DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 14. června 2017

Recenze/review - DEPRESY - A Grand Magnificence (2017)


DEPRESY - A Grand Magnificence
reedice EP 2017, Slovak Metal Army

 Mám rád alba s příběhem. Ten můj a "A Grand Magnificence" se začal odehrávat před dlouhými a dlouhými lety - někdy v době, kdy se psal rok 1998. Byl jsem tenkrát v situaci, kterou tohle album krásně vystihovalo. Darovaná kazeta od kamaráda, který si udělal výlet na Slovensko, mě doslova uchvátila. Fascinovala mě nálada celé desky, stejně smutná atmosféra, hodně podobná té, kterou jsem zrovna prožíval. Jen jsem ji neměl nikomu půjčovat, už jsem ji nikdy neviděl.

 Až najednou - letos na festivalu, přijde ke mě Juraj ze Slovak Metal Army a strčí mi do ruky letošní reedici. V tom zmatku a alkoholu jsem ani nestihl pořádně poděkovat. Teprve až doma, po několika dnech střízlivění jsem zjistil, že jsem dostal obrovský dárek, srdcovou záležitost. Rád bych Jurajovi tedy tímto ještě jednou poděkoval, jsem tvým dlužníkem!

 Psát slova (recenzi) o téhle desce, je totiž jako vyprávět svůj vlastní příběh. Cítím se jako postava z obalu, jdoucí zimní krajinou. Koho asi potkám? Kdo mi dá rozhřešení? Kdy zemřu? Album ve mě pořád, i po těch letech, vyvolává spousty otázek.



"A Grand Magnificence" je reedicí se zachovalým, původním zvukem. Hudba je doslova narvaná zajímavými a neotřelými melodiemi, které obstojí i v dnešní době. DEPRESY se pohybují někde na pomezí melodického death metalu, doomu, melancholie a smutku. Připomínají chvíle před zimní bouřkou, jsou neuchopitelní a přesto vám přijde, že je znáte od narození. Navíc s bonusovým demem "And There Came The Tears With Christ". Perfektně nejsou zpracovány jen studené linky kytar, ale i vokály, se kterými mám pořád neustálou touhu zpívat. Inspirace severskou školou, ale i klasickým doom metalem je sice patrná, ale zmiňuji ji ji jen k lehkému porovnání. Jinak jsou DEPRESY natolik originálním tělesem, že bych se nebál je zařadit mezi tehdejší minimálně evropskou špičku. Velká škoda je, že se kapely nechytil nějaký větší label, protože tolik talentu, doslova napěchovaného do jedné nahrávky, se jen tak neslyší. 

Zdá se, že můj společný příběh s DEPRESY došel svého konce. Mám své originální CD, mám pokoj plný smutně lehkých melodií a "A Grand Magnificence" si stále užívám. Až jednou půjdu s květinami na svůj vlastní hrob, budu si přát, aby mi k tomu hrály DEPRESY. Zbývá snad už jen se této kapele poklonit až k zemi a zašeptat do koruny zmrzlých stromů - děkuji!

Asphyx says:

Writing words (a review) about this album is like telling my own story. I feel like the figure from the cover, walking through the winter landscape. Who can I meet? Who will give me a resolution? When will I die? This album still, even after those years, raises a lot of questions.

“A Grand Magnificence” is a reedition with a preserved original sound. The music is literally full of interesting and fresh melodies which work in today´ s music world. DEPRESY are somewhere between melodic death metal, doom, melancholy and sadness. They remind me those moments right before winter storm, they are unthinkable and still you feel like you have known them since you were born. In addition there is a bonus demo “And There Came The Tears With Christ”. The cold guitar lines are perfectly worked on but also the vocals make me sing. They were inspired by Nordic school but also the classic doom metal which is noticeable but I am mentioning it just as a light comparison. Otherwise, DEPRESY are so original that I am not afraid to rank them among the (at that time) European best of the bests. It is a big shame that this band did not have any bigger label because that much talent packed into one recording…that is not usual.


It seems that my common story with DEPRESY has come to the end. I have my original CD, room full of sadly light melodies and “A Grand Magnificence” is still the album to enjoy. One time, when I go with flowers to my own grave I want DEPRESY to play their music. Well, now we just have to bend to this band and whisper into the frozen trees – thank you!


tracklist:
1. Unpure Romanticism - part 1 - The Alchemy of Eternity 2. Unpure Romanticism - part 2 - Drama 3. Try Not to Breathe 4. An Elder Spirit's Reincarnation (Hypocrisy cover) Bonus: 5. ... And There Came the Tears with Christ 6. Heresy, Shadowsnight 7. Magic of Eternal Dreaming 8. Desire 9. Kisses of Suffering 10. Of Nightfall Heaven´s Cresh (Opening of Hells) 11. Fearfimension 12. Maleficium

Recenze/review - STONE ANGELS - Patterns In The Ashes (2017)


STONE ANGELS - Patterns In The Ashes
digital 2017, Satan City Records

 Po zemi se válí vyschlé kostry zvířat, sem tam nějaký rozkládající se člověk. Smrt v poušti bývá dlouhá, bolestivá a nekonečná. Slunce, které normálně milujete, se stává nepřítelem číslo jedna. Ještě že jsem našel tuhle jeskyni. Zemřu zde také, ale spíš hladem a samotou, než ohněm. Poslouchám novinku sludge metalistů STONE ANGELS.

 Chodí mi na recenze každý den velké množství alb různých stylů. Připadám si někdy cestou z pošty jako šerpa, vždycky v pátek, před víkendem. U STONE ANGELS to bylo jiné. Kapela fyzický nosič nemá, poslala jen link na stažení. A já ho otevřel, poslechl si ukázky a začal jejich hudbě věřit. Ponořil jsem se do bahnitých riffů, ocitl se někde na pomezí bažiny a pouště. Umíral jsem pomalu, bolestivě, ale s nekonečným úsměvem na tváři.


 
Necelých 21 minut čvachtavosti, neotesanosti, neučesanosti, špinavosti. Nic převratného, vlastně ani zajímavého, ale když mě přijde na téhle desce něco magického, plouživého. Hrozně těžko se to vysvětluje a v dnešní době je to vlastně i jedno, ale opravdu moc jsem si chtěl o téhle smečce napsat. "Patterns In The Ashes" ve mě zkrátka probouzí emoce, nenechává mě v klidu. Lituji, že je kapela tak z daleka, protože si dovedu představit sám sebe, jak se kývám s půllitrem v ruce pod pódiem a nasávám všechen ten mrtvolný prach. STONE ANGELS nám hrají sludge jako z partesu a já jsem spokojen. I o tomhle je dobrá hudba. O vnímavosti, o vzájemné symbióze, o radosti z umírání. Pro mě osobně, skvělá záležitost.


sumarizace:

"Patterns In The Ashes" je bažinatou esencí temnoty. Na albu najdete všechny potřebné ingredience pro vyvolání všech zlých stínů. Tajemná, ošklivě mokvající, smutně jedovatá, taková je novinka STONE ANGELS. Novozélandská pocta záhrobí se vydařila. Některé nápady jsou možná až moc dlouhé, ale jako celek mi nahrávka připomíná starý, černobílý hororový film. Vznešeně smutné melodie, stěny z kytar, pavučiny, utkané ze zbytků světla. Tohle všechno zde nalezneme. Pokud byste chtěli překapat a následně ukovat kousky tmy, STONE ANGELS vám budou zdatnými průvodci. Rád se touto deskou nechávám unášet do nekonečných bažin zapomnění. Pokud se rádi bojíte a milujete napětí, vydejte se s námi na dlouhý výlet do tajemných močálů věčnosti. Potkáme bělostné tváře utopenců, nemrtvé a pokud se to podaří, tak i samotné zlo. STONE ANGELS nahráli album, které je vstupenkou do záhrobí. Sludgeová ozvěna z toho nejhlubšího podzemí! Hodně hnisající nahrávka!


Asphyx says:

"Patterns In The Ashes" is a swampy essence of darkness. On this album you can find all necessary ingredients for invoking of all evil shadows. Mysterious, badly weeping, sadly poisonous, such is the news of STONE ANGELS. New Zeland tribute to the crypt is a success. Some ideas are perhaps too long, but as a whole reminds me the recording an old, black and white horror film. Noble sad melodies, guitars' walls, cobwebs woven from the rest of light. All of these can be found here. If you would like to filter and subsequently forged pieces of darkness, STONE ANGELS will be good guides. I get carried away with this record into endless swamps of oblivion. If you like to be  scared and you love suspense, come with us on a long trip to the mysterious swamps of eternity. You'll meet whitewashed faces of drowned, undead and maybe evil itself. STONE ANGELS recorded an album, which is your ticket to Hades. Sludge echo of the deepest underground! Very festering record!

tracklist:
1. White Light, White Noise II 07:25
2. Signed in Blood 07:26
3. For the Glory of None 06:02

band:
SB - Vocals and Guitar
KS - Backing vocals, Guitar and Bass
GE - Drums

Asphyxovy zápisky - Podivné setkání


Úvod:

Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

-------------------------------------



Podivné setkání

 Sedím sám v opuštěné hospodě. Všichni jsou venku na terase a kouří. Cítím se trošku odstrčený, ale aspoň mám čas na čtení. Nemohl jsem to už doma vydržet. Byl jsem druhý týden sám a musel jsem ven, mezi lidi. První co mě napadlo, byla hospoda. Vzal jsem si poslední knihu od Stephena Kinga, objednal si jedno točené a těšil se na klid, na hořkou chuť na jazyku.

 Jenže mi nebylo přáno. Někde uprostřed jedné kapitoly, přesně v momentě, kdy jsem se začal naplno nořit do příběhu, se nade mnou ozvalo: "Ty vole, ty seš ten, no...ty vole, já tě znám, ty hraješ v nějaký kapele, ne?" Stál nade mnou kluk, něco kolem 25 let, vousy skoro až po pupík, nějaký ty kérky, očividně dnešní prototyp nažehleného "nezávisláka". 

"Nejsem z žádný kapely": odpovím a nahodím obličej, kdy se mračím, jsem nevrlý a snažím se chlapce odradit, protože si chci prostě číst a mít klid.

 "Já už vím, my jsme se viděli v Praze, na koncertě, to ti bylo super": a začal mi vyprávět o jedné kapele, která tam sice hrála, ale já ji jen fotil, protože stála za vyliž prdel.

 "Asi jo": snažím se být NE - komunikativní.

 "Já už vím, už si vzpomínám, ty se jmenuješ po tý kapele, jak ona se jenom...": nedá si tenhle metalcore hipster pokoj a nechápe, že to není moje jméno, ale přezdívka.

 "Jo, to jsem já, hele, prosím tě, kouříš? Já jen, že by sis měl jít ven zapálit": snažím se ho neomaleně odehnat. Jenže mladý muž je vychovaný internetem, ten nedovede moc číst v tvářích a nuancích hlasu a mluví překotně dál.

 "Já nekouřím a jsem vegetarián...": musí mi ihned sdělit (a významně u toho mrká) a já mám najednou sto chutí si zase po 15 letech natruc zapálit a prsknout mu krvavou tlačenku přímo do ksichtu.

Udělá nejhorší možnou věc. Přisedne si, hned mi řekne, že Stephen King je komerce a bohužel mě pozná. Dojde mu, že mám svůj malý blog a začne mi vykládat, co všechno dělám špatně.

"Měl bys víc podporovat metal core a death core. Taky grindu tam máš málo a stoneru a post rocku samozřejmě...": pokračuje a já si sundám brýle, zaklapnu knihu a začínám být naštvaný.

"Nojo, jenže já si dám radši starej metal, mě tyhle nový směry zase tak nebaví nebo si spíš hodně vybírám. A hlavně, já si píšu o čem chci, nejsem nikde organizovanej, jsem jen obyčejný fanoušek": udělám tu chybu, že se chytnu rozhovoru.

Dostanu ihned přednášku jak vystřiženou z Googlu zkříženého s Wikipedií. Chlapec papouškuje útržky z facebooku a asi po pěti minutách si najednou uvědomuji, že on vlastně nemá vlastní názor. On je (musí asi být!) tak nezávislý, až je na tom všem tak závislý, že se chudák motá v kruhu. Jemu už nestačí ani pravda, ani argumenty, které mám podpořené tím, že jsem byl přímo u toho. Žije si ve svý virtuální debilitě a nic víc nepotřebuje. Začnu se usmívat a bavím se. Pak si chce se mnou udělat selfie, tak se zašklebím, jako kdyby mi právě někdo vrazil pěst mezi nohy. Ihned jsem sdílen, olaikován a zaplať Satan nepoznán.

"Hele, to co mi tady všechno říkáš, je super, ale já si stejně dám radši do hlavy stokrát raději nějaký starý páky nebo mlaďase, co hrají pravěk, než ty tvý šampóny": nahodím mu udičku a následuje další smršť slov.

Copak už si dneska tihle kluci neumí nic užít? Kde je kurva kus rebelie, hektolitry chlastu, ženský a hlavně NADHLED? Chvilku nad tím přemýšlím a na vousáčovi je vidět, že některé pózy si snad musel zkoušet doma před zrcadlem. Trošku mi připomíná takové ty ženské z posiloven a solárek, které místo šukání raději zvedají železo.

Má na sobě upnuté tričko s nějakým zaručeně šokujícím nápisem schváleným snad samotnou Evropskou unií. Vousy drsňácky, ale přesto přesně zastřižené podle poslední módy. K tomu i v tom vedru dřevorubeckou flanelovou košili (jsem si ho představil v lese a musel jsem se smát). Vlasy na patku. Znát ho jeden Boleslavský teplouš z dob mého mládí, asi by ho rovnou ohnul přes stůl. I muži holt chtějí dnes vypadat krásně. Na oblíbenou kosmetickou řadu jsem se fakt raději neptal.

"Hm, já si dám ještě pivo": pokusím se přerušit tok jeho myšlenek, ale nejde to. Patří očividně k lidem, kteří si o sobě myslí, že sežrali Šalomounovo hovno (samozřejmě recyklované). Pokud to tedy není v rozporu s nějakým momentálně moderním světonázorem.

"No, já už ne, já piju jen ochutnávky v malých pivovarech...": pokračuje dál a vyblekotá mi vše od výroby piva, přes degustaci, až po zrovna prý nejlepší značky.

"Uffff......": odfrknu si. Zkusím ještě běžky, na kterých jezdím od dětství a vím o nich vše, pak plynule přejdu na starý Dismember, Nihilist, zabrousím k Incantation, Autopsy.

O všech kapelách a vlastně úplně o všem "ví" tenhle zakuklenej nezávislej hipster úplně všechno. Tedy, neví o tom nic, protože to nezažil, ale vykládá takový nesmysly, že už se jen usmívám. Prej že starý Dismember stáli naživo za hovno, debil...nedali byste mu tečku mezi voči?

Trvá to hodinu a asi na něj koukám jako vědec, který zkoumá své pokusné zvíře. Dokonce se na něj přijde podívat i výčepák, kterému nezapomněl cestou ze záchodu citovat vyhlášku o WC. Koukáme na něj a ono mu snad dělá dobře, že je středem pozornosti. Franta od pípy zakroutí hlavou a jde radši ven na cigáro.

Ve mě to začne vřít. Jsem starej pes, kterej je poslední dobou na podobný kecy, pozéry a situace hodně alergickej. Chci mít svůj klid. Na čtení, na práci, na muziku, na svět.

A tak se zvednu a on proti mě vypadá jako malá vymóděná a vystrašená myš a pošlu ho s takovou chutí do prdele, že se začnou v hospodě chvět špinavá okénka.

"No ale, já...potřeboval bys zajít k psychologovi, uklidnit se, očistit svou mysl. Mám doma nějaké čaje...": zmateně a skoro plačtivě pokračuje klučina.

"Říkám ti, jdi do prdele, nech mě bejt, mám tě plný zuby nebo tě mám vyvést?": zahřmím ještě hlasem, za který by se nemusel stydět ani brutálně death metalový zpěvák a který používám opravdu jen když jsem naštván.

Otočí se, zmizí a já za něj ještě zaplatím to jedno nedopitý pivo. Bylo to hodně podivné setkání.

Franta mi pak říkal, že se chlapi na něj chodili koukat jak do zoo, že prej tohle už dlouho neviděli. Musel jsem si dát rum.

úterý 13. června 2017

New video - HYPNOS - "One Flesh, One Blood"!


Taken from the Hypnos album "The Whitecrow" (Einheit Produktionen, 2017)


------------------------------------------------------------------


------------------------------------------------------------------

Directed & edited by Marek "Frodys" Pytlík

Buy cd, digi-cd+dvd, vinyl, t-shirts & hoodies here:

The regular CD is distributed by:
Germany/Austria: Soulfood
Switzerland: Non Stop Music
BeNeLux: Suburban/Bertus
UK/Ireland: PHD
USA: Amped / Alliance
Italy: Audioglobe
Spain: Avispa Music S.L.
Portugal: Compact Records
Norway/Denmark : Border
Sweden: Sound Pollution
Japan: Disc Union
Australia: Rocker
Israel: Raven
Czech Rep./Slovakia/Poland: Mystic Prod. 
France: Season Of Mist
South Africa: Soul Candi Distribution
Finland: Supersound Music
Denmark: Target
Bulgaria: Wizard Ltd.

Copyright: Hypnos & Einheit Produktionen 2017


-----------------------------------------------------

about HYPNOS on DEADLY STORM:



Recenze/review - CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love (2017)


CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love 
2CD, 3LP, Hells Headbangers

 Koukám se do tmy a marně volám o pomoc. Několik metrů hlíny nade mnou, jen červí společnost a počínající hniloba. Může umírající prožívat klaustrofobii? Napadá mě, když mi dochází vzduch. Pomalu se rozkládám, až do doby, než uslyším tupé rány nad hlavou. Ano, už to nebude dlouho trvat a budu exhumován. Než k tomu dojde, zkrátím si čas poslechem vynikajícího alba "Coven, or Evil Ways Instead of Love".

 Polští black metalisté CULTES DES GHOULES jsou záhrobními básníky, vyprávějící nám příběhy plné mrazivých rituálů, satanské tématiky, démonů a čarodějnických seancí. Byl jsem odveden do obrovské podzemní síně, kde se rozléhaly tóny z onoho světa. Tohle je album, které mě doslova prostoupilo, schramstlo a vyvrhlo zničeného. Už vím, že peklo opravdu existuje.



"Coven, or Evil Ways Instead of Love" je nahrávkou, kde je čerpáno volně ze zdrojů, které vytvořily kapely jako MAYHEM, PESTE NOIRE, NECROMANTIA, KATHARSIS, INQUISITION. Je také mystickým příspěvkem, opěvováním temnoty, rouháním, monumentálním zásekem do vaší hlavy. Zajímavostí budiž určitá přitažlivost, až magické vyznění, které z nahrávky cítím snad z každého tónu. Pohybuji se v pohřebnictví již dlouhá léta a CULTES DES GHOULES dávají na frak spoustě rádoby tvrdých black metalových kapel. Atmosféra je zde neopakovatelná, šílená ze své podstaty a hlavně, nenechá vás v klidu ani na moment. Už jste se někdy dusili tmou? Pokud ne, tak tuhle desku vyzkoušejte. Jen si dávejte pozor, aby vás celá nepohltila. Vynikající black metalové album, které vám pomůže pochopit smrt. Klaním se až k zemi!


sumarizace:

CULTES DES GHOULES letos přišli s hudbou, která splňuje všechny moje požadavky na poctivý, reálný black metal. Jejich nahrávka je plná neskutečné černé energie. Hroby se otvírají, zvony zvoní umíráček. "Coven, or Evil Ways Instead of Love" může být klidně soundrackem pro vaší poslední cestu. Podzemí opět ožilo a vyslalo na náš svět posly apokalypsy. Mrtví mi jdou po krku a zlo je cítit všude kolem. Black metal je zde starý a plesnivý a nepostrádá obrovskou dávku naléhavosti. Připadám si, jako bych ležel při okultním obřadu na oltáři smrti a byl navěky obětován. Člověk se při poslechu stává morbidním básníkem, tulákem po záhrobí. Přiznávám se bez mučení. Album mě neskutečně rozsekalo a stalo se mým průvodcem na onom světě. Zapalte svíce, exhumujte starý poctivý black metal! Doporučuji! Vynikající temný, studený, černý metal! Absolutní kult!

Asphyx says:

 CULTES DES GHOULES come this year with music fulfilling all my requirements for honest, real black metal. Their record is full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. "Coven, or Evil Ways Instead of Love" may be the soundtrack to your last trip. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world . Deads are hunting me and the evil is everywhere. Black metal here is old and moldy and doesn't miss a huge amount of urgency. I feel like I was lying at an occult ritual on the altar of death and I was forever offered. When listening it becomes a morbid poet, a wanderer on the other world. The album cut me up and it became my guide on the other world. Light a candle, exhume old fair black metal! I recommend! Excellent dark cold black metal! Absolute cult!

FULL TRACKLISTING FOR CD VERSION
DISC #1:
1. The Prophecy (Prologue) / Devell, the Devell he is, I swer God… (Scene I)
2. Mischief, mischief, the devilry is at toil… (Scene II)
3. Strange Day, see the clash of heart and reason… (Scene III)
4. Storm is coming, come the blessed madness… (Scene IV)

DISC #2:
5. Satan, father, savior, hear my prayer… (Scene V)

ORDER LINK + TRACK STREAM TO USE IN REVIEWS:
http://cultesdesghoules.bandcamp.com/album/coven

MORE INFO
www.hellsheadbangers.com
www.facebook.com/hellsheadbangers.com
www.hellsheadbangers.bandcamp.com
www.instagram.com/hellsheadbangers
www.twitter.com/hellshead666
www.youtube.com/user/hellsheadbangers666

Recenze/review - ANTIPATHIC - Autonomous Mechanical Extermination (2017)


ANTIPATHIC - Autonomous Mechanical Extermination
CD 2017, vlastní vydání

 V televizi zrovna dávali další přímý přenos ze zabíjení. Internet byl zahlcen dohady, nesmyslnými debatami a nenávistí. Chvíli mi připadalo, že apokalypsa už dávno začala. Lehká hranice mezi lidstvím a šílenstvím byla narušena. Měl jsem pocit, že konec našeho rodu už brzy nastane.

 Podobný zážitek mám i z nové brutálně death metalové kapely ANTIPATHIC. Ta si téma apokalypsy a nadvlády strojů vzala za své. Navíc přidala moderně znějící skladby, doslova napěchované odlidštěností, krutostí, nehumánností. Stačí jedno zmáčknutí tlačítka a tenhle svět se rozplyne v nekonečnu. Jsme navzájem propojeni všichni sítí, která začala žít vlastním životem. Pak si pustím ochutnávkové EP "Autonomous Mechanical Extermination" a uvědomím si, že si stejně nic jiného nezasloužíme.



Na "Autonomous Mechanical Extermination" je namíchán nechutný koktejl deathu, slamu, grindu, smrti a hniloby. Na nějaké závěry je ještě brzy, ale za moji maličkost musím napsat, že se mi způsob, jakým hudbu ANTIPATHIC vnímají a hrají, líbí. Jedná se o nekompromisní odpověď na lidskou nenávist, zahranou s neskutečnou vervou a brutalitou. Potřebujete vyčistit hlavu od toho hnusu, který je kolem? Potřebujte zažít pořádnou bolest, která ve výsledku očišťuje? Tak neváhejte ani chvilku! Brutálně death metalový útok, který ničí vše živé! Velmi dobře!


sumarizace:

ANTIPATHIC nám letos dodali pořádně prohnilý kus nakaženého masa. Propracované death/slam grindové skladby se vám zakousnou do hrdla, jako pořádně naštvaný pitbul. Tahle deska je jako apokalypsa lidské mysli, jako tsunami, jako krvavý masakr v nějaké opuštěné vesnici. Po poslechu nezůstane kámen na kameni a váš mozek bude vybělený jako čerstvě ohlodané kosti. Během setkání s deskou mě napadají slova jako šílené, extrémně morbidní, totálně energické. Jestli někdo dobře ví, jak to tady bude vypadat po jaderném výbuchu, tak to jsou právě ANTIPATHIC! Pro mě osobně velké překvapení a absolutní death slamm grindový zážitek! Vynikající EP!

Asphyx says:

ANTIPATHIC delivered a good piece of rotten infected meat. Sophisticated death/ slam grind songs bite you into your throat, like really angry pit bull. This album is like the apocalypse of the human mind, like a tsunami, like a bloodbath in an abandoned village. When I'm listening the words like crazy, extremely morbid, totally energetic are coming into my mind. If someone knows how this place will look like after a nuclear explosion, so this is just ANTIPATHIC! For me personally a big surprise and absolute death slam grind experience! Excellent EP!

track:
It contains three tracks:
1. Apparatus
2. Molecular Deviations
3. Autonomous Mechanical Extermination

Members: Tat0 - Vocals and Bass, Chris- Guitars and Drums

Few questions –  interview with brutal death metal band ANTIPATHIC.


Few questions – interview with brutal death metal band ANTIPATHIC.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Antipathic was started the beginning of 2017. Tato and I have know each other for many years, but never played in any other bands together before this. The majority of our style is modern death metal, but it also has many other elements like slam and grind incorporated.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded pieces of all songs separately- both in Italy and the US. All guitars and drums were tracked at my studio in the United States, and Tato recorded the bass and vocals in Italy where he lives. When we finished each of our parts, I would mix them here at Underground Sound, and then take the completed mixes over to Watercourse Sound Studio (another studio in my area) for mastering by John McGinley. 


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The EP was first released in digital format in April, and then we made a limited run of 100 physical CDs in a Digipack.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

That would be me (Chris). The basic theme of the lyrics are about technology, and how it is destroying humanity. Basically how robots and machines can and will soon rise up to kill us all!!! Hahah.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Chris Horst of the ‘Horst Type Foundry’ created the logo and Sidjimbe Art did the cover artwork. We had a basic idea for the concept, and Sidjimbe created a really sick cover. Both of those guys are super talented. 

Tato and I work on updating all the websites/ social media accounts. I think social media is really important- it’s the easiest and most direct way we can connect with people interested in the band (probably even necessary for a band like us that lives in separate countries and can’t tour like a typical group of musicians).

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

This EP was self released, and we have done all of the promotion and production for ‘Autonomous’ ourselves. We are working on a full length right now that is due to be completed at the end of the year that will be released on Despise the Sun Records. I’ve worked with Andrea before through another band (Human Repugnance) and Tato knows him personally. Andrea is honest, and does alot to promote the bands on Despise the Sun. There are many fake labels out today trying to rip bands off, but his label has been around for many years.


Which bands do you idolize and where do you get your inspiration?

I can’t speak for Tato, but I enjoy so many different types of metal, and think I get a little inspiration from everything. The typical answer is Suffocation and Dying Fetus (who doesn’t like them?) but I always searched for bands that had different and chaotic song structures like old Psycroptic or Hate Eternal. Also, most any 90’s era death metal, 80’s thrash… there is just too much good shit to name!

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Please see “which label did you choose to release the album” question.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We have played a lot of shows in the other bands we are in, but as Antipathic we have played none. That is the problem with very large oceans.. they tend to make practice difficult. Haha. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Currently we are working towards releasing our first full length, and trying to establish Antipathic as a solid name in underground music. It would be great to see the band grow to reach more people, and also whatever other opportunities might happen beside it being a creative outlet.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The best ways are probably through Facebook (https://www.facebook.com/antipathicband/) or email (antipathicband@gmail.com).

Thanx for the interview.

Thank you! We appreciate you taking some time for the band.

pondělí 12. června 2017

Recenze/review - LAID TO WASTE - Mental Decay (2017)


LAID TO WASTE - Mental Decay
CD 2017, Support Underground

 for english please scroll down

Recenze/review - LAID TO WASTE - Counterattack (2015)

Všechno se vrací v kruhu, stejně jako cirkuluje krev v našich žilách. Vrací se i hudba, thrash metalové šílenství, které okupovalo většinu přehrávačů fanoušků na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Nová vlna thrash metalu se znovu vzedmula, aby nás smetla, jako tsunami. Mladých kapel, mlátících to tímto stylem je spousta, ale jen některé přede mnou obstojí. Musím se přiznat, že čeští válečníci LAID TO WASTE mi letošní deskou doslova vyrazili dech. U minulé desky jsem si trošinku na některé věci stěžoval, ale tentokrát se pánům povedla trefa do černého, přímo na můj solar plexus.



"Mental Decay" je nejen retro jako řemen, ale i výbušná směs natlakovaného thrashe, který řeže, pálí, zároveň dokáže zchladit a umrtvit. LAID TO WASTE vydali desku, která je perfektně zvukově ošetřená, má parádní stylový obal a ještě odsýpá, jako lavina z železného kamení. Hrozně se mi líbí melodické pasáže, takový ten heavy efekt i správně ostrý vokál. Jste fanoušci OVERKILL, RAZOR, RANGER, EVIL INVADERS? Pak rozhodně neváhejte, tohle CD vám vykopne mozek z hlavy! Marně přemýšlím, kde bych nalezl prostor pro kritiku, ale musím se nakonec spokojit jen s pokornou úklonou. Ne, "Mental Decay" nemá žádnou slabou chvilku. Pokud tedy milujete klasický thrash metal s heavy metalovými vsuvkami a melodiemi, které vám vyfrézují drážky do podvědomí, jděte do toho po hlavě. Osm skladeb vysoko oktanového thrashe, ve kterých je obsažena samotná podstata stylu! Doporučuji všem, kteří ještě nezapomněli, jak má znít pravý, poctivý, nefalšovaný metal! Skvěle! 


Asphyx says:

Everything returns in circles, just like the blood circulates in our veins. The music is coming back, thrash metal madness which occupied most of the fans´ music-players at the turn of the 80s and 90s. The new wave of thrash metal rose again to kill us like a tsunami. There is a lot of bands who bump this style but only a few are able to stand up to me. I have to admit that Czech warriors LAID TO WASTE literally took my breath away with their new album. Last album was not so great for me and I had some small problems with it but this time I feel that those gentlemen did the right thing and they hit my solar plexus. 



“Mental Decay” is not only a retro album like crazy but it is also an explosive mixture of pressurized thrash that cuts, burns and at the same time is can cool you down and make you die. LAID TO WASTE released an album which is perfectly sound-treated, has a stylish cover and it goes forward very nicely, just like an avalanche from a metal stones. I really like the melodic passages, the heavy effect and the sharp vocal. Are you fans of OVERKILL, RAZOR, RANGER, EVIL INVADERS? Then do now hesitate because this album will kick your brain out of your head! I try to think of any criticism but there is nothing and I have to bow to these guys. No, “Mental Decay” does not have any weakness. But only if you like classic thrash metal with heavy metal arts and melodies which will mill cuts into your subconscious. Eight songs of high octane thrash that contain the very essence of this style! I recommend this album to all who did not forget how the real, honest, genuine metal should sound like! Great!


tracklist:
01. Reborn (4:47)
02. Mental Decay (3:34)
03. The Breaking Wheel (3:34)
04. Blood of the Innocent (3:09)
05. Bells of Return (4:10)
06. The Strangler (3:21)
07. Violence Be the Cure (4:15)
08. Collateral Damage (5:11)

band:
Ryan - Drums
Sky - R. Guitars
Zdenda - Bass, Vocals
Vojta - L. Guitars

Recenze/review - KILLBRAIN – The Chronicles Of Satan (2017)


KILLBRAIN – The Chronicles Of Satan
CD 2017, vlastní vydání

 Byl to čelní náraz. Překvapivý, neočekávaný. Prostě jsem si takhle jednou otevřel emailovou schránku a vyskočilo na mě album, které mělo drtivý účinek. Nová kapela, čerstvá krev, která si chce hrát po svém. Poslechl jsem si několik ukázek a rozhodl se sepsat pár řádek. Zde jsou.

 KILLBRAIN je kapela, složená ze dvou švédských muzikantů, která se zhlédla v tvorbě MESHUGGAH, PANTERY, ale i třeba CARCASS, SEPULTURY. Jejich prvotina je ale hlavně progresivně death metalově surová, ke konci už lehce monotónní, přesto návyková, jako droga velmi dobré chuti. Jedná se o smršť, tsunami složené z ostrých riffů, vypjatého vokálu a zcela nekompromisních postupů. Připadám si, jako bych spadl do drtičky kostí.



Pro poslech "The Chronicles Of Satan" je dobré mít hlavu otevřenou. I když se v podstatě jedná o záležitost, která zde byla již mnohokrát, album mě zaujalo hlavně svojí energií, otevřeností, silou. Navštívili jste někdy kafilerii? A taky vám potom zůstala v ústech divná pachuť smrti? Tak poslech tohoto alba způsobuje podobné pocity. Progresivní death metalové album, které vás zničí velkou dunivou smrtí. Velmi dobře!


sumarizace:

Švédská, progresivní death metalová kapela KILLBRAIN, je skupinou, ze které doslova tryská talent na všechny strany. Jejich nové album  "The Chronicles Of Satan" je po okraj narvané nápady, energií a tlakem. Pokud rádi u hudby přemýšlíte a ochutnáváte z pestré palety bohatého talíře extrémního metalu, bude vám určitě chutnat. Fascinuje mě lehkost a samozřejmost, s jakou je album nahrané. Poslech je srovnatelný s pohledem do kaleidoskopu. Pestré riffy, maniakální bicí a všemu nasazuje korunu vokál, vytažený až odněkud ze samého nitra. Songy působí velmi vyrovnaně, chutně, naléhavě a přesto jsou až uklidňující. Deska se tak pro mě stává jakousi meditací. Progresivní death metal, který připomíná průlet vesmírem. Velmi dobrá záležitost. Doporučuji!



Asphyx says:

Talent gushing right and left, this is the Sweden, progressive death metal band KILLBRAIN. Their new album "The Chronicles Of Satan" is to the brim full of ideas, energy and pressure. If you like thinking by listening and tasting from a variet range of rich menu of extreme metal, you will definitely like it. I am fascinated by the lightness and obviousness the album is recorded. Listening is comparable with the view into a kaleidoscope. Colourful riffs, maniacal drums and vocals, pulled up from somewhere inside. Songs are tasty, urgently, however, relaxing. The album is for me a kind of meditation. Progressive death metal, resembling the flight through the universe. Very good stuff! I recommend!

Tracklist:
01. Rotten Corpse
02. The Only One
03. Speak Death
04. Blood to Rain
05. The Arrival
06. Weak
07. I Am Death Kill
08. I’m the Reason
09. No Escape
10. Killbrain
11. Believe
12. Rot
13. The Rooster (Bonus Song)

Few questions – interview with death metal band from Sweden - KILLBRAIN.


Few questions – interview with death metal band from Sweden - KILLBRAIN.

Answered Marko.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?
Hi , Killbrain was founded 2013 when I (Marko) met Chris at work. (he was helping us out during the high season at my workplace All in screen). I (Marko) knew he was a musician , so I asked him if he was intressted in making some metal just for fun. He said ok let see how it turns out. So we said we’re going to record 3 songs like a EP, but it ended up in like 16-17 songs :).
When we started to record we just simply started with a riff and then went on with another and so on til the song was done. Then we wrote some lyrics down and Chris sang them. So basically we made a whole song each time we met (like in 6-7 hours).
Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?
We first started recording in Meshuggah’s rehearsal studio (Chris was playing with Scarpoint at the time and they also were rehersing there, so it was very convinient for us). Later on we recorded the last songs at Chris home (poor neighbours :)).
Since we were having fun we also drank a lot of beer and whiskey wich wasen’t a benefit for the guitarsounds (everything sounds awesome when your drunk :)) Some bass parts were recorded with guitar sound since we simply forgot to change it! This is definitely not way we would do it today , that’s for sure!
We used Cubase to record the songs with plugins like ezdrummer2, ezmix2 etc. We mixed and mastered it ourselves (like 4-5 times over, til we were fed up and said f**k it, let’s put it out).
How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
Since we released it our selves using Distrokid, we don’t have any physical cd’s. Just Spotify, Youtube, iTunes and several other stores and sites.
Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?
We both wrote the lyrics and wanted it to be dark and gloomy. Things people could relate to when they‘re feeling sad, angry, happy etc.
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?
I (Marko) made the logo and albumcover (I work as a designer) I wanted the Killbrain logo to look little oldschoolish, but still readable and the albumcover to reflect the title of the album.
I had a vision pretty quickly of how it should look. Chris came up with idea with Satan’s hand holding the book, so I just put it in:). I think it tourned out ok considering the time i put down, didn’t want to overthink it. Made it in couple of hours and thought it would look cool in grayscale and just red in few parts.
Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?
I got a recomendation from a friend of mine that said they’re using Distrokid for their release.So I checked it out and after 23h we had our album on Spotify! :)

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?
We can’t really write down any special bands, there are so many...Chris is not present as I’m writing this so I can’t answer for him. But I’ve listened to deathmetal since late 80ies, so Carcass is a huge influence for me personally. But our music is a mix of what we like to play at the moment we sit and record. It’s not like we trying to sound like any other band, we just play what comes up in our heads there and then.
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?
No we haven’t. We are not intrested in Label since we are project band with only 2 members.
How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?
None.
What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
We are going to record one more album, starting as we speak. And we’re going to put it up on Spotify etc., and hopefully people will like it.
How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
We have an e-mail adress Killbrain666@gmail.com. We’ll answer as fast as we can.:)
Horns up / Marko & Chris (Killbrain)

Thanx for the interview.

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine