DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 20. února 2025

Interview - FATAL - Raw, carnage death grind, shrouded in a dark, bloody fog!


Interview with death grindcore metal band from France - FATAL.

Answered Skull (vocals), thank you!

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):

Ave FATAL! Right at the beginning I have to give a bow to your latest album "Apocalypsis". It's been a long time since I've heard such a tight and crazy record. I have it at home, in my car and at work, in various formats and I listen to it every time I need a boost of energy. In hindsight, how happy are you with the album and what's the reaction from fans?

Skull:** Hail Jakub! Hi to all Deadly storm readers!

I'm extremely pleased with your first comments, and I have to say that I have the same reactions as you. In my opinion, this is our most accomplished album to date, and we're very proud of it. So far, everyone who's listened to it has really enjoyed it, with melodies and phrases already stuck in their heads.

I think the new album is a perfect album in all aspects actually. The sound is great, the ideas, the cover art. How did FATAL compose and how was the new album created? It seems to me that you have a different set of musicians for each album. Who has the main say in the band and is the one who says - this song is good, let's leave it?

We put a lot of work into Apocalypsis. Composing the songs well in advance enabled us to step back and hone them finely to arrive at this final result.

John and Damned, the guitarists, wrote 12 tracks. We listened to them at length and only 9 were retained for the album. Then came the lyrics. And we consulted each other regularly as soon as a new idea surfaced.

The process was the same for the album cover, for which Damned was responsible.

The line-up is subject to change by force of circumstance and personal life choices. However, most of the time, we make decisions after a collective consultation.

There isn't really a leader as such.


"Apocalypsis" has a harsh, brutal sound. Raw and uncompromising. It's punchy at the same time. Where did you record the album? And who is the mastering engineer? I really like that the sound is organic, so real, you avoided "artificiality" and "overdone", as unfortunately some bands have the habit of doing nowadays.

The album was recorded, mixed and mastered in Damned's own studio. He did a remarkable job of delivering a powerful, massive sound, drawing on the sources of old-school metal with the quality of today's sounds, without falling into sanitized compression without identity.

It's clear that in death metal, lyrics are often an afterthought. How do you perceive the content of the lyrics and how are they created in FATAL? What are they about on the new album and what were they influenced by?

In Apocalypsis (which means Revelation), the texts deal with themes of suffering, anger, hope and love. In this opus, the subject is childhood suffering: innocence abused, tortured and destroyed for no reason, as only evil beings can do. The anger stems from the fact that these true demons enjoy too much impunity, are sometimes even protected, if not encouraged, and also benefit from the prevailing unhealthy hypersexualization (the “Daisy Destruction” affair).

And out of this disgusting cesspool emerges hope, the hope that delivers and gives meaning to life, and for which love is the nourishment, the guide of our heart. Without love there can be no life.


Going back to the beginning... What was the first impulse that made you put the band together? And why death metal?

FATAL was founded by John and André (now deceased) in 1997 from the ashes of NOMED, a thrash band that toured extensively at the time. André wanted a new thrash metal band combining originality and power. The first EP, “L'émissaire”, was therefore released with horn and cello sections that same year.

The change of singer in 2001 gave FATAL this death metal tinge, a style he is particularly fond of. So there's always a touch of that thrash metal influence to spice up our music brutally.

If I'm not mistaken, FATAL dates back to 1997. How do you perceive that time? You and the other bands were at the birth of something new. Your history is full of changes and interesting albums, which rightfully belong in every fan's golden collection. I just wonder why there aren't more of those records? Three long-playing records in 28 years isn't a lot. What's your explanation and what's the reason for that?

It's true that the metal scene from 1980 to 2000 was very rich indeed. The different styles of metal were created at that time, and the anthology albums come from that period.

FATAL played a lot of concerts until 2010, when the band decided to stop. Until then, it was rather the financial means that we lacked to be able to produce more albums.

It was in 2018 that we decided to get back into the swing of things, with the desire above all to compose again, with a different approach, more resources and still the same drive!


How did you get started in music and how did you get into death metal? What about the first gig you attended, what about the first time you were on stage? Who was your role model?

As for me (SKull/vocals), I started playing guitar/vocals in 1991 with Nirvana, then discovered Maiden, then Megadeth, Slayer, Sepultura, and then BOOM Napalm Death, Cannibal, Entombed!!!!

In fact, it was my first concert, 1997, Entombed on the ''To Ride, Shoot...” tour, it was crazy, in a small, packed venue, then a few months later it was a date with Cannibal Corpse and Krabathor, it was huge!!!

My first stage was in high school, with my first death metal band, Heretik. I really liked Max Cavalera's style back then. Then, being only on vocals with FATAL, I live the songs so much that I'm almost in a trance ☺ it's really my inner being that pops up, the angry one.

What was and is the death metal scene in Le Havre like? Do you guys meet up somewhere? If I come to your place, do you have a club, a place you would recommend?

The metal scene in Le Havre has been undergoing a revival recently, and it's pretty exciting, even if there's not a lot of death metal, the public comes out and appreciates the bands when they give off something strong.

The Irish pub, Mac Daid's, is the perfect place if you're passing through Le Havre, you'll be very well received, there's a great atmosphere and the beer is unfortunately delicious. See you tonight?


I love your country, the culture, the sights, and the beautiful girls. But for the last years France has also been a literal well of good metal music. You go about music in a slightly different way than others. I like SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, BENIGHTED, but also veterans MERCYLESS, newcomers RITUALIZATION, SKELETHAL... there are a lot of great bands - how is that possible? Is it the wine?:). Do you have any other tips for us? Do you see any differences between concerts elsewhere in Europe and here?

Thanks for the compliments, there are a lot of very good bands in France, and indeed some very good wines, maybe there's a link between all that ☺ . You also have good beers, very pretty ladies, and good bands in the Czech Republic, FATAL had actually covered Orthodox by Krabathor a few years ago. A superb song!

I don't think we have any advice to give anyone, there are no secrets, you just have to enjoy yourself, love what you're doing, and if you're not satisfied, start again, and so on.

Unfortunately, we don't know the Czech public, and we'd be delighted to come and play on stages in your homeland, like at this monstrous Czech Death fest!

What about you and concerts in general? Are you a band that goes to as many gigs as you can or do you pick and choose a lot? Do you have a dream, like a band you'd like to tour with or a festival, a city you'd like to perform in?

FATAL played a lot between 1997 and 2010, and in all sorts of places: cellars, squats, houseboats... Since then, we've been trying to play in places where the conditions are right, but above all it's out of respect for the audience. Our music, however violent and brutal it may be, demands a certain standard of ourselves, and therefore of the venues that welcome us.

We'd like to play everywhere! with a preference for Wacken Open air, Brutal assault, and Maryland death fest!

 

Death/grind metal isn't really a style that is in the spotlight for fans. It's all the more important to have support. From the old days, I have it fixed that you support your favourite band by buying a CD, a t-shirt, going to a gig. But times have changed. The internet rules the world, downloading music. How do you, as a band, perceive these changes? Have you had to make any adjustments to the way you operate? What about the fans, are they different too?

We don't find this digital domination disturbing, it's an evolution. Anyone who wants to listen to their favorite band in magnificent sound will buy a CD or vinyl LP, and we can only encourage that. Even if the media change, the main aim remains the sound, the music.

The whole planet will be able to download the latest FATAL album, while only 200 people will be lucky enough to have the LP ☺.

There are positives and negatives in all this with regard to the fans. They find themselves today with a multitude of bands to listen to, to discover, some becoming demanding and others bulimic...

It's been 28 years since FATAL was founded. You are a concept on the scene, you have loyal fans, you perform at concerts. Is there anything else you want to achieve as a band? What are your goals for the future?

Our main objective is to continue having fun by sharing our energy. To commune with our listeners. And to think about what's next for Apocalypsis.

Every time I interview a band, I always have to ask. What does death metal mean to you, how do you perceive it and how would you define it? I mean now more in terms of its philosophy, mood, atmosphere. For example, I think that death metal must always be played from the heart, otherwise it's not the same.

Anything undertaken with the heart is good for the person doing it. Death metal is an exciting and fascinating music that brings out the dark beast that lurks deep within us. It allows us to unleash violence that doesn't hurt, and like an outlet it makes us even more ALIVE (death makes me love life).

Ludwig Van Beethoven said: To play a bad note is insignificant, to play without passion is inexcusable.

Thank you so much for the interview, for your great music and I wish FATAL to have all the sold out shows and crazy fans who will rip your arms off with merchandise. I also wish you much success and well being in your personal lives.

May the Gods hear your words...

AMEN

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - FATAL - Surový, masakrující death grind, zahalený do temné krvavé mlhy!


Rozhovor s death grindcore kapelou z Francie - FATAL.

Odpovídal Skull (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):

Ave FATAL! Hned na úvod musím vyseknout poklonu před vaším posledním albem „Apocalypsis“. Už dlouho jsem neslyšel tak natlakovanou a šílenou desku. Mám ji doma, v autě i v práci, v různých formátech a poslouchám ho pokaždé, když potřebuji novou energii. Jak jste s albem spokojeni s odstupem vy a jaké jsou reakce od fanoušků?

Skull:** Ať žije Jakub! Zdravím všechny čtenáře Deadly storm!

Vaše první komentáře mě nesmírně potěšily a musím říct, že mám stejné pocity jako vy. Podle mého názoru je to naše dosud nejpovedenější album a jsme na něj velmi hrdí. Zatím si ho všichni, kdo ho poslouchali, opravdu užili, melodie a fráze jim už utkvěly v hlavě.

Podle mě je novinka dokonalým albem vlastně po všech stránkách. Skvělý je zvuk, nápady, cover. Jakým způsobem FATAL skládají a jak konkrétně vznikalo nové album? Přijde mi, že snad u každé desky máte jinou sestavu muzikantů. Kdo má hlavní slovo v kapele a je tím, kdo řekne – tahle je ta skladba dobrá, tak ji necháme?

Do Apocalypsis jsme vložili spoustu práce. Skládání skladeb s dostatečným předstihem nám umožnilo ustoupit od nich a jemně je vyladit, abychom dospěli k tomuto konečnému výsledku.

John a Damned, kytaristé, napsali 12 skladeb. Dlouho jsme je poslouchali a na album jsme jich ponechali jen devět. Pak přišly na řadu texty. A jakmile se objevil nějaký nový nápad, pravidelně jsme se spolu radili.

Stejný proces probíhal i u obalu alba, za který byl zodpovědný Damned.

Složení kapely se vlivem okolností a osobních životních rozhodnutí může měnit. Většinou se však rozhodujeme po společné konzultaci.

Vůdce jako takový vlastně neexistuje.


„Apocalypsis“ má drsný brutální zvuk. Syrový a nekompromisní. Zároveň průrazný. Kde jste album nahrávali? A kdo je podepsán pod masteringem? Mně se hrozně líbí, že je zvuk organický, takový reálný, vyhnuli jste se „umělosti“ a „přeřvanosti“, jak to bohužel mají některé kapely dnes ve zvyku.

Album bylo nahráno, smícháno a zmasterováno ve vlastním studiu Damned. Ten odvedl pozoruhodnou práci a přinesl silný, masivní zvuk, čerpající ze zdrojů staré metalové školy s kvalitou dnešního zvuku, aniž by upadl do sanitární komprese bez identity.

Je jasné, že u death metalu bývají často texty na druhé koleji. Jak vnímáš obsah textů ty a jakým způsobem vznikají u FATAL? O čem jsou na nové desce a čím byly ovlivněny?

Texty Apokalypsy (což znamená Zjevení) se zabývají tématy utrpení, hněvu, naděje a lásky. V tomto opusu je tématem dětské utrpení: nevinnost zneužívaná, mučená a ničená bezdůvodně, jak to dokážou jen zlé bytosti. Hněv pramení z toho, že tito skuteční démoni se těší přílišné beztrestnosti, někdy jsou dokonce chráněni, ne-li podporováni, a těží také z převládající nezdravé hypersexualizace (aféra „Daisy Destruction“).

A z této nechutné žumpy se vynořuje světlo, naděje, která přináší a dává smysl životu a pro niž je láska potravou, průvodcem našeho srdce. Bez lásky nemůže být život.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal?

FATAL založili John a André (dnes již zesnulí) v roce 1997 z popela thrashové kapely NOMED, která v té době hojně koncertovala. André chtěl novou thrashmetalovou kapelu, která by kombinovala originalitu a sílu. První EP „L'émissaire“ proto vyšlo ještě téhož roku s hornovou a violoncellovou sekcí.

Změna zpěváka v roce 2001 dodala FATAL tento deathmetalový nádech, styl, který má André obzvlášť rád. Vždycky je tu tedy špetka toho thrashmetalového vlivu, který naši hudbu brutálně okoření.

Jestli se nepletu, tak FATAL datují svůj vznik do roku 1997. Jak tu dobu vnímáš ty? Stáli jste spolu s ostatními kapelami u zrodu něčeho nového. Vaše historie je plná změn a zajímavých alb, které patří právem do zlaté sbírky každého fanouška. Jen si říkám, proč těch nahrávek není víc? Tři dlouhohrající desky za 28 let není zrovna moc. Čím si to vysvětluješ a co je toho příčinou?

Je pravda, že metalová scéna v letech 1980 až 2000 byla skutečně velmi bohatá. V té době vznikaly různé metalové styly a z té doby pocházejí i antologická alba.

FATAL odehráli spoustu koncertů až do roku 2010, kdy se kapela rozhodla skončit. Do té doby nám chyběly spíše finanční prostředky, abychom mohli produkovat další alba.

Teprve v roce 2018 jsme se rozhodli vrátit se do víru dění, s touhou především znovu skládat, s jiným přístupem, většími prostředky a stále stejným drivem!


Jak si vlastně s muzikou začínal a jak ses dostal k death metalu? Co první navštívený koncert, co první vystoupení na pódiu? Kdo byl tvým vzorem?

Co se týče mě (Skull/vokály), začal jsem hrát na kytaru/vokály v roce 1991 s Nirvanou, pak jsem objevil Maiden, pak Megadeth, Slayer, Sepulturu a pak BUM Napalm Death, Cannibal, Entombed!!!!.

Vlastně to byl můj první koncert, 1997, Entombed na turné ''To Ride, Shoot...'', bylo to šílený, v malým, narvaným sále, pak o pár měsíců později to bylo rande s Cannibal Corpse a Krabathor, bylo to obrovský!!!!

Moje první pódium bylo na střední škole, s mojí první deathmetalovou kapelou Heretik. Tehdy se mi moc líbil styl Maxe Cavalery. Když jsem pak byl s FATAL jen na vokálech, prožíval jsem ty písně tak, že jsem byl skoro v transu ☺ to se opravdu vynořilo moje nitro, to naštvané.

Jaká byla a je death metalová scéna v Le Havre? Scházíte se třeba někde? Kdybych k vám přijel, máte nějaký klub, místo, které bys mi doporučil?

Metalová scéna v Le Havre v poslední době prožívá oživení a je to docela vzrušující, i když se tu death metal moc nehraje, publikum chodí a oceňuje kapely, které ze sebe vydají něco silného.

Irská hospoda Mac Daid's je ideálním místem, pokud projíždíte Le Havrem, budete velmi dobře přijati, je tam skvělá atmosféra a pivo je vynikající. Uvidíme se dnes večer?


Miluji vaši zemi, kulturu, památky, i krásné dívky. Poslední roky je ale Francie také doslova studnicí dobré metalové muziky. Jdete na hudbu trošku jiným způsobem, než ostatní. Mám rád SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, BENIGHTED, ale i veterány MERCYLESS, nováčky RITUALIZATION, SKELETHAL…těch skvělých kapel je spousta – jak je to možné? Je to vínem?:). Máš pro nás nějaké další tipy? Vidíš třeba nějaké rozdíly mezi koncerty jinde v Evropě a u vás?

Děkuji za pochvalu, ve Francii je spousta velmi dobrých kapel a také velmi dobrá vína, možná je mezi tím nějaká souvislost ☺ . V Česku máte zase dobré pivo, moc hezké slečny a dobré kapely, FATAL vlastně před pár lety dělali coververzi Orthodox od Krabathor. Vynikající písnička!

Myslím, že nemáme nikomu co poradit, nejsou žádná tajemství, jen se musíš bavit, milovat to, co děláš, a když nejsi spokojený, začít znovu, a tak dále.

České publikum bohužel neznáme, a tak bychom si rádi přijeli zahrát na pódia do vaší vlasti, třeba na ten monstrózní Czech Death fest!

Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

FATAL hráli v letech 1997-2010 hodně a na nejrůznějších místech: ve sklepích, squatech, hausbótech... Od té doby se snažíme hrát na místech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, ale především je to z úcty k publiku. Naše hudba, jakkoli je násilná a brutální, vyžaduje určitý standard od nás samotných, a tedy i od míst, která nás přivítají.

Rádi bychom hráli všude! S preferencí Wacken Open air, Brutal assault a Maryland death fest!

 

Death/grind metal není zrovna styl, který by byl na výsluní zájmu fanoušků. O to víc záleží na podpoře. Ze starých časů mám zafixováno, že oblíbená skupina se podporuje koupí CD, trika, zajde se na koncert. Jenže doba se změnila. Světu vládne internet, stahování hudby. Jak vnímáte tyto změny vy, jako kapela? Museli jste nějak upravit své fungování? Co fanoušci, jsou také jiní?

Tato digitální nadvláda nám nevadí, je to evoluce. Každý, kdo si chce poslechnout svou oblíbenou kapelu ve velkolepém zvuku, si koupí CD nebo vinylovou LP desku, a my to můžeme jen podpořit. I když se média mění, hlavním cílem zůstává zvuk, hudba.

Celá planeta si bude moci stáhnout nejnovější album FATAL, zatímco LP bude mít to štěstí jen 200 lidí ☺.

Na tom všem se dají najít pozitiva i negativa s ohledem na fanoušky. Ti se dnes ocitají v situaci, kdy mají k dispozici množství kapel, které mohou poslouchat, objevovat, přičemž některé se stávají náročnými a jiné bulimickými...

Od založení FATAL uběhlo 28 let. Jste pojem na scéně, máte věrné fanoušky, vystupujete na koncertech. Je ještě něco, čeho chcete jako kapela dosáhnout? Jaké máte cíle do budoucna?

Naším hlavním cílem je nadále se bavit sdílením energie. Komunikovat s našimi posluchači. A přemýšlet o tom, co bude s Apocalypsis dál.

Vždycky, když dělám rozhovor s nějakou kapelou, tak se musím zeptat. Co pro vás znamená death metal, jak jej vnímáš a jak bys jej definoval? Myslím tím teď spíše z hlediska jeho filozofie, nálady, atmosféry. Já si třeba myslím, že death metal musí být vždy zahraný od srdce, jinak to není ono.

Vše, co se dělá srdcem, je pro člověka, který to dělá, dobré. Death metal je vzrušující a fascinující hudba, která v nás probouzí temnou bestii, jež se skrývá hluboko v nás. Umožňuje nám rozpoutat násilí, které nebolí, a jako ventil nás činí ještě ŽIVĚJŠÍMI (smrt mě nutí milovat život).

Ludwig Van Beethoven řekl: Zahrát špatný tón je bezvýznamné, hrát bez vášně je neomluvitelné.

Děkuji moc za rozhovor, za vaši skvělou muziku a přeji FATAL, abyste měli samé vyprodané koncerty a šílené fanoušky, kteří vám utrhají ruce s merchandise. Přeji vám také hodně úspěchů a pohody i v osobních životech.

Kéž bohové vyslyší vaše slova...

AMEN

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 19. února 2025

Recenze/review - DEADSPAWN - Bile Of The Gods (2025)


DEADSPAWN - Bile Of The Gods
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Další prázdná rakev, další zmizelé tělo. Zbylo tu jenom pár krvelačných můr, vznášejících se v kobce jako děsivé svědectví. O bolesti, o smrti, o utrpení. Podle dostupných informací zde měli být kdysi pohřbíváni prokletí. Vypadá to, že se právě probudili a chtějí se vrátit. Aby se mohli pomstít, aby nás mohli spálit na popel. Alespoň takovým způsobem vnímám novou desku black death metalových maniaků DEADSPAWN z Arizony.

Jedná se o smečku, která byla založena v roce 2009 a letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem. Recenzi a rozhovor si můžete přečíst i u nás na stránkách. Stačí se podívat dolů pod dnešní článek. Pánové pokračují ve své trnité cestě a opět nám přinášejí jedovatý koktejl umíchaný z těch nejkrutějších ingrediencí. Měli jste někdy pocit, že vám hoří vnitřnosti, že se pomalu rozpadáte v prach? Potom víte, o čem píšu a o čem je letošní nahrávka.


Jako bych se právě probudil z nějakého šíleného krvavého hororového snu. Poslouchám nové album stále dokola a stává se postupně mojí součástí. Dostalo se mi do krve i do podvědomí. Mrazí mě v zádech a užívám si jednotlivé mrtvolné a chladné melodie, mocný vokál i zničující bicí. Skladby jsou napsány velmi podmanivým způsobem. Jako bych byl opravdu zavřený v nějaké staré opuštěné kobce a strávil v ní několik nocí s dávno mrtvými těly. DEADSPAWN si dali pozor na zvuk, který se opravdu povedl. Je syrový, temný a dobře čitelný. Podepsán je pod ním vždy skvělý Phil Pluskota (mixing, mastering). Uhrančivý je i obal, který namaloval Jon Zig. Po formální stránce si tedy není na co stěžovat. Naopak, vše sedí perfektně na svých místech a vy si tak můžete vychutnat hudbu, která je v tomto provedení spíše rituálem, pradávnou mantrou, hnilobnou ozvěnou ze záhrobí, než jen obyčejnou nahrávkou. Zkrátka a dobře, pánové letos přišli s deskou, která mě rozdrásala do krve. Má v sobě velké množství černé energie, zajímavých nápadů i drtivých momentů. Pokud máte rádi smečky jako BEHEMOTH, HATE, MORBID ANGEL, BELPHEGOR, LORD BELIAL, IMMOLATION, potom si narvěte do hlavy i "Bile Of The Gods". Myslím si, že budete spokojeni jako já. Při společných setkáních mě neustále pronásleduje takový zvláštní, nebál bych se napsat až melancholický pocit, který z celého alba cítím a který se prolíná deskou jako had. Další prázdná rakev, další zmizelé tělo. Zbylo tu jenom pár krvelačných můr, vznášejících se v kobce jako děsivé svědectví. O bolesti, o smrti, o utrpení. Temný black death metalový rituál, který vstoupí i do vašich děsivých snů! Horor, který se stal krutou realitou! 


Asphyx says:

Another empty coffin, another missing body. All that's left are a few blood moths, floating in the dungeon like a terrifying testimony. Of pain, of death, of suffering. According to the information available, the cursed were once buried here. Looks like they just woke up and want to come back. So they can take revenge, so they can burn us to ashes. At least that's how I see the new album from Arizona's black death metal maniacs DEADSPAWN.

This is a pack that was formed in 2009 and this year comes with their second full-length album. You can read the review and interview on our website. Just look down below today's article. The gentlemen continue their thorny journey and once again bring us a poisonous cocktail mixed with the most cruel ingredients. Have you ever had the feeling that your insides are on fire, that you're slowly crumbling into dust? Then you know what I'm writing about and what this year's record is all about.


It's like I just woke up from some crazy bloody horror dream. I listen to the new album over and over and it gradually becomes a part of me. It's gotten into my blood and my subconscious. I get chills and enjoy the individual dead and cold melodies, the powerful vocals and the devastating drums. The songs are written in a very captivating way. It's like I'm really locked in an old abandoned dungeon and spent a few nights with long dead bodies. DEADSPAWN took care of the sound, which was really good. It's raw, dark and easy to hear. Signed by the always great Phil Pluskota (mixing, mastering). The cover artwork by Jon Zig is also mesmerizing. Formally, there is nothing to complain about. On the contrary, everything fits perfectly in its place and you can enjoy the music, which in this performance is more a ritual, an ancient mantra, a rotten echo from beyond the grave, than just an ordinary recording. By and large, the gentlemen have come up with a record this year that ripped my blood. It has a lot of black energy, interesting ideas and crushing moments. If you like bands like BEHEMOTH, HATE, MORBID ANGEL, BELPHEGOR, LORD BELIAL, IMMOLATION, then cram "Bile Of The Gods" into your head. I think you will be as satisfied as I am. When we meet together I am constantly haunted by this strange, I wouldn't be afraid to write melancholic feeling that I feel from the whole album and that runs through the album like a snake. Another empty coffin, another missing body. All that's left are a few blood moths, hovering in the dungeon like a terrifying testimony. Of pain, of death, of suffering. A dark black death metal ritual that will enter your horrible dreams! A horror that has become a cruel reality!




about DEADSPAWN on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Unsleep
2. Harrowing Pantheon
3. Eyes Of Savior
4. Eminence Upon The Throne
5. Architect Of Atrocity
6. Graveline
7. Catharsis
8. Bile Of The Gods

Line-up:
Curt DuRocher - Guitar/Vocals
Ryan Frech - Drums
John Rueger - Bass/Backing Vocals
Ryan Roubison - Guitar/Backing Vocals
All music and lyrics by Curt DuRocher



Recenze/review - AEDES - Odius Imprecation (2025)


AEDES - Odius Imprecation
CD 2025, Blood Harvest

for english please scroll down

Probouzíš se ve stejný čas. Vstaneš a vydáš se do tmy. Tvůj úkol je jednoduchý. Musíš posbírat všechna mrtvá těla, která najdeš a pohřbít je v hromadném hrobě daleko za městem. Procházíš se temnými ulicemi, nasáváš pach smrti. Posloucháš u toho nové EP finských AEDES. Death metal a mrtvolná atmosféra k sobě vždy patřily jako rakev k zemřelému. Některá těla jsou zohavená, s vyděšenými tvářemi, s bolestí a strachem v obličeji. Musíš vše uklidit, aby byl pro ostatní den krásný. Pokaždé několikrát zemřeš, abys šel nakonec zase spát. 

Jsou kapely, které hrají tak, že se vám dostanou do snů a stanou se šílenými nočními můrami. AEDES přistupují ke své morbidní práci jako staří, zkušení hrobníci. Povedlo se jim přenést ducha devadesátých let minulého století do současnosti. A to velmi elegantně a uvěřitelně. Myslím si, že spokojení budou všichni, kteří byli kdysi dávno prokleti. 


Všichni známe klasickou a tradiční finskou death metalovou školu. V hudbě těchto šílenců ji lze vystopovat. Pánové jsou ale ovlivněni i takovými smečkami jako MORBID ANGEL, MORTEM, SADISTIC INTENT, INCANTATION, IMMOLATION, ENTOMBED. Ostré melodie jsou jednou zcela devastující a masakrující. Jindy jsou zase obestřeny chladnými pavučinami. "Odius Imprecation" je nahrávkou, která byla vydána digitálně již v roce 2003. Za rok následovala kazeta a letos přichází label Blood Harvest i s CD, vinylem a opět kazetou. Zkrátka a dobře, jedná se o hluboký underground a na své si přijde každý fanoušek dlouhých stínů. Skladby, i když jsou jen čtyři, jsou napsány velmi dobře, mají v sobě drive i pradávnou sílu. Takovou tu prašivinu, která se dle mého nedá naučit. Musíte věřit v opravdové pohřby do země. AEDES mě svojí prvotinou přesvědčili na svoji stranu. Už teď se těším, až se dočkáme dlouhohrajícího alba. Doufám, že to nebude moc trvat. Neznám totiž nic lepšího, než dlouhé večery ve starých márnicích, se sluchátky na uších. Finové sice nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale rozhodně se nejedná jenom o dobře zahrané řemeslo. Naopak, ze skladeb cítím oddanost, smrad rozkládajících se těl i hnilobu. Pokud máte tuhle odrůdu kovu smrti rádi, nelze jinak, než vám nové EP doporučit. Poslouchejte v chladu a naprosté tmě, teprve potom vylezou na povrch jednotlivé morbidní nuance. Probouzíš se ve stejný čas. Vstaneš a vydáš se do tmy. Tvůj úkol je jednoduchý. Musíš posbírat všechna mrtvá těla, která najdeš a pohřbít je v hromadném hrobě daleko za městem. Procházíš se temnými ulicemi, nasáváš pach smrti. Morbidní, hnilobný, syrový death metal ze starých pohřebišť! Smrt vás obejme jako chladné pavučiny! 


Asphyx says:

You wake up at the same time. You get up and go into the darkness. Your task is simple. You must collect all the dead bodies you can find and bury them in a mass grave far outside the city. You walk through the dark streets, taking in the smell of death. You listen to the new EP of Finnish AEDES. Death metal and dead atmosphere have always belonged together like a coffin to the dead. Some of the bodies are mutilated, with terrified faces, with pain and fear on their faces. You have to clean it all up to make the day beautiful for the others. Each time you die a few times to finally go back to sleep.

There are bands that play in a way that gets into your dreams and become crazy nightmares. AEDES approach their morbid work like old, experienced gravediggers. They have managed to bring the spirit of the 1990s into the present. And they do it very elegantly and believably. I think everyone who was cursed once upon a time will be pleased.


We all know the classic and traditional Finnish school of death metal. It can be traced in the music of these madmen. But the gentlemen are also influenced by such packs as MORBID ANGEL, MORTEM, SADISTIC INTENT, INCANTATION, IMMOLATION, ENTOMBED. The sharp melodies are once quite devastating and butchering. At other times they are enveloped in cold cobwebs. "Odius Imprecation" is a record that was released digitally back in 2003. A cassette followed a year later, and this year the Blood Harvest label is coming out with a CD, vinyl and cassette again. In short, this is a deep underground record and there is something for every fan of long shadows. The songs, even though there are only four, are very well written and have drive and ancient power. The kind of scabrousness that I don't think can be taught. You have to believe in real burial in the ground. AEDES have won me over to their side with their first book. I'm already looking forward to seeing a full-length album. I hope it doesn't take too long. Because I don't know anything better than long evenings in old morgues with headphones on. The Finns may not be bringing anything new or groundbreaking, but it's definitely not just well played craft. On the contrary, I can smell devotion, the stench of decaying bodies and rot from the songs. If you like this variety of death metal, we can't help but recommend the new EP. Listen in the cold and total darkness, only then will the individual morbid nuances come to the surface. You wake up at the same time. You get up and head out into the dark. Your task is simple. You must collect all the dead bodies you can find and bury them in a mass grave far outside the city. You walk through the dark streets, breathing in the smell of death. Morbid, rotten, raw death metal from the old burial grounds! Death embraces you like cold cobwebs!

úterý 18. února 2025

Recenze/review - CHAOS INCEPTION - Vengeance Evangel (2025)


CHAOS INCEPTION - Vengeance Evangel
CD 2025, Lavadome Productions

for english please scroll down

Probudíš se do absolutní tmy. Cítíš, vnímáš všemi póry svého těla, že někde v temnotě se ukrývá čiré zlo. Divoké a nespoutané, surové a brutální. Schválně to někdy zkuste. Zhasněte všechna světla a pusťte si nové album death metalových maniaků CHAOS INCEPTION. Zasvěcení moc dobře vědí, že se jedná o kapelu, která sice netrpí nadprodukcí, ale když už něco vydá, tak to stojí opravdu za to. Již potřetí máme možnost navštívit pravé peklo. Takové, jak si jej představovali staří malíři i spisovatelé. Nezastírám a ani nemohu, z návratu téhle smečky mám velkou radost.

Smrtící kov se dá hrát mnoha způsoby. Ten, který nám předkládají démoni z Alabamy, je morbidní, technický, špinavý a ošklivý. Shnije vám v rukou a budete zvracet krev smíchanou se sírou. Pánové jdou opět na dřeň, na samou podstatu zla, které spalo dlouhé roky ve studené jeskyni. "Vengeance Evangel" je k dokonalosti vybroušený stylový černý drahokam. S masivním, zabijáckým zvukem (Andrea Petucco -  mixing, mastering), s obalem, který je neklidný a dotýká se pekla (autorem je David Glomba). 


Je to tanec na ostrých střepech, je to výlet do záhrobí, je to divoká jízda, směřující přímo do Hádovy říše. Při poslechu ožívají starodávné bestie. Skladby jsou napsány komplikovaně, zpočátku tak alespoň působí. Proto je nutné více poslechů, více společných černých mší. Teprve po nějakém čase se vám dostanou do krve i do podvědomí. Pokud máte rádi smečky jako DIABOLIC, HATE ETERNAL, KRISIUN, DEICIDE, MORBID ANGEL, ANGELCORPSE, CENTURIAN, AZARATH a další kapely, které definují tmu, zlo a nenávist pomocí kovu smrti, určitě oceníte i sílu a energii CHAOS CONCEPTION. Pánové napsali skladby, které v sobě mají spoustu zajímavých momentů. Tahle smečka má svůj vlastní, zcela nezaměnitelný rukopis a poznáte ji ihned, jakmile zazní prví tón, první nota. Vše je v podstatě dokonalé, po formální stránce určitě. Navíc je potom přidáváno velké množství neotřelých nápadů. Na rouhání bylo vždy něco přitažlivého, něco, co po sobě nechává bolestivý otisk. S novým albem "Vengeance Evangel" je to podobné. Jakoby se mi dostala kapela do hlavy a zůstávala po ní krvavá stopa. Hudba zde připomíná starou ránu, neléčený vřed, který je právě proříznut a vytéká z něj zkažený hnis a špína, nasbírané na onom světě. Osobně se mi potom líbí neklidná a pochmurná atmosféra celé desky. Procházím se morbidní galerií smrti a nasávám pach zkaženého masa. Ožívají přede mnou veškerá zvěrstva, kterých je schopen jenom člověk. Koneckonců, naše historie mluví sama za sebe. Tohle album je zahrané od srdce, je dílem mistrů ve svém oboru. Náhodě nebylo ponecháno nic a hudba zde zní jako krutá a hnusná symfonie samotné smrti. Divoký a nespoutaný, surový a brutální death metalový útok z absolutní tmy! Totální zlo, přetavené v hudbu! 


Asphyx says:

You'll wake up to total darkness. You feel, you sense with every pore of your body, that somewhere in the darkness there is pure evil. Wild and unbridled, raw and brutal. Try it sometime. Turn off all the lights and listen to the new album of death metal maniacs CHAOS INCEPTION. Insiders know very well that this is a band that doesn't suffer from overproduction, but when they do release something, it's really worth it. For the third time we have the opportunity to visit the real hell. The kind of hell as it was imagined by old painters and writers. I can't hide it, and I can't hide it, I'm very happy to see the return of this pack.

There are many ways to play the death metal. The one presented by the demons of Alabama is morbid, technical, dirty and ugly. It will rot in your hands and make you vomit blood mixed with sulfur. The gentlemen go to the bottom again, to the very essence of the evil that has slept for years in a cold cave. "Vengeance Evangel" is a stylish black gem polished to perfection. With a massive, killer sound (Andrea Petucco - mixing, mastering), a cover that is restless and touches hell (by David Glomba). 


It's a dance on sharp rocks, it's a trip to the beyond, it's a wild ride, heading straight for the realm of Hades. As you listen, ancient beasts come to life. The songs are written in a complicated way, at least they seem so at first. That's why more listens are necessary, more black masses together. Only after some time do they get into your blood and subconscious. If you like bands like DIABOLIC, HATE ETERNAL, KRISIUN, DEICIDE, MORBID ANGEL, ANGELCORPSE, CENTURIAN, AZARATH and other bands that define darkness, evil and hatred with the metal of death, you will definitely appreciate the power and energy of CHAOS CONCEPTION. The gentlemen have written songs that have a lot of interesting moments in them. This pack has its own, completely unmistakable signature and you will recognize it as soon as the first note is played. Everything is basically perfect, formally for sure. And then a lot of fresh ideas are added. There has always been something appealing about blasphemy, something that leaves a painful imprint. With the new album "Vengeance Evangel" it is similar. It's like the band got into my head and left a trail of blood. The music here is reminiscent of an old wound, an untreated ulcer that has just been cut open and oozing out the rotten pus and filth collected in the hereafter. Personally, then, I like the restless and gloomy atmosphere of the whole record. I walk through the morbid gallery of death and take in the smell of rotten flesh. All the atrocities that only man is capable of come alive before me. After all, our history speaks for itself. This album is played from the heart, the work of masters in their field. Nothing has been left to chance and the music here sounds like a cruel and ugly symphony of death itself. A wild and unbridled, raw and brutal death metal assault from the absolute darkness! Total evil, transformed into music! 


tracklist:
1. Artillery of Humwawa
2. Falsificator
3. La Niebla en el Cementerio Etrusco
4. 10,000 Dead By Pincer
5. Vengeance Evangel
6. Ultima Exitium
7. Reckoning of the Blade
8. Thymos Beast
9. Empire of Prevarication
10. The Omegaddon
11. Tusk of the Black Sow

band:
Gary White - Vocals
Matt Barnes - Guitars, Songwriting
Kévin Paradis - drums



pondělí 17. února 2025

Recenze/review - BRUTAL TORMENT - Lair of Iniquity (2025)


BRUTAL TORMENT - Lair of Iniquity
CD 2025, Sevared Records

for english please scroll down

Nečekal jsem to. Líbila se mi, vždycky mi připadala krásná. Bylo na ní sice něco divného, ale pokaždé, když šla kolem, tak se mi zastavilo srdce. Dnes mi ukázala, že mě má také ráda. Vytrhla mi vnitřnosti z těla a konečně se na mě usmála. Už si nepamatuji, co říkala, ale když jsem padal na studenou zem a umíral, tak jsem měl takový krásně morbidní pocit na duši. Připomnělo mi to první moment, když jsem potkal na svých toulkách podzemím kapelu BRUTAL TORMENT

Jedná se o smečku, která je složená ze samých zkušených muzikantů. Znáte skupiny jako Horde Casket, Flesh Consumed, Sadistic Halucinations, Prescription a Buryfication? A máte rádi zlověstný, divoký a nekompromisní brutální death metal? Potom jste zde správně. Nové album totiž hoří jasným plamenem a totálně vás zničí. Vítejte na starých opuštěných jatkách. 


Je to jízda od začátku do konce. Jedná se o totálně devastující materiál ve stylu třeba takových SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, DEEDS OF FLESH, SINISTER. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že tahle smečka má svůj vlastní ksicht a výraz. Líbí se mi krvavá, morbidní atmosféra. Jakoby mi někdo celou dobu stál okovanou botou na prsou. Jsou to ostře řezané riffy, které se vám zadřou hluboko pod kůži. Jsou to devastující bicí a bestiální vokál, které dělají z téhle desky doslova povinnost nejen pro všechny fanoušky žánru. BRUTAL TORMENT vás rozemelou na prach, rozdrtí a vaši mrtvolu pohodí u cesty. Nebývám v brutálním death metalu zase tolik častým hostem, hodně si vybírám. A album "Lair of Iniquity" se mi dostalo hluboko do hlavy i do podvědomí. Jedná se spíše o starší, klasickou a tradiční death metalovou školu. Není to ale jenom dobře odvedené řemeslo. Naopak, skladby si vás zcela podmaní, spoutají vás a přikovají na zeď. Alespoň tak vnímám první dlouhohrající album kapely já, starý prašivý pes. Kývám se spokojeně do rytmu, beru do rukou nůž a jdu porcovat maso. Atmosféra je těžká a nálady mrtvolné. Přesně takhle si představuji starou pitevnu, ve které se stále pitvají lidé, i když už měla být dávno zavřená. Nové album je nejen stylovým, k dokonalosti vybroušeným krystalem. Když se přes něj podíváte do světla, poznáte o čem je zlo, krev a temnota. Stejně jako při poslechu této nahrávky, která má mimochodem parádní zvuk i obal (Jon Zig). Brutální, devastující death metal, který vás vyvrhne zaživa! Temnota, chlad, zlo a nakumulovaná nenávist! 


Asphyx says:

I wasn't expecting it. I liked her. I always thought she was beautiful. There was something strange about her, but every time she walked by, my heart stopped. Today she showed me that she liked me too. She ripped my guts out and finally smiled at me. I don't remember what she said, but as I fell to the cold ground and died, I had this beautifully morbid feeling on my soul. It reminded me of the first moment I met the band BRUTAL TORMENT on my underground wanderings. 

They are a pack that is made up of all experienced musicians. You know bands like Horde Casket, Flesh Consumed, Sadistic Hallucinations, Prescription and Buryfication? And do you like sinister, wild and uncompromising brutal death metal? Then you are here. Because the new album burns with a bright flame and will totally destroy you. Welcome to the old abandoned slaughterhouse. 

It's a ride from start to finish. It is totally devastating material in the style of SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, DEEDS OF FLESH, SINISTER. But that's not so important. The main thing is that this pack has its own face and expression. I like the bloody, morbid atmosphere. It's like someone's got a boot on my chest the whole time. It's the sharply cut riffs that dig deep under your skin. It's the devastating drums and bestial vocals that make this record a literal must for all fans of the genre. BRUTAL TORMENT will grind you to dust, crush you and dump your corpse by the roadside. I don't frequent brutal death metal that much, I pick and choose a lot. And the album "Lair of Iniquity" got deep into my head and subconscious. It's more of the older, classic and traditional school of death metal. But it's not just a craft well done. On the contrary, the songs completely captivate you, handcuff you and pin you to the wall. At least that's how I see the band's first full-length album I, Old Dusty Dog. I sway contentedly to the rhythm, pick up my knife and go to carve the meat. The atmosphere is heavy and the moods are deadpan. This is exactly how I imagine an old autopsy room, where people are still being dissected when it should have been closed long ago. The new album is not only a stylish, polished to perfection crystal. If you look through it into the light, you'll see what evil, blood and darkness is all about. Just like when you listen to this record, which by the way has a great sound and cover art (Jon Zig). Brutal, devastating death metal that will eviscerate you alive! Darkness, coldness, evil and accumulated hatred! 



tracklist:
01. Intro 
02. Murder the World 
03. Homicidal Home Invasion 
04. Deranged Hypnosis (Interlude) 
05. Satan's Orb 
06. I Will Kill You When I Find You (Interlude) 
07. Depopulating the Psychic Vampires 
08. Diminishing the Holy 
09. Doom (Interlude) 
10. Hung With a Rusted Halo 
11. Sorrow (Outro)

band:
Mike Poggione - Bass 
Mikko Koskinen - Drums
Steve Giddens - Guitars 
Corey Athos - Vocals


neděle 16. února 2025

Recenze/review - REPUGNATOR - Foul Transfixation (2025)


REPUGNATOR - Foul Transfixation
EP 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Přicházejí za mnou jenom v případech, když mi pouštějí žilou. Stále si myslí, že jsem prokletý, že jsem zavržený, že mám černou duši. Jenže tohle jsou všechno věci, které nejdou zničit. Nepomáhá svěcená voda, ani zaříkávání. Modlili se za mě mnozí, pokoušeli se mě léčit, jenže já nikdy neodvolám. Moje víra v temnotu je stále pevná. Mučili mě a nakonec mě za moje názory upálí, přesto budu stále dál poslouchat rouhačské smečky, jako jsou portugalští REPUGNATOR.

Kapela vydává svoje první EP a ihned se stala mým stínem. Sešla se zde totiž parta muzikantů, kteří moc dobře vědí, o čem je opravdové reálné zlo a krutá smrt. Jako prostředek pro vyjádření svých nejtemnějších myšlenek si vzali na pomoc starý, prašivý death metal i chladný black. Výsledkem se koktejl, který když ochutnáte, tak si na něm získáte závislost. A také budete navěky prokleti. Amen!


Hudba musela být nahrávána v těch nejhlubších katakombách. Pánové se nechali ovlivnit kapelami typu BLASPHEMY, SADISTIK EXEKUTION, MYSTIFIER, SARCÓFAGO, PROFANATICA, VULCANO, INCANTATION. Skladby jsou nahrány s jediným účelem. Spálit vás na popel. Myslím si, že se to téhle smečce rozzuřených prašivých psů, kteří hlídají vchod do podzemí, jednoznačně podařilo. Za povedený považuji i ostrý, nekompromisní a prašivý zvuk. S chutí se dívám i na obal, na kterém je snad kdysi prokletý kostel, ze kterého zbyly už jen ruiny. "Foul Transfixation" jsem si rval do hlavy nejvíce večer, když už se setmělo a přízraky se začaly toulat ulicemi. Obrátil jsem pokaždé všechny kříže dolů, zapálil černé svíce a začal jsem spolu s kapelou odříkávat obrácené modlitby. Nové EP je divokou, nespoutanou a nekompromisní jízdou, která směřuje rovnou do pekla. Kolem mě hoří při poslechu očišťující ohně. Smrt má, stejně jako samotný ďábel, mnoho podob. Tu, kterou nám ukazují REPUGNATOR, je zvrácená, morbidní, vytažená odněkud ze záhrobí. Není vůbec poznat, že se jedná o debutové album. Naopak, Portugalci nakopali zadek o hodně slavnějším smečkám. Nezbývá mi nic jiného, než vám novinku doporučit. Pokud každé ráno uléháte do své oblíbené rakve, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se tu i pro vás. Přicházejí za mnou jenom v případech, kdy mi pouštějí žilou. Stále si myslí, že jsem prokletý, že jsem zavržený, že mám černou duši. Jenže tohle jsou všechno věci, které nejdou zničit. Nepomáhá svěcená voda, ani zaříkávání. Jsem už dávno smířený se svým osudem. Temný, syrový, devastující black death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Ďábelská mše plná zlého rouhání! 


Asphyx says:

They only come to me when they're bleeding me dry. They still think I'm cursed, that I'm condemned, that I have a black soul. But these are all things that can't be destroyed. Holy water doesn't help, nor does incantations. Many have prayed for me, tried to heal me, but I will never recant. My faith in the darkness is still strong. I have been tortured and will eventually be burned for my beliefs, yet I will continue to listen to blasphemous packs like the Portuguese REPUGNATOR.

The band released their first EP and immediately became my shadow. This is because they have brought together a bunch of musicians who know very well what true real evil and cruel death is all about. They've taken the help of old, dusty death metal and cold black as a means to express their darkest thoughts. The result is a cocktail that when you taste it, you get addicted to it. And you'll also be damned forever. Amen!


The music must have been recorded in the deepest catacombs. The gentlemen were influenced by bands like BLASPHEMY, SADISTIK EXEKUTION, MYSTIFIER, SARCÓFAGO, PROFANATICA, VULCANO, INCANTATION. The songs are recorded with one purpose. To burn you to ashes. I think that this pack of angry mangy dogs guarding the entrance to the underground has clearly succeeded. I also think the sharp, uncompromising and dusty sound is hilarious. I also look with relish at the cover, which perhaps features a once cursed church, of which only the ruins remain. "Foul Transfixation" was the one I was banging around in my head the most in the evening, when it got dark and the ghosts started to roam the streets. I turned all the crosses down each time, lit the black candles, and started saying the inverted prayers with the band. The new EP is a wild, unbridled and uncompromising ride that goes straight to hell. Purifying fires burn around me as I listen. Death, like the devil himself, takes many forms. The one REPUGNATOR shows us is twisted, morbid, pulled from somewhere beyond the grave. It is not at all noticeable that this is a debut album. On the contrary, the Portuguese kicked the ass of much more famous packs. I have no other choice but to recommend the new album to you. If you lie down in your favorite coffin every morning, don't hesitate a moment. It's playing for you, too. They only come to me when they're letting me down. They still think I'm cursed, that I'm damned, that I have a black soul. But these are all things that can't be destroyed. Holy water doesn't help, nor does incantations. I've long since accepted my fate. Dark, raw, devastating black death metal where you meet your own demons! A devilish mass full of evil blasphemy!


tracklist:
01. Putrid Gates of Bone 
02. Sprawling Piles of Disgust 
03. Pyretic Smog of Degradation 
04. Foul Transfixation 
05. Visage of Rot

Line-up: 
Scourge Degradator - Ritualistic Bile Spewer 
Sulfuric Wraith - Odious Shreds 
Cryptic Smog - Gurgling Low End Tendons Poisonous 
Fumes - Unreleting Hammering of Shrapnel



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý devadesátý šestý - Punkoví tuláci


Příběh čtyř stý devadesátý šestý - Punkoví tuláci

Jdeme do kopce a mě začínají bolet nohy. Mám plnou krosnu lahváčů. Nakoupili jsme dole v Tanvaldu a do Desný je děsnej krpál. Potím se, i když už je nějakých patnáct stupňů. Jsem zvědavej, jestli přežijeme noc. Máme starý stan po dědovi a každý jeden spacák. Nálada naší dvoučlenné výpravy je dobrá. Proto jsem se také nechal přemluvit. Přijel jsem na chalupu, sekal dva dny dříví a myslel po večerech na blondýnku, když jsem si prohlížel katalog bižuterie. Byla tam jedna, co jí byla moc podobná. Nebo jsem si to aspoň myslel. Když jsem se ráno probudil, seděl na lavičce Venca a kouřil. Nechal mě vyspat, ale pak se zeptal, jestli bych s ním nešel na túru. Jen tak pokecat, přespat v lesích, vylézt na nějakou horu, podívat se do kraje. Nojo, ale já musím nasekat dříví. A tak si vzal druhou sekeru a za chvilku jsme měli hotovo. Když si vzpomenu, jaký býval nešikovný a tak trošku mimoň. Je z něj skvělej chlap. S jiným bych asi do divočiny nešel. V hospodě jsme si včera rozložili mapu a na papír si okopírovali trasu, kterou chceme zdolat. Spousta kilometrů, ale jsme mladí a plní síly. Vezmu i baterku, co kdybychom museli někam v noci. 

A tak probíráme klučičí věci. Děláme si prdel, vzájemně se shazujeme, ale jen tak mile, neškodně. Nadáváme na hloupý lidi, smějeme se debilům. Každý jich máme ve svém okolí spoustu. To je taky zajímavá věc. Jakmile člověk odroste dětství a pochopí, že všechno není jenom zalité sluncem, tak si v sobě ještě nějaký čas nese naivitu. Už nás zkrátka trošku ohlodal život. Máme ještě hodně daleko do nervnosti některých starců, ale už víme, že život je někdy pěkně tvrdej. Venca s Petrou hodně řeší děti. Několikerý potrat po sobě jim na klidu rozhodně nepřidává. Možná i proto potřeboval trošku vypadnout. Musí to být hrozné, nedovedu si to představit. Každé oznámení o těhotenství vítali s radostí. Postýlka připravena, všichni se těší. Po několika měsících se ale pokaždé stane něco špatného. Už vyřešili otěhotnění, ale donošení je problém. Ty vole, já se dokonce modlil, ukončí svoji bolest Venca a zastaví se uprostřed kopce. Nemám to moc rád, raději bych vydechl až nahoře, ale udělám výjimku. Snažím se naslouchat. Je zajímavé, jak se některé problémy pro vás stanou středobodem světa. Jakoby nás opravdu trestal bůh. Jen tak, z plezíru. 

Nad Desnou je dlouhá silnice, v serpentýnách. Jdeme po okraji, tenkrát nejezdilo tolik aut. Občas si to zkrátíme lesem, ale většinou se plácáme po asfaltu. Je to dlouhé a náročné. Na rozcestí uvidíme turistickou značku Souš. To bychom mohli do setmění stihnout. Najdeme tam nějaké místo, utáboříme se, najíme a pak se budeme dívat na hvězdy a vést chytrý řeči, navrhne Venca a já nemám důvod s ním nesouhlasit. Tedy, až na to, že nevím, jestli tam dojdu. Lahváče jsou těžký. Měli jsme koupit rum, je lehčí, řeknu a zadýchaný pokračuji do kopce. Plíce nestíhají a svaly vylučují kyselinu mléčnou. Je to velký sportovní výkon. Zpocený se dostanu na další vrstevnici. Na nohou mě drží jenom představa oroseného piva. V přírodě, když jste odkázáni sami na sebe, poznáte opravdové kamarády. Nejde jen o to, na koho je spolehnutí, ale také si musíte rozumět lidsky. S někým, kdo si pořád stěžuje, pro koho je všechno špatně, bych nevydržel. Mám to takhle se svojí ženou a bývalo tomu tak i s Vencou. Netuším, jak by tomu bylo dnes, ale tenkrát jsme byli jako pokrevní bratři. Vyprávím o Plzni, o tom, jak mi je s blondýnkou dobře. Zajímavé je, že žádný z mých opravdových kamarádů nikdy nenadával na svoji dívku. Dokonce i teplý Tomáš měl vždy pohodové vztahy. 

Nevnímali jsme politiku, rozkrádání státu, nezajímaly nás praktiky mafie, které tu naší malou zemičku začínaly ovládat. Různé kauzy jsme nesledovali, byli totálně apolitičtí. Je ale pravda, že si lidé uměli otevřít hubu. Někteří ze srandy hajlovali, třeba před chvílí dole v Tanvaldu, skupinka zastydlých skinheads. Nikoho to nezajímalo. Lidé chodili okolo, někteří se tomu smáli a prdel byla, když se k ním přidal ožralý cikán. Pamatuji si, jak ho jeden hololebec objal kolem ramen a spolu řvali do hor Čechy Čechům. Koneckonců, oba se jako Češi narodili. Ani Venca, jako pravověrný punker, žádnou politiku neřešil. Měli jsme svý problémy jako muziku a pivo. Koncerty a svý holky. U voleb jsem jednou byl, ale zaboha si nemůžu vzpomenout, koho jsem volil. Asi někoho, kdo byl v Boleslavi oblíbený a byla za ním vidět práce. Hele, já se nedíval na zprávy a třeba o sportu jsem už neměl vůbec žádné ponětí. Raději jsem si četl, poslouchal muziku, psal tajně básně a měl plnou hlavu blondýnky. Taky jsem chodil do školy a na brigády. Nějakej Klaus se Zemanem mi byli u prdele. Jen mi přišli oba legrační. 

Dáme kabanos? Musíme. Už mi to nechodí. Lavička a posezení uprostřed lesa. Vytáhnu nůž a zakrojím. Hergot, to je slaný, ale aspoň nebudeme mít křeče, opakuji slova svých dědů a otce. Pivo si nedáme, jenom vodu, byli bychom malátní a nechodilo by nám to. Opláchnu si obličej vodou z potoka a pokouším se identifikovat skřehot dravce. Podle mě je to jestřáb. S touhle myšlenkou se vydáme znovu na cestu. Čeká nás ještě spousta kilometrů a mraky jsou hodně nízko. Snad to stihneme, mám pocit, že jsme kdysi byli s dědou nahoře nad Souší a tam bylo spaní i s přístřeškem. Ve vzduchu začne být cítit voda. Pro jistotu si vezmeme pláštěnky. Vypadáš jak ošklivej eskymák, řekne mi Venca a hrozně se tomu tlemí. Ty vole, vždyť si ještě nic nepil. Podívej na ten bouřkovej mrak. Objeví se první blesk. Utíkáme ke skále, hledáme nějaký výklenek. Kolem nás se rozpoutá peklo. Pokaždé, když vzduchem problikne světlo, čekáme, až zahřmí. Odpočítáváme a čas mezi bleskem a hromem se zkracuje. Jestli tady umřeme, tak nahoře na půdě v truhle je hromada mých básní. Asi nejsou moc dobrý, ale znáš to, básnici bývají slavní až po smrti. 

Jak rychle bouřka přišla, tak rychle i odešla. Na horách tomu tak vždycky bývá. Smráká se. Pomalu, ale jistě. V dálce je už vidět vodní hladina. Konečně Souš. Vydáme se tím směrem a nahoře zahlédneme přístřešek. Tak si to pamatuji dobře. Je dobré mít v životě nějaké jistoty. Nůž od dědy v kapsy, jeho mapu, spát v přístřešku, kam jsme kdysi jezdívali a on mě učil jako starý skaut přežít v lese. Hltal jsem každé jeho slovo. Jen jsem mu neříkal, že já chci být spíš jako indián. Byl jsem malej kluk a všechno jsem vnímal a pamatuji si to dodnes. Taky se nám spousta informací hodí. Třeba vím, jak ihned rozdělat oheň, i když fouká, kde postavit stan, aby nespadl a neuhodil do něj blesk. Je to tak nějak automatické, že začnu jednat a Venca se připojí. Jsem tak trošku ve svém živlu. Možná jsem měl být trampem, ale nějak jsem nikdy neměl kolem sebe někoho, kdo by se tomu věnoval nějak hlouběji. Ale když se naskytla příležitost, chopil jsem se jí. Najdeme dříví, rozděláme oheň. Sedneme si kolem něj a konečně si dáme pivo. Je sice zima, ale nijak nám to nevadí. Měli jsme si koupit ten rum.

Povídáme si o všem možném. Co kdo má na srdci. A co je ještě důležitější, vnímáme se, dáváme si prostor. Každého něco trápí, ale jsme vychováváni v tom, nechávat si problémy pro sebe. Možná i proto se konečně odhodlám s někým promluvit o svém otci, o tý kouli na noze, kterou mi zanechal. Vrátíme se i k Vencovým drogám, necháme všechny běsy a temnotu, aby vypluly na povrch. Uleví se nám. U piva, bez rumu, jenom se starým walkmanem, který máme připojený k malému repráku. Kdy se z tebe stal kutil? Zeptám se a on se rozesměje. Ty vole, nemáme moc peněz, pájka byla levnější. Hraje to chrastivě, ale vůbec nám to nevadí. Nehlučíme, nechceme plašit zvěř, ale jako kulisa jsou starý punkový fláky skvělý. Jako bychom byli najednou ve vesmíru a dívali se na malicherné lidské hemžení z vrchu, s nadhledem. Zpíváme refrény, už jsme utahaní a opilí, ale radost je tak veliká, že nemůžeme jinak. Padáme do spacáků, usneme hned, o hvězdách a křičení na mraky nemůže být řeč. 

Probudím se a je ještě tma. Dojdu se vyčůrat a když se dívám do tmy, uvidím dvě žhnoucí oči. Liška, jinak tak plaché zvíře, se na nás přišla podívat. Udělám na ní huhu, ale ona nic, jen tam tak stojí a já přemýšlím, jestli nemá vzteklinu. Nakonec si ale odštěkne a zmizí. Usnu znovu a spím až do rána. Sbalíme se a vydáme se do cíle naší cesty. Jizerka. Chráněná přírodní oblast s rašeliništi, krásnou přírodou a s jedním z nejchladnějších míst v naší zemi. Chvíli nám trvá, než rozchodíme své ztuhlé nohy, ale nakonec se nám jde dobře. Horný Polubný a jsme tam. Díváme se do kraje na tu krásu, necháváme se uklidnit. Nikde žádní turisté, jenom několik krav, spásajících zelenou trávu. Prolezeme celé údolí, dokonce vyfotíme i pár fotek. Tohle jsou zážitky, které si uložíme do svých pamětí a vytáhneme je, až nám bude jednou smutno. Navštívíme i muzeum, ve kterém nás provede mladé děvče na vdávání. Nevěděli bychom to, ale ona nám to sama řekne. Mám padla, nezajdeme do hospody, navrhne sama. Vezme nás do Panského domu a doporučí bramborák plněný uzeným. K tomu zelí a pivo. Necháme si od ní vyprávět spoustu zajímavých příběhů o místních. Potom se musí vrátit a my přemýšlíme, jak bude naše cesta pokračovat. Navrhuji se dneska zrušit tady a pak se stejným způsobem vrátit na chalupu. 

I stane se. Večer přijde pán s harmonikou, hospoda je plná a když ještě všem řekneme, že nejsem z Prahy, tak nás vezmou mezi sebe. Je to drsný kraj, ale lidé jsou tu upřímní a opravdoví. Vzpomenu si na některé pokřivené pány profesory ze školy, na studentíky s úchylnými pohledy a je mi tu o to lépe. Klidně bych tu zůstal na věky, vychoval tu děti. Dřel na pile a četl si na zápraží. Odklízel v zimě sníh a všude to měl daleko. Jenom já, blondýnka a vy byste bydleli vedle. Jak jsme opilí, tak málem koupíme dvě chalupy, co tu ještě zbyly po Němcích. Přespíme v kumbálu, který nám přenechá na noc hostinský. Smějeme se ještě ráno, když vyrážíme zpět. Čeká nás dlouhá cesta, která ale skončí velmi brzy. Venca si totiž vyvrkne lehce kotník a tak jedem raději autobusem a kousek vlakem. Ze Smržovky se dopajdáme na chalupu a já si zapíšu do hlavy, že lékárničku si musím brát vždy s sebou. Nohu má nateklou a tak mu chodím pro pivo do sklepa. Další den se rozloučíme a když mu mávám za autobusem, je mi tak nějak smutno na duši. Být punkovým tulákem totiž bylo skvělé. Vrátím se do chalupy a pouštím si samej doom metal. Čtu si a přemýšlím o životě. 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER