- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Jeden můj kamarád z dětství vždycky říkal, že správný death metal má bolet. Svým způsobem měl pravdu. Tenhle výlet za kulturou byl pro mě někde na hranici mých fyzických sil. Měl jsem celé úterý ráno školení kousek od Prahy, pak nasedl na autobus, přesunul se na metro a čekal na vlak do Brna. Stojím si tak na hlavním nádraží, vyhýbám se smradlavým bezdomovcům a říkám si:"Ty si stejně takovej starej nadšenec, místo toho, abys doma chlemtal pivo u televize a vyprávěl o dávných časech, tak se prostě sebereš a jedeš." No řekněte, mladí se pořád vymlouvaj, všechno je problém a pak diskutují rozvážně nad fotkama a videem. A my staří prostě jedem.
cesta
Nastoupím do vlaku, usednu na sedadlo číslo 28 (chtěl jsem stylově 66, ale už na něm seděla paní, která zabírala sedadla rovnou dvě, tak byla mohutná ve spodních partiích). Nasadím sluchátka se starým plesnivým death metalem, otevřu v mobilu detektivku ze šedesátých let - Chicago, mafie, zaplivaný bary. Ale není mi přáno. "Dobrý den, to jsem ráda, že už sedím, já jsem tak urvaná": dělá na mě cukrbliky blonďatá dvacítka. Prohlídnu si ji, "stojí to opravdu" za to. Umělý prsa, řasy, růžovej Iphone a hned si udělá selfie. Zamručím, nahodím výraz poliptemivšichniužkonečněprdel, ale jí to nedojde.
A tak se dozvím o Nele z Brna úplně vše. Co má ráda v sexu, kam chodí pařit, jaký kluci se jí líbí. První hodinu aspoň kývám, jakože poslouchám. Pak si radši nasadím sluchátka a koukám ji na ty umělý prsa. Fascinují mě. Vůbec se nehýbají a má je až u krku. Připomíná nafouklou figurínu. Sní pár zaručeně dietních tyčinek plných energie, pije vodu bez bublinek, minerálů a hlavně mi o všem pořád vypráví. Přiznám se, brněnské nádraží pro mě bylo doslova vysvobozením. Už se těším mezi "svý" metalový holky, mezi černo modrý víly. Jo!
Brno mě přivítá klasickým nádražním smradem, vůní kebabu ze stánků a ševelem ulice. Do Melodky jsem už několikrát jel, tak znám cestu. Koukám se po krásných moravských holkách, přidám si do kroku další metal (tentokrát heavík). Jsem na místě. Konečně.
Melodka je parádní klub, líbí se mi v něm. Příjemná obsluha, pivko, na které si nakonec "zvyknu". Ihned tam zapadnu, jako bych tam chodil každý druhý den. Pěkné je, že potkám i zde, na druhém konci republiky pár kamarádů, známých, hezkých slečen a hlavně fanoušků našeho vašeho blogu. Tedy přátelé, vašich reakcí se nenabažím asi nikdy. Byli jste opět úžasní, skvělí a já vám moc a moc děkuju! Vážím si každého dobrého slova, reakce. Možná se naživo tvářím překvapeně (což jsem) a nevím co říct, ale uvnitř se tetelím blahem:).
Konečně je tu Dáša, která přiletěla z Londýna i s mámou. Má death metalová dcera a tak je zase srandy kopec, já se trošku předvádím, protože to tak dělá každý chlap. Prokecáme se až k první kapele. Zaujmu pozici váhavého fotografa, hezky stranou, abych nerušil, neblýskám, protože nechci oslňovat skupiny. Zazní první hrábnutí do strun, první úder do bicích. Jsem zase v tom. Veškerá únava, rozlámání z cesty, všechno ze mě spadne. Tohle je pro mě metal! Pojďme se podívat, jak hrály jednotlivé smečky.
cesta
Nastoupím do vlaku, usednu na sedadlo číslo 28 (chtěl jsem stylově 66, ale už na něm seděla paní, která zabírala sedadla rovnou dvě, tak byla mohutná ve spodních partiích). Nasadím sluchátka se starým plesnivým death metalem, otevřu v mobilu detektivku ze šedesátých let - Chicago, mafie, zaplivaný bary. Ale není mi přáno. "Dobrý den, to jsem ráda, že už sedím, já jsem tak urvaná": dělá na mě cukrbliky blonďatá dvacítka. Prohlídnu si ji, "stojí to opravdu" za to. Umělý prsa, řasy, růžovej Iphone a hned si udělá selfie. Zamručím, nahodím výraz poliptemivšichniužkonečněprdel, ale jí to nedojde.
A tak se dozvím o Nele z Brna úplně vše. Co má ráda v sexu, kam chodí pařit, jaký kluci se jí líbí. První hodinu aspoň kývám, jakože poslouchám. Pak si radši nasadím sluchátka a koukám ji na ty umělý prsa. Fascinují mě. Vůbec se nehýbají a má je až u krku. Připomíná nafouklou figurínu. Sní pár zaručeně dietních tyčinek plných energie, pije vodu bez bublinek, minerálů a hlavně mi o všem pořád vypráví. Přiznám se, brněnské nádraží pro mě bylo doslova vysvobozením. Už se těším mezi "svý" metalový holky, mezi černo modrý víly. Jo!
Melodka je parádní klub, líbí se mi v něm. Příjemná obsluha, pivko, na které si nakonec "zvyknu". Ihned tam zapadnu, jako bych tam chodil každý druhý den. Pěkné je, že potkám i zde, na druhém konci republiky pár kamarádů, známých, hezkých slečen a hlavně fanoušků našeho vašeho blogu. Tedy přátelé, vašich reakcí se nenabažím asi nikdy. Byli jste opět úžasní, skvělí a já vám moc a moc děkuju! Vážím si každého dobrého slova, reakce. Možná se naživo tvářím překvapeně (což jsem) a nevím co říct, ale uvnitř se tetelím blahem:).
fans |
GLORYHOLE GUILLOTINE - špinavý grind na rozehřátí? Inu proč vlastně ne. Chlapcům to odsýpalo pěkně, hráli tak akorát dlouho a i když to nebyl úplně můj šálek kávy, tak jsem se spokojeně pohupoval v nohách. Solid grind massacre!
HIDEOUS DIVINITY - technický brutal death metal, který trhal vnitřnosti. Pánové jsou natlakovaní jak propan butanové lahve. Bylo to výbušné, technicky perfektně zvládnuté, s přidanou hodnotou navíc. Kapela jde neskutečně nahoru a dokazuje to jak svými alby, tak živým vystupováním. Zněli moderně, svěže, přesto zatěžkaně a odhodlaně. Za mě velká spokojenost (až tedy na zvuk, který byl nevýrazný). Technical death metal of the highest quality! HIDEOUS DIVINITY played cruel, with clear idea about killer riffs. Blood is flowing. Very good and carefully constructed motives. Very good butcher job!
BROKEN HOPE - králové opuštěných piteven přišli, všechno neskutečným způsobem převálcovali a rozsekali. Pak odešli středem a všude okolo zůstalo jen nekonečné tratoliště krve. Doslova jsem se koupal v hudebním násilí. Pro mě osobně nejlepší kapela večera zahrála s neskutečným feelingem. Z pódia k nám šla dolů obrovská vlna energie, síly a tlaku. Zabijácký death metal zahraný s velkým entuziasmem. Vidět Jeremyho zase po dlouhých letech u kytary, Damiana u mikrofonu - pro tyhle chvilky stojí za to žít! BROKEN HOPE byli výteční, nekompromisní, syroví, brutální a doslova nasáklí masakrem. Smetli mě, přiznávám a jsem hrozně rád, že jsem je naživo viděl. Vynikající koncert po všech stránkách! From a music point of view, it was a classic brutal death metal that literally crucified us. Raw, powerful, insidious and sharp as a razor. Such was the performance of BROKEN HOPE. The music contained a disgusting attraction. After listening, I was cleansed as believers after confession. Exhumate all the dead and hear the words of the mighty hydra! Brutal death metal performance that crushed me with great power! Great!
CATTLE DECAPITATION - vypadlo to, že na tuhle smečku se těší asi nejvíc lidí. Nebylo divu, jejich krutá hvězda stoupá stále vzhůru. Nejsou úplně mojí krevní skupinou, ale musím uznat, že mě opět přesvědčili. Koncert byl moderní, svěží, s občas kolísavým vokálem. Pánové mají určitě něco do sebe a i já, starý pes, jsem musel uznat, že zkrátka kdo umí ten umí. Zasypala mě lavina komplikovaných riffů. Měl jsem co dělat, abych všechnu tu energii ustál. Líbily se mi progresivní pasáže i dunivější kousky. Masakrující vystoupení, které mě ale do srdce nezasáhlo! Songs were tasty, urgently, however, relaxing. The gig is for me a kind of meditation. Progressive death metal, resembling the flight through the universe. Excellent stuff!
Report, photos, video – SUFFOCATION, CATTLE DECAPITATION, ABIOTIC, MONUMENT OF MISANTHROPY – club Futurum, Prague – 3. 3. 2016
K organizaci nemám žádných připomínek. Zvuk byl divný při prvních dvou kapelách, pak již v pořádku. Návštěvnost odhaduji na nějakých 250 lidí? Ale radši koukněte na fotky. Co zamrzelo, tak byla světla. Pořád si tak nějak myslím, že takováhle diskotéka na death metal nepatří.
with bands - thank you!:
Jsem vyčerpaný, utahaný, ale snažím se to na sobě nenechat znát. Dávám ještě nějaké pivko, klábosím s kapelama, koukám po krásných moravských holkách a pomalu se mi do hlavy vkrádá neodbytná myšlenka, že budu muset taky zpátky do Plzně. Loučím se až na nádraží, kam mě pro jistotu odvedou po tom, co mi první vlak díky menší afterparty s členy Broken Hope ujel. Takže objímačka, jsem dojatej, protože pro mě je metal pořád radost, relax, krásné chvíle, kdy vypadnu z kolotoče všedních dní. Už ale musím, jedou mi České dráhy. Opuštěné nádraží, špína, chlad a já už ve vlaku. Nasednu, proti mě spousta cizinců jedoucích až někam do pekla. Hlavně nezaspat, vydržet a probudit se v Praze. Poklimbávám, občas vykouknu z okna, to když zastavíme někde uprostřed polí.
Vylezu v Praze, mám hlad, žízeň a připadám si jak v jiné dimenzi. "Ty vole starej blbej, zase si to trošku přehnal": mumlám si pod vousy a hlavou se mi míhají vzpomínky na stovky podobných výletů. Dávám nějaké drobné mladý holce, co má ruce rozpíchaný jako kdyby spala s ježkem. Není mi jí líto, ale nechci aby mě otravovala. Ve vlaku na Beroun nikdo není, jen já a pár naštvaných lidí, co musí do práce. Ještě že mám dovolenou. Mám za sebou stovky kilometrů a 29 hodin na nohou, pak ještě kousek tramvají a nejhorší je vylézt kopec k nám do baráku. To už melu z posledního. Doma v Plzni nikdo, jen tiché pokoje. Dokázal jsem to! S tímhle pocitem a velkým úsměvem na tváři uléhám. Probudí mě až děti, které přijdou ze školy. "Tatííí, jaký to bylo v Brně?": překřikují se. "Skvělý, úžasný, parádní": odpovídám jim a jdu celý večer sepsat. Trošku to bolelo, ale to už se tak u death metalových výletů stává. Ať vás provází síla přátelé, děkuji za pozornost!
K organizaci nemám žádných připomínek. Zvuk byl divný při prvních dvou kapelách, pak již v pořádku. Návštěvnost odhaduji na nějakých 250 lidí? Ale radši koukněte na fotky. Co zamrzelo, tak byla světla. Pořád si tak nějak myslím, že takováhle diskotéka na death metal nepatří.
with bands - thank you!:
with Enrico - HIDEOUS DIVINITY |
with Jeremy - BROKEN HOPE, Duzl and mama Duzl:) |
with Damian - BROKEN HOPE, GORGASM |
s Dášou...díky za doprovod:) |
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
--------------------------
Promotion!
info:
info: