Recenze/review - ROT FESTER - Condone and Condemn (2024) ~ DEADLY STORM zine

ROT FESTER - Condone and Condemn

EP 2024, Kvlt und Kaos Productions

for english please scroll down

Občas nevím, jestli jsem ještě živý a nebo jsem se stal dávno stínem. Dolů, do katakomb utíkám čím dál tím častěji. Potřebuji dobrou hudbu ke svému životu. Je mojí krví, mým srdcem, které mě pohání kupředu. Rád stále přehrabuji staré kosti, hledám v archívech nebo se nechám překvapit novými kapelami. Mám již dávno svoje rituály, které jsem od devadesátých let minulého století dovedl k dokonalosti. Pokaždé, když mě něco zaujme, sednu si, zhasnu všechna světla a nechám na sebe hudbu jen tak působit. Potom se rozhodnu, jestli o ní napíšu pár slov.

Je to old school přesně podle mého gusta! To mě napadlo jako první, když se mi dostalo do rukou debutové EP švédských ROT FESTER. Divoké, chladné a temné melodie. Starodávná patina, známá z čerstvě otevřených hrobů. Začal jsem si po čase podupávat nohou do rytmu, kýval jsem se jako starý hrobník. Vše hoří jasným, černým plamenem!

Nářezové pasáže, valivá střední tempa, riffy ostré tak, že se vám zadřou hluboko pod kůži. Vokál nakažený chorobami. Melodie, které v sobě obsahuji chlad a opravdovou, nahrubo nasekanou tmu. Ano, teď už jsem si jistý. Jsem zde správně, na starém pohřebišti. Mezi náhrobky se jmény poctivých kapel, které se staly inspirací pro ROT FESTER. Poslouchat "Condone and Condemn" je jako listovat trouchnivějícími testamenty. Jednou se všichni rozpadneme v prach, ale než se tak stane, budu se k této desce rád vracet. Je totiž po okraj narvaná vším, co mám na tomhle stylu tolik rád. Má v sobě tlak, černou energii, ale třeba i složitě popsatelnou patinu, která se těžko definuje, ale odlišuje špatné skupiny od dobrých. Společná setkání připomínají krásně morbidní momenty, které nastanou pokaždé, když je otevřena Pandořina skříňka. Z reproduktorů ke mě vytéká zkažená krev, hnis a špína, choroby. Vše vytváří na zemi temně rudé krystaly. Chlad se mi pomalu dostává přímo do kostí. Vše je reálné, opravdové a sune se nekompromisně kupředu. Jako nějaký starodávný stroj na zabíjení. Prosévám mezi prsty prach svých předků a přemýšlím, kdy nastane můj čas. Už dnes vím, že si jednou budu muset vzít do záhrobí náklaďák plný oblíbené hudby. ROT FESTER budou patřit mezi vyvolené. Budu jejich nové EP pouštět všem démonům, budeme na ni tančit se zombie. Obsahuje v sobě totiž všechny potřebné ingredience pro to, abych mohl být pohřben zaživa. Občas nevím, jestli jsem ještě živý a nebo jsem se stal dávno stínem. Dolů, do katakomb utíkám čím dál tím častěji. Potřebuji dobrou hudbu ke svému životu. Je mojí krví, mým srdcem, které mě pohání kupředu. Starý, temný a studený death metal pokrytý plesnivými pavučinami! Syrové ozvěny z onoho světa!

Asphyx says:

Sometimes I don't know if I'm still alive or if I became a shadow long ago. Down into the catacombs I run more and more often. I need good music for my life. It's my blood, my heart that drives me forward. I still like to dig through old bones, search the archives or be surprised by new bands. I've long had my rituals, which I've perfected since the 1990s. Every time something catches my attention, I sit down, turn off all the lights and let the music just affect me. Then I decide whether to write a few words about it.

It's old school, just the way I like it! That was the first thing that came to mind when I got my hands on the debut EP of Sweden's ROT FESTER. Wild, cold and dark melodies. An ancient patina, familiar from freshly opened graves. After a while I started to stomp my foot to the beat, swaying like an old grave digger. Everything burns with a bright, black flame!

Cutting passages, rolling mid-tempos, riffs so sharp that they burrow deep under your skin. Disease-infected vocals. Melodies that contain coldness and real, rough-hewn darkness. Yes, now I'm sure. I'm right here, in the old burial ground. Among the tombstones with the names of the honest bands that inspired ROT FESTER. Listening to "Condone and Condemn" is like leafing through a decaying will. Someday we'll all crumble into dust, but until that happens, I'll love coming back to this record. Because it's packed to the brim with everything I love about this style. It's got pressure, black energy, and maybe even a patina that's hard to define, but it separates the bad bands from the good. Getting together is reminiscent of the beautifully morbid moments that occur every time Pandora's Box is opened. From the loudspeakers, corrupted blood, pus and filth, diseases flow towards me. All forming dark red crystals on the ground. The cold is slowly getting right into my bones. Everything is real, true and moving forward uncompromisingly. Like some ancient killing machine. I sift the dust of my ancestors through my fingers, wondering when my time will come. I already know that one day I'll have to take a truckload of my favorite music to the grave. ROT FESTER will be among the chosen few. I'll be playing their new EP to all the demons, we'll be dancing with zombies to it. It has all the ingredients I need to be buried alive. Sometimes I don't know if I'm still alive or if I've become a shadow. I'm running down into the catacombs more and more often. I need good music for my life. It's my blood, my heart that drives me forward. Old, dark and cold death metal covered in moldy cobwebs! Raw echoes from the other world!