďané velmi vkusně a elegantně odkazují třeba na takové CELTIC FROST, SLAUGHTER LORD, POSSESSED, SADISTIC INTENT, MORBID ANGEL, nověji třeba VAMPIRE. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že mě baví novinku poslouchat, rád se k ní velmi často vracím. A to nejen v případech, kdy na mě leze nostalgická nálada a mám chuť se zavřít před současným divným světem. Tohle je muzika nejen pro všechny pamětníky. Naopak, myslím si, že by mohla oslovit i mladé posluchače. Má v sobě totiž pradávnou energii, nahrubo nasekanou tmu, chlad tolik známý ze starých pohřebišť. Pokud jste byli někdy u opravdové exhumace, tak jistě víte, že se vzduchem pokaždé vznáší nezaměnitelný zápach hniloby. Během společných setkání s hudbou REVERSED jsem cítil to samé. Je to pro mě důkaz, že se nahrávka opravdu povedla. A to nejen po formální stránce (zvuk, obal, produkce, vše je v nejlepším pořádku), ale i co se týká samotných nápadů. Byl jsem stržen do hlubin a rozemlet na prach. Potkal jsem dlouhý zástup duší, které navěky bloudí mezi naším a oním světem. Ale hlavně, neskutečně jsem si celé album užíval. Všichni, co tuhle hudbu posloucháme, tak moc dobře víme, že peklo existuje. Hraje se tam stejná hudba, jakou předkládají tihle maniaci. Je mlha a pomalu se stmívá. Mraky jsou nízko a vše kolem utichlo. Jakoby měl každou chvíli uhodit blesk a spálit všechno na popel. Temné a chladné ozvěny ze starých black, thrash, death metalových pohřebišť! Krvavé kořeny byly znovu vytrženy!


Asphyx says:

It used to be a beautiful village full of people. Now it's just a forest and a few tombstones with names that should have been forgotten long ago. But it's foggy and slowly getting dark. The clouds are low and everything around us has gone quiet. It's as if lightning were about to strike and burn everything to the ground. I finally managed to decipher some of the names on the graves. The undead are whispering, wailing, seeking revenge. I'm listening to the debut album from Canadian maniacs REVERSED and I know full well I'm about to be burnt to ashes.

This is music that was played a long time ago, in the late 1980s and early 1990s. A dark and chilling cocktail of black, death, thrash metal, mixed in old graveyards. Gentlemen took it, exhumed it and provided it with their own ideas and inventiveness. The result is music to which coffin lids burst with pressure and the undead crawl out of their graves. 


Under the band are signed musicians from MITOCHONDRION, AUROCH, SPELL. So the quality is taken care of in all aspects. Have you ever sat for long hours in front of the speakers and discussed which band is more raw, darker and crazier? Did you play albums on cassettes and vinyl? Then you might also like the new album "Wildly Possessed". The Canadians very tastefully and elegantly refer to the likes of CELTIC FROST, SLAUGHTER LORD, POSSESSED, SADISTIC INTENT, MORBID ANGEL and more recently VAMPIRE. But that's not so important. The main thing is that I enjoy listening to new music, I like to come back to it very often. And not only when I'm in a nostalgic mood and want to shut myself off from the current strange world. This is music not just for all the memoirists. On the contrary, I think it could appeal to young listeners as well. For it has an ancient energy, a coarsely chopped darkness, a coldness so familiar from old burial grounds. If you've ever been to a real exhumation, you'll know that the unmistakable smell of rot always wafts through the air. I've felt the same thing during my encounters with REVERSED music. It's proof to me that the recording was really successful. And not only formally (sound, cover, production, everything is in top order), but also in terms of the ideas themselves. I was swept into the depths and ground to dust. I have met a long line of souls who forever wander between our world and the next. But most importantly, I enjoyed the whole album immensely. All of us who listen to this music know so well that hell exists. The same music is being played that these maniacs are presenting. It's foggy and slowly getting dark. The clouds are low and everything around us has gone quiet. It's as if lightning were about to strike and burn everything to the ground. Dark and cold echoes from the old black, thrash, death metal graveyards! The bloody roots have been pulled up again!


tracklist:
1. Wildly Possessed
2. Maelstrom Juggernaut
3. Hungry Graves
4. Beneath Evil Eyes
5. Final Death
6. Rusted Breath
7. Black Seed

band:
Rusted Blade - vocals and guitar
Restless Grave - guitar and vocals
Wretched Intrancer - bass
M.S. Nigredo - drums



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine