Recenze/review - UNLEASHED – Dawn of the Nine (2015) ~ DEADLY STORM zine

UNLEASHED – Dawn of the Nine

CD 2015, Nuclear Blast

Kráčím pomalu, s napětím, našlapuji ale s jistotou. Přede mnou se tyčí k zataženému nebi náhrobek. Do větru září v runách vyvedený nápis SMRT. Celou noc jsem lovil s vlky, štvali jsme zvěř až do úmoru, seděli v kruhu a čekali, kdo jí první prokousne hrdlo. Jsme jedno tělo i duše. Mí ochránci, společníci i věrní přátelé odcházejí do nedalekého houští. Tohle musím zvládnout sám. Přišel jsem sem, na daleký sever, abych se poklonil svému prastarému otci, pravému švédskému death metalu. Tentokrát ho pro nás uchopili svým nezaměnitelným způsobem legendární UNLEASHED. Pro mě jedna ze zásadních kapel, vždy zajímavá, pokaždé jiná smečka, která se na předchozím albu „Odalhaim“ vzepnula k neskutečnému výkonu. Tenkrát, v roce 2012 našeho věku, koketovali s lehkým blackovým odérem. Ten tentokrát zmizel a byl nahrazen spíše tradičnějším, klasickým pojetím. „Dawn of the Nine“ pro mě bylo jedním z nejočekávanějších alb roku. Mám na téhle skupině rád schopnost složit mocné, studené skladby, které mi jsou schopny vytvořit krystalky ledu v žilách.

Příběh severu, plný vikinských bájí, pověstí, tajemna i samotné přírody. Podobné propriety mi většinou připadají u metalu jaksi legrační. Zde tomu tak není, Mr. Hedlund dokáže probíranou látku uchopit velmi neotřele, po svém a umí mě svými texty zcela pohltit. Pokud se rádi prokousáváte booklety, tak tady to pro vás bude opravdová lahůdka. Ten příběh má neskutečné grády, je zajímavý, čtivý. Muzika pak připomíná omleté kameny na nějakém polozapomenutém oprýskaném severském útesu. Na vaši tvář dopadají kousky ledu, smíchaného se slanou vodou. Pálí, studí, hoří, chladí. Jako melodie, vytažené odněkud z nekonečných lesů a plání Švédska. Hlavní devízou jsou pro mě sóla (Mr. Folkare is God!), která dodávají všemu ještě větší punc tajemna. Připadají mi jako nějaké razítko, vyrobené z toho nejčernějšího ledu. Dopadne vám na holou kůži a pak už je vše stvrzeno. Jste chyceni, vláčeni za spřežením sobů po sněhu. Drásají vás větve starých stromů a když už se konečně ocitnete v zemi čistoty a síly, jste jako u vytržení. Nejsou tady sice všemožné technické vymoženosti, ale ženy jsou tu ještě stále ženami a sveřepí muži nejsou zatíženi společenskými konvencemi. Stačí nám oheň, krev a nová deska UNLEASHED. Víc k životu netřeba.

Jsou alba, u kterých se při poslechu třesu, abych se z nich už konečně vypsal. „Dawn of the Nine“ jím je bezesporu. Nevím o našem světě, jsem odtržen od reality, nevím, jestli jsem ještě živý nebo už dávno v zemi nikoho. Potácím se po městě s nepřítomným výrazem ve tváři. Jak by taky ne, když je moje mysl někde daleko na severu. Mám rád desky, které mi dávají všechno. Příběh, zapamatovatelné riffy (Fredrik s Tomasem se zase překonávají), refrény, které si broukám spolu s kapelou. Užívám si ty nálady, které cítím z každičkého tónu. Jsem spolu s UNLEASHED klidný, přemýšlivý, pak náhle rozzuřený až do nepříčetnosti, s plnou pusou zalykající se krve. Marně se snažím zakrýt smutek, který se k nám mužům nehodí, směju se, trápím, přemítám o světě. Ohně zase plápolají a podobně postižení jedinci mi dávají souhlasným kýváním najevo, že jsou na tom hodně podobně jako já. Tady už to není o kritice, posuzování počtu pohybů na hmatníku, ale o prokletí, kdysi u „Where No Life Dwells“ (1991) vyřčeném. UNLEASHED se vrátili v kruhu zpět, na samý začátek své tvorby, jen doplnili dnešní zvuk a jsou o zkušenosti mocnější, krutější a chladnější.

Fascinuje mě, co dokáže ze sebe kapela, která by měla být dávno mrtvá, vykřesat za desky. UNLEASHED už dávno patří mezi vznešené šlechtice řádu severského death metalu. Působí zdánlivě nenápadně, nikam se netlačí, ale pak přijdou a rozmetají vše na padrť jako Thorovo kladivo. Cítím sílu, pokoru, vznešenost, samotné peklo. Tentokrát je studené, jako vodopády zamrzlé řeky. Bolí a chladí zároveň, naléhá a láká. Podléhám. Bez připomínek, bez rouhání. Pokorně poklekám před náhrobek, spínám ruce v bezbožné křeči, modlím se čelem ke zmrzlé půdě. Budu si pamatovat prokřehlá kolena, vítr ve vlasech, šepot z onoho světa a nekonečnou smyčku pravého nefalšovaného vikinského kovu. Když vkládám „Dawn of the Nine“ znovu do přehrávače, stávám se poutníkem, hledačem dávných předků. Cítím propojení hudby, mrazu a smrti. Stále a znovu se ptám. Kde je nyní váš Bůh? Odpověď se sama nabízí. Je na této desce. Zakletý, spoutaný v kusu ledu. Pojďme se znovu vydat na dlouhý výlet nekonečného lidského soužení. Smutněme, radujme se, trpme, stejně nám nebude nikdy odpuštěno. Smrtící metalové album, o kterém si troufám tvrdit, že není z tohoto světa! Králové švédského death metalu opět promluvili! Mocně, studeně a hlasitě!

Asphyx says:

UNLEASHED are for a long time among the noble aristocrats of the Kings of Nordic death metal order. They look inconspicuous, they don't push anywhere, but if they are coming, they will blow all into pieces like Thor's hammer. I feel the power, humility, nobility, hell. When I put "Dawn of the Nine" back into the player, I become a wanderer, hunter of ancestors. I feel the combination of music, ice and death. I ask again and again. Where is your God now? The answer offers itself. It´s on this CD. Enchanted, tied in a block of ice. About this deadly metal album, I can say, it isn't from this world! Swedish death metal kings have spoken again! Mighty, cold and loud!

Seznam skladeb:

1. A New Day Will Rise
2. They Came to Die
3. Defenders of Midgard
4. Where Is Your God Now?
5. The Bolt Thrower
6. Let the Hammer Fly
7. Where Churches Once Burned
8. Land of the Thousand Lakes
9. Dawn of the Nine
10. Welcome the Son of Thor!

Čas: 44:52