DEADLY STORM zine

instagram:

facebook:

https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

News! - Očekávaná deska „In The Shadow of the Sun“ kapely INNERSPHERE je na prodejních pultech

Očekávaná deska „In The Shadow of the Sun“ kapely INNERSPHERE je na prodejních pultech

Dnes konečně vychází nové album plzeňských death melodiků INNERSPHERE s názvem „In The Shadow of the Sun“, které je nyní k dostání na CD, LP a také na všech digitálních platformách.

Merch INNERSPHERE můžete objednávat zde (https://www.sparkshop.cz/kapely/0/1/kapela:426)

Deska „In The Shadow of the Sun“ není jednoduchým poslechem. Je to hluboká filozofická sonda do duše každého z nás: „Ústředním motivem a symbolem je slunce, které provází vícero skladeb na naší desce. Slunce symbolizující sílu života i destrukci, světlo i vržený stín, vnitřní žár, sílu, naději, svoji vlastní i naši smrtelnost. Takovými hvězdami je pokrytá celá obloha a jejich záře postupně rozsvěcuje nebe. Jejich světlo cestuje skrze obrovské vzdálenosti a je možné, že některé teprve spatříme. U jiných, v době, kdy je spatříme, tak nemusí ani existovat, a nebo ne v podobě, kterou uvidíme… Slunce a jeho energie jako tvůrce světů, jeho teplo a zář dopadající na světy v kombinaci s jeho silou vše zničit buď žárem nebo vychladnutím. Ničí čas - ani čas obrů/velikánů, o kterých pějeme i v dalších skladbách, není nekonečný. Vše se jednou obrátí vniveč a promění se v něco jiného. Zároveň poukazuje na poznání, ke kterému dochází v průběhu naší životní cesty, věcem prožívaným a lidem, které potkáme,“ přibližuje téma zpěvák Míra.

Ač jsou INNERPHERE v tuzemsku koncertně přemíru aktivní, vydání desky tak úplně neoslaví doma, vyrážejí totiž na turné po Finsku: „V březnu jedeme na tour do Finska, přes Lotyšsko a Estonsko, takže na to se teď soustředíme více; logistika a organizace není otázka jednoho večera. Bylo nám nabídnuto jet do Finska na čtyři koncerty s AS THE SUN FALLS, kteří hrají melodicý death metal. Jsou věci, na které se neříká ne. Neváhali jsme a během pár minut jsme tour potvrzovali. Je to pro nás velká příležitost podívat se dál na sever, do evropské modly metalu a ještě s kapelou, se kterou by to mělo hudebně skvěle pasovat. Moc se na to těšíme, bude to skvělá zkušenost a rádi poznáme a zahrajeme pro místní publikum. Je super, že se nám po cestě povedlo sehnat ještě dva koncerty po vlastní ose v Rize (Lotyšsko) a Tallinnu (Estonsko),“ dodává s nadšením zpěvák Míra.

https://www.facebook.com/innerspheremetal

https://www.instagram.com/innerspheremetal/

https://innersphere.bandcamp.com/album/amnesia

https://open.spotify.com/artist/5RbVDFlK6upBJRRd7ZZmtN

---------------------------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

Recenze/review - DEVIATION - Lair of Suffering (2024)

DEVIATION - Lair of Suffering

CD 2024, Fetzner Death Records

for english please scroll down

Vždy si připadal jako velký umělec. Měl rád dobré víno, klasickou hudbu a oblékal se vkusně. Navenek vypadal v podstatě dokonale. Jeho kolegové ho považovali za milého, oddaného přítele. Rodina ho milovala. Měl ale jednoho koníčka. Toulal se po nocích ulicemi a lovil bezbranné oběti. Mučil je zavřené v klecích, aby je nakonec vždy rozsekal na kusy. Říkali mu sochař smrti, protože těla stylizoval do uměleckých děl. Tentokrát jsme našli mrtvolu zavěšenou na kříži. Vnitřnosti vylézaly ven a oči byly vyděšené strachem a nekonečnou bolestí.

Brutální death metalová skupina DEVIATION z Polska o podobných maniacích hraje a zpívá. Jedná se o syrovou, masivní a temnou muziku. O totální a zničující masakr. Když budete "Lair of Suffering" poslouchat, uvidíte před sebou maniaka s ostrým skalpelem. Je vám doufám jasné, kdo bude další obětí?

Poláci to do vás nasypou bez kompromisů. Vystřelí vám mozek z hlavy. Jedná se o klasický, tradiční brutální death metal s technickými pasážemi. Když jejich smrtelně namíchaný koktejl pozřete, zemřete v nekonečných křečích. Zvukově se jedná o chladnou, masivní nahrávku. Nahrubo nasekaná tma se zde potkává s krutostí a hnusem, kterého je schopen jenom člověk. Volně inspirováni CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, OBSCENITY, DERANGED a dalšími maniaky, si vytvořila kapela svůj vlastní způsob, jak vás zabít hudbou. Líbí se mi jejich nadšení, odhodlání, cítím z hudby zkaženou krev. Pánové sice neobjevují nic nového, ale jejich řemeslo je perfektně odvedené. Plus kapela přidává něco navíc. Kus sebe samých, vlastní invenci a nápady. Je pro mě velmi příjemné sestoupit několik metrů pod zem, navštívit stará opuštěná jatka, ve kterých kdysi působil hlavní hrdina z úvodu dnešního článku. Cítím ze stěn nářek obětí. Nasávám pach krve, špíny a hnisu. Jednotlivé riffy se mi dostávají do mozku, jsou jako nákaza, která vás rozloží zevnitř. Všichni zvrácení patologové musejí být velmi spokojeni. Není divu, hraje se zde hlavně pro ně, i pro všechny, kteří mají tenhle styl rádi. DEVIATION vám hodí přímo do obličeje kus syrového, čerstvě naporcovaného masa. Vždy si připadal jako velký umělec. Měl rád dobré víno, klasickou hudbu a oblékal se vkusně. Navenek vypadal v podstatě dokonale. Jeho kolegové ho považovali za milého, oddaného přítele. Rodina ho milovala. Měl ale jednoho koníčka. Mokvající, surový technický brutální death metal který vás vyvrhne zaživa! Masakr na starých jatkách!

Asphyx says:

He always felt like a great artist. He liked good wine, classical music and dressed tastefully. Outwardly, he looked practically perfect. His colleagues considered him a kind, devoted friend. His family loved him. But he did have one hobby. He roamed the streets at night, preying on defenseless victims. He would torture them in cages and always cut them to pieces. They called him the sculptor of death because he styled the bodies into works of art. This time we found a corpse hanging from a cross. The entrails were coming out and the eyes were terrified with fear and endless pain.

The brutal death metal band DEVIATION from Poland plays and sings about similar maniacs. This is raw, massive and dark music. A total and devastating massacre. If you listen to "Lair of Suffering" you will see a maniac with a sharp scalpel in front of you. I hope it's clear to you who the next victim will be.

The Poles will pour it into you without compromise. They'll blow your brains out. This is classic, traditional brutal death metal with technical passages. When you devour their deadly cocktail, you will die in endless convulsions. Sonically, this is a cold, massive record. Coarsely chopped darkness meets the cruelty and ugliness that only man is capable of. Loosely inspired by CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, OBSCENITY, DERANGED and other maniacs, the band has created their own way to kill you with music. I like their enthusiasm, their determination, I can feel the blood turning bad from the music. The gentlemen may not be discovering anything new, but their craft is perfectly done. Plus the band adds something extra. A piece of ourselves, our own inventiveness and ideas. It is very pleasant for me to descend a few meters underground, to visit the old abandoned slaughterhouse where the main character from the introduction of today's article once worked. I can feel the wailing of the victims from the walls. I can smell blood, dirt and pus. The individual riffs get into my brain, like a contagion that disintegrates you from the inside. All the twisted pathologists must be very pleased. No wonder, it's played mainly for them, and for everyone who likes this style. DEVIATION throws a piece of raw, freshly cut meat in your face. He always felt like a great artist. He liked good wine, classical music and dressed in style. On the outside, he looked practically perfect. His colleagues considered him a kind, devoted friend. His family loved him. But he did have one hobby. Wet, raw, technical, brutal death metal that will eviscerate you alive! Massacre in the old abattoir!

tracklist:

1. Gaze Into Abyss 04:09

2. Sign With Blood 03:14

3. Bred In Captivity 03:10

4. Lair Of Suffering 04:10

5. Panopticon 04:38

6. Metamorphosis 03:48

7. Unprevented Madness 03:57

8. Disfunctional Mind 03:29

9. Nausea 04:02

https://fetznerdeathrecords.bandcamp.com/album/deviation-lair-of-suffering

https://www.facebook.com/deviationofficial

http://deviation.fromhell.pl/

https://www.instagram.com/deviation.official11/

https://open.spotify.com/artist/4fcjsnIE3bfRJv1Wjwfcea

https://www.youtube.com/deviationofficial

https://fetznerdeathrecords.de/

https://twitter.com/AlexFetzner/

Recenze/review - ACRID DEATH - Abominable Presence of Blight (2024)

ACRID DEATH - Abominable Presence of Blight

CD 2024, Rising Nemesis Records

for english pleas scroll down

Ležíš v dřevěné rakvi a přemýšlíš, co bude následovat. Půjdeš do nebe nebo do pekla? Jak si vlastně žil? A existuje vůbec něco dalšího po smrti? Všichni se modlí, pláčou a potom tě uloží do studené země. Potkáš prvního červa, který se do tebe zakousne jako do kusu hnusného masa. Teď už to víš, existuje jenom temnota. Nicota a prázdnota. A také death metal, který zní záhrobím jako děsivé svědomí. Vím to já a vědí to i ACRID DEATH, kteří letos přicházejí se svým debutovým albem.

Nutno rovnou napsat, že se jedná o pravý a ryzí útok zombie, o old school HM-2 smrtící kov, který vás ihned strhne do těch nejhlubších hrobů. U tohoto stylu je vždy velmi důležité, zda kapele jejich morbidní práci věřím. U "Abominable Presence of Blight" tomu tak je. Na sto procent. Riffy se vám zaříznou do tkání, mozek se začne vařit ve vlastní šťávě a nakonec se rozpadnete v prach. Amen!

Pánové jsou zkušení muzikanti z kapel jako ALL ITS GRACE, DRIVEN BY ENTROPY a SYNCHRONIC. Možná i právě proto je zvuk perfektní, ostrý a plesnivý zároveň. Líbí se mi i obal. Hudba je potom po okraj narvaná surovými nápady, u kterých praskají kosti, nadskakují víka od rakví a vy budete mít neodbytný pocit, že byste měli rozmlátit nejbližší zeď. Jsem rád ve společnosti podobných smeček, vyrůstal jsem na podobné hudbě. Jasně, zazní zde spousta odkazů na severské kapely typu DISMEMBER, GRAVE, ENTRAILS, SORCERY, INTERMENT, CENTINEX, ale to nevadí. Naopak. Je moc dobře, že někdo stále drží vlajku tohoto stylu hrdě vztyčenou. Navíc, co si budeme povídat, v dnešní době je poměrně těžké oddělit kvalitní desky od těch průměrných. Můžu vám podepsat vlastní krví, že Němci patří do té první skupiny. Oceňuji nadšení, drive, sílu a tlak, které se na mě ze skladeb útočí jako lavina. ACRID DEATH se povedlo exhumovat staré hroby s elegancí starých mistrů. Pokud jste, stejně jako já, fanoušci pradávných rituálů a čerstvě otevřených hrobů, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou porci kvalitního utrpení a bolesti. Někdy bývá velmi těžké si vybrat mezi stíny. Ležím tu v prašivé rakvi a jsem spokojený. Pomalu hniju zaživa a usmívám se. Hraje se zde přesně pro mě. Co si přát víc? Možná bych si dal ještě jedno pivo a přidal pořádně hlasitost. Už na mě čekají. Krásné zombie. Vyzvu je k tanci a až se setmí, tak navštívíme márnici. Dnešní noc bude velmi dlouhá. Říká se, že smrt má mnoho podob. Tu, kterou nám předkládají tihle němečtí maniaci, si vždy rád užiju. Hnilobné, mokvající ozvěny z těch nejhnisavějších death metalových katakomb! U tohoto alba vám pukne lebka tlakem! Old school!

Asphyx says:

You're lying in a wooden coffin, wondering what's next. Are you going to heaven or hell? How did you live? And is there anything else after death? Everyone prays and cries and then they put you in the cold ground. You meet the first worm that bites into you like a piece of ugly meat. Now you know, there is only darkness. Nothingness and emptiness. And death metal that sounds like a terrible conscience in the grave. I know it and so does ACRID DEATH, who are coming out with their debut album this year.

It must be written straight away that this is a true and pure zombie attack, an old school HM-2 death metal that will immediately take you to the deepest graves. With this style, it's always very important to trust a band with their morbid work. With "Abominable Presence of Blight" this is the case. One hundred percent. The riffs cut into your tissues, your brain starts to boil in its own juices and eventually you disintegrate into dust. Amen!

The gentlemen are experienced musicians from bands like ALL ITS GRACE, DRIVEN BY ENTROPY and SYNCHRONIC. Maybe that's why the sound is perfect, crisp and moldy at the same time. I like the cover too. The music is then packed to the brim with raw ideas that will make your bones crack, coffin lids pop and give you the insistent feeling that you should smash the nearest wall. I like being in the company of similar packs, I grew up on similar music. Sure, there are plenty of references to Nordic bands like DISMEMBER, GRAVE, ENTRAILS, SORCERY, INTERMENT, CENTINEX, but that's okay. On the contrary. It's very good that someone still holds the flag of this style proudly raised. Besides, what are we going to say, nowadays it's quite hard to separate quality records from mediocre ones. I can sign with my own blood that the Germans belong to the first group. I appreciate the enthusiasm, drive, power and pressure that comes at me like an avalanche from the songs. ACRID DEATH have managed to exhume old graves with the elegance of the old masters. If you, like me, are a fan of ancient rituals and freshly opened graves, then don't hesitate a moment. You'll get a good dose of quality suffering and pain. Sometimes it's hard to choose between the shadows. I'm lying here in a dusty coffin and I'm happy. Slowly rotting alive and smiling. This is the place for me. What more could I ask for? Maybe I'd have another beer and turn the volume up a bit. They're waiting for me. Beautiful zombies. I'll challenge them to a dance, and when it gets dark, we'll visit the morgue. Tonight's gonna be a very long night. They say death takes many forms. I always enjoy the one presented by these German maniacs. Rotten, swelling echoes from the most putrid death metal catacombs! Your skull will burst with pressure with this album! Old school!

Tracklist:

01. In Light

02. Huntsmen

03. Presence

04. G.L.O.R.R.G.

05. Dreg Heap

06. Negative Space

07. Shadows

08. Heave 09. In Hell

https://acriddeath.bandcamp.com/album/abominable-presence-of-blight

https://www.facebook.com/acriddeath

https://www.acriddeath.de/

https://www.instagram.com/acrid.death

https://open.spotify.com/artist/6zs8hw0R6iQs0g0xO86m2g

https://www.youtube.com/@AcridDeath

https://www.risingnemesisrecords.de/

https://twitter.com/RISINGNEMESISR1

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý čtyřicátý šestý - Podívej, padá hvězda, něco si přej

Příběh čtyř stý čtyřicátý šestý - Podívej, padá hvězda, něco si přej

Nebyly moc peníze, tak se jezdilo stopem a vlakem. Tentokrát jsme zamířili do Českého lesa. Ukázal jsem blondýně, z jaké vesničky pochází moje babička. Byli jsme na hrobě a pátrali po předcích. Nějak mě to vzalo, ty mé kořeny. Bylo léto, zkouškové období, které jsem prolezl s odřenýma ušima. Nějaký předměty jsem si přehodil do dalšího roku. Pořád jsem byl na škole hlavně kvůli vojně, ale teď už jsem měl i holku, se kterou jsem chtěl být. A to prosím, pořád. Dívala se mi do očí, pořád se smála mým hloupým vtípkům a vůbec nám bylo dobře. Nějakej jezeďák nás vyhodil v takový malý vsi, kde bylo jen pole, lesy a fotbalový hřiště. Zajdeme na pivo, vyslechneme si několik klasických hlášek o zasraných Pražácích a po smažáku přemýšlíme, kam dál. Včera jsme spali v lese, mimo jakékoliv tábořiště a bodnul by kemp, kde bychom se mohli osprchovat. Jenže nejblíž je až v Babyloně. Musíme se vrátit. Dopijeme a nechám svoji dívku, aby si stoupla na silnici. Sám se schovám a vylézám až ve chvíli, když zastaví zdatný padesátník. Je překvapenej, když mu vlezu dopředu do auta, ale nic neříká. A zaveze nás až na místo.

Vyprávím, co jsem slyšel od babičky, stavíme stan a blondýnka jde do sprchy. Rozdělám oheň a opeču lunch-meat. Bývaly to zlatý časy, bylo tu jen pár skalních rodinek s karavany, několik trampů a žádný mastňáci. Večer někdo vytáhl kytaru a člověk se seznámil se spoustou lidí. Mezi stany se vznášela taková blahosklonná nálada a když všichni zalezli, byl nejdřív slyšet chichot a potom vzdychání. Mě koukali ze stanu nohy, měli jsme jej půjčenej z chalupy, takový to typický áčko, ve kterým je děsný vedro. Ráno mě probudí nějaký šílený zápach. Vylezu ven a hned vedle nás nějaký tatík pálí palačinky. No, to si děťátka dají. Manželka mu je půjčila na víkend, jsou rozvedení. Má hrozně smutnej pohled, tak probudím svoji dívku a poprosím ji, jestli by mu nepomohla. Udělá to a malý kluk s holčičkou si pomlaskávají. Tati, to jsem nevěděla, že umíš tak dobře vařit. Jsou lepší než od mámy. Smějeme se a necháme milosrdné lži bez poznámek. Jednou budou na všechno vzpomínat. Rozvedených moc nebývalo a pokud už ano, tak to sebou neslo určité stigma. Rozloučíme se, máme už sbaleno a jdeme do lesů. Máme směr a čistou oblohu nad hlavou. Kráčíme v čínských keckách a pořád si děláme z něčeho srandu.

Pak se jí udělá puchýř. Probodneme jej, vypláchneme vodou z čutory a stejně se mi to nelíbí. Mám sice lékárničku, ale tohle chce klid a tak si vezme na záda obě krosny a vyleze mi na záda. Sotva jdu, takhle to moc dlouho nevydržím. Stačí první kopeček a jsem tak zadýchanej, že málem vyhodím plíce. Vlezem do lesa a smočí si nohy v potoce. Utrhnu jí vršek kecek, aby měla jako sandály a jde se. Dojdeme až pod Čerchov. Nikde nikdo a když stojíme dole na odstavném parkovišti, tak se ptám, jestli vyleze nahoru. Řekne že ano, ale není to moc přesvědčivé. Někde v polovině kopce potkáme jednu dvojici trampů. Paní s pánem, už trošku šediví, ale hrozně milí. Ihned se nabídnou, že nám nahoře půjčí nějakou mast, která prý zaručeně pomáhá. Zdá se to jako drobnost, ale dlužíme jim velké poděkování, protože se jejich pomoc ukázala jako zásadní. Přespíme pod převisem v lese. Pěkně fouká a v noci nás probudí křik nějakého zvířete. Je mi nějaký neznámý. Přitulí se ke mě a očekává oporu. Poskytnu ji, ale je pravda, že moje představy o tom, že nás napadne rys, získávají ve snech silnější kontury.

Zato ráno je překrásné. Co noha, zeptám se a ona mluví o zázraku. Půjdeme? Uklidíme po sobě, zahrabeme ohniště a nepoznali jste, že zde tábořil člověk. Já vím, dnes už by to nešlo, protože lidi jsou prasata. To nás ale netrápí. Jdeme jen tak, kam nás nos zavede. Nemáme žádný cíl, kromě jediného. Být spolu sami. Přes rok jsme s jedněmi nebo druhými rodiči, přes týden se u nás na koleji dveře netrnou. Pořád se nám chodí někdo svěřovat nebo jen tak pokecat. Děláme si srandu, že bychom si mohli otevřít poradnu. Přitom jsme sami mladí a neklidní. Víte co mě osobně baví nejvíc? Když se zastavíme někde, kde se dá sednout na kameny nebo padlé klády. Uvelebíme se a uprostřed lůna přírody rozbalíme rohlíky s paštikou a vajíčkem natvrdo. Zásoby nám už docházejí a protože je to naše pravděpodobně jediná delší dovolená, neváhám a vytahuji železné zásoby. Zvu tě někam na oběd. Slezeme dolů z kopců a když potkáme lesáky, tak se zeptáme, kde bychom se mohli najíst. My jezdíme do Nemanic. Dobře, hodíte nás? Jsou v pohodě, vyskočíme si na korbu náklaďáku a za neustálého natřásání dorazíme do cíle. Odměnou nám je kančí guláš, s knedlíky a plzeňským pivem. Musím si rozvázat tkaničky od kraťasů, jak jsem plnej.

Vyvalíme se na náves, sedneme si na lavičku a koukáme do mapy, kam bychom se vrtli dál. Nemáme žádný plány a tak jedem prvním spojem, který zabrzdí na zastávce. Projedeme Postřekov, Poběžovice, Hostouň, abychom se vylodili na Přimdě. Nasadíme na záda batohy a protože už je k večeru, zamíříme do lesa. Někde v závětří rozbijeme spaní a když vytáhnu rum, jde na nás romantická nálada. Povídáme si, pořád si máme co říct. Žádná hluchá místa, trapné mlčení nebo neshody. Je to až divný, že se vůbec nehádáme. V Plzni sem tam, v Táboře i Boleslavi taky, ale jakmile jsme někde venku, tak nikdy. A to není o těžké situace nouze. Přechody přes potok, únava, špatná hygiena, vše je vyváženo tím, že jsme odkázáni jeden na druhého. Hele, koukej, padá hvězda, něco si přej. A já si přeju, aby to nikdy neskončilo, abych to nepokazil a zůstala se mnou. Držím ji za ruku a až po letech mi řekne, že si přála to samé. K tomu dva caparty, což se taky povedlo. Tady, uprostřed zeleně a stínů, zvířat a pod čistou oblohou si řekneme, že se jednou vezmeme a půjdeme společně životem. Lesy a louky jsou naším chrámem i svědkem.

Spíme jako zabití a pokračuje ve své pouti. Jsme jak staří křesťané nebo trampové, kteří vědí své. Rozdáváme úsměvy na všechny strany, cítíme se podobně jako v zimě, když vyjedete vlakem o několik metrů nadmořských výš a všichni mají rohlíky na obličejích. Čistý sníh a mráz, nepohodlí, ale také čistota a klid. Nekonečný blažený klid. Všechna trápení v podobě mého otce, jsou daleko, tak šíleně daleko. Nemáme žádné spojení s okolním světem, nikomu se nehlásíme, vlastně ani nikdo neví, kde jsme. Tenkrát to nikoho netrápilo. Byli jsme už dospělí a starali jsme se o sebe. Naše cesta byla dobrodružná, nejvíce asi v další vsi, kde na návsi někdo postavil malé pódium a byla tam zábava. Zůstaneme, zeptám se a ona že ne, že by raději někam mimo civilizaci. Překvapí mě, ty se nechceš pobavit? To děláme celý rok, odpoví, ale už má v sobě nějaký pivo, tak se nám nikam nechce. Bolí mě nohy, batohy máme u výčepu schované a tak se propijeme až do první kapely. Vůbec nevím o koho jde, pamatuji si jen, že byl zpěvák na plech a kytaristi rozladěný. Pod pódiem je ale plno a všichni tančí. Sjeli se z dalekého okolí.

Je to už taková tradice, že pro mojí holku někdo přijde, i když moc dobře ví, že je tu se mnou. Jsme slušní, ale to některým nevysvětlíte. Ihned jsem debil a ona děvka a to ti jako není dobrej kluk ze vsi. Asi malý sebevědomí, řeknu nahlas a už se to strká a pere. Mám horkou hlavu, blondýnka je ale praktická, vyzvedne bágly a odnese je kousek od návsi. Schová je do rohu u jednoho domu a když utíkám, protože je proti mě přesila a vypadá to bídně, nasměřuje mě, nahodíme za běhu batožinu a už mizíme v lese. Je to adrenalin a jsme udýchaní jako psi. Křičí za námi, ať táhneme, ať chcípneme. Když už nejsou na dohled, sedneme si na kámen a dozvím se, že to říkala. Nevím, čím to je, ale my nikdy nikoho neprovokovali, ani si nedělali srandu. Asi strach z cizího nebo vlastně nevím proč, ale na vsích napříč republikou neměli rádi změny. Rozložím spacák, lížu si rány, kterých jsem tedy schytal dost. Mám trošku krve na žebrech a blbě se mi dýchá, ale dostanu rum a je fajn. Horší je to ráno, když vystřízlivím. Musím si lehnout, i přes protesty, do potoka a opláchnout si rány. Já se stydím. No včera si mluvil jinak, dělej.

V jaké vesnici jsme nastoupili a dostali se na vlak nevím. Ale jak jsme se pomalu blížili k Plzni, tak jsem mlčeli čím dál tím víc. Končil nám týden, kdy jsme byli jen spolu. Nechtělo se nám do civilizace. Vyčistili jsme si hlavu a měli jsme za několik dní vyklidit kolej a odjet do svých domovů. Měl jsem brigádu, moje holka taky a měli jsme být 14 dní od sebe. Chápete, jak jsme to mohli vydržet? Padal na mě splín, ale zase jsem se těšil, že vydělám peníze a někam pojedeme. Plánovali jsme Paříž, ale zatím vše bylo jen v rámci snů. Asi spíš chalupa a pak se uvidí. Už to ale nebude takové. Protože tady jsme byli jen my dva a zajíci a lišky a cvrdlikání ptáků. Padnu na postel a usnu, zatímco se sprchuje. Vystřídáme se a jsme jak dva indiáni, kteří nedokáží spát v místnosti. Povídáme si a pak musíme otevřít okno, protože jsme si zvykli na vzduch. Tady žádná hvězda nepadá, tady je jen smog, ožralí studenti a hluk na chodbě. Já chci utéct do lesů, zašeptá ze spaní a já moc dobře vím, že na tuhle cestu budeme vzpomínat celý život.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

sobota 2. března 2024

Interview - SICKENING - Traditional, classic brutal death metal that will rip your guts out!

Interview with brutal death metal band from Italy - SICKENING.

Answered Claudio Miniati (vocals), thank you!

Recenze/review - SICKENING - The Death King (2024):

https://www.deadlystormzine.com/2024/02/recenzereview-sickening-death-king-2024.html

Ave SICKENING! Greetings to the Italian underground. Let's go straight to the most important thing. You have released a new record „The Death King“, which is literally packed with honest, dusty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? What direction have SICKENING evolved to?

"The Death King" is our fourth full-length and follows the natural evolution we have had from the first work to today. It is our fastest, most complex and most elaborate album, while maintaining our characteristics: playing brutal death metal without compromise, far from the fashions of the moment. "The Beyond" was a concept about the so titled movie by Lucio Fulci, while the new album is a concept about "Der Todesking" ("The Death King" in German), masterpiece by Jörg Buttgereit. I recommend watching it to all fans of disturbing films.

But let's talk about new record. I'm listening to it right now, and I have to write that this time it took me a while to get this record into my blood. I put the album into the player, I am listening to it in the car. I really like the sound. It is lively, organic, old school and at the same time clear. It seems different to me from your previous records. Where did you record and who is signed under the sound?

We are aware that this is a less immediate album than the previous ones, it requires more listens to fully understand it given its complexity. We worked on it for a long time (8 years to write it) to take care of every single detail and we also wanted the sound quality to be up to the level of the composition and arrangements. The drums were recorded by Marco Coghe (Devangelic, Posthuman Abomination, Vulvectomy) at Davide Bilia's "Mk2 Studio", while the guitars, bass and vocals were recorded ourselves in our studio. To achieve the sound we wanted to achieve, we relied on Jonathan Mazzeo's The Grid Europe for mixing, while Christian Donaldson (Cryptopsy) did the mastering. We are very happy with the final result, the album comes out as powerful and dark as we wanted.

I think you'll agree with me that packaging sells. Who's the painter for the new record? How did you and the author get together and what exactly is the theme supposed to convey in relation to the music?

Sure, having a nice cover is definitely the best business card, it's what pushes you to listen to the album. The artwork was created by Armaada Art, a talented Russian artist who goes perfectly with our music. When we contacted him we explained that we wanted a link with Buttgereit's film: the central subject represents the Death King and the skeleton underneath it takes up the corpse that appears recurrently in the movie.

I put „The Death King“ in my head again and again and I say to myself that I like the most this old school brutal death metal feeling that's hard to describe. Looks like we're of the same blood. Who were and are actually your idols? Every musician started somehow, there are patterns that shaped his signature. What about you?

Yes, the historical brutal death bands are closer to my tastes than the more modern stuff. I got involved many (too many!) years ago with classic death metal bands like Death, Morbid Angel and Obituary, and from there I never stopped listening to the genre. And when I discovered Suffocation, Dying Fetus, Gorgasm, Devourment, Brodequin and many others I understood that this would be my path. I also listen to a lot of grind and especially black metal.

What do you think about the current trends, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, they often insert a saxophone, various keyboards into death metal and look for a way in a very complicated way. Do you enjoy such bands? For example, if I ever come to a concert and someone like this performs there, I'm confused. It seems like a rehearsal of a jazz school to me, but in the end I don't remember anything at all. What about you and current trends in death metal?

I don't like at all those who put technique in the foreground, we're not jazz musicians, we play fucking death metal. The technique must be at the service of the music and not the other way around. Do you want to put sax on a death metal record? If you can make the music even more evil and dark ok, but I don't think it's possible. Ultimately I don't like contaminated death metal, as well as deathcore trend.

When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

Hehe for me music is an art form, not a quest for glory. I was 20 years old and I had already been listening to extreme metal for several years, I spent hours in my room singing in growl over the death metal albums I listened to, I wanted to do the same thing but with my own band. I was already playing drums in another band, but I also wanted to try singing. So together with Alessandro (the only remaining founding member besides me) and Marco we decided to play death metal. Initially we made simpler and more old school stuff (with strong influences from Obituary, Sepultura and early Death), then over the years we became increasingly faster and more brutal, which is what we like most.

You come from Italy and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Italy. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

We have a nice death metal scene in Italy and luckily for us this has also been noticed in the rest of the world: Putridity, Devangelic, Hour of Penance, Fulci, Bloodtruth, Hideous Divinity, Corpsefucking Art, Logic of Denial, Vulvectomy are just some of the names known throughout the world. There are obviously also Fleshgod Apocalypse, but they are far from what I like. Regarding the concerts, I don't know what happened but since the lockdowns due to the pandemic people seem to have rediscovered extreme metal and every time I am pleasantly surprised at how many people come to the concerts. Lately I've been going to death and grind shows that were sold out, never happened before!

From your music is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on SICKENING.

American death metal is certainly the one that influenced us the most, even if European bands like Inveracity, Beheaded, early Pestilence, Sinister, Vader and others contributed to forming our background. With Sickening it is certainly the past that has given us inspiration, even if we also listen to new bands.

In the end I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the playing technique now, but rather what it brings to you, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

More than death metal, it is extreme metal in general that is part of my life, I am 41 years old and I have been listening to it since I was 16. Only that music can give me the emotions I need, it is as if the passing of time for me it was marked in blast-beats rather than minutes. For me, art is the representation of suffering, what brings out the dark side of each of us.

Thank you so much for the interview. I appreciate it. Now let's talk music. I'm going to play „The Death King“ really loud! I wish you good luck and all the best in your personal lives. Thank you!

Thank you Jakub for the interview and for your support, we really appreciate what you are doing! Best regards to you and the readers, in the hope that they too will like "The Death King".

Recenze/review - SICKENING - The Death King (2024):

https://www.deadlystormzine.com/2024/02/recenzereview-sickening-death-king-2024.html

Recenze/review - SICKENING – The Beyond (2015):

https://www.deadlystormzine.com/2015/04/recenzereview-sickening-beyond-2015.html

https://sickeningofficial.bandcamp.com/album/the-death-king

https://www.facebook.com/sickeningofficial

https://www.instagram.com/sickening_official

https://www.youtube.com/user/SickeningOfficial

https://deathmetal.co.jp/

https://twitter.com/AmputatedVein

---------------------------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

Rozhovor - SICKENING - Tradiční, klasický brutální death metal, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla!

Rozhovor s brutal death metalou skupinou z Itálie - SICKENING.

Odpovídal Claudio Miniati (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - SICKENING - The Death King (2024):

https://www.deadlystormzine.com/2024/02/recenzereview-sickening-death-king-2024.html

Ave SICKENING! Zdravím do italského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „The Death King“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se SICKENING posunuli?

"The Death King" je naše čtvrtá dlouhohrající deska a navazuje na přirozený vývoj, kterým jsme prošli od prvního dílu až po dnešek. Je to naše nejrychlejší, nejkomplexnější a nejpropracovanější album, přičemž si zachovává naše charakteristické rysy: hrát brutální death metal bez kompromisů, daleko od momentální módy. "The Beyond" byl konceptem podle stejnojmenného filmu Lucia Fulciho, zatímco nové album je konceptem podle "Der Todesking" (německy "Král smrti"), mistrovského díla Jörga Buttgereita. Jeho zhlédnutí doporučuji všem fanouškům znepokojivých filmů.

Pojďme k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Jsme si vědomi toho, že toto album je méně bezprostřední než předchozí, a vzhledem ke své komplexnosti vyžaduje více poslechů, abychom ho plně pochopili. Pracovali jsme na něm dlouho (8 let na jeho napsání), abychom si dali záležet na každém detailu, a také jsme chtěli, aby kvalita zvuku odpovídala úrovni skladby a aranží. Bicí nahrál Marco Coghe (Devangelic, Posthuman Abomination, Vulvectomy) ve studiu Davide Bilia "Mk2 Studio", zatímco kytary, basu a vokály jsme nahráli sami v našem studiu. Abychom dosáhli požadovaného zvuku, spolehli jsme se při mixu na Jonathana Mazzea z The Grid Europe, zatímco mastering provedl Christian Donaldson (Cryptopsy). S konečným výsledkem jsme velmi spokojeni, album vychází tak silné a temné, jak jsme chtěli.

Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Kdo je autorem k nové desce? Jak jste se dali dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Jistě, pěkný obal je určitě nejlepší vizitkou, je to to, co vás přiměje si album poslechnout. Obal vytvořil Armaada Art, talentovaný ruský umělec, který se k naší hudbě skvěle hodí. Když jsme ho oslovili, vysvětlili jsme mu, že chceme mít spojitost s Buttgereitovým filmem: ústřední téma představuje Krále smrti a kostra pod ním zabírá mrtvolu, která se ve filmu opakovaně objevuje.

Dávám si „The Death King“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school brutal death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Ano, historické brutální deathové kapely jsou mi bližší než ty modernější. Před mnoha (příliš mnoha!) lety jsem se dostal ke klasickým deathmetalovým kapelám jako Death, Morbid Angel a Obituary a od té doby jsem tento žánr nikdy nepřestal poslouchat. A když jsem objevil Suffocation, Dying Fetus, Gorgasm, Devourment, Brodequin a mnoho dalších, pochopil jsem, že tohle bude moje cesta. Hodně poslouchám také grind a hlavně black metal.

Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Vůbec se mi nelíbí ti, kteří staví techniku do popředí, nejsme jazzoví muzikanti, hrajeme zasranej death metal. Technika musí sloužit hudbě, a ne naopak. Chceš na deathmetalovou desku dát saxofon? Pokud se ti podaří udělat hudbu ještě zlejší a temnější, ok, ale nemyslím si, že je to možné. Nakonec se mi kontaminovaný death metal nelíbí, stejně jako deathcorový trend.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Hehe, pro mě je hudba uměním, ne honbou za slávou. Bylo mi dvacet a už několik let jsem poslouchal extrémní metal, trávil jsem hodiny ve svém pokoji a growloval nad deathmetalovými alby, která jsem poslouchal, a chtěl jsem dělat to samé, ale s vlastní kapelou. Už jsem hrál na bicí v jiné kapele, ale chtěl jsem zkusit i zpívat. A tak jsme se společně s Alessandrem (kromě mě jediný zbývající zakládající člen) a Marcem rozhodli hrát death metal. Zpočátku jsme dělali jednodušší a oldschoolovější věci (se silnými vlivy Obituary, Sepultury a raných Death), postupem času jsme se stávali stále rychlejšími a brutálnějšími, což nás baví nejvíc.

Pocházíte z Itálie a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Itálii death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

V Itálii máme pěknou deathmetalovou scénu a naštěstí si toho všimli i ve zbytku světa: Putridity, Devangelic, Hour of Penance, Fulci, Bloodtruth, Hideous Divinity, Corpsefucking Art, Logic of Denial, Vulvectomy jsou jen některá jména známá po celém světě. Existují samozřejmě i Fleshgod Apocalypse, ale ti mají k tomu, co mám rád, daleko. Co se týče koncertů, nevím, co se stalo, ale od výluky kvůli pandemii lidé jako by znovu objevili extrémní metal a pokaždé jsem mile překvapen, kolik lidí na koncerty chodí. V poslední době chodím na death a grindové koncerty, které jsou vyprodané, to se mi nikdy předtím nestalo!

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na SICKENING největší vliv.

Americký death metal nás určitě ovlivnil nejvíc, i když evropské kapely jako Inveracity, Beheaded, raní Pestilence, Sinister, Vader a další přispěly k formování našeho zázemí. U Sickening je to určitě minulost, která nám dala inspiraci, i když posloucháme i nové kapely.

Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Více než death metal je to extrémní metal obecně, který je součástí mého života, je mi 41 let a poslouchám ho od svých 16 let. Jen tato hudba mi dokáže dát emoce, které potřebuji, je to, jako by se pro mě plynutí času vyznačovalo spíše v blast-beatech než v minutách. Umění je pro mě ztvárněním utrpení, tím, co v každém z nás probouzí temnou stránku.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „The Death King“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Děkujeme Jakubovi za rozhovor a za podporu, velmi si vážíme toho, co děláte! Zdravíme vás i čtenáře v naději, že i jim se bude "Detah King" líbit.

Recenze/review - SICKENING - The Death King (2024):

https://www.deadlystormzine.com/2024/02/recenzereview-sickening-death-king-2024.html

Recenze/review - SICKENING – The Beyond (2015):

https://www.deadlystormzine.com/2015/04/recenzereview-sickening-beyond-2015.html

https://sickeningofficial.bandcamp.com/album/the-death-king

https://www.facebook.com/sickeningofficial

https://www.instagram.com/sickening_official

https://www.youtube.com/user/SickeningOfficial

https://deathmetal.co.jp/

https://twitter.com/AmputatedVein

---------------------------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook: