DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 22. června 2017

Recenze/review - RUNNING DEATH - DressAge (2017)


RUNNING DEATH - DressAge
CD 2017, Punishment 18 Records

 Bylo už na čase odříznout ze svého života všechny nihilisty. Potkávat je každý den a pořád dokola poslouchat jejich stěžování na cokoliv, bylo už značně unavující a člověk byl vší tou negativní energií doslova nasáklý. Zvedl jsem hrdě hlavu, nadechl se z plných plic a pustil si novou desku německých RUNNING DEATH.

 Takhle to vypadá, když někdo hraje pro radost. Z čerstvé nahrávky "DressAge" doslova srší energie, hravost, nadšení z hudby jako takové. Velmi příjemný zpěv, hráčská jistota a spousta dobrých nápadů, dělá z těchto thrasherů doslova povinnost pro všechny obdivovatele poctivého metalu. Přidávám volume, ztrácím se v mosh-pitu a zpívám si spolu s kapelou. Co si přát víc?


RUNNING DEATH mi připomínají mláďata kočkovitých šelem, která se učí lovit. Jen s tím rozdílem, že jejich novinka strčí s přehledem do kapsy mnohé současné desky jejich učitelů. Slyším zde lehkou inspiraci MEKONG DELTA, DESTRUCTION, DEATHROW, XENTRIX, FORBIDDEN, ale hlavně obrovskou porci talentu. Skladby mají vyloženě hitový potenciál, poslouchají se víceméně samy. Jsem u přehrávače opravdu doslova nabitý pozitivní energií. Němci si zkrátka na nic nehrají, ale oni opravdu tvoří, hnětají, sochají svými riffy, studenými melodiemi, zpěvností, takovým tím správně "ujetým" bláznostvím. Pokud ještě patříte mezi fanoušky, kteří poslouchají hudbu hlavně pro radost, tak u "DressAge" určitě zbystřete pozornost. Minulé nahrávky byly velmi dobré, ale letošní album doslova drásá. Kristova noho, tahle deska ale řeže! Klaním se až k zemi.


sumarizace:

Už dlouho jsem neslyšel thrash metal, který by byl takhle dobře zahraný. člověk má chuť zaskákat si do rytmu, zapařit, rozseknout sekyrou vlastní hlavu na dvě části. Líbí se mi zvuk, nápady i celková jiskřivá atmosféra. "DressAge" je albem, které je doslova narváno nápady a energií. Mám chvílemi pocit, že na mě útočí smečka rozzuřených pitbulů. Netrhají mě najednou, ale hezky postupně, svoji kořist si užívají. Chlemtají moji krev, řežou mě tesáky a riffy do celého těla a nakonec mě rozdrtí ve svých čelistech. Tohle je hudba pro fajnšmekry, pro gurmány, kteří rádi vyhledávají ryzost, zemitost, zběsilost. RUNNING DEATH jsou skvělí v tom, že si na nic nehrají, nic nepředstírají. Jdou rovnou k jádru, k samotnému základu věci. Výsledkem je album, které ničí vše živé v okruhu několika kilometrů. "DressAge" působí jako právě odpálená vodíková bomba. Je heavy, neskutečně natlakované a má v sobě velký kus energie. Přiznám se, nečekal jsem to a odměnou mi budiž nahrávka, u které praskají kosti. Thrash metal s vysokým oktanovým číslem! Vynikající! 

Asphyx says:

It has been a long time since I have heard such thrash metal which would be so nicely played. You want to jump in the rhythm and gash your own head in two parts with an axe. I really like the sound, ideas and the whole sparkling atmosphere. "DressAge" is an album full of energy, literally. There are some moments when I feel like there is a pack of angry pit-bulls attacking me. They are not tearing me at once but gradually, they are enjoying their prey. They slurp my blood, cutting my whole body with their teeth and riffs and finally crushing me in their jaws. This music is for gourmets who like genuineness, earthiness and fury. RUNNING DEATH are great, they do not pretend. They go straight to the point, to the substance of the case. The result is an album which destroys all living in a radius of several kilometres. "DressAge" feels like just detonated hydrogen bomb. It´s heavy, unbelievably pressurized and has a big chunk of energy. I have to admit that I was not expecting that and the reward is this record which makes my bones crush. Thrash metal with high octane number! Excellent!

Tracklist:
1. Courageous Minds
2. Dressage
3. Delusive Silence
4. Heroes Of The Hour
5. Duty Of Beauty
6. Numbers
7. Beneath The Surface
8. Anthem Of Madness (Instrumental)
9. Safety Second
10. Refuse To Kill

band:
Simon Bihlmayer: Vocals, Guitar
Julian Gruber: Guitar, Shouts
Jakob Weikmann: Drums, Acoustic guitars
Max Bauer: Bass

Recenze/review - SKELETHAL - Of the Depths... (2017)


SKELETHAL - Of the Depths...
CD, LP, TAPE 2017, Hells Headbangers

 Již dlouhá léta jsem byl obsypán mokvajícími vředy. Objevovaly se s krutou pravidelností, pokaždé ve chvílích, kdy se mi to nejméně hodilo. Pálily, bolely v rytmu úderů srdce a nešlo si na ně zvyknout. Párkrát jsem málem zešílel, vyřízl si je nožem, několikrát dokonce vypálil ohněm, ale nepomáhalo nic. Letos jsem si při poslechu novinky francouzských death metalistů SKELETHAL uvědomil, že má bolest není nic proti tomu, co se odehrává na jejich novém albu "Of the Depths...". Propadl jsem naplno peklu.

 Není divu, vždyť morbidní práce vy stylu GRAVE, ENTOMBED, NIHILIST, DISMEMBER, UHLEASHED, CARNAGE, ENTRAILS, ASPHYX, HOODED MENACE vždy dělala a dělá mému srdci stejně nejlépe. Novinka má navíc v sobě takovou tu těžko popsatelnou černou jiskru, ohavnou přitažlivost, která vás postupně rozleptá a změní k obrazu svému. "Of the Depths..." hltám s obrovskou chutí a vůbec mi nevadí, že jsou mé vnitřnosti spalovány černým ohněm smrti.



SKELETHAL jsou kapelou, kterou sleduji dlouhodobě a musím říct, že jsou každým albem ošklivější, temnější, víc oddanější záhrobí. Pod jejich riffy praskají stovky kostí, pukají lebky, vzduchem se vznáší strach, studený vír, utkaný z těch nejstarších pavučin. "Of the Depths..." je jako návštěva staré kobky, kde po stranách sedí vaši předci a rozmlouvají s vámi starým death metalovým jazykem. Prosypávám mezi prsty prach, líbám se s nemrtvými, nasávám zatuchlinu dávných dní. Do morku se mi dostává chlad a už teď vím, že tohle album mě bude provázet na mých toulkách záhrobím ještě hodně dlouho. Chcete si podat ruku se samotnou Smrtí? Máte jedinečnou možnost. Old school death metal, zahraný s absolutní oddaností podzemí! Kult!


sumarizace:

Nové album francouzského uskupení SKELETHAL je velmi zdařilou poctou devadesátým letům v death metalu. Songy mají jasnou černou tvář, jsou dobře zapamatovatelné a připomínají mi krev, stékající po stěnách podzemních kobek. Tahle hudba je hodně zlá a hodně návyková. Přiznám se, že takové inferno jsem nečekal. Staré, plesnivé melodie, zastřený hlas, odér samotného záhrobí. To jsou hlavní atributy hudby těchto maniaků. Doporučil bych ji všem death metalistům, kteří se rádi pohybují v tom nejtemnějším záhrobí. Budete navěky prokleti, nabodnuti na kůl a spoutáni syrovými melodiemi. Jsem touto deskou totálně smeten, zničen, rozsekán. Během poslechu jsem neviděl ani náznak světla. Masakr lidské mysli, inferno! Old school death metalové album, které bylo nahráno v samotném podsvětí! Totální, plesnivý kult! 

Asphyx says:

The new album by French band SKELETHAL is a very good tribute to all the 90th´s death metal bands. These songs has a clear black face, are easily memorized and they remind me blood which pour down underground tombs. This music is very evil and very addictive. I have to admint that this inferno is not what I was expecting at all. Old mouldy melodies, husky voice, smell of the other world itself. These are the main attributes of this maniacs´ music.  I would recommend this album to everyone who are fans of death metal, who like to go around the darkest beyond. You will be curse forever, stick on a pole and enchain with raw melodies. I am totally smashed by this album, I am broke and chopped. During the listening I was not able to see any light at all. Massacre of human mind, inferno! Old school death metal album which was recorded in the Hades world! Total mouldy cult! 

A few questions – interview with French death metal band SKELETHAL.


A few questions – interview with French death metal band SKELETHAL.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play  etc.?

Hi, In early 2012, me (Gui Haunting) and Jon Whiplash decided to vomit some Death Metal. Tuning down our instruments we began to rehearse together. Our inluenceswere and still are the classics : Entombed, Morbid Angel, Pestilence, Autopsy... Playing in the Thrash band Infinite Translation, we've known each other very well, and having the same tastes the songwritting process has been fast. We self-released a demo called "Morbid Ovation", then two EP out on Iron Bonehead. Our first album “Of the Depths...“ is just out on Hell's Headbangers records.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We did the whole work by ourselves: recording, mixing, mastering, artwork, layout... We did it in our rehearsal room.


How many copies  were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The US label Hell's Headbangers released it on cds 1000 copies, Lps 500 copies and tapes 200 copies.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

I'm the author of the lyrics. My ideas come from the books I read. It's mostly sci-fi and horror. My favorite authors are: Lovercraft, Simak, Van Vogt, K Dick, Vance, Poe, Jules Verne, Curval...

It's usually about Forces or Entities from beyond summoned or incarnated to destroy human race.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

We wanted a one word name, I found the name Skelethal and Jon had te idea to add an H in it. We designed it together, it's a pretty usual police in Death Metal. Jon know how to release it on computer so he did it. Nowadays social network are really important, in the begining we didn't want to make a facebook, but we finally realized that we needed it to spread our name and music.


Which label did you choose for releasing  your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Hell's Headbangers is a very good label and we are in good relation wth them, we are very glad of working together and really satisfied so far.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Entombed very much. It's our first influence. But we are also inspired by a lot of band from a lot of styles. I personnaly listen to a lot of Thrash Metal and Punk H/C, Rock and 70's music too. My favorite bands are : Entombed, Megadeth, DRI, The Doors...

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No we didn't, we already planned the release with HHR one year ago.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We planned like 40 gigs for now, and I still can't say which type of gig I prefer. I think it really depend on the crowd answer. Sometimes you play in front of a large crowd but they seem bored and sometimes it's hell in front of 15 crazy guys. I think our best performance were at the Fall of Summer festival in 2015 and some of the gigs during our April 2017 tour wih Mortal Scepter.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

For now we focus on promoting the album and play the maximum of gigs in France and abroad. My personal aim to is to continue to follow the path of ancient Death Metal, have fun on stage and meet die hards from everywhere to share our passion for music!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Our band email is skelethaldeath@gmail.com we also have fb and bandcamp and a website: www.skelethal.com!

Thanx for the interview.

Thank you very much! Cheers from Beyond!

TRACK STREAM:
http://skelethal-france.bandcamp.com/album/of-the-depths

MORE INFO
www.hellsheadbangers.com
www.facebook.com/hellsheadbangers.com
www.hellsheadbangers.bandcamp.com
www.instagram.com/hellsheadbangers
www.twitter.com/hellshead666
www.youtube.com/user/hellsheadbangers666

středa 21. června 2017

Recenze/review - INTOXICUM - ...of Reign and Demise (2017)


INTOXICUM - ...of Reign and Demise
CD 2017, vlastní vydání

 Spadla na mě lavina ze starých plesnivých lebek. Procházel jsem zrovna okolo, na své pravidelné obchůzce kostnicí a odněkud ze záhrobí ke mě zavanul zkažený vzduch. Vyhrabu se z hromady běloskvoucích hlav, opráším ze své džínové bundy pavučiny a s odhodláním jdu za zvukem pradávného death metalu kombinovaného s thrashem.

 Němečtí INTOXICUM jsou vyznavači stejných kovových postupů jako já. Jejich novinka "...of Reign and Demise" je po okraj narvaná odhodláním rozdrtit kosti tlakem a chladem. Pokud máte rádi v metalu devadesátá léta s přihlédnutím ke švédské škole, myslím, že byste mohli být navýsost spokojeni. 



Kombinace utíkajícího thrashe, obestřeného smrtí a takovým tím poctivým rock´n´rollovým feellingem, mi dělá velmi dobře na mé zkažené duši. Dovedl bych si sice představit hutnější a plnější zvuk, ale jinak novinka s přehledem obstojí v mé sbírce morbidních CD. INTOXICUM jsou nekompromisní, odhodlaní a šílení ze své podstaty. Tahle kapela patří do zaplivaného klubu, kde vás rozsekají na masokostní moučku. Ne, skupina není vlastně ničím originální a převratná, ale skladby odsýpají se samozřejmostí valícího se kamení. "...of Reign and Demise" je velmi dobrým albem, doslova narvaným energií a temnou silou. Mám chuť si jít otevřít další hrob! Starý poctivý thrash death metal, který řeže jako rezavý nůž. Co si přát víc?


sumarizace:

 INTOXICUM a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death/thrash metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death/thrash metal se zde potkává s thrashem z osmdesátých let a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi krutá seance. Vystupovat na ní budou death metalisté  INTOXICUM. V Německu moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "...of Reign and Demise" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death/thrash metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!

Asphyx says:

 The new album by the  INTOXICUM attacks the deepest nightmare of every single old school death/thrash metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets thrash of the 80s. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big cruel séance is happening. There are going to be death metal guys  INTOXICUM. They really know how to do the right deathful job in Germany. The album "...of Reign and Demise" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death/thrash metal album which covers you with a fungus.

Tracklist:
01. The Spanish Eye Ripper
02. Homunculus (A Lesson in Logic)
03. 2000 Years
04. Crowned Donkeys
05. Lurching Through Debris
06. Diogenes
07. Same Shit, Different Century
08. Self-Oppression
09. Mind Swamp
10. Acoustic Emetic

band:
Dschaddsch - Rhythm Guitar
Deathan - Lead Guitar
Pete - Bass Guitar/Vocals
Kai - Drums

https://www.facebook.com/intoxicum/
https://intoxicum.bandcamp.com/album/of-reign-and-demise

Few questions – interview with thrash/death metal band from Germany - INTOXICUM.


Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?
Hi, we’re Intoxicum. Thank you very much for your support! 

Our band was founded in 2006, so we’re in business for a pretty long time. After some line up changes we’re in this constellation for years. The band consists of Pete (vocals, bass), Deathan (guitar), Dschaddsch (guitar) and Kai (drums). Roughly spoken, we play a mix of thrash and death metal, as well as rock’n’roll. But there’s no perfectly fitting classification for our music and we don’t give a fuck about that. We play the music that sounds the most fun to all of us. It is a combination of all our influences that produces a very unique sound. At least we like to believe that :D

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the album within five days at ZK studios in Herrnhut / Saxony with our good friend Alexander Meier. He also did the mixing and mastering, which took some time, since we’re kind of difficult to satisfy in some cases. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

At the moment, we have 300 physical copies of the album in stock, but it’s also available for digital download and streaming. The sales went pretty good so far for a small band like us. We would love to release it on vinyl, maybe we will do that in the future. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ? 

All lyrics from the new album were written by Pete. The songs are mostly questioning human rationality, religion and science and criticize their hubris. Sometimes they describe remarkable historical persons or happenings, like the philosopher Diogenes or the weird practics of some Visigothic kings, who pulled out the eyes of their enemies before sending them to a monastery. Pete also uses quotes from philosophers or medieval texts, since this is stuff he is interested in. 

Basically he is trying to write lyrics that are not too much stereotype, which is pretty difficult in Metal. It is alway a balancing act.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Social networks are very important these days, but there is a flipside to the coin. On the one hand, bands can promote themselves at no or few cost and thus reach more people with less effort. On the other side, facebook and all the other social media are very crowded with bands and there‘re so many of them, that no one can oversee even a fraction of it. Anyway, you kind of have to care for social media to get recognized by promoters and fans. 

We changed our band logo for the new record to have a more individual one. It is done by a friend of ours named Robert. He also did other awesome artworks for bands and you should check him out at ILLUSTRIOUS on facebook! 

The whole cover artwork and booklet for the album was done by Zippi, who also did quite a lot of quality stuff for bands. We’re very happy with the way it turned out. Unfortunately, she doesn’t have an artist website or facebook page at the moment, but you can find her at Deviantart, when you search for Zippi44.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We do not have a label at the moment, so we had to do it all on our own. This is one of the reasons, why the release of the album took that long. The other reason is, that we live pretty spreaded over Germany and even Austria by now. We have to be very organised, to achieve something like a record release and everything that goes with it. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

There are too many bands to list here and as you can hear we mix different styles of music in our songs. In addition to that, musical taste changes over the years, so it’s hard to pinpoint, where our influences exactly are. But classic Swedish and melodic death metal, rock’n’roll, stoner rock and some thrash bands were and always will be important to us. Besides that, every band member has his special taste, that he brings into the band. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Not yet but we are all about to do that. We sent the album to some magazines and blogs like yours and the reviews went out pretty good so far.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We have played numerous gigs in our band history and enjoyed all of them. We like very small gigs in clubs, where you can really get in touch with the fans. Festival shows with a bigger stage are great as well. Playing live is very important to us and we hope we can do that more often with the new album. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

First of all we want to play as many shows as we can in- and outside of Germany, as well as promote the album. Besides that, we will create some new stuff for the next record, that is hopefully not taking as long as the last one – we will see. So we did not set big goals at the moment. I think the most important thing is to get some people say to you: „That was amazing“ after a gig and have fun on your own, too.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The best way is to talk to us when we are on the road ;-) Otherwise you can find us on facebook, bandcamp and write us e-mails to booking@intoxicum.com or contact@intoxicum.com We love the feedback from fans or get in touch with promoters. We appreciate nude pics of pretty girls, too ;-) 

Thanx for the interview.

https://www.facebook.com/intoxicum/
https://intoxicum.bandcamp.com/album/of-reign-and-demise

Asphyxovy zápisky - Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej!

obrázek je pouze ilustrační, má sbírka je přeci jen už dávno o dost větší

Úvod:

Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

-------------------------------------

 Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej!

 "Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej": nechápavě kroutil hlavou jeden můj kamarád. Pak proběhla klasická unavující debata, kdy mi bylo vysvětlováno, že dnes stačí mít vše na hard disku a nic víc nepotřebuješ. Dokonce na mě machroval, že má něco přes 80 GB metalu různě v MP3.

 "Nedělej ze mě blbce, já pracoval s počítačema, když ještě tvůj táta nevěděl, jestli je na holky": pokusil jsem se kontrovat, ale pořád jsem nějak věděl, že takhle ho asi nepřesvědčím. 

 A tak mě napadlo zajet v rámci brigády k nám na chalupu do Jizerek, pak se stavit u mámy v Mladé Boleslavi na oběd a zakončit to svačinou u nás doma v Plzni. No a pak pivo a bude dobře.

 Nutno říct, že kamarád je velký dříč a se dřevem mi pomohl jako nikdo jiný. Až jsem chvílemi koukal, kde se v něm bere ta urputnost a síla. Dali jsme po obědě lahváče a já ho zavedl nahoru na půdu. Otevřel jsem dveře, pustil na nás zatuchlinu a pak mi zase luplo v hlavě.

 Byl jsem ve svém živlu, ke každému vinylu, ke každému CD, kazetě jsem měl svůj příběh, zážitek, kus hmatatelné historie. Kolem se prášilo, kluk jeden nešťastná mi zlomil jednu jehlu na gramci, ale bylo na něm vidět, že pomalu začíná chápat. Jasně, je to svým způsobem sběratelská úchylka, ale také kus mě samého, propojení s kapelami, s hudbou jako takovou. Moderní formáty samozřejmě používám také, vyhovuje mi si poslechnout nahrávky dlouho dopředu a hlavně dostávám skoro všechno na recenze kolikrát několik měsíců před vydáním - ale není to ono.

 Není to ani o kvalitě zvuku, ani o obalu a textech, ale spíš o tom vzájemném rozjímání, když se ženete domů z obchodu nebo čím dál častěji z pošty a marně se pokoušíte rozlepit ten hnusnej plastovej igelit. Tohle mi nikdy nešlo a vlastně celý život jsem kvůli tomu terčem posměchu. Ale když se dostanu dovnitř, tak mám o to větší radost. Kupuji samozřejmě mnohdy s ročním zpožděním, už jen CD ověřená časem. 

 Hezký je zvyk mnohých kapel, který ani nevím, jak vznikl, obdarovávání mé maličkosti kazetami. Ty mají pro mě pořád takové zvláštní kouzlo, asi usazené někde uvnitř mé osoby od mých počátků. Vždyť je to taky už třicet let, s pár přestávkami, ale pořád si jedu na té své, sběratelské vlně.  

 "Tedy, to je taková krása, vždyť v tom máš šílený prachy": kochá se kamarád a já se jen hrdě usmívám. "Já vím, já vím...tady vidíš, že se to mé staromilství vlastně nedá vysvětlit, ono se musí zažít. Každý nosič má svůj příběh, který mi pokaždé vytane na paměti, když jej beru do ruky": pokračuji ve své obhajobě.

 "Třeba tyhle starý Dismember jsem si koupil v Praze na koncertě, byl jsem tenkrát tak šíleně opilej, že jsem vlastně ani nevěděl, co si přesně kupuju": zasním se. "A tuhle kazetu jsem poslouchal se svoji první holkou pořád dokola, takže když si ji teď pustím, tak je to pro mě hrozně intimní záležitost...": mumlám a na mém kamarádovi je vidět, že na mě kouká jako na starého muže, co vypráví černobílé příběhy z války.

 Jedeme do Boleslavi, kde nás přivítá máma a já vytahuji ze sklepa další kazety a CD. Vyslechnu si již po 1854 té, že si mám všechno odvézt. Ne, nechci. Já se musím vracet a přál bych si, aby bylo všechno tak, jak jsem to před mnoha lety opustil. Tak je to správně, odmítavě škádlím ženu, co mě porodila.

 Jedu jako ďas a v autě mi zní několik nových CD. Kolega kouká do bookletů, čte si cestou texty. Najednou zjišťuje, že začíná tu kterou kapelu vnímat jako celek, ne jen jako pár souborů, které můžete kdykoliv smazat. Za každým CD, vinylem i kazetou je také kus práce, předané energie, jsou také artefaktem, mým oceněním, jako prostého fanouška, že se mi ta která hudba líbí.

 Člověk by chtěl podporovat, kupovat víc, ale každý máme rodiny, starosti a ne všichni nad tím přemýšlí. Lidi mají tendenci si vše ulehčovat. Je jednoduší třikrát kliknout a máte ZADARMO doma novou hudbu, mnohdy kolik měsíců před vydáním. Mě to ale nebaví, jsem na to už moc starý, poctivý a hlavně, já hudbu miluju! Dává mi totiž radost, sílu a kolikrát mě dostala i z takových stavů, které bych vám nikomu nepřál zažít.

 Dáme v Plzni pivo a kamarád si jde po víkendu zkompletovat první diskografii svojí oblíbené kapely, kterou má rád. Asi už je taky starej.:)

Recenze/review - HELL:ON - Once Upon A Chaos… (2015)


HELL:ON - Once Upon A Chaos…
CD 2015, Ferrrum

 Věděl jsem dávno, že pálení mé kůže rozžhaveným železem bude hodně bolet. Ale nemohl jsem si pomoct. Potřeboval jsem všechno zažívat znovu a znovu. Musel jsem mít na těle další cejch.

 Ukrajinští death/thrash metalisté HELL:ON vydali v roce 2015 album s názvem "Once Upon A Chaos…" a přiznám se, že zcela proklouzlo mé pozornosti. Kapela se ale sama ozvala a zajímal je můj názor na jejich desku. Zde je...


"Once Upon A Chaos…" je hodně atmosférickým albem, plným temných melodií. Pánové se nebojí použít různé exotičtější nástroje, ale základem pořád zůstává klasický smrtící kov. Vzpomeňme třeba takové VADER, HATE, BEHEMOTH, ale i MORBID ANGEL a sem tam lze zaslechnout i kousky SLAYER. Jako celek je nahrávka zajímavá, troufám si tvrdit, že si ji mezi ostatními určitě všimnete. Z desky doslova čiší dobré nápady, ale také ne příliš silný hlas a zapracovat by to chtělo i na zvuku. A některé motivy zase trošku zkrátit.
Songy jsou převážně ve středním tempu a občas by nějaká ta rychlejší pasáž určitě neškodila. To jsou ale jen připomínky zhýčkaného posluchače, který je podobné hudby už lehce přejedený. Album je jinak velmi chladné, odtažité, rozmáchlé, mocné a možná trošku moc dlouhé. Chápu snahy o gradaci, o "příběh", ale v některých momentech se přistihuji, že se má mysl vznáší někde daleko. "Once Upon A Chaos…" je ukázkou toho, že jsou HELL:ON na dobré cestě. Budu doufat, že příště přitlačí víc na pilu, aby mi opravdu vypálili cejch na tělo. Slušná práce. 
sumarizace:

HELL:ON letos vydali velmi zajímavou a chytlavou desku. Je plná melodického thrash/death metalu, záhrobních orgií a smrti. Album se musí poslouchat v kuse, nejlépe za tmy a se zmrzlým srdcem. Velmi oceňuji zvuk a zajímavé, nakažlivé nápady. Při společných seancích zažívám pocity smutku, nenávisti a čistého zla. Pokud bych měl novinku k něčemu přirovnat, byla by to asi nějaká hodně stará, plesnivá kobka, ve které se kdysi děly neskutečné věci. Pokud máte rádi naléhavá alba, myslím, že budete spokojeni. HELL:ON nahráli hodně jedovatou a temnou desku! Velmi dobře.

Asphyx says:

HELL:ON released a very interesting and catchy album this year. It's full of melodic thrash/death, orgies from the other world and death. Listen to this album in the row, best in the dark and with frozen heart. I appreciate the sound and interesting, catching ideas very much. I experience feelings of sadness, hate and pure evil by joint sessions. If I would compare, it would be probably very old, moldy vauld, that remembers impossible things. If you like urgent  albums, I think you will be satisfied. HELL:ON recorded very poisonous and dark album! Very well.

Tracklist: 

1. Filth
2. Delirium
3. Curse of Flesh
4. Self-Destruction
5. Obliteration
6. Lustration
7. Salvation in Death (feat. Andreas Kisser)
8. I’m God


Lineup: 
Alexander Baev - Vocals
Anton Vorozhtsov - Guitars
Alexey Pasko - Guitars
Alexander Sitalo - Bass
Oleg Talanov - Drums

úterý 20. června 2017

Recenze/review - ENTRAILS - World Inferno (2017)


ENTRAILS - World Inferno
CD 2017, Metal Blade Records

 Porcuji mrtvá zmrzlá těla a pořád přemýšlím, proč mi na mé staré motorové pile přeskakuje rezavý řetěz. Sundávám kusy masa z háků, nasávám nasládlý pach smrti a usmívám se. Beru do ruky sekyru, půlím stehenní kosti, otírám čelo od krůpějí zkažené krve. Vypadá to, že dnešní noc bude dlouhá. Ještě že mám spoustu nemrtvých pomocníků. Svět je už dávno v plamenech!

 Nová deska švédské legendy ENTRAILS je povinností pro všechny fanoušky chřestivého death metalu. Ocení ji asi jen příznivci žánru, ale pokud vám pronikne do žil, už nebudete chtít nikdy jinak. Švédové opravdu připomínají rezavý přeskakující řetěz na motorové pile z devadesátých let.

"World Inferno" je albem, které se pohybuje někde na pomezí DISMEMBER ("Massive Killing Capacity") a ENTOMBED ("Wolverine Blues"). Samozřejmě s dnešním, modernizovaným zvukem. Ten bych si sice dovedl představit, stejně jako zpěváka, více špinavější, ošklivější, ale doba je už dávno jinde a ENTRAILS jsou řemeslníci, kteří moc dobře víc, co dělat, aby byla těla řádně naporcována. Nejvíc se mi líbí v melodičtějších, studenějších pasážích. To krásně vynikne jejich morbidní vkus a cit pro záhrobní rituály. Jsem starý fanoušek kapely a jako takový jsem navýsost spokojený, i když chápu, že spoustě dnešních posluchačů bude nahrávka připadat příliš obyčejná. Jenže jak známo, krev jen tak nevyměníte a já rád a znovu beru do ruky motorovou pilu, abych si užil tu plesnivou náladu prašivých motivů. Novinka mi proniká až do morku kostí, zanáší tam chlad a já nemohu jinak, než desku přehrávat stále dokola. Rezavý, poctivý, reálný a studený švédský death metal, zahraný s přehledem a nadhledem legendy! Kult!


sumarizace:

Když jsem si pustil "World Inferno" poprvé, měl jsem pocit, že mi zamrzlo moje srdce. Poslouchal jsem nahrávku stále častěji a mé pocity se pořád opakovaly. ENTRAILS letos vydali album, které mě přesvědčilo znovu o tom, že smrt dokáže být hodně blízko. Ledové melodie, pestré riffy a vokál plný hniloby. Celková atmosféra je pak podobná té, kterou můžeme potkat v márnicích u opuštěných hřbitovů. Na tomto CD by mělo být napsáno varování: „Pozor, obsahuje studené kousky zla!“ Letošní počin severských bojovníků mi přijde velmi ostrý, se spoustou morbidních nápadů, se současným zvukem i produkcí. Povolávám do zbraně všechny fanoušky old school švédského death metalu! Onen svět opět hoří! Smrt už je stará a nepotřebná. Máme místo ní ENTRAILS. Death metalová nahrávka, která je plná utrpení! Vynikající album plné špíny, hnisu a nálady temných kobek. Kult!

Asphyx says:

When I was listening to "World Inferno" for the first time, I felt that my heart was frozen. I listened to the recordings more often and my feelings were the same. ENTRAILS released this year an album that convinced me again that the death can be very close. Icy melodies, colourful riffs and vocal full of rot. The overall atmosphere is similar to the mood we can meet at morgues in abandoned cemeteries. On this CD this warning should be written: "It contains cold pieces of evil!" This act of Nordic warriors is very sharp, with lots of morbid ideas, excellent sound and production. I call to arms all fans of old school Swedish death metal! The next world is again on fire! Death is already old and useless. We've got  ENTRAILS instead. Death metal record, which is full of suffering! Excellent album full of dirt, pus and mood of dark dungeon. Cult!


Tracklist:
1. World Inferno
2. Condemned to the Grave
3. Serial Murder (Death Squad)
4. The Soul Collector
5. Dead and Buried
6. Insane Slaughter
7. Into Eternal Fire
8. Suffer
9. The Hour of the Casket
10. The Blood Breed

band:
Jimmy Lundqvist: Guitars
Tommy Carlsson: Vocals/Bass
Pontus Samuelsson: Guitars
Martin Michaelsson: Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine