Viacero
ľudí sa ma pýta ako to bolo, kto kde kedy hral a podobne.
Musel som nazrieť hlboko do našej histórie a zostavil túto
masakrálnu personálnu rošádu v Perversity. Bolo toho
skutočne dosť za tých 20 rokov. Dámy a pani nech sa páči....
Za Perversity
zostavil Dodi.
27.10.1995
Prvá oficiálna
skúška a dátum vzniku Perversity. Zostava hudobných panicov
je Martin Marinčák- vokál/basa, Jozef „Dodi“ Košč-gitara a
Dano Doroš- bicie.
29.10.1995
Martinovi ostáva
len mikrofón a basu preberá náš kámoš z dvora Jany
Dudla.
1.2.1996
Jany prechádza na
gitaru. Novým členom na base sa stáva Henrich Kovaľ/ex- Sceleton,
ex-Angel Heart/
Jún 1996
Formuje sa prvá
poriadna zostava- Martin- vox, Dodi- guitar, Henrich- bass a Dano-
drums. Je to zostava prvých koncertov, prvého demača/ 1997-The
Embarrassed/ a celkovo jedná obrovská nostalgia. Krásne staré
dobré časy...
12.3.1998
Dano ako bubeník
odchádza /výpovedná lehota/, ale vypomáha do konca apríla 1998.
Máj 1998
Nový bicmen je Rado
Majerčík /ex-Dysentery 92-94, kultová prešovská formácia/.
Jún 1998
Odchádza Henrych
z postu basáka ale o 2 roky je späť.
2.7.1998
Nový členovia sú
Erik Mihelič-gitara a Erich Gotz-basa.
1.12.1998
Rado končí a bicie
odkladá definitívne.
3.1.1999
Návrat Dana Doroša
na bicie. Zostava je- Martin-vox, Dodi- guitar, Erik- guitar, Erich-
bass a Dano- drums. Zostava nahrala kazetové demo Personal
z roku 1999.
Apríl 2000
Odchádzajú Erik
a Erich.
10.5.2000
Nastupuje Peter
Stančák- gitara, ktorý vydrží len do 17.8.2000.
23.5.2000
Návrat Henricha
Kovaľa na basu.
August 2000
Definitívny koniec
v kapele pre bubeníka Dana. Nahral obidve kazetové demáče,
bol pri vzniku bandy a odohral množstvo koncertov.
30.8.2000
Rado Priputen
/Insepultus/ nastupuje ako výpomoc na bicie. Kapela sa sťahuje za
skúšobňou do Sabinova. Neodohrali sme žiaden koncert, len
pripravili pár skladieb.
Január 2001
Novými členmi sa
stávajú Marek Stašák-bicie a Dano Kochaník-gitara.
Máj 2001
Definitívne končí
svoju púť aj Henrich. Stihol nahrať prvý demač a odohrať
prvé kultové koncerty. Nový basák je Martin „Kuki“ Kukoľ.
Zostava, ktorá nahrala 2 dôležité albumy/2003- In The Garment of
Lust,Perennial Quest Rec. a 2004- Words Like Poison, Forensick
Music/ je teda Martin- vox, Dodi- guitar, Marek- drums, Dano- guitar
a Kuki- bass.
5.9.2003
Martin Marinčák
odchádza pracovť a žiť do Prahy. Smutný to dátum, ktorý ale
otvára nové smerovanie bandy. Martin naspieval 2 demáče a 2
albumy. Bol spoluzakladateľom Perversity od úplneho začiatku ešte
keď sme začínali v pivniciach. Naďalej sme v kontakte
a je naša predlžená ruka. Yeah!!!
23.9.2003
Novým vokalistom je
Juraj „Kazateľ“ Handzuš /ex-Bleeding/
Jún 2004
Dano a Marek
odchádzajú z kapelky. Obaja opúšťajú Slovensko. Obidvaja
smer UK.
11.5.2004
Novým bicmenom sa
stáva Martin „Myštyk“ Horgoš /Fonops, ex-live Wayd,ex-
wwwDamage Brain/
Jún 2004
Krátka spolupráca
s gitaristom Petrom Sabom /Infer, ex-Nomenmortis/, ktorý nám
rýchlo za seba ponúka náhradu Frenkyho.
Júl 2004
Dano „Frenky“
Franko je novým gitaristom./začal u nás a neskôr
prešiel cez Infer, Dementor a Killchain/
Jún 2005
Zmena na poste
gitaristu. Novicom je Róbert Vanya. Zostava je Kazateľ-vox,
Dodi-guitar, Kuki –bass, Myštyk- drums a Robert- guitar. Táto
banda nahrala album Beyond the Reach of Heaven /2008 Grodhaisn prod.
September 2007
Po 6 rokoch sa mení
pozícia basgitaristu. Kuki opúšta domovinu. Partiu dopĺňa
Slavomír “Sly“ Kovaľ /ex-The People,ex-77,ex-Bleeding/.Stáva
sa 19 človekom v Perversity.
Apríl 2009
Nový gitarista je
Marián „Elvis“ Petrík /ex-Insepultus/
Zostava je
Kazateľ-vox, Dodi –guitat, bax vox, Myštyk-drums, Sly –bass,
Elvis-guitar. Táto banda nahrala aj album Ablaze/2011 Lavadome
Prod.
Máj 2012
Odchádza stabilný
bubeník Myštyk, ktorý nahral 2 albumy a odohral množstvo
koncertov.
Jún 2012
Nový bubeník je
Peter Jakubík/ex- Demonoid Virtue, Symetria, ex- Khadaver,ex- live
Wayd/
Január 2013
Elvis odchádza
a Perversity funguje vo štvorici- Kazateľ, Dodi, Sly a Peter.
Táto banda nahráva mini album Inafamy Divine /2014 Lavadome Prod.
Október 2013
Nový gitarista je
Martin „Fetus“ Calko /Impeccant, ex- Amnesist, ex- Angelic
Embrace.../
2.6.2014
Basák Sly opušťa
Slovensko a kapelu ale naďalej ostáva v kontakte. Je
taktiež vyhlásený za predsedu všetkých basákov v Perversity.
Júl 2014
Novicom na base je
Andy Mášik /From the Abyss/, ktorý to zvláda do októbra 2015.
4.11.2015
Veľkou posilou je
nový basák Peter „Oči“ Očipa /Killerface,ex- Grinding Jesus
Brothers/
Final line-up je
teda Kazateľ - vox, Dodi – guitar,bax vox, Peter – drums, Fetus
– guitar a Oči- bass. Táto horda pripravuje nový album
Idolatry.
THULNAR - Nightfall in Theros EP 2015, Redefining Darkness Records
Abych pravdu řekl, tak jsem nikdy nebyl příznivce symfonického black metalu. Dokonce bych si troufal tvrdit, že z mých úst uslyšíte spíše posměšná slova. Zase tolik kapel, které by mě k tomuto stylu přitáhly, tak není. Proto vám vřele doporučuji, abyste dnešní recenzi brali opravdu s velkým nadhledem. Ano, také by se dalo směle říct, že mám na podobné halekačky a rádoby tvrdé pózy alergii. Vždyť si to vezměte, třeba dnes zmiňovaní THULNAR. To je jako kdybyste narvali pytel samými sladkostmi, zasypali je cukrem a ještě podávali se sirupem. Ježíši Kriste, je toto vůbec možné? Už jenom ten obal, ty pózy na fotkách a fantasy témata. To je něco hrozného, opravdu. Vezměte si to nejhorší z MANOWAR, přisypejte několik deka POWERWOLF a proložte to pár ostřejšími riffy DIMMU BORGIR (to aby se dostálo image drsňáků). Jo a nezapomeňte tomu dát nálepku symphonic black metal.
Tak a teď mě několik černočerných, krutěpřísných a záhadných fanynek proklelo, propíchalo špendlíkem panenku, která mě má znázorňovat a nakonec bouchlo pěstičkou do ubrečeného polštáře. Ne, ne, ne a ještě jednou ne. Já jednoduše podobnou hudbu nedokážu vůbec poslouchat. Fantasy mi nevadí, ale pořád čekám, kdy ke mě zezadu přistoupí růžový jednorožec a přikáže mi, abych se sehnul pro mýdlo. A nebude mi nic platné, že mám ohnivý meč a tenhle rok jsem se zařekl, že si konečně koupím nového poníka. Tady už se nejedná ani o hudbu, to je spíš komerční záležitost. Už vidím ty uplakané tváře pubescentek, které čekají, až konečně přijede princ. No a protože jsou tvrďačky, tak musí mít minimálně dlouhé vlasy a kožený kabátek. Realita je ale jiná, milé dámy. Tihle muzikanti spí asi opravdu jen "v teple". Uff.
Omlouvám se, ale podle mě THULNAR letos vydali pouze pár neskutečně komerčních skladeb, které snad nemají s metalem už nic společného. Bohužel, i bombastické pokusy o vznešenost obsahují samá hluchá místa. Pro sebe jsem si na této desce nenašel vůbec nic. Tohle je svět, kde pro mě opravdu není místo. Je na mě moc růžový, patetický, umělý. Připomíná mi růžovou cukrovou vatu, se kterou se za chvilku začnete dusit. Bohužel, podle mě se jedná přesně o ten druh nahrávky, kterou už nechci nikdy slyšet. Dostal bych jinak totiž cukrovku.
Asphyx says:
I´m very sorry but I think that TULNAR
published only a few very commercial songs this year which have nothing to do
with metal. Unfortunately, even the bombastic attempts at grandness include
only deaf passages. For me there is nothing on this album. This is a world
where is no place for me. It is too pink, pathetic and plastic for me. It
reminds me of pink cotton candy which makes you choke. Unfortunately, for me
this is exactly the type of record which I don´t want to hear again, ever. I
would give me a diabetes.
Když jsem poprvé slyšel novou desku slavných ANTHRAX, říkal jsem si, že trošku nechápu ty oslavné výkřiky různě na internetu. Vždyť zrovna tahle smečka zažila už o hodně lepší období. Letos jsou víc heavy, víc rozvláční, víc nevýrazní. Očekával jsem pecku mezi oči, úder v podobě pořádně ostrých riffů a skladby, u kterých budu mít chuť rozsekat půlku bytu. Nic z toho se při poslechu nedostavuje. Mě novinka zkrátka přijde jako takové paběrkování nápadů, které už tady dávno byly. Kde je u kapely tolik známý odvaz, kde je silné a nekompromisní řezání pilou? Nemůžu si pomoct, ale pánové mi přijdou nějací unavení.
Ono to v závěru není úplně špatné album, ale ne na ANTHRAX. Nezlobte se na mě, ale skupina, která je schopná stvořit něco tak skvělého, jako byly ve svých dobách desky jako "Among the Living", "State of Euphoria", případně moje srdcovka "Persistence of Time", vyvrhne na světlo boží tohle? Možná jsem moc přísný, ale nedá mi to. Nějak jsme si s novinkou jednoduše nesedli do oka. Je to zkrátka hrozně plytké, bez jakéhokoliv výrazu (Joey Belladonna to podle mě vůbec nedává - chci Johna Bushe!). Těšil jsem se moc, neustále přimhuřoval oči i uši a nic, vůbec nic to se mnou nedělá. Omlouvám se, ale nemůžu si pomoct. Pro mě osobně se jedná o hodinu totální nudy. A to bývám takto ostrý málokdy. Přitom jinak ANTHRAX (i některá novější alba) doslova zbožňuji...nedá se nic dělat, mě to připadá jak zahrané od nějaké lokální heavy smečky, už jenom ten divný zvuk a produkce. Škoda.
"For All Kings" je albem, které na mě působí dojmem, že ho nahráli hodně unavení muzikanti. Kde je dřívější energie, lehkost a jiskření? Kam se poděly ostré riffy? Tohle je album pro staré dědky, kteří vytvořili něco jen tak z povinnosti. ANTHRAX vždy patřili k mým velmi oblíbeným kapelám, ale letos se jim to vyloženě nepovedlo. Pro mě osobně se jedná jen o nekonečnou nudu. Omlouvám se, ale takhle ne! Obyčejné album, které posouvá kapelu do šedého průměru.
Asphyx says:
"For All Kings" is an album that seems to me it was recorded by verytiredmusicians. Where are previouspower, lightnessandsparkle? Where aresharpriffs? This is analbumfor old codgerswhocreated something only from duty. ANTHRAX were alwaysone of my favouritebands, but this yearthey don't bring it well off. Forme it is aboutendlessboredom. Sorry, butnot in this way! Commonalbumthat pushesthe bandinto thegray average.
Povstávají noví a noví technicko death metaloví bojovníci, kteří se nás snaží přesvědčit o tom, že v brutalitě, komplikovanosti a zběsilosti se ukrývá ta jediná ryzí pravda. Některým se to daří na výbornou, jiní jsou solidní a zbytek jen paběrkuje. Podobných kapel je v současnosti obrovské množství a konkurence je opravdu veliká. Kanadští DEFORMATORY mě doslova rozsekali. Lehká inspirace CRYPTOPSY, ORIGIN, DYING FETUS a samozřejmě SUFFOCATION a DEEDS OF FLESH. K tomu vlastní stažený obličej, tuny nápadů v jedné skladbě, složité, košatě náročné motivy, smrt a utrpení. Svým způsobem se jedná o dokonalé dílo. A to tentokrát nejen v rámci stylu. Kanaďané v sobě mají ještě něco navíc, zajímavého, co vás přišpendlí k přehrávači, pohraje si s vámi, naseká na malé kousíčky a spláchne do odpadní stoky.
Album má neskutečný tlak, je to smršť, právě se vzdouvající tsunami. Spousta ostrých riffů narovnaných vedle sebe s citem a nadhledem. Líbí se mi jak energie, tak parádní zvuk celé nahrávky. Je to komplikované jako nějaký složitý rébus, ale po čase začnete rozplétat jednotlivé motivy, necháte si je zarývat do hlavy a řekněme po desátém poslechu budete mít co dělat, abyste vydrželi vůbec sedět. Má to grády, to vám tedy povím. Z téhle hudby doslova čiší inteligence na všechny strany. Vaše přívětivost pro brutalitu v muzice je sice nutností, ale tohle v pořadí druhé dlouhohrající album má v sobě vše, co má kus zahnívajícího masa mít. Několik kilo svíjejících se červů, texty proti náboženství, politice, odhodlání, určitý vnitřní náboj a mistrovsky zvládnuté nástroje. A ještě navíc se to celé hrozně dobře poslouchá!
"Malediction" je povinností pro všechny fanoušky brutálního a technického death metalu. Kanadští maniaci totiž nahráli album, které je zběsilé jako samotné šílenství. Velké množství nápadů v jedné skladbě, maniakální výraz, vynikající celkový sound. DEFORMATORY vám zaseknou přímo do obličeje riffy ostré jako nabroušená sekyra. Je to masakr, je to spousta energie a síly, napěchovaných na hudební nosič. To vše zahrané s nadhledem, samozřejmostí a inteligencí. DEFORMATORY jsou pro mě velmi krutým překvapením. Tahle nahrávka může způsobit vlnu tsunami! Výborně! Doporučuji všem krvelačným šelmám!
Asphyx says:
"Malediction"is the must forall fansof brutalandtechnical death metal. Canadianmaniacsrecorded an album, whichis furious like madness itself. A lot of ideasin one song, manicexpression, excellentoverall sound. DEFORMATORY will sink sharpriffs into your face likesharpenedax. It's amassacre, there're a lotof energy and strength, stuffed on musical medium. Allplayedwith grace, intelligenceand naturally. DEFORMATORY arefor meverycruelsurprise.This recordcan cause atsunami! Well done! I recommend to allbloodthirstybeasts!
TERROR - Legion of Gore 7" EP 2016, Hells Headbangers Records
Králové demo nahrávek, američtí thrash deatheři TERROR, nás letos poctili dalším ze svých krátkých kousků smrti. Na albu najdete dvojici ostrých, nekompromisních a plesnivých songů, zahraných ve stylu NUNSLAUGHTER, SACRIFICE, RIGOR MORTIS. Zkrátka a dobře, záležitost pro staré poctivé fanoušky thrashe, který se kdysi hrával s odhodláním a nadšením. Je to retro jako řemen, ale u kapely hrající od roku 1986 je to tak nějak pochopitelné. Všude už se se dávno hraje v jiném rytmu a s jiným zvukem, ale TERROR si zachovali svůj jasný a rozpoznatelný špinavý ksicht. Kapele očividně prospěla obměna sestavy. Působí teď jako politá mrtvou vodou. Nechybí mi zde vůbec nic. Naopak, rochním si v téhle hudbě jako archivář v právě objeveném starém spise.
Dva songy plné pekla připomínají hřeby, kterými byl kdysi Kristus přibit do svých dlaní na kříž. Jen s tím rozdílem, že tentokrát visí hlavou dolů, řve nenávistná slova a svíjí se v křečích plných pomsty. Cítím z TERROR tu správně "nasmrádlou" síru. Legie, poslaná ze samotného záhrobí ničí vše živé, spaluje nás spravedlivým ohněm a my jen vyděšeně koukáme ze svých úkrytů, cože se to tady děje. Zde se hraje podle starých, poctivých postupů, způsobem, který bude vyhovovat všem postarším a poctivým maniakům. Pokud máte v muzice rádi plesnivinu, hnilobu, exhumaci starých pořádků, jste tu správně. Oprašte svoji džínovou bundu, zavzpomínejte na dávné časy a otočte hlasitost na maximum.
Legendární špinaví thrasheři TERROR mezi nás vyvrhli pořádně plesnivou mršinu. Ostrý, nekompromisní thrash s morbidními melodiemi, krutostí a silou. Pokud máte rádi staré, dobré poctivé časy, budete určitě spokojeni jako já. Řeže to, pálí to a kope jako splašený kůň. Dva songy, připomínající údery pěstí do obličeje. Americká thrashová kreatura se opět probudila, aby nás spálila černým ohněm. Už vás někdo někdy bodl rezavým nožem do břicha? Pocity jsou při poslechu hodně podobné. Thrash metal, který řeže jako sekáček na maso! Velmi dobře!
Asphyx says: The legendary dirty thrash TERRORcasted up among us areallymoldycarcass. Sharp, uncompromisingthrashwithmorbidmelodies, crueltyand power.If you like oldgood honesttimes, you will definitelybe satisfiedas me.Itcuts, burnsandkickslikea runaway horse. Twosongsremindingpunchesto the face.Americanthrashcreature woke uptoburn us with black fire. Haveyou ever beenstabbedwith a rusty knifeinto thebelly?Feelings arevery similar when listening.Thrashmetalthat cutslikea cleaver! Very well!
Sláva, hurá, hallelujá! Nemožné se stalo skutečností! Festival Deadly Storm in Božkov slaví své desáté narozeniny. Přijďte s námi podpořit a oslavit jednu z mála extrémně metalových akcí, které se v Plzni odehrávají! Ctíme tradice, proto se celá akce bude opět odehrávat v prostředí Hospody pod Kopcem v Božkově. Rádi vás přivítáme v hojném počtu a dobré náladě.
Odpolední metalový čaj vypukne v sobotu v 16 hodin – 19. 3. 2016
BLACK SABBATH byli pro mě vždy kapelou, která kdysiformovala můj způsob vnímání muziky jako takové. Je pro mě hrozně těžké vůbec si dovolit napsat něco negativního. Bohužel, letošní novinka "The End" je albem, které mě příliš nezaujalo. Obyčejné riffy, stárnoucí Ozzyho hlas. Přijde mi to jen jako takové paběrkování. Je to škoda a hrozně těžko se mi to píše, ale nijak nadšený z ní nejsem. Ještě, že se jedná jen o čtyři nové songy, které se na předešlé dlouhohrající album "13" nevešly. Doplněny jsou pak o čtyři další skladby, nahrané na živých koncertech (jeden v Austrálii, jeden na Novém Zélandu a dva v Kanadě). Problémem je, že ani ty nijak neoživují ducha starých časů. Jakkoliv jsem byl s "třináctkou" poměrně spokojený a rád se k ní občas vracívám, tak tohle EP se u mě v přehrávači příliš často neohřálo.
BLACK SABBATH působí unaveným dojmem (není vzhledem k posledním událostem a věku divu). Dřívější temná energie se vytratila spolu s mládím. Ne, nechci po starých pánech zázraky, ale asi jsem měl příliš vysoká očekávání. Přitom mám rád "Sabbathy" se všemi zpěváky (nejvíc asi s božským Diem). Zásadní problém ale slyším u Tonny Iommiho. Od tohohle riffového monstra bych takové obyčejné motivy nečekal. Není to vyloženě žádný průšvih, ale ani to není nic výjimečného, co bych si řekněme třeba za pár let pamatoval. Chovám k téhle legendě obrovskou úctu, dokonce ji považuji za jednu z mých nejoblíbenějších kapel vůbec a ovlivnila mé vnímání světa jako málokdo, ale při poslechu se neustále ošívám. Příliš toho ve mě z "The End" nezůstává. Snažím se, ale tma nepřichází. Bohužel. "The End" je albem, které působí dojmem, že vůbec nemělo být nahráno. Mám BLACK SABBATH hodně rád, ale novinka se mi příliš nelíbí. Riffy jsou zde obyčejné, Ozzy unavený a celkový dojem spíše průměrný. Měl jsem asi příliš velká očekávání, která nebyla naplněna. EP je takovou klasikou od BLACK SABBATH. Neurazí, ale ani nenadchne. Čtyři obyčejné songy, čtyři nahrané naživo. Možná jen sběratelský kousek pro fanoušky, ale také nic zajímavého. Chybí mi ta nejdůležitější věc, kterou jsem u téhle kapely vždy miloval, není zde vůbec žádná tma. BLACK SABBATH vydali nahrávku, která funguje tak na sedmdesát procent. Škoda.
Asphyx says: "The End"is an album giving the impressionthat itshouldn't berecorded. I likeBLACKSABBATH a lot, but the newsI don't. The riffsarecommon,Ozzytired andoverall impressionrather mediocre. I hadprobablytoo high expectationsthat weren't fulfilled.EPisaclassicfromBLACK SABBATH. It doesn't offend, it doesn't entrance. Fourordinarysongs, fourrecordedlive. Maybejust acollector's itemfor fans, butnothing interesting. I miss themost important thinginthis bandI'veever loved, there isno darkness. BLACKSABBATHreleasedan album that runs on seventypercent.It's a pity.
rozhovor s legendární death metalovou kapelou MASTER - odpovídal Paul Speckmann
Ave
MASTER! Nedávno jste vydali svoje v pořadí třinácté řadové album s názvem „An
Epiphany of Hate“. Jaké z něj máš teď, nějakou dobu po vydání pocity? Jaké máte
ohlasy od fanoušků, jaké jsou recenze?
Ve
chvíli, kdy album vychází, nemám pocity ani takové ani onaké. Hudba mluví sama za
sebe. Strávíš asi tak měsíc přípravou na nahrávání nového alba a až je
zmixované a zmastrované, tak už ti leze krkem! Většinou počkám pár měsíců a
pak si to teprve přehraji. Někdo si asi myslí, že cokoliv nahraje, je úplně to
nejlepší. Ale popravdě, jestli něčemu takovému opravdu věříš, tak jsi vážně
idiot. Recenze jsou vynikající, akorát UK a US na nás dlabou jako obvykle, radši
budou vyzdvihovat kdejakou kopii Master na světě, než originální Master! Být
vzorem může být jak požehnání, tak i horor.
Už
spoustu let jste jako kapela věrni Bzeneckému studiu Shaark. Dodává vám váš
charakteristický zvuk. Dovedeš si vůbec představit, že byste nahrávali někde
jinde? Nelákalo vás zkusit někdy někoho jiného? Mimochodem, novinka zní velmi
dobře.
Proč
bys nahrával někde jinde, když jsi našel to nejkomfortnější studio na světě?
Nahrávám v Shaarku už od roku 1999. Takže jak vždycky říkám - pokud není
něco rozbité, není potřeba to opravovat! Jsem chlap, který jde ve svých
stopách, takže to, můj kamaráde, nevypadá na žádné změny v dohledné době.
Krom toho se studio rok od roku zlepšuje. Pokud hledáš profesionální studio za
rozumnou cenu, tak Shaark je podle mého názoru nejlepší volbou v České
Republice. Jde o to, že Pavel a Petr spojili dlouholeté zkušenosti a tu kvalitu
je možné slyšet na nahrávkách, které produkují.
Paul Speckmann
Nedávno
jsi se svojí kapelou oslavil třicet let na scéně. Když se ohlédneš zpátky, je
velký rozdíl nahrávat a vydávat nové album dnes a před lety? Nemyslím tím jen
technické detaily a možnosti, ale i přístup vydavatelů, labelů apod.
Pro kapelu jako MASTER se nic nemění. Vždycky
najdeme podporu labelu, jako je například FDA Rekotz v Německu pro vydání
našich desek. Také máme výborný český label Doomentia Records, kteří znova a
znova vydávají všechny moje alba, takže to taky hodně pomáhá. Když jste
v kapele, která v undergroundu něco znamená, vždycky se najde label,
který tě podpoří, protože ví, že na tobě vydělá nějaké peníze.
V textech často řešíš
současné společenské problémy. Zdá se, že se svět už několik let řítí do
záhuby. Vidíš ale nějaké řešení? Existuje vůbec nějaké?
Je jen jedno řešení,
ale k tomu nikdy nedojde. Dnešní mládež se více zajímá o telefony a
počítače. Dojde ke změně fyzické aktivity, ta už nebude potřebná pro budoucí
generace. Je na čase odstranit politiky a policii od moci a začít žít skutečně
ve svobodné společnosti. To si však žádá velké úsilí ze strany mládeže ve
světě, zorganizovat se však zabere hodně práce a strategického myšlení!
Samozřejmě, že já už budu dávno mrtvý a pohřbený, ale vím, že mé myšlenky a
nápady z některých skladeb, které jsem napsal, tady budou až do konce. Svět
skončí daleko dřív, než dojde k nezbytným změnám.
Obal
pro novinku vám vytvořil Američan Mark Cooper. Na jeho tvorbě se mi líbí, že
každý jeho cover je jiný, než ten předešlý. Jak jste na něj vůbec přišli a proč
právě on? Co se týká obalů alb MASTER, tak máte snad každé album od někoho
jiného.
Já ho nevybral a popravdě, slyším jeho jméno až teď,
když jsi ho zmínil. Label FDA koupil tuhle velkolepou předlohu několik měsíců
předtím, než jsme začali nahrávat a zeptali se mě co si o tom myslím. Nakonec
to dopadlo dobře, ale upřímně jsem si vždycky myslel, že hudba je na albu to
nejdůležitější, ale když vidím, jak se všem libí obal alba, možná jsem se mýlil
a v dnešní době je potřeba mít celý balíček. Když jsem já vyrůstal, hudba
mluvila za vše.
První
album, které jste nahráli v současné sestavě, bylo „The Spirit of the West“
(2004). Zajímalo by mě, jestli máte od té doby nějaké rituály při nahrávání.
Myslím tím teď postup, pravidla. Zajímal by mě samotný proces vzniku nového
songu.
Výborná otázka, ale v té době, kdy jsme
společně poprvé nahrávali, měli kluci nulovou angličtinu a já to samé
s češtinou. Takže to proběhlo téměř stejným způsobem, jak to děláme
dodnes, avšak Pradlovský (bubeník) mluví dnes anglicky už velmi dobře. Já
přesto český jazyk pořád nezvládám a nikdy nebudu.
Pokud nahrávání nemá pravidla, tak je to Rock´n
´roll.
Alex
Nosí
nové riffy a nápady i Alex?
Na
tohle album přinesl Alex dva nápady, první jsme vůbec nenahráli, protože se to
podle mě k Master vůbec nehodilo, ale ke konci zkoušky přišel ještě s parádním
kusem "Just take my right arm". Alex napíše jednu nebo dvě skladby
skoro na každé album a vždycky jsou to pecky a taky to přidá albu na
rozmanitosti, což je určitě důležitá věc!
Mluví
ti kluci do nápadů, upravují je?
Ne! Pořád dumám nad celým tím procesem skládání
nových skladeb. Nevidím žádný rozdíl oproti tomu, jak to dělají jiné kapely!
Během roku si doma vymýšlím rify na akustiku a nahrávám si je na příruční
rekordér. Když přijde čas nahrát další album, tak si ty riffy pustím a dávám je
dohromady do skladeb. Pak přinesu tyhle skladby do zkušebny v suterénu studia Shaark, kde zkoušíme a přehráváme je sami spolu jen se Zdeňkem (bubeníkem) na
mou elektrickou kytaru. Některá skladby jsou hotové po prvním přehrání a
některé musíme se Zdeňkem upravit. Vždycky je super pracovat s vynikajícím
bubeníkem! Zdeněk mi ukazuje různé možnosti, jak to může zahrát na bicí a někdy
mám představu o tom, jak by některé části měly znít, takže o tom diskutujeme a
hrajeme. Občas musíme prodloužit party pro vokály atd..., ale myslím, že to je
zcela běžné. Poté napíšu kytarové party pro Alexe a z toho uděláme basu.
Co se týče zpěvu, tak ty píšu, až když jsou všechny skladby hotové a vokály
zpívám poprvé vždycky až ve studiu.
Už
druhé album jste vydali u německého labelu F. D. A. Rekotz. Ten podle mě patří
v současné době mezi jedny z nejlepších undergroundových vydavatelství. Jak
jste s jejich prací spokojeni? Líbí se mi, že jsou vaše CD i vinyly v pohodě k
dostání. Mimochodem, tentokrát vám u nich vyjde i vinyl v několika provedeních.
Přeci jen, je to ale malý label, nelákalo vás se dostat k nějakému většímu?
Chlape, 10 otázek v jedné! F.D.A. Rekotz odvádí
v tuto chvíli pro Master skvělou práci a doufejme, že budeme mít dlouhý a trvalý vztah. Je to druhé
vydané album a určitě to chce čas, odvést dobrou práci. Hledají svou cestu a
možná se stanou dalším velkým labelem a to by mohl být problém. Labely se
stanou velkými a kapely se ztrácí v šuplíku!
Zdenál
V
jednom rozhovoru jsem četl, že jsou MASTER jako kapela nově pod italskou
společností ALPHA OMEGA MANAGEMENT. Co to pro vás jako skupinu vlastně znamená?
Vždyť vy koncertujete skoro neustále.
Uvidíme, co se stane, ale vypadá to dobře. Budou
bookovat Evropské turné v říjnu a uvidíme, jak to půjde. Já budu mít
alespoň trochu pauzu, protože jsem jediný, kdo zařizoval vystoupení a hledal
koncerty, agentury a také festivaly. Je to těžká práce, takže uvidíme, co může zvládnout někdo jiný.
Minulý rok jste byli na koncertní šňůře v USA, kam se
pravidelně vracíš. Po tvém boku tam nejsou Alex a Zdeněk, ale Alex Bouks (ex –
Incantation) a Jacob Shively. Proč tam vlastně s tebou kluci nehrají? Jak turné
dopadlo a kdy chystáte další?
Ve skutečnosti se
mýlíš. Ruston Grosse hraje s Master v USA na bicí každý rok, nebo tak
nějak a loni vystupoval s Gruesome, kytarista Possessed Daniel Gonzales!
Alex Bouks byl v tohle termínu zaneprázdněn. Master nečeká na nikoho!
Turné bylo vražedné a pokud vše vyjde, tak se s největší pravděpodobností
do USA v srpnu na turné opět vrátíme.
Jako
MASTER jste také měli loni turné po Jižní Americe. V Evropě se o Brazílii,
Chile, Argentině mluví jako o zemích, kde jsou fanoušci doslova „šílení“. Jak
se turné povedlo? Vzpomeneš si třeba na nějaký obzvlášť zajímavý zážitek?
Turné po Jižní Americe jsou vždy šílená.
Tentokrát bylo super hrát v Chile s Venom Inc. - 800 naprosto
odvázaných fanoušků. Turné v Jižní Americe jsou vždy provázena spoustou bláznivých
zkušeností, což je důvod, proč tam jezdíme.
Také jste byli na třech koncertech v
rámci OBSCENE EXTREME v Tokiu. Jestli se nepletu, bylo to vaše první vystoupení
v této zemi? Jak se vám tam líbilo a jak jste byli spokojeni s vystoupením? O
Japoncích se říká, že jsou trošku „zdrženliví“, je to pravda?
Klademe
důraz na skvělý výkon bez ohledu na situaci, tomu se říká být profesionální kapela.
Čurby jako vždy připravil výbornou příležitost a my si mohli užít peklo
Japonska. Já už jednou tuto zemi navštívil během svého prvního turné s
Krabathor, ale tentokrát, v roce 2015 to bylo mnohem lepší a samozřejmě
profesionálnější. Ano, fanoušci jsou o něco víc opatrnější, ale když jsme hráli s Deathstrike během posledního koncertu v pondělí v Tokiu, skákalo se z pódia
a fanoušci šíleli.
MASTER
pro mě vždy byli synonymem pro absolutní underground. Jen si říkám, jestli to
není příliš namáhavé a unavující? Ono je něco jiného být pořád na turné a „žít
tímto způsobem života“ ve dvaceti letech, ale už nejste „žádní mladící“.
Nelákalo by tě, se někdy usadit, chodit „normálně“ do práce apod.? Co na to
rodina? Musí to pro ně být těžké, když jsi pořád někde na turné. Čím si vlastně
(vyučený, vystudovaný) „civilním povoláním“?
Příliš mnoho otázek brácho, tohle je moje práce.
Hraju metal a doma odpočívám. Tohle je moje profese. Musím dvakrát týdně zajít
na poštu a poslat balíky do celého světa, ale to je ta nejmenší starost. Moje
civilní profese je metalista. Samozřejmě je pro moji ženu těžké, když hodně
cestuju, ale prostě to tak funguje.
19.
3. přijedete do Plzně na festival DEADLY STORM IN BOŽKOV 10 jako DEATH STRIKE.
Budeme se těšit na všechny staré songy. Přivezete nám i nějaká trička DEATH
STRIKE, vinyly a CD? Pro fanoušky to bude vaše první vystoupení (jako DEATH
STRIKE) v České republice, tak ať si může každý odvézt něco na památku.
Budu
o tom muset přemýšlet.
Paul
Poslední
otázka na odlehčení na závěr. Žiješ už u nás v České republice poměrně dlouho,
ale česky jsem tě moc mluvit neslyšel. Je pro tebe naše řeč těžká nebo se ti
prostě nechce:))? Zajímala by mě ještě jedna věc. Kdysi jsem četl, jak se ti u
nás líbí, protože nejsme ještě tolik svázaní „americkým způsobem života“.
Poslední dobou se ale způsob života díky globalizaci i u nás poměrně mění. Jsme
víc zaměřeni na konzum. Jak to vidíš ty?
Jak už jsem vysvětloval v mnoha rozhovorech, nemůžu
se zabývat nesmysly, brácho. Jsem líný, pravda, ale faktem je, že i hudební
promotéři po celém světě musí mluvit anglicky, protože jinak mají s kapelami
málo zahraničních koncertů, nebo žádné. Takže si to nacpi do dýmky a vykuř ji
jak Krakonoš. Těším se, až se potkáme v podzemí na Deathstrike v Plzni (info zde) a ještě
jednou díky brácho!
Co se týče globalizace a konzumu, pořád se cítím a
budu se cítit svobodnější dělat to, co chci v České Republice. To je
důvod, proč žiju tady a proč jsem si tu pro sebe a svou ženu vybudoval život.
Děkuji
za rozhovor, přeji spoustu prodaných nosičů a ať vám to naživo dobře hraje!
Budu se těšit na setkání na nějakém koncertě!
