author of photos Pavel Kovalančík
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
AVSLUT
BEATEN VICTORIOUSES
ELLENDE
HYPOTHERMIA
PANYCHIDA
středa 7. března 2018
Photos - BATUSHKA, SCHAMMASCH, TREPANERINGSRITUALEN – club Futurum, Prague - 23. 1. 2018
author of photos Pavel Kovalančík
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
SCHAMMASCH
TREPANERINGSRITUALEN
Recenze/review - WHIPSTRIKER - Merciless Artillery (2018)
CD, LP 2018, Hells Headbangers
for english please scroll down
Úkol zněl jasně. Vykopat starý hrob, exhumovat kosti. Beru do ruky lopatu, házím stoletou hlínu za sebe. Po vrstvách se dostávám až do osmdesátých let minulého století. Cítím všude zatuchlinu. Konečně dřevěná rakev, s vyřezávaným víkem. Vytáhnu ostatky na světlo, otevřu ztuhlý poklop. Je tam, přesně jak jsem čekal. Nová deska brazilských WHIPSTRIKER.
Dýchne na mě historie, opájím se hnilobným zvukem. Jednoduché riffy ve stylu VENOM, MOTORHEAD, MIDNIGHT, POWER FROM HELL, BULLDOZER mě jen utvrzují v tom, že smrt je někdy tak krásná. Vracíme se po časové ose do doby, kdy byl metal ještě kultem.
"Merciless Artillery" je jako tuna prašivých kostí, naskládaných na obrovské hromadě. Drtíte okovanými botami lebky našich předků, praskají stehenní kosti. Jsme spolu s kapelou v podzemní kostnici, nasáváme hnilobu, chlad a jediný pravý heavy speed black metal. Neskutečně si vše užívám, podobná hudba mi dělá moc dobře na mé zkažené duši. Klaním se stejným modlám, kreslím stejné ornamenty po zdech. Jestli máte rádi starou hudbu zahranou přímo od srdce, tak rozhodně neváhejte. Z desky doslova sálá pradávná síla. Je temná, zběsilá, maniakální a návyková jako kopání hrobů. S novým albem zapomenete na dnešní svět a vydáte se na dlouhé výlety do záhrobí. Vynikající záležitost!
Asphyx says:
The task was clear. Dig an old grave and exhume the bones. I take a shovel, throwing a hundred years clay behind myself. By layers I get through the 80s. I smell rotting bodies everywhere. Finally, the wooden coffin with the carved lid. I will pull out the remains on the light, open the stiff hatch. It is there like I expected. The new album by Brazilian WHIPSTRIKER.
The history is breathing on me and I am getting drunk with the rotten sound. Simple riffs in the style of VENOM, MOTORHEAD, MIDNIGHT, POWER FROM HELL, BULLDOZER, those just confirm me that the death can also be beautiful. We are returning on the time line to the times when metal was a cult.
“Merciless Artillery” is like a ton of ashy bones, stacked on a huge pile. Me and the band are in the underground ossuary, we are breathing the rot, cold and the only true heavy speed black metal. I really enjoy the similar music because it makes my bad soul feel bad. I am worshiping the similar idols, drawing similar ornaments on the wall. If you like old music played by heart, do not hesitate. There is ancient power shinning from the album. It is dark, furious, manic and addictive like grave digging. With the new album you will forget today´s world and you will go for a long trips to the beyond world. Excellent matter!
ORDER LINK + TRACK STREAM:
MORE INFO
úterý 6. března 2018
Recenze/review - ANTICHRIST - Pax Moriendi (2018)
ANTICHRIST - Pax Moriendi
LP/CD 2018, Iron Bonehead
Ráno, ještě rozespalý, jsem nahlédl do našeho světa jen na chvilku. Znechucen jeho ošklivostí a otráven jedem, který z něj tekl, jsem raději zůstal celý den v katakombách. Zde, pod starým kostelem v Peru, je mi moc dobře. Brouzdám dlouhými chodbami, nasávám plesnivinu. Usedám i u tvé rakve. Odkud jsi? Jaký si měl život? Jakou smrtí si zemřel? Mlčíš a přesto odpovídáš.
V přehrávači mi právě hraje death doomový dlouhohrající debut peruánských ANTICHRIST. Mám pocit, že se nade mnou sklání hlava z obalu. "Pax Moriendi" je přesně tím druhem temného, studeného alba, které vás nahlodá postupně. Přehodí vaši náladu do noci a těšíte se na každý další výlet po katakombách.
Ráno, ještě rozespalý, jsem nahlédl do našeho světa jen na chvilku. Znechucen jeho ošklivostí a otráven jedem, který z něj tekl, jsem raději zůstal celý den v katakombách. Zde, pod starým kostelem v Peru, je mi moc dobře. Brouzdám dlouhými chodbami, nasávám plesnivinu. Usedám i u tvé rakve. Odkud jsi? Jaký si měl život? Jakou smrtí si zemřel? Mlčíš a přesto odpovídáš.
V přehrávači mi právě hraje death doomový dlouhohrající debut peruánských ANTICHRIST. Mám pocit, že se nade mnou sklání hlava z obalu. "Pax Moriendi" je přesně tím druhem temného, studeného alba, které vás nahlodá postupně. Přehodí vaši náladu do noci a těšíte se na každý další výlet po katakombách.
Hudbu na "Pax Moriendi" lze připodobnit k té, kterou tvořili WINTER, MY DYING BRIDE, staří PARADISE LOST, HOODED MENACE, DISEMBOWELMENT. ANTICHRIST ve skladbách umně kombinují smrt s klasickým doom metalem. Líbí se mi syrový zvuk, vokály, ale hlavně nápady ve skladbách. Hudba ve mě probouzí smutek, nutí mě k zastavení. Ještě jednu skladbu prosím, já nechci zpátky do reality! Zde, v podzemí se mi líbí, fascinuje mě mrtvolná atmosféra, zdánlivý klid i chlad kamenných soch. Na desku lze zajisté nahlížet i kritičtějším okem, ale já to dělat nebudu. Pro mě jsou rozhodující emoce, všechny ty mrazivé nálady. Všeho se mi dostává na výbornou. Už teď se těším, jak znovu usednu do dřevěné lavice a skloním hlavu před opravdovým death doom metalem. Skvělý hnisající zážitek!
sumarizace:
Doom deathové poselství o bolesti bylo předáno. ANTICHRIST umí pomocí své muziky krásně zhudebnit smutek, strach, umírající podzim i krásu smrti. Pomalé, dlouhé songy se vám pomalu zaryjí až někam do mozku, nahlodají ho a rozloží na malé kousky. Album se opravdu povedlo, je hodně nakažlivé, ošklivé, vytažené odněkud z toho nejhlubšího hrobu. Fascinuje mě atmosféra, klid a rozvaha, s jakou jednotlivé songy zní. Zima letos stále nepřichází, ale je ji možno s klidem nahradit novou deskou "Pax Moriendi". Mrazivé pasáže jsou protkány vokálem ze samotného pekla a vy jste pomalu ukolébáni k nekonečné smrti. Přijdu si jako na nějaké černé mši, na spirituální seanci, kde se všichni společně pokoušíme vyvolat duchy nemrtvých. Nálada celé nahrávky je pochmurná, zlá, přesto velmi přitažlivá. Doporučuji všem, kdo rádi večer uléhají do své oblíbené rakve. Death doomové CD, které vás zmrazí navěky!
Asphyx says:
Doom death metal message of pain was passed. ANTICHRIST can set to music with their songs sadness, fear, dying autumn and the beauty of death. Slow, long songs dig up somewhere in the brain, erode and split it into small pieces. The album is really good, it is very contagious, nasty, pulled from the deepest grave. I'm fascinated by the atmosphere, calm and balance, sounding in each song. The winter isn't still coming this year, but it can be easily replaced with the new album "Pax Moriendi". Frozen passages are weaved with vocals from hell and you are slowly lulled to endless death. I feel like on the Black Mass, on a spiritual session, where we all together tryi to invoke the spirits of the undead. The mood of the record is grim, evil, but also very appealing. I recommend to all who likes to lie down in the favorite coffin in the evening. Death doom CD, which will freeze forever!
TRACK STREAM:
MORE INFO:
pondělí 5. března 2018
Recenze/review - GENOCIDE PACT - Order of Torment (2018)
GENOCIDE PACT - Order of Torment
CD 2018, Relapse Records
for english please scroll down
Představte si, že vám někdo stojí okovanou botou na hrudníku. Nemůžete popadnout dech, praská vám v kostech a mozek brzy vylétne z hlavy. Prostoupí vás obrovský tlak, tíseň a strach. Myslí se pomalu prohání panika. Tak blízko smrti jste ještě nebyli. Ozve se hlasité křupnutí a je konec. Absolutní konec. Teď už následuje jen nicota.
Přesně takové pocity mám i z alba "Order of Torment". Jedná se totiž o surovou smršť špinavého death metalu zahraného způsobem, že se vám u něj bude vařit krev v žilách. Nechutný, dunivý, klasický a zároveň temný jako rána na pitevně. Taková je smrt v podání GENOCIDE PACT.
for english please scroll down
Představte si, že vám někdo stojí okovanou botou na hrudníku. Nemůžete popadnout dech, praská vám v kostech a mozek brzy vylétne z hlavy. Prostoupí vás obrovský tlak, tíseň a strach. Myslí se pomalu prohání panika. Tak blízko smrti jste ještě nebyli. Ozve se hlasité křupnutí a je konec. Absolutní konec. Teď už následuje jen nicota.
Přesně takové pocity mám i z alba "Order of Torment". Jedná se totiž o surovou smršť špinavého death metalu zahraného způsobem, že se vám u něj bude vařit krev v žilách. Nechutný, dunivý, klasický a zároveň temný jako rána na pitevně. Taková je smrt v podání GENOCIDE PACT.
"Order of Torment" je nahrávkou, na které se ctí death metalové tradice. Není ničím výjimečná, novátorská, ani objevná. Předkládaný smrtící kov je ale značně uvěřitelný, s takovou tou poctivou jiskrou uvnitř. Deska se velmi dobře poslouchá, fanoušci třeba takových CANNIBAL CORPSE, OBITUARY, DISMA, by mohli být spokojeni. Samozřejmě, dodán je modernější, více hlasitý a čitelnější zvuk. Přiznám se, že mě strhly hlavně morbidní nápady a energie, která je ve skladbách obsažena ve velkém množství. GENOCIDE PACT zkrátka válcují způsobem, jakým to mám nejraději. Drsně, syrově, bez příkras. Masakrující death metal ze staré školy, který vás přikove doslova na zeď. Velmi dobře!
Asphyx says:
Imagine that someone is standing on your chest wearing heavy metal shoes. You cannot breathe, your bones are cracking and the brain will soon jumped out of your head. There is a great pressure in your whole body, anxiety and fear. Panic is slowly dancing in the head. I have never been so close to death. I can hear a loud crack and that is it. An absolute end. Now there will only be nothingness.
Those are the feelings I have from the album “Order of Torment”. It is a raw ride of dirty death metal played so good that the blood in your veins will be boiling. Disgusting, booming, classic and at the same time dark as a morning on an autopsy room. This is the death played by GENOCIDE PACT.
“Order of Torment” is an album which honours death metal traditions. It is not revolutionary, new or discovering. This death metal is very believable with honest sparkle in it. The album is easy to listen. I think that fans of bands like CANNIBAL CORPSE, OBITUARY, DISMA might like it. Of course, they add modern and louder and readable sound. I admit that I enjoy morbid ideas and the great amount of energy in the songs. GENOCIDE PACT damage me the way I like it. Roughly, raw and with no lies. Massacre death metal from the old school which will forge you on the wall, literally. Very good!
tracklist:
"Conquered And Disposed"
"Decimation Grid"
"Spawn Of Suffering"
"Pain Reprisal"
"Ascendancy Absolved"
"Structural Dissolution"
"Authoritarian Impulse"
"Blood Rejection"
band:
Tim- Guitar/Throat
Nolan- Bass
Connor- Drums
https://genocidepact.bandcamp.com/album/order-of-torment
https://www.facebook.com/genocidepact/
https://twitter.com/genocidepact
https://store.relapse.com/
Recenze/review - MASTER´S HAMMER - Fascinator (2018)
LP/CD/MC 2018, Jihosound Records
for english please scroll down
"Tak tu máme zase novou desku MASTER´S HAMMER, paní Müllerová": parafrázoval bych s dovolením slavnou větu ze Švejka. Ano, je to tak, slavní Češi v čele v Františkem Štormem jsou opět zde. A znovu se svoji nezaměnitelnou krásou českého jazyka v textech. Asi budu ve svém názoru osamocen, ale to je asi tak jediné, co se mi na několika posledních deskách líbí. Jako ortodoxní fanoušek prvních nahrávek kapely, jsem kdysi navnaděn dodnes skvělým albem "Vracejte konve na místa" (2012), pořád očekával nějakou další bombu. Bohužel, žádný výbuch radosti se nekoná ani tentokrát.
A cože mi to na novince vlastně tolik vadí? Za moji maličkost jednoznačně vokály. Je jich zkrátka moc a obzvláště ty od pana Necrococka mě v některých momentech doslova iritují. Jak známo, tak hlavní je hudba a ta je na albu "Fascinator" spíše obyčejná (konečně alespoň přímočařejší a bez zbytečných experimentů), než něčím zajímavá a neotřelá. Samozřejmě, všichni stále bereme celé MASTER´S HAMMER více méně jako takovou jednu velkou legraci (doufám, že to ještě platí), ale já se zkrátka nemohu ani po dlouhých týdnech poslechu chytnout. Ano, texty jsou vtipné, propracované, ta nadsázka tam pořád je a spousta starších i mladších věrných fanoušků ji zajisté uslyší a bude ji nadále považovat za "geniální". Osobně se ale zasměji jen občas, někdy se dostaví i pocity lehké trapnosti. A to ne nad obsahem, ale nad jejich naroubováním do skladeb. Obal je psychedelický, považuji jej za dobrý. Zvuk obyčejný a vlastně bez připomínek (jen mě nijak nedrásá, není ničím výjimečný, i když mu nelze upřít snahu o hutnost - zkrátka je "až moc příjemný").
Jakoby kapele chyběl nějaký šikovný producent, člověk zvenku, který by ořezal nepotřebné, vyhodil zbytečnosti a udělal z posledních několika alb jedno dobré. Mám takový pocit, že se v současnosti motají MASTER´S HAMMER trošku v kruhu. Jakoby nevěděli, jestli tedy chtějí opravdu "dělat umění" nebo být pořád "jen" vtipní.
Já vím, mnohým jsem právě strhl modlu, ke které se celý život také modlím. Jenže přátelé, jsem zvyklý psát to, co si myslím a slyším. Každý to máme samozřejmě jinak a tak si novinku užijte, já se raději vrátím jednou za čas ke starým deskám. "A víte co, paní Müllerová?...já si ty nový MASTER´S HAMMER teda občas pustím, ale že bych z toho byl zase nějak na větvi, to teda fakt ne!"
Asphyx says:
“Well, Mrs. Müller, there is another new album by MASTER´S HAMMER”: I paraphrase the famous Švejk (a Czech book character). Yes, that is right, famous Czech guys with František Štorm are here again. And again they have their signature Czech lyrics. I think nobody will agree with me but this is the only thing I like about the few last albums by this band. As an orthodox fan of the first albums of this band I used to be drawn in by a great album (even now) “Vracejte konve na místa” (2012) and I have been expecting something amazing. Unfortunately, there is no joy explosion this time.
And what I do not like about the new album? For me, the vocals. There is so much of them and mostly the ones from Mr. Necrocock sometimes irritate me. As we all know, the main thing is music and on the album “Fascinator” the music is just ordinary (it is at least straightforward and with any unnecessary experiments) rather than interesting and unpretentious. Of course, all of us just think about MASTER´S HAMMER as a one big legend (and I hope it still is) but I just cannot get hooked even after so many long weeks of listening. Yes, the lyrics are funny, worked-out, there is still the sarcasm and all real fans, old or young, will still hear it there and they will think it is “genious”. Personally, I laughed only a few times, there are even some embarrassing moments. Not about the content of the songs but about the grappling into the songs. The cover is psychedelic and I think it is good. The sound is simple and with no commentary (it just does not surprised you with anything special, but there is definitely a try for thickness – it is just “too nice “ for me).
It seems like the band lacks some good producer, a person from the outside who would cut all the unnecessary things, threw away things they do not need and made one good album from the previous ones. I think that nowadays MASTER´S HAMMER are in a circle and do not know how to leave it. Like they do not know if they really want to “do art” or “just” be funny.
I know, I have just pulled down the idol you pray to and I also have been praying to it for my whole life. However guys, I just writes what I hear and think. We all are different so probably some of you will enjoy it, but I will go back to their old albums. “And do you know what Mrs. Müller?...I sometimes listen to the new MASTER´S HAMMER but I am not very excited about that, not at all!”
tracklist:
1. Fascinator
2. Psychoparasit
3. Ve věži ticha
4. Linkola
5. Satanská nekrofilní porna
6. Estetika ďábla
7. Krokodil
8. Astrální dvojníci
9. Kletba
10. Odliv mozků
11. Espíritos Creativos
12. Exhumace
13. Lost In Fjords
band:
František Štorm - zpěv, kytara, klávesy
Petr Blackie Hošek - kytara
Petr Rámus Mecák - baskytara
Tom Necrocock - klávesy, zpěv
Jan Kapák - bicí
Silenthell - tympány
neděle 4. března 2018
Recenze/review - CONCRETE - Domain of Untold Horrors (2017)
CONCRETE - Domain of Untold Horrors
CD 2017, Rebirth the Metal Productions
for english please scroll down
Když se potká Smrt se Satanem, ozývá se pak v podzemí obrovské dunění. Všechny nás začne pálit hlava a čekáme v napětí, kdy přijde spalující oheň. Jsou si rovnocennými soupeři a bývá zajímavé sledovat, jak spolu bojují. Výsledkem je vždy hudba z dávných časů - pravý nefalšovaný death metal.
CONCRETE - bulharská odpověď na ozvěny ze záhrobí ve stylu MASTER, PESTILENCE, MALEVOLENT CREATION, CANNIBAL CORPSE, OBITUARY, EXHUMED. Loni přišli se zbrusu novou deskou "Domain of Untold Horrors", která je morbidní jako návštěva jatek. Jedná se přesně o ten druh zkaženého masa, který je vám hozen do obličeje náhle a bez vyzvání.
for english please scroll down
Když se potká Smrt se Satanem, ozývá se pak v podzemí obrovské dunění. Všechny nás začne pálit hlava a čekáme v napětí, kdy přijde spalující oheň. Jsou si rovnocennými soupeři a bývá zajímavé sledovat, jak spolu bojují. Výsledkem je vždy hudba z dávných časů - pravý nefalšovaný death metal.
CONCRETE - bulharská odpověď na ozvěny ze záhrobí ve stylu MASTER, PESTILENCE, MALEVOLENT CREATION, CANNIBAL CORPSE, OBITUARY, EXHUMED. Loni přišli se zbrusu novou deskou "Domain of Untold Horrors", která je morbidní jako návštěva jatek. Jedná se přesně o ten druh zkaženého masa, který je vám hozen do obličeje náhle a bez vyzvání.
"Domain of Untold Horrors" je klasickou, tradiční odpovědí na otázky smrti. Skladby mají jasný cíl. Zničit nás, vyhladit. Cítím v nich sílu, energii, tmu a zasahují mě přímo do mé hlavy. Vypadá to, že v Bulharsku moc dobře rozumí své hrobnické práci! Zvuk je jasně čitelný a zároveň špinavý jako ústa šelmy, která právě prokousla své oběti tepnu. O obalu netřeba diskutovat, je jedním slovem parádní. Osobně řadím nové album CONCRETE k velmi povedeným deskám. Nechybí mi vlastni nic, abych si užil tenhle krásný souboj Smrti a Satana. Bulharští maniaci sice nepřinášejí nic nového, ale řemeslo zvládají na výbornou. Death metal, který vás doslova roztrhá a zničí!
When Death and Satan meet, you can hear the drums in the underground. Our heads are burning and we are waiting in suspense for the burning fire. They are equal rivals and it is always interesting to see the fight between them. And the result is always music from ancient time – real death metal!
CONCRETE – a Bulgarian answer to the echoes from the beyond world in the style of MASTER, PESTILENCE, MALEVOLENT CREATION, CANNIBAL CORPSE, OBITUARY, EXHUMED. Last year, they came with a new album “Domain of Untold Horrors” which is as morbid as a visit at a slaughterhouse. It is the kind of rotten meat which was thrown at you without any notice.
“Domain of Untold Horrors” is a classic, traditional answer on death question. The songs have a clear aim – to destroy us and kill the humankind. From those songs I feel the power, energy, darkness and they hit me right into my head. It seems like in Bulgaria they know how to do a real grave digging job! The sound is clearly readable and at the same time dirty like the mouth of a beast which has just bitten its victim´s artery. We do not have to discuss the cover because it is just amazing. Personally, this album by CONCRETE is very nicely done. It does not lack anything to enjoy the beautiful fight between the Death and Satan. Those Bulgarian maniacs do not bring anything revolutionary but they do their craft very good. Death metal which will destroy you!
Tracklist
1. Sixth Sense Catatonia
2. Stillness of the Styx
3. Double Barrel Retribution
4. Blackborn
5. Phoboholic
6. Insomnia Post Mortem
7. Revealed Reincarnations
8. Breeding the Unborn
9. Eyes That See No Light
band:
Kalin Kolev - guitar, vocals
PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto třicátý čtvrtý - U Hymrů se to občas popere, no a co?
Skleněný poloprázdný půllitr přede mnou mi připomíná kaleidoskop. Koukám skrz něj, když se zakláním a hltám další Klášter. Jsme hrdí na své město a tak jsme věrni i "našim" pivovarům. Kolem stolu i všude jinde v hospodě se vznáší oblaka kouře. K večeři mám připálený bramboráky. Žlučník asi úpí, ale jsem mlád a tělo si s tím nějak poradí. Čtu si a musím si pořád popostrkovat těžké brýle po nose. Asi vypadám jak bláznivý intelektuál, ale mě je to jedno. Hlavní je kniha a klid.
Kluci se pomalu scházejí. Máme zde svůj metalový stůl. Venku mrzne jak praští, v Debři jsme se pohádali s místními a tak je nějaký čas naší základnou hospoda U Hymrů. Pajzl, ale slušnej. Tedy jak kdy. Naproti okupují pár lavic punkáči. Hospodskej je nemá moc rád, protože z principu nepracují a tak nemají pořád peníze. My taky moc ne, ale na pořádnou opici se vždycky složíme. Naučil jsem se popíjet, ucucávat. Dozrál jsem, už nezvládám do sebe nahrnout velký množství jakéhokoliv alkoholu během pár hodin. Umí to ještě Kytka. Prcalík ne. Ten pořád chlastá první ligu.
Taky tu je pár skinheadů, takových těch původních, co ještě ctí klasickou britskou školu. Žádný náckové (ty by Franta vyhodil). Velký pravičáci jsou ale dělňasové, kteří mají obrovský strach z vlny přistěhovalců. Levná pracovní síla z východu. Zástupy chlapů, co budou makat za o hodně menší mzdu než místní. Bez dovolených, bez odpočinku. Zkazili cenu práce. Rok 1994, Škodovka se přehoupla díky Němcům do tvrdého kapitalismu. Spousta Škodováků to nevydýchala. Mezi lidmi je díky tomu divná nálada a spousta zla.
Jakoby byla hospoda rozdělena do čtyřech světů. Potkáváme se jen na záchodech nebo u televize, když se hraje nějakej fotbal. To mám nejradši. Na sport nikdy nekoukám, nebaví mě a můžu si tak víc v klidu číst. Nebo kecat s holkama. Je neděle odpoledne. Mysleli jsme si, že probereme páteční akci, pokecáme o nových deskách, zasmějeme se se svýma vílama. Jenže je ve vzduchu cítit špatnej tlak. Půlka stolu dělňasů dostala v pátek padáka. Po dvaceti letech práce, táhni a starej se jak chceš. Jseš moc drahej a starej. Klidně chcípni.
Pár keců od manažerů, aby se soustružník předělal na úplně jinej obor. Jo v padesáti to jde určitě snadno. Byli prostě naštvaní a ponížení, cítili se nepotřební. Nasraní na všechno a na všechny, na sebe, na celej svět. A pak jeden z nich, už úplně navátej, udělal velkou chybu. Měl blbý kecy na Káču. Sprostý, nechutný. Zlý. Poslala ho pryč a on asi jak byl v totálním srabu, tak zareagoval špatně. Plácl ji po zadku a chtěl ji osahávat. Zaslechl jsem něco o kurvičce a zatmělo se mi před očima. "Co je vole, nějakej problém?": pořád jsem se ještě trošku držel. Nebo mě spíš držela Jana, protože mě znala. Nenapravitelný bojovník za spravedlnost, proti tupotě a neomalenosti. Je to moje, rozumíš vole, moje holka. Máš s tím problém? Měl, bohužel.
Dostal jsem ji první. To bývá špatný. Normálně bych si asi ustlal, ale strejda se úplně netrefil. Splašila se mi kladiva. Nemohl proti mému vzteku vyhrát. Měl ale kamarády. Já taky. Následovala klasická hospodská bitka. Holky ječely, výčepák nám nadával. Vzduchem létaly židle. Mladí metaláci a punkáči proti chlapům (skinheadi z toho měli jen srandu). Natrhli mi ucho, zase zlomili nos. Ale stál jsem dál a bojoval. Za čest svý holky, za nás, za metalisty. Protože do nás se nikdo vysírat nebude.
Tenkrát jsme měli obrovský štěstí, že přijeli policajti. Prý, vyřešíme to domluvou. Bývali bychom prohráli. Dělňasové v sobě měli oproti nám nenávist i váhovou převahu. Byli jsme jak spráskaní psi. Číšník, s rozseknutými brýlemi přesně uprostřed, zakončí vše slovy: "No a co, u nás U Hymrů se to prostě občas popere, co má bejt? Pročistí se vzduch, vytyčí se mantinely a je klid. Náklady si pánové rozdělí napůl, já bych to nějak zvlášť neřešil, co páni policisti...?": mluví a mluví. Umí v tom chodit. Nikdo nechce mít problémy. Odvézt musí jen toho maníka, co mě napadl. Ten to dneska nerozdejchal. Ale on se vyspí na záchytce a bude klid.
Káča mě trošku plísní, že nemusím bejt takovej rytíř, že to šlo vyřešit po dobrým. Ale když mi pak rovná nos a otírá obličej od krve, vidím na ní, že je ráda, že mě má. Je moje, já už si ji ochráním. Nikdo, rozumíš nikdo, mi do ní dělat nebude. Ještě si chvíli lížu rány a dělám tvrďáka. Poslední, ale fakt poslední pivo a pak už tě půjdu vyprovodit. Odvedu Kačenku, to jsem ještě za hrdinu. Před Janou ale už sípu a držím se jak servanej pes sotva na nohou. Přichází mi všechny rány díky úbytku alkoholu v krvi k sobě. "Dojdeš?": zeptá se Jana a já kývnu že ano. Dolezu ale jen tak tak.
Do práce vstávám po čtyřech hodinách. Pondělí. Nejhnusnější pondělí. Jako vždycky. Přijdu si, že jsem musel včera spadnout do mlátičky na obilí. "Včera se to U Hymrů servalo, Smrťák prý vymlátil celou hospodu": dozvídám se o svačině. Jen se usměju. Jo, to jsem celej já. Trpím až do odpoledne a když jdu pro Káču ke škole, tak vypadám jako kdybych se vrátil z války. Samá náplast, opuchlej ksicht jak pornoherečka. Vezme mě kolem pasu a já celé odpoledne dělám, že mě nic nebolí. Usnu na gauči a Kačenka mi zasněně čechrá vlasy. "Mám ji stejně rád. Nikdo mi do ní dělat nebude...Rozumíš?": šeptám prý ze spaní.
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
sobota 3. března 2018
Recenze/review - SCORCHED - Excavated for Evisceration (2018)
CD compilation, 20 Buck Spin
Zatloukejte hřeby do mých dlaní hezky pomalu, abych si všechno pořádně užil. Krev z trnové koruny ztéká po tváři, tělo je napnuté v poslední křeči. Směju se svým vlastním střevům vyklovaným od krkavců. Ukřižován na kopci nad městem, umírám pomalu. Má mysl je čistá, nezkažená. Mě nezlomili. Propadl jsem peklu už dávno.
Nejsem velkým příznivcem různých kompilací. Jenže novinka od amerických death metalistů SCORCHED je tak návykovým odkazem, že mi hned s prvními tóny pronikla přímo do krve. Prašivý, reálný smrtící kov ve stylu starých INCANTATION, VITAL REMAINS, POSSESSED, AUTOPSY, GRAVE má potřebný tlak, černou energii. Stala se tak na dlouhou dobu mým průvodcem v záhrobí.
Zatloukejte hřeby do mých dlaní hezky pomalu, abych si všechno pořádně užil. Krev z trnové koruny ztéká po tváři, tělo je napnuté v poslední křeči. Směju se svým vlastním střevům vyklovaným od krkavců. Ukřižován na kopci nad městem, umírám pomalu. Má mysl je čistá, nezkažená. Mě nezlomili. Propadl jsem peklu už dávno.
Nejsem velkým příznivcem různých kompilací. Jenže novinka od amerických death metalistů SCORCHED je tak návykovým odkazem, že mi hned s prvními tóny pronikla přímo do krve. Prašivý, reálný smrtící kov ve stylu starých INCANTATION, VITAL REMAINS, POSSESSED, AUTOPSY, GRAVE má potřebný tlak, černou energii. Stala se tak na dlouhou dobu mým průvodcem v záhrobí.
SCORCHED jsou členy temných death metalových templářů od roku 2015 a již od svých počátků se vydali tím správným zahnívajícím směrem. Jejich skladby pojednávají o tradičních tématech smrti. Jsou ortodoxní, neurvalí a špinaví jako ruka právě pitvaného těla. Hudba je to náležitě hnilobná, ošklivá, syrová a nepostrádá kýženou atmosféru. Při poslechu mám sto chutí vzít do rukou palici a zničit svoji vlastní rakev. Podzemí vydalo další nechutné svědectví o zkaženosti lidského rodu. Slyšte slova samotné Bestie! Vynikající old school death metalové album, které vás roztrhá na kusy!
sumarizace:
SCORCHED a jejich kompilace plná totálního zla jsou zde! Naleznete na ní skladby, které jsou temné, maniakální a ošklivé. Pokud máte rádi temný plesnivý death metal, tak neváhejte ani chvilku. CD připomíná obrácenou modlitbu. Američané umí navodit hodně zlou a špinavou atmosféru. Při poslechu si přijdu, jako bych právě otvíral nějaký dávno starý hrob. Dýchne na mě pach hniloby a samotné smrti. Zazní ostré riffy SCORCHED a mrtvoly jsou exhumovány. Cítíte ten strach? Z nebe padá krev! Nahrávku bych doporučil všem milovníkům záhrobí. Špinavý death metal, nahraný v samotném pekle! Inferno!
Asphyx says:
SCORCHED and their compilation, full of total evil, are here! You can find here the songs that are dark, manic and ugly. If you like dark moldy death metal, so don't hesitate. The CD resembles an upturned prayer. Americans can make much evil and dirty atmosphere. When I'm listening, it's like a just opened long old tomb. The smell of rot and death itself. Sharp riffs of SCORCHED sounds and corpses are exhumed. Do you feel the fear? The blood is falling down the sky! I would recommend this recording to all lovers of the dead. Dirty death metal, recorded in the hell! Inferno!
Tracklist:
01. Enter the Cellar
02. Existence Dissolved
03. Gruesome Procedure
04. Altar of Desecration
05. Emerging Decay
06. Fevered Souls
07. Caverns of Catharsis
08. Tools of Murder
09. Fields of Famine
10. Fire Burial
11. Scorched
band:
Matt Kapa - Vocals
Andrew Benenati - Bass
Matt Izzi - Drums
Federico Dimarco - Guitar
Steve Fuchs - Guitar
