Nevím jak to máte nastavené vy, ale já si dělám své soukromé retro víkendy. Zajdu do sklepa, vypnu celej svět, otevřu si pivo a vytahám na světlo boží staré nahrávky. Otřu z nich prach a potom si čtu. Je to pro mě relax, pohoda, klídek. Já vím, je v tom i velký kus nostalgie a vzpomínek. O belgických BÜTCHER jsem již psal v roce 2020. A jejich minulou desku jsem s klidem zařadil do své soukromé sbírky. Když mi přišlo před pár týdny na recenzi jejich nové album, čekal jsem na víkend. Až bude klid, až se budu moct plně soustředit na další jízdu přímo do pekla.
Jasně, že je to retro jako řemen. Jasně, že už tu všechno bylo a tak dále. Takhle ale k muzice nepřistupuji. Mám to trošku jinak. Většinou si jen tak sednu a nechám na sebe hudbu působit. A při poslechu "On Fowl of Tyrant Wing" jsem si užíval jeden z dalších výletů po časové ose zpět. Do doby, kdy světu vládly kapely jako DESASTER, MERCYFUL FATE, CELTIC FROST, DARKTHRONE, AGENT STEEL. Do časů, kdy se nosily džínové vesty a svět se točil ještě úplně jiným směrem.
Na BÜTCHER se mi asi nejvíc líbí, že jim věřím každý riff, každou notu. Oni jsou sice ortodoxně klasičtí a tradiční, ale pod povrchem pobublává velký tlak a energie. Skladby v sobě obsahují takový ten heavy efekt, který se podle mého snad ani nedá naučit. Musíte jej mít v sobě, musíte hrát od srdce. A tohle všechno Belgičané umí. Pro mě osobně je potom poslech takovou velmi zajímavou návštěvou ve starých archívech. Někdy zkrátka bývám rád sám a vybírám si k tomu jenom desky, které do mě zaseknou svůj dráp. "On Fowl of Tyrant Wing" je přesně tím druhem alba, které budu poslouchat ve chvílích pohody, když si budu potřebovat odpočinout. Povedl se i zvuk, který je krásně čitelný, zároveň živočišný a syrový. Napadá mě spousta přirovnání, ale nejvíc mi nové album připomíná dlouho neléčenou ránu, zlomeninu ze starých časů, která o sobě zase dává vědět. Vlastně si znovu říkám, že v tomhle případě je opravdu lepší poslouchat, než psát nějaká slova, která stejně přesně nedokáží novinku popsat. BÜTCHER buď budete milovat a nebo vám budou jedno. Hodně záleží, jak přistupujete k hudbě jako celku a potom také, jakou máte fantazii. Určitě znáte momenty, kdy na vás padne splín a svět je zahalený do nekonečné tmy. Potom prořízne vzduch první ostrý riff. Pak už jsem jenom ztracený a surfuji na zpěněných vlnách divoké řeky plynoucí přímo do záhrobí. Je na čase zase zajít do sklepa, vypnout celej svět, otevřít si pivo a vytáhnout na světlo boží staré nahrávky. "On Fowl of Tyrant Wing" bude mít mezi nimi čestné místo. Opravdová, temná a chladná, reálná speed black metalová jízda přímo do pekla! Mraky se dotýkají země!
Asphyx says:
I don't know how you guys set it up, but I do my own private retro weekends. I go down to the basement, turn off the whole world, crack open a beer and pull out the old records. I dust them off and then I read. It's a relaxing, relaxing, relaxing time for me. I know, there's a lot of nostalgia and memories in there, too. I already wrote about Belgian BÜTCHER in 2020. And their last album I'm happy to include in my private collection. When I received their new album for review a few weeks ago, I was waiting for the weekend. When it would be quiet, when I could fully concentrate on the next ride straight to hell.
Sure, it's retro as hell. Sure, it's all been here before and everything. But that's not how I approach music. It's a little bit different for me. I usually just sit back and let the music affect me. And listening to "On Fowl of Tyrant Wing " I enjoyed one of the other trips back in time. Back to a time when bands like DESASTER, MERCYFUL FATE, CELTIC FROST, DARKTHRONE, AGENT STEEL ruled the world. Back to a time when denim vests were worn and the world was going in a completely different direction.
What I like most about BÜTCHER is that I trust every riff, every note. They may be orthodoxly classical and traditional, but there's a lot of pressure and energy bubbling under the surface. The songs have this heavy effect to them that I don't think can be taught. You have to have it in you, you have to play from the heart. And that's what the Belgians can do. For me personally, listening afterwards is such a very interesting visit to the old archives. Sometimes I just like to be alone, and I only choose records that sink their claw into me. "On Fowl of Tyrant Wing " is exactly the kind of album I'll listen to in moments of ease when I need to unwind. The sound is also a success, being beautifully clear, animalistic and raw at the same time. Many comparisons come to mind, but most of all the new album reminds me of a long untreated wound, a fracture from the old days that is making itself known again. Actually, I think again that in this case it's really better to listen than to write some words that can't accurately describe the news anyway. You'll either love BÜTCHER or you won't care. A lot depends on how you approach the music as a whole and then also how imaginative you are. I'm sure you know the moments when the full moon falls upon you and the world is shrouded in endless darkness. Then the first sharp riff cuts through the air. Then I'm just lost and surfing the foamy waves of a wild river flowing straight into the beyond. It's time to go back to the basement, turn off the whole world, open a beer and pull out the old records. "On Fowl of Tyrant Wing" will take pride of place among them. A real, dark and cold, real speed black metal ride straight to hell! The clouds are touching the ground!
Recenze/review - BÜTCHER - 666 Goats Carry My Chariot (2020):
