DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 4. listopadu 2023

Interview - ABOMINATED - The old, rotten, stinking death metal disease from the cursed dungeons!


Interview with death metal band from Poland - ABOMINATED.

Answered Marc (guitars), thank you!

Recenze/review - ABOMINATED - Traumatic Putrefaction Abominated (2023):

Ave ABOMINATED! Greetings to the Polish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a debut full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous demo „Decomposed? Where did you want to move and in what are these records different?

Greetings Jakub! Our full length was planned since 2021, but we had to collect some new songs for it. We were playing a lot of rehearsals and few gigs to test new songs and to improve imprefections. We also changed a bit our sound, which was previously focused mostly on Boss HM-2 pedal. Now we wanted to sound more europeanl, not swedish in 100%.
And of course, demo was recorded just in beggining of our career, so our playing was a bit sloppy. That’s why we decided to make production of this demo a bit more like a garage/basement vibed. New recording was made in exactly same line-up and with same producer, but our equipment and our skills were better this time. Demo was catchy and had good songs, but tempo was kinda slow, so we decided to record them again. Many of death metal did this pattern. Overall we are very happy of our LP as well as about our demo. It was just next step for us. And for sure not the last one!


“Traumatic Putrefaction Abominated“ includes all attributes of good death metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of ABOMINATED?

Such an complement, thanks a lot! Writing new material was exactly same as old one, main writer of guitar riffs was me, Marc. I played a bunch of riffs in my bedroom and tried to combine them in one song. At the rehearsals we played those riffs toghether, drummer was adding his parts and after few tries we were skipping some parts or adding other ones. At Decomposed era all riffs were mine and all the lyrics were written by drummer – Ordynathor. On Traumatic Putrefaction Ordynathor added few of his guitar ideas – what a gifted guy, huh? – and Greg added lyrics to new songs. And about producing – it was exactly same as previous recording. Ordynathor (John) recorded drums, ZB recorded bass lines and I added guitars for left and right channel and later I added some floyd rose based solos in the center.

I found out that Paweł Sota is signed under the mix and mastering of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Paweł has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?

Oh yes, thats true and he did our both releases. So! Our choice was quite simple, because Paweł is our friend, that’s the reason number one. Reason number two was that he had an opportunity to use Chróst Studio, which was founded by Winicjusz Chróst from famous polish rock/blues band Breakout. This studio is equiped with analog pre-amps, consolletes and vintage microphones. We wanted to pay a tribute to the 90’s death metal sound, which is not that easy to achive nowadays, because most of studios use modern equipment. And I have to tell you, modern amplifiers, pre-amps etc, sound just like XXI century and we wanted to sound like pre - XXI century band. Of course new recording gear was also used, but it wasn’t main thing there. We hope that it is hearable here and also on Decomposed demo! And about recording process - studio was booked for four days. At first day we recorded drums, on second day bass guitar, third day guitars and last day was for vocals. After band’s job was done Sota was focusing hisfelf on mixing and mastering. He is talented producer, but whole idea of sound was done by the band. We just explained how we want it to be done and he did the rest of the post production magic.


An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD through Godz's War productions, and it has a terrifying cover art. The author is Juanjo Castelano, whose work I admire very much. Why him? How did you get together and why did you choose this particular motif?

Yeah, Godz ov War together with Behind The Mountain released us on CD and Vinyl. But we also worked with Destruktion Records which released us on Cassette. This format is of course is dedicated to die-hard, old fashioned metal fans! We were looking for Dan Seagrave vibe for artwork and one day my friend Johannes Chn from Destruktion said „Hey, have you checked Juanjo’s artworks? He’s future Dan Seagrave“. And yeah... I checked them. His arts blew my mind. We wrote to Castelano, asked for price, send our music and lyrics and boom! Done! He said that his favourite album of all time is Left Hand Path and that he hears some Entombed influences in our music, so he did his job very fast and we all were very happy of results!

I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Poland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that black and death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Dude, I just don’t know, but big and recognisable bands from Poland are playing only black metal, rap or disco. Sometime death metal, but more modern or black-ended. Some people around the world say that we have this our... feeling to this music and you know what? I think it has roots in our ethnic music, polka beat, haha. I know that people in USA are crazy about it. And as a fan I think we have bunch of bands, but I also have to say that the best bands play more in Czech Republic than in Poland. You have better festivals for sure. And about labels, yea, we have underground and independent ones here, but still most famous ones are from western europe and USA for sure.


You play devastating death metal influenced by, among other things, the Swedish and British school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start ABOMINATED was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

Comparing isn’t anything bad for us, because this music had it’s golden era about 30 years ago and we are under huge influence of those bands. At the very beggining our metal gods were youngsters from Nihilist for sure. I just can’t say how much we were listening to their demos. They were so raw, fast and brutal. We wanted to copy this atmosphere on our demo, but yeah, of course we werent recording it in Sunlight Studio Stockholm in 1988, but a bit later. We also realased that it’s not late 80’s or early 90’s anymore, so we kinda want to have our thing in this mocking/paying tribute to first era of death metal scene. We want to play local gigs in Poland with bands simmilar to us, like Chainsword, Clayirvoyance, Martyrdoom and many more, but besides it, we also want to play gigs in our neighbour contries like Czech, Germany, Lithuania, Slovakia and of coure, OF COURSE some open air festivals. Recording in studio is awesome, but we are all playiing our music at rehearsal place, because we want to play it live as good as we can. And about those more famous bands, it’s kinda tricky. If we will be more recognisable, yes, of course. But now I think that we have to work more on our reputation and beeing more visible.

When I started my website six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

We trully apreciate your works and I also think that a lot of bands can be more recognisable, because people like you! About promotig Abominated we are more focused about how our labels work. They are sending our stuff to zins, websites etc. Tons of PR is also done by YouTube channels like Death Metal Promotion. And we try to do our job by posting stuff on band’s and private social media. We all are visiting local concerts of our friends, but nowadays metal has it’s boom on scene, really! A lot, a lot of concerts, sometime it’s hard to choose which one you want to visit. But yea, if we like music of local bands, then we go to gigs, buy merch etc!


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as ABOMINATED? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

I like this question a lot, so! It’s easier to record music by yourself, do promotion basicly for free, music instruments are more reachable and we are not country from behind the irond curtain anymore. But I have to tell that metal music is not that mainstream popular like it used to be some time ago. I remember how much metalheads were in my primary school! Now I don’t see that much kids in Iron Maiden t-shirts. And I remember stories from older friends like on small concerts they were like 300-500 people in clubs! Now numbers are much, much smaller. We played with Nun Slaughter and Convulse and number of sold tickets was like 100-150 maybe. And downloading music. I remember how much old bootleg tapes I had when I was 14 year old kid. You know, all those Kreator, Sodom, Destruction and Slayer. Bands haven’t seen anny cent of it, but piracy was very popular in my country in 80s and 90s. It’s just like downloading mp3 files now. Google metalist are like dogs barking behid the cage, but when it comes to face to face confrontation they are just sniffing theirsellves and smiling. And streaming... You know. I discovered a ton of music because of YouTube and Spotify. When I enjoyed it I tried to buy at least CD or T-Shirt on concert to support those bands, streamin isn’t that bad, I use those services.

I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

I just love this vibe and energy of classic death metal albums. And very often when I have a hard day or exhausting tasks to do, I just listen to Deicide or Cannibal Corpse and my good mood and positive energy are back, haha. This music just makes me feel good. I also like this vibe of scenic presence and artworks aesthetic in death metal. It is just outstanding!


Finally, a classic but important question. What is ABOMINATED planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage and when will you visit the Czech and Slovak Republics again?

We will play some local gigs in our city – Warsaw and among the Poland, but we’ve sadly never been in Czech or Slovak Republics yet! Once I played on Deadly Storm Festival with my past band Incinerator, also oldschool death metal, but more in style of Florida. But hey! If any promoter would like to invite Abominated, we would love to play In Czech or Slovakia! All we need is gas money and some Kofola and Knedliky after show haha!

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push "Traumatic Putrefaction Abominated" into my head again!

Thank you very much for support and all kind words!
Keep supporting local scene and young metal bands!
If any fans would like to reach us, just write on FB fanpage or abominateddeath@gmail.com!
Cheeers!
Marc, Abominated

Recenze/review - ABOMINATED - Traumatic Putrefaction Abominated (2023):

Rozhovor - ABOMINATED - Stará, hnilobná, smradlavá death metalová choroba z prokletých kobek!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - ABOMINATED.

Odpovídal Marc (kytara), děkujeme!

Recenze/review - ABOMINATED - Traumatic Putrefaction Abominated (2023):

Ave ABOMINATED! Zdravím do polského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos debutové skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší demonahrávkou „Decomposed“? Kam a jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Zdravím Jakuba! Naše dlouhohrající deska byla plánována od roku 2021, ale museli jsme pro ni shromáždit několik nových písní. Hodně jsme zkoušeli a odehráli pár koncertů, abychom nové písně otestovali a vylepšili nedostatky. Také jsme trochu změnili náš zvuk, který byl dříve zaměřen hlavně na pedál Boss HM-2. Teď jsme chtěli znít víc evropsky, ne stoprocentně švédsky. A samozřejmě, demo jsme nahráli teprve na začátku kariéry, takže naše hraní bylo trochu nedbalé. Proto jsme se rozhodli, že produkce tohoto dema bude trochu víc připomínat garážovou/sklepní atmosféru. Nová nahrávka vznikla v úplně stejné sestavě a se stejným producentem, ale naše vybavení a schopnosti byly tentokrát lepší. Demo bylo chytlavé a mělo dobré písničky, ale tempo bylo trochu pomalé, takže jsme se rozhodli nahrát je znovu. Mnoho deathmetalových kapel to dělalo podle tohoto vzoru. Celkově jsme z našeho LP i z dema nadšení. Byl to pro nás prostě další krok. A určitě ne poslední!


„Traumatic Putrefaction Abominated“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál ABOMINATED?

Díky za kompliment! Psaní nového materiálu bylo úplně stejné jako u starého, hlavním autorem kytarových riffů jsem byl já, Marc. Hrál jsem si v ložnici spoustu riffů a snažil se je spojit do jedné písně. Na zkouškách jsme ty riffy hráli společně, bubeník přidával svoje party a po pár pokusech jsme některé části vynechali nebo přidali jiné. V éře Decomposed byly všechny riffy moje a všechny texty napsal bubeník - Ordynathor. Na Traumatic Putrefaction Ordynathor přidal i pár svých kytarových nápadů - to je ale nadaný chlapík, co? - a Greg dodal texty k novým písním. A co se týče produkce - ta byla úplně stejná jako u předchozí nahrávky. Ordynathor (John) nahrál bicí, ZB nahrál basové linky a já jsem přidal kytary pro levý a pravý kanál a později jsem přidal pár sól založených na floyd rose bass uprostřed.

Dohledal jsem si, že pod mixem a masteringem je podepsán Paweł Sota. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Robert vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Ano, to je pravda, udělal obě naše vydání. Takže! Naše volba byla jednoduchá, protože Paweł je náš kamarád, to je důvod číslo jedna. Důvodem číslo dvě bylo, že měl možnost využít Chróst Studio, které založil Winicjusz Chróst ze slavné polské rock/bluesové kapely Breakout. Toto studio je vybaveno analogovými předzesilovači, konzolemi a vintage mikrofony. Chtěli jsme vzdát hold deathmetalovému zvuku 90. let, kterého dnes není tak snadné dosáhnout, protože většina studií používá moderní vybavení. A musím vám říct, že moderní zesilovače, předzesilovače atd. znějí jako z jednadvacátého století a my jsme chtěli znít jako kapela před jednadvacátým stoletím. Samozřejmě se používalo i nové nahrávací zařízení, ale to tam nebylo to hlavní. Doufáme, že je to slyšet jak tady, tak i na demu Decomposed! A k procesu nahrávání - studio bylo zamluvené na čtyři dny. První den jsme nahrávali bicí, druhý den baskytaru, třetí den kytary a poslední den patřil zpěvu. Po skončení práce kapely se Sota soustředil na mix a mastering. Je to sice talentovaný producent, ale celou myšlenku zvuku dělala kapela. My jsme mu jen vysvětlili, jak to chceme udělat, a on se postaral o zbytek postprodukčních kouzel.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Godz ov War producitons a je opatřeno děsivým obalem. Autorem je Juanjo Castelano, jehož práci velmi obdivuji. Proč právě on? Jak jste se dali dohromady a proč jste zvolili právě tento motiv?

Ano, Godz ov War společně s Behind The Mountain nás vydali na CD a vinylu. Ale spolupracovali jsme také s Destruktion Records, kteří nás vydali na kazetách. Tento formát je samozřejmě určen zarytým, staromódním metalovým fanouškům! Hledali jsme atmosféru Dana Seagravea pro artwork a jednoho dne mi můj kamarád Johannes Chn z Destruktion řekl: "Hele, už jsi zkoušel Juanjovy artworky? Je to budoucí Dan Seagrave." A jo... podíval jsem se na ně. Jeho umění mi vyrazilo dech. Napsali jsme Castelanovi, zeptali se na cenu, poslali naši hudbu a texty a bum! Hotovo! Řekl, že jeho nejoblíbenější album všech dob je Left Hand Path a že v naší hudbě slyší vlivy Entombed, takže svou práci odvedl velmi rychle a my všichni jsme měli z výsledku velkou radost!

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Polska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se blacku a death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Kámo, já prostě nevím, ale velké a uznávané kapely z Polska hrají jen black metal, rap nebo disco. Někdy death metal, ale spíš moderní nebo blackově zakončený. Někteří lidé po celém světě říkají, že máme takový ten náš... feeling k téhle hudbě, a víš co? Myslím, že to má kořeny v naší etnické hudbě, v polka beatu, haha. Vím, že lidi v USA jsou do toho blázni. A jako fanoušek si myslím, že máme hromadu kapel, ale taky musím říct, že ty nejlepší kapely hrají spíš v Česku než v Polsku. Určitě máte lepší festivaly. A co se týče labelů, ano, máme tu undergroundové a nezávislé, ale stejně jsou nejznámější určitě ty ze západní Evropy a USA.


Hrajete devastující death metal ovlivněný mimo jiné i švédskou a britskou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit ABOMINATED, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Srovnávání pro nás není nic špatného, protože tahle hudba měla svou zlatou éru asi před 30 lety a my jsme pod obrovským vlivem těchto kapel. Na úplném začátku byli našimi metalovými bohy určitě mladíci z Nihilist. Jen nedokážu říct, jak moc jsme poslouchali jejich dema. Byly tak syrové, rychlé a brutální. Chtěli jsme tuhle atmosféru kopírovat na našem demu, ale jo, samozřejmě jsme ho nenahrávali ve stockholmském Sunlight Studiu v roce 1988, ale o něco později. Taky jsme si uvědomili, že už není konec osmdesátých nebo začátek devadesátých let, takže jsme tak trochu chtěli mít svou věc v tomhle zesměšňování/vzdávání pocty první éře deathmetalové scény. Chceme hrát lokální koncerty v Polsku s kapelami nám podobnými, jako jsou Chainsword, Clayirvoyance, Martyrdoom a mnoho dalších, ale kromě toho chceme hrát i v sousedních zemích, jako je Česko, Německo, Litva, Slovensko, a samozřejmě na festivalech pod širým nebem. Nahrávání ve studiu je super, ale všichni hrajeme naši hudbu na zkušebně, protože ji chceme hrát naživo co nejlépe. A co se týče těch slavnějších kapel, je to trochu složitější. Pokud budeme více rozpoznatelní, tak samozřejmě ano. Ale teď si myslím, že musíme víc pracovat na naší pověsti a na tom, abychom byli víc vidět.

Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Opravdu si vážíme vaší práce a také si myslím, že mnoho kapel může být více rozpoznatelných, protože vás lidé mají rádi! Co se týče propagace Abominated, zaměřujeme se spíše na to, jak fungují naše labely. Posílají naše věci na ziny, webové stránky atd. Tuny PR dělají i kanály na YouTube, jako je Death Metal Promotion. A my se snažíme dělat naši práci tím, že zveřejňujeme věci na sociálních sítích kapely i soukromých. Všichni navštěvujeme lokální koncerty našich přátel, ale v dnešní době má metal na scéně svůj boom, opravdu! Hodně, hodně koncertů, někdy je těžké si vybrat, který chceš navštívit. Ale jo, když se nám líbí hudba místních kapel, tak chodíme na koncerty, kupujeme merch atd.!


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako ABOMINATED ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Tato otázka se mi moc líbí, takže! Je jednodušší nahrávat hudbu sám, dělat propagaci v podstatě zadarmo, hudební nástroje jsou dostupnější a už nejsme země zpoza železné opony. Ale musím říct, že metalová hudba už není tak mainstreamově populární jako před časem. Vzpomínám si, kolik metalistů bylo na mé základní škole! Teď už tolik dětí v tričkách Iron Maiden nevidím. A pamatuju si historky od starších kamarádů, jak na malých koncertech bylo v klubech tak 300-500 lidí! Teď jsou počty mnohem, mnohem menší. Hráli jsme s Nun Slaughter a Convulse a počet prodaných lístků byl tak 100-150 možná. A stahování hudby. Vzpomínám si, kolik jsem měl starých bootlegových kazet, když mi bylo 14 let. Víš, všechny ty Kreator, Sodom, Destruction a Slayer. Kapely z toho neviděly ani cent, ale pirátství bylo u nás v 80. a 90. letech hodně populární. Je to stejné jako stahování mp3 souborů v současnosti. Metalisté z Googlu jsou jako psi, kteří štěkají za klecí, ale když dojde na osobní konfrontaci, jen si čichají a usmívají se. A streamování... Však víte. Díky YouTube a Spotify jsem objevil spoustu hudby. Když se mi líbila, snažil jsem se koupit si aspoň CD nebo tričko na koncertě, abych ty kapely podpořil, streaming není tak špatný, tyhle služby používám.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Prostě miluju tuhle atmosféru a energii klasických deathmetalových alb. A velmi často, když mám těžký den nebo vyčerpávající úkoly, stačí si pustit Deicide nebo Cannibal Corpse a dobrá nálada a pozitivní energie jsou zpět, haha. Tahle hudba mi prostě dělá dobře. V death metalu se mi také líbí ta atmosféra scénické přítomnosti a estetika uměleckých děl. Je to prostě vynikající!


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají ABOMINATED v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte zase Českou a Slovenskou republiku?

Budeme hrát na několika lokálních koncertech v našem městě - Varšavě a v Polsku, ale bohužel jsme ještě nikdy nebyli v České nebo Slovenské republice! Jednou jsem hrál na festivalu Deadly Storm se svou minulou kapelou Incinerator, také oldschool death metal, ale spíš ve stylu Floridy. Ale hej! Pokud by nějaký promotér chtěl Abominated pozvat, rádi si v Česku nebo na Slovensku zahrajeme! Potřebujeme jen peníze na benzín a nějakou tu kofolu a knedlíky po koncertě haha!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit zase někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Traumatic Putrefaction Abominated“ zase narvat do hlavy!

Moc děkujeme za podporu a všechna milá slova!
Podporujte i nadále místní scénu a mladé metalové kapely!
Pokud by nás chtěl někdo z fanoušků kontaktovat, stačí napsat na FB fanpage nebo abominateddeath@gmail.com!
Na zdraví!
Marc, Abominated

Recenze/review - ABOMINATED - Traumatic Putrefaction Abominated (2023):

pátek 3. listopadu 2023

Recenze/review - WARCRAB - The Howling Silence (2023)


WARCRAB - The Howling Silence
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Určitě je také potkáváte. Lidé s dokonalým tělem a hezkou tváří. Úspěšní a dynamičtí. Lidé s dobrým rodokmenem, kteří mají budoucnost. Někteří z nich ale mají smutný pohled a ruce rozdrásané do krve. Sedávají samotní před oknem a dívají se na ulici. Nikomu nechybí a nikdo je nemá rád. Hlavou jim létají temné myšlenky. Když poznáte, jací jsou doopravdy, dostanete strach. Máte potom pocit, že byla zhasnuta všechna světla.

Podobně jako lidi, vnímám i hudbu. Nestačí mi pár poslechů na internetu, jako je to dnes častým zvykem. Musím jít pod povrch, musí dojít ke vzájemnému přenosu mezi mnou a kapelou. Muzika je nakonec vždy o emocích a pro britské WARCRAB mám velkou slabost. Jsou totiž syroví, opravdoví, démoničtí. 


Vše je opět ohlodáno na kost. Mám pocit, že mě kapela vezme z krásné výstavní ulice dolů, do špinavé stoky. Také cítíte ten smrad? To jsou shnilé riffy, prašivý zvuk, to je hnilobný vokál. Určitě to znáte. Vztek nakumulovaný za dlouhé roky, který musí nakonec stejně ven. Spousta zajímavých melodií, ale hlavně dokonale podmanivá a mokvající atmosféra. Máte rádi BOLT THROWER, CROWBAR, EYEHATEGOD, 71TONMAN, THE DEAD? Tak poslouchejte pozorně! Úplně před sebou vidím malý zaplivaný klub na periferii. Vydáš se na cestu ulicemi plnými špíny a smogu. Slezeš po schodem dolů a na pódiu už stojí WARCRAB. Hergot, ani nevíte, jak bych tyhle maniaky rád viděl naživo. Myslím si totiž, že jejich hudba vynikne na koncertech nejvíce. Je jedno jestli máš sluchátka na uších a sedíš v práci nebo jedeš autem, je jedno, pokud posloucháš novinky jenom o samotě v chladném pokoji. Nakonec nás všechny kapela přenese do nekonečných chodeb podzemí. Ze zdí odkapává hnis a krysy tančí. Tady, při poslechu "The Howling Silence" všichni odloží své falešné masky, tady se potkává smrtící kov se spoustou zajímavých příměsí. Kapele se opět povedlo mě přikovat na zeď a pohřbít zaživa. Myslím, že další slova jsou zcela zbytečná. Nechme raději hovořit hudbu. Špinavý, temný death sludge metal, u kterého si rozdrásáte obličej do krve! Zahnívající stoka!


Asphyx says:

I'm sure you meet them too. People with perfect bodies and pretty faces. Successful and dynamic. People with a good pedigree, who have a future. But some of them have a sad look and their hands are bloodied. They sit alone in front of the window and look out on the street. Nobody misses them and nobody likes them. They have dark thoughts in their heads. When you see what they're really like, you get scared. It makes you feel like all the lights have been turned off.

Like people, I feel the music. It's not enough for me to listen to it on the Internet, as is the case nowadays. I have to go below the surface, there has to be a mutual transmission between me and the band. Music is always about emotions in the end, and I have a great affection for British WARCRAB. Because they are raw, real, demonic.


Everything is gnawed to the bone again. I feel like the band is taking me down from the beautiful show street into the dirty sewer. Can you smell the stench, too? It's the rotten riffs, the dusty sound, it's the rotten vocals. I'm sure you know it. The anger built up over the years that has to come out eventually anyway. Lots of interesting melodies, but most of all, a perfectly captivating and swampy atmosphere. Do you like BOLT THROWER, CROWBAR, EYEHATEGOD, 71TONMAN, THE DEAD? Then listen carefully! I can see a small, seedy club on the outskirts right in front of me. You're about to embark on a journey through the streets full of filth and smog. You go down the stairs and WARCRAB is on stage. Damn, I can't tell you how much I'd love to see these maniacs live. I think their music stands out the most at concerts. It doesn't matter if you're wearing headphones and sitting at work or driving in the car, it doesn't matter if you're just listening to the news alone in a cold room. In the end, the band transports us all to the endless corridors of the underground. Pus dripping from the walls and rats dancing. Here, listening to "The Howling Silence", everybody takes off their fake masks, here the deadly metal meets a lot of interesting admixtures. Once again, the band has managed to pin me to the wall and bury me alive. I think further words are completely unnecessary. Let the music do the talking. Filthy, dark death sludge metal that will make your face bleed! Rotting sewer!



Recenze/review - WARCRAB - Scars of Aeons (2017):
https://www.deadlystormzine.com/2017/05/recenzereview-warcrab-scars-of-aeons.html


Track listing -
1. Orbital Graveyard
2. Titan Of War
3. Black Serpent Coils
4. Sword Of Mars
5. As The Mourners Turn Away
6. Sourlands Under A Rancid Sun
7. Howling Silence

Line up -
Martyn Grant - Vocals
Rich Parker - Drums
Geoff Holmes - Lead Guitar
Leigh Jones - Guitar
Dave Symonds - Bass

Artwork by Feltnan Art

KNIŽNÍ TIPY - V jejím srdci svět se tříští - Jonathan Dylan Barker (2023)


V jejím srdci svět se tříští - Jonathan Dylan Barker
2023, Fobos

Dřív jsme jako lidé měli ke smrti tak nějak blíže. Byla nedílnou součástí našeho života. Dodnes si pamatuji otevřenou rakev v malém kostelíku, ve které ležela moje prababička. Vypadala, jakoby měla každou chvíli promluvit. Dlouhý průvod a žalozpěvy, kněz s kadidlem, odříkávající modlitby. Mnoho jsem z toho nechápal, ale došlo mi, že ta milá žena, kterou už nikdy neuvidím, odešla v pokoji. Chodíváme na její hrob dodnes, každé dušičky. Stejně jako dědovi v horách. To mě čeká zítra, dnes jedu do Jizerek. Včera jsem dočetl knihu od mého oblíbeného Jonathana Dylana Barkera. Jmenuje se V jejím srdci svět se tříští a mrazilo mě z ní. Vyšlo to náhodou, že byly zrovna Dušičky. Je to dílo na pomezí thrilleru a hororu. A přiznám se, že jsem se chvílemi bál.

Dovedu pochopit, že se lidé smrti vysmívají, jako to dělají celý halloween, ale já vyrostl v mlhavých podzimech, když mi bábrdle vyprávěly o mých předcích, uložených v zemi. Dones vodu, zameť listí. Potom jsme sedávali na lavičce, mrznuly nám zadky a já si představoval, jak asi praděda vypadal. Na všech fotkách, i na té na hrobě, se tvářil vždy velmi přísně a vážně. Občas zajdu i na hroby svých kamarádů, mojí první holky, co jsem ji opravdu miloval. Je to už tak dávno. Chodím tam málo, času uběhlo fakt až příliš, ale stejně vzpomínám. Někdy se mi zdají sny, podivné, dlouhé sny. Stejně jako se to děje hrdinovi dnešní knížky. Jack je obyčejný kluk. A jednoho letního dne potká na lavičce na hřbitově dívku. Znovu jsem se, jak o tom píšu, otřásl chladem. Přitom mi do kanceláře prosvítá slunce a je nebývale teplo. Barker je mistr děsu. V mnohém si nezadá se Stephenem Kingem. S tím ho pojí v tomto případě tenká linie mezi naším a oním světem, mezi realitou a hrůzou. Je to hodně zvláštní příběh. 

Jenže teď, když je podzim, se tak nějak hodí k mé náladě. Je už brzy tma a město je ještě šedivější, než normálně. Když jsem loni četl knihu Dracul od stejného spisovatele, připadal jsem si chvílemi jako malý kluk, co nejde na záchod, protože pod postelí je příšera. Jasně, že je to hloupost, příšery přece neexistují. Ale co kdyby? Co když mě utrhne nohu? Kamarádům to samozřejmě neřeknu, dělali by si ze mě srandu. Ale nikam chodit fakt nebudu. Počkám na světlo. Pokud si na své strachy z dětství vzpomenete, pak tuhle knížku pochopíte. A to jsem prosím pěkně, vyrůstal v klidné a pohodové rodině, ne jako ten druhej kluk, co žije v ústavu a píše se zde o něm taky. Z něj jde opravdu strach. Copak strach, ale děs. Něco jako, když jsme si jako malí hráli na pískovišti a přišel divnej chlápek a pokusil se jednoho z nás unést. Jeho máma mi pak říkala, že jsem mu možná zachránil život. Pár dětí se tenkrát totiž fakt ztratilo. Řval jsem jako tur a přiběhl nějakej jinej chlap a zachránil nás. 

Tahle knížka je napsána tak napínavě, že nedokážete odtrhnout oči. Až zítra dorazím do Jizerek, bude už tma. Koupím si asi nějaké pivo a budu si uričtě také číst. Jen musím zatopit. Pozítří mě čeká listí. Má být i mlha. Odpoledne, až vše udělám, chceme jít na hřbitov. Pořád musím na tento příběh myslet. Co když tam bude další tělo? Nebo ten malej kluk, kterým jsem kdysi taky býval? Hele a to jsem vám psal? Bojíte se rádi? Já tedy nejsem žádnej strašpytel, kdybych byl, tak bych jezdil do práce autem a ne chodil pěšky divnou čtvrtí. Ale když jsem četl V jejím srdci svět se tříští, ohlížel jsem se častěji za sebe, lekal se stínů. Také jsem měl několik hodně divných snů. Dušičky by měly být svátky, kdy si zavzpomínáme na své blízké. Ale co když v tento čas vylézají z hrobů i ti zlí? Nebuďme naivní. Jsou věci mezi nebem a zemí, které nedokážeme vysvětlit. Jsem duší i prací technik a realista, na přízraky moc nevěřím, ale když čtu podobné knížky a jdu potom na hřbitov, tak si nejsem zase tak úplně jistý. 

Občas, když potkám nějaké děti, tak se jich bojím. Jsou jedinci, kteří jsou divní od narození. Já vím, nemělo by se to říkat, ale pravda to je. Pokud máte rádi tajemno, záhady a máte velkou fantazii, což asi máte, protože jinak byste moje stránky nenavštěvovali, tak se vám bude tenhle děsivý příběh libit. On je mistr Barker spisovatel s velkým vypravěčským talentem. Doslova do mě zasekl dráp a nepustil mě, dokud jsem vše nedočetl. Je to velmi čerstvá kniha, kterou jsem zakoupil hned po vydání. Sedla mi perfektně do podzimní nálady. Myslím si, že se bude líbit i vám. Je to hodně zvláštní a silný příběh. Během čtení mi připadalo, že je kolem mě opravdová tma. A když jsem se v noci vzbudil, tak jsem se sice nebál příšery pod postelí, ale když jsem se podíval z okna, tak mi připadalo, že tam ve stínu stojí malý chlapec. Nebo ne? Byl to přelud? Nebo jsem ještě snil? Kdo ví? Pokud máte rádi tajemno, tak je dnešní knižní tip pro vás jako dělaný. Děkuji za pozornost a až budete pokládat květiny na hrob, tak dávejte velký pozor. Opatrujte se. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jack Thatch je chlapec z Pittsburghu, jehož od smrti obou rodičů vychovává tetička Jo. O tom smutném výročí chodí navštěvovat jejich hrob. A právě na hřbitově se Jack osmého srpna 1984 ve svých osmi letech setká se zvláštní osmiletou Stellou Nettletonovou. Když ji uvidí sedět na lavičce s Dickensovými Nadějnými vyhlídkami, ještě netuší, jak zásadní význam toto seznámení bude mít. Z nepochopitelného důvodu začne být dívkou posedlý a chodí ji vyhlížet na hřbitov, nicméně znovu ji potká až po roce, opět osmého, na stejné lavičce. Dívku obestírají záhady a Jack se o ní marně snaží něco dozvědět. Potom se v jedenácti letech, po dalším setkání, probere v zastrčené uličce vedle strašlivě spáleného muže v nedotčeném oblečení. Případ vyšetřuje policejní detektiv Faustino Brier, jehož to nepřekvapí, protože oběti v tomto stavu nachází každoročně osmého srpna už po mnoho let.

Daleko odsud mezitím vyrůstá ve výzkumné laboratoři další chlapec ve stejném věku, který vládne schopností tak děsivou, že ho drží v naprosté izolaci.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 2. listopadu 2023

Recenze/review - GOATKRAFT - Prophet of Eternal Damnation (2023)


GOATKRAFT - Prophet of Eternal Damnation
CD 2023, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Nějak takhle jsem si vždycky představoval pravé peklo. Nejdříve mě navštěvoval v mých snech. Děsil mě ve spaní. Bál jsem se každého stínu, ale tušil jsem, že k tomu stejně jednou dojde. Říkali mu přízrak a přisuzovali mu spoustu nadpřirozených schopností. Jeho postava byla obestřena tajemstvím. Když jsem ho potkal poprvé, připomínal mi krvelačnou bestii. Omámil mě sladkými slovy a uvěznil zde, hluboko v podzemí. Hned vedle smradlavé stoky, ve které plují těla mých předchůdců. Slíbil mi, že mě roztrhá na kusy, stejně jako nová deska norských válečníků GOATKRAFT.

Už dlouhou dobu jsem neviděl žádné světlo, již dlouho poslouchám nové album "Prophet of Eternal Damnation". Cítím síru a užívám si absolutně nihilistický a blasfemiciký black death metal. Kapela mě ujistila v tom, že peklo doopravdy existuje. Je zřetelné a čitelné v každém tónu, v každé zkažené melodii. 


Krysy tančí do rytmu a čekají na zbytky mého těla. Už dávno jsem si zvykl na mučení, už dávno jsem si zvykl na totální tmu. Z riffů odkapává zkažená krev, vokál připomíná raněnou šelmu a bicí jsou zcela zničující. GOATKRAFT na to jdou postaru, nekompromisně, krutě a ošklivě. Pokud máte rádi kapely typu BLASPHEMY, BEHERIT, CONQUEROR, BLACK WITCHERY, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, REVENGE, PROCLAMATION, myslím si, že se rádi zúčastníte i tohoto obřadu. Norové vám vyrvou vnitřnosti z těla. Jedná se přesně o ten druh hudby, která vás přiková na zeď a stáhne do hlubin. Při poslechu se kolem vás budou válet hromady z kostí a lebek. Postavy v kápích sestoupí do sklepa a navštíví temné katakomby. Konečně najdu cíl své cesty. Během rychlého a bolestivého procesu umírání budu samozřejmě poslouchat "Prophet of Eternal Damnation". Až budu v Hádově říši, ocením tuhle desku nejvíce. Má prašivý zvuk, stylový obal a také spoustu morbidních nápadů. Zpočátku byla sice naše setkání zahalena krvavou mlhou, ale ta se časem rozplynula a já si mohl vychutnat hořký koktejl umíchaný z těch nejjedovatějších ingrediencí. Norové hrají zle, zkušeně, maniakálně. Věřím jim. Je pro mě ctí, být znovu pohřben zaživa, zničen a znovu zrozen. Až zase potkám děsivý přízrak ze svých snů, pustím mu tohle nahrávku. Moc dobře vím, že mě potom odvede mezi démony. Tohle album se povedlo po všech stránkách, ale nejvíce oceňuji zlou, černou a krutou atmosféru. Takhle si představuji pravé peklo! Bestiální, zběsilý, temný black death metalový rituál s příměsí zkažené krve! Kult smrti!



Asphyx says:

That's kind of how I've always pictured hell. First he visited me in my dreams. He scared me in my sleep. I feared every shadow, but I knew it would happen one day. They called him a phantom and attributed many supernatural powers to him. His figure was shrouded in mystery. The first time I met him, he reminded me of a bloodthirsty beast. He drugged me with sweet words and trapped me here, deep underground. Next to the stinking sewer where the bodies of my ancestors float. He promised to tear me to pieces, just like the new record by Norwegian warriors GOATKRAFT.

I haven't seen any light for a long time, I've been listening to the new album "Prophet of Eternal Damnation". I smell the brimstone and enjoy the absolutely nihilistic and blasphemous black death metal. The band assured me that hell really exists. It's clear and legible in every note, in every wicked melody.


The rats are dancing to the rhythm, waiting for the remains of my body. I got used to torture a long time ago, I got used to total darkness a long time ago. The riffs drip with bad blood, the vocals resemble a wounded beast and the drums are utterly devastating. GOATKRAFT do it the old fashioned way, uncompromising, cruel and ugly. If you like bands like BLASPHEMY, BEHERIT, CONQUEROR, BLACK WITCHERY, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, REVENGE, PROCLAMATION, I think you will be happy to attend this ceremony. The Norwegians will rip your guts out. This is exactly the kind of music that will nail you to the wall and drag you down into the depths. As you listen, piles of bones and skulls will roll around you. Hooded figures descend into the basement and visit the dark catacombs. Finally, I find my destination. During the quick and painful process of dying, I will, of course, listen to "Prophet of Eternal Damnation". When I'm in Hades, I'll appreciate this record the most. It's got a dusty sound, a stylish cover and a lot of morbid ideas. At first, our encounters were shrouded in a bloody fog, but it dissipated over time and I was able to enjoy a bitter cocktail mixed with the most poisonous ingredients. The Norwegians play badly, expertly, maniacally. I trust them. It's an honour to be buried alive again, destroyed and reborn. The next time I meet the terrifying phantom of my dreams, I'll play this record for him. I know very well that he will then take me to the demons. This album succeeds in all aspects, but I appreciate the evil, black and cruel atmosphere the most. This is what I imagine hell to be like! A bestial, furious, dark black death metal ritual with an admixture of corrupted blood! Death cult!


Recenze/review - GOATKRAFT - Sulphurous Northern Bestiality (2019):


tracklist:
1. Portal To Annihilation
2. Herald of Death
3. Bestial Black Metal Hordes
4. Filth Eradication
6. Prophet of Eternal Damnation
7. Death Psalm
8. Barbaric Hatred And Doom
9. Primal Instincts
10. Thermonuclear Genocide


Recenze/review - MURDER RAPE AMPUTATE - The Ramifications of Doubled Abomination (2023)


MURDER RAPE AMPUTATE - The Ramifications of Doubled Abomination
CD 2023, Rotten Roll Rex

for english please scroll down

Pokaždé, když se setkám s hudbou téhle smečky, tak si vzpomenu na starého dobrého sériového vraha Ed Geina. Ten žil se svojí panovačnou a nábožensky fanatickou matkou a měl ji tak rád, že když mu zemřela, tak si začal dělat doma lidské loutky s mrtvých těl. Byl vykradačem hrobů a fanouškem sodomie a nekrofilie. Hnus a špína, lidské šílenství v jeho nejošklivější podobě. A také masky z lidské kůže, to abyste viděli spojitost s touto kapelou. Goregrind byl vždy o nechutných věcech.

Jakoby přede mnou ožíval nějaký hororový film, jako bych pátral po historii sériových vrahů. Po jejich temných myšlenkách. Zde je samozřejmě vše zahráno s nadhledem a nadsázkou. Přesto si kapela stále zachovává syrovost a brutalitu. Fanoušci stylu (a nejen ti) budou zajisté spokojeni. 


Fascinace lidským odpadem, proud zkažené krve, shnilé maso. Dostanete vše, co si hrdlo žádá. Mě nejvíc připomíná novinka takové ty napjaté chvíle, které zažíváte, když vstoupíte na stará jatka. Nasládlý pach vás obejme jako zvrácená milenka. Kapela právě sundává mrtvoly z háků. Zapojí aparaturu a spustí gore grindovou smršť ve stylu CARCASS, HAEMORRHAGE, GENERAL SURGERY, EXHUMED, IMPETIGO, DEAD INFECTION. Ne, tohle není rozhodně nic pro slabé povahy. Možná vás zablokují všechny sítě světa, pro násilný obsah, a to přesto, že ve zprávách se dějí mnohdy o hodně horší zvěrstva. Pánové hrají ostře a nekompromisně. MURDER RAPE AMPUTATE nepřinášejí sice nic nového, ale své řemeslo zvládají na výbornou. Pro mě osobně je hlavní, že mě baví novou desku "The Ramifications of Doubled Abomination" poslouchat. Když skončí starý dokument o sériovém vrahovi nebo dobrý hororový film, dávám si tuhle nahrávku do hlavy s ještě větší chutí. Tenhle styl se dá hrát mnoha způsoby, které od sebe odliší hlavně fanoušci. Osobně se mi cesta, kterou se kapela kdysi vydala, líbí. Je znát, že pod hudbou jsou podepsáni zkušení muzikanti, kteří přesně ví, jak složit dobré, mokvající a morbidní skladby. Všechno hezky odsýpá, pitvá se s nadšením a odhodláním. Ed Gein a nejen on by měl určitě velkou radost. Příčina smrti je zcela jasná. Mokvající, morbidní, krutý goregrind, zahraný s elegancí starých zkušených patologů.


Asphyx says:

Every time I encounter the music of this pack, I think of good old serial killer Ed Gein. He lived with his overbearing and religiously fanatical mother and loved her so much that when she died he started making human puppets out of dead bodies in his home. He was a grave robber and a fan of sodomy and necrophilia. Filth and filth, human madness at its ugliest. And also human skin masks, just so you can see the connection to this band. Goregrind has always been about disgusting things.

It's like a horror movie coming to life in front of me, like I'm researching the history of serial killers. Their dark thoughts. Here, of course, it's all played with insight and exaggeration. Yet the band still retains its rawness and brutality. Fans of the style (and not only those) will surely be satisfied.


The fascination with human waste, the stream of tainted blood, the rotten flesh. You get everything your throat wants. What the novelty reminds me most of is the tense moments you have when you enter an old slaughterhouse. The sweetish smell embraces you like a perverted lover. The band's just taking the corpses off the hooks. They turn on the equipment and start a gore grind storm in the style of CARCASS, HAEMORRHAGE, GENERAL SURGERY, EXHUMED, IMPETIGO, DEAD INFECTION. No, this is definitely not for the faint of heart. You might get blocked by every network in the world for violent content, despite the fact that there are often far worse atrocities happening in the news. The men are playing tough and uncompromising. MURDER RAPE AMPUTATE don't bring anything new, but they master their craft perfectly. For me personally, the main thing is that I enjoy listening to the new album "The Ramifications of Doubled Abomination". When an old serial killer documentary or a good horror movie ends, I put this record in my head with even more gusto. There are many ways to play this style that will set it apart, especially for the fans. Personally, I like the path the band once took. You can tell that the music is backed by experienced musicians who know exactly how to put together good, swampy and morbid songs. Everything flows nicely, dissecting with enthusiasm and commitment. Ed Gein, and not just him, would surely be very pleased. The cause of death is quite clear. A drenching, morbid, cruel goregrind, played with the elegance of old, experienced pathologists.


Recenze/review - MURDER RAPE AMPUTATE - The Art Of Dehumanization (2020):
https://www.deadlystormzine.com/2020/10/recenzereview-murder-rape-amputate-art.html


Tracklist:
01. Destined For Body Fluids Excretion 
02. Involuntary Glands Removal 
03. Sonata In Teeth Sharp 
04. Knee Cap Switch 
05. Acid Bath Colostomy 
06. The Big Belch Theory 
07. Gasping Of The Voracious Ones 
08. Torture Charleston 
09. Cause My Cellar Is One Way Only 
10. Vomit Wellness 
11. Skinned, Gutted And Mangled 
12. Seratted Bloodshed 
13. Distempered Crone Gospels

band:
Martin - vocals
Dan - guitars
Kuba - bass
Tom - drums



středa 1. listopadu 2023

News! - Mean Messiah vydávají singl Fire!

Mean Messiah vydávají singl Fire

1. listopadu vyšel zbrusu nový singl prog-industrialistů Mean Messiah s názvem Fire. Skladba je předzvěstí třetího alba, jehož vydání je naplánované na 29. února 2024, a které ponese název In Infinite Illusion. Singl je prvním počinem kapely v novém složení, kde se vedle frontmana Dana Frimla objevil bubeník Miloš Meier (Dymytry, Drumming Syndrome) a baskytaristka Lenka Čechová.




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - BERZERKER LEGION - Chaos Will Reign (2023)


BERZERKER LEGION - Chaos Will Reign
CD 2023, Listenable Records

for english please scroll down

Venku mrzne a fouká ledový vítr. Přesto musím ven. Mrtví nepočkají. Vydám se do tmy a poslouchám novou desku BERZERKER LEGION. Stíny  jsou dlouhé a v ulicích nikdo není. Jenom tma a vzpomínky. Kousek za městem, pod korunami starých stromů, je vchod do podzemí. Nahlížím do jednotlivých hrobek a už dávno nejsem na tomto světě. Cítím v kostech, že tahle deska se opět povedla. Kapela se vrátila po třech letech a je silnější, než kdy dřív.

Máte rádi melodický death metal? Já samozřejmě ano. Pánové opět rozpoutali bouři, která vás smete z povrchu zemského. Mrazivé melodie mi pronikají dovnitř mé hlavy, jsem při poslechu mimo, na onom světě. Potkávám duše svých předků, vzpomínám na kamarády, kteří již nejsou mezi námi. Mám rád muziku, která ve mě probudí fantazii. Z novinky cítím chlad, silné motivy a spoustu dobrých nápadů. Můj kompas je nasměřován na sever.


My, staří a poctiví fanoušci kovu smrti samozřejmě víme, že tahle smečka je složena ze členů slavných kapel jako ASPHYX, DARK FUNERAL, WOMBBATH, VADER. Sešla se tu death metalová šlechta, parta muzikantů, kteří moc dobře rozumí své práci. Ale nejen to, je znát a slyšet, že pánové tvořili novou desku s takovým tím klasickým nadšením. Základem jsou severské melodie z oblasti Gothenburgu, zazní ale i odkazy na americkou klasiku. Pokud jste tedy fanoušci kapel jako AT THE GATES, EUCHARIST, HYPOCRISY, AMON AMARTH, ale třeba i OBITUARY a BOLT THROWER, je nové album určeno přesně pro vás. Zvuku, produkci, ani obalu nelze vytknout vůbec nic. Vše perfektně sedí na svých místech. Každé hodnocení je vždy velmi subjektivní a je to tak správně. Mezi mnou a kapelou musí dojít ke vzájemnému propojení, musí mě jejich hudba bavit. Jsem s BERZERKER LEGION na stejné vlně. A hlavně, letošní počin "Chaos Will Reign" mě opravdu baví poslouchat. Nejlépe v noci nebo brzy ráno, když jsou ulice ještě prázdné a můžete potkat pouze přízraky. Pozdravím nemrtvé a vstoupím dovnitř. Už dávno nepotřebuji nic. Jenom klid na poslech a dobré nahrávky. Zavřu za sebou rezavé dveře a toulám se podzemím. Tahle deska v sobě má velkou sílu, spoustu neotřelých melodií a praskají u ní kosti. Pro mě je to důkaz, že nelze hodnotit jinak, než velmi vysoko. Venku mrzne a fouká ledový vítr. Přesto musím ven. Mrtví nepočkají. Vydám se do tmy a poslouchám novou desku BERZERKER LEGION. Stíny  jsou dlouhé a v ulicích nikdo není. Jenom tma a vzpomínky. Ledová, mocná a majestátní melodická death metalová vichřice, po které zůstane jenom zničená země! Mráz v kostech!


Asphyx says:

It's freezing outside and there's an icy wind. Still, I have to go out. The dead won't wait. I go out in the dark and listen to the new BERZERKER LEGION album. The shadows are long and there's no one in the streets. Just darkness and memories. Just outside the city, under the old tree tops, is the entrance to the underground. I peer into each tomb and I am long gone from this world. I feel in my bones that this record has done it again. The band has returned after three years and is stronger than ever.

Do you like melodic death metal? Of course I do. The gentlemen have once again unleashed a storm that will blow you off the face of the earth. The chilling melodies penetrate inside my head, I'm out of my head, in the other world, listening to it. I meet the souls of my ancestors, I remember my friends who are no longer with us. I like music that awakens my imagination. I feel a chill, strong themes and a lot of good ideas from the news. My compass is pointing north.


We, old and honest fans of death metal, know that this pack is composed of members of famous bands like ASPHYX, DARK FUNERAL, WOMBBATH, VADER. Death metal royalty gathered here, a bunch of musicians who understand their job very well. But not only that, you can see and hear that the gentlemen created the new album with such a classic enthusiasm. Nordic melodies from the Gothenburg area are the basis, but there are also references to American classics. So if you are a fan of bands like AT THE GATES, EUCHARIST, HYPOCRISY, AMON AMARTH, but also OBITUARY and BOLT THROWER, the new album is for you. You can't fault the sound, the production or the cover art at all. Everything fits perfectly in place. Every review is always very subjective and rightly so. There has to be a connection between me and the band, I have to enjoy their music. I am on the same wavelength with BERZERKER LEGION. And most importantly, this year's release "Chaos Will Reign" is really fun to listen to. Preferably at night or early in the morning when the streets are still empty and you can only meet ghosts. I say hello to the undead and step inside. I don't need anything anymore. Just a quiet place to listen and good records. I close the rusty door behind me and wander underground. This record has a lot of power, a lot of fresh melodies and it's cracking my bones. For me, it's proof that you can't rate it other than very highly. It's freezing outside and there's an icy wind. Still, I have to get out. The dead can't wait. I head out into the darkness and listen to the new BERZERKER LEGION album. The shadows are long and there's no one in the streets. Just darkness and memories. An icy, mighty and majestic melodic death metal storm that will leave only a ruined earth! A frost in the bones!


Recenze/review - BERZERKER LEGION - Obliterate the Weak (2020):

Tracklist:
01. Chaos Will Reign 
02. Choirs Of Anguish 
03. Nihilism Over Empathy 
04. Towards Oblivion 
05. This Is The End 
06. Damnation 
07. Eternal Void 
08. Worship All That Is Dead 
09. Shepherds Of War 
10. From The Darkness Inside (Bonus Track) 
11. War Chant

band:
Fredrik Isaksson - Bass
James Stewart - Drums
Tomas Elofsson - Guitars
Alwin Zuur - Guitars
Jonny Pettersson - Vocals




Interview - ONE DAY IN PAIN - Old school Swedish death metal forged from the finest steel! Massacre in the morgue!


Interview with death metal band from Sweden - ONE DAY IN PAIN.

Answered Niclas Olsson, thank you!

Recenze/review - ONE DAY IN PAIN - In Pain We Trust (2023):
https://www.deadlystormzine.com/2023/10/recenzereview-one-day-in-pain-in-pain.html

Ave ONE DAY IN PAIN! Nicke, I'm listening to your new album "In Pain We Trust" right now and I feel like I did in the 90's when my friend and I would always come from the store or the post office, sit down at the record player and listen to the new stuff over and over. Damn, the new album is really good. How did the idea to start ONE DAY IN PAIN come about? Please take us through the history of the band.

Nicke:
Oh im very happy that you like our new album! Thanks A lot!

The story of ODIP starts in April 2020 when I was home sick in Covid for 6 weeks and Im that kind of person I need to do something the whole time and I can not sit still. So i was really bored to be sick and I have my home studio in my apartment so I get the idea to start write song I love to listen to. I write all the music and recorded all guitars, bass and when I was ok I record the drums in our rehearsal room I have with my other band Putrid Vision. I have work little bit with Rogga Johansson (Paganizer) and help him to record drums for his projects so I ask him if he will write lyrics and do the vocals on this 10 tracks for Imperial Fires. He say yes and when we finish all the tracks I ask Håkan Stuvemark (Wombbath) mixed and mastered the album! Im not the lead guitarist player så I ask 10 friends to do the soloparts in the tracks. I what means for only a project but I get a record deal with Cryptorium Records in Sweden. After that I think I need to go forward and look after members who will do this live! So I start a band called One day In Pain, and the name of the project comes from the first song I wrote like the same name. Thats the story!


You are the main songwriter, author and also a well-known drummer who has played in a lot of great bands. But on ONE DAY IN PAIN's first album "Imperial Fires" (2020) you are signed on all instruments and vocals. Does that mean you've been doing guitar and vocals for a long time? I don't want to flatter you too much, but the album is great in all aspects! Can you tell us how you started as a musician? What was your first band? Was it LEPROSY? Do you have any formal musical training or are you self-taught?

Nicke:
I play all guitars (Not Soloparts), Bass and the drums, Rogga Johansson do the Vocals on Imperial Fires. I’m a happy amateur on guitar and bass, my main instrument is drums and my first real Death Metal band was Leprosy and I have learn myself to play all instruments, No fucking teacher can teach me to play, Ilook very much of other people what the do when they play and I practice a lot and learn myself.

If I understand correctly, on your next album "Doomsday Congregation" you have already invited other colleagues to help you with the music. Does that mean that they also composed the music? Or are you still signing everything, but they just took over your ideas? I wonder how the selection of musicians went? When I look at the promo photos and read the names, I think you must have met in a pub somewhere in Stockholm. Or am I wrong?

Nicke:
I write all music and Ludde (Vocalist) write all lyrics. I will have the control over the music the Fredrik & Jakob (Guitarists) comes with ideas when we rehearsal the tracks and Andreas (Bass) do hes stuff and I don’t say something about hes playing, he surprise me every time LoL!

Jakob and me play in Putrid Vision together so I ask him if he will join the band. Ludde & Fredrik I dont know before I ask them and Andreas, we know each other for 25 years.


We can probably agree that the old Swedish sound is great. You guys did a great job on the new album "In Pain We Trust". I think he's rattling a bag full of bones! It's a massacre and at the same time the sound is clear, lively and animalistic. Who is responsible for the sound and where did you record?

Nicke:
We record the drums & bass live in Studio Fluff in Västerås and Andreas Moren (Bleeding Utopia) helped us with the recording. Fredrik & Jakob do the guitars in there home and Ludde do the vocals in the rehearsal room. Andreas Moren ramp the guitars and mixed and mastered the album.

Anyway...the album is hilarious in every aspect. I love the black and white cover artwork. I think it suits death metal the best. Who wrote the theme to "In Pain We Trust"? His work reminds me of my favorite Mark Riddick.

Nicke:
I do the cover design but the arts was a guy called PilgrimCoffin from Indonesia.


Are ONE DAY IN PAIN a band or more of a project? Do you also perform live? Swedish death metal is always very strong for me in concert. If the band can play it, and of course you can? Have you performed anywhere before? Are you planning to?

Nicke:
We are a band today and have played live 5-6 times now and we will contuine like a band.

You experienced the time of the greatest glory of death metal from Sweden in the 90s. You played in a lot of great bands. I'm from the Czech Republic and only some information was coming to us back then and mostly with a delay. How did you experience everything back then? What was it like to live right in the middle? What about the concerts? Did you go a lot?

Nicke:
I try to go on concerts when I have time for that, I have a daughter to take care of I try to support the local bands att Club Fredagsmangel who is a local Metalclub in Stockholm.


What about today? What is your scene like? There are a lot of new, young bands trying to play the old way. Some of them are pretty good. But everything has changed. Technology, we have the internet, (a)social networks? How has that influenced you? How do you perceive these changes as a musician?

Nicke: I love to see this song kids who play this old stuff and really know how we do that! Swedish upcoming bands in the old stuff is Xorsist and Impurity. Yong kids and they nailed the old stuff excellent.

What does music mean to you? Do you make a living out of it? Does it work at all? Or do you work in a completely different field and music is a hobby and relaxation for you?

Nicke:
I have a full-time work and its a more little of a hobbies for me, we rehearsal 1 times in week, but I write a lot of music in my home.


What are you planning with ONE DAY IN PAIN in the coming months? How are things going with the label? Are you looking for one?

Nicke:
Last Friday we have releaseparty and play live, December 9 I go back to my hometown in Helsingborg when everything started for me and we will play live there! After that we start to practice the fourth album like I already have written, then I hope more shows and festivals next year. We will stepped up more now.

Thank you so much for the interview and especially for your music. I really appreciate it. I'm very glad that even as an old dog I still have something to listen to. Thanks a lot! Have a great personal life!

Nicke:
Thanks a lot for asking me to do this! Take care!

Recenze/review - ONE DAY IN PAIN - In Pain We Trust (2023):

Recenze/review - ONE DAY IN PAIN - Doomsday Congregation (2021):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER