HÄXENZIJRKELL - Portal
CD 2024, Amor Fati
for english please scroll down
Dlouho si myslela, že když si podřízne žíly, tak přejde na druhou stranu, do země nekonečných stínů. Že už bude mít navěky klid a nic ji nebude bolet. Jenže opak je pravdou. V záhrobí zažila jenom strach a utrpení. Existuje jenom temnota, absolutní zlo a nekonečné deprese. Alespoň takhle vnímám nové album německých black metalistů HÄXENZIJRKELL já. Je krvavým otiskem našeho zkaženého svědomí. A také hudbou, kterou když jsem slyšel poprvé, tak mě zaujala v celém svém rozsahu.
Skladby plynou kupředu jako řeka beznaděje. Opakováním riffů je umocněna melancholie, krvavá mlha, které vás během poslechu ihned obklopí. O podobných nahrávkách je velmi těžké psát, uchopit je slovy. Lepší je opravdu zavřít všechna okna, zhasnout světlo a nechat na sebe skladby jen tak působit. A potom si udělat vlastní názor. Osobně jsem "Portal" poslouchal nejraději velmi brzy ráno, když město ještě spalo. V kolika oknech stojí někdo, kdo drží v ruce žiletku? Kdo chce přejít na druhou stranu?
Album na mě působí jako nějaká pradávná mantra. Jako mlha, která vás obejme pokaždé, když se vydáte na hřbitov. Najednou nesedím u svého přehrávače, ale moje nebohá duše se toulá po lesích, sleduje šelmy lovících za šerosvitu, navštěvuje starodávné chrámy, nasává pach smrti, otištěný do zdí. Procházím se za oponou, sám se svým svědomím. Black metal má mnoho podob a Němci se zhlédli v jeho pomalejší, atmosférické podobě. Nálady kolem mě létají jako můry kolem ohně. Uvnitř jednotlivých pasáží a vlastně i celé desky, je takový zvláštní, těžko definovatelný neklid. V některých momentech je album až "nepříjemné". Neustále jsem se ohlížel za sebe, jestli za mnou někdo nestojí. Líbí se mi zvuk, obal i velmi elegantní a dobře zahrané ambientní a progresivní prvky, které jsou vloženy v jednotlivých motivech. HÄXENZIJRKELL a jejich letošní novinka na mě mají až hypnotický účinek. Každý poslech je pro mě obřadem, rituálem, který si rád a s chutí vychutnám. Není to asi hudba pro každého, protože dle mého úsudku vyžaduje velké soustředění a do temných barev zahalenou fantazii, ale to asi ani nebylo účelem. Němci jsou jako zaříkávači, jako našeptávači, které potkáte v ranní mlze. Podají vám své chladné ruce a pozvou vás na dlouhou cestu bez konce. Mezi nebem a zemí je spousta věcí, které nedokážeme pochopit. "Portal" je nahrávkou, která vám na ně sice nedá odpovědi, ale rozhodně rozdrásá vaši duši do krve. Jedná se o velmi zvláštní a povedenou záležitost. Pokud máte tenhle styl rádi, tak rozhodně doporučuji. Existuje jenom temnota, absolutní zlo a nekonečné deprese. Black metal plný napětí, melancholie, strachu a beznaděje!
Asphyx says:
She had long thought that if she cut her veins, she would cross over to the other side, to the land of endless shadows. That she'd be at peace forever and nothing would hurt. But the opposite was true. In the afterlife, she experienced only fear and suffering. There is only darkness, absolute evil and endless depression. At least this is how I perceive the new album of German black metallers HÄXENZIJRKELL. It is a bloody imprint of our corrupted conscience. And also music that when I heard it for the first time, it captivated me in its entirety.
The songs flow forward like a river of despair. The melancholy is enhanced by the repetition of the riffs, a bloody fog that immediately envelops you as you listen. It is very difficult to write about records like this, to grasp them in words. It's better to really close all the windows, turn off the lights and let the songs just affect you. And then make up your own mind. Personally, my favourite time to listen to "Portal" was very early in the morning, when the city was still asleep. How many windows does someone stand in holding a razor blade? Who wants to cross over to the other side?
The album strikes me as some ancient mantra. Like a fog that embraces you every time you go to the cemetery. Suddenly I'm not sitting at my record player, but my poor soul is wandering the woods, watching beasts hunt in the twilight, visiting ancient temples, taking in the smell of death imprinted on the walls. I walk behind the curtain, alone with my conscience. Black metal takes many forms, and the Germans have seen themselves in its slower, atmospheric form. Moods fly around me like moths around a fire. Within each passage, and indeed the whole album, there is a strange, hard-to-define restlessness. In some moments the album is almost "unpleasant". I kept looking behind me to see if anyone was behind me. I like the sound, the cover art and the very elegant and well played ambient and progressive elements that are embedded in each motif. HÄXENZIJRKELL and their new release this year have an almost hypnotic effect on me. Every listen is a rite of passage for me, a ritual that I enjoy and savour with gusto. It's probably not music for everyone, because in my judgement it requires great concentration and an imagination shrouded in dark colours, but that was probably not the point. The Germans are like whisperers, like whisperers you meet in the morning mist. They will offer you their cold hands and invite you on a long journey without end. There are many things between heaven and earth that we cannot understand. "Portal" is a record that won't give you the answers, but it will definitely tear your soul to the core. It is a very strange and hilarious affair. If you like this style, I definitely recommend it. There is only darkness, absolute evil and endless depression. Black metal full of tension, melancholy, fear and hopelessness!
"Portal" tracklisting:
01. "Atziluth"
02. "Beriah"
03. "Yetzirah"
04. "Assiah"
05. "Aeon"
