DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 13. října 2023

Recenze/review - ALTAR OF OBEDIENCE - Morbid Devoties (2023)


ALTAR OF OBEDIENCE - Morbid Devoties
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Tvář bez očí, přesto mám pocit, že mě stále sleduje. Mrazí mě v zádech, nikdy jsem si úplně nezvykl. Obrátím tělo a najdu spoustu podivných ran. Jak si zemřela? Kdo ti ublížil? Kosti, které leží kolem a jsou poskládány v pentagramu, nepatří tobě? Nalezl jsem staré pohřebiště, které je plné otázek. Sednu si a poslouchám šepot nemrtvých. Vyprávíš mi o své bolesti, o utrpení, o řezných ranách, o mučení. Tolik strachu, tolik chladu a beznaděje. Tolik temnoty. Je to zvláštní, ale nakonec zjistím, že tvoje mrtvé tělo pochází z devadesátých let minulého století.

Mrtvá a přesto velmi živá, divoká a šílená je i hudba ALTAR OF OBEDIENCE. Druhé dlouhohrající album plné prašivého death metalu. Tohle je hudba ze smradlavých katakomb, tohle jsou ozvěny ze záhrobí. Velmi dobře zahrané a uvěřitelné. Nechte si chutnat, podáváno bude shnilé maso. 


O kapele toho příliš zjistit nelze, ale to vlastně vůbec nevadí. Hlavní je hudba, která je pro mě velmi zajímavá. Na podobných skladbách jsem vyrůstal. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně atmosféra, která je náležitě prašivá a šílená. Cítím pach smrti, rozkládajících se mrtvol, čerstvě otevřených hrobů. Jednotlivé melodie se mi zadřely přímo do hlavy, hluboko do mého mozku a rád jsem se s chutí a často k "Morbid Devoties" vracel. Je totiž po okraj narvaná špínou, hnisem a prašivými nápady. Možná jsem starý pes, kterého už zvedne jenom dobrá hudba. Musí mít drive, musí smrdět sírou a musím mít chuť rozdrtit další kosti. Tohle všechno ALTAR OF OBEDIENCE umí a dělají to na výbornou. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, o kruté a ošklivé ozvěny z onoho světa. Songy jsou pokryté pavučinami a mě dělá moc dobře, když s nimi trávím dlouhé hodiny v márnicích, na pitevnách i na místech, kde se stal nějaký zlý násilný čin. Mám rád hudbu, která dokáže probudit moji fantazii, které ve mě rozdrásá emoce. Švédská smečka tohle dělá velmi zkušeně, elegantně a uvěřitelně. Je to samozřejmě stará škola, ale velmi dobře zahraná, složená a zničující. Chvílemi nevím, jestli se jedná o realitu nebo děsivou noční můru. Další důkaz, že se album opravdu povedlo. Tohle je záležitost pro všechny šílené maniaky, kteří uctívají staré kulty! Tolik bolesti, tolik chladu a beznaděje. Tolik temnoty. Je to zvláštní, ale nakonec zjistím, že tvoje mrtvé tělo pochází z devadesátých let minulého století. Starý, plesnivý a temný death metalový odkaz z prašivých hrobů! Morbidní exhumace! 


Asphyx says:

A face without eyes, yet I feel like he's still watching me. It gives me chills, I never quite got used to it. I turn my body over and find a lot of strange wounds. How did you die? Who hurt you? The bones lying around in a pentagram don't belong to you? I found an old burial ground that's full of questions. I sit and listen to the whispers of the undead. You tell me of your pain, your suffering, your cuts, your torture. So much fear, so much coldness and hopelessness. So much darkness. It's strange, but eventually I find out that your dead body is from the 1990s.

ALTAR OF OBEDIENCE's music is dead and yet very alive, wild and crazy. The second full-length album full of dusty death metal. This is music from the stinking catacombs, these are echoes from the beyond. Very well played and believable. Enjoy, rotten meat will be served.


There's not much to find out about the band, but that doesn't really matter. The main thing is the music, which I find very interesting. I grew up on similar songs. I like the sound, the cover art, but mostly the atmosphere, which is properly dusty and crazy. I can smell death, decomposing corpses, freshly opened graves. The individual melodies hit me right in the head, deep into my brain, and I like to come back to "Morbid Devoties" with gusto and often. For it's packed to the brim with filth, pus and scabrous ideas. Maybe I'm an old dog who can only be lifted by good music. It's gotta have drive, it's gotta smell like brimstone, and it's gotta make me want to crush more bones. ALTAR OF OBEDIENCE can do all that and they do it well. This is of course a deep underground, cruel and ugly echoes from the other world. The songs are covered in cobwebs and it makes me feel good to spend long hours with them in morgues, autopsy rooms and places where some evil act of violence has taken place. I like music that can awaken my imagination, that can stir my emotions. The Swedish pack does this with great skill, elegance and believability. It's old school, of course, but very well played, composed and devastating. At times I don't know if this is reality or a horrifying nightmare. More proof that the album really did well. This is an affair for all the crazy maniacs who worship old cults! So much pain, so much coldness and hopelessness. So much darkness. It's weird, but I'll find out eventually that your dead body is from the '90s. An old, moldy and dark death metal legacy from the dusty graves! Morbid exhumation!



Tracklist:
01. Undead Plauge
02. Morbid Devoties
03. Eyes of Dead Flesh
04. Darkness Enthroned
05. Vermin
06. Bodypart Puzzle
07. Infested
08. Necrotic
09. Voyage to Eternal Death
10. Crypts of Obscurity

KNIŽNÍ TIPY - Přelévat moře - Jan Dobraczyński (1971)


Přelévat moře - Jan Dobraczyński
1971, Vyšehrad

Zeptám se opatrně. Jaký je váš vztah k víře? Věříte ještě v člověka? V to domestikovaný zvíře, které poslední dobou nedělá nic jiného, než že pracuje na svém sebezničení? Ne, vážně. Jako malého mě na základce pořád strašili. Že na nás brzy zaútočí, že budeme ozářeni. Spolužačky plakaly, jednu jsem držel za ruku a tvrdil ji, že bych ji ochránil vlastním tělem. Promítali nám záběry z Hirošimy. A teď si představte, že se to doopravdy stane. Že se všechny ty noční můry, které nám zanesly soudružky učitelky do hlavy, stanou skutečností. O světě po jaderné katastrofě je i kniha Přelévat moře od polského autora Jana Dobraczyńskeho. Za socialismu se zde moc sci-fi knih sehnat nedalo a když malý Jakub začal chodit do knihovny a potkal krásnou knihovnici Kláru a její oddělení sci-fi a fantasy, nechal si ohmatané výtisky rád doporučovat. Jednak to byla hodně vyvinutá dívka a jednak měla opravdu skvělý vkus.

Je zajímavé, jak se každý z mých kamarádů dostal ke knihám úplně jinak. Někomu bylo sci-fi dokonce zakazováno, protože je to prý pokleslá literatura. Někomu je nosil otec, jinému babička. Já si musel vždycky všechno vybojovat sám. Hledal jsem, pročítal úvody a popisy knih, hltal jsem všechno. Stejně jako hudbu. Pamatuji si, že bylo už šero a zima. Kolem paneláku na sídlišti v Boleslavi kroužili krkavci. Za pár dní bych měl mít narozeniny. Zarudlý pozdravím spolužačku a sousedku, kterou tajně miluju. Nedávno jsem odrostl knihám K.O.D. a už mám za sebou Artura C. Clarka, už jsem četl i Já , robot. Začínám, ale učím se rychle. Základka je pro mě jednoduchá. Mě stačí přelouskat sešit o přestávce před hodinou. Jinak není čas. Musím chodit ven, hrát hokejbal, kecat s klukama a pak si večer číst. Dnes už vím, že budu muset rozsvítit baterku, abych nerušil bratra. Je mladší a potřebuje víc spát. Nedávno měl zápal mozkových blan. Hele, co je to všechno proti tomu, když nepřežije skoro nikdo. Začtu se a jsem na spálené zemi. Potkávám několik přeživších kněží. Zrovna obnovují zbytky víry a sutinách zničené civilizace.

Usnu pod peřinou a ve snu zahlédnu mámu, jak mě bere knihu a pokládá jí na stůl. Nesmím se zítra zapomenou podívat do encyklopedie. Některé věci ještě nechápu. Probudím se brzy a málem nestihnu školu. Čtu si za chůze. Nemůžu se odtrhnout a celý příběh dolouskám o velké přestávce. Zbývá mi ještě spousta dní, můžu si klidně dát všechno znovu. Knihu vracím krásné Kláře a koktám u toho. Usměje se na mě a vypadá to, že moje rozpaky vůbec nevnímá. Baví se se mnou jako s dospělým. Je jedna z mála. Neptá se mě, jako babička, jestli se u těch knížek nebojím. Nekroutí hlavou nad některými tématy jako matka a neříká mi, nečti tolik, zkazíš si oči, jako druhá bábi. Pro Kláru jsem čtenář, kluk s vlastním názorem. Občas mě přistihne, že se jí dívám na prsa a nebo na zadek. Nekomentuje to. Za několik let u ní budu dělat brigádu, ale to ještě nevím. Zatím jí popíšu apokalypsu, kterou jsem ve knize viděl. Takhle nějak to musí vypadat kolem Černobylu, řekne mi a já moc nevím, o čem mluví, protože ještě nemám skoro žádné informace. Ale dělám, že jí rozumím. Pak ještě dodám, že se mi knížka četla fakt skvěle a že moc děkuju za tip. Řekne, že není zač, osloví mě jménem a já mám pak sny, které se mi dlouho vrací. 

Mohl jsem pak po letech děsně machrovat v kroužku vysokoškolských spolužáků, se kterými jsme se bavili o knihách. Přelévat moře bavilo všechny. Byli jsme sice hodně zaměřeni na západ, hltali jsme všechno to, co se k nám ještě nedávno nesmělo dostat, ale spoustu polských i ruských autorů máme moc rádi. Jan Dobraczyński je mistr ve svém oboru. Mnohokrát jsem si na něj vzpomněl. Když jsme nosili roušky a města byla prázdná, když nám zase hrozili, že odpálí pár raket. Také v poslední době, když se ke mě dostalo několik knih o Černobylu. Uzavřená oblast, geneticky zmutovaná zvířata, lidé, kteří stále umírají. Politické boje, je to pořád stejné a zrovna tahle knížka má spoustu vrstev, které vás donutí k zamyšlení. Opravdu, pokud jste milovníci sci-fi a nejen vy, přečtěte si, rozhodně to stojí zato. Je to taková stará, poctivě napsaná klasika a opět je hrozně zajímavé, jak viděl autor svět a jeho směřování v sedmdesátých letech. Myslím, že budete mnohokrát překvapeni.

Už dávno nejsem malej kluk. Čtu ale pořád rád. Řekl bych, že čím dál tím víc. Nějak zjišťuji, kolik je oborů, které neznám, oblastí, které stojí za to prozkoumat. Potřeboval bych jen víc času a klidu. Dávám si čtení a knihy za odměnu. Jako takovou dobrotu, když jsem unavený, když je mi smutno, když jsem vytlemený. Přelévat moře je hodně temná knížka, která se rozhodně hodí k nastávajícímu podzimu. Je o víře, o člověku, o cti, o bolesti. Nevím proč, ale poslední dobou mě podobné post-apokalyptické příběhy nějak zvláštně přitahují. Jen si říkám, doufám, že to není nějaká předtucha. Snad ne. Jinak bychom si nemohli číst. Moc vám děkuji za vaše milá slova, opravdu si toho vážím. Je pro mě hrozně skvělé, vědět, že jsou lidé, které jsou na stejné vlně jako já. Opatrujte se a zase za týden. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Známý autor Jan Dobraczyński, který bývá nazýván polským Greenem a jemuž u nás vyšla nejedna kniha — vzpomeňme jen na Listy Nikodemovy — se ve svém románu „Přelévat moře“ obrací k nejpalčivějším problémům naší neklidné současnosti. Války a trvalá hrozba atomové katastrofy inspirovaly autora k vytvoření vize, časově situované na konec našeho století, kdy je Evropa po výbuchu atomové bomby spálena a smetena s povrchu země. Katastrofu přežije pouze hrstka lidí, mezi nimi tři kardinálové a několik kněží, kteří mají v těchto kritických chvílích před sebou velmi závažný úkol — obnovu církve na sutinách tisícileté civilizace. Autor obrací svou pozornost k církvi a k náboženství v moderním světě a k problémům morálním, které se vyhrocují v okamžiku, kdy je přerušena základní existenciálni kontinuita celého lidstva a kdy už není hodností, úřadů ani slávy. Zůstává jen člověk, nahý člověk, zmítaný svými slabostmi a vydaný na pospas důsledkům nečekaného zvratu, a tento člověk má vydat svědectví o své víře, naději a lásce. Román Jana Dobraczyńského je otřesný svou opravdovostí a upřímností. Je to kniha, nutící člověka zamyslet se nad věcmi, které míjel v každodenním životě, přestože volaly po jeho pozornosti.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 12. října 2023

Recenze/review - MALFORMED - The Gathering of Souls (2023)


MALFORMED - The Gathering of Souls
EP 2023, Extremely Rotten Productions

for english please scroll down

Položil jsem tělo na kamenný stůl. Naše pitevna je stará a byl jsem požádán o exhumaci. Kdysi zabitý člověk, měl jsem zjistit příčinu smrti. Vezmu do rukou skalpel a provedu první řez. Oddělím lebku a dívám se na mozek napadený snětí. Musel před smrtí hrozně trpět, přemýšlím a vše poctivě zapisuji. Otočím se, abych vyměnil kazetu v přehrávači. Zapnu play a z reproduktorů na mě zaútočí masivní, devastující death metal. Když se vrátím k mrtvole, tak tam není. Další okamžiky si pamatuji velmi málo. Jediné, co vím, tak jsem padal pomalu k zemi a měl proříznuté hrdlo.

Hudba finských MALFORMED opravdu patří do starých piteven, do temných chodeb, ve kterých řádí krásná sestřička s krvelačným pohledem. Kapela vznikla v roce 2022 a má na svém kontě jednu demonahrávku a live album. Jako starý pes musím rovnou napsat, že mě jejich muzika přikovala doslova na zeď. Je totiž poctivá, temná, divoká a uvěřitelná. 


Pánové uctívají staré tradiční krvavé kořeny. Stejně jako já mají rádi kapely typu SUFFOCATION, GORGUTS, DEMILICH, CRYPTOPSY. Potkávají se zde brutalita s technikou a takovým tím plesnivým odérem, který mám tolik rád. Jedná se o velmi chutně namíchaný smrtící koktejl, který když ochutnáte, tak se k němu budete stále vracet. Osobně oceňuji zvuk (Juuso Hämäläinen - production, mixing) a líbí se mi i tradiční černobílý motiv obalu (Doris Purola). Tohle je hudba, u které budete mlátit hlavou do zdi. Když jsem si dával "The Gathering of Souls" do uší, často se mi potom zdály děsivé sny. Vybíhal jsem v nich z pitevny rovnou na starý hřbitov, abych potom drtil v márnici prašivé kosti. Finové jsou nekompromisní, maniakální a neznají slitování. Zároveň umí složit velmi temné a chladné melodie. Atmosféra celého EP je velmi návyková. Pitval jsem za svůj život již hodně těl, slyšel jsem velké množství smrtících kapel, ale MALFORMED jsem si ihned oblíbil. Protože jim věřím jejich morbidní práci. Působí na mě jako řezníci, kteří perfektně zvládají svoje řemeslo a zároveň si zachovávají radost ze své práce. V dnešní době je velká spousta mladých kapel, které se snaží hrát postaru, ale jen některé to opravdu umí. Tahle smečka mě přesvědčila, je totiž výborná. A teď už mě prosím nechte, přivezli mi další tělo. Skalpel je nabroušen, hudba připravena. Opět zapínám play a tančím v rytmu "The Gathering of Souls". Přidávají se všichni nemrtví i ty nejkrásnější zombie. Další okamžiky si pamatuji velmi málo. Jediné, co vím, tak jsem padal pomalu k zemi a měl proříznuté hrdlo. Brutální, temný a prašivý death metal ze starých piteven! Masakr oživlých mrtvol!


Asphyx says:

I put the body on the stone table. Our autopsy room is old and I was asked to exhume. A man once killed, I was to find out the cause of death. I take the scalpel and make the first incision. I separate the skull and look at the brain infected by the anthrax. He must have suffered terribly before he died, I think, and write everything down honestly. I turn to change the tape in the player. I put it on play and massive, devastating death metal assaults me from the speakers. When I return to the corpse, it's not there. I remember very few other moments. All I know is that I was falling slowly to the ground with my throat slit.

The music of Finnish MALFORMED really belongs in old morgues, in dark corridors where a beautiful nurse with a bloodthirsty look is raging. Formed in 2022, the band has one demo and a live album to their credit. As an old dog, I have to write straight away that their music has literally nailed me to the wall. It is honest, dark, wild and believable.


Gentlemen worship the old traditional blood roots. Like me, they like bands like SUFFOCATION, GORGUTS, DEMILICH, CRYPTOPSY. Brutality meets technique and that moldy oeuvre I like so much. This is a very tastefully mixed lethal cocktail that once you taste it, you'll keep coming back to it. Personally, I appreciate the sound (Juuso Hämäläinen - production, mixing) and I like the traditional black and white cover motif (Doris Purola). This is music that will have you banging your head against the wall. When I put "The Gathering of Souls" in my ears, I often had scary dreams afterwards. In them, I'd run from the autopsy room straight to the old cemetery, only to later crush mangy bones in the morgue. The Finns are uncompromising, maniacal and have no mercy. At the same time he can compose very dark and cold melodies. The atmosphere of the whole EP is very addictive. I have dissected many bodies in my life, I have heard a large number of deadly bands, but I immediately liked MALFORMED. Because I trust their morbid work. They strike me as butchers who master their craft perfectly while retaining the joy of their work. There are a lot of young bands these days that are trying to play the old fashioned way, but only some of them can really do it. This bunch convinced me, because they're great. And now please leave me alone, they've brought me another body. The scalpel is sharpened, the music is ready. I'm back on and dancing to "The Gathering of Souls". All the undead and the most beautiful zombies are joining in. I remember very few other moments. All I know is that I was falling slowly to the ground with my throat slit. Brutal, dark and dusty death metal from the old slaughterhouses! The massacre of the reanimated corpses!


tracklist:
1. Drowning in Emptiness 
2. The Gathering of Souls 
3. Defiled 
4. Enchantments of Nihilism
5. Mind Refinery

MALFORMED is:
Jani Seppi - drums
Akseli Lindroos - guitars
Pauli Niemi - bass
Eetu Hyvönen - vocals/guitars


malformeddeathmetal@gmail.com

A few questions - interview with death metal band from Finland - MALFORMED.

A few questions - interview with death metal band from Finland - MALFORMED.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

MALFORMED was founded in early 2022 by guitarist/lead vocalist Eetu Hyvönen and bassist/backing vocalist Pauli Niemi, and our lineup became intact in late 2022 after the inclusion of guitarist Akseli Lindroos and drummer Jani Seppi. However, our first release, Uncontrollable Malformity features Felix Pennanen from Disguised Malignance behind the drumkit since we had not found a full time drummer by then. Our own brand of death metal is forged by various brutal and technical old-school influences combined with our imagination and original sound.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Our upcoming release, "The Gathering of Souls"-EP (OUT OCTOBER 13th on EXTREMELY ROTTEN PRODUCTIONS) was recorded at our rehearsal place in a barren industrial area in Espoo. Juuso Hämäläinen from Azatoth and Disguised Malignance handled all production, except for the vinyl masters.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The exact quantities of the EP are yet to be announced, but all info will be found on Extremely Rotten Productions' social media.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Eetu and Pauli have so far been in charge of all the lyrics. The lyrics deal with death, the human mind and anti-religious social commentary.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Our logo was created by Juuso Hämäläinen. The upcoming EP's amazing artwork was done by Doris Purola (instagram: @dorisphobic). Social media is of course important nowadays, but while we do keep our socials updated and it's a great way to get in touch with people, we'd still rather concentrate on the music.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We met ERP's head huncho David Mikkelsen at a show we opened for his band Phrenelith back in March. After that, we discussed about the possibility of ERP releasing our EP, and after that we didn't even have any other labels in mind. We have been extremely satisfied, and in eternal gratitude towards David!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

We don't necessarily idolise anyone, but our main influences include early Cryptopsy, Gorguts, Suffocation and some Finnish legends like Demilich.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We've played around 10 gigs so far with many more to come, ranging from festival appearances to clubs. A good weekend show at a packed club or bar is always intense and filled with adrenaline, but we're just happy to play wherever.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We have been writing a full-length album and improving at our instruments, and we hope to keep this band going and growing.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Instagram: malformeddm


Thanx for interview.

středa 11. října 2023

Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus (2023)


EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus
CD 2023, Doomentia Records, Carnal Beast

for english please scroll down

Pokaždé, když se s touto kapelou někde potkám, když jí slyším, tak si vzpomenu na kulový blesk, který jsem kdysi viděl u nás na horách. Také po nich zůstává spálená země a velká díra v mé hlavě. Čeští thrasheři jsou pro mě úkaz. Jejich hudba je vždy velmi zajímavá, pestrá, neklidná a pokaždé v ní najdu spoustu zajímavých momentů. Samotnou kapitolou jsou potom koncerty, které bývají vynikající.

Za tímhle vším je nejen nepopiratelný talent, ale také velký kus práce, odříkání a srdce. Z kapely, která ve svých počátcích působila jako další retro skupina v řadě, je dnes uskupení, které svými novými deskami nakope zadek o hodně slavnějším jménům. O zvuku (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording) netřeba diskutovat. Je náležitě ostrý, čitelný a s klidem snese srovnání se světovou produkcí. O obal se postaral můj oblíbený Paolo Girardi, který představil motiv, který je vstupem do jiné, temnější dimenze.


EXORCIZPHOBIA jsou i letos vesmírní kovbojové, kteří se nechali volně inspirovat kapelami typu VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. Dělají to ale s nadhledem a citem a i když lze s výše zmíněnými najít spoustu styčných bodů, musím desku hodnotit velmi pozitivně. Pánové totiž přinášejí velkou spoustu svých nápadů. Dokáží být techničtí, divocí a suroví, ale zároveň melodičtí a nebál bych se napsat elegantní. Kapela přetavila svůj talent a poctivou práci v hudbu, která je vykována z té nejkvalitnější oceli. Po světě samozřejmě běhá spousta podobných skupin, ale "Spiritual Exodus" se navíc velmi dobře poslouchá. Mám chuť se k albu neustále vracet. Osobně se mi potom nejvíc líbí taková ta těžko popsatelná živelnost, odhodlání a opravdovost. Zkrátka a jednoduše, když chodím po ulici nebo sedím doma u přehrávače, tak pro mě není nové album jen obyčejnou kulisou, ale mám pocit, že prožívám každý song, všechny texty (které jsou mimochodem taky velmi zajímavé a osobité). Kdysi dávno jsem býval ortodoxní thrasher, ale to už je spousta let. Teď jsem ve stavu, kdy tento styl už příliš neposlouchám. Musím potkat nahrávky, jako je tato, aby moje srdce zase začalo tepat v rychlejším tempu. Je vlastně jedno, jestli se díváte z okna na vichřici, sledujete ve zprávách povodně a nebo posloucháte "Spiritual Exodus". Všechno má společné velkou spoustu energie a síly. Tušil jsem dopředu, že mě tahle smečka nezklame. Přesto jsem překvapen z jejího vývoje. Budu teď chodit a všem novinku doporučovat. Chcete skvělý thrash metal! Máte ho mít! Tsunami z jiné, temné dimenze!


Asphyx says:

Every time I meet this band somewhere, when I hear them, I think of a ball lightning I once saw in our mountains. They also leave scorched earth and a big hole in my head. Czech thrashers are a phenomenon for me. Their music is always very interesting, varied, restless and I always find many interesting moments in it. Then the concerts are a chapter in themselves, and they tend to be excellent.

Behind all this is not only undeniable talent, but also a lot of work, sacrifice and heart. The band, which in its early days was just another retro band in a row, is now a group that kicks the ass of much more famous names with its new records. There is no need to discuss about the sound (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording). It is properly crisp, clear and can easily withstand comparison with world production. The cover artwork was done by my favourite Paolo Girardi, who introduced a motif that is an entrance to another, darker dimension.


EXORCIZPHOBIA are space cowboys again this year, who have been inspired by bands like VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. But they do it with insight and feeling, and even though there are many points of contact with the aforementioned bands, I have to evaluate the album very positively. The gentlemen bring a lot of their own ideas. They can be technical, wild and raw, but at the same time melodic and I wouldn't be afraid to write elegant. The band has translated their talent and honest work into music that is forged from the finest steel. Of course, there are plenty of similar bands running around the world, but "Spiritual Exodus" is also very easy to listen to. It makes me want to keep coming back to the album. Personally, what I like most is the hard-to-describe liveliness, determination and sincerity. Simply put, when I walk down the street or sit at home in front of the player, the new album is not just an ordinary backdrop for me, but I feel like I'm experiencing every song, all the lyrics (which by the way are also very interesting and personal). Once upon a time I used to be an orthodox thrasher, but that was many years ago. Now I'm in a state where I don't listen to that style much anymore. I need to come across records like this to get my heart beating at a faster pace again. It doesn't really matter if you're looking out the window at a blizzard, watching floods on the news, or listening to "Spiritual Exodus". All of it has a lot of energy and power in common. I knew ahead of time that this pack wouldn't let me down. Still, I'm surprised at its evolution. I'll be going now and recommending the news to everyone. You want great thrash metal! You got it! Tsunami from another, dark dimension!


about EXORCIZPHOBIA  on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
INITIATION
VIOLENCE AND WAR
REFLECTIONS
DOWN THE RABBIT HOLE
THOSE WHO OPPOSE
RING-PASS-NOT
THROUGH A GLASS DARKLY
TIWANAKU (INSTRUMENTAL)

Line-up:
Tomas Skorepa – Rhythm Guitar and Vocals
Ondra Sima – Lead Guitar
Tomas Kejkrt – Drums
Ales Kostka – Bass

úterý 10. října 2023

Recenze/review - OCTOBER TIDE - The Cancer Pledge (2023)


OCTOBER TIDE - The Cancer Pledge
CD 2023, Agonia Records

for english please scroll down

Jakoby i počasí vědělo, že vychází nové album švédských doom death metalistů OCTOBER TIDE. Pršelo a bylo chladno. Z okolních stromů spadlo pár prvních listů. Musel jsem ven, daleko od lidí. Sychravo, smutek, deprese, ale také klid a rozjímání. Mám to takhle nastaveno celý svůj metalový život. Na tenhle styl musím mít náladu a čas. Dnešní doba je možná až příliš povrchní a rychlá. Falešné úsměvy, tváře bez emocí. Švédi na to jdou úplně jinak.

Novinku je nutné poslouchat jako každé jejich nové album. Nejlépe v chladu a šeru, v temném pokoji nebo v opuštěném lese. Teprve potom vyniknou jednotlivé nuance a motivy. Přiznám se bez mučení, mám moc rád jejich rukopis, jejich styl i nálady, které ve mě pokaždé probouzí. Letošní deska není výjimkou. Je smutná, záhadná, přesvědčivá a zároveň dává naději. Určitě to znáte, zmizíte do lesa brzy ráno, když je ještě tma. První záblesk slunce nad mýtinou jasně vyjadřuje to, co se odehrává i zde, na albu, které mi ihned proniklo do žil. 


Psát o doom metalu je hodně těžká disciplína. Vždy mám v sobě pokoru a neodbytný pocit, že slova nestačí. Určitě je lepší poslouchat, vnímat, nechat se unášet na krvavých vlnách melodií. Už dávno vím své, jako starý fanoušek si vždy udělám názor sám. Netřeba dlouhého vysvětlování. Raději zmizím, uzavřu se před světem a jen si užívám jednotlivé motivy. Dívám se do tmy, našlapuji opatrně, těším se na další koncerty. Jsem plně oddán smutku i šedivým mrakům, ze kterých prší ledový déšť. Kapelu lze stále zařadit po bok takových smeček jako jsou KATATONIA, OPETH, NOVEMBERS DOOM, RAPTURE (Finsko), DIMMU BORGIR, DARK TRANQUILLITY. OCTOBER TIDE mají svůj vlastní originální rukopis, ihned je poznáte. Letos mi připadá novinka syrovější, melodičtější, vznešenější. Nemá cenu diskutovat o zvuku, ani motivu na obalu. Pánové jsou velmi zkušení muzikanti a jejich kořeny sahají až do devadesátých let minulého století. Vše je v nejlepším pořádku a vy se můžete soustředit na to nejdůležitější. Na hudbu. Čím jsem starší, tím častěji mívám pocit, že se musím zastavit. Ohlížím se zpět, vzpomínám na své kamarády, kteří již nejsou mezi námi. Vydávám se na dlouhé toulky a dívám se skrz mlhu. V těchto chvílích mi bylo a je nové album "The Cancer Pledge" velmi dobrým průvodcem. Přestavte si časem ohlodanou sochu na opuštěném hřbitově. Tajemnou kobku, která po mnoha letech vydá své svědectví. Sem, mezi náhrobky, hned vedle márnice, tahle deska patří a zde vynikne její síla nejvíce. Už asi navěky budu mít novou nahrávku spojenou s podzimem, s počasím, se splínem. A je to tak dobře, protože v tom je největší síla téhle kapely. Navodit pochmurnou atmosféru, zastavit čas. Vyjádřit pomocí muziky depresivní stavy. Tajemná, syrová, vznešená doom death metalová výpověď o smutku, zármutku a beznaději! K dokonalosti vybroušený křišťál!


Asphyx says:

As if even the weather knew, the new album of Swedish doom death metallers OCTOBER TIDE is coming out. It was raining and cold. The first few leaves fell from the surrounding trees. I had to go outside, away from people. Cold, sad, depressed, but also calm and contemplative. I've had it set up like this my whole metal life. I have to be in the mood and have time for this style. Today's time is maybe too superficial and fast. Fake smiles, emotionless faces. Swedes have a completely different approach.

The new album is a must listen like any new album. Preferably in the cold and dark, in a dark room or in a deserted forest. Only then will the individual nuances and motifs stand out. I admit without torture, I love their handwriting, their style and the moods they awaken in me every time. This year's album is no exception. It's sad, mysterious, compelling and hopeful at the same time. I'm sure you know it, disappearing into the woods early in the morning when it's still dark. The first glimpse of the sun over the clearing clearly conveys what is happening here, on an album that immediately got into my veins.


Writing about doom metal is a very difficult discipline. I always have humility and an insistent feeling that words are not enough. Surely it's better to listen, to feel, to be carried away on the bloody waves of melodies. I already know my stuff, as an old fan I always make up my own mind. No need for a long explanation. I prefer to disappear, close myself off from the world and just enjoy the individual motifs. I look into the darkness, treading carefully, looking forward to the next concerts. I'm fully committed to the sadness and the grey clouds that rain icy rain. The band can still be placed alongside such packs as KATATONIA, OPETH, NOVEMBERS DOOM, RAPTURE (Finland), DIMMU BORGIR, DARK TRANQUILLITY. OCTOBER TIDE have their own original handwriting, you will recognize them immediately. This year I find the new stuff more raw, more melodic, more sublime. There is no point in discussing the sound or the motif on the cover. The gentlemen are very experienced musicians and their roots go back to the 1990s. Everything is in perfect order and you can concentrate on what is most important. The music. The older I get, the more often I feel like I have to stop. I look back, I remember my friends who are no longer with us. I take long walks and look through the fog. In these moments, the new album "The Cancer Pledge" was and is a very good guide for me. Imagine a statue gnawed by time in an abandoned cemetery. A mysterious dungeon that will give its testimony many years later. Here, among the tombstones, next to the morgue, this plaque belongs and here its power shines through the most. I'll probably always have a new record associated with autumn, with the weather, with sleep. And it's just as well, because that's the greatest strength of this band. To create a somber atmosphere, to stop time. To express depressive states through music. A mysterious, raw, sublime doom death metal statement about sadness, grief and hopelessness! A crystal cut to perfection!



about OCTOBER TIDE on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Peaceful, Quiet, Safe
02. Tapestry of our End
03. Unprecedented Aggression
04. Blodfattig
05. The Cancer Pledge
06. I know why I´m cold
07. Season of Arson
08. Breathe the Water

Recenze/review - WELLS VALLEY - Achamoth (2023)


WELLS VALLEY - Achamoth
CD 2023, Lavadome Productions

for english please scroll down

Někdy se probudím a mám neodbytný pocit, že mi něco chybí. Chodím ulicemi a stále se ohlížím. Jsem závislý na hudbě. Poslouchám jí skoro pořád. Zdají se mi o ní sny. Jsem tulákem, který stále rád ochutnává. Vrátím se domů a sednu si do křesla. Jsem smutný, už dlouho jsem neslyšel něco neotřelého, zajímavého, experimentálního. Otevřu počítač, zadám do emailového vyhledávače slovo avantgardní a potom mi spadne brada. Poslouchám novou desku portugalských post metalistů WELLS VALLEY a najednou mám pocit, že jsem konečně našel cíl.

Nikdy jsem nedokázal psát o muzice jen tak, pokaždé se držím emocí a nálad, které na mě z nahrávek působí. "Achamoth" je albem, které je neklidné, temné, podivné, neotřelé a zajímavé. Od začátku jsem si připadal jako starý archeolog, který objeví nový nález. Odkrýval jsem jednotlivé vrstvy a pokaždé byl překvapen. Z každého motivu, pasáže, ale hlavně z nálady a atmosféry. Společná setkání byla vždy velmi spirituálním zážitkem. 


Jedná se o velmi zajímavou směs, umíchanou z jazzových, black metalových, doomových ingrediencí. Pokud ji ochutnáte, možná budete zpočátku trošku nesví, nesoustředění. V podobných případech pomáhá album na chvilku odložit a vrátit se po nějakém čase. Tohle přesně jsem udělal a při druhém pokusu se mi novinka "Achamoth" dostala přímo do krve. Připadal jsem si, že mi do žil pronikají černé, chladné, ostré krystaly. Měl jsem pocit, že slyším šepot nemrtvých z jiné, šílené dimenze. Nerad podobné nahrávky k někomu přirovnávám, připadá mi to troufalé a nic moc to nevypovídá, ale pro představu. Pokud máte rádi smečky jako AD NAUSEUM, PORTAL, DEATHSPELL OMEGA, ale i progresivněji laděný doom metal, mohli by vás oslovit i WELLS VALLEY. Doporučuji klid, zhasnutá světla a pochmurnou náladu. Dostanete nejen skvělou hudbu, ale i jiný, zcela odlišný zážitek. Budete se toulat vesmírem, nahlížet do jiných dimenzí, budete přemýšlet nad samou existencí. Mám rád kapely, které pokládají otázky a dělají to elegantně a s nadhledem. Připadám si vždy rozdrásaný do krve, dost často se mi stává, že album dohraje a já jen tak sedím, přemýšlím a nechávám vše ještě dlouho doznít. Tohle je deska pro hudební gurmány, pro fajnšmekry, kteří rádi přemýšlejí a mají pestrou fantazii. Opakující se dlouhé motivy, skoro padesát minut různých motivů, riffů, úderů bicích. Vše zabalené v černé krvavé mlze. Za mě osobně nelze jinak, než doporučit. Špinavá, temná, post metalová řeka beznaděje! Síla se ukrývá pod povrchem!


Asphyx says:

Sometimes I wake up and I have a nagging feeling that something is missing. I walk the streets and I keep looking back. I'm addicted to music. I listen to it almost all the time. I dream about it. I'm a vagabond who always likes to taste. I go home and sit in my chair. I'm sad, I haven't heard something new, interesting, experimental in a long time. I open my computer, type the word avant-garde into the email search engine and then my chin drops. I listen to the new album by Portuguese post metallers WELLS VALLEY and suddenly I feel like I've finally found my destination.

I've never been able to write about music in a casual way, I always stick to the emotions and moods that the records have on me. "Achamoth" is an album that is restless, dark, strange, novel and interesting. From the beginning I felt like an old archaeologist discovering a new find. I uncovered the layers and was surprised every time. From every motif, passage, but mostly from the mood and atmosphere. Meeting together was always a very spiritual experience.


It is a very interesting mix of jazz, black metal, doom ingredients. If you taste it, you might be a bit uncomfortable at first, unfocused. In such cases it helps to put the album down for a while and come back after some time. This is exactly what I did, and on the second try, the new "Achamoth" got right into my blood. I felt like black, cold, sharp crystals were penetrating my veins. I felt like I was hearing the whispers of the undead from another, insane dimension. I don't like to compare recordings like this to anyone, it seems presumptuous and doesn't say much, but to give you an idea. If you like bands like AD NAUSEUM, PORTAL, DEATHSPELL OMEGA, but also more progressive doom metal, WELLS VALLEY might appeal to you. I recommend calm, lights out and a somber mood. You not only get great music, but a different, completely different experience. You'll wander through space, peer into other dimensions, contemplate existence itself. I like bands that ask questions and do it elegantly and with insight. I always feel torn to the core, quite often the album finishes and I just sit back, think and let it all fade away for a long time. This is an album for music gourmets, for connoisseurs who like to think and have a varied imagination. Repeating long motifs, almost fifty minutes of different motifs, riffs, drum beats. All wrapped in a black bloody fog. For me personally, I cannot but recommend it. A dirty, dark, post metal river of despair! The power lies beneath the surface!



Tracklist:
01. Princeps
02. Host's Scintilation
03. Law Of Tutelary Spirits
04. Intercession And Invocation
05. Vessel Possessor
06. Indwelling In Matter

Composed and Produced by Wells Valley

Guitar and Vocals: Filipe Correia
Drums: Mau
Bass, Backing Vocals and Piano: André Hencleeday

All Lyrics by Filipe Correia
Artwork by André Hencleeday
Recorded, Mixed and Mastered by Mau at SinWav Audio

pondělí 9. října 2023

Recenze/review - DECAPITATED CHRIST - Glorious Tyrannizing of Human Rats (2023)


DECAPITATED CHRIST - Glorious Tyrannizing of Human Rats
CD 2023, F.D.A. Records

for english please scroll down

Občas si připadám jako šelma, co loví v noci. Vstávám, když se setmí a toulám se ulicemi bez světla. Pokaždé mé kroky vedou na hřbitov za městem. Dnes spolu navštívíme jednu starou, dávno opuštěnou hrobku. Otevřeme rezavé dveře a ucítíme pach smrti. Uprostřed hrobu leží mrtvola, která byla kdysi ukřižovaná a upálená. Drží v rukou novou desku španělských tmářů DECAPITATED CHRIST. Smrdí sírou a je prokletá, jako zohavené tělo, které stráží démoni.

Kapelu sleduji již dlouhé roky a letos se vrátila s novinkou "Glorious Tyrannizing of Human Rats". Jedná se opět o prašivý, surový death metal, u kterého shnijete zaživa. Pokaždé, když slyším podobnou hudbu, tak je mi jasné, že peklo opravdu existuje. 


Španělské maniaky jsem viděl kdysi na jednom koncertě u nás v Čechách (report je odkazován dole pod článkem). Pamatuji si, že mi připadalo, že během vystoupení se setmělo a slyšel jsem šepot nemrtvých. S novou nahrávkou to mám velmi podobné. Líbí se mi vlastně všechno. Do nečisté hry mě ihned uvedl ďábelský obal, pod kterým je podepsán mistr César Valladares Fernández. Oceňuji chladný, čitelný a plesnivý zvuk (recorded in Moontower Studios with Javi Bastard and was mastered by Dan Swanö). Hlavní jsou pro mě ale nápady a celková atmosféra, která opravdu připomíná návštěvu staré prokleté hrobky. Pánové mě vzali na výlet do podzemí a došli jsme spolu až k bráně do pekla. Pokud jste fanoušci kapel jako INCANTATION, IMMOLATION, OBITUARY, GRAVE, NIHILIST, BOLT THROWER, BENEDICTION, MORBID ANGEL, DEICIDE, určitě si narvete do hlavy s chutí i novou desku "Glorious Tyrannizing of Human Rats". Tahle smečka připomíná prašivé psy, kteří hlídají vstup do Hádovy říše. Vše je zahráno velmi poctivě, uvěřitelně, reálně. Připadám si při poslechu, že jsem přímým účastníkem procesů s čarodějnicemi a dívám se na ukřižování i hořící hranici. Oheň hoří jasným černým plamenem a hříšník křičí jméno kapely. Dnes spolu navštívíme jednu starou, dávno opuštěnou hrobku. Otevřeme rezavé dveře a ucítíme pach smrti. Uprostřed hrobu leží mrtvola, která byla kdysi ukřižovaná a upálená. Smrdí sírou a je prokletá, jako zohavené tělo, které stráží démoni. Absolutně zničující, temný a maniakální smrtící kov! Exhumace prokletých, ďábelský rituál, krvavý otisk bestie!


Asphyx says:

Sometimes I feel like a beast hunting in the night. I get up when it's dark and wander the streets without light. Each time, my steps lead to the cemetery outside the city. Today we're visiting an old, long-abandoned tomb. We open the rusty door and smell the stench of death. In the middle of the grave lies a corpse that was once crucified and burned. He is holding a new record by the Spanish darkies, DECAPITATED CHRIST. It smells of brimstone and is cursed, like a mutilated body guarded by demons.

I've been following the band for years and this year they've returned with their new album "Glorious Tyrannizing of Human Rats". It is again a dusty, raw death metal that will make you rot alive. Every time I hear music like this, it's clear to me that hell really exists.


I saw Spanish maniacs once at a concert in Czech Republic (report is linked below the article). I remember that it seemed to me that during the performance it got dark and I heard whispers of the undead.It's very similar with the new record. I like pretty much everything about it. I was immediately introduced to foul play by the devilish cover art, which is signed by mastermind César Valladares Fernández. I appreciate the cool, clear and musty sound (recorded in Moontower Studios with Javi Bastard and was mastered by Dan Swanö). But the main thing for me are the ideas and the overall atmosphere, which really reminds me of visiting an old cursed tomb. The gentlemen took me on a trip to the underground and together we reached the gates of hell. If you are a fan of bands like INCANTATION, IMMOLATION, OBITUARY, GRAVE, NIHILIST, BOLT THROWER, BENEDICTION, MORBID ANGEL, DEICIDE, you will surely cram the new album "Glorious Tyrannizing of Human Rats" into your head with gusto. This pack is reminiscent of the mangy dogs that guard the entrance to Hades' realm. Everything is played very honestly, believably, realistically. I feel like I'm a direct participant in the witch trials while listening, watching the crucifixion and the burning pyre. The fire burns with a bright black flame and the sinner shouts the name of the band. Today we visit an old, long-abandoned tomb together. We open the rusty door and smell the stench of death. In the middle of the tomb lies a corpse that was once crucified and burned. It smells of sulphur and is cursed, like a mutilated body guarded by demons. Absolutely devastating, dark and maniacal death metal! The exhumation of the damned, a diabolical ritual, the bloody imprint of the beast!



Report, foto, video – GRAVEYARD, DECAPITATED CHRIST, BRUTALLY DECEASED – club Modrá Vopice – Prague – 29.6.2015:


Tracklist:
01. Grief And Sorrow 
02. Hunting Human Rats 
03. Abjuring The Holy Trinity 
04. Inferi Ardentis Monarcha 
05. Luciferi Imperator Omnipotens 
06. Orients Princeps Belzebub 
07. Assault On The Ravaged Wastelands 
08. Massive Demonic Warfare 
09. Infernal Red Machines 
10. Luciferi Imperator Omnipotens (M.A.C.V. Version) (Bonus Track)

Decapitated Christ are:
Markus von Schwarzfurz – vocals
CesarCold – bass
Desecrator – guitars
Ghorth – guitars/vox
Eduhchupih – drums

Glorious Tyrannizing of Human Rats' was recorded in Moontower Studios with Javi Bastard and was mastered by Dan Swanö. Coverartwork by César Valladares Fernández.

neděle 8. října 2023

Recenze/review - RUIN LUST - Dissimulant (2023)


RUIN LUST - Dissimulant
CD 2023, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Možná je to vstup do pekla, možná do jiné, děsivé dimenze. Sestoupil si několik metrů pod zem a nasával si pach prašiviny. Kolem ležely zbytky shnilých těl. Vyděšené tváře, bílé kosti, smějící se lebky. Cítil si chlad, strachem ses nemohl skoro hýbat. Staré, rezavé dveře, o kterých kolují legendy. Otevřeš je a shoříš na popel. Stejně jako při poslechu nového alba amerických black death metalistů RUIN LUST.

Jedná se o opravdu ďábelskou záležitost. Pokud se vám líbí tajemné chodby podsvětí a rádi svůj čas trávíte převážně v temnotě, bude se vám nová deska "Dissimulant" líbit. Je po okraj narvaná ostrými melodiemi, plísní, šílenstvím a hlavně hudbou, která vás rozseká na malé kousky. Přesně takhle se bude hrát jednou na světě, až nás všechny ovládne Satan. 


Pohybujeme se samozřejmě v záhrobí. Kapela má svůj jasný a zřetelný rukopis a jejich tvorbu lze přirovnat k tomu, co hrají smečky jako INCANTATION, MORBID ANGEL, LVCIFYRE, BLASPHEMY, BEHERIT, PROCLAMATION, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, BLACK WITCHERY. Tedy, nic pro slabé jedince. Tady se jedná o špínu, o smradlavou stoku, ve které se převalují nafouklá těla rozkládajících se utopenců. Když novou nahrávku poslouchám, moje fantazie pracuje v šílených rytmech. Promítají se mi na zeď děsivé hororové filmy, ve kterých účinkují démoni i noční můry. Tohle jsou ozvěny, které lze zaslechnout ve znesvěcených kostelech, v chrámech bolesti, ve kterých byly prováděny krvavé rituály. Poslech se mi nejvíce osvědčil uprostřed noci. Nebo ráno, cestou do práce, když se v ulicích válela mlha a přízraky uléhaly do svých rakví. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány, riffy mě řežou a pálí, u bicích praskají moje kosti a vokál připomíná choroby ze starých časů. Schválně, zkuste někdy zhasnout všechna světla a vydat se hřbitov. Uvidíte sami, nemrtví za vámi sami přijdou a za zvuků "Dissimulant" vám budou vyprávět o utrpení a bolesti. Nakonec vás sežerou zaživa, jako tohle album, jako tohle nekonečné rouhání. Kapele se povedlo vypálit mi cejch. Nezbývá, než odříkat zvrácenou modlitbu. Možná je to vstup do pekla, možná do jiné, děsivé dimenze. Sestoupil jsem několik metrů pod zem a nasával j pach prašiviny. Kolem ležely zbytky shnilých těl. Vyděšené tváře, bílé kosti, smějící se lebky. Cítil jsem chlad, strachem jsem se nemohl hýbat. Prašivé, shnilé black death metalové rouhání! Chlad, temnota, smrt! Pekelné ozvěny ze záhrobí!


Asphyx says:

Maybe it's an entrance to hell, maybe it's another, scary dimension. He descended a few feet underground and sucked in the smell of dirt. The remains of rotting bodies lay around. Terrified faces, white bones, laughing skulls. You felt cold, you could hardly move for fear. An old, rusty door, the stuff of legends. You open it and you burn to ashes. Just like listening to the new album of American black death metallers RUIN LUST.

This is a truly diabolical affair. If you like mysterious corridors of the underworld and like to spend your time mostly in the dark, you will like the new album "Dissimulant". It's packed to the brim with edgy melodies, mould, madness and most importantly music that will cut you to pieces. This is exactly how the world will be played one day when Satan takes us all over.


We are, of course, moving in the afterlife. The band has a clear and distinct signature and their work can be compared to that of bands like INCANTATION, MORBID ANGEL, LVCIFYRE, BLASPHEMY, BEHERIT, PROCLAMATION, ARCHGOAT, SARCÓFAGO, BLACK WITCHERY. I mean, nothing for the weak individuals. This is a filth, a stinking sewer, in which the bloated bodies of decomposing drowned people roll. When I listen to the new record, my imagination works in crazy rhythms. I'm projecting scary horror movies on my wall, featuring demons and nightmares. These are echoes that can be heard in desecrated churches, temples of pain where bloody rituals were performed. Listening to them in the middle of the night has been most helpful to me. Or in the morning, on the way to work, when the fog rolled in the streets and the ghosts lay down in their coffins. I like the way the songs are written, the riffs cut and burn me, the drums crack my bones and the vocals remind me of the diseases of old. I mean, try turning off all the lights and heading to the cemetery sometime. You'll see for yourself, the undead will come to you and tell you of their suffering and pain to the sounds of "Dissimulant". Eventually they'll eat you alive, like this album, like this endless blasphemy. The band managed to burn my mark. All I can do is say a perverse prayer. Maybe it's an entrance to hell, maybe it's another, scary dimension. I descended a few meters underground and sucked in the smell of dirt. The remains of rotting bodies lay around. Scared faces, white bones, laughing skulls. I felt cold, I couldn't move for fear. Dusty, rotten black death metal blasphemy! Cold, darkness, death! Infernal echoes from beyond the grave!


about RUIN LUST on DEADLY STORM ZINE: 




TRACKLIST
1. Eden
2. Imperium
3. Clinamen
4. Thrall
5. Dissimulant
6. Purge
7. Infinite Regress
8. Chemical Wind

LINE-UP
S. Bennett - Guitars, Bass
M. Rekevics - Vocals, Drums
J. Wilson - Guitars, Vocals

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine