DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#darkness. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#darkness. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 28. května 2024

Interview - DARKNESS - Sharp, raw thrash metal, with a high content of blasting substances! Teutonic thrash metal detonation!


Interview with thrash metal band from Germany - DARKNESS.

Answered guitarist Arnd, thank you!

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024):

Ave DARKNESS! Greetings to Germany, hope you are well! I am, because I just got back from work where I spent the whole day listening to your new album "Blood on Canvas". I'm working on the computer and I had my headphones on all the time. I'm literally fascinated by the energy I feel from the record. I don't think you can tell me the recipe for where it comes from, but I'm sure you'd be happy to describe how the new record was made? Has the way DARKNESS composes changed in any way compared to previous albums?

Hello Jakub. Thank you, we are doing very well. Last weekend, Friday May 3rd 2024, we entered the official German album charts at number 92 with our new album. A French metal magazine „converted“ last week's german charts into rock charts, so we're in very good company with Accept, Darkthrone, Judas Priest, AC/DC, Deicide and even Rammstein. It could be going worse, right?

As for the new album, I can't give you a recipe because there isn't really a recipe. Since “The Gasoline Solution” we've been doing it this way: the ideas that really work are turned into songs. I wrote most of the songs on “Blood on Canvas”. It's also important that “the cooks” cook a recipe properly. In our case, we're just as angry at this world as we were when we were 20 years old - not much has changed for the better since then. So we're still cooking with the same anger as before. That's probably the energy you feel. I think it's great that it comes across when you listen to it.

We've put a lot of energy and work into this album and we're very proud of the result. I think it's the most aggressive album we've ever recorded.


Personally, there's one thing I like most about "Blood on Canvas" and that's the melodies. Clear, distinct, relying on interesting riffs, the songs gradually graduate, they have drive and power. To me, these are the things that make good music great. I wonder how you know when a song is finished? Who has the final say? And then how do you feel about their live presentation? Does there have to be chemistry between you and then the fans? Do you also have ideas that you then scrap?

It's true, we used more melodies on “Blood on Canvas” than on the albums before it. That just happened, it wasn't planned. But we're not afraid of melodies anymore. A song can be melodic and still be fast and brutal. What's important is the feeling and the message that a song conveys.

You can't plan when a song is finished, you have to feel it. It fits when it fits. As far as I'm personally concerned, a song is never finished, because at the latest when I hear the final mix in the studio, I think: “We should have played it like this, we should have made a stop here, there could be a solo there.” But at some point you have to finish and record and that can happen when you feel: that's good! What you think about it later is irrelevant. No one in the band has the last word, everyone has to be satisfied with the performance. And of course ideas are discarded.

Live, the choice of songs is always a problem. We have a repertoire of about 60 songs, of which we can usually play 10 or 12 live. A few classics like “Death Squad” always have to be included, that makes it difficult to choose the rest of the set.

The chemistry between the band and the audience is of course essential. That's what heavy metal thrives on and the crazier the fans are, the more we realize that they like it, the wilder we get on stage.


I know a lot of bands that have lyrics to songs just to sing something. What I always liked about DARKNESS is that they have an idea, a meaning, an opinion. How do they come about? When does the inspiration come and how do you fit them into the music? Personally, I think writing lyrics is an insanely hard discipline and on the new album "Blood on Canvas" in particular, they are great. I often think to myself, yeah, that's exactly right, that's how I feel too.

Thank you for the praise, I'm glad you like the lyrics. I wrote 7 out of 9 lyrics and you're absolutely right: writing lyrics is very hard work, it's often underestimated. You have to find good rhymes and adhere to a certain meter, and the text has to have a message: combining all that can drive you crazy. Writing a decent text can also take a little longer. For “Nights in Turmoil” I was inspired by the movie “Athena”, the text was finished in two hours. “Blood on Canvas” took a few days because I wanted to paint a musical and lyrical picture.

The inspiration for the lyrics comes from this world that could be beautiful and yet is so full of shit. The “good” thing is that I will never run out of ideas.

I couldn't and didn't want to write lyrics without content. Heavy metal to me is still rebellion and rebelling against the establishment, I can't write about bees and flowers. I feel obliged to denounce things. Besides, meaningless or irrelevant lyrics wouldn't fit the music, it's about creating a coherent overall work of art.

If you then manage to say: “yeah, that's exactly right, that's how I feel too!”, then I've done everything right. That makes me happy, thank you very much.


A long time ago, back in elementary school, a friend once drew your logo in my notebook. I didn't know who it was and I was pissed. I immediately ran home and tried in vain to get some information about you. Then I finally heard "Death Squad" and when I went to the pub afterwards I told everyone that the best thrash band was DARKNESS and not SLAYER! We almost had a fight, ha. It was a beautiful time, you were young. How did you experience your beginnings? Can you tell our readers a little bit about how albums were recorded back then? Please reminisce.

Wow: DARKNESS instead of SLAYER?! That shows that you have a very good taste in music, hahahaha! But seriously, that's a too great honour!

The beginnings were magical, the Ruhr area in the eighties was at rock bottom, but metal was literally exploding. There were bands, rehearsal rooms and concerts everywhere. You always met someone you knew, every weekend there was a concert or a party somewhere. It was like a gold rush, you can't really describe it. Our rehearsal room was my real home.

To explain it all in an interview, the first recordings, back then still fully analogue on 24 tracks and the first big shows: that would fill a whole book! I'm sorry, but this trip can't be answered in one question.


I keep telling everyone and it's clear that once upon a time there was rock and heavy metal and then thrash. There's no evolution without the basics. Staying in the past, what musicians actually brought you to music? Is there anyone you still admire today that you've wanted to maybe meet and thank for inspiring you?

Well, the first heavier band I heard was KISS, but the first real fix of heavy metal was STRONG ARM OF THE LAW by SAXON. After that it was UNLEASHED IN THE EAST by JUDAS PRIEST. I still love both bands to this day, and I'm a big fan of NWOBHM in general. I agree with you that the history of music and the evolution that genres have made is very important. Most people I know see it the same way.

I would thank a lot of bands and musicians for the influence they have had on me and my music. It's hard to name singles. Ronnie James Dio and Rob Halford would be two that I still think are great.

I always take each band as a whole. Not just their music, but their performance, how they treat their fans. Honestly, a band can play like gods, but then I come to a show and they're arrogant and a few slaps and that's it for me. What I've always loved about DARKNESS is that you guys are civil, cool, heartfelt, go-getters. How do you perceive the fans? I feel like you guys enjoy every show immensely. Am I right?

It's nice that you see us that way. That's how we are indeed. We love playing live; we enjoy every damn second on stage and always give everything. For me personally, it means the world to be out there in front of the crowd. I don't particularly like the word „fans“ either, it's so subservient, like: „us up here, you down there“. That's not how we see it. After the shows, we always like to be with people, drink beer with them and talk to them.

There's no reason to be arrogant, because without the banging crowd we'd be rotting away in the rehearsal room. We owe them everything we are!


How do you perceive contemporary metal? Do you have any favourite bands? I don't know about you, but lately it seems to me that everyone is playing faster and faster, crazier and more incomprehensible. You stand under the stage, nod your head for a while, what great musicians they are, and then you don't remember anything. Then he goes home and prefers to listen to good old Saxon.

As I read what you wrote, I had to laugh! That's exactly how I often feel: sometimes I think that making music is another form of masturbation for some people because they find themselves so awesome, hahaha.

But that's neither fair nor right. Many young and new bands today are talented and very good. Their musical skills often far surpass what we used to be able to play compared to the eighties. But being able to play great doesn't mean being able to write good songs, and that's what it's all about in the end. A lot of bands lack that and then it's a shame when you're overwhelmed by their playing skills but can't remember a single song after their show.

All in all, though, I see contemporary metal in a very positive light. There are many talented and enthusiastic bands with good concepts and the scene is diverse and active.

And, hey, let's be honest: a few questions earlier we talked about music and genres evolving. That's also the case here: maybe younger people are into more extreme music and different song structures. If that's the case, then that's the development and that is ok.

But metal will never die, I'm convinced of that.

You're a memory now. Times have changed a lot since the '80s. You're kind of a legendary band, you have a lot of fans, you get invited to gigs. Still, there's a lot that's different. Nowadays you have the internet, new technologies, a lot of people listen to music in the style - download, listen and then either forget or delete. You come across as a very positive person, how do you look to the future? Will metal be just for old people anymore? And how do you see the changes as a musician? And where is DARKNESS heading at the moment?

Well, I don't think we're just a memory, because we're still playing concerts and releasing albums. But it's true that we belong to the old guard. That can be very annoying sometimes when you realize that you are some kind of dinosaur, hahaha. But in my opinion, age doesn't really matter, because you're a heavy metal maniac all your life. I meet people of all ages at concerts, from newborn to almost dead, and I don't have a feeling that anyone cares.

The changes in recent years are certainly serious and certainly not always positive for the musicians, but there's nothing you can do about it. You have to see the new technologies as an opportunity and use them. Either you move with the times or you perish.

We're on a high at the moment, as I said before, we're in the charts and more present than ever before. For us, it's all about moving forward!

I'm sure as a band you still have some dreams, goals, milestones you want to achieve. Will you reveal them to us? You're thrash veterans, you're recording great albums, you can still hear the enthusiasm for the music. You play gigs, you play festivals, you tour. Is there anything else missing from the puzzle?

Sure, I miss the hot twenty-year-old groupies, they should definitely look after us backstage again, hahaha!


We're coming to the end, so I'd like to try a more philosophical question. How would you define the style called thrash metal? What is this music for you and why did you choose this style?

As I mentioned before, music has been the most important part of my life for as long as I can remember. Music has always accompanied me and kept me going.

Thrash metal is fast, hard, uncompromising. It's the music of the Ruhr region, the area we come from. In the eighties, times were bad, there were hardly any jobs, industry was at rock bottom, the Ruhr area was loud and dirty with tough but warm-hearted people. In such an area, in such a time, we couldn't make any other music than thrash, that was the valve to get rid of all the shit.

What is DARKNESS going to do in the next few months?

We are going to promote the new album and play shows.

Thank you very much for the interview. You don't even know what it means to me. A boyhood dream come true. I wish you many more great ideas, sold out records, sold out shows and may your private lives prosper as well. See you at the concert! DARKNESS RULES!

Thank you very much, Jakup. The honour is on my side! Thank’s for your believe and support, I hope we’ll meet soon. Metal on!

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024):

Recenze/review - DARKNESS - Over and Out (2020):

Rozhovor - DARKNESS - Ostrý, syrový thrash metal, s vysokým obsahem třeskavých látek! Teutonic thrash metalová detonace!


Rozhovor s thrash metalovou skupinou z Německa - DARKNESS.

Odpovídal kytarista Arnd, děkujeme!

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024):

Ave DARKNESS! Zdravím do Německa, doufám, že se máte dobře! Já ano, protože jsem se právě vrátil z práce, kde jsem celý den poslouchal vaší novou desku "Blood on Canvas". Pracuji na počítači a sluchátka jsem měl pořád na sobě. Doslova mě fascinuje energie, kterou z desky cítím. Recept na to, kde se ve vás bere, mi asi neprozradíš, ale určitě mi rád popíšeš, jak novinka vznikala? Změnil se nějak způsob, jakým DARKNESS skládají oproti minulým albům?

Ahoj Jakube. Děkujeme, daří se nám velmi dobře. Minulý víkend, v pátek 3. května 2024, jsme s naším novým albem vstoupili do oficiální německé albové hitparády na 92. místě. Francouzský metalový časopis "změnil" minulý týden německou hitparádu na rockovou, takže jsme ve velmi dobré společnosti Accept, Darkthrone, Judas Priest, AC/DC, Deicide a dokonce i Rammstein. Mohlo by to dopadnout hůř, ne?

Co se týče nového alba, nemůžu vám dát recept, protože žádný recept vlastně neexistuje. Od "The Gasoline Solution" to děláme takhle: nápady, které opravdu fungují, proměníme v písně. Většinu písní na "Blood on Canvas" jsem napsal já. Důležité také je, aby "kuchaři" recept správně uvařili. V našem případě jsme na tenhle svět stejně naštvaní, jako když nám bylo dvacet - od té doby se toho k lepšímu moc nezměnilo. Takže vaříme stále se stejným hněvem jako dřív. To je pravděpodobně energie, kterou cítíte. Myslím, že je skvělé, že se to při poslechu projeví.

Vložili jsme do toho alba spoustu energie a práce a na výsledek jsme pyšní. Myslím, že je to nejagresivnější album, jaké jsme kdy nahráli.


Osobně se mi na "Blood on Canvas" líbí nejvíc jedna věc a tou jsou melodie. Jasné, zřetelné, sázíte na zajímavé riffy, skladby postupně gradují, mají drive a sílu. Podle mě to jsou věci, které dělají z dobré hudby tu vynikající. Zajímalo by mě, jak poznáte, že už je song hotový? Kdo má poslední slovo? A jak vnímáte potom jejich živou prezentaci? Musí mezi vámi navzájem a potom i mezi fanoušky fungovat chemie? Máte i nápady, které pak škrtáte?

Je pravda, že na "Blood on Canvas" jsme použili více melodií než na předchozích albech. To se prostě stalo, nebylo to plánované. Ale melodií se už nebojíme. Písnička může být melodická a přitom rychlá a brutální. Důležitý je pocit a poselství, které píseň předává.

Nemůžeš naplánovat, kdy je píseň hotová, musíš to cítit. Když to sedí, tak to sedí. Co se mě osobně týče, písnička není nikdy hotová, protože nejpozději když slyším ve studiu finální mix, říkám si: "Měli jsme to zahrát takhle, tady jsme měli udělat tečku, tady mohlo být sólo." A taky si říkám: "Tohle jsme měli zahrát takhle, tady jsme měli udělat tečku, tamhle mohlo být sólo." Ale v určitém okamžiku to musíš dokončit a nahrát, a to se může stát, když máš pocit: To je dobrý! Co si o tom myslíte později, je irelevantní. Nikdo v kapele nemá poslední slovo, všichni musí být s výkonem spokojeni. A nápady se samozřejmě zavrhují.

Naživo je výběr písní vždycky problém. Máme v repertoáru asi 60 písní, z nichž naživo můžeme zahrát obvykle 10 nebo 12. Vždycky se nám to podaří. Pár klasik jako "Death Squad" musíme vždycky zařadit, to je pak těžké vybrat zbytek setu.

Zásadní je samozřejmě chemie mezi kapelou a publikem. Na tom heavy metal žije, a čím šílenější fanoušci jsou, čím víc si uvědomujeme, že se jim to líbí, tím divočejší jsme na pódiu.


Znám hodně kapel, které mají texty ke skladbám vlastně jen kvůli tomu, aby něco zpívaly. Na DARKNESS se mi hrozně vždycky líbilo, že mají nějakou myšlenku, smysl, názor. Jakým způsobem vznikají? Kdy přijde inspirace a jak je napasujete na hudbu? Osobně si myslím, že psát texty je šíleně těžká disciplína a konkrétně na novince "Blood on Canvas“ jsou skvělé. Často si říkám, ano, to je přesně ono, takhle se cítím i já.

Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se vám text líbí. Napsal jsem 7 z 9 textů a máte naprostou pravdu: psaní textů je velmi náročná práce, často se podceňuje. Musíte najít dobré rýmy a dodržet určité metrum a text musí mít poselství: kombinace toho všeho vás může dohnat k šílenství. Napsat slušný text také může trvat trochu déle. U Noci ve zmatku jsem se inspiroval filmem Athéna, text byl hotový za dvě hodiny. "Krev na plátně" zabrala několik dní, protože jsem chtěl namalovat hudební a lyrický obraz.

Inspirace pro text pochází z tohoto světa, který by mohl být krásný, a přitom je tak plný sraček. "Dobrá" věc je, že mi nikdy nedojdou nápady.

Nemohl jsem a nechtěl jsem psát texty bez obsahu. Heavy metal je pro mě pořád rebelie a vzpoura proti establishmentu, nemůžu psát o včelách a květinách. Cítím se povinen věci odsuzovat. Navíc nesmyslné nebo nepodstatné texty by se k hudbě nehodily, jde o vytvoření uceleného celkového uměleckého díla.

Pokud se vám tedy podaří říct: "Jo, to je přesně ono, taky to tak cítím!", pak jsem udělal všechno správně. To mě těší, děkuji mnohokrát.


Kdysi dávno, ještě na základní škole, mi jednou nakreslil do sešitu kamarád vaše logo. Vůbec jsem nevěděl, o koho se jedná a byl naštvanej. Ihned jsem běžel domů a marně se snažil sehnat o vás nějaké informace. Pak jsem konečně slyšel „Death Squad“ a když jsem šel pak do hospody, tak jsem všem tvrdil, že nejlepší thrashovou kapelou jsou DARKNESS a ne SLAYER! Málem jsme se poprali, ha. Byla to krásná doba, člověk byl mladý. Jak jste své začátky prožívali vy? Můžeš našim čtenářům trošku přiblížit, jakým způsobem se tenkrát nahrávala alba? Zavzpomínej prosím.

Wow: DARKNESS místo SLAYER?! To svědčí o tom, že máš velmi dobrý hudební vkus, hahahaha! Ale vážně, to je příliš velká pocta!

Začátky byly kouzelné, Porúří bylo v osmdesátých letech na dně, ale metal doslova explodoval. Všude byly kapely, zkušebny a koncerty. Vždycky jsi potkal někoho známého, každý víkend se někde konal koncert nebo večírek. Bylo to jako zlatá horečka, nedá se to popsat. Naše zkušebna byla mým skutečným domovem.

Vysvětlit to všechno v rozhovoru, první nahrávky, tehdy ještě plně analogové na 24 stopách a první velké koncerty: to by zaplnilo celou knihu! Je mi líto, ale na tuhle cestu se nedá odpovědět jednou otázkou.


Pořád všem tvrdím a je jasné, že kdysi dávno byl rock a heavy metal a teprve pak až thrash. Bez základů není vývoj. Když ještě zůstaneme v minulosti, jací muzikanti tě vlastně přivedli k muzice? Je někdo, koho obdivuješ dodnes, chtěl se s ním třeba setkat a poděkovat mu za inspiraci?

No, první heavy kapela, kterou jsem slyšel, byli KISS, ale první opravdový zážitek z heavy metalu byla STRONG ARM OF THE LAW od SAXON. Potom to byli UNLEASHED IN THE EAST od JUDAS PRIEST. Obě kapely mám rád dodnes a obecně jsem velkým fanouškem NWOBHM. Souhlasím s tebou, že historie hudby a vývoj, který žánry prodělaly, je velmi důležitý. Většina lidí, které znám, to vidí stejně.

Spoustě kapel a hudebníků bych poděkoval za vliv, který na mě a mou hudbu měli. Je těžké jmenovat jednotlivce. Ronnie James Dio a Rob Halford by byli dva, které stále považuji za skvělé.

Vždycky beru každou kapelu jako celek. Nejen jejich hudbu, ale i vystupování, to jak se chovají k fanouškům. Na rovinu, skupina může hrát jak bohové, ale pak přijdu na koncert a jsou arogantní a na pár facek, tak u mě končí. Na DARKNESS se mi vždycky hrozně líbilo, že jste civilní, pohodoví, srdcaři, co do toho jdou po hlavě. Jak vnímáš fanoušky ty? Mě připadá, že si každé vystoupení neskutečně užíváte. Mám pravdu?

Je hezké, že nás tak vnímáte. Takoví skutečně jsme. Milujeme živé hraní, na pódiu si užíváme každou zatracenou vteřinu a vždycky do toho dáváme všechno. Pro mě osobně znamená být tam venku před publikem celý svět. Slovo "fanoušci" taky nemám zrovna v lásce, je takové podřízené, jako: "My tady nahoře, vy tam dole". Takhle to nevnímáme. Po koncertech jsme vždycky rádi s lidmi, pijeme s nimi pivo a povídáme si s nimi.

Není důvod být arogantní, protože bez bouchajícího davu bychom hnili ve zkušebně. Vděčíme jim za všechno, co jsme!


Jak vnímáš současný metal? Máš nějaké oblíbené kapely? Já nevím jak ty, ale poslední dobou mi připadá, že každý hraje čím dál tím rychleji, šíleněji, nesrozumitelněji. Člověk si stoupne pod pódium, chvíli kývá hlavou, jaký to jsou super muzikanti a pak si nic nepamatuje. Potom jde domů a radši si pustí staré dobré Saxon.

Když jsem četl, co jsi napsal, musel jsem se smát! Přesně tak se často cítím: někdy mám pocit, že pro některé lidi je tvorba hudby další formou masturbace, protože si připadají tak úžasní, hahaha.

Ale to není ani fér, ani správné. Spousta mladých a nových kapel je dneska talentovaných a velmi dobrých. Jejich hudební dovednosti často daleko předčí to, co jsme byli schopni zahrát my ve srovnání s osmdesátými lety. Ale umět skvěle hrát ještě neznamená umět napsat dobré písničky, a o to nakonec jde především. To spoustě kapel chybí a je pak škoda, když jste ohromeni jejich hráčskými schopnostmi, ale po jejich vystoupení si nemůžete vzpomenout na jedinou písničku.

Celkově ale současný metal vnímám velmi pozitivně. Existuje mnoho talentovaných a nadšených kapel s dobrými koncepty a scéna je rozmanitá a aktivní.

A hele, buďme upřímní: o pár otázek dříve jsme se bavili o vývoji hudby a žánrů. To platí i v tomto případě: možná se mladší lidé zajímají o extrémnější hudbu a jiné struktury skladeb. Pokud je to tak, pak je to vývoj a je to v pořádku.

Ale metal nikdy nezemře, o tom jsem přesvědčen.

Jsi už dnes pamětník. Doba se od osmdesátých let hodně změnila. Jste svým způsobem legendární kapela, máte spoustu fanoušků, zvou vás na koncerty. Přesto, jiné je toho opravdu spousta. Dnes máš internet, nové technologie, hodně lidí poslouchá muziku stylem – stáhnout, poslechnout a pak buď zapomenout nebo smazat. Působíš jako velmi pozitivní člověk, jak se díváš do budoucna? Bude metal už jen pro starý? A jak změny vnímáš jako muzikant? A kam v současnosti míří DARKNESS?

Nemyslím si, že jsme jen vzpomínkou, protože stále koncertujeme a vydáváme alba. Ale je pravda, že patříme ke staré gardě. To může být někdy hodně nepříjemné, když si uvědomíš, že jsi nějaký dinosaurus, hahaha. Ale podle mě na věku vlastně nezáleží, protože jsi heavy metalový maniak celý život. Na koncertech potkávám lidi různého věku, od novorozenců až po skoro mrtvé, a nemám pocit, že by to někomu vadilo.

Změny v posledních letech jsou jistě vážné a pro muzikanty určitě ne vždy pozitivní, ale s tím nic nenaděláš. Musíte nové technologie vnímat jako příležitost a využít je. Buď půjdete s dobou, nebo zahynete.

Jak už jsem říkal, momentálně jsme na vrcholu, jsme v hitparádách a jsme přítomnější než kdykoli předtím. Pro nás je to všechno o pohybu vpřed!

Určitě máte jako kapela ještě nějaké sny, cíle, metu, kterých chcete dosáhnout. Prozradíš nám je? Jste thrashoví veteráni, nahráváte skvělá alba, pořád je z vás slyšet nadšení z hudby. Hrajete na koncertech, vystupujete na festivalech, máte turné. Chybí vám do skládanky vůbec ještě něco?

Jasně, chybí mi ty sexy dvacetileté fanynky, určitě by se o nás měly zase starat v zákulisí, hahaha!


Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný thrash metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?

Jak už jsem se zmínil, hudba je nejdůležitější součástí mého života, co si pamatuji. Hudba mě vždycky doprovázela a držela mě při životě.

Thrash metal je rychlý, tvrdý a nekompromisní. Je to hudba Porúří, oblasti, ze které pocházíme. V osmdesátých letech byla zlá doba, nebyla skoro žádná práce, průmysl byl na dně, Porúří bylo hlučné a špinavé a žili v něm tvrdí, ale srdeční lidé. V takové oblasti, v takové době, jsme nemohli dělat jinou hudbu než thrash, to byl ventil, jak se zbavit všech těch sraček.

Co chystají DARKNESS v nejbližších měsících?

Budeme propagovat nové album a hrát koncerty.

Děkuji moc za rozhovor. Ani nevíš, co to pro mě znamená. Splněný klukovský sen. Přeji vám spoustu dalších skvělých nápadů, prodaných desek, vyprodané koncerty a ať se vám daří i v soukromých životech. Uvidíme se na koncertě! DARKNESS RULES!

Moc ti děkuji, Jakube. Potěšení je na mé straně! Děkuji za vaši důvěru a podporu, doufám, že se brzy setkáme. Metal on!

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024):

Recenze/review - DARKNESS - Over and Out (2020):

pátek 3. května 2024

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024)


DARKNESS - Blood on Canvas
CD 2024, Massacre Records

for english please scroll down

Měl by ses ostříhat. Neměl bys pít tolik piva. A ta muzika, kterou posloucháš, je moc nahlas. Nechápu, jak se ti to může líbit. Raději jsem utekl ven. Před domem na mě pískali kamarádi a tak jsem si hodil do kapsy několik kazet, oblékl si džíny i vestu a vyrazil ven. Pro mě byl thrash metal vždycky hudba o přátelích, o ostrých melodiích, o tom, vymlátil si hlavu v headbangingu. Uteklo více než třicet let. Stále mám dlouhé, dnes již šedivé vlasy. Pořád poslouchám muziku hlavně srdcem. A pivo mi chutná snad ještě víc.

Mám to nastavené tak, že mi hudba pomáhá přežít v dnešním podivném světě. Nerozumím sociálním sítím, nekupuji si lesklé časopisy o metalu. A když vydá nové album kapela DARKNESS, tak si buďte jistí tím, že se zavírám do svého pokoje, neustále přidávám hlasitost a je mi jedno, že mi sousedi nadávají. Asi připadám všem divný, ale mě je to jedno. Mám svoji muziku a všem ukazuji fuck off! Na rovinu. Němci jsou pořád ve skvělé formě. Nakopou vám zadek a ještě jim za to poděkujete. 


Jasně, že je to old school, jasně, že už tu všechno bylo, jasně, že je to hudba pro starý metalisty. No a co? Já zase nemám rád plastovou produkci i umělý ženský, nelíbí se mi pozéři a nudí mě kapely, co hrají přehnaně technicky a zapomínají na to, že by skladba taky měla dávat nějaký smysl. DARKNESS se opět trefili do mého vkusu. Hele, asi jako každý, kdo pracuje a platí daně, se těším na pátek. Spousta mých kamarádů je dávno mrtvých a tak si pokaždé připiju na jejich počest a vzpomenu si na ně, když si rvu do hlavy pod tlakem "Blood on Canvas". Nemusíte mi nic říkat o starých kostech, prašivých psech, ani o tom, že nerozumím modernímu umění. Blbost! Tenhle styl byl vždycky i o zábavě, o tom, obejmout krásnou holku a pořádně si zařádit. A to všechno předkládají pánové ve velmi dobrém balení. Zvuk, obal, jednotlivé motivy, vše je podřízeno jedinému. Rozsekat vás na kusy. V jejich nové desce je velký kus srdce. A o to jde především. Moc dobře vím (a ví to i kapela), že se zde nejedná o nic nového, o nic zásadního a převratného. Jenže přátelé, když mě zkrátka baví tuhle nahrávku poslouchat. Otevírám si další pivo a řvu z plných plic. Nás nedostanou. Novinka má v sobě velký drive, nahrubo nasekanou energii i spoustu ostrých momentů, které se mi pokaždé zadřou hluboko do mozku. Rodina dnes promine, oblékám si metalové triko (vesta už mi dávno nesedí a visí ve skříni). Vezmu si s sebou pár piv a samozřejmě tohle album. Celej svět mi může políbit prdel. Je tu nová deska DARKNESS. Myslím, že nemusím nic dodávat, podobně prokletí mi určitě rozumějí. Ostrý, syrový thrash metal, s vysokým obsahem třeskavých látek! Teutonic thrash metalová detonace!


Asphyx says:

You should get a haircut. You shouldn't drink so much beer. And the music you're listening to is too loud. I don't know how you like it. I'd better get out. My friends were whistling at me outside the house, so I threw a few tapes in my pocket, put on my jeans and vest and went outside. For me, thrash metal has always been music about friends, about edgy tunes, about banging your head in headbanging. It's been over thirty years. I still have long, now grey hair. I still listen to music mostly with my heart. And I like beer even more.

I've got it set up so that music helps me survive in today's strange world. I don't understand social media, I don't buy glossy metal magazines. And when a band like DARKNESS releases a new album, rest assured that I lock myself in my room, keep turning up the volume, and don't care that my neighbors are cussing me out. I guess everyone thinks I'm weird, but I don't care. I've got my music and I'm showing everybody the fuck off! Straight up. The Germans are still in great shape. They'll kick your ass and you'll thank them for it. 


Of course it's old school, of course it's all been there before, of course it's music for old metalheads. So what? I don't like plastic production and artificial women, I don't like posers and I'm bored with bands that play too technically and forget that the song should also make some sense. DARKNESS hit my taste again. Hey, I guess like anyone who works and pays taxes, I'm looking forward to Friday. A lot of my friends are long dead, so I always toast in their honor and remember them when I'm banging my head under the pressure of "Blood on Canvas". You don't have to tell me anything about old bones, mangy dogs, or that I don't understand modern art. Bullshit! This style has always been about fun, too, about hugging a pretty girl and having a good time. And it's all presented by the gentlemen in a very good package. The sound, the cover, the motifs, everything is subordinated to one thing. Cut you to pieces. There's a big piece of heart in their new record. And that's what it's all about. I know very well (and the band knows it too) that there is nothing new, nothing groundbreaking. But friends, when I simply enjoy listening to this record. I open another beer and scream at the top of my lungs. They're not gonna get us. The new album has great drive, rough-hewn energy and plenty of edgy moments that sink deep into my brain every time. My family will excuse me today, I'm putting on my metal shirt (my vest doesn't fit anymore and has been hanging in my closet for a long time). I'll take a few beers with me and of course this album. The whole world can kiss my ass. The new DARKNESS album is here. I don't think I need to add anything, I'm sure the similarly cursed can understand. Sharp, raw thrash metal, with a high content of blasting substances! Teutonic thrash metal detonation!



Recenze/review - DARKNESS - Over and Out (2020):

TWITTER