Recenze/review - GAEREA - Coma (2024) ~ DEADLY STORM zine

GAEREA - Coma

CD 2024, Season of Mist

for english please scroll down

Někdy, když je mi opravdu těžko na duši, tak potkávám v temnotě podivné obrazy. Mají různý tvar i náladu. Pokaždé mě rozdrásají ještě víc do krve. Poslouchám u toho pokaždé jenom hudbu, která se hodí k mé smutné náladě. Nemohl jsem spát a bolelo mě celé tělo. Vstal jsem a pustil si do studeného pokoje novou desku portugalských black metalistů GAEREA. Ihned jsem měl pocit, že ke mě stéká z reproduktorů zkažená krev.

Někdy je to zvláštní, jak na mě dokáže hudba působit. Stávám se stínem, tichým a pokorným našeptávačem, který surfuje na zpěněných vlnách melodií, pokouším se dotknout nebe a křičím na mraky. Portugalci nahráli desku, která je po okraj narvaná náladami zahalenými do husté mlhy. Cítím, vnímám z ní spoustu pochmurných emocí, ale i sílu a tlak. Melodie jsou doslova návykové a atmosféra nihilisticky melodramatická. Přemýšlím, jestli nemám jít navštívit les sebevrahů.

GAEREA jsou jako staří impresionističtí malíři, kteří nanášeli jednotlivé vrstvy, skvrny na své obrazy. Pánové to dělají podobným způsobem. Jejich muzika je zvláštní, podmanivá, ostrá i hladká zároveň, má mnoho vrstev. Uvnitř, někde hluboko, pod ledem a chladem, je ukrytý oheň. Spálí vás na popel. Skladby jsou velmi naléhavé, obejmou vás, jako pavučiny v kobkách, ve kterých byli kdysi dávno pochováni sebevrazi. Nevím, jak to máte vy, ale já bývám být někdy rád sám. Jen si tak bez cíle chodím ulicemi, vylezu nad město, nechám mraky, aby mě obejmuly. V dešti i tmě, za jasného slunce, stále poslouchám nové album "Coma". Má v sobě totiž něco magického, přitažlivého. Kus ledu, kterým vám kapela probodne srdce. V některých momentech je tvorba Portugalců lehce ovlivněna smečkami jako MGLA, BLACKBRAID, WOLVES IN THE TRONE ROOM, UADA. Zmínit musím i zvuk, který je náležitě bolestivý a obal i celkové zpracování. Fanoušci dostanou opravdu krásný a zajímavý artefakt. Po formální stránce je vše v podstatě dokonalé. Hlavní je ale jako vždy hudba a tu lze přirovnat k převalující se řece. Včera se tu zrovna někdo utopil. Zatím jej nenašli. Dívám se na hladinu a v mých představách vidím tělo padající do hlubiny. Při poslechu téhle desky se totiž cítím úplně stejně. Nezbývá mi nic jiného, než vám album doporučit. Pokud máte tenhle styl rádi, tak je to pro vás povinnost a všichni ostatní by měli určitě alespoň ochutnat. Melancholický, naléhavý, chladný a zcela podmanivý black metal! Dokonalá definice misantropie!

Asphyx says:

Sometimes, when my soul is really heavy, I meet strange images in the darkness. They have different shapes and moods. Each time, they tear me up even more. I always listen to music that fits my sad mood. I couldn't sleep and my whole body ached. I got up and put on the new album by Portuguese black metallers GAEREA in the cold room. Immediately, I felt like bad blood was dripping out of the speakers.

Sometimes it's strange how music can affect me. I become a shadow, a quiet and humble whisperer surfing the foamy waves of melodies, trying to touch the sky and shouting at the clouds. The Portuguese have recorded a record that is packed to the brim with moods shrouded in thick fog. I feel, I sense a lot of bleak emotions from it, but also strength and pressure. The melodies are literally addictive and the atmosphere nihilistically melodramatic. I'm wondering if I should go visit the suicide forest.

GAEREA are like the old impressionist painters who applied single layers, stains on their paintings. The gentlemen do it in a similar way. Their music is strange, captivating, sharp and smooth at the same time, it has many layers. Inside, somewhere deep, under the ice and cold, there's a fire hidden. It will burn you to ashes. The songs are very urgent, they embrace you, like cobwebs in dungeons where suicides were buried long ago. I don't know about you, but I like to be alone sometimes. I just wander the streets aimlessly, climb above the city, let the clouds embrace me. In the rain or in the dark, in the bright sun, I still listen to the new album "Coma". There's something magical about it, something appealing. A piece of ice that pierces your heart. In some moments, the work of the Portuguese is slightly influenced by packs like MGLA, BLACKBRAID, WOLVES IN THE TRONE ROOM, UADA. I must also mention the sound, which is appropriately painful, and the cover art and overall production. Fans get a really beautiful and interesting artifact. Formally, everything is basically perfect. But the main thing, as always, is the music, and that can be likened to a rolling river. Someone just drowned yesterday. They haven't found him yet. I look at the surface and in my imagination I see a body falling into the depths. I feel the same way listening to this record. I have no choice but to recommend this album to you. If you like this style, it's a must for you and everyone else should definitely at least give it a taste. Melancholic, urgent, cold and completely captivating black metal! The perfect definition of misanthropy!