DEADLY STORM zine: Report, foto, video - TORTHARRY, HEAVING EARTH, IMPURITUM, FEEBLE MINDED – club Divadlo pod Lampou – Plzeň

Heaving Earth

Můj milý blogísku, v pátek to byla zase síla. Rozhodl jsem se opustit bezpečné prostředí internetu a vyrazil mezi živé lidi z masa kostí. V Plzni se totiž odehrávala jedna ze zásadních akcí letošního jara. Ne, opravdu to nebyla oslava osvobození americkou armádou a ani to nebyly další nové loutky, přivezené do evropského města kultury. Byl to jen obyčejný pátek, v Divadle pod Lampou vypukl menší death metalový večírek a to za účasti 4 krvelačných smeček, kterým vévodili umělci až z Prahy (HEAVING EARTH) a nezlomní TORTHARRY. Jak známo, smrtící kov je pro spoustu lidí už takový extrém, že o něm mluví jako o blití do mikrofonu, nebetyčném mlácení do bicích, kytar a o fanoušcích jsem už toho zaslechl tolik, že by to vydalo na knihu.

Tortharry

Jenže, jak už jistě víš, můj jediný příteli, kterému se mohu se vším svěřit, pořád ještě existují lidé, kteří mají smrt v metalu rádi. Většinou jim táhne skoro na 40, mají toho všude nad hlavu a tak pro ně bývá těžké se vůbec utrhnout a rozjet to v rytmu nejtvrdšího z metalů. Jsem stará škola, mnohdy cítím, že na nějaké koncerty vlastně vůbec „nepatřím“, ale v pátek tomu bylo zcela jinak.

Feeble Minded

Hodně k tomu přispěly tradiční rozplavby, které s kolegy pořádáme. Je to jako za starých časů, „kdy byl svět ještě v pořádku“. Uzavíráme totiž svoje počítače, odhlašujeme se ze všech sítí, vypínáme tablety a jdeme normálně do hospody, kde se pomalu vylijeme jako vázy. Pro mě je to, můj milý příteli, něco jako návrat do mládí. Podobně naladění lidé sedí „hmatatelně“ kolem stolu v hospodě „U Ševců“, pijí, co teče, smějí se a dostávají se pomalu do nálady. Když jsem už byl na místě, házel do sebe lopatami plzeňské pivo a tláskal hubou spolu s ostatními, žádná síť, ani virtuální život mi vůbec nechyběl. Všechno jsme probrali, zasmáli se a kolem osmé vyrazili do klubu Divadlo pod Lampou.

Heaving Earth

O „Lampě“ toho bylo napsáno už opravdu hodně. Klub je to klasický, žádný moc velký pajzl, obsluha jak kdy a jak kdo a pivo pořád pitelné. Zvuk také umí udělat, jen těch lidí na metal pořád moc nechodí. Ale to není zase tolik problém klubu. I když zase na druhou stranu, že bych na tento večírek zrovna viděl reklamy a plakáty všude kolem, to zase ne. Ono asi, když se nevydělá, dostane se dotace od města a jede se dál. Každopádně, já se vracívám rád a kolegům se tam také líbí, tak není moc co řešit. Pojďme ale na muziku. Pivo je vypito, foťák nabitý (moje poslední focení se starým věhlasným „old school“ fotoaparátem, tak to byla nostalgie jako prase).

Náladu mám parádní, pivo v ruce a čeká mě celý večer plný death metalu. Co si víc přát? Těším se jako pubescent na první zasunutí a v žaludku mám trošku trému. Je to zajímavý jev, milý deníčku. Nedovedu si to vysvětlit, ale mám to od doby, kdy jsem začal v „pozdním věku“ zase jezdit na koncerty vlakem a trávil jsem pak noci „vystresovaný“ na nádražích. Není to ale nic hrozného, spíš zajímavá drobnost. Já vím, že se zase vykecávám, ale když už hergot něco sepisuju, tak se musím dostat do nálady, jinak vám opíšu jen promo materiály a bude! Díky za trpělivost, můj virtuální kamaráde, teď už nechme řečí a pojďme se ponořit do libých tonů nejnesvětějšího z metalů. Smrt mohla vstoupit mezi nás!

Tortharry

Jako první přivítali dámu s kosou FEEBLE MINDED z Rokycan. Klubem se ihned rozezněly morbidní tóny pěkně ostrého deathu. Sem tam rokycanští zabrousili i do grindu a tak celý set získal na větší šťavnatosti. Na pódiu to chvílemi vypadalo jako na srazu amatérských řezníků a patologů. Krutost, síla, energie. Tohle všechno vystoupení FEEBLE MINDED obsahovalo. Občas jsme spolu s kapelou zavzpomínali na první alba SUFFOCATION, otevřeli jsme nějaké to břicho bez umrtvení a vytáhli nekonečné svazky střev. Prezentovaný materiál byl samozřejmě velmi dobrý, chutný, jen jsem postrádal nějaké lehké koření „navíc“. Pánové jsou samozřejmě zkušení muzikanti, sází svoje masakry s velkou jistotou, jen mi chybí kousek něčeho neotřelého, jiného, abych je mohl zařadit do první české hrobnické ligy. Snad to změní jejich nové album, které tahle smečka právě připravuje. Pěkné vystoupení to bylo. U mě bez výhrad, ale i bez blahořečení.

Impuritum

IMPURITUM jsou pro mě takovým malým zjevením na české scéně. Death metal, protkaný blackem a starobou tady zase tolik smeček na takové úrovni nehraje. Není divu, kapela je složená z členů slavných AVENGER. Ti dodávají jejich tvorbě pořádně černý nádech. Jinak se IMPURITUM pohybují převážně ve valivém, neklidném smrtícím kovu. Přirovnání v určitých momentech sice občas evokuje slavné britské válečníky BOLT THROWER, ale nenechte se tímto označením mýlit. Ta černota, blacková houževnatost a „rebelie“ směřuje kapelu spíše na polský směr smrti (AZARAT, STILBORN, EMBRIONAL, staří BEHEMOTH), ale i třeba k českým HYPNOS. Každopádně, jako celek na mě působí jihočeští mágové jako partička velmi zdatných antikristů. Pokud byl poblíž na Chodském náměstí u kostela nějaký věřící, musel být během jejich setu vyděšený k smrti. Moc bych nedal ruku do nesvatého ohně, ale ten obrovský dřevěný kříž, který visí na zdi svatostánku, určitě nalezl správnou obrácenou polohu. Vyzdvihnout musím práci bubeníka, na toho bych se vydržel dívat pořád. Ostatní samozřejmě nezaostávali a já si tak mohl odškrtnout další koncert své oblíbené kapely. Skvělé, temné a neskutečně rouhačské to bylo. Přesně podle mého gusta. Inferno!

HEAVING EARTH vídávám na různých koncertech převážně v našem hlavním městě poměrně často. Pánové mě okouzlili již svým prvním albem „Diabolic Prophecies“ (2010). To co se ale odehrává na letošní novince „Denoucing the Holy Throne“, to se snad ani nedá popsat slovy (můj pokus v recenzi zde). Vyvrhl jsem na světlo Satanovo o téhle kapele mnoho stránek ve wordu, strávil dlouhé dny s jejich deskou ve sluchátkách a doporučoval ji všude doma i ve světě. Jsem toho názoru, že se v současnosti jedná o jednu z nejlepších českých smrtících band a kapela mi to každým koncertem znovu a znovu dokazuje. Když sice zavřete oči, zpočátku uslyšíte takový hodně dobrý mix HATE ETERNAL, IMMOLATION, MITHRAS, MORBID ANGEL a jim podobných tmářů. Jenže když se zaposloucháte pozorněji, najednou začnete rozplétat složité, velmi pečlivě poskládané motivy, které vás jednoduše přišpendlí na zeď. Při živém vystoupení bývají některé chvíle poněkud rozvláčné, ale garantuji vám, že pokud máte dopředu skladby dobře „naposlouchané“, užijete si je jako padlý kněz nebohou novicku.

Heaving Earth

V Plzni pražští neznabozi předvedli svůj klasický mrtvolně zapáchající obřad. Obětovalo se s nadšením, krutou hrubozrnností, velmi dobrou technickou dovedností (mě stejně jednou z té bubenické hry Mr. Zajíce hrábne, to není člověk, to je démon!). U death metalu je základním předpokladem pro úspěch síla. Ta musí prýštit z každého tónu. Musí dojít k přenosu energie mezi kapelou a fanoušky. Já to mám jednoduché. Zazní úvodní riff, já obrátím oči v sloup, zakleknu do bloků a pak nevím do konce o světě. Pochváleno budiž peklo! V pátek se totiž díky setu HEAVING EARTH několikrát otevřelo a bylo nám umožněno nahlédnout do podsvětí. Škoda jen horšího zvuku (Mr. Žlababa nebyl ani se svým mocným vokálem snad poprvé v životě slyšet) Hergot, to byl diktát! Skvěle!

TORTHARRY jsou staří jako český death metal sám a pokaždé, když je vidím naživo, tak mě zachvátí lehká nostalgie. Je zajímavé, jak člověk po těch letech zná všechny songy nazpaměť. Nic nového pod sluncem, dalo by se říct. Jenže zrovna tahle smečka klame tělem, jako šelma na lovu. Jejich death metal je tradiční, klasický, v poslední době lehce hozený do CANNIBAL CORPSE. Z děr tak vylézají převážně postarší a pokročilí fanoušci, kteří mají tuhle kapelu zafixovanou v hlavě již od útlého mládí. Mám TORTHARRY naživo moc rád. A když si k tomu jako bonus přidáte několikahodinové popíjení piva, nemohlo to dopadnout špatně. Pánové již svým prvním songem odjistili pořádně ostrý granát. Kolem lítaly střepiny, ozýval se nářek „raněných fanoušků“ a taková ta chemie mezi kapelou a jejich příznivci ihned fungovala. Zrovna tuhle skupinu asi každý viděl tolikrát, jako večerní zprávy, ale já si celé tohle namakané vystoupení opět užil. Stejně jako minule v „Kalikováku“. Myslím, že netřeba dodávat nic dalšího. Od začátku do konce to kopalo a já měl co dělat, abych celé tohle šílenství ustál. TORTHARRY znovu v Plzni a opět kruto-přísně!

Lidí přišlo kolem sedmdesáti kousků, což tedy zrovna není moc dobrý výsledek, ale na Plzeň je to poměrně dobré číslo.

Všichni dohráli, pilo se další pivo a já se pomalu dostával do lihového koma. Ústa, nohy i slova začínala těžknout a já se nakonec raději odebral domů. Zkrátka, můj milý blogísku, byl jsem jako žok plný chmele.

Tortharry

Bývá dobrým zvykem těch mých pár postřehů, o kterých tvrdím, že jsou reportem, ukončit nějakým závěrem. Rád bych i tentokrát. Jeden kolega na nejmenovaném webu píše pokaždé „koncert se mi líbil, protože jsem měl možnost zhlédnout samé zajímavé kapely“. Ta formulace je sice taková jalová, ale tentokrát jednoduše platí. Neznám lepší relax, než odstřihnutí od počítače, posezení v hospodě a následný nářez v klubu. Nebudu to dál rozmazávat. Na Moravě by napsali: „Kurva, dobře bylo, můj milý blogísku“! A ono opravdu bylo. Díky všem za pokec, dneska budu díky vám i kapelám mít pěkně v hlavě vymleto. Dobře mi tak, bude aspoň na co vzpomínat. V Plzni bylo pod rouškou smrti velmi příjemně. Howgh, domluvil jsem!

FOTOGALLERY

author of photos - Asphyx

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky

FEEBLE MINDED