MERCYLESS - Those Who Reign Below
CD 2024, Osmose Productions
for english please scroll down
Vždycky uměl splynout s davem. Stával ve stínu, když se v tiché ulici odehrávala vražda. Usmíval se na pohřbech, nasával pach smrti, když se stala nějaká děsivá bouračka. Procházel se po nemocnicích, byl stínem, našeptávačem. Dával se do řeči s trpícími, sedával v pokojích, ve kterých se čekalo na poslední vydechnutí. Podobal se všem krásným mužům a všichni jej popisovali jako milého a příjemného. Uvnitř byl ale zkažený, shnilý a zlý. Byl jednou z nejděsivějších podob démona.
Když jsem poprvé slyšel nové skladby z letošního alba legendárních francouzských tmářů MERCYLESS, na podobné démony jsem si vzpomněl. Jedná se totiž opět o album, které smrdí sírou, ctí atmosféru toho nejhlubšího podzemí a můžete v něm potkat ty nejkrvavější přízraky. Můj zážitek byl navíc umocněn koncertem kapely na festivalu SYMBOLIC (report, recenze na předchozí alba i rozhovor si můžete přečíst, články jsou odkazovány pod dnešní recenzí).
Temná energie, která k nám stékala z pódia jako zkažená krev, se promítla i do nové nahrávky. Zaručen je masivní a prašivý zvuk (produkce byla svěřena Raphu Henrymu z Heldscalla Studia), dostanete i tajemný a majestátní obal s opravdu zajímavým motivem (Nestor Avalos z Mexika). Zkrátka a dobře, pro nás, fanoušky staré death metalové školy, kteří máme rádi morbidní melodie, chorobami nasáklý hlas i zničující bicí, bylo splněno absolutně vše, abychom byli spokojeni. Hudbu Francouzů lze přirovnat ke kapelám jako PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRE, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. Samozřejmě s tím, že tahle smečka má svůj jasný a zřetelný rukopis. Určitě si pamatujete doby, kdy jsme sedávali nekonečné hodiny před reproduktory a neustále dokola přehrávali staré kazetové pásky zásadních skupin žánru. Úplně stejné pocity jsem měl i při setkáních s "Those Who Reign Below". Je slyšet, že jsme s MERCYLESS stejné krve, že pocházíme ze stejných katakomb. Psal jsem to již mnohokrát, ale zde se to sluší znovu zopakovat. Tenhle styl se musí hrát srdcem a to Francouzi přesně dělají. Věřím jim každý motiv, úder bicích, každou notu. Všichni postupně stárneme, podvědomě se připravujeme na to, že jednou budeme hnít v zemi. Ale než se to stane, tak budu poslouchat tohle album. Má v sobě totiž pradávnou černou energii a tlak, takový ten heavy efekt, který umějí jenom dobré kapely. Vždycky uměl splynout s davem. Stával ve stínu, když se v tiché ulici odehrávala vražda. Usmíval se na pohřbech, nasával pach smrti, když se stala nějaká děsivá bouračka. Procházel se po nemocnicích, byl stínem, našeptávačem. Temný, morbidní death metal s černou aurou, u kterého potkáte své vlastní démony! Smrt je velmi blízko!
Asphyx says:
He always knew how to blend in. He'd stand in the shadows when a murder took place in a quiet street. He smiled at funerals, sucked in the smell of death when there was a horrific crash. He walked through hospitals, a shadow, a whisperer. He would talk to the suffering, sit in rooms waiting for the last breath. He resembled all the beautiful men, and everyone described him as kind and pleasant. But inside he was corrupt, rotten and evil. He was one of the most terrifying forms of the demon.
When I first heard the new songs from this year's album by legendary French darkness band MERCYLESS, I thought of demons like that. For this is again an album that reeks of sulphur, honours the atmosphere of the deepest underground and you can meet the bloodiest phantoms in it. My experience was further enhanced by the band's concert at the SYMBOLIC festival (you can read the report, reviews of previous albums and an interview, the articles are linked below today's review).
The dark energy that flowed from the stage like corrupted blood was reflected in the new record. A massive and dusty sound is guaranteed (production was entrusted to Raph Henry from Heldscalla Studio), you also get a mysterious and majestic cover with a really interesting motif (Nestor Avalos from Mexico). In short, for us old school death metal fans who love morbid melodies, disease-soaked vocals and devastating drums, absolutely everything was done to keep us satisfied. The music of the French can be compared to bands like PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRE, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. Of course, this pack has its own clear and distinct signature. I'm sure you remember the times when we used to sit for endless hours in front of the speakers, playing old cassette tapes of the genre's seminal bands over and over again. I had exactly the same feelings when I met "Those Who Reign Below". You can hear that MERCYLESS and I are of the same blood, that we come from the same catacombs. I have written this many times before, but it bears repeating here. This style has to be played with heart and that's exactly what the French do. I trust them with every motif, every drum beat, every note. We are all getting older, subconsciously preparing ourselves to rot in the ground one day. But until that happens, I'm gonna listen to this album. It's got that ancient black energy and pressure, that heavy effect that only good bands can do. He's always been able to blend in with the crowd. He'd stand in the shadows when there was a murder in a quiet street. He smiled at funerals, sucked in the smell of death when there was a horrific crash. He walked through hospitals, a shadow, a whisperer. Dark, morbid death metal with a black aura where you meet your own demons! Death is very near!
about MERCYLESS on DEADLY STORM ZINE:
Tracklisting:
1. Extreme Unction (5:24)
2. I Am Hell (4:03)
3. Evil Shall Come Upon You (3:59)
4. Phantoms Of Caïn (3:47)
5. Thy Resplendent Inferno (4:12)
6. Crown Of Blasphemy (4:55)
7. Prelude To Eternal Darkness (4:38)
8. Chaos Requiem (4:14)
9. Absurd Theatre (2:09)
10. Sanctus Deus Mortis (4:29)
11. Zechariah 3:1 (1:02)
band:
Otero Max – Guit. / Vox
Merklen Gautier – Guit.
Voirin Johann – Drums
Tligui Yann – Bass
Otero Max – Guit. / Vox
Merklen Gautier – Guit.
Voirin Johann – Drums
Tligui Yann – Bass
