Rozhovor s black death metalovou skupinou z USA - BLASPHEMOUS.
Odpovídali RK (zpěv) a Hal Microutsicos (rytmická kytara), děkujeme!
Recenze/review - BLASPHEMOUS - To Lay Siege and Conquer (2024):
Ave BLASPHEMOUS! Právě poslouchám vaši novinku „To Lay Siege and Conquer“ a mám neodbytný pocit, že jsem na zlé černé mši. Hrajete black death metal a jedná se o vaše čtvrté dlouhohrající album. Prozradíš nám, jak nová nahrávka vznikala a jakým směrem jste se chtěli posunout od vynikajících předchozích nahrávek? Chtěli jste být ještě víc rychlejší, temnější, ďábelštější?
RK: V tuto chvíli děláme to, co nám připadá správné. Na některých písních se pracuje už od roku 2019. Věnovali jsme tomu spoustu času a hodně jsme zkoušeli a chtěli jsme se dostat do bodu, kdy to bude naše druhá přirozenost, a nechtěli jsme ztrácet čas ve studiu.
HM: Díky za zkouknutí a milá slova! Spousta těch písniček je v době, kdy deska vyjde, už mnoho let stará. Psali jsme pomalu kousek po kousku a v průběhu let jsme věci vylepšovali, dokud jsme nebyli s písněmi spokojení. Neexistuje žádný skutečný směr nebo atmosféra, o kterou bychom usilovali, když vstupujeme do procesu psaní - cokoli k nám přirozeně přichází.
Víš, co mě ihned doslova praštilo do obličeje? Zvuk na nové nahrávce. Je organický, prašivý, album má v sobě černou jiskru. V dnešní době přeřvaných a komprimovaných formátů je doslova osvěžením. Podle mě takhle zní pravé peklo! Prozraď mi prosím, kde a jak jste nahrávali? Jak jste takového zvuku dosáhli?
HM: Na nahrávání alba jsme spolupracovali s AJ Vianou (Cognitive, Hath). Pracovali jsme s ním na našem singlu „Eternal Misanthropy“ a on se trefil do toho, co jsme chtěli produkovat, takže jsme se rozhodli s ním spolupracovat znovu. Zachytili jsme kytarové DI a všechno jsme znovu zesílili přes mikrofonní zesilovače. Většinou jde o kytary, pedály a zesilovače, které stejně používáme při živých vystoupeních, takže to zní hodně „jako my“.
RK: Jak už Hal řekl, album jsme dělali s AJ Vianou. Když jsme s ním natočili singl „Eternal Misanthropy“, připadalo nám to správné. Všechna naše předchozí alba jsme si dělali sami, první dvě nahrál náš bývalý bubeník a „Emerging Through Fire“ dělal náš současný bubeník Mark Vizza. Bylo dobré mít uši zvenčí, které by se k věcem vyjádřily, ať už šlo o jiný útok na linku, nebo o přidání něčeho nového.
Jsem přesně tím druhem fanouška ze staré školy, který přistupuje k hudbě tak, že když se mu album líbí, tak si kupuje CD i tričko. Musím říct, že motiv na obalu letošního alba je opravdu povedený. Takhle nějak si představuji středověké peklo. Prozradíš nám, jak jste motiv vybírali, kdo je pod ním podepsán a jakým způsobem souvisí s muzikou?
HM: O obal alba se postarali Misanthropic Art. Už dříve jsme s nimi spolupracovali na našem vydání „Eternal Misanthropy“ a také na návrhu jiného trička. Vzhledem k obecné tématice alba jsme si mysleli, že se skvěle hodí i pro toto vydání.
Když se podívám na vaši sestavu, tak jste kapelou, která je tvořena samými zkušenými muzikanty. Jak vlastně tvoříte novou hudbu? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Nemáte problém s tím, se dohodnout? Přeci jen, zkušenosti bývají občas překážkou. Znáš to, ego a tak.
RK: Jsme zkušení, ale rozhodně nemáme žádné ego. Dobře spolu vycházíme, což nám pomáhá při psaní. Na tomto albu se Hal ujal větší role v některých textech, Někteří zpěváci mají tendenci být majetničtí, pokud jde o texty, a já jsem to taky tak cítil. Ale rozhodně jsem cítil trochu úlevu, že to není jen na mně.
HM: V téhle sestavě jsme narazili na zlatou žílu - není tu žádné ego a nakonec jsme všichni dobří přátelé, takže psaní není vůbec těžké. Se Stevem si normálně vyměňujeme riffy a nápady přes e-mail a já pak všechno vezmu a skládám písničky. RK a/nebo já pak navrch položíme texty, jakmile máme představu o tom, o čem chceme psát, a pak věci doladíme, než poputují k ostatním klukům. Mám malé domácí studio, které mi umožňuje nahrávat kytaru, basu a zpěv. Také programuju bicí, takže máme kompletní demo, které můžu poslat všem ostatním, aby se to naučili. Nemyslím si, že je to v dnešní době neobvyklý způsob, jak kapely píší písničky.
Pro mě byla americká death metalová škola vždycky spojená s určitou temnotou. Už jako mladého mě kdysi fascinovaly odkazy na satanismus, taková ta špína, hniloba, která byla z tvorby vašich kapel cítit. Jak jste se dostali zrovna k tomuto stylu?
HM: Toto vydání obsahuje pestrou škálu textových témat. Vlastně si nemyslím, že by tam byly nějaké přímé odkazy na satanismus. Například tři písně, ke kterým jsem napsal text, jsou o pohřbení zaživa a pocitu bolesti z rozkladu, když tělo hnije (Dead and Still), o čarodějnici, která zaklela vesnici a způsobila, že se všichni navzájem vyvraždili (Curse of the Witchchrist), a o démonech Chaosu z Warhammeru 40k. Tolik se v sobě liší.
RK: Z textového hlediska je na tomto albu rozhodně řada témat. Ačkoli se nejedná o žádné zjevné odkazy na satanismus, píseň Spiritual Enslavement (Duchovní zotročení) je protináboženským tématem. Titulní skladba „To Lay Siege And Conquer“ má spíše podprahovou interpretaci, podle mého názoru ji lze vnímat jako protináboženskou nebo antipolitickou tematiku.
Zajímalo by mě, jaké to je na Philadelphiai, co se týká muziky? Jak si se k hudbě dostal a kdo byl tvým vzorem? Co vaše scéna, kluby, fanoušci?
RK: Scéna ve Filadelfii je docela vražedná. Na koncerty jsem začal chodit v roce 1990. Když jsem se poprvé dostal k metalu, byl to tradiční a glam metal, pak se to vyvinulo v thrash s Metallicou a Slayer, pak v death metal s kapelami jako Deicide, Obituary, Morbid Angel a pak také v black metal a hardcore. Trochu tomu napomáhá, že časopis Decibel sídlí ve Filadelfii a Relapse Records sídlí kousek od Filadelfie. V oblasti je spousta talentovaných kapel (Filadelfie, jižní New Jersey, Delaware).
HM: Filadelfská hudební scéna je skvělá. Někdy se tam koná několik metalových nebo hardcorových koncertů během jednoho večera (což má i své stinné stránky). Ve městě je zastoupena široká škála extrémního metalu a mnoho VELMI talentovaných hudebníků. Několik z nich máme tu čest nazývat našimi dobrými přáteli. Do oblasti jsem se přestěhoval až v roce 2016 a vyrůstal jsem ve Virginii. Když jsem byl malý, máma mi v autě pouštěla klasické rockové rádio, takže jsem slyšel hodně Ozzyho, Metalliky, Alice in Chains atd. Jedny z prvních CD, které jsem dostal jako dárek, byly Blue Oyster Cult Essentials, ...And Justice for all od Metallicy a Dirt od Alice in Chains. Nakonec moje zvědavost vyvrcholila těžšími věcmi a šel jsem dolů králičí norou objevováním kapel jako Sepultura, Cannibal Corpse a podobně. Opět to není neobvyklý příběh pro mnoho dalších.
Ve vašich textech jste také velmi temní. K death black metalu to samozřejmě patří a líbí se mi to, ale mě by zajímal původ a vznik textů. Jak vznikaly texty k novému albu? O čem jsou?
RK: V tomto světě se děje spousta věcí, které jsou temné a zlé. A některé z nich ve mně vyvolávají inspiraci, ať už v dobrém, nebo ve zlém.
HM: Když píšu, jde většinou o fantasy. Věci, které jsem viděl v umění, filmech, seriálech atd.
V historii metalu došlo již mnohokrát k tomu, že byly některé kapely zakazovány, protože šokovaly, měly odlišné názory od většinové společnosti. Měli jste někdy problémy? V dnešní době internetu je hrozně jednoduché někoho ihned odsoudit, vypustit fámu, zničit ho. Jak vnímá black death metalové kapely většinová společnost ve Philadelphii?
RK: Jediná negativní věc, se kterou jsme se setkali, byla hrozba bombou na koncertě v roce 2012, nevím, na koho byla namířena. A když jsme v roce 2019 předskakovali Horně, museli jsme se vypořádat s protestujícími, ale to bylo bohužel namířeno proti nim.
HM: Myslím, že obecné vnímání extrémního metalu ve městě je pozitivní. Ve městě se děje spousta „metal-friendly“ věcí, včetně Decibel Metal and Beer festu, a několik pivovarů nás velmi podporuje, jako třeba Attic Brewing, takže se nesetkáváme s tím, že by se proti koncertům pravidelně protestovalo nebo něco podobného.
Museli jste se nějak změnit ve svém přístupu k hudbě díky novým technologiím? Díky internetu je svět zcela jiný, skupiny musí ke všemu přistupovat úplně jinak. Jak vnímáš tyto změny ty?
HM: Je to dobré i špatné. Internet je plný nástrojů, které kapelám umožňují propagovat se tak, aby byly úspěšné, ale zároveň je tam tolik kapel, že se můžeš stát VELMI rychle bezvýznamným. V dnešní době se opravdu nemůžete spoléhat na nějaký trik ve své hudbě. Musí existovat páteř kvalitní hudby, která vaši kapelu podpoří, jinak přijde další trik a na vás se zapomene. Cítíme, že naše hudba je pravdivá, a nikdy jsme nedělali kompromisy v tom, co chceme psát nebo hrát, jen proto, že něco jiného je populárnější. Naši přátelé a fanoušci to vidí, a proto kapela funguje už od roku 2003 a od roku 2016 má stabilní sestavu. To nemůže říct mnoho kapel.
Jak jsou na tom BLASPHEMOUS s koncerty? Koukal jsem, že zase tolik často nikde nevystupujete. Neláká vás třeba tour po Evropě? Dovedl bych si vás představit po boku třeba takových POSSESSED, DEICIDE, ti k nám jezdí poměrně často.
RK: Rád bych hrál na koncertě s Deicide nebo Possessed. Ale všichni pracujeme na plný úvazek. A život se nám staví do cesty. Pokud se nám to podaří, rádi bychom jeli hrát do Evropy. Doufejme, že se s novým albem dostaneme na místa, kam jsme se ještě nedostali, a to i tady v USA.
HM: Pandemie v roce 2020 nás vrátila zpět se živými vystoupeními. Předtím jsme dokončovali úspěšné letní turné v roce 2018 a šňůru koncertů mezi ním a pandemií, včetně vystoupení s Monstrosity, Ruin, Ringworm a dalšími. V roce 22 jsme odehráli pár koncertů, ale v roce 23 jsme veškerý čas utápěli v psaní nové desky. V roce 2024 máme za sebou jen dva koncerty, ale na oba jsme hrdí, že jsme se na nich podíleli. Jeden s Exhumed, Skeletal Remains a Morbikon a druhý s Antichrist Siege Machine a našimi přáteli z Entrail Asphyxiation. Všichni v kapele pracují na plný úvazek, takže je těžké udělat si čas na další koncerty, ale děláme, co můžeme. Plánujeme se vrátit k většímu hraní na východním pobřeží v roce 2025 a možná i v dalších částech země!
Co pro tebe znamená death metal, black metal? Jak bys jej definoval a jak tyto styly vnímáš ty, jako zkušený muzikant? Nechci po tobě popis techniky hraní, spíš by mě zajímal tvůj pohled, pocity, předaná energie a podobně. Zkus být na chvilku filozofem.
HM: Myslím, že jsem se o tom zmínil už dříve, ale death a black metal a styly, které se v nich prolínají, umožňují tak širokou škálu kreativity, a to jak hudební, tak textové. Téměř se tomu meze nekladou. Já osobně jsem nečekal, že se do téhle kapely dostanu tak moc, jako když jsem se k ní poprvé přidal, ale když jsem začal psát a došlo k tomu objevu, tak jsem si ji opravdu zamiloval. Když napíšu něco temného a náladového, nebo melodického a triumfálního, nebo dokonce thrashového, je to všechno fér.
RK: Hal to řekl nejlépe. Opravdu neexistují žádné hranice V hudbě je přirozená energie a není možné ji předstírat.
Děkuji ti moc za rozhovor. Opravdu si vážím toho, že sis pro naše stránky našel čas. Přeji celé vaší kapele hodně pekelné inspirace, prodaných nosičů a nadšených fanoušků. Ať se vám daří i v osobním životě. Doufám, že vás někdy uvidím i naživo.
HM: Moc děkuji za příležitost a přeji vám stejně dobré úspěchy!
Recenze/review - BLASPHEMOUS - To Lay Siege and Conquer (2024):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: