CD 2017, Xtreem Music Začal mi krvácet starý vřed. Vzal jsem nůž, nabrousil čepel a dal jsem se do operace. To tepání zkažené krve bylo již nesnesitelné. Prořízl jsem kůži a ven se vyhrnula černá tekutina s příměsí hltavých červů. Vypadalo to, že mě opět napadli cizopasníci. Jsem infikován thrashem, pamatuji doby, kdy byl tenhle styl na vrcholu a dodnes si pro sebe vyzobávám z toho obrovského množství kapely, které se mi líbí. Undergroundový mág Dave Rotten tentokrát spojil svoje síly s ostatními a dal se na hudbu, kterou kdysi hráli třeba takoví DARK ANGEL, INFERNAL MAJESTY, ATROPHY, CORONER, SACRIFICE, SEPULTURA (Beneath...). Kapelu nazvali HOLYCIDE a letos mezi nás vyvrhli svoji dlouhohrající prvotinu s názvem "Annihilate... Then Ask!". Připomínají starou rezavou bednu s vinyly, kterou najdete na půdě. Je plná špíny, vzpomínek a thrash metalového odhodlání.
Na "Annihilate... Then Ask!" je nutné se dívat okem pamětníka, případně thrash metalového archeologa, který právě objevil prostřelenou lebku nějakého dávného kytarového mistra. Je to album na chvíle odpočinku, nijaký velký tlak nehledejte. Spíš se jedná o takové příjemně řezavé rozjímání. Nemám s albem sebemenší problém, dokonce bych řekl, že si jej opravdu užívám, ale občas mi přijde trošku "rozsypané". Kope slušně, jen musíte mít to správné rozpoložení. Rozhodně se nejedná o vzájemnou přitažlivost na první poslech. Chce to klid, pivo k tomu a taky určitou nostalgickou náladu, bez té se tentokrát opravdu neobejdete. HOLYCIDE na mě působí jako nějaký hodně starý, mokvající vřed. Je to tak v pořádku, podobný thrash mám rád a dávám si ho do žil znovu a s chutí. Rezavé album, plné starých melodií! Velmi dobře!
sumarizace:
HOLYCIDE jsou přesně tou kapelou, ke které se můžete postavit dvěma způsoby. Buď je rovnou odsoudíte jako kopii starých klasických thrash metalových desek a nebu přistoupíte na jejich hru. Jako příslušník old school thrash metalové legie se mi novinka "Annihilate... Then Ask!" líbí. Oceňuji jak nasazení, tak jednotlivé špinavé nápady. Tohle je underground přesně podle mého gusta. Oblečte si džínové bundy, zavzpomínejte na dobu svého mládí a přidejte hlasitost na svém přehrávači. Pokud ještě stojíte v klidu, pak není něco v pořádku. Na tuhle muziku se musí pařit, házet hlavou a skákat v mosh-pitu. Představuji si zaplivaný undergroundový klub, narvaný k prasknutí a na pódiu HOLYCIDE. Sem tahle muzika patří a tady se cítí nejlépe. Old school thrash metal, který vám nakope zadky!
Asphyx says:
HOLYCIDE is the band which you can see in two possible ways. First, you judge them as a copy of old and classic trash metal records. Or second, you accept their game. As a person who likes old school trash metal league I like this new album "Annihilate... Then Ask!". I appreciate the appointment and all of the dirty ideas. This is the underground which I like. Put on your denim jackets, remember the old good times and turn up the volume on your music players. If you yet stay still, something is wrong. You have to be wild while listening to this music, flip your head and jump in mosh-pit. Let me introduce you a dirty underground club which is full of people and there is HOLYCIDE on the stage. This music belongs in here and it feels right. Old school thrash metal which will kicks your asses.
Tracklist: 1. Afterworld Remnants 2. Annihilate... Then Ask! 3. Human's Last Dawn 4. Eager To Take Control 5. Motorhead 6. Bonebreaker 7. Deserve To Be Erased 8. Losers (Détente cover) 9. Leather Spikes Chains & Blood 10. Back And Forth
Line up: Dave Rotten - Vocals (Avulsed, Christ Denied, FamishGod, Putrevore, ex-Rotten, ex-Golgotha, ex-Anaëmia) Miguel Bárez - Guitars (Inntrance, No Fate) Dani Fernández - Bass (Dark Moor, ex-The Clockwork, ex-Inntrance, ex-Violent Eve Jorge Utrera - Drums Salva Esteban - Guitars
Milá Tamaro, už jsem ti dlouho nepsal. Pamatuješ, jak nám bylo sedm let a soudružky učitelky nás daly v roce 1981 pomocí dopisu dohromady? Ještě pořád máš ode mě můj pionýrský šátek? Já žvýkačku s Mickey Mousem od tebe nikdy nejedl, protože byla tvrdá jako prase!
Super bylo, když u nás bylo pár let po revoluci, které dodnes říkají sametová a my s klukama ze srandy napsali na všechny adresy našich ruských kamarádek znovu. Ty jsi jediná s Malinou odepsala a poslala fotku. Bylas tenkrát hrozná kočka a chtěla si se vdávat. Naše holky zdrhaly do Německa a Itálie a tvůj sen byly Čechy. Hrozně ses mi líbila a skvělý bylo, žes poslouchala metal! Poslala si mi taky kazetu GENERAL SURGERY (Relapse Records - EP Necrology - 1993) a dodnes nechápu, kde si ji u vás v Rusku schrastila. Bylo na ní pět skladeb, který mi připadaly tenkrát jako něco šíleně hnusného a neposlouchatelného. Moc tvrdý, moc extrém, říkal jsem si a kazetu nakonec při jednom úklidu vyhodil. Já byl tenkrát takovej blbec!
Ingrowing
Nevím, jak je na tom má ruská virtuální kamarádka dneska, ale když jsem se dozvěděl, že na slovutném festivalu KINDER GRINDER budou Švédi GENERAL SURGERY, mé srdce doslova zaplesalo radostí. Jak šly roky, tak jsem si tuhle partičku krvavých řezníků zamiloval a oceňuji u nich obzvláště věrnost death grindovému stylu, u kterého kdysi s kolegy CARCASS v počátcích stáli.
S Michalem, mým dvorním řidičem a fotografem jsme byli domluveni dlouho dopředu. Oba jsme měli v kalendářích čtvrtek 17. února vyznačen červenou barvou. Bylo na co se těšit. Vyrazili jsme z Plzně a přišlo mi, že jsme tentokrát jeli trošku rychleji. Už nám ta Modro-vopičí atmosféra chyběla. Nálada vozidla byla vynikající, smáli jsme se jak nějací kluci, kteří očekávají pořádnou raubířinu. A taky že jo! Praha nás schlamstla jak vesničany a já dostal žízeň připomínající suchý trám.
Defecal of Gefebre
O Modré Vopici nebudu už nic psát, já tenhle klub za ty roky skoro nekriticky miluju, cítím se v něm dobře a i když je to svým způsobem jedová chýše par excellence, všechno vyvažují lidé, pivo a dobrý zvuk. Vopička moje milá nás pohltila a my hned korzujeme, kecáme, už jsme tady nebyli měsíc, tak je co probírat. Šteluju foťák, na chvilku vzpomenu na Tamaru, té by se asi mezi námi taky líbilo a očekáváme první kapelu.
GODSFURY - grind z jižních Čech. Kapela složená ze samých poctivých šílenců do nás nahrnula power, gore a tmu. Mělo to tlak, mělo to sílu a mělo to velký grády. Stará škola v podobě, v jaké ji máme všichni rádi. Za mě velmi dobré! Killer and maniacal!
DEFECAL OF GERBE - brutal death metal gore grind ze země galského kohouta. Nářez, krutost, chaos, smrt. Byl to extrém, který není rozhodně pro každého. Za mě osobně dobré, chvílemi až moc monotónní. Ale tak zase na druhou stranu, byli jsme tam všichni hlavně kvůli pořádnému bordelu, ne? Mad, harhs and very good!
PULMONARY FIBROSIS - další akvizice z Francie a opět trefa do krvavého. Kapela zahrála gore grind způsobem, že mi nadskakovala keramika v hubě. Nic pro slečinky, ale pořádný výmaz. Splitkoví maniaci to do nás narvali bez jakýchkoliv servítek. Jo, bavilo mě to, ale ke konci už bylo té změti plné šílenství moc. Chtělo by to občas něčím trošku občerstvit. Každopádně opět dobrá práce plná zmaru. Massacre, death, madness. Beautiful bloody gig!
České INGROWING netřebanašinci představovat. Poslední předkapela, která nám předložila old school gore grind plný temnoty, hnusu a špíny. Na tyhle kluky z Českých Budějovic je naživo spolehnutí a koncert se povedl i v Modré Vopici. Vystoupení připomínalo tanec na ostrých čepelích rezavých nožů. K tanci jsem se sice vyzvat nenechal, ale i tak se mi tenhle upřímný masakr líbil. Rough, raw dance with rusty knife in my mind! Yes!
S GENERAL SURGERY byl čas na vzpomínky, lehkou brutální nostalgii a totální vyhlazení našich mozků. Hudebně patologičtí Švédové dostáli svému jménu a předvedli vystoupení, které mě bavilo vlastně po celou dobu. Ano, byl jsem v pitevně a všemi póry svého těla vnímal krásnou esenci deathu a grindu. Bylo to jako spadnout do kovové drtičky odpadu. Ostré kytary, tupa tupa rytmus s přihlédnutím ke švédskému chrastění a vokál hutný jako sražená krev. První dva songy jsem vnímal, ale pak se ztratil ve víru a užíval si hudbu, jako kousky zahnívajícího masa na stříbrném podnose. GENERAL SURGERY mě v Praze rozsekali na prvočástice! GENERAL SURGERY demolish my brain and take me into autopsy room. Great death/grind performance!
Zvuk byl ošetřen řádně a bez jakýchkoliv problémů, snad jen první kapela byla trošku nevýrazná. Co se týká návštěvnosti, tak myslím, že byla velmi solidní - mým skromným odhadem něco přes sto lidí (osobně mě opravdu! mile překvapil velký počet krásných dívek a žen)? Organizačně trošku zamrzel lehký skluz oproti harmonogramu, ale byl jsem stejně díky panákům, na které jste mě vzali (díky!) ke konci tak mimo, že je to vlastně jedno.
Nálada, kvůli které také na koncerty vyrážíme, byla jedním slovem vynikající, už jsem se takhle dlouho nenasmál.
Z vyhřátého klubu se mi nikam nechtělo. Protože pak už to jde vždycky ráz na ráz. Vymotat se z Prahy, pak dálnice a po pár hodinách (3!) spánku zase do rachoty. Usednout k počítači a stát se jen malým kolečkem v soukolí - sirky do očí by bodly. Kdyby mě viděla Tamara, asi by byla hrdá už jen kvůli tomu, že jsem ráno vstal živý.
Vím, že už s tím musím být otravnej, ale opět moc děkuji všem čtenářům našeho-vašeho blogu, kteří za mnou přišli a pochválili. Jste super!
Kluci u nás v práci už týden řeší mobilní aplikaci, která simuluje lízání dámského přirození. Když vidím pány inženýry s uslintanými displeji telefonů, není mi moc do smíchu. Mám pocit, že se svět řítí někam...víte kam. Ještě že tu jsou podobné akce jako KINDER GRINDER, které mi pomáhají se v dnešní době naruby úplně nezbláznit. Pořadateli Neonarcis za to patří velké díky, stejně jako všem fanouškům, kteří opět vytvořili úžasnou atmosféru. Bylo to prostě skvělý a hotovo! Metal (a grind!) s vámi, přátelé! Jo a Tamaro, pokud budeš moje slova číst, tak doufám, že už to nepřeháníš s tou rudou rtěnkou, vypadala na tobě hrozně lacině:). Dovětek: otázka pátečního, ještě notně alkoholem poznamenaného rána zní...proč se pořád při vzpomínkách na včerejší večer tolik usmívám? A proč mám na tváři otisk rudé rtěnky, vždyť jsi tam nebyla Tamaro...nebo jo?
