Určitě znáte ten podivný pocit, který se dostavuje po děsivých nočních můrách. Někdy ani několik hodin po probuzení nevíte, co je a co není pravda. Padáte do hlubin, topíte se v močálech, umíráte a cítíte neskutečnou bolest. Trávíte dlouhé noci na starých hřbitovech, mezi lidmi, kteří již dávno nejsou mezi živými. Váš rozum nechce pochopit, že existují tajemné a mystické myšlenky, které vás dokáží pohltit. Když se mi něco podobného zdá, dostávám potom chuť na hudbu, která pokračuje v mých nočních můrách.
Španělským ONIRICOUS se u nás na stránkách věnujeme dlouhodobě (recenze jsou odkazovány dole pod článkem). Líbí se mi atmosféra, kterou dokáží tihle maniaci svojí hudbou vytvořit. Připadám si, že znovu a znovu otevírám staré hroby. Exhumuju je a poslouchám u toho plesnivý death metal. Letošní album je volným pokračováním minulých počinů. Opět se jedná o velmi povedené morbidní dílo.
Poslouchat novou desku "Los cultos del ghoul", je jako se toulat děsivým světem H.P. Lovercrafta. Šílené, znepokojivé nálady, riffy, které se vám zadřou pod kůži, atmosféra strachu a beznaděje. Tohle všechno Španělé umí. Jako vzor a inspiraci si vzali kapely typu DEATH, MORBID ANGEL, PESTILENCE, MASSACRE, MORGOTH. Pokud jste jako já starými fanoušky z devadesátých let minulého století a stále máte raději klasické pohřby do země, než spálení na popel, budete určitě spokojeni. Líbí se mi přístup kapely, obdivuji, jakým způsobem jsou skladby napsány. Kývám se do rytmu, jako starý hrobník, který se rád a často toulá mezi náhrobky. Určitě jste někdy viděli, jak se někdo topí v močálech, jak jej pohlcuje hlubina. Postupně se rozloží a shnije. Tak přesně takový pocit mám i z nové desky těchto šílenců. Ze skladeb cítím takové to těžko popsatelné chvění, temnou energii. Nerozumím sice textům, protože španělsky neumím, ale nijak mě to neomezuje. ONIRICOUS sice nepřinášejí do katakomb nic nového, ani převratného, ale jejich práce je poctivá a uvěřitelná. Mezi ostatními se rozhodně neztratí. Dokáží být divocí, temní a magičtí. Hrají přesně druh muziky, která koluje i v mých žilách. Proto mi nezbývá nic jiného, než vám novou desku doporučit. Hoří totiž jasným, černým plamenem. Budete padat do hlubin, topit se v močálech, umírat a cítit neskutečnou bolest. Budete trávit dlouhé noci na starých hřbitovech, mezi lidmi, kteří již dávno nejsou mezi živými. Hnilobný smrtící kov ze starých, dávno opuštěných močálů! Příšera se probudila!
Asphyx says:
I'm sure you know that strange feeling you get after a terrifying nightmare. Sometimes you don't know what's real and what's not for hours after you wake up. You fall into the depths, drown in the swamp, die and feel incredible pain. You spend long nights in old cemeteries, among people who are no longer among the living. Your mind does not want to understand that there are mysterious and mystical thoughts that can engulf you. When I dream something like this, I then get a taste for music that continues my nightmares.
We have been covering Spain's ONIRICOUS for a long time on our site (reviews are linked at the bottom of the article). I like the atmosphere these maniacs can create with their music. I feel like opening old graves again and again, exhuming them and listening to moldy death metal. This year's album is a loose continuation of the previous ones. Once again it is a very good morbid work.
Listening to the new album, "Los cultos del ghoul", is like wandering through the terrifying world of H.P. Lovercraft. Crazy, disturbing moods, riffs that get under your skin, an atmosphere of fear and hopelessness. The Spanish can do it all. They have taken bands like DEATH, MORBID ANGEL, PESTILENCE, MASSACRE, MORGOTH as a model and inspiration. If you are like me an old fan from the nineties and still prefer classic burials in the ground to being burnt to ashes, you will definitely be satisfied. I like the band's approach, I admire the way the songs are written. I sway to the rhythm, like an old gravedigger who likes to wander among the tombstones often. I'm sure you've seen someone drowning in the swamps, being swallowed by the deep. Gradually it decomposes and rots. That's exactly the feeling I get from the new album of these madmen. I feel this hard to describe shiver, dark energy from the songs. I don't understand the lyrics because I don't speak Spanish, but it doesn't limit me. ONIRICOUS may not bring anything new or groundbreaking to the catacombs, but their work is honest and believable. They certainly won't be lost among the rest. They can be wild, dark and magical. They play exactly the kind of music that runs through my veins. That's why I have no choice but to recommend the new album to you. It burns with a bright, black flame. You will fall into the depths, drown in the swamps, die and feel incredible pain. You will spend long nights in old graveyards, among people who are no longer among the living. The putrid, deadly metal of the old, long-abandoned swamps! The monster has awakened!
Pokaždé, když spadneš na zem a budeš polykat prach, tak se musíš zvednout. Můžeš utéct, můžeš se rvát, ale vždycky musíš stát na nohou. Zákony ulice jsou neúprosné a nekompromisní. Stejně jako hudba brazilských LACERATED AND CARBONIZED. Tahle kapela působí na scéně od roku 2005 a má na svém kontě tři dlouhohrající alba. Letos přichází se čtvrtým a již od prvního poslechu je jasné, že dostanete pořádnou porci shnilého masa.
Pánové na mě působí jako smečka prašivých psů, kteří útočí promyšleně. Skladby mají jasné a zřetelné motivy, dobře se poslouchají. Základem je starý death metal, ale setkáme se i s thrashem a spoustou zajímavých melodií. Pro mě je potom nejdůležitější, že mě baví album poslouchat. Cítím ze skladeb opravdovost, ryzost, realitu špinavé ulice.
Na tuhle desku jsem narazil na svých nekonečných toulkách podsvětím. Zaujal mě obal od mistra Edu Nascimentta a s chutí si užívám i syrový zvuk (Marcelo Oliveira - recording, mixing, mastering). Album má něco málo přes 38 minut a nenudím se ani chvilku. Líbí se mi takový ten jihoamerický temperament. Songy působí neklidně, připadám si jako bych opravdu šel po temné ulici na periferii města. Neustále se ohlížím za sebe. Nevím, odkud můžu útok čekat. S nahrávkou to mám velmi podobné. Cítím z ní energii, drive, takovou tu pradávnou sílu, které v sobě mají kapely, které hrají srdcem. LACERATED AND CARBONIZED vás roztrhají na kusy. A udělají to inteligentně, chytře. Atmosféra je zdánlivě pochmurná, nad zemí se povaluje smog. Budeš dnes lovcem a nebo obětí? Je to jen na tobě. Jsem moc rád, že se mi dostalo "Limbo" do rukou. Jinak bych byl ochuzen o opravdový gurmánský zážitek. Nikdy nevíte, kdy potkáte svoji smrt. Měli bychom svůj vyměřený čas na zemi trávit smysluplně a žít naplno. Brazilci to moc dobře vědí a dávají do hudby vše. Líbí se mi nadšení a odhodlání, s jakým na mě tahle smečka rozzuřených psů útočí. Pokud máte rádi klasický, tradiční sound a rádi se kývete do rytmu, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete muziku, u které shoříte jasným plamenem. Pokaždé, když spadneš na zem a budeš polykat prach, tak se musíš zvednout. Můžeš utéct, můžeš se rvát, ale vždycky musíš stát na nohou. Zákony ulice jsou neúprosné a nekompromisní. Stejně jako hudba brazilských LACERATED AND CARBONIZED. Syrový death metal, který vás roztrhá na kusy! Masakr!
Asphyx says:
Every time you fall on the ground and swallow dust, you have to pick yourself up. You can run, you can fight, but you always have to stand on your feet. The laws of the street are relentless and uncompromising. Just like the music of Brazil's LACERATED AND CARBONIZED. This band has been on the scene since 2005 and has three full-length albums to their credit. This year they come with the fourth one and from the first listen it is clear that you will get a good portion of rotten meat.
The gentlemen strike me as a pack of mangy dogs that attack with deliberate intent. The songs have clear and distinct themes and are easy to listen to. The basis is old death metal, but we also meet thrash and a lot of interesting melodies. The most important thing for me is that I enjoy listening to the album. I can feel from the songs the realness, the purity, the reality of the dirty street.
I came across this record on my endless wanderings through the underworld. I'm intrigued by the cover artwork by master Edu Nascimento and I'm enjoying the raw sound (Marcelo Oliveira - recording, mixing, mastering). The album is just over 38 minutes long and I'm not bored for a moment. I like the South American temperament. The songs have a restless feel, I feel like I'm really walking down a dark street on the outskirts of the city. I keep looking behind me. I don't know where to expect an attack from. It's very similar with the record. I can feel the energy, the drive, that ancient power that bands that play with their hearts have. LACERATED AND CARBONIZED will tear you apart. And they do it intelligently, cleverly. The atmosphere is seemingly bleak, with smog hovering over the land. Will you be the hunter or the hunted tonight? It's up to you. I'm so glad I got my hands on "Limbo". Otherwise, I would have been deprived of a true gourmet experience. You never know when you'll meet your death. We should spend our allotted time on earth meaningfully and live life to the fullest. The Brazilians know this very well, and they put everything into their music. I love the passion and determination with which this pack of rabid dogs attack me. If you like the classic, traditional sound and like to sway to the beat, don't hesitate a moment. You'll get music that will burn you up with a bright flame. Every time you fall to the ground and swallow dust, you'll have to pick yourself up. You can run, you can fight, but you always have to stand on your feet. The laws of the street are relentless and uncompromising. Just like the music of Brazil's LACERATED AND CARBONIZED. Raw death metal that will tear you apart! Massacre!
Někdy je svět hodně temné místo k životu. Padají na tebe tmavé mraky a chceš být sám. Tvoje duše je rozdrásaná do krve a pomalu hniješ zevnitř. Máš pocit, že ti nikdo nerozumí, píšeš smutné básně. Chceš to skončit. Nedělej to! Raději jdi do lesa a zařvi si z plných plic, raději poslouchej nahrávky jako je nové album amerických death doomařů DUSK. Nikdo nikdy netvrdil, že život bude lehký, nikdo nikdy neříkal, že nezažiješ problémy. Musíš bojovat, zvednout hlavu, přidat hlasitost. Mám to takhle od dob svého mládí. Pokaždé, když mi bylo těžko, když mě bolelo tělo i duše, poslouchal jsem dobrou hudbu. Mám dodnes ve sbírce alba, ke kterým se vracím v pochmurných chvílích.
Nová deska "Dissolve into Ash" mezi ně bude rozhodně patřit. Má v sobě totiž těžko popsatelnou vnitřní sílu, temnou a chladnou energii, po které se vždy cítím zase dobře. Pochmurná, smutná, zádumčivá, rozervaná, je nová nahrávka kapely, která se vrátila po dlouhých 28 letech.
Pokud patříte mezi pamětníky, určitě si pamatujete vynikající album "...Majestic Thou in Ruin" z roku 1995. Má velmi čestné místo v mé sbírce. Novinka je volným pokračováním věcí minulých. Opět velmi naléhavá, nebál bych se napsat magická hudba, kterou lze volně přirovnat k tomu, co dělají kapely typu diSEMBOWELMENT, MY DYING BRIDE, ANATHEMA, NOVEMBERS DOOM, DRACONIAN. DUSK mají navíc svůj vlastní rukopis, poznáte je ihned mezi ostatními. Líbí se mi zvuk, i obal, který je jak vystřižený ze scén v hororových snech. Pánové a dáma mě ihned přesvědčili na svoji stranu. Venku byla ještě tma, když jsem vyrazil ven. Našlapoval jsem tiše a moje kroky vedly daleko do lesů. Máme tu starý hřbitov, nápisy na náhrobcích jsou dávno rozmazané. Poničené sochy, rezavé kříže. Mám pocit, že se mnou nemrtví rozmlouvají. Naříkají nad svými osudy, jakoby nikdy nenalezli klid. Někde jsem četl, že zde byli pochováváni sebevrahové. Poslouchám novou desku DUSK a mám neodbytný pocit, že mě někdo sleduje. Jsem moc rád, že se kapela vrátila, že nás poctila tak dobrou nahrávkou. Mrzí mě snad jediné, chtěl bych je někdy vidět naživo. Zažít na vlastní kůži celý obřad. Smutek i chlad, které ze skladeb cítím. Mrazí mě totiž v zádech, když album poslouchám stále dokola. Dívám se z okna a nebe je zase jednou hodně černé. Postava v kápi, která vyrazila do lesa. Někdy je svět hodně temné místo k životu. Padají na tebe tmavé mraky a chceš být sám. Tvoje duše je rozdrásaná do krve a pomalu hniješ zevnitř. Máš pocit, že ti nikdo nerozumí, píšeš smutné básně. Smutný, pochmurný a temný doom death metal, který rozdrásá vaší duši do krve! Návrat zarmoucené legendy!
Asphyx says:
Sometimes the world is a very dark place to live in. Dark clouds fall on you and you want to be alone. Your soul is torn to blood and you're slowly rotting from the inside. You feel like no one understands you, you write sad poems. You want it to end. Don't do it! You better go to the woods and scream at the top of your lungs, listen to records like the new album by American death doomers DUSK. Nobody ever said life would be easy, nobody ever said you wouldn't experience problems. You gotta fight, you gotta keep your head up, turn up the volume. I've been like that since I was a kid. Every time I was in trouble, every time my body and soul ached, I listened to good music. I still have albums in my collection that I go back to in the dark moments.
The new album "Dissolve into Ash" will definitely be one of them. It has a hard to describe inner strength, a dark and cold energy that always makes me feel good again. Bleak, sad, brooding, torn, is the new record from a band that has returned after 28 long years.
If you are a veteran, you will remember the excellent album "...Majestic Thou in Ruin" from 1995. It has a very honourable place in my collection. The new one is a loose continuation of things past. Again very urgent, I wouldn't be afraid to write magical music, which can be loosely compared to what bands like diSEMBOWELMENT, MY DYING BRIDE, ANATHEMA, NOVEMBERS DOOM, DRACONIAN do. DUSK also have their own signature, you can recognize them immediately among the others. I like the sound, and the cover art, which is like a cut out of scenes in horror dreams. The gentlemen and the lady immediately convinced me to their side. It was still dark outside when I headed out. I trod quietly, my steps leading far into the woods. We have an old cemetery here, the inscriptions on the tombstones long since blurred. Broken statues, rusty crosses. I feel like the undead are talking to me. Lamenting their fates, as if they'll never find peace. I read somewhere that suicides were buried here. I'm listening to the new DUSK album and I have the insistent feeling that someone is watching me. I'm very happy that the band is back, that they have graced us with such a good record. My only regret is that I would like to see them live sometime. Experience the whole ceremony for myself. The sadness and the coldness I feel from the songs. I get chills when I listen to the album over and over again. I look out the window and the sky is very black once again. A hooded figure that's gone into the woods. Sometimes the world is a very dark place to live in. Dark clouds fall on you and you want to be alone. Your soul is torn to blood and you're slowly rotting from the inside. You feel like no one understands you, you write sad poems. Sad, gloomy and dark doom death metal that tears your soul to blood! The return of a sorrowful legend!
Obyčejný lidský rozum už nikoho nezajímá. Stali jsme se obětmi svých vlastních zvrácených představ. Staré apokalyptické sci-fi filmy se stávají pomalu realitou. Rabování, lynčování, rozzuřený dav, ovládaný jako roboti. Stačí jim hodit kus syrového masa a roztrhají vás na kusy. Bývá mi smutno, když sleduji zprávy, jsem rozčilený, když čtu příspěvky v diskuzích. Raději bych vzal do rukou motorovou pilu a všechno rozřezal. Jenže to bych byl jako oni, jako šílenci s prázdným pohledem, pochodující ulicemi. Raději v podobných chvílích vyhledávám hudbu, která mi vyčistí mysl.
Dostala se mi do rukou první deska amerických maniaků REAP. Nenechte se mýlit tím, že o smečce nic nevíte. Měli byste to napravit. Pod tímhle jménem jsou totiž podepsáni zkušení muzikanti z kapel jako LIVIDITY, NECROTIC DISGORGEMENT, BETWEEN THE KILLINGS, GORGASM, DEADEN. Mám takový pocit, že si pánové jednou sedli někde v hospodě a nad barem zrovna vysílali zpravodajství. Naštvali se, šli do studia a vytvořili tuhle desku. Je totiž po okraj narvaná vztekem, surovostí a touhou ničit. A taky skvělým death metalem a grindem.
Když jsem byl mladý, tak jsem kdysi zažil pár šílených rvaček. Dostal jsem několik ran a pak do mě kopali a mlátili mě. Přežil jsem vlastně zázrakem. A pamatuji si, že nejhorší nebyla fyzická bolest, ale ponížení. Měl jsem obrovský vztek a byl jsem frustrovaný. A tak jsem poslouchal kapely jako NAPALM DEATH, ROTTEN SOUND, S.O.D., NASUM. Vztek mě potom přešel, vyřval jsem se na koncertě, skočil jsem do mosh-pitu. Tak přesně takhle hrají i REAP. Pánové exhumovali starou školu a udělali to velmi elegantně a uvěřitelně. Při poslechu si opravdu připadám, že jsem vstoupil do ringu. Nemám žádné rukavice, ani chrániče. Cítím jednotlivé riffy i údery bicích, vnímám jejich sílu a energii. Ctí se zde ryzí pravidla, tradice, vše je takové opravdové, syrové, reálné. Žádné dnešní napomádované primadony, ale tvrdí chlápci, co už nemusí nikomu nic dokazovat. Základem je vždy dobrý zvuk a na ten si dali pánové pozor. Všechno je v pořádku, stejně jako obal, který jak známo prodává. Američané jdou zkrátka na dřeň, vše je ohlodané na kost. Vy si tak můžete vychutnat nejen skvělé songy, ale i velmi podmanivou atmosféru. Vždycky, když píšu nějakou recenzi, tak si sednu, zapnu přehrávač a chvilku jen tak sedím a poslouchám. Tentokrát jsem ale po několika skladbách skákal po pokoji a vypadal jako po zásahu elektrickým proudem. Není divu, v téhle desce je nakumulováno obrovské množství tlaku a energie. Obyčejný lidský rozum už nikoho nezajímá. Stali jsme se obětmi svých vlastních zvrácených představ. Zrozeni z hněvu, nenávisti a lidského šílenství! Klasický death grindový masakr motorovou pilou!
Asphyx says:
Ordinary human reason no longer interests anyone. We have become the victims of our own perverted ideas. The old apocalyptic science fiction movies are slowly becoming reality. Looting, lynchings, angry mobs controlled like robots. Just throw them a piece of raw meat and they'll rip you apart. I get sad when I watch the news, I get angry when I read the posts on the discussion boards. I'd rather pick up a chainsaw and cut it all up. But then I'd be like them, like the blank-eyed lunatics marching through the streets. I prefer to seek out music to clear my mind at times like this.
I got my hands on the first record by American maniacs REAP. Don't be fooled into thinking you know nothing about the pack. You should fix that. Under this name are signed experienced musicians from bands like LIVIDITY, NECROTIC DISGORGEMENT, BETWEEN THE KILLINGS, GORGASM, DEADEN. I have a feeling that the gentlemen once sat down in a pub somewhere and the news was being broadcast over the bar. They got pissed off, went into the studio and made this record. It's filled to the brim with anger, rawness and a desire to destroy. And great death metal and grind.
I had some crazy fights when I was young. I got hit a few times and then I got kicked and punched. I survived by a miracle, actually. And I remember the worst part wasn't the physical pain, it was the humiliation. I was very angry and frustrated. So I was listening to bands like NAPALM DEATH, ROTTEN SOUND, S.O.D., NASUM. And then the anger would pass, and I'd yell at a show, and I'd jump into a mosh pit. That's exactly how REAP plays. The gentlemen exhumed the old school and did it very elegantly and believably. Listening to them, I really feel like I've stepped into the ring. I'm not wearing any gloves or pads. I feel the individual riffs and drum beats, I feel their power and energy. The pure rules and traditions are honored here, everything is so real, raw, real. Not today's pompous prima donnas, but tough guys who don't have to prove anything to anyone anymore. The basis is always good sound and the gentlemen have paid attention to it. Everything is fine, as is the packaging, which as we know sells. The Americans go to the bone, everything is gnawed to the bone. So you can enjoy not only great songs, but also a very captivating atmosphere. Every time I write a review, I sit down, turn on the player and just sit and listen for a while. But this time, after a few songs, I was bouncing around the room looking like I'd been electrocuted. No wonder, there is a huge amount of pressure and energy accumulated in this record. No one cares about ordinary human reason anymore. We've become victims of our own twisted ideas. Born of anger, hatred and human madness! A classic death grind chainsaw massacre!
--TRACKLISTING--
1: Right To Hate
2: Burst
3: Evolve Degrade
4: Erase
5: Blue Over Black
6: Disrespect=Disrespect
7: Snowflake
8: FY2
9: Fuqawf
10: 6 Fucking Feet
11: Despicable
12: Ministers Of Hate
13: 9 Seconds
14: Born From Plague
15: Filled With Hate
16: Participation Trophy
17: Instant Expertise
18: Are You Offended?
19: Vaginistic Culture
20: CoronaLierus
--LINE-UP--
Jimmy Javins- VoKILLLLLLLS (Necrotic Disgorgement)
Kyle Christman-hatetrenome (Protrusion, Sarcohpahgy, Human Filleted ex-Gorgasm ex-Between The Killings)
Von Young- wires / back ups (Between The Killings, ex-Lividity, ex-Deaden)
Je to pokaždé stejné. Vydám se ven, na dlouhou cestu a toulám se temnými ulicemi. Pokaždé skončím v jedné staré kobce, kterou už dávno nikdo nenavštívil. Uprostřed, mezi plesnivými rakvemi, je stále čerstvé tělo, oblečené jako mnich. Drží v ruce nové EP polských démonů DEVILITY a usmívá se. Už dávno také propadl peklu, už dávno moc dobře ví, že dobrý death metal vždy smrdí sírou. Vytrhnu mu nahrávku z dlaní a zapnu přehrávač. Mrtvola se zvedne a prokousne mi hrdlo.
Stačilo mi několik ukázek a hned jsem věděl, že tohle je přesně druh hudby, který koluje i v mých žilách. Toulám se rád podzemím a dělám to více než třicet let. Pokaždé s chutí nahlédnu do katakomb, ve kterých vznikne nějaký dobrý prašivý kov smrti. DEVILITY mě ihned přikovali na zeď a spálili na popel.
Pánové se volně inspirovali u kapel typu DEICIDE, MONSTROSITY, OBSCENITY, BRUTALITY, MERCYLESS, CANNIBAL CORPSE, IMMOLATION. A udělali to velmi elegantně, inteligentně a se zkušenostmi starých mistrů. EP "Infernal Retribution" má velmi dobrý, surový zvuk, ďábelský obal a spoustu zajímavých momentů. Skladby jsou napsány s jediným účelem. Pohřbít vás zaživa. Poláci sice nepřinášejí nic nového, ale svoje hrobnické řemeslo zvládají na výbornou. Přidávají i něco navíc, kus svých vlastních zvrácených myšlenek a nápadů. Posluchač tak dostane album, které má velmi démonickou atmosféru. Představte si starý hrob, který je nutné exhumovat. Byly zde kdysi, v devadesátých letech minulého století, pochovány ostatky padlého mnicha. Srdce probodnuté dřevěným kůlem, zohavená tvář. Ještě dnes lze poznat, že zažil to nejhorší, co může inkvizice provést. Přesně takovou náladu má i tohle EP. Úplně před sebou vidím hořící hranici, obrácený kříž a jedovaté tváře soudců. Strhněte všechny modly! Zapalte očišťující ohně a poslouchejte k tomu DEVILITY. Pánové se s tím moc nepářou, jsou nekompromisní a neznají slitování. Proniknou vám do krve a zničí vás. Je to pokaždé stejné. Vydám se ven, na dlouhou cestu a toulám se temnými ulicemi. Pokaždé skončím v jedné staré kobce, kterou už dávno nikdo nenavštívil. Uprostřed, mezi plesnivými rakvemi, je stále čerstvé tělo, oblečené jako mnich. Drží v ruce nové EP polských démonů DEVILITY a usmívá se. Já také, protože tahle hudba hoří jasným, černým plamenem. Ďábelský, temný death metal, tajemný starodávný rituál z prašivých katakomb!
Asphyx says:
It's the same every time. I go out on a long journey and wander the dark streets. Each time I end up in an old dungeon that hasn't been visited in a long time. In the middle, among the mouldy coffins, there's a fresh body still dressed like a monk. He is holding the new EP of Polish demons DEVILITY and smiling. He has also long ago succumbed to hell, he knows very well that good death metal always smells of sulfur. I snatch the record from his hands and turn on the player. The corpse rises up and bites my throat.
A few samples and I knew immediately that this is exactly the kind of music that runs through my veins. I like to roam the underground, and I've been doing it for over thirty years. I always enjoy a peek into the catacombs where some good dusty death metal is created. DEVILITY promptly pinned me to the wall and burned me to ashes.
The gentlemen were freely inspired by bands like DEICIDE, MONSTROSITY, OBSCENITY, BRUTALITY, MERCYLESS, CANNIBAL CORPSE, IMMOLATION. And they did it very elegantly, intelligently and with the experience of the old masters. The EP "Infernal Retribution" has a very good, raw sound, a devilish cover and a lot of interesting moments. The songs are written with one purpose. To bury you alive. The Poles don't bring anything new, but they master their grave digging craft perfectly. They also add something extra, a piece of their own twisted thoughts and ideas. The listener gets an album that has a very demonic atmosphere. Imagine an old grave that needs to be exhumed. The remains of a fallen monk were once buried here in the 1990s. Heart pierced with a wooden stake, face mutilated. Even today, you can tell he's experienced the worst the Inquisition can do. That's exactly the mood of this EP. I can see the burning pyre, the inverted cross and the poisonous faces of the judges right in front of me. Tear down all the idols! Light the purifying fires and listen to DEVILITY. Gentlemen don't mess around, they are uncompromising and know no mercy. They will penetrate your blood and destroy you. It's the same every time. I'm going out on a long journey, wandering the dark streets. Each time I end up in an old dungeon that hasn't been visited in a long time. In the middle, among the moldy coffins, there's a fresh body, dressed like a monk. He is holding the new EP of Polish demons DEVILITY and smiling. Me too, because this music burns with a bright, black flame. Evil, dark death metal, mysterious ancient ritual from the dank catacombs!
Interview with death metal band from Poland - DEVILITY.
Answered Jacek Jacek Hellfisto Pietrusiewicz (guitars), thank you!
Ave DEVILITY! Greetings to the Polish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a debut EP in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you feel about the record and how was it made? Can you please introduce your band to us?
Devility was formed in the year 2021. For some time before the formation of the band, me - Jacek Pietrusiewicz (HellFisto) and Łukasz Kupis (Vomit) were casually meeting with the intention to write some death metal riffs, this was long before the band was actually formed.
In the meantime, we were conspiring with Mateusz Putko (Raven) to form a band, with him as a vocalist - we made a verbal agreement to start a DM Band once we find the drummer. At last, Łukasz (Erriapus) Dziubiński filled the missing piece – he proved to be the drummer of our dreams.
When the band was formed, Witek Nowak joined as a bassist but was soon replaced by Marcin Świat (Phoboz), the twin brother of Raven. At this specific point, we were finally complete. So, on the guitars, we have Hellfisto and Vomit. Bass is played by Phoboz, on the mic is Raven, and drums are handled by Erriapus.
Pretty soon after the formation of the band was done, we finished the music creation process and started recording tracks for the EP. Our familiarity with each other, rooted in the fact that we all reside in the same town where the metal community functions like a small family, contributed to the ease of collaboration. Additionally, we had most material already composed by me and Vomit that was created before the band's inception - all of this made the entire writing process go more smoothly.
In our case the recording of a material and the production process was much longer, than in case of writing. This was because the production was handled by one man alone - Vomit. As an addition to his daily duties, he dedicated himself to production of the EP in his spare time.
We felt relief when the production process was coming to an end, and we are mostly happy with the final results. We hear, of course, some issues, and we already have some ideas to improve our music. In our opinion the production quality as for our first release is pretty decent. In the future we want to achieve a more massive and brutal tone overall.
“Infernal Retribution“ includes all attributes of good death metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of DEVILITY?
We have some ways to write or create music. Initially, everything revolves around finding the right riff or filling in missing parts of the track. When you feel or sing in head rhythmic or melodic pattern and you can't stop this, we have it. All the new ideas we attempt to incorporate into our music must resonate with us and fit within a contextual framework. Music in our opinion also must give us and listeners enough energy. It must provide enough effort to induce headbanging or strong impressions. When we have something new to try, we play some particular riffs in many ways or just jamming with it during the rehearsal. Often new ideas need more time, often not. Generally, we try to make every band member happy with the track, and that sometimes can be a real challenge because it’s understood that each of us could have a different point of view to the track arrangement. Our ideas about the tracks or certain riffs may differ, but we all strive to complement each other and to stick to the established concept to make the music sound good. It's a collective effort.
I found out that Łukasz Kupis is signed under the mix and mastering of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Łukasz has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?
We take pride in receiving constructive feedback about our work. Our recording studio visits were minimal, limited to recording drum tracks at Devil's Tail production, now known as Bourbon Ranch Studio. Once the drum tracks were completed, we made a deliberate decision to entrust the remaining recording, mixing, and production tasks to our guitarist, Vomit. Why this approach? It provided us with more time and flexibility to control the process and define our sound.
Vomit, equipped with the necessary tools, and fueled by his passion for audio production and metal music, took up the task of EP production. His background, including time spent at a music school and knowledge of electronics and audio, instilled trust in us. Subsequently, we recorded the DI guitars, including bass guitar, at Vomit's house. Raven’s tracks were recorded in our rehearsal room, and the rest of the production process unfolded in his home-recording studio. Even though we didn't have all tracks complete simultaneously, we engaged in an ongoing search for the right sound for guitars, bass, etc. Once we had complete vocal tracks, Vomit took on the task of editing, sending us numerous samples and versions for feedback.
It was a nuanced and iterative process, but in the end, the result was satisfying. Simply put, we adopted a DIY approach that allowed us to achieve the desired auditory effects. The entire production process took Łukasz around 8 months.
The EP comes with a scary cover. The author is Marcin Świat and his work is really great. Why him? Why did you choose this particular motif and what exactly is it supposed to express in relation to music?
First of all, Marcin Świat’s (Phoboz) role in this band is to operate bass guitar but he emerged as yet another natural choice for visual artwork for “Infernal Retribution”. Why Marcin?
Well, beyond being a bassist for the band, his creative skills coupled with experience in death metal artwork, made him ideal for this particular role. Who better to capture the essence of our music visually than one of our own?
Beyond his musical contributions, Marcin has remarkable graphical skills and art experience, which made him an obvious choice for visual artistry. Having to choose from several concepts prepared by Marcin, the most accurate and meaningful turned out to be the one inspired by the evocative imagery found in church frescoes from the late Middle Ages. We collectively perceive some of the frescoes as both dark and inspirational.
The EP's cover, a manifestation of Marcin Świat's inspiration, delves into the very essence of our music. It reflects the profound themes of hell, eternal damnation, and hopelessness. The chosen motif serves as a visual representation of the intense and evocative musical journey that listeners can expect from our work and it reflects the message that is contained in the title of our EP.
Within the artwork also lies a reflection of the lyrical content, enhancing and fortifying the core message of our music.
I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Poland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that black and death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?
One plausible explanation could be the general talent found among the Polish people. Many Poles are gaining recognition globally in various fields like art, music, and science, and it appears that death metal is no exception to this trend : )
You play devastating death metal influenced by, among other things, the American school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start DEVILITY was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?
The idea to start Devility was a collective desire to create Death Metal that is deeply rooted in our hearts. We yearned to manifest something uniquely our own, driven by an involuntary compulsion to bring the music that resonated in our minds to life. Coming together was an unyielding and natural progression.
We mostly listen to the same stuff. We all love bands like DEICIDE, Suffocation, The Faceless, Bolt Thrower, Cryptopsy, Blood Incantation, Dying Fetus, Analepsy, Lost Soul, Vader, Cannibal Corpse etc. We also love underground death metal bands like I REFUSE, Taphonomy, Putridity, Nomad, Viraemia, Visceral Disgorge, Ethelyn or Repossession. Of course, there are those among us whose musical horizons reach beyond the rigid framework of Death Metal, therefore, it shouldn't be any surprise to our recipients when they find musical inspirations from other metal genres in our releases.
While we aspire to increase our popularity, we also maintain a realistic outlook given the saturated nature of the underground Death Metal scene. While larger festivals like Brutal Assaults may be within our sight over the next few years, they aren't our ultimate goal or expectation. We find equal satisfaction in remaining within the underground scene. There's a unique charm to smaller shows and the intimate atmosphere of underground communities that we appreciate. We believe that our music itself will reveal our trajectory. Our primary focus is creating music that we genuinely love. While we don't exclusively aim for specific festival or destination, it doesn't mean we wouldn't welcome the opportunity to be part of a larger event.
If I had to pick one single band, that I would like to tour with, it would definitely be “Suffocation” -Sharing a blunt with Terrence Hobbs after a gig would be a dream come true : )
When I started my website six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?
As for us, we don't have the backing of a label, so we've taken the responsibility of promoting our music into our own hands. We understand the importance of getting our sound out to a broader audience. On the day of our release (December 1st), we collaborated with "Death Metal Promotion" and featured our entire EP on their channel. Leveraging platforms like YouTube is crucial, considering its popularity among metal enthusiasts. In addition to that, we actively seek out opportunities for media coverage. We reach out to zines and labels, striving to get our music reviewed and shared. Connecting with the metal community through various channels is a priority for us. We're also fans at heart, often supporting our fellow musicians by attending concerts and purchasing albums that resonate with us. We enjoy attending both larger and smaller shows, making an effort to support the local underground scene as much as possible. It's a challenging journey without the backing of a label, but the genuine support we receive from fans and fellow musicians fuels our passion and keeps us going. The underground spirit is alive, and we're determined to carve our path in the metal scene.
On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as DEVILITY? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?
The impact of modern technology on DEVILITY is significant. We have no issues with fans downloading our music – in fact, we love it when our tunes are shared among metal fans. Currently, our tracks are available on various streaming platforms, metal sites, and several YouTube channels. We're leveraging technology to reach a broader audience, capitalizing on the instant connectivity it provides. Acknowledging the saturation of new metal bands, we recognize the challenge. However, we remain optimistic about growing our fan base by actively engaging with our audience. The internet, in particular, allows us to hit fans all over the world in no time. We appreciate the global reach it offers, enabling us to connect with metalheads from different corners of the earth.
I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?
Death metal, to me, is a way of life, delving into the darkest and often overlooked aspects of existence—those ugly and uncomfortable truths. It's essential because it draws attention to unpleasant truths of our world. In our modern age, people are often ensnared in illusions, oblivious to many aspects of our human existence. For me, death metal serves as a powerful tool to confront ominous facets of our existence. It's the only genre that truly excites me—not everyone's cup of tea, but for me, it's the ultimate musical expression and the only type of music that I really enjoy. In Death metal we have a ton of bands to choose from, there are so many interesting subgenres like technical death metal, dissonant death metal, slamming brutal death metal, atmospheric death metal etc. - even after many years of research I still find plenty of bands to enjoy. Seeing the number of new bands popping out everyday makes me feel confident that death metal is alive and well.
Finally, a classic but important question. What is DEVILITY planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage and when will you visit the Czech and Slovak Republics again?
Currently, we are in the process of preparing for our 2024 tour and in the meantime we’re working on some new material. Taking the time until the end of 2023, we are dedicated to focusing on band promotion and strategically planning our path for the upcoming year.
While we can't reveal too much at this point due to the absence of confirmations, we encourage everyone to Like our FB Page to be kept notified about the shows to come in the near future. We have never played any shows in Czech or Slovakia, but we would love to visit these countries on the tour - The vibrant metal scenes in both nations make them highly appealing and rank them among our preferred touring destinations. Thank you sincerely for the interview and for displaying interest in our band. We Are extremely happy to be featured on Deadly Storm Zine. We can’t stress enough how thankful we are for taking the time to interview us. I extend my best wishes for the success of your Zine, best luck looking ahead of 2024.
Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push "Infernal Retribution" into my head again!
Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - DEVILITY.
Odpovídal Jacek Jacek Hellfisto Pietrusiewicz (kytara), děkujeme!
Ave DEVILITY! Zdravím do polského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos skvělé debutové EP své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš nahrávku ty a jak vznikala? Můžeš nám prosím vaší kapelu představit?
Devility vznikli v roce 2021. Nějakou dobu před vznikem kapely jsme se já - Jacek Pietrusiewicz (HellFisto) a Łukasz Kupis (Vomit) náhodně scházeli s úmyslem napsat nějaké death metalové riffy, to bylo dlouho předtím, než kapela skutečně vznikla.
Mezitím jsme se domlouvali s Mateuszem Putkem (Raven), že založíme kapelu, ve které bude zpěvákem - ústně jsme se dohodli, že DM Band založíme, jakmile najdeme bubeníka. Nakonec Łukasz (Erriapus) Dziubiński doplnil chybějící část - ukázalo se, že je to bubeník našich snů.
Když kapela vznikla, přidal se Witek Nowak jako baskytarista, ale brzy ho nahradil Marcin Świat (Phoboz), dvojče Ravena. V tomto konkrétním okamžiku jsme byli konečně kompletní. Takže na kytarách máme Hellfista a Vomit. Na basu hraje Phoboz, u mikrofonu je Raven a bicí obstarává Erriapus.
Poměrně brzy poté, co byl vznik kapely dokončen, jsme dokončili i proces tvorby hudby a začali nahrávat skladby pro EP. Ke snadné spolupráci přispěla naše vzájemná známost, která má kořeny v tom, že všichni bydlíme ve stejném městě, kde metalová komunita funguje jako malá rodina. Navíc jsme měli většinu materiálu, který jsme s Vomitem již složili a který vznikl před založením kapely - to vše přispělo k tomu, že celý proces psaní probíhal hladčeji.
V našem případě bylo nahrávání materiálu a produkční proces mnohem delší než v případě psaní. Bylo to proto, že o produkci se staral jediný člověk - Vomit. Jako doplněk ke svým každodenním povinnostem se věnoval produkci EP ve svém volném čase.
„Infernal Retribution“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál DEVILITY?
Máme několik způsobů, jak psát nebo vytvářet hudbu. Zpočátku se vše točí kolem hledání správného riffu nebo doplňování chybějících částí skladby. Když cítíte nebo zpíváte v hlavě rytmický nebo melodický vzorec a nemůžete to zastavit, máme to. Všechny nové nápady, které se pokoušíme do hudby zakomponovat, s námi musí rezonovat a zapadat do kontextu. Hudba podle nás také musí nám i posluchačům dodávat dostatek energie. Musí poskytovat dostatek úsilí, aby vyvolala headbanging nebo silné dojmy. Když máme něco nového na vyzkoušení, hrajeme některé konkrétní riffy na mnoho způsobů nebo s nimi jen tak jamujeme během zkoušky. Často nové nápady potřebují více času, často ne. Obecně se snažíme, aby byl každý člen kapely se skladbou spokojený, a to někdy může být opravdová výzva, protože je pochopitelné, že každý z nás může mít na aranžmá skladby jiný pohled. Naše představy o skladbách nebo určitých riffech se mohou lišit, ale všichni se snažíme vzájemně doplňovat a držet se stanoveného konceptu, aby hudba zněla dobře. Je to kolektivní úsilí.
Dohledal jsem si, že pod mixem a masteringem je podepsán Łukasz Kupis. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Łukasz vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?
Jsme hrdí na to, že dostáváme konstruktivní zpětnou vazbu na naši práci. Naše návštěvy nahrávacích studií byly minimální, omezily se na nahrávání bicích stop v Devil's Tail production, nyní známém jako Bourbon Ranch Studio. Po dokončení bicích stop jsme se záměrně rozhodli svěřit zbývající nahrávací, mixážní a produkční úkoly našemu kytaristovi Vomitovi. Proč tento přístup? Poskytl nám více času a flexibility pro kontrolu procesu a definování našeho zvuku.
Vomit, vybavený potřebnými nástroji a poháněný svou vášní pro zvukovou produkci a metalovou hudbu, se ujal úkolu produkce EP. Jeho zázemí, včetně času stráveného na hudební škole a znalostí elektroniky a zvuku, v nás vzbudilo důvěru. Následně jsme u Vomita doma nahráli DI kytary, včetně baskytary. Ravenovy skladby byly nahrány v naší zkušebně a zbytek produkčního procesu se odehrával v jeho domácím nahrávacím studiu. I když jsme neměli všechny skladby hotové současně, věnovali jsme se průběžnému hledání správného zvuku kytar, basy atd. Jakmile jsme měli kompletní vokální stopy, Vomit se ujal editace a poslal nám řadu ukázek a verzí pro zpětnou vazbu.
Byl to vyladěný a opakující se proces, ale nakonec byl výsledek uspokojivý. Jednoduše řečeno, zvolili jsme DIY přístup, který nám umožnil dosáhnout požadovaných zvukových efektů. Celý proces výroby trval Łukaszovi přibližně 8 měsíců.
EP je opatřeno děsivým obalem. Autorem je Marcin Świat a jeho práce je opravdu skvělá. Proč právě on? Proč jste zvolili právě tento motiv a co má přesně vyjadřovat v souvislosti s hudbou?
V první řadě, Marcin Świat (Phoboz) v této kapele obsluhuje basovou kytaru, ale objevil se jako další přirozená volba pro výtvarné zpracování "Infernal Retribution". Proč právě Marcin?
No, kromě toho, že je baskytaristou kapely, jeho tvůrčí schopnosti spolu se zkušenostmi s deathmetalovou výtvarnou tvorbou z něj udělaly ideálního kandidáta pro tuto konkrétní roli. Kdo jiný by měl lépe vizuálně zachytit podstatu naší hudby než jeden z nás?
Kromě hudebního přínosu má Marcin pozoruhodné grafické schopnosti a zkušenosti s uměním, což z něj udělalo jasnou volbu pro vizuální tvorbu. Když jsme si museli vybrat z několika konceptů, které Marcin připravil, ukázalo se, že nejpřesnější a nejvýznamnější je ten, který je inspirován sugestivními obrazy nalezenými na kostelních freskách z pozdního středověku. Některé z fresek kolektivně vnímáme jako temné a zároveň inspirativní.
Obal EP, který je projevem inspirace Marcina Swiata, se noří do samotné podstaty naší hudby. Odráží hluboká témata pekla, věčného zatracení a beznaděje. Zvolený motiv slouží jako vizuální reprezentace intenzivní a sugestivní hudební cesty, kterou mohou posluchači od naší tvorby očekávat, a odráží poselství, které je obsaženo v názvu našeho EP.
V uměleckém díle se také odráží textový obsah, který umocňuje a posiluje hlavní poselství naší hudby.
Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Polska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se blacku a death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?
Jedním z možných vysvětlení by mohl být všeobecný talent Poláků. Mnoho Poláků získává celosvětové uznání v různých oblastech, jako je umění, hudba a věda, a zdá se, že death metal není v tomto trendu výjimkou : )
Hrajete devastující death metal ovlivněný mimo jiné americkou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit DEVILITY, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?
Nápad založit Devility vznikl z kolektivní touhy vytvořit death metal, který je hluboce zakořeněný v našich srdcích. Toužili jsme zhmotnit něco jedinečně vlastního, hnáni nedobrovolným nutkáním přivést k životu hudbu, která rezonovala v našich myslích. Spojení bylo neúprosným a přirozeným vývojem.
Většinou posloucháme stejné věci. Všichni máme rádi kapely jako DEICIDE, Suffocation, The Faceless, Bolt Thrower, Cryptopsy, Blood Incantation, Dying Fetus, Analepsy, Lost Soul, Vader, Cannibal Corpse atd. Milujeme také undergroundové death metalové kapely jako I REFUSE, Taphonomy, Putridity, Nomad, Viraemia, Visceral Disgorge, Ethelyn nebo Repossession. Samozřejmě jsou mezi námi i tací, jejichž hudební obzory sahají za pevný rámec death metalu, proto by naše příjemce nemělo překvapit, když v našich deskách najdou hudební inspirace z jiných metalových žánrů.
Přestože usilujeme o zvýšení naší popularity, zachováváme si vzhledem k nasycenosti undergroundové deathmetalové scény také realistický pohled na věc. I když větší festivaly jako Brutal Assaults mohou být v příštích letech v našem hledáčku, nejsou naším konečným cílem ani očekáváním. Stejné uspokojení nacházíme v tom, že zůstáváme v rámci undergroundové scény. Menší koncerty a intimní atmosféra undergroundových komunit mají své jedinečné kouzlo, kterého si vážíme. Věříme, že naše hudba sama odhalí naši trajektorii. Primárně se soustředíme na tvorbu hudby, kterou máme upřímně rádi. Ačkoli necílíme výhradně na konkrétní festival nebo destinaci, neznamená to, že bychom neuvítali příležitost být součástí větší akce.
Kdybych si měl vybrat jednu jedinou kapelu, se kterou bych chtěl jet na turné, určitě by to byli "Suffocation" - Dělit se o tuplák s Terrencem Hobbsem po koncertě by byl splněný sen : )
Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?
Pokud jde o nás, nemáme podporu vydavatelství, takže jsme vzali odpovědnost za propagaci naší hudby do vlastních rukou. Chápeme, že je důležité, aby se náš zvuk dostal k širšímu publiku. V den našeho vydání (1. prosince) jsme spolupracovali s "Death Metal Promotion" a na jejich kanálu se objevilo celé naše EP. Využití platforem, jako je YouTube, je vzhledem k jeho popularitě mezi metalovými nadšenci klíčové. Kromě toho aktivně vyhledáváme příležitosti k medializaci. Oslovujeme časopisy a vydavatelství a snažíme se, aby naše hudba byla recenzována a sdílena. Spojení s metalovou komunitou prostřednictvím různých kanálů je pro nás prioritou. Jsme také srdcem fanoušci, často podporujeme své kolegy hudebníky návštěvou koncertů a nákupem alb, která s námi rezonují. Rádi navštěvujeme větší i menší koncerty a snažíme se co nejvíce podporovat místní undergroundovou scénu. Bez podpory vydavatelství je to náročná cesta, ale upřímná podpora, které se nám dostává od fanoušků a kolegů hudebníků, nás živí a udržuje v chodu. Duch undergroundu žije a my jsme odhodláni razit si na metalové scéně svou cestu.
Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako DEVILITY ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?
Vliv moderních technologií na DEVILITY je významný. Nemáme problém s tím, že by si fanoušci stahovali naši hudbu - ve skutečnosti jsme rádi, když se naše skladby sdílejí mezi metalovými fanoušky. V současné době jsou naše skladby dostupné na různých streamovacích platformách, metalových webech a několika kanálech YouTube. Využíváme technologie k oslovení širšího publika a těžíme z okamžitého spojení, které nám poskytuje. Uvědomujeme si nasycenost novými metalovými kapelami a uvědomujeme si, že je to pro nás výzva. Zůstáváme však optimističtí, pokud jde o rozšiřování naší fanouškovské základny díky aktivnímu zapojení našeho publika. Zejména internet nám umožňuje v mžiku zasáhnout fanoušky po celém světě. Oceňujeme jeho globální dosah, který nám umožňuje spojit se s metalisty z různých koutů světa.
S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?
Death metal je pro mě způsob života, který se zabývá nejtemnějšími a často přehlíženými aspekty existence - těmi ošklivými a nepříjemnými pravdami. Je zásadní, protože upozorňuje na nepříjemné pravdy našeho světa. V naší moderní době jsou lidé často v zajetí iluzí a nevnímají mnohé aspekty naší lidské existence. Death metal mi slouží jako mocný nástroj, jak se postavit zlověstným aspektům naší existence. Je to jediný žánr, který mě skutečně vzrušuje - není to šálek čaje pro každého, ale pro mě je to vrcholné hudební vyjádření a jediný typ hudby, který mě skutečně baví. V death metalu máme na výběr spoustu kapel, existuje tolik zajímavých subžánrů jako technický death metal, disonantní death metal, slamming brutal death metal, atmosférický death metal atd. - I po mnoha letech zkoumání stále nacházím spoustu kapel, které mě baví. Když vidím, kolik nových kapel se každý den objevuje, jsem si jistý, že death metal žije a je v pořádku.
Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají DEVILITY v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte zase Českou a Slovenskou republiku?
V současné době se připravujeme na turné v roce 2024 a mezitím pracujeme na novém materiálu. Čas do konce roku 2023 věnujeme soustředění na propagaci kapely a strategickému plánování naší cesty v nadcházejícím roce.
I když v tuto chvíli nemůžeme kvůli absenci potvrzení prozradit příliš mnoho, doporučujeme všem, aby si dali Like naší FB stránce, aby byli průběžně informováni o koncertech, které nás v blízké budoucnosti čekají. V Česku ani na Slovensku jsme zatím nikdy nekoncertovali, ale rádi bychom tyto země v rámci turné navštívili - živá metalová scéna v obou zemích je činí velmi atraktivními a řadí je mezi naše preferované koncertní destinace. Upřímně děkujeme za rozhovor a projevený zájem o naši kapelu. Jsme nesmírně rádi, že jsme se objevili na Deadly Storm Zine. Nemůžeme dostatečně zdůraznit, jak moc jsme vděční za to, že jste si našli čas na rozhovor s námi. Vyjadřuji přání úspěchu vašeho Zine, hodně štěstí při pohledu do roku 2024.
Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit zase někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Infernal Retribution“ zase narvat do hlavy!
