DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 2. ledna 2016

Recenze/review - BLOODCUT – Remains of the Deceased (2015)


BLOODCUT – Remains of the Deceased
EP 2015, vlastní vydání

Pohřebiště, jinak také nekropole je archeologické naleziště, kam byli v prehistorických (i pozdějších) dobách pohřbíváni lidé a kde archeologové nacházejí hroby s cennými archeologickými nálezy.

Jsem zrovna na horách, kolem se válí lehce namrzlá mlha. Stromy se tváří, že každou chvíli ožijí a strhnou mě rovnou do nicoty. Vzal jsem si s sebou nové EP slovenských old school death metalistů BLOODCUT. Jejich tvorba je stará, potažená patinou devadesátých let. Zvuk plesnivý, lehce zastřený, přesto čitelný jako údery sekerou. Procházím kolem opuštěných budov v pohraničí a „Remains of the Deceased“ je mi velmi příjemným průvodcem. Tady, v krajině stínů, v podhůří jizerských kopců, vynikne tvorba těchto maniaků nejlépe. Stoupám pomalu nahoru, až k mému cíli. Chci opět navštívit místní hřbitov, zavzpomínat na své předky a poklonit se věčnosti. Cestou přemýšlím o tom, ke komu bych tvorbu BLOODCUT přirovnal. Napadají mě snad otcové zakladatelé MASTER, sem tam MASSACRE, BOLT THROWER, možná i česká legenda KRABATHOR. Není to ale důležité, hlavní je to, že mě tyhle čtyři záseky neskutečně baví. Konečně jsem našel svůj cíl.


Pod nahnutým kaštanem povrzává stará do hněda zabarvená branka. Je zde ticho, právě dohrál poslední song. Usedám na mokrou mramorovou lavici a koukám do dáli. Není nic moc vidět, mlha zahladila veškerý výhled. Jsem tu jen já, opuštěný hřbitov a old school death metal. Najednou ožívají všechny vzpomínky, hroby se imaginárně otvírají a já přemýšlím, kdy přijde první nemrtvý. Tady v horách, v čistotě a krásné přírodě cítím z tohoto EP jeho sílu asi nejvíc. Hraje mi do uší přesně druh hudby, kterou mám rád celý svůj hudební život. Je poctivá, průzračně morbidní, stejně jako voda ze studny, pro kterou musím vždy v létě dojít, abych zalil kvítí na hrobech. Je mi tak nějak samozřejmě jasné, že pokaždé, když si tuhle nahrávku pustím, zapadne mi dnešní procházka, mráz a muzika dohromady. Budu ji mít navždy spojenou v jeden příběh, v jeden zážitek. Vždycky je pro mě důležité, abych si našel k CD svoji cestu. Musí u mě dojít k přenosu emocí mezi mnou a skladbami. BLOODCUT se to povedlo vlastně hned na poprvé. Jsme jedna krev, jedno nesvaté tělo, jedna obrácená modlitba.


Ověřuji si zvuk ze zaslaného CD ještě na chalupě, na půdě, na staré hi-fi věži. Jsem promrzlý, kamna ještě nezačala pořádně hřát. Nechce se mi moc hýbat zmrzlým tělem, ale nedá mi to. Jakoby se mi v žilách náhle rozléval nějaký hodně zákeřný jed. Omamuje mě, pomalu, houpavě, silně, s dobrými nápady. Vím, zrovna tato deska by se dala odbýt několika slovy o starém plesnivém death metalu, jenže když mě tak baví. Protáčím album neustále dokola, přikládám další a další polena do kamen, až musím otevřít okno do krajiny a manželka na mě volá, cože to jsem za blázna, ať už jdu dolů. Nic toho nedbám, jsem prokletý, chycený. Kývu se raději do rytmu a probouzím svým soukromým death metalovým tancem můry, uložené na zimu ve škvírách mezi trámy. Čtyři skladby, necelých patnáct minut na mě působí jako hřeby, neustále hlouběji zatloukané do mé hlavy. Ne, já jednoduše nechci, aby to někdy skončilo. Má slova nestačí, raději znovu zapínám play na starodávném přehrávači. Dneska bude dlouhá noc. Mám sto chutí, vyrazit na další výlet, nahoru, na hřbitov. Je půlnoc a myslím, že bych si tam tvorbu BLOODCUT užil ještě víc.



Sumarizace:
„Remains of the Deceased“ od slovenských BLOODCUT je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpuste své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Čtyři songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce!

ROZHOVOR ZDE

Asphyx says:

"Remains of the Deceased" from Slovak BLOODCUT is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Four songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe.  I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!


Seznam skladeb:

Cemetery Party
Necromarch
Still Undead
Back from the Dead

Čas: 14:41

Sestava/ band:



Janek – kytara, zpěv, programování
Slávek - basa

http://bandzone.cz/bloodcut

Minirecenze/minireview - VADER - Future of the Past II – Hell in the East (2015)


VADER - Future of the Past II – Hell in the East
CD 2015, Witching Hour Productions

 Pocta old schoolovým velikánům číslo II. Tak by se dala s klidem nazvat novinka polských VADER. Rovnou přiznávám, že já a coververze, to nejde moc dohromady. Za svůj život jsem si užíval převzaté písně jen několikrát a mám ve své diskografii jenom asi pět kapel (čest dalším výjimkám), u kterých si říkám, že je to alespoň dobré. VADER ale patří mezi vyvolené. Líbí se mi, že dokáží zachovat ducha starých songů a ještě přidat svůj vlastní výraz. To umí opravdu málokdo. Našinec bude určitě kvitovat výběr skladeb, protože se mezi ně dostal legendární song "Totální destrukce" od KRABATHOR (hostem je sám Bruno). Ten je zároveň skladbou, která se podle mě spolu s "Necromaniac" od THANATOS povedla asi nejvíc. Respektive, všechny záseky mají pořádné grády, zmiňovanou dvojici mám položenou ale ještě o kousek výš. 

 Mám také moc rád, když VADER zpívá svoji rodnou řečí. Polština je sice plná měkkých slov, ale v podání téhle legendy jsou ostrá jako prásknutí bičem. O zvuku z Hertz studia netřeba mluvit, je jedním slovem dokonalý. Staré songy tak ožívají v novém provedení často o hodně čitelněji, než v dobách svého vzniku. Skvělé je, že i přes technologický pokrok a dnešní postupy se povedlo zachovat určitou patinu, kterou jednotlivé skladby mají. Dříve narození posluchači určitě budou ihned vědět, o čem píši a mladí si alespoň osvěží a doplní své znalosti. Celá vzpomínka vychází jak na CD, vinylu tak i na kazetách. Na své si tak přijde opravdu každý. VADER si celé tohle vzpomínání neskutečně užívají, je hodně znát, že si kapely, kterým skládají poctu, vybírali sami a to rovnou srdcem. Opravdu často mě při poslechu napadalo: "Hergot, to má ale sílu!"

 sumarizace:

 Polští VADER a jejich pocta legendám podruhé. A opět skvěle! Výběr skladeb, skvělý zvuk, úžasný obal (Krzysztof Iwin) a atmosféra starých časů. To všechno dělá dohromady z této nahrávky velmi ostrý zážitek. Na VADER je hodně znát, že nahrávali s chutí. Album si asi nejvíc užijí praví fanoušci kapely a všichni ti, kdo pamatují staré časy. Mladí posluchači si zase mohou osvěžit své znalosti. Myslím, že na své si přijde každý poctivý sběratel. Album je opravdu krásným kouskem do sbírky. Cover verze starých songů, zahrané od VADER, které zabíjejí! Masakr!



Skladby/ setlist:

01. Ostatni diakon (Exorcist cover)
02. Noc demona (Ghost cover)
03. Necronomicon (Imperator cover)
04. Totalni destrukce (Krabathor cover)
05. Sen schizofrenika (Markiz de Sade cover)
06. The Beginning of Darkness (Merciless Death cover)
07. Ostatni sakrament (Scarecrow cover)
08. No Return (Slashing Death cover)
09. Czas apokalipsy (Slaughter cover)
10. Necromaniac (Thanatos cover)
11. Czarny aniol (Thrasher Death cover)
12. Wyrocznia (Kat cover)


Asphyx says:

Polish VADER and their tribute to the legends for the second time. Again great! Choice of songs, great sound, amazing package (Krzysztof Iwin) and the atmosphere of old times. All this together makes from this recording very sharp experience. You can see that VADER were happy with this recording. The album would enjoy most the true fans of the band and all these who remember the old times. Young listeners can refresh their knowledge. I think every honest collector will have his field day. The album is really beautiful piece in the collection. Cover versions of old songs played from VADER that kill! Massacre!

pátek 1. ledna 2016

Minirecenze/minireview - ENTHRALLMENT - Eugenic Wombs (2015)


ENTHRALLMENT - Eugenic Wombs
CD 2015, Rebirth the Metal Productions

Na světě existuje velká spousta brutálně death metalových kapel, které se pokouší skloubit nekompromisní riffy s temnotou. Jen některým se to ale povede natolik, abych si dával jejich desky do hlavy s opravdovou chutí. Bulharští ENTHRALLMENT to umí na výbornou. Kapela, se kterou jsem měl již co do činění několikrát, zraje jako dobře uleželá mrtvola. Pánové jsou čím dál tím víc preciznější, sehranější a nálada jejich skladeb krutější. Jestliže jsem byl minule spokojený a desku považoval za velmi slušnou, tak letos jsem doslova nadšený. Kapele se povedlo zhudebnit zákeřné, pomalu se plazící zlo, inspirované velikány jako IMMOLATION, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, DEEDS OF FLESH. Ano, je to typická americká škola, ale tentokrát s velkými kusy krvavého masa. A ještě zahraná s přehledem a obrovským citem pro věc. Je to klasika, je to tradice, ale s velmi dobrými nápady a zajímavou specifickou náladou. ENTHRALLMENT jedou jako nikdy, zabíjejí hudbou a nehledí na ztráty.

Hrozně se mi líbí citlivě vložená kytarová sóla. Ty se jen lehce vznáší nad dunivými spodky a když pak vokalista odhalí své nejtemnější stránky, bouchám s chutí do stolu i klávesnice. Zvuk, mimochodem skvělý, dodává všemu na ostrosti a některé ze skladeb jsou již od počátku jasnými hitovkami. Přijdu si jako hrobník, který právě dodělal nějakou pořádně nechutnou práci. Sedím na hřbitovní zdi, pokuřuji zasloužené cigáro a přemýšlím, jak asi nebožtík zemřel. Měl rozmlácený celý obličej, zpřelámané kosti a probodnuté všechny důležité orgány. Asi hanobil jednoho z bohů, ke kterým se momentálně vzhlíží. Při poslechu opravdu vyvěrají veškeré ohavnosti tohoto světa na povrch, jako nějaký hnisající kal, v němž jsme všichni navěky rozpuštěni.

Nová deska  "Eugenic Wombs" bulharských brutálních death metalistů ENTHRALLMENT je pro mě obrovským překvapením. Připomíná mi hanobení svatých ostatků, je neskutečně krutá a návyková. Ostré kytary jsou doplněny opravdu morbidním vokálem a za nápady by se nemusely stydět ani nejslavnější kapely stylu. Přehrával jsem si nahrávku neustále dokola a připadal si, jako při právě prováděné exhumaci čerstvého hrobu. Skvělý zvuk, maniakální přístup a hluboká temnota. To jsou hlavní atributy celé desky. Osobně jsem doslova nadšený. Brutální, nekompromisní a hodně temná nahrávka, která oslavuje krvavé kořeny death metalu! Vynikající záležitost!


Asphyx says:

The new album "Eugenic Wombs" of Bulgarian brutal death metal ENTHRALLMENT  is a huge surprise for me. It reminds me defaming of holy remains, it's incredibly cruel and addictive. Sharp guitars are complemented by truly morbid vocals and the most famous band can't be ashamed of their ideas. I played the recording over and over again, I felt as during the exhumation of a fresh grave. Great sound, manic approach and deep darkness. These are the main attributes of the whole album. Personally, I'm excited. Brutal, uncompromising and very dark record, that celebrates bloody roots of death metal! Excellent stuff!

Minirecenze/minireview - VADER - Before the Age of Chaos (Live) (2015)


VADER - Before the Age of Chaos
CD 2015, Witching Hour Productions

Polští VADER jsou pro mě od útlého mládí jednou z nejvíc srdcových kapel vůbec. Jako správný fanoušek je uctívám mnoha tričky s nápisem jejich loga, kompletní diskografií i častou návštěvou koncertů. Live alba většinou vynechávám, ale tentokrát jsem si jej nemohl nechat ujít. Pánové nahrávali při vystoupení v polském Bialystoku a mimo klasického CD vyšlo i DVD, případně vinyl. Skladby jsou takovou poctou všem, kteří tyhle legendární záseky uctívají již od devadesátých let. Jsou to přesně ty kousky hniloby, plné klasického deathu a thrashe, na které všichni celou dobu koncertu čekáme a které nám rozproudí krev v žilách. Všechno samozřejmě perfektně zvukově ošetřeno ve studiu Hertz. Peter mezi skladbami moc nemluví, jak je jeho zvykem. Místo řečí raději nasype další song. Když už ale něco řekne, zazní krásná polština a poděkování všem věrným.

Je zvláštní a zajímavé, jak i po těch dlouhých letech jednotlivé skladby fungují. Dostaly sice nový háv a výraz, ale ten syrový základ jim zůstal. Kult je jednoduše kult a ať si říká kdo chce co chce, tak ta síla je v nahrávce pořád neskutečně patrná. Zmínit musím i obal od legendárního Chrise Moyena, který je v hlavě zafixovaný natolik, že ho mám dokonce ve dvou verzích na tričku. Na VADER se mi vždycky líbila schopnost napsat drsný, tvrdý song, který ale nepostrádá i nosné a zajímavé melodie. Zvláštním úkazem je potom Peterův hlas, ten lety jakoby uzrál, je čím dál tím víc surový a "vyřvaný". O ostatních muzikantech netřeba mluvit, celá legie je v podstatě neustálým koncertováním natolik sehraná, že nemusíte mít obavy o nějaké přešlapy (a kdyby, byly stejně doladěny ve studiu). Každopádně, pro nás, pro starý páky se jedná víceméně o povinnost. Ta atmosféra živého vystoupení se opravdu dostala až do mého pokoje a nechala mi zavzpomínat na všechny koncerty, co jsem se svými oblíbenci kdy zažil.



sumarizace:

Na "Before the Age of Chaos" je nahrán živý záznam z vystoupení legendárních VADER v polském Bialystoku. Album je takovým malým dárkem pro všechny poctivé a věrné fanoušky. Složení skladeb, perfektního zvuku a totální destrukce dělá z desky skvělý zážitek. Celý koncert má obrovskou energii. Povedla se úžasná věc, já se při poslechu opravdu cítím, jako bych stál dole pod pódiem. Vyzdvihnout musím i překrásný cover. VADER hrají jako o život, jsou zběsilí, šílení, smrtelně jedovatí. Nahrávku v několika provedeních (CD, DVD, vinyl) bych doporučil všem, kdo jsou téhle legendě plně oddáni. Myslím, že není co řešit. Tohle CD bude vystaveno na čestném místě v mé sbírce. Kultovní skladby od legendárních death metalistů! Vynikající záležitost pro všechny fanoušky, doporučuji!


Tracklist:

01. The Wrath
02. Gin Psie
03. Reborn in Flames
04. Breath of Centuries
05. Final Massacre
06. Decapitated Saints
07. Chaos
08. Vicious Circle
09. Trupi Jad
10. Dark Age
11. Necropolis 

 BEFORE THE AGE OF CHAOS:

 VADER LINE UP 2015 :
PETER - guitar & vocals
PAJĄK - gutiar
JAMES - drums
HAL - bass guitars


Asphyx says:


On "Before the Age of Chaos" there is recorded live recording of the legendary VADER in Bialystok, Poland. The album is such a small gift for all honest and loyal fans. The composition of songs, perfect sound and total destruction makes from the album some great experience. The whole concert has huge energy. Some amazing thing has done, when listening I feel like to stand under the stage. I must also highlight the beautiful cover. VADER are playing like for their lives, they are furious, madmen, deadly poisonous. Recording in several versions (CD, DVD, vinyl) I would recommend to all who are fully devoted to this legend. I think there is no problem to solve. This CD will be displayed at the place of honor in my collection. Iconic songs by legendary death metal! Outstanding think for all fans, I recommend!


čtvrtek 31. prosince 2015

Minirecenze/minireview - OUROBOROS - Emanations (2015)


OUROBOROS - Emanations 
CD 2015, vlastní vydání

Druhé album australských maniaků není rozhodně pro nějaké hudební konzervy. Pánové ve své tvorbě kombinují zdánlivě nesourodé styly, jako je technický death metal a thrash. Takto hovoří informace z internetu. Není to tak úplně pravda. Z alba cítím i black metal a hlavně symfonické pasáže. Tohle všechno tvoří dohromady poměrně zajímavý koktejl. Posluchač sice musí být přístupný novým vlivům a myslím si, že tentokrát opravdu platí, že by se mělo k této hudbě přistupovat bez jakýchkoliv předsudků. Deska je to beze sporu pestrá a zajímavá. O dobré melodie také není nouze a pokud se zaposloucháte pečlivěji, zjistíte, že skladby mají takový ten těžko popsatelný magnetismus. Muzika je tady tvořena na pohodu, nikde mě nic netlačí a jediné, co bych občas "vymazal", tak jsou podle mě úplně zbytečné technické vsuvky. Ty mě ruší a s nimi jsem měl největší problém je vstřebat.

 Jinak si ale poslech užívám, přistupuji na tu komplikovanější hru, kterou s námi OUROBOROS rozehrávají v několika partiích najednou. Musím mít ale pro společná setkání náladu a chuť. Rozhodně pro mě nebude "Emanations" nějakou srdcovou záležitostí. Jsem někdy k nahrávce úplně stejně chladný a odtažitý, jako ona působí na mě. Nemám vlastně k tvorbě, zvuku, ani provedení žádných větších námitek, jen mi chybí něco málo navíc, co by mě chytilo a zničilo. Některé motivy jsou opravdu zajímavé a nenechávají mě v klidu, ale jsou často doslova umláceny zbytečným preludováním. Ono to tak asi má být, ale CD je na mě díky tomu příliš rozvláčné.

 Australané hrají těžko uchopitelnou muziku. Jejich kombinace techniky, deathu, thrashe a symfonií není rozhodně hudbou pro každého. Pokud ale vydržíte prvotní pocit složitosti, budete po zásluze odměněni zajímavými zážitky. Ne vše se mi na desce líbí, ale jako celek přede mnou obstála. Občas je moc komplikovaná a rozvláčná. Celkově ale převládá kladné hodnocení. Na společná setkání asi nebudu mít chuť pořád, ale občas si dám tuhle zvláštní muziku do hlavy rád. Zajímavá, pestrá nahrávka, z které je cítit velký smutek!



Asphyx says:

Australians play music that is hard for understanding. Their combination of techniques, death, thrash and symphony music isn't definitely for everyone. But if you stick the primary feeling of complexity, you will be rewarded with interesting experiences. I don't like everything on this record, but as a whole it succeded. It is sometimes too complicated and long-winded. I won't fancy listening it all the time, but sometimes I'll give this strange music in my head. Interesting and varied record, with feeling of great sadness!

https://ouroborosmetal.bandcamp.com/
http://www.facebook.com/Ouroborosmusic
http://www.ouroboros.mu/

Minirecenze/minireview - GRAVESLAVE - Corpseborne (2015)


GRAVESLAVE - Corpseborne
EP 2015, vlastní vydání

Absolutní nasazení, divoké rytmy a šílené vyhrávky. To jsou náležitosti, kterými se snaží zaujmout američtí death metalisté GRAVESLAVE. Kapela je to teprve rok stará a mlátí to ve stylu MISERY INDEX, NILE, CRYPTOPSY, SUFFOCATION, ale i třeba BLOODBATH, případně SLAYER (v sólech). A že jim to jde dobře. Pokud máte rádi reálný, syrový a energický smrtící kov, myslím, že by vás mohla tahle maniakální parta zaujmout. Skupina se nebojí ani pomalejších pasáží, ale základ je samozřejmě položen na zběsilých sypačkách. Oceňuji krásně surový zvuk a dobré nápady. Když si k tomuhle všemu ještě připočtete krásný obal, máte před sebou smečku, která nedá nikomu nic zadarmo. Rozseká vás, naporcuje, vykostí, vymačká a pak pohodí do rohu pokoje jako použitý hadr. Tady se hraje pro fanoušky, kteří to rádi roztočí v mosh pitu, pro všechny, kdo nechtějí řešit nějakou tu špinavost. 

 Postupem času vyrostlo zmiňované EP v poměrně dobře stravitelný kousek krvavého masa. Nic pro slabé povahy, ani pro technicky zaměřené příznivce, ale pro nás, kteří jsme již dlouhou dobu prostoupeni temným undergroundem, se jedná o velmi příjemný poslech. Kapela to nebude mít rozhodně lehké, podobných je velká spousta, ale jako první zápis do knihy nemrtvých mohu EP jen a jen chválit. Doufám, že se brzy dočkáme dlouhohrající desky a plně si vychutnáme další a další krev. Budu se těšit.

 Ochutnávka v podobě EP "Corpseborne" se povedla. Je plná nechutných rytmů, energických riffů a temné nálady. Mám pro podobnou hudbu slabost a skladby si opravdu užívám. Pokud máte rádi syrový, krutý a reálný death metal, tak neváhejte! Budete odměněni šesti dynamickými songy, které vás rozsekají na malé kousky. Líbí se mi energie, síla a nasazení, které je z desky cítit. Doporučuji všem old schoolovým fanouškům, příznivcům otevřených hrobů a poctivé muziky. Pořádně krvavé EP!




Asphyx says:

Tasting in the form of the EP "Corpseborne" was succesfull. It is full of disgusting rhythms, energetic riffs and dark mood. I have a weakness for similar music and I really enjoy the songs. If you like raw, cruel and real death metal, so don't hesitate! You will be rewarded with six dynamic songs that chop you into small pieces. I like the energy, strength and using all their strength that can you feel from the CD. I recommend to all old school fans, supporters of open graves and honest music. Really bloody EP!

středa 30. prosince 2015

Recenze/review - INHUMAN – Conquerors of the New World (2015)


INHUMAN – Conquerors of the New World
CD 2015, Satanath Records

Kristova noho, na co jsem se to zase dal? Ptám se, když poprvé poslouchám nové INHUMAN. Z mého pohledu se jedná o takový ten překombinovaný technický death metal, který ještě ke všemu nemá pořádné koule. Je to škoda, snaha je znát snad z každého songu, ale celkově všechno působí šíleně nedotaženým dojmem. A to jak zvukově (tady by si produkce zasloužila pověsit do průvanu), tak po skladatelské stránce. Druhé album kostarických maniaků se zkrátka a jednoduše nepovedlo. Nebo vlastně jinak, já si to myslím. Mimochodem, nejsem sám, pánové sbírají všude jen samá špatná hodnocení. Není divu, vždyť z nahrávky toho příliš cítit není a většinou se do společně strávených chvil vkrádá nuda. Možná snad pár kamarádů, známých ocení, mě ale nechávají zcela chladným.

Pokoušel jsem se natáčet hlavu do všech různých poloh, abych lépe slyšel, přecházel jsem po pokoji a hledal jako na koncertě dobrý zvuk, dokonce jsem přehrával desku v několika zařízeních. A pořád nic. Jenom tupé preludování bez ladu a skladu. Občas jsem definoval zvuky připomínající řítící se náklaďák jedoucí do sběrných surovin s korbou plnou železných plechů, ale takový ten vzájemný pocit souznění se nedostavoval. Nejsem vševědoucí, spousta z vás to bude mít nastaveno třeba úplně jinak, ale já si jednoduše nemohu pomoci. Když se mlátí prázdná sláma, tak je u toho také spousta různého balastu, prachu a špíny. Jenže to má alespoň nějaký účel. Tady mi přijde, že se Kostaričané jen tak předvádějí, zcela bez účelu, bez nějaké vize. Kapele chybí dobrý skladatel. Technicky jsou na tom sice pánové vcelku dobře, ale nápadů se jim nedostává. Je to velká škoda, protože kdyby se podle mě téhle smečky ujal nějaký slušnější producent, třeba by z ní něco vykřesal.


Zajímavé je, že když poslouchám desku delší dobu, jsem k ní ještě odmítavější než na začátku. Jakoby měli INHUMAN nějaký recept na to, mě odradit. Bývám většinou hodně shovívavý, moc dobře vím, že vymetu kde jaký death metalový kout a mnohdy se mnou spousta lidí nesouhlasí, ale u „Conquerors of the New World“ pořád tápu a nevím, co si s kapelou počít. Rád bych ji někam zařadil, vytáhl alespoň nějaké melodie, které bych mohl pochválit, ale hrozně nerad lžu. A jak známo, kdo lže, tan krade a do pekla se hrabe a to bych tedy opravdu nerad. Připadám si jako krysa, zahnaná do kouta, která marně hledá únikovou cestu. Postupně se ve mně také vaří krev a po několika minutách vždy vztekle CD odhodím na postel s tím, že na tohle nemám opravdu nervy. Dokonce mám i problém vůbec něco vyplodit na tu „šíleně bílou stránku wordu“.



„Conquerors of the New World“ je nahrávkou, která se vyloženě nepovedla. A to dokonce po všech stránkách. Desce chybí jakékoliv nápady a trpí absencí dobrých melodií. Poslech se pro mě stával čím dál tím víc větším utrpením a nerad jsem se k ní vracel. Kapele bych doporučil, aby si sehnala pořádného producenta, zapracovala na zvuku a hlavně doplnila do svých řad nějakého skladatele. Pokud tak neučiní, budeme se nadále setkávat u nahrávek, které jsou monotónní, nudné a obyčejné jako pondělní vstávání do práce. Kostaričané sice disponují poměrně dobrou technikou hraní, ale to pro dobrou desku rozhodně nestačí. Nevím už dál, co bych napsal a tak raději skončím. Přesně takhle by se technický death metal neměl hrát! Bohužel.

Asphyx says:

The album “Conquerors of the New World” is a record which is definitely not good. In every case of this album, it´s bad. This album lack any ideas and it absents good melodies. During the listening I was more and more upset about it and I didn´t like to come back to it. I would suggest some kind of a good producer and take a look on the sound and definitely add some new composer to the band. If not, we´ll meet again and again by this records which are monotonous, boring and ordinary like a morning alarm clock for a work. These Costa Ricans have a good playing technique, however that is not good enough for a good album. I don´t know what else to say so I´m going to end it here. This is exactly how a technical death metal shouldn´t sound. Unfortunately. 


Seznam skladeb:

1. Conquerors Of The New World
2. Soulless Dead Eyes
3. Hold Your Crucifix
4. Extermination By Depopulation
5. Feed On Human Flesh
6. America Rises
7. The Chalice
8. Stabbed To Death


Čas: 43:08

 

Sestava:


Vocal: Sergio Munoz
Bass: Carlos Venegas
Guitar: Jonathan Sanchez
Drums: Eduardo "Tato" Chaves


https://www.facebook.com/Inhuman.MetalBand
http://inhuman1.bandcamp.com/
http://www.satanath.com/

úterý 29. prosince 2015

Minirecenze/minireview - SACROPHOBIA - Dark Requiems (2015)


SACROPHOBIA - Dark Requiems
CD compilation 2015, Xtreem Music

Přeji dobrý den, vážení a milí přátelé. Dnes bych vás rád pozval na takový lehký výlet do minulosti. SACROPHOBIA je totiž kapela, která fungovala pouze v letech 1990 - 1994. Od té doby nevydala vůbec nic a byla uložena k ledu. Letos se rozhodl label Xtreem music, že vydá kompilaci pro všechny pamětníky a fanoušky. Přiznám se na rovinu, že z dob svého mládí se snad pamatuji, že mi někdo o téhle skupině něco říkal, ale žádné jejich demo jsem v ruce nikdy neměl. Ono tedy na rovinu, když si poslechnete, co pánové hrají, tak ani v dávných dobách to nebylo nic světoborného. Jedná se sice o solidní, klasický death metal, který tenkrát mohl někoho šokovat, ale spíše asi jen na lokání úrovni. Potíže mám trošku se zvukem, který dělá z celé nahrávky jakousi těžko vstřebatelnou kouli. Uznávám, kapela se určitě zasloužila o propagaci smrti a požívá jistě kultovního statusu, ale na mě ten chaos příliš nezabírá. Možná si jej užijí pamětníci, pár hledačů ve starých archívech a to je tak vše.

 Kompilace je velmi syrová, dnes ale již poměrně nevýrazná a svým způsobem nezáživná. Moc dobře chápu, že některé songy se ve starých časech museli kopírovat na kazetách o sto šest a já si sypu popel na hlavu, že jsem o SACROPHOBII nic nevěděl, ale i tak se mnou tahle nahrávka příliš nedělá. Možná ze studijních důvodů, případně k založení do archívu dobré. Můžu také svým kamarádům říkat, cože to mám doma za zvláštnost, ale jinak nic moc. Mám rád staré desky, mám rád dobu svého mládí, ale tady se jedná jen o takový průměr.

 SACROPHOBIA letos vydala kompilaci svých death metalových vzpomínek. Je určena věrným fanouškům a všem, kdo si na kapelu pamatují. Nemám k téhle skupině žádný osobní vztah a tak na mě jejich muzika působí velmi obyčejně a průměrně. Špatný je také zvuk, který někdy doslova bolí. Nechci nikomu hanit kult, ale nepřijde mi, že by SACROPHOBIA byla něčím zajímavá i v devadesátých letech. Kompilace je tak určena asi opravdu jen pro posluchače, kteří kapelu kdysi zažili. Ostatní spíše neocení. Jako vzpomínka dobré, jinak nic moc. 




Asphyx says:

 SACROPHOBIA publish a compilation of their death metal memories this year. It is for loyal fans and everyone who wants to remember the band. I don't have  personal relationship to this band and their music is very ordinary and average. Also the sound is wrong, it  hurts sometimes. I don't want to defame the cult, but I think, that SACROPHOBIA wasn't interesting in the 90th too. The compilation is intended for listeners who knows the band. The others won't appreciate it. As the memory well, otherwise no great shakes.

pondělí 28. prosince 2015

Recenze/review - IN UTERO CANNIBALISM – Butcher While Others Obey (2015)


IN UTERO CANNIBALISM – Butcher While Others Obey
CD 2015, Sleaszy Rider Records

Zahnívající části lidských ostatků. Neskutečný, skoro až nasládlý pach, zbytky zetlených tkání. Genocida, šílenství. Stejně je to svým způsobem zvláštní a pořád mě to nepřestane udivovat, čeho jsme jako lidé schopni. Návštěva téhle vesnice měla být původně romantickým turistickým cílem. Pro návštěvníky bylo uděláno vše. Ženy zatancovaly, muži předvedli svá řemesla. Všichni měli smutné pohledy. Jakoby je něco tížilo. Bylo to kolektivní svědomí. Tiché ozvěny vražd. Je to moje chyba, neměl jsem chodit mimo vyznačené cesty. To bych pak neobjevil tenhle hromadný hrob. Historie by nás měla učit, ale ne vždy tomu tak je. Zmateně a smutně odlétám pryč. Utíkám do svého pokoje a před očima mám pořád zkroucená těla v až tragikomických polohách. Svět se zase jednou totálně zbláznil. Musím se nějak odreagovat, dát všemu zase řád. Pouštím si novinku řeckých IN UTERO CANNIBALISM a po chvilce zjišťuji, že se mé vzpomínky na tenhle krvavý výlet neustále a znova vrací.

Řekové hrají přesně ten druh syrového death metalu, který by mohl zaujmout všechny příznivce gore záležitostí. Všechno je zde surové, neotesané, zabíjí se rovnou, bez nějakých zbytečných technických vymožeností. Rána palicí do hlavy, případně pořádně nabroušená mačeta. Vrcholem umění je motorová pila. Hudba vše jen krásně podkresluje, nikde nic nebolí, ani nedrásá. Je to trošku problém. Album tím trošku ztrácí na tlaku a energii. Není to první liga, ale hodně dobrá druhá. Nápady nejsou z nejoriginálnějších, ale myslím, že to tentokrát nikomu moc vadit nebude. Riffy jsou ostré, nálada morbidní a o to by nám mělo především. Rozhodně na nové desce nehledejte nějakou progresi, ani novátorský přístup. Spíš bych album zařadil mezi takovou tu hodně dobře zahranou klasiku. Problémem je, jak už to tak u podobných kapel bývá, určité monotónní vyznění. Pro koncerty a večerní odpočinek rozhodně slušné, ale jinak poměrně nezáživné.


Přes všechny mé připomínky a negativní reakce, pořád v téhle smečce cítím určitý potenciál. Rozhodně se nejedná o nějaká ořezávátka, ani nezkušené mladíky. Kapela přeci jen hraje od roku 2004 a letošní počin je již jejich čtvrtým dlouhohrajícím albem v řadě. Jako dobré řemeslo je nová deska opravdu kvalitní. Horší je to ale v případě, pokud chcete od poslechu také něco navíc. Mám trošku problém s tím, že si CD vždycky několikrát narvu do hlavy, otřepu se a po chvíli zjišťuji, že mi toho v ní příliš nezůstalo. Jsou chvilky, které bych hodnotil hodně vysoko a zajímavě, ale nelezl jsem i pasáže, které bych s chutí vystřihl. Možná by to chtělo zapracovat trošku víc na produkci, které se mi zdá poněkud nevýrazná. Také pan vokalista nepatří zrovna k příliš variabilním zpěvákům. Snaží se ze sebe sice vmáčknout všechno, ale znáte to. Komu není z hůry dáno…

IN UTERO CANNIBALISM nám letos přinášejí pořádně morbidní desku. Je plná klasických, tradičních melodií a postupů. Pokud máte rádi syrový a surový death metal toho nejhrubšího ražení, myslím, že byste mohli být spokojení. Mě osobně přeci jen chybí trošku víc energie a tlaku. Nápady jsou si navzájem opravdu hodně podobné a po nějaké době se dostavuje pocit velkého stereotypu. Album bude určitě vyhovovat všem, kdo nehodlají řešit originalitu a přimhouří oči nad stále stejnými postupy. Jako celek působí novinka velmi dobře, ale na první ligu to ještě rozhodně není. Potenciál zde cítím velký, ale v dnešní době nadprodukce je to bohužel zatím málo. Nahrávku bych hodnotil jako velmi dobrou, nadprůměrnou, ale ne vynikající. Kapelu bych doporučil pořádně zapracovat na produkci.  Death metalové album, které vás zabije tak napůl.

Asphyx says:

IN UTERO CANNIBALISM brings us very morbid album. It is full of classic, traditional melodies and actions. If you like a raw and cruel death metal the cruelest one, I think you would be happy. For me there is not enough energy and pressure. The ideas are very similar and after a while it became a stereotype. This album would be great for someone who doesn´t care about originality. As a whole it seem very good, however this should be a first league and that is not good enough album for that. I feel a big potential but in today’s over-production it is not enough. I would say that this album is good and maybe above standard but not excellent. 


Seznam skladeb:

1. Silent Abuse
2. Dawn Of Devotees
3. Exile
4. For Those Who Defy
5. Butcher While Others Obey
6. Vile Blessings
7. Prevail
8. Born To Degenerate
9. Exorcized
10. In Cold Despair
11. Solitude Eternal
12. The Mutants
13. Static Empire

 

Sestava/band:


Bill: Vocals Alex: Drums kostas katsantonis:guitars(senserase) stefanos koutsouropoulos:bass(senserase)

https://www.facebook.com/InUteroCannibalism
https://myspace.com/inuterocannibalism
http://www.sleaszyrider.com/

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine