DEADLY STORM zine: Recenze/review - SENTIENT HORROR

SENTIENT HORROR - In Service of the Dead

CD 2024, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Nejdříve se podíval na nůž, který držel ve své ruce. Potom přímo do jejích očí. Měla vyděšený výraz. Už dlouhé nekonečné dny ležela svázaná na studené zemi. Hluboko v podzemí. Bez jídla, bez světla. Neustále dokola se ptala - proč? Jenže on nemluvil. Byl jako stín, jako tiché svědomí. Řekl jediná slova. Ty víš proč a potom začala její krev pomalu stékat do roztodivných obrazů. Oko za oko, zub za zub, dodal ještě, ale to už neslyšela. Na tenhle horor si pamatuji moc dobře. Byl jsem na něm v kině a když jsem šel hodně pozdě v noci domů, lekal jsem se každého stínu.

Poslouchal jsem již nějaký čas nové album surových death metalových maniaků SENTIENT HORROR a tak se mi přenesly děsivé hororové představy i do mých snů. Tuhle smečku sleduji od jejich počátků (důkazem budiž recenze, rozhovor i report, které jsou odkazovány dole pod článkem) a pokaždé mě dokáží přikovat na zeď. Novinka je logickým pokračováním předchozí morbidní práce. Opět se exhumují hroby ve velkém a kolem obcházejí démoni s noži v rukách.

Zastavme se nejdříve u celkového provedení. Jako první zaujme parádní obal od mistra Juanjo Castellana. Potom, když zapnete play, tak se na vás vyvalí ostrý, surový a masivní zvuk (Noah C. Buchanan - mixing, mastering). My staří hrobníci považujeme formální věci za samozřejmost a pánové opět odvedli skvělou práci po všech stránkách. Co se týká hudby, tak se stále jedná o HM2 tone, o typické švédské chřestění pytlem plným kostí (tak jak jej známe u kapel typu EDGE OF SANITY, GRAVE, DISMEMBER, ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS). Zazní ale i odkazy na klasickou americkou školu nebo třeba CARCASS. Zkrátka a dobře, pokud máte rádi prašivý, poctivý kov smrti, reálné pohřby do země a hororové filmy z osmdesátých let minulého století, tak neváhejte ani chvilku. "In Service of the Dead" není ale jenom dobrým řemeslem. Osobně se mi nejvíc líbí, že se snaží kapela přinést i něco nového. Zajímavé postupy, riffy, které řežou, vokál bestie, to vše zabalené do tradičního, přesto svěžího a mokvajícího stylu. Kdysi dávno, když jsem s touhle muzikou v devadesátých letech začínal, říkali jsme - pokud máš chuť jít po poslechu zbourat nejbližší zeď, potom je nahrávka dobrá. SENTIENT HORROR tohle všechno umí a navíc přidávají nahrubo nasekanou tmu a chlad. Jak asi všichni víte, tak zlo má mnoho podob a to, které pánové promítli na svoji novou desku, je hodně návykové. Album je neskutečná jízda od začátku do konce. A směřuje přímo do pekla. Z hrobů vylézají další a další nemrtví. Myslím si, že jsem zde správně. Masivní, surový útok z toho nejhlubšího podzemí! Plesnivý death metal, u kterého praskají kosti a pukají lebky!

Asphyx says:

First he looked at the knife in his hand. Then straight into her eyes. She had a terrified expression. She had been lying tied up on the cold ground for days on end. Deep underground. No food, no light. Over and over again she asked - why? But he didn't speak. He was like a shadow, a silent conscience. He said only one word. You know why, and then her blood slowly began to flow into strange images. An eye for an eye, a tooth for a tooth, he added, but she could no longer hear. I remember this horror very well. I went to see it in the cinema and when I went home very late at night, I was scared of every shadow.

I had been listening to the new album by raw death metal maniacs SENTIENT HORROR for some time now, and so the horrifying horror imagery was carried over into my dreams. I've been following this pack since their early days (for proof, check out the review, interview and report linked at the bottom of the article) and they manage to nail me to the wall every time. This new release is a logical continuation of their previous morbid work. Once again, graves are exhumed in large numbers and demons walk around with knives in their hands.

Let's stop first with the overall design. The first thing that catches the eye is the awesome cover by the master Juanjo Castellano. Then, when you turn on the play, you're hit with a crisp, raw and massive sound (Noah C. Buchanan - mixing, mastering). We old grave diggers take the formal stuff for granted, and once again the gentlemen have done a great job all around. As far as the music is concerned, it's still HM2 tone, typical Swedish rattling with a bag full of bones (as we know it from bands like EDGE OF SANITY, GRAVE, DISMEMBER, ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS). But there are also references to classic American school or CARCASS. In short, if you like dusty, honest death metal, real burials in the ground and horror movies from the 1980s, don't hesitate a moment. But "In Service of the Dead" isn't just good craftsmanship. Personally, what I like most is that the band tries to bring something new to the table as well. Interesting techniques, riffs that cut, beast vocals, all wrapped up in a traditional yet fresh and swamping style. Back in the day, when I started with this music in the 90s, we used to say - if you feel like going to knock down the nearest wall after listening to this, then the record is good. SENTIENT HORROR can do all of that, plus they add rough-hewn darkness and coldness. As you all probably know, evil takes many forms and the one the gentlemen have projected onto their new record is very addictive. The album is an incredible ride from start to finish. And it goes straight to hell. More and more undead are coming out of their graves. I think I'm right here. A massive, brutal assault from the deepest underground! Moldy death metal that cracks bones and skulls!